Portál společenství vlastníků jednotek - ČR úmylsně znemožňuje přístup k soudu - Comments

ČR úmylsně znemožňuje přístup k soudu - Zájem chráněný právem

Ráchel — Mon, 07 Aug 2017 18:34:45 +0200

„zájem hodný právní ochrany“ je zcela obecné vyjádření pro zájem chráněný právem. O jiných zájmech právo neuvažuje.

ČR úmylsně znemožňuje přístup k soudu - Postup != důvod

Postup != důvod — Mon, 07 Aug 2017 15:07:09 +0200

Postup != důvod

ČR úmylsně znemožňuje přístup k soudu - Protiústavní?

Nový — Mon, 07 Aug 2017 14:40:37 +0200

To je pouze vaše domněnka. Protiústavnost by musel potvrdit ÚS. Vemte si např. tu protiústavní stížnost některých poslanců, že je protiústavní ustanovení zákona, které umožňuje úředníkům vstup do domu za účelem kontroly spalování nezávadných látek v kotli. Nedávno ÜS rozhodl, že toto ustanovení protiústavní není.

ČR úmylsně znemožňuje přístup k soudu - Čl. 36 LZPS

Okolojdoucí — Mon, 07 Aug 2017 13:32:46 +0200

Ráchel, děkuji, že jste mi potvrdila, že nemám mezery ve vzdělání. Tento článek 36/1 znám. Pro jistotu ocituji:

„Každý se může domáhat STANOVENÝM POSTUPEM svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.“

Stanovený postup je právě § 1209.

Takže je vše podle práva OK. Asi víte, kdo NOZ napsal a které politické strany ho prosadily. Pokud jiné politické strany § 1209 změní, tak by mohl platit bez omezení jen § 258. Ten místo „důležitého důvodu“ používá „zájem hodný právní ochrany“, což je širší pojem, ale i tak není u spolku možné žalovat každou malichernost. Na současném právním stavu nic protiústavního nevidím.

ČR úmylsně znemožňuje přístup k soudu - č. 209/1992 Sb.

Ráchel — Mon, 07 Aug 2017 13:22:40 +0200

Nápověda:

Sdělení č. 209/1992 Sb. federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navazujících

ČR úmylsně znemožňuje přístup k soudu - Čl. 36 LZPS

Ráchel — Mon, 07 Aug 2017 12:46:12 +0200

„Můžete uvést konkrétní paragrafy Ústavy a evropského práva se kterými je údajně § 1209 v rozporu? Děkuji.“

Jistěže. Článek 36 a násl. usnesení č. 2/1993 Sb. předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky.

V evropské Úmluvě si odpovídající ustanovené jistě dohledáte sám. Napište, zda jste uspěl. Pokud se Vám to snad nepodaří, ozvěte se znova, pomohu s hledáním.

ČR úmylsně znemožňuje přístup k soudu - § 1209

Okolojdoucí — Mon, 07 Aug 2017 12:28:54 +0200

Můžete uvést konkrétní paragrafy Ústavy a evropského práva se kterými je údajně § 1209 v rozporu? Děkuji.

ČR úmylsně znemožňuje přístup k soudu - § 1209 zrušit!

Ráchel — Mon, 07 Aug 2017 11:50:55 +0200

§ 1209 je protiústavní a v rozporu s evropským právem. Zrušit!

Úprava v § 258 pro spolky plně vyhoví i pro společenství, není třeba vymýšlet žádné speciálnosti.

ČR úmylsně znemožňuje přístup k soudu - Rozdíl mezi spolkem a společenstvím

René — Mon, 07 Aug 2017 11:21:51 +0200

Sám jste citoval § 1221

„§ 1221 „Nevyplývá-li z ustanovení o společenství … něco jiného, použijí se … ustanovení o spolku“.“

Tzn., že pro SVJ platí ustanovení o společenství a jen v ostatních věcech, které ustanovení o společenství neupravují, platí pro společenství ustanovení o spolku.

Konkrétně to znamená, že členové spolku se mohou obrátit na soud podle § 258 NOZ tj. proti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami.

Členové společenství se ovšem mohou v případě přijatého usnesení na shromáždění obrátit na soud podle ustanovení § 1209, protože to je právě speciální ustanovení pro společenství (uvedené v části „Bytové spoluvlastnictví“ NOZ) a toto ustanovení má pro SVJ podle § 1221 přednost před ustanovením § 258 uvedeném v ustanoveních pro spolky. A z § 1209 vyplývá, že se v případě přijatého usnesení na shromáždění může odvolat u soudu jen vlastník přehlasovaný a musí jít o důležitý důvod.

