Portál společenství vlastníků jednotek - Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Comments

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - SVJ × spolek

Člen — Sat, 05 Mar 2022 16:43:20 +0100

„Člen SVJ je tedy vůči členovi spolku ve výhodě“ (Vložil Justitianus, 5. Březen 2022 – 13:34)

Můžete uvést nějaký příklad? Člen SVJ rozhodnutí shromáždění vlastníků prakticky napadnout nemůže (až na onu situaci rozhodnutí s rdousícím účinkem, které zde občas uvádíte), člen spolku pěstitelů kaktusů obdobnou možnost má. Z toho plyne, že prof. Eliáš předpokládá (neodůvodněně) profesionální správu domu ve srovnání s neodborným vedením spolku pěstitelů kaktusů.

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Chaos prof. Eliáše

Člen — Sat, 05 Mar 2022 13:37:43 +0100

„právnická osoba SVJ nepochybně „je species spolku“. Takto výslovně to napsal profesor Eliáš v důvodové zprávě k občanskému zákoníku v roce 2012.“ (Vložil Justitianus, 5. Březen 2022 – 13:34)

Jistěže. Jenže takto jednoznačně to zapomněl napsat do zákona. A právě tím způsobil onen chaos.

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Chaos podle občanského zákoníku 3

Justitianus — Sat, 05 Mar 2022 13:34:37 +0100

Člene, napsal jste: „Do tabulky jste zapomněl nenapsat, že § 258 na spolek a § 1209 na SVJ.“

Zřejmě si neuvědomujete, že právnická osoba SVJ nepochybně „je species spolku“. Takto výslovně to napsal profesor Eliáš v důvodové zprávě k občanskému zákoníku v roce 2012. A neexistuje žádný důvod považovat SVJ za něco jiného než za speciální spolek. Přečtěte si k tomu § 1221. Ten je součástí občanského zákoníku už od okamžiku kdy byl vyhlášen.

Je třeba umět rozpoznat tyto odlišné případy:

§ 245 = absolutní neplatnost neplatného usnesení rozporného s dobrými mravy, nebo které mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona
§ 258 = vyslovení neplatnosti usnesení soudem, je-li relativně neplatné: to jest má-li vady pro které by mohlo být označeno za neplatné (usnesení je rozporné se zákonem nebo se stanovami, nejde však o absolutní neplatnost podle § 245); rozhodnutí bude automaticky kovalidováno ex tunc, není-li napadeno žalobou do tří měsíců
§ 260 = výjimka (zamítnutí návrhu na vyslovení neplatnosti soudem); jestliže soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, hledí se na ně jako na platné a jeho vady jsou tím navždy zhojeny
§ 261 = právo na přiměřené zadostiučinění členovi který namítl neplatnost (bez ohledu na to zda soud neplatnost vyslovil, nebo neplatnost nevyslovil)
§ 1209 = žaloba na zrušení PLATNÉHO usnesení které bylo řádně přijato, není v rozporu s dobrými mravy ani s donucujícím ustanovením zákona, ani při jeho přijetí nedošlo k porušení zákona či stanov; je tedy vyloučeno žalovat podle § 245 či § 258, musí ovšem jít o přehlasovaného vlastníka a zároveň o důležitou záležitost, jinak soud žalobu zamítne

Ustanovení § 1209 tedy v poměrech SVJ nenahrazuje obecný § 258 (či dokonce § 245), nýbrž zavádí další odlišnou možnost pro napadení rozhodnutí. Člen SVJ je tedy vůči členovi spolku ve výhodě: má možnost pokusit se zneplatnit dokonce i řádně přijaté rozhodnutí, kterému nelze nic vytknout ani po stránce formální, ani po stránce obsahové.

Když to Ferák, Dýšková a Brzobohatá nedokázali rozeznat v 26 Cdo 4567/2016, snad je na místě vrátit diplomy z právnické fakulty? Diplomy ze školky a základní školy si mohou ponechat.

Justitianus

kovalidace = dodatečné zplatnění, dodatečné napravení či odstranění vady s účinky ex tunc
ex tunc = od samého počátku

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Chaos podle občanského zákoníku 2

Justitianus — Sat, 05 Mar 2022 10:46:06 +0100

Pane Člene, zcela souhlasím s tím že (dodatečně a narychlo) vložená část o bytovém spoluvlastnictví je paskvil, který není nijak provázán s ostatními částmi občanského zákoníku.

Nicméně to nesnižuje zmatenost a neznalost soudců Feráka, Dýškové a Brzobohaté. Není totiž pochyb, že NEPLATNÉ usnesení je právně něco zcela jiného než PLATNÉ usnesení. Podle toho se použije buď § 258 a následující, nebo § 1209.

Není bez zajímavosti, že ve stejné době (2016) řešil tuto záležitost senát č. 29 ve složení Šuk, Cileček, Gemmel. Viz 29 Cdo 3307/2016 ze dne 19.07.2018. Tito soudci věc pochopili a vyřešili/yložili správně. Je tedy problém nikoli v občanském zákoníku, nýbrž v senátu č. 26, přímo mezi židlí a klávesnicí.

Justitianus

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - § 258 × § 1209

Člen — Sat, 05 Mar 2022 10:23:27 +0100

Do tabulky jste zapomněl nenapsat, že § 258 na spolek a § 1209 na SVJ. A tom je právě ten chaos.

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Vadná argumentace Nejvyššího soudu 26 Cdo 4567/2016

Justitianus — Sat, 05 Mar 2022 10:07:24 +0100

Byl zde citován judikát Nejyššího soudu, který byl vadný už v okamžiku vyhlášení.

Soudci ve složení Ferák, Dýšková, Brzobohatá se projevili jako naprostí právní analfabeti, kteří neznají občanský zákoník. Jejich protizákonný a ničím nepodložený závěr byl do očí bijící. Na základě tohoto Ferákova šlápnutí do právního hovna došlo následně ke změně občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. – z toho důvodu, aby bylo postaveno najisto že judikát 26 Cdo 4567/2016 je vadný.

Není nijak složité pochopit v čem se Ferák a spol. zmýlili. Ti právní analfabeti napsali (cituji z judikátu):

„Podle § 258 o. z. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. (…) Dovolací soud zastává názor, že dovolatelčin přístup k řešení uvedené otázky neobstojí. Aby totiž soud mohl učinit (kladný) závěr o tom, že napadené usnesení shromáždění vlastníků bylo (skutečně) přijato v rozporu se zákonem či stanovami společenství, musí být nejprve splněna podmínka, že k přezkumu napadeného usnesení existuje důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z.“

Ferák, Dýšková a Brzobohatá nepochopili, že vyslovení neplatnosti podle § 258 je zcela jiná záležitost než vyslovení neplatnosti podle § 1209. Oba dva případy se liší odlišnou právní úpravou i odlišnými podmínkami uplatněni práva člena spolku/společenství. Není tedy možné směšovat dohromady případ podle § 258 s případem podle § 1209.

§ 258	§ 1209
Pod § 258 spadají případy neplatných rozhodnutí.	Pod § 1209 spadají naopak případy platných rozhodnutí.
Jde o rozhodnutí neplatná ex tunc (od počátku) pro rozpor se zákonem nebo stanovami.	Jde o rozhodnutí řádně přijatá orgánem k tomu příslušným, tedy nepochybně platná od samého počátku.
Vlastník jednotky se podle § 258 domáhá aby soud vyslovil neplatnost u neplatného rozhodnutí (protože se nemůže domoci práva u orgánů spolku/společenství).	Vlastník jednotky se podle § 1209 domáhá zneplatnění již existujícího, platného (řádně přijatého) rozhodnutí. O platnosti není pochyb.
Pokud se člen neobrátí na soud do tří měsíců, jsou veškeré vady a nedostatky rozhodnutí zhojeny; na rozhodnutí orgánu spolku se nadále hledí jako na platné.	Pokud se přehlasovaný člen obrátí na soud do tří měsíců, soud bude zkoumat zda jde o o důležitou záležitost; v takovém případě by mohl zrušit přijaté usnesení ex tunc.

Justitianus

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Chaos podle občanského zákoníku (§ 258 × § 1209 obč.zák.)

Člen — Sat, 05 Mar 2022 09:55:55 +0100

Tady lze mít za to, že za zmíněný chaos nemohou moudří nezávislí soudci Ferák, Dýšková, Brzobohatá, ale autoři občanského zákoníku a společně s nimi moudrý nezávislý zákonodárce, podle nichž SVJ je i není spolek, a tak si každý může vybrat (zde mezi § 258 a § 1209 občanského zákoníku, ale i jiných záležitostech). Žádné jednoznačné vodítko není, uvedení soudci si vybrali, je to jejich působnost a jejich práce.

Těžko říct, proč autor/autoři občanského zákoníku a moudrý nezávislý zákonodárce úmyslně vytvářejí chaos a čemu tím slouží. Na soudce bych to v tomto případě nesvaloval. Ti nemohou za to, že vlastník bytu má menší práva než člen spolku pěstitelů kaktusů.

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Rozhodnování o výši příspěvku - Korky0202

Zpohádkydopohádky — Tue, 25 Jul 2017 18:27:47 +0200

Proč to chlape furt hulíte?

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Jedná se o zálohový příspěvek 1

Dudekk — Tue, 25 Jul 2017 18:07:02 +0200

Vy jste to vyřešil pěkně, zmatlat to dohromady. :-) Jednu blbost nahradit druhou. Nicméně to je váš výklad, já to v zákoně však nevidím. Zálohový příspěvek neexistuje. Stejně jako záloha na příspěvky, pokud by se zase vyskytl další nesmyslný výklad. Aby bylo jasno, je příspěvek na náklady na správu domu a pozemku a záloha na náklady na správu domu a pozemku! Není to to samé.

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Rozhodnování o výši příspěvku 1

Dudekk — Tue, 25 Jul 2017 18:02:10 +0200

Výše příspěvku je přece jasně daná spoluvlastnickým podílem (relativně) a je konstantní, pokud se nezmění podíl na společných částech domu! Pokud by se mělo přispívat na náklady na správu domu a pozemku jiným způsobem, než podle spoluvlastnického podílu, musí být dohoda všech vlastníků, viz judikatura.

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Jedná se o zálohový příspěvek

Tue, 25 Jul 2017 17:58:42 +0200

Jedná se o zálohový příspěvek.

Pro p. Dudekk.

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Můžete sdělit proč je 1

Dudekk — Tue, 25 Jul 2017 17:46:11 +0200

Kdo ví, jaký je rozdíl mezi příspěvkem a zálohou, je mu to jasné. Snad po tomto i vy budete vědět, o jaký nesmysl jde.

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Můžete sdělit proč je

proč? — Tue, 25 Jul 2017 17:24:10 +0200

Můžete sdělit proč je to nesmysl?

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - rozhodování o výši příspěvku 1

Dudekk — Tue, 25 Jul 2017 15:50:11 +0200

Ono samotné ustanovení zákona o schválení „celkové výše příspěvků na správu domu“ je nesmysl.

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Předběžné zkoumání důležitosti věci

K.L.F. — Sat, 22 Jul 2017 12:15:51 +0200

„zákonodárce měl jasný umysl, aby soudní přezkum rozhodnutí BYL umožněn“

Bohužel nikoliv. Zákonodárce soudní přezkum jasně vyloučil, pokud nejde o důležitou záležitost, resp. pokud nejde o důležitý důvod, přičemž výklad ponechal na soudu. Nelze se divit, že za daných okolností soud provedl výklad tak, aby měl co nejméně práce a věcmi se meritorně nemusel zabývat.

Toto předběžné zkoumání důležitosti věci je protiústavní. Žaloby o zaplacení 1 Kč jsou projednány.

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Nejprve je třeba protlačit platnost Úmluvy

K.L.F. — Sat, 22 Jul 2017 11:38:17 +0200

Pane Zděšený,

Vámi citované odkazuje na Úmluvu, která v Česku neplatí, na rozdíl od zbytku Evropy. Nejprve je tak třeba protlačit platnost Úmluvy.

Jdete do toho?

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Opsala jste to přesně?

K.L.F. — Sat, 22 Jul 2017 11:35:34 +0200

„zákonodárce do důvodové zprávy k § 1221 napsal Ustanovení o spolku se uplatní v případech, kdy z ustanovení vlastníků nevyplývá něco jiného. Půjde zejména o ustanovení týkající se postupu při svolávání shromáždění k zasedání, o průběhu zasedání, o zápisu ze zasedání, o neplatnosti rozhodnutí atd..“

Lze číst i jinak než uvádíte. Opsala jste to přesně?

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Soudní přezkum je vyloučen 1

anon1234 — Wed, 19 Jul 2017 15:06:27 +0200

protože zákonodárce měl jasný umysl, aby soudní přezkum rozhodnutí BYL umožněn, neboť na tom je postaven právní stát.

zákonodárce do důvodové zprávy k § 1221 napsal Ustanovení o spolku se uplatní v případech, kdy z ustanovení vlastníků nevyplývá něco jiného. Půjde zejména o ustanovení týkající se postupu při svolávání shromáždění k zasedání, o průběhu zasedání, o zápisu ze zasedání, o neplatnosti rozhodnutí atd..

a proto dle tria Ferák/Dýšková/Brzobohatá se ustanovení o spolku týkající se neplatnosti rozhodnutí (§ 258) neužijí?!?

a takhle my si tady žijeme.

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Taky nám vrchní soud věc shodil pro její nedůležitost

Aloisie — Wed, 19 Jul 2017 14:42:26 +0200

Taky nám vrchní soud věc shodil pro její nedůležitost. (První stupeň rozhodl, že rozhodnutí o výši příspěvků na správu domu a pozemku je neplatné.)

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Soudní přezkum je vyloučen

Aloisie — Wed, 19 Jul 2017 14:39:19 +0200

Nechápu, proč zákonodárce jednoduše nenapíše do občanského zákoníku:

Rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek platí tak, jak je zapsáno v zápise. Soudní přezkum je vyloučen.

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - České soudy prostě ignorují právo na přístup k soudu

zdeseny clen SVJ — Wed, 19 Jul 2017 14:29:52 +0200

Ohledně výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu bych rozhodně neházel flintu do žita a nevzdával se. Podle mého názoru toto rozhodnutí a stávající judikatura v dlouhodobém horizontu neobstojí.

Je úkolem státu, aby zabezpečil právo na přístup k soudu v případě, kdy není někde dodržován zákon. (a zákon požaduje i dodržování stanov).

český stát už několikrát v tomto prohrál u ESLP.

viz Kolhofer Minarik versus Česká republika, odstavec 90:

90. Soud připomíná, že článek 6 odst. 1 Úmluvy zakotvuje „právo na soud“, jehož součástí je právo na přístup k soudu, tj. právo zahájit řízení před soudem v občanskoprávních věcech (Osman proti Spojenému království, 28. října 1998, § 147, Sbírka rozsudkù a rozhodnutí 1998-VIII).

Možnost předložit věc soudu však sama o sobě nenaplňuje všechny požadavky tohoto ustanovení. Je také třeba prokázat, že míra přístupu poskytovaná vnitrostátními právními předpisy byla dostatečná k tomu, aby jednotlivci zajistila „právo na soud“ se zřetelem k principùm demokratického právního státu (Petkoski a ostatní proti „bývalé jugoslávské republice Makedonii“, è. 27736/03, § 40, 8. ledna 2009, který dále odkazuje na Ashingdane proti Spojenému království, rozsudek ze dne 28. května 1985, série A è. 93, § 57). Článek 6 odst. 1 Úmluvy navíc zaručuje právo na přístup k soudu, které zahrnuje nejenom právo na zahájení řízení, ale také právo na „rozhodnutí“ sporu soudem. Jak je uvedeno v judikatuře Soudu, „bylo by iluzorní, kdyby vnitrostátní právní systém smluvní strany umožňoval jednotlivci podat civilní žalobu u soudu, aniž by bylo zaručeno, že o věci bude rozhodnuto pravomocným rozhodnutím v rámci soudního řízení. Bylo by nepředstavitelné, že by článek 6 odst. 1 Úmluvy detailně popisoval procesní záruky pro strany – řízení, které je spravedlivé, veřejné a rychlé –, aniž by stranám zaručil pravomocné rozhodnutí jejich civilního sporu“ (Petkoski, viz výše, a Multiplex proti Chorvatsku, è. 58112/00, §§ 44 a 45, 10. července 2003).

„Právo na soud“ zároveň není právem absolutním a připouští jistá omezení, neboť samotná jeho povaha vyžaduje právní úpravu na úrovni státu, který má v tomto ohledu určitý prostor pro uvážení. Taková omezení ovšem nemohou vyloučit nebo omezit přístup osoby k soudu takovým způsobem nebo v takové míře, že by došlo k zásahu do samotné podstaty tohoto práva (Edificaciones March Gallego S.A. proti Španìlsku, 19. února 1998, § 34, Sbírka rozsudkù a rozhodnutí 1998-I). Krom toho zásada právního státu a pojem spravedlivého řízení, které jsou zakotveny v článku 6 odst. 1 Úmluvy, zakazují jakékoliv zasahování zákonodárce do výkonu spravedlnosti, které by mělo za cíl ovlivnit soudní rozhodování sporu (Stran Greek Refineries a Stratis Andreadis proti Řecku, rozsudek ze dne 9. prosince 1994, série A è. 301-B, § 49).

http://portal.justice.cz/…2/MS/ms.aspx?…

ESLP hledat 001–160970

https://zpravy.aktualne.cz/…icle:717638/

http://www.elaw.cz/…-spolecnosti

http://www.usoud.cz/…e-republice/

Máme za to, že prostě není možné upírat vlastníkům jednotek právo dovolávat se zrušení rozhodnutí pro jeho rozpor se zákonem a stanovami na základě toho, že se soud domnívá, že rozhodnutí není důležité. Důležitost je čistě subjektivní záležitost, kterou může posuzovat pouze ten, kdo se na soud obrací. A je pak věcí soudu, aby řešil soulad se zákonem a stanovami a nikoliv důležitost. Do té bohorovným soudcům tak nějak nic není, oni jsou tu od toho, aby posuzovali, dle paragrafu 258, zda rozhodnutí je v souladu se zákonem a stanovami.

Nezákonnost usnesení prostě nelze v právním státě přehlížet jen s odůvodněním, že jakémusi bohorovnému soudci to usnesení nepřipadá důležité.

Máme za to, že v ČR jsou dlouhodobě ve značné míře popírána práva vlastníků jednotek na přístup k soudu a to jen díky naprosté aroganci soudců.

A dovolání v tomto duchu už nám leží na Nejvyšším soudu, je ovšem otázkou, zda se jedinci na něm rozhodující budou schopni zamyslet a nedržet se dále nesmyslu co judikovali, či zda se odstranění protiústavní (a kolizní s článkem 6 úmluvy) diskriminace vlastníků jednotek ve srovnání s akcionáři, členy spolků, členy honebních společenstvech atd. budeme muset dovolávat i u Ústavního soudu či u ESLP.

Ale jsme přesvědčeni, že stávající judikatura v ČR v tomto nemůže vydržet.

Držte nám prosím palce…

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - odepření práva na soudní přezkum

anon1234 — Wed, 19 Jul 2017 12:41:28 +0200

to že „kluci soudcovský“ netuší, že SVJ většinou nemají „fond oprav“ je tristní.

ale to že trio Ferák/Dýšková/Brzobohatá se v judikátu vůbec nevyjádřilo k tomu, že dovolatel argumentoval důvodovou zprávou a komentářovou literaturou, která říká, že pro neplatnost usnesení SVJ se má použít § 258 NOZ a nikoli § 1209 NOZ, je soudcovská bohorovnost.

a tak nadále trio Ferák/Dýšková/Brzobohatá odepírají soudní přezkum rozhodnutí v SVJ. a jaké to má dopady na zákonnost v SVJ, víme všichni. SVJ jsou státem ve státě, kde zákony a stanovy jsou cáry papíru… v SVJ přeci podle těchto soudců zákonnost „není důležitá.“

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Rozhodnování o výši příspěvku

Korky0202 — Wed, 19 Jul 2017 12:11:54 +0200

Váš názor nesdílím, dle mého názoru z toho vyplývá, že vlastník má právo se obrátit na soud pouze v případě stanovení výše příspěvku pouze v tom případě, když ta výše je vysloveně nesmyslná.

Shromáždění naopak může v podstatě kecat do všeho, protože je nejvyšším orgánem společenství.

Pokud ve Stanovách není uvedeno, tak statutární orgán, jako například Výbor, je v tomto případě v roli toho, kdo navrhuje na shromáždění. Ten, kdo o tom rozhoduje, jsou vlastníci.

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - rozhodování o výši příspěvku

Novák — Wed, 19 Jul 2017 10:42:17 +0200

To ale znamená, že podle soudců je ustanovení § 1208

„Do působnosti shromáždění patří“

„d) schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků,“

naprd, protože má shromáždění právo kecat jen do extrémní úpravy příspěvku na správu a každou jinou úpravu příspěvku na správu si může statutární orgán provést podle libosti bez shromáždění a to ještě klidně zpětně.

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - "fond oprav"

Korky0202 — Wed, 19 Jul 2017 10:05:28 +0200

Vážený pane Pavle,

taky mi ten termín „fond oprav“ vadí, stejně jako Vám. Každý rok s tím bojuju na shromáždění :-)

Zatím jsem se probojoval k tomu, že „fond oprav“ uvádím pouze v závorce v prezentaci.

A myslím si, že pokud jsem četl dobře ten rozsudek, tak tam uváděli citaci přímo Stanov uvedeného SVJ, kde uváděli, že se jedná o zálohu na příspěvek, o kterém rozhoduje shromáždění.

Já myslím, že důležité je to, že rozhodování o výši příspěvku není důležitou záležitostí, pokud se nejedná o extrémní výkyv, že se jedná o běžnou záležitost.

Přeji příjemný zbytek dne.

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Co je fond oprav podle laiků na NS

Pavel — Wed, 19 Jul 2017 09:37:10 +0200

Korky0202,

pokud nějaký tazatel na tomto nebo jiném laickém fóru použije nesprávný termín, tak budiž.

Ale pokud se nesmyslný termín „fond oprav“ opakovaně vyskytuje v judikátech, tak mi to vadí.

Pokud by soudci věděli, že fond oprav se netvoří příspěvky od členů SVJ, ale pouze ze zisku, tak to mohli v judikátu popsat. