Portál společenství vlastníků jednotek - Úrok z prodlení ve stanovách - Comments

Úrok z prodlení ve stanovách - Smluvená výše úroku z prodlení

TN. — Sat, 16 Sep 2017 17:27:37 +0200

Tak ono je to složitější, zákon praví, že úrok si mohou smluvní strany sjednat:

§ 1970 Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Stanovy jsou de facto takovou smlouvou.

Jenže je otázka, jak je vlastně ten úrok ve stanovách formulován, pokud je formulován shodně, jako byl dříve formulován poplatek z prodlení, nemohl by soud dospět k závěru, že vlastně nejde o úrok, ale o pokutu? A o pokutě zákon říká toto:

§ 2048 Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

O pokutě tedy zákon říká totéž, co o úroku z prodlení. V obou případech je nutné ujednat výši.

Jsou takovým ujednáním stanovy? Asi ano.

Ale co když vlastník hlasoval proti stanovám? Co s vlastníkem, který se schůze nezúčastnil? A vztahuje se takové „ujednání“ na nabyvatele, který se vůbec ke stanovám nevyjadřoval? Vstupuje nabyvatel do práv a povinností převodce (jako je tomu při převodu družstevního podílu)? To asi ne, protože v kapitole o bytovém spoluvlastnictví žádný přechod práv a povinností nenajdeme.

Více jsem o tom psal už níže. Jak rozhodne soud, nevím.

Úrok z prodlení ve stanovách - Ze zákona lze

Pavel II — Sat, 16 Sep 2017 17:07:29 +0200

požadovat úrok ve výši repo sazby ČNB + 8%. Tito výši jsme si ve stanovách zakotvili a Krajský soud je bez protestu přijal. Dále tam máme právo na úhradu prokazatelně vynaloženýcjh nákladů spojených s vymáháním dluhu.

Úrok z prodlení ve stanovách - lichva

Jan77 — Thu, 14 Sep 2017 18:31:16 +0200

Tak 36,5 procenta patrně lichva nebude. Např. Provident půjčuje běžně za roční procentní sazbu kolem 90– 180% .

Úrok z prodlení ve stanovách - Suďte se

TN. — Thu, 14 Sep 2017 12:21:17 +0200

Myslím, že judikatura k úroku z prodlení 1 promile ještě neexistuje (poplatek z prodlení byl z právního řádu vyřazen k 1.1.2016) a otázka je, zda se někdy objeví, protože i když je úrok 36,5 % ročně, dělá to celkem řádově stokoruny nebo tisícikoruny a

pro malé částky se nikdo nesoudí
soudům se nechce o bagatelních sporech přemýšlet
ať už okresní soud rozhodne jakkoli, nelze se odvolat (do 10.000 Kč)

Čili jediná možnost, jak zjistit názor soudu, je podat ke krajskému soudu určovací žalobu na nicotnost tohoto ustanovení ve stanovách a čekat, co se stane.

Úrok z prodlení ve stanovách - úroky z prodlení

Anonymouk — Thu, 14 Sep 2017 09:39:23 +0200

Váš dotaz upravuje § 1968 a násl. OZ. Výši upravuje vl. nařízení, nebo ujednání. Můžete pohledat i v judikátech. A smluvní pokuta?

Úrok z prodlení ve stanovách

Thu, 14 Sep 2017 08:19:57 +0200

Je možné ve stanovách SVJ a bytového družstva upravit vlastní výši úroků z prodlení za příspěvek na správu (nájemné) a zálohy na služby tak, že bude kopírovat bývalý poplatek z prodlení, tedy „1 promile, nejméně však 10 Kč za měsíc“? Slýchám různé názory, že na jednu stranu jsou stanovy vlastně smlouvou, a tedy zavazují, ale kritici zase upozorňují, že speciálně v případě peněžitých sankcí by museli souhlasit všichni, a ke stanovám museli přistupovat všichni vlastníci (i budoucí nabyvatelé), že vlastník je „slabší strana“ a 36,5 % ročně už je lichva....... a slyšel jsem i argument, že nelze nerovnoprávně požadovat po vlastníkovi vyšší úrok, a v případě kdyby dlužilo vlastníkovi SVJ, tak že by on mohl uplatnit jen úrok zákonný, že jde o diskriminaci. Právníci se nemohou dohodnout a my přemýšlíme, co dát do stanov a co pak u soudu vymáhat, pokud by soud tuto úpravu ve stanovách nerespektoval