Z uvedeného usuzuji:

Proti rozhodnutí shromáždění vlastníků se může přehlasovaný vlastník odvolat k soudu jen je-li proto důležitý důvod (viz § 1209).

Proti rozhodnutní statutárního orgánu se ovšem může každý vlastník odvolat k soudu podle § 258 (pro spolky) tj. proti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami tzn., že se neposuzuje důležitý důvod, stačí rozpor se zákonem nebo se stanovami.

Uvedené usuzuji ze skutečnosti, že ustanovení pro společenství (bytové spoluvlastnictví) upravuje jen odvolání v případě přehlasovaného vlastníka (§ 1209), což chápu tak, že se vztahuje jen na rozhodnutí shromáždění, na kterém jedině může jít o přehlasovaného vlastníka.

Naopak odvolání proti rozhodnutí statutárního orgánu podle mého názoru ustanovení pro společenství (bytové spoluvlastnictví) neupravuje (nejedná se o případ „přehlasovaného vlastníka“) a proto se na základě § 1221 „Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku.“ v tomto případě použije ustanovení § 258 pro spolky „Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.“

ČR úmylsně znemožňuje přístup k soudu - Napsal

Ralista — Mon, 07 Aug 2017 10:31:56 +0200

Napsal jste:

„Statutární orgán se ale nesmí chovat tak že je nejvyšším orgánem společenství. A vlastníci si musí uvědomit svou odpovědnost za to, co odhlasují.“

Ale většinou jde o záležitosti, o kterých se na shromáždění ani nehlasuje. Statutární orgán vykonává správu a jestliže si někdo stěžuje, že přitom došlo k nějakému pochybení, tak to běžně vyřizuje statutární orgán. Přece nebude při každé něčí stížnosti svolávat shromáždění vlastníků, aby vlastníci hlasovali o tom, jak má být stížnost vyřízena. To patří do pravomoci statutárního orgánu. Za vyřízení stížnosti odpovídají členové statutárního orgánu a pokud z důvodů, že nemají potřebné znalosti, stížnost nevyřídí v souladu s předpisy a následně kvůli tomu SVJ prohraje i soudní spor, nesou tito členové statutárního orgánu zodpovědnost dle § 159 NOZ.

ČR úmylsně znemožňuje přístup k soudu - pro Kolemjdoucího - rozdíl mezi spolkem a společenstvím

MartinII — Sun, 06 Aug 2017 19:12:59 +0200

„Když ani nechápete rozdíl mezi spolkem a SVJ, tak vám není pomoci“

Tak tedy vysvětlete ten rozdíl mezi spolkem a společenstvím, který je podstatný pro rozlišení „důležitý“ a „nedůležitý“ důvod podání žaloby. Jinak vaše poučování, které cituji, vyznívá naprázdno.

ČR úmylsně znemožňuje přístup k soudu - pro Realistu

MartinII — Sun, 06 Aug 2017 19:09:24 +0200

„Každý prohraný soudní spor i ve věcech měně důležitých by totiž opravňoval vlastníky požadovat po členech statutárního orgánu náhradu škody minimálně ve výši nákladů spojených s prohraným soudním sporem“

Statutární orgán se ale nesmí chovat tak že je nejvyšším orgánem společenství. A vlastníci si musí uvědomit svou odpovědnost za to, co odhlasují. Ne, že spěchají domů na telku a na večeři a odhlasují vše. Uvedu příklad s letitým sporem i když jde o družstvo Zelené údolí Praha, a i když nejde o „věc méně důležitou“, ale o to že vlastníci (družstevníci) odhlasují vše a pak to tak dopadá. Nevíme jaký je případ tazatele.

http://praha.idnes.cz/…-zpravy.aspx?…

Důležité je, jak se předseda družstva hájí „že členská schůze prodej pozemků odsouhlasila“.

Myslíte, že má žalující v tomto případě naději na úspěch žaloby ?

ČR úmylsně znemožňuje přístup k soudu - pro € (bez ověření) - možnosti podání žaloby v rámci SVJ

MartinII — Sun, 06 Aug 2017 18:19:56 +0200

Tazatel píše „členové spolku takto omezeni nejsou“

Společenství je ale také spolek.

Nemám pochopitelně statistiku civilních žalob a nevím, zda soudy přijímají všechna podání žalob pokud formálně vyhovují a pokud nejde jen o přestupek.

K žalobám v rámci společenství vlastníků sděluji zjištění.

§ 1221 „Nevyplývá-li z ustanovení o společenství … něco jiného, použijí se … ustanovení o spolku“.

§ 258 „Každý člen spolku … může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem či se stanovami…“.

Na netu jsem našel jen toto:

sites.google.com/site/jaknapsatzalobu/co-je-to-opcansko-pravni-zaloba

www.trestni-rizeni.com/…canskopravni

Na otázky laiků odpovídají odborníci srozumitelným způsobem.

www.odchazim.cz/…opravni-soud

www.businessinfo.cz/…i-50763.html!&chapter=1

www.epravo.cz/…u-28902.html

ČR úmylsně znemožňuje přístup k soudu - € blouzní

Kolemjdoucí1 — Sun, 06 Aug 2017 17:54:15 +0200

€, nick Ralista to popsal pro většinu lidí srozumitelně. V prakticky každém SVJ se vyskytuje kverulant, který by svými žalobami na nedůležité záležitosti zlikvidoval i fungující SVJ. Nevím kdo vám slíbil, že parlament bude řešit váš blábol. Tento parlament to jistě nebude, protože končí, ale to asi netušíte. Když ani nechápete rozdíl mezi spolkem a SVJ, tak vám není pomoci.

ČR úmylsně znemožňuje přístup k soudu - To je sice pěkné ale,

Ralista — Sun, 06 Aug 2017 15:38:17 +0200

má to také druhou stránku. Všichni víme, že většina SVJ nedodržuje stoprocentně všechna ustanovení NOZ a dalších zákonů či vyhlášek souvisejících se záležitostmi bytového spoluvlastnictví. To jistě vadí, pokud se to dotkne práv a povinností vlastníků, nebo by to mohlo finančně poškodit vlastniky či vést k nesprávnému hospodaření SVJ. Může se však jednat také o záležitosti nepodstatné či jen formální nedostatky, které nezpůsobily nikomu újmu či škodu SVJ.

Často je problém najít (především v menších domech) vlastníka s potřebnými znalostmi, který by mohl zastávat funkci statutárního orgánu s péčí řádného hospodáře. Řešením je profesionální předseda společenství zvenčí a zajištění profesionální správy, což není hlavně pro menší domy levné řešení, ani optimální řešení, když správu zajišťuje někdo, kdo v domě nebydlí.

Proto se leckde snaží zajistit správu statutárním orgánem s vlastníky z domu, i když nemusí být správá vykonávána v méně důležitých věcech stoprocentně v souladu se všemi předpisy. Pokud by byla zrušena možnost obrátit se na soud jen z důležitého důvodu, mohl by každý s čímkoliv nespokojený vlastník různými žalobami i v nepodstatných věcech prakticky paralizovat správu v domě, protože téměř všude se najde něco, co není přesně podle předpisů. Myslím, že by se v takovém případě ještě více prohloubil problém sehnat někoho z domu ochotného vykonávat funkci člena statututárního orgánu, protože by mu ještě více než dosud hrozila odpovědnost za porušení péče řádného hospodáře.

Každý prohraný soudní spor i ve věcech měně důležitých by totiž opravňoval vlastníky požadovat po členech statutárního orgánu náhradu škody minimálně ve výši nákladů spojených s prohraným soudním sporem.

ČR úmylsně znemožňuje přístup k soudu

Sun, 06 Aug 2017 12:57:05 +0200

Česká republika (svými ustanoveními o důležitém důvodu, dříve důležité záležitosti) znemožňuje svým občanům (vlastníkům bytů, jimiž navíc v naprosté většině nejsou dobrovolně) úmyslně přístup k soudu (a to navíc nesystémově, členové spolku takto omezeni nejsou, jakoby spolkové záležitosti byly důležitější než záležitosti spojené s obydlím).

Jak je možné tento protiústavní přístup České republiky řešit? Na Ústavní soud či ESLP není možné se obrátit jen tak. Parlamentu jsem napsala, budou se tím zabývat. Napišme, prosím, rovněž parlamentu, bude-li nás více, třeba se výsledek dostaví.

Není přijatelné, aby se soudci s poukazem na toto ustanovení vyhýbali své práci (kterou je rozhodovat spory).