Portál společenství vlastníků jednotek - Postup při vyúčtování tepla - Comments

Postup při vyúčtování tepla - chyba výpočtu

AsiTak — Sat, 25 Nov 2017 09:38:47 +0100

zrušený

Postup při vyúčtování tepla - Kauza rozúčtování nákladů

Tony1 — Thu, 21 Sep 2017 13:21:18 +0200

Zdravím, a po delší době opět na portále.

Nelze tuto skupinu počítat tak, jak byla počítaná (bez korekce – prostým násobením jednotek a cenou za jednotku

Máme stejný názor – nikdo trochu více kompetentní – MMR ani ARTAV – ho však nechce „potvrdit“. Přes více již měsíc trvání dotazu se nikdo neozval. Na ARTAVu je poslední zodpovězený dotaz z 8.8., já se ptal 9.8. Třeba se ještě dočkám (nebo že by admin dotaz smazal?) – zase si dovoluji pochybovat. Nevím na koho ještě bych se měl obrátit (p. ing. Zunt se zachoval přesně tak, jak zde bylo popisováno – koho chleba jíš….). Ještě taková perlička – vedoucí osoba výpočtů firmy, která dělala rozúčtování, je webem „okolodomu“ uváděna jako spolupracující odborník přes teplo – se obrátila na dalšího „odborníka“ přes teplo.

Kauza zatím tedy nijak nedopadla. Náklady jsme si spočítali sami – přesně dle metodiky – žádný problém s nedostatkem finančních prostředků (jak zněla první odpověď – výmluva na nevyvratitelný fakt). Celkové vyúčtování s novým výpočtem (týkalo se 17 jednotek z 52) jsme předali a do konce srpna provedli vyúčtování. Přišlo něco reklamací, které byly odmítnuty a jsou odmítány (všichni dostali podklady, metodický pokyn, s tím, ať poukáží na chybu ve výpočtu).

S tímto stavem se však nechci spokojit, rozhodně se nechci „vykašlat“ na to, že nám firma špatně rozúčtovala náklady na teplo s výmluvou MMR má špatnou vyhlášku – metodiku. Pokud máte nějakou radu, sem s ní. T.

Postup při vyúčtování tepla - Chceme znát řešení

AsiTak — Sat, 16 Sep 2017 04:24:57 +0200

Pane alias „Tony“, jak dopadla kauza rozúčtování nákladů tepla?

Postup při vyúčtování tepla - Částečný nesouhlas 1

AsiTak — Fri, 25 Aug 2017 11:49:36 +0200

2. Nelze tuto skupinu počítat tak, jak byla počítaná (bez korekce – prostým násobením jednotek a cenou za jednotku). – To lze, pokud jednotková cena je spočtená na konci výpočtu a zahrnuje i saldo změn dosažených v korekci. Příklad:
byt …….počet jednotek ……jednotková cena ……… celková cena
A …………… 35………………………………10…………………………350
B…………… 100……………………………10……………………….. 1000
Přeneseme z B 350 z celkové ceny 1000–350=650 na A kde celková cena bude 350+350=700. Nová jednotková cena pro A bude 700/35=20. Takže po přenosu bude platit:
byt …….počet jednotek ……jednotková cena ……… celková cena
A …………… 35………………………………20…………………………700
B…………… 32,5……………………………20……………………….. 650
kde 32,5 je přepočtený počet jednotek z titulu aplikace korekce.
Právní předpis obsahuje algoritmus pro získání výsledku, ale neřeší matematické výpočty a ani prezentaci výsledků uživatelům.
Podle Vás by platil Ad totéž co C – jsou–li dvě jednotky se stejnou plochou a se stejnou korekcí musí mít i stejné náklady.
Nevím jak Vy jste spočítal náklady Ad a B. Po – z počtu jednotek a jednicových cen. Výsledky jsou správné jen tehdy, když jednicové ceny jsou správně spočteny. Na základě dílčích dat to ověřit nejde, pouze předpokládat. Pořád chybí odpověď na tu základní otázku zda metoda, kdy se přepočítá v každém iteračním cyklu korekční interval z dat pouze nevyloučených jednotek je správná nebo špatná.

Postup při vyúčtování tepla - Částečný nesouhlas

Tony1 — Wed, 23 Aug 2017 11:34:15 +0200

Zdravím a dovoluji si s Vámi částečně nesouhlasit.

Výsledky korigované v1.korekci jsou dobře – to vím od začátku. Jsou to všechny, které jsou pod dolním limitem nebo nad horním limitem. Všechny ostatní jsou chybně – ty, u kterých je jiné číslo iterace než 1, i ty, které nebyly korigovány. Uživatelé, kteří splňují požadavky spodní a horní hranice dle platné legislativy jsou všichni, kteří jsou mezi 0,8 a 2. Ne jenom ti, kteří se nacházejí mezi 1a 2 násobkem. Nelze tuto skupinu počítat tak, jak byla počítaná (bez korekce – prostým násobením jednotek a cenou za jednotku). Takhle to v pokynu MMR nenajdete.

Pro zajímavost – z 52 uživatelů bylo 29 pod limitem, 6 nad limitem, 10 bylo nekorigováno (údajně splňují požadavky na limit) a 7 bylo „iterováno“.

Čísla 1,7 a 5,7 asi u spodního i dolního limitu platí. Nevím jak Vy jste spočítal náklady Ad a B. Podle Vás by platil Ad totéž co C (tj. minimum) i když překročil 0,8 (je vlastně na průměru – 0,98). Nám vyšlo u Ad 9770,70 a u B 10201,50 (při stejných ZN). Váš nižší výpočet by musel zaplatit někdo jiný.

Malá omluva – na portál se dostanu až za dva týdny – dřív nemohu dále diskutovat. T.

Postup při vyúčtování tepla - vymazaný příspěvek s ověřovacím výpočtem

Dvořák — Wed, 23 Aug 2017 07:29:49 +0200

Škoda, že jste ho vymazal. Vaše příspěvky jsou velmi užitečné. Bohužel zde na portále, obdobně jako i jinde, platí, že jakmile se diskutuje o něčem praktickém, o něčem, co není jen dojmologie, tak řada přispěvatelů nemá co říci :-(

Postup při vyúčtování tepla - V čem je vada krásy?

AsiTak — Wed, 23 Aug 2017 01:38:24 +0200

Děkuji za dodaná data. Výsledky analýzy obsahuje následující tabulka rozpůlená na dvě části. Obsahuje i výsledky mého jednoduchého a rychlého testu umožňující rozpoznat zda výpočet s korekcí je dobře nebo špatně. Při rozdělení nákladů ZN:SN 30:70% podíl SN:ZN při překročení dolní meze má být 1,7 a při překročení horní meze má být 5,7 což vaše příklady plně potvrzují. Pro naprostý nezájem svůj příspěvek o této metodě jsem vymazal. (Proč to dělat jednoduše, když to lze dělat i složitě – vyžádat si podklady, najmout soudního znalce a dát to k soudu, bude-li nalezená chyba!) . Po diskuzi o interpretaci slova „přehlasovaný“ už nejsem si jistý, že to vaše špatné výsledky nevyloží-li někdo jako jen za „jinak spočítané“. Jestli jste s všiml výsledky korigované v 1. korekci jsou dobře a korigované v dalších krocích jsou špatně. Je to tím, že korekční interval zúčtovací jednotky je přepočten v každém korekčním kroku z dat domu ze zbylých jednotek po vyloučení. Já i další autoři algoritmu výpočtu korekční interval spočtou na začátku a použiji pro všechny další iterační kroky. Co je dobře, je otázka pro JUDr-ce a „můdrce“.

Byt......SN...........kor.SN:…...celSN….....ZN..
Aš......5882,3......1398,3:.....7280,6.....3620,9
Ad......5882,3......153:.....6035,3.....3620,9
B......6294,5......0:........6294,5.....3620,9
C......2820......3214,9:.....6034,9.....3620,9
D......18578,2…2025,8:.....20604.....3636

Byt…SN+ZN......SN:ZN:…Jak…......Operace
Aš......10901,5......2,0.....špatně.....kor.dolní.mez
Ad......9656,2......1,7:.....dobře.....kor.dolní.mez
B......9915,4......1,7:......dobře.....bez.korekce
C......9655,8......1,7:......dobře.....kor.dolní.mez
D......24240......5,7:.......dobře.....kor.horní.mez

Postup při vyúčtování tepla - Podrobnosti

Tony1 — Tue, 22 Aug 2017 21:31:41 +0200

Ve Vašem vysvětlování se ztrácím. Nicméně se pokusím o podrobný rozpis (z vyúčtování) dvou jednotek s jasnou chybou, stejnou další, která byla podlimitní a podobnou nadlimitní (obě dobře). Snad Vám tím celý problém přiblížím .

A – korekce mimo povolené limity legislativy. Podíl příjemce služeb na vytápění k průměru v objektu = 0,98. Uživatel je korigován v korekci 4.

Druh nákladů…cena za jed. Kč…počet jedn..rozdělovací klíč..vaše náklady Kč.

SN za otop..........2,321............2534,32......Indikátor..........5882,30

ZN za otop 30%…53,81............67,29..m2 zap.podl.pl......3620,90

Korekce SN na otop............................................................1398,30

Náklady na otop.............................................................10901,50

B – je v tabulce „ uživatelé, kteří splňují požadavky spodní a horní hranice dle platné legislativy – poměr na vytápění k průměru – 1,03 , uživatel není korigován“

Druh nákladů…cena za jed. Kč…počet jedn..rozdělovací klíč..vaše náklady Kč.

SN za otop..........2,321............2711,88.......Indikátor..........6294,50

ZN za otop 30%…53,81............67,29..m2 zap.podl.pl........3620,90

Náklady na otop..............................................................9915,40

C – korekce mimo povolené limity legislativy. Podíl příjemce na služeb na vytápění k průměru v objektu =0,63. Uživatel je korigován v korekci 1

Druh nákladů…cena za jed. Kč…počet jedn..rozdělovací klíč..vaše náklady Kč.

SN za otop..........2,321............1214,96......Indikátor..........2820,00

ZN za otop 30%…53,81............67,29..m2 zap.podl.pl......3620,90

Korekce SN na otop............................................................3214,90

Náklady na otop.............................................................9655,80

D – korekce mimo povolené limity legislativy. Podíl příjemce na vytápění k průměru v objektu =2,44. Uživatel je korigován v korekci 1

Druh nákladů…cena za jed. Kč…počet jedn..rozdělovací klíč..vaše náklady Kč.

SN za otop..........2,321............8004,19......Indikátor..........18578,20

ZN za otop 30%…53,81............67,57..m2 zap.podl.pl......3636,00

Korekce SN na otop............................................................2025,80

Náklady na otop.............................................................24240,00

Doplňuji – celkové náklady na teplo 392101,80, ZN/SN – 30/70, plocha 2186 m2, průměr na m2 179,37. Nejnižší možný náklad je tedy asi 143,50 na m2, nejvyšší 358,74 na m2. T.

Postup při vyúčtování tepla - ARTAV

Tony1 — Tue, 22 Aug 2017 17:34:16 +0200

Děkuji za tuto zprávu.

Poté, když rozúčtovací firma jednoznačně sdělila, že za špatný výpočet může metodický pokyn MMR, jsem si dovolil pochybovat. Tony

Postup při vyúčtování tepla - Jakou odpověď lze očekávat od ARTAV?

Evžen — Tue, 22 Aug 2017 10:11:10 +0200

Jsem přesvědčen, že v poradně ARTAV Vám odpoví tak, jak by mělo být rozúčtování prováděno správně podle předpisů. Nemusíte mít obavy, že skutečnost, že je zúčtovavcí firma členem ARTAV, může ovlivnit objektivitu odpovědi firmy ARTAV a že neoznačí nesprávný postup zúčtovací firmy za postup v rozporu s předpisy.

Postup při vyúčtování tepla - Rozúčtování tepla... pro Tony

Čmuchal — Tue, 22 Aug 2017 03:14:10 +0200

Máte skutečný problém, nebo jde jen o Vaši duševní gymnastiku?

Pokud jste Vy osobně POD hranicí 80% a byl jste dopočten právě na těch 80%, nemá smysl se případně vadným postupem zabývat, protože pokud rozúčtované jsou náklady z FA za teplo opsány správně, pak vyděláte ať Vám již je dopočteno cokoliv.

Postup při vyúčtování tepla - rozúčtování tepla

AsiTak — Mon, 21 Aug 2017 19:59:50 +0200

pravděpodobně mylná úvaha vzniká tím že, v algoritmu nerozlišujete operaci pouze počítající za jednotku spotřební složku za účelem stanovení nákladu na 1m2, od operace přidělující náklad pro rozdělení na jednotku. Na začátku výpočtu se rozdělí definitivně základní složka na všechny jednotky. V každém iteračním kroku se přidělí náklad pouze jednotkám přesahující korekční interval dle korekčního limitu. Pouze tyto jednotky jsou vynechány z dalšího iteračního kroku. Pro ostatní jednotky jsou pouze počítány spotřební náklady za účelem stanovení nákladu na 1m2 a nejsou vyloučeny z dalšího iteračního kroku (kdyby byly tak už by tam nic nezbylo pro další krok). Přidělení nákladů na zbývající jednotky se provádí až po ukončení iteračních kroků, na konci výpočtu v objemu nerozdělených nákladů tj. celkem spotřební složka – spotřební složka jednotek přidělených při překročení limitních hodnot korekčního intervalu. Rozdělí se poměrem vykazovaných počtu dílků pro rozdělení..
Rád bych ověřil správnost rozdělení nákladů pro jednotku které byl přidělen náklad pro překročení limitní hranice metodou zveřejněnou v příspěvku souvislosti II. K tomu stačí když zveřejníte u takové jednotky podíl spotřební složky a základní složky a zvolený procentní rozdělení nákladů základní a spotřební složky. Předem děkuji za ochotu!

Postup při vyúčtování tepla - Postup při vyúčtování tepla 1

JarekSVJ — Mon, 21 Aug 2017 18:16:31 +0200

269/2015 Sb tady to máš…

Postup při vyúčtování tepla

Mon, 21 Aug 2017 14:22:02 +0200

Firma, která nám odečítá a vypočítává náklady na teplo, postupovala takto:

Vypočítala průměrné náklady na vytápění v objektu
Vypočítala podíl příjemce služeb na vytápění k průměru
Těm, kteří nesplňovali hranice (0,8–2) dopočítala náklady na 0,8 a 2 průměru
Těm, kteří splnili hranici 1–2 spočítala náklady tak, že jednoduše vynásobila počet naměřených jednotek RTN průměrem na jednotku a žádné korekce neprováděla
Takto vypočítané byty vypustila z dalších výpočtů – iterací
Iteracemi pak pouze rozpočítali náklady bytů, u kterých byly průměrné náklady v rozmezí 0,8–1
Pak jim vyšlo, že stejný byt (byty pod sebou), který měl podíl na vytápění 0,96 (jednotek 2534) měl zaplatit více, než byt s podílem 1,03 (a jednotkami 2712) a to o 900 Kč.

Domnívám se, že od bodu 4 je to špatně.

V metodice MMR se nic takového nenachází. Naopak: Zbylý náklad se dělí na všechny zbývající byty (které se nacházejí v rozmezí 0,8–2 násobku průměru).

Dotaz na ARTAV zatím bez odpovědi. Jakou odpověď je však možno očekávat, když zúčtovací firma je „členem“ ARTAV.

Tony