Portál společenství vlastníků jednotek - Vztah § 258 a § 1209 (judikatura z roku 2017) - Comments

Vztah § 258 a § 1209 (judikatura z roku 2017) - Kdy soud vyslovil neplatnost rozhodnutí SVJ?

Reneta — Sun, 15 Oct 2017 12:14:45 +0200

Pane TN,

našel jste nějaká rozhodnutí, kdy soud vyslovil neplatnost rozhodnutí SVJ?

Vztah § 258 a § 1209 (judikatura z roku 2017) - Vztah § 258 a § 1209 (judikatura z roku 2017) (1)

anon1234 — Sun, 15 Oct 2017 12:10:15 +0200

denegatio iustitiae!!!

diskuse k aplikaci § 258 a § 1209 NOZ http://www.portalsvj.cz/…dulezity-duv

ČR je totiž právní stát v důležitých věcech, jak vykládají soudci Ústavu!

přitom je ale zajímavé, že soudci nevyhazují jako nedůležité, když dopravní podnik žaluje jízdné s přirážkou 1.000 Kč. to je přeci nedůležité, nějakých 1.000 Kč, přitom to je stejná ingerence státní moci do soukromoprávních vztahů…

tenhle výklad NOZ soudcům umožňuje, aby nemuseli nic rozhodovat a smetli všechno ze stolu jako nedůležité… na co tu pak soudce máme, kolo štěstí s pravěpodobností 50% výhry by bylo spravedlnější a mnohem levnější a rychlejší.

Vztah § 258 a § 1209 (judikatura z roku 2017) - Judikáty § 258 a 1209, odpovědnost výboru a přispivatel Judikát

MartinII — Sun, 15 Oct 2017 05:43:15 +0200

„I kdyby celá schůze byla úplně špatně (výbor neposlal pozvánky nikomu a o záležitosti pokoutně rozhodl na schůzi v obýváku předsedy, kam pozve jen spřízněné vlastníky), nelze zneplatnit celou schůzi“

pan Judikát (bez ověření) je zřejmě jeden z těch statutárů, kterému vyhovuje konstatování stavu zakladatelem vlákna.

Soudy se „strachují“ o „právní jistoty“ či jak to formulují, žalovaného (výboru nebo společenství), ale kde jsou právní jistoty nedobrovolného člena společenství, že statutár neprovede to, co jsem z příspěvku zakladatele vlákna citoval.

Statutáři jsou údajně po změně odpovědnosti dle ZoVB na odpovědnost dle NOZ chudáci, kteří se musí obávat, že za pár korun odměny a obětování se ve prospěch celku mohou jít do tepláků. Už byl někdo k odpovědnosti za svoje konání (viz zdejší různé příspěvky a shrnutí zakladatele vlákna) soudně učiněn odpovědným ?

Vztah § 258 a § 1209 (judikatura z roku 2017) - Jsem rád, že na VS

Judikát — Sat, 14 Oct 2017 17:39:56 +0200

Jsem rád, že na VS rozumí právu. Těch pár pomatenců s vlastním výkladem práva nemůže uspět.

Vztah § 258 a § 1209 (judikatura z roku 2017) - Judikáty

Qwerty — Sat, 14 Oct 2017 14:28:09 +0200

Prosím o zveřejnění judikatury nebo alespoň uvedení spisových značek, aby šlo judikáty získat. Děkuji.

Vztah § 258 a § 1209 (judikatura z roku 2017)

Sat, 14 Oct 2017 12:44:14 +0200

Navazuji na starší diskusi ze srpna http://www.portalsvj.cz/…rganu-spolku

Právě jsem dostudoval novou judikaturu VS Praha a VS Olomouc z letošního jara, léta a začátku podzimu, kterou jsem si vyžádal ohledně aplikace § 258. Trend je úplně jasný: na SVJ se § 258 nevztahuje.

Někteří soudci konstatují, že se vztahuje přiměřeně, ale vzápětí popřou sami sebe, když ho vyloučí z uplatnění na daný případ.

V těch judikátech se už opakovaně (tedy máme tu konstantní judikaturu vrchních soudů) říká, že vlastník nemůže podat žalobu na rozhodnutí orgánu statutárního, ale pouze na rozhodnutí orgánu nejvyššího.

Aby vlastník mohl žalobu podat, musí současně splnit všechny tyto 3 podmínky:

musí hlasovat proti přijetí usnesení
žalobu musí podat do 3 měsíců
musí jít o důležitý důvod

Nelze podat žalobu na neplatnost celé schůze, žalobní petit musí znít na vyslovení neplatnosti konkrétních usnesení. I kdyby celá schůze byla úplně špatně (výbor neposlal pozvánky nikomu a o záležitosti pokoutně rozhodl na schůzi v obýváku předsedy, kam pozve jen spřízněné vlastníky), nelze zneplatnit celou schůzi. V uvedeném případě by žalobce musel vypsat do petitu všechna usnesení, a pokud je nezná (nevěděl o schůzi, nemá pozvánku, nemá zápis), soud žalobu zamítne. Protizákonně přijatá usnesení se stanou po 3 měsících platná.

Soud musí na začátku testovat postupně splnění všech 3 podmínek a teprve potom rozhodnout, zda vůbec pustí žalobu dál k projednání. Kámen úrazu tedy tkví v posouzení, zda jde o důležitý důvod, přes tento test naprostá většina žalob neprošla.

Teprve následně může soud aplikovat § 258, tedy zkoumat, zda byl při přijetí usnesení porušen zákon nebo stanovy.

I pokud soud dospěje k závěru, že jde o důležitý důvod, pak pokud byla porušení zákona a stanov pouze bagatelní, žalobu zamítne.

Bagatelními vadami jsou např. (vybírám reálné příklady z různých žalob):

pozdě doručené pozvánky všem vlastníkům
nedoručená pozvánka žalobci, který se ale nakonec zúčastnil, když se o schůzi dozvěděl náhodou při cestě z práce uviděl, že do sušárny míří houf lidí
nesrozumitelná nebo neurčitá formulace bodu programu (zhojí se dovysvětlením na schůzi)
projedání a schválení záležitosti, která nebyla na pozvánce (zhojí se projednáním na schůzi)
absence podkladů (zhojí se dovysvětlením záležitosti na schůzi)
odmítnutí vysvětlení projednávané záležitosti (žalobce se měl s podklady seznámit předem)
nepřipuštění diskuse
odebrání slova vlastníkovi, který stihl dle nahrávky říct 11 slov
neumožnění vznést protinávrh a hlasování o něm
nesledování usnášeníschopnosti
neumožnění kandidatury do výboru
zákaz poskytnutí zápisu ze schůze vlastníkovi (žalobci), který zápis obdržel až prostřednictvím soudu při jednání, když zápis založil do spisu advokát SVJ (soudkyně konstatovala, že vlastník mohl podat žalobu o umožnění nahlížení – už ale nevysvětlila, jak měl vlastník donutit soudní soustavu, aby takovou žalobu pravomocně vyřídila v tříměsíční prekluzivní lhůtě zákonem stanovené pro podání žaloby přehlasovaného vlastníka; podle mého studia judikatury z roku 2017 však soudy masově zamítají žaloby o umožnění pořízení kopie zápisu, protože § 254 stanovuje, že podmínky nahlížení určí stanovy a stanovy SVJ pořizování kopií často zakazují; jiné soudy konstatují, že § 254 neumožňuje pořizovat kopie narozdíl od § 8 zák. 67/2013 Sb. a že tedy nebylo úmyslem zákonodárce dovolit členům spolků kopírovat zápisy)