Portál společenství vlastníků jednotek - Lhůta k podání návrhu mj. podle 26 Cdo 2360/2016 - Comments

Lhůta k podání návrhu mj. podle 26 Cdo 2360/2016 - anonymní Čmuchal

Dvořák — Sun, 07 Jan 2018 18:07:48 +0100

To jste mne pobavil :-)))

Já jen, že jste se tak obouval do anonymů a sám jste anonymní :-)

Lhůta k podání návrhu mj. podle 26 Cdo 2360/2016 - Kdo tvrdí, ten dokazuje...

NN — Sun, 07 Jan 2018 15:14:04 +0100

Čmuchale, s Vámi si zřejmě ve Vašem SVJ hezky vytřeli a vytírají zadek..............:-))

Zdar

Lhůta k podání návrhu mj. podle 26 Cdo 2360/2016 - Kdo tvrdí, ten dokazuje... (pro Dvořáka)

Čmuchal — Sat, 06 Jan 2018 06:24:43 +0100

Dvořáku, jestli víš o nějakých přednesech tzn. pedagogické činnosti, kterou by vykonával kterýkoli z těchto soudců, tak to zde uveď – a budeli to v mých možnostech, půjdu zjistit jak jsou tito soudci na výši.

Ale jinak nevím o čem to kecáš. Nick „Dvořák“ je stejně anonymní jako nick „Čmuchal“. A je celkem nepodstatné, zda bych pro zdejší tlupu mínusovačů uvedl adresu, datum narození a fotku. I tak bych to nemusel být já. Že?

Takže ano, i já jsem skryt za, pro TEBE anonymní, nick „Čmuchal“ a nemám z toho žádný mindrák.

Nejde mi ale do hlavy, jak tvoje žvanění jde dohromady s tím, že TN je žvanil, který zde jen kecá a rozhazuje zde své údajně bohaté zkušenosti se soudama. Rozsudky i nejnižších instancí jsou VEŘEJNÉ, takže sem stačí uvést značku. Ale toho se TN zjevně obává.

Lhůta k podání návrhu mj. podle 26 Cdo 2360/2016 - anonymita

Dvořák — Fri, 05 Jan 2018 13:59:10 +0100

Tak pravil anonymní Čmuchal … Docela bych Vás rád viděl, jak naživo diskutujete s paní Dýškovou, Brzobohatou a panem Ferákem. A používáte stejné výpady, jak zde skryt za anonymní nick Čmuchal …

Lhůta k podání návrhu mj. podle 26 Cdo 2360/2016 - Kdo tvrdí, ten dokazuje...

Čmuchal — Fri, 05 Jan 2018 11:25:08 +0100

NN, víš li jak trolla TN identifikovat nebo jak ho demaskovat – udělej to. Rád si s někým, kdo tvrdí jaké bohaté zkušenosti má se soudy, pak podám ruku.

NN, jestli neumíš nebo nechceš TN demaskovat a nemáš li nic ani k zlovolnému triu Dýšková,Brzobohatá,Ferák, pak tu zbytečně pliveš jedové sliny. To dělá hlavně strachy podělaná lůza z ulice, cítí li se anonymně. Kopne, když může. Plivne. Rozpruzuje. Ale nic dalšího neumí.

Lhůta k podání návrhu mj. podle 26 Cdo 2360/2016 - Když TN prášil...

NN — Fri, 05 Jan 2018 08:50:19 +0100

Čmuchale, ve vypouštění “oblak FANTAS-MAGORIÍ” si s nickem TN můžete podat ruku.

Zdar

Lhůta k podání návrhu mj. podle 26 Cdo 2360/2016 - Když TN prášil...

Čmuchal — Fri, 05 Jan 2018 03:13:52 +0100

nick TN je užvaněný troll. Už několikrát jsem ho vyzval aby své úspěšné soudní peripetie zveřejnil, ale NEUDĚLAL to, a stále okolo sebe vypouští pouze oblaka FANTAS-MAGORIÍ.

Lhůta k podání návrhu mj. podle 26 Cdo 2360/2016 - TN - to jsou šaškárny

Magda3 — Thu, 04 Jan 2018 19:40:15 +0100

TN, můžete zde zveřejnit Vaše úspěšné žaloby na usnesení Shromáždění.

Vycházím přesně z této věty: § 1209 „Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká“.

Pokud je tedy v zápise něco, co se ve skutečnosti na shromáždění nestalo, tak musím podat návrh do tří měsíců ode dne, kdy se takovou věc dozvím. Pokud někdo tvrdí opak, pak je to demagog, který dělá z práva trhací kalendář.

Jinak Vás ubezpečuji, že jsem prokázala, že na shromáždění nebylo potřebné kvorum a že lidé odcházeli a nikdo to nezaznamenával. Titot lidí pak údajně hlasovali PRO. To vše bylo prokázáno u soud prvního stupně, který to i potvrdil. Vrchní soud s tím ani nepolemizoval a pouze konstatoval, že nešlo o důležité záležitosti a žalobu zamítl. NS a náš výtečný senát pak rozhodnutí VS potvrdil. Je tedy zcela bezpředmětné, zda na podvody upozorňujete a zda máte třeba 10 svědků. Je zcela bezpředmětené, zda jde o zdánlivé /čili nicotné usnesení. Zkrátka a dobře vlastník, o jehož majetku se jedná nemůže vůbec nic!!!!! Tak už to prosím pochopte a neraďte nám takové ptákoviny. Jsem spoluvlastník nemovitosti a né kašpar. Umím podvody SVJ dokázat a naše SVJ to ani moc nezpochybňuje. Jeho obrana je, že jsou to chudáci, kteří se snaží dělat vše dobře a já jsem prudič, který chce dodržovat zákony. A u soudů jsou úspěšní.

Dokud soudy nezačnou rozhodovat po právu a nezačnou se zastávat podváděných vlastníků, pak právní stát existovat nebude a správci cizího majetku budou dál podvádět a okrádat vlastníky.

Magda

Lhůta k podání návrhu mj. podle 26 Cdo 2360/2016 - počítání lhůty

hofman martin — Thu, 04 Jan 2018 12:29:20 +0100

Dobrý den, píšete… Podmínkou je chodit na všechny schůze a schovávat si pozvánky, včetně poštovní obálky (můžete připnout k sobě sešívačkou, z webu České pošty tiskněte stránku Sledování zásilek s datem doručení pozvánky).

a jak postupovat, když ve stanovách máme, že shromáždění je svoláno pozvánkou vyvěšenou na vývěsce domu…

Lhůta k podání návrhu mj. podle 26 Cdo 2360/2016 - Počítání lhůty při zfalšování zápisu - návod

TN. — Thu, 04 Jan 2018 11:57:32 +0100

Obávám se, že soud to takto nepojme, § 1209 je co do lhůty přísný a § 259 se pro SVJ nejspíše nepoužije, k čemuž se přiklání aktuální judikatura z roku 2017 (tedy nelze na shromáždění SVJ aplikovat větu „nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí“).

Musíme tedy nejspíše vycházet jen z věty § 1209 „Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká“.

Otázka je, zda by proti neexistujícímu usnesení nešlo brojit určovací žalobou skrz zdánlivost (nicotnost). Usnesení schváleno nebylo, tudíž neexistuje. Zápis ze shromáždění nemusí být jediným důkazem, prokázat neexistenci usnesení lze svědectvím nebo zvukovou nahrávkou.

Doporučuji přečíst v Obchodněprávní revue č. 11–12/2017 články na str. 305 a 334 (druhý článek pojednává o judikátu 29 Cdo 1104/2016). Články srozumitelně shrnují vše k žalobám o vyslovení neplatnosti usnesení (sice obchodních korporací, ale na závěr autor dodává, že jde o pravidla obecná, která se vztáhnou i na spolky a SVJ).

Podmínkou je chodit na všechny schůze a schovávat si pozvánky, včetně poštovní obálky (můžete připnout k sobě sešívačkou, z webu České pošty tiskněte stránku Sledování zásilek s datem doručení pozvánky). Nejlépe sebou přivést svědka. Schůze nahrávat, přičemž je nutné sedět vpředu a diktafon položit na pevnou podložku (lze i na zem, nebo na aktovku), protože jinak to v nahrávce šumí a soudce odmítne poslech nahrávky a vyřadí ji z důkazů (to se mi stalo při mé první žalobě, než jsem se naučil nahrávat v polních podmínkách, žalobu jsem nicméně i tak vyhrál díky pasivitě advokáta SVJ).

Jakmile se nějakou cestou dostanete k zápisu (bude zveřejněn ve Sbírce listin, vysoudíte ho), musíte obsah zápisu reklamovat. Sice to k jeho opravě nepovede, ale budete mít důkaz, že jste proti nesprávnému zápisu brojili.

Je nezbytné podávat po každé schůzi žalobu o nahlédnutí do zápisu. Bohužel soudy okresní a krajské (i vrchní) pod pojmem „nahlížet“ v souladu s postojem zlořádů z SČMBD mylí „nakouknout“, nepodaří se vám tedy vysoudit povinnost SVJ strpět zápis okopírovat ani vlastním fotoaparátem. Judikatura je už bohatá. Je tedy třeba přivést k nahlížení svědka a dělat si poznámky (zápis opsat doslova), když svědek pak vaše poznámky podepíše vč. data nahlížení – podpis můžete úředně ověřit, aby bylo prokazatelné datum.

Reklamace zápisu a vaše poznámky podepsané svědkem pak můžou u soudu posloužit jako důkaz, co zápis obsahoval (pokud by později výbor zápis zfalšoval).

Z článku v Obchodněprávní revue vyplývá, že je naprosto bezpodmínečně nutné podávat žalobu po každé schůzi, protože po uplynutí 3 měsíců se všechna přijatá usnesení stávají platnými, i kdyby byla v rozporu se zákonem a stanovami. Výjimkou jsou právě usnesení, která jsou zdánlivá (nicotná), zdánlivost lze namítnout v zásadě kdykoli. Pro laika ale bude těžké odlišit neplatnost a zdánlivost, je proto vhodné podávat žalobu vždy. Na neplatné usnesení se hledí jako na platné, dokud soud pravomocně nevysloví neplatnost. Pokud tedy vlastník podá žalobu na neplatnost volby výboru, výbor existuje do dne, dokud rozsudek vyslovující neplatnost nenabude právní moci. Teprve od toho dne výbor není.

Lhůta k podání návrhu mj. podle 26 Cdo 2360/2016 - pro Jar - nahrávání schůze

TN. — Thu, 04 Jan 2018 11:19:25 +0100

Shromáždění vám nemůže zakázat nahrávání schůze, jednalo by se o zdánlivé (nicotné) rozhodnutí, které ignorujte. K nahrávání schůze vás zmocňuje § 88 NOZ. Já nahrávám všechny schůze – v SVJ, kde jsem členem výboru a píšu zápisy, i v SVJ, kde jsem jen vlastníkem. Samozřejmě pak nahrávku nesmíte bez souhlasu zachycených osob zveřejňovat, ale na soudu ji použít můžete. Jiná otázka je, zda potom soudce nahrávku připustí jako důkaz. Soudce není povinen nahrávku připustit, zejména pokud má dostatek jiných důkazů prokazující tvrzenou skutečnost.

Pokud dojde k vyhrocení situace a předseda na Vás zavolá policii, doporučuji sebou na schůze nosit ÚZ od Sagitu (policajti je znají, zákon z jiného vydavatelství proto nedoporučuji) a policii ukázat na § 88. Policie se nemůže motat do občanských sporů. Pokud předseda bude lhát, že narušujete pořádek a požádá policii o vaše vyvedení, podejte na něj T.O. pro pomluvu nebo oznamte na MěÚ přestupek proti občanskému soužití.

Lhůta k podání návrhu mj. podle 26 Cdo 2360/2016 - lhůta pro podani navrhu neběží vždy ode dne shromáždění

Magda3 — Wed, 03 Jan 2018 12:43:02 +0100

Pavle, nemáte pravdu. Né vždy počíná běžet lhůta dnem konání shromáždění. V zákoně je jasně uvedeno: Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

Zde uvádím příklady, které jsou v SVJ zcela běžné, kdy lhůta nepoběží ode dne konání shromáždění ani pro účastníky shromáždění.

v zápise je uvedeno usnesení, které na shromáždění nebylo schvalováno
po kontrole prezenční listiny, která je součástí zápisu je zřejmé, že nebyla přítomna kvalifikovaná většina, ačkoli je v zápise uvedeno něco jiného.
po kontrole protokolu o hlasování bylo zjištěno, že pro návrh nehlasovala potřebná většina, ačkoli je v zápisu uvedeno něco jiného.

atd.

.....i když u senátu Dýšková, Ferák, Brzobohatá člověk nikdy neví. Uvede li výbor v zápise něco jiného, než bylo schváleno a nepůjde li o důležitou záležitost, tak tento senát nebude mít potřebu se odchylovat od zavedené praxe, že v nedůležitých záležitostech rozhodovat nebude a nebude. Chroch, chroch.

Magda

Lhůta k podání návrhu mj. podle 26 Cdo 2360/2016 - Lhůta k podání návrhu

Jar — Tue, 02 Jan 2018 19:21:29 +0100

Musím se pousmát, i když je to k pláči:

jste na shromáždění, kde se něco schvaluje a projednává, pamatuje si přesné znění usnesení? Byla provedena kontrole usnášeníschopnosti před hlasováním? Umíte to usnesení doslovně citovat? Předložíte soudu svou citaci a čím doložíte?

Pravidelně vznikají znění usnesení za pochodu během schůze, v zápisu se pak objeví usnesení v jiném znění, jak se dostanete k zápisu se shromáždění? Atd, atd.

Jednou jsem si průběh nahrála na diktafon, když na konci předseda zjistil, že jsem si schůzi nahrála, předstíral infarkt přítomní mě málem kamenovali, příští schůze začala hlasováním a přijetím usnesení a zákazu pořizování audio a video nahrávky shromáždění, ptejme se, proč asi, že? Teď mám k dispozici zápis z jiné schůze, až budu mít náladu a čas, zveřejním. Je to děs. Tentokrát bude žaloba… No a soud bude zase na straně SVJ, jak jinak…

Lhůta k podání návrhu mj. podle 26 Cdo 2360/2016 - Dobrý den, máte

VerejnaSprava — Mon, 01 Jan 2018 03:14:13 +0100

Dobrý den,

máte k dispozici judikáty kdy počíná běžet lhůta k podání návrhu když se vlastník shromáždění NEzúčastní? Pokud ano, prosím také o jejich publikaci. Předem děkuji.

Pěkný den.

Lhůta k podání návrhu mj. podle 26 Cdo 2360/2016

Pavel — Sat, 30 Dec 2017 17:00:47 +0100

26 Cdo 2360/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci navrhovatelů 1) K. V., 2) D. V., zastoupených Mgr. Zuzanou Zinrákovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Palachovo nám. 620/1, za účasti Společenství vlastníků jednotek Wolkerova 793/30, 794/30A, 795/32 Olomouc-Nová Ulice, se sídlem v Olomouci, Wolkerova 793/30, IČO 26800489, zastoupeného Mgr. Richardem Frommerem, advokátem se sídlem v Olomouci, Ostružnická 325/6, o určení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 30 Cm 42/2015, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. února 2016, č. j. 5 Cmo 344/2015–91, takto:

Dovolání se zamítá.
Navrhovatelé jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně Společenství vlastníků jednotek Wolkerova 793/30, 794/30A, 795/32 Olomouc-Nová Ulice, na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114 Kč k rukám Mgr. Richarda Frommera, advokáta se sídlem v Olomouci, Ostružnická 325/6, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (soud prvního stupně) „rozsudkem“ ze dne 30. 9. 2015, č. j. 30 Cm 42/2015–70, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne 15. 1. 2015 o schválení provedení zateplení vchodů v přízemí dle nabídky pana V. ve výši 65.700 Kč a o schválení splacení části úvěru ve výši 0,5 miliónů Kč z běžného účtu (výrok I.) i návrh, aby společenství vlastníků jednotek bylo zakázáno jednat dle těchto napadených rozhodnutí shromáždění (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).

K odvolání navrhovatelů Vrchní soudu v Olomouci (odvolací soud) usnesením ze dne 16. 2. 2016, č. j. 5 Cmo 344/2015–91, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud (i soud prvního stupně) uzavřel, že žaloba na určení neplatnosti rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků jednotek došlá soudu dne 22. 4. 2015 byla podána po uplynutí tříměsíční prekluzivní lhůty stanovené v ustanovení § 1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť navrhovatelé se o rozhodnutí shromáždění dozvěděli na shromáždění dne 15. 1. 2015, jehož se osobně účastnili. Skutečnost, že zápis ze shromáždění jim byl doručen až dne 22. 1. 2015, tak není podstatná.

Proti usnesení odvolacího soudu podali navrhovatelé dovolání, kterým zpochybnili závěr odvolacího soudu o prekluzi uplatněného nároku s tím, že tato otázka nebyla dosud v judikatuře dovolacího soudu řešena. Podle jejich názoru tříměsíční lhůta upravená v § 1209 odst. 1 o. z. začala plynout až dne 22. 1. 2015, kdy jim byl doručen zápis ze shromáždění vlastníků jednotek konaného dne 15. 1. 2015, neboť až z obsahu zápisu mohli zjistit rozhodné skutečnosti odůvodňující napadení předmětných rozhodnutí shromáždění. Dále upozorňovali na to, že odvolací soud se nezabýval jejich námitkou, že řízení před soudem prvního stupně je zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť soud prvního stupně je nepoučil ve smyslu § 118a odst. 2 o. s. ř. o svém právním názoru na (ne)dodržení lhůty k podání návrhu a jeho rozhodnutí tak pro ně bylo překvapivé. Navrhli, aby dovolací soud rozhodnutí obou soudů zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci k dalšímu řízení.

Žalovaný měl za to, že otázka prekluze práva k podání návrhu na určení neplatnosti rozhodnutí shromáždění byla již judikatorně řešena a ani znění ustanovení § 1209 o. z. nečiní výkladové problémy. Poučení podle § 118a odst. 2 o. s. ř. v dané věci nepřicházelo v úvahu, neboť k posouzení otázky včasnosti podaného návrhu nebylo třeba doplňovat žádné další skutečnosti. Navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto, případně odmítnuto.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) při projednání dovolání a rozhodnutí o něm postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 – dále jen „o. s. ř.“. Dovolání podané proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení), zastoupenou advokátem, ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., je podle § 237 o. s. ř. přípustné, neboť otázka určení počátku běhu lhůty k podání návrhu na určení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek a jejího charakteru podle ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. nebyla v judikatuře dovolacího soudu dosud řešena.

Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu § 242 o. s. ř., které provedl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání není důvodné.

Podle § 1209 odst. 1 o. z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně dovodil, že lhůta podle § 11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „zákon č. 72/1994 Sb.“), je lhůtou hmotněprávní prekluzivní, jejímž uplynutím právo podat žalobu na určení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek zaniká (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010, uveřejněný pod číslem 58/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 26 Cdo 758/2014 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. 26 Cdo 5294/2014).

Výše uvedenou judikaturu nemá dovolací soud důvod měnit ani v souvislosti se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále opět jen „o. z.“), podle něhož je třeba danou věc posoudit, neboť ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. je obdobou ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., a charakter lhůty (jako hmotněprávní prekluzivní) k podání návrhu přehlasovaného vlastníka jednotky, aby o věci rozhodl soud, je zde upraven stejně.

Ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. stanoví k podání návrhu tříměsíční lhůtu, jejíž počátek nastává okamžikem, kdy se vlastník jednotky o přijatém rozhodnutí shromáždění dozvěděl nebo dozvědět mohl. Tímto okamžikem je u vlastníka přítomného na shromáždění okamžik přijetí rozhodnutí shromážděním (srov. např. SPÁČIL, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§976–1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 824), neboť tímto dnem se navrhovatel dozvěděl o vydání rozhodnutí shromáždění. Proto lhůta k podání návrhu soudu mu začíná běžet dnem konání shromáždění, nikoli až dnem, kdy mu byl případně doručen zápis ze shromáždění (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2013, sp. zn. 21 Cdo 47/2012).

V projednávané věci se shromáždění vlastníků jednotek, jehož rozhodnutí navrhovatelé napadli, konalo dne 15. 1. 2015 a navrhovatelé na něm byli přítomni. Lhůta k podání návrhu soudu jim tak běžela od 15. 1. 2015 do 15. 4. 2015, což byla středa (srov. § 605 odst. 2 a § 607 o. z.). Jestliže návrh podali u soudu až dne 22. 4. 2015, stalo se tak po uplynutí zákonem určené tříměsíční prekluzivní lhůty a jejich právo zaniklo.

Je-li dovolání přípustné, vyplývá z ustanovení § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. povinnost dovolacího soudu přihlédnout k vadám řízení uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. (existence uvedených vad tvrzena nebyla a tyto vady nevyplynuly ani z obsahu spisu), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Posléze uvedené vady dovolatelé namítli poukazem na to, že vzhledem k zásadě předvídatelnosti soudního postupu a rozhodování měli být v řízení před soudem prvního stupně poučeni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. o právním názoru tohoto soudu na (ne)dodržení lhůty k podání návrhu.

Poučení účastníků řízení postupem podle § 118a odst. 2 o. s. ř. však přichází v úvahu jen tehdy, jestliže možné jiné právní posouzení věci vyžaduje doplnění vylíčení rozhodujících skutečností (a navržení důkazů je prokazující), významných z pohledu skutku, který je předmětem řízení; postačují-li v řízení uskutečněná tvrzení a navržené (či nenavržené, ale provedené) důkazy pro objasnění skutkové stránky věci i při případném jiném právním názoru soudu, není třeba k poučení podle ustanovení § 118a odst. 2 o. s. ř. přistupovat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3820/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2011, sp. zn. 26 Cdo 592/2010, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2011, sp. zn. 26 Cdo 1522/2010). Z rozhodnutí soudu prvního stupně a obsahu spisu se podává, že soud založil své zamítavé rozhodnutí na rozhodných skutečnostech, jež byly v průběhu řízení zjištěny a účastníky tvrzeny, nelze mu proto důvodně vytýkat, že navrhovatele nepoučil postupem podle ustanovení § 118a odst. 2 o. s. ř., ani to, že jeho rozhodnutí je „překvapivé“, neboť zánik práva v důsledku prekluze zkoumá soud z úřední povinnosti. Už vůbec pak nemůže být touto vadou řízení před odvolacím soudem, neboť otázku včasnosti podaného návrhu tento soud řešil na základě právního posouzení a skutkových zjištění soudu prvního stupně.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť Společenství vlastníků jednotek Wolkerova 793/30, 794/30A, 795/32 Olomouc – Nová Ulice bylo v řízení plně úspěšné a navrhovatelé jsou mu povinni nahradit náklady potřebné k účelnému uplatňování práva. Jeho náklady řízení před dovolacím soudem tvoří náklady za právní zastoupení advokátem, sestávající z mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) – vyjádření k dovolání – ve výši 3.400 Kč (srov. § 9 odst. 4 písm. c/ advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za 1 úkon právní služby ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) a daně z přidané hodnoty ve výši 714 Kč, jejímž je zástupce úspěšného účastníka plátcem (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Celkem tedy činí náklady řízení 4.114 Kč.

Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení jsou navrhovatelé povinni zaplatit k rukám advokáta, který úspěšného účastníka zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), v zákonné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 16. listopadu 2016 JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu

____________________________________________________________________________

Judikatura opakovaně dovodila, že pro členy SVJ, kteří se účastní shromáždění, počíná lhůta k podání návrhu soudu běžet dnem konání shromáždění SVJ, nikoliv až dnem doručení zápisu ze shromáždění.

Hezký den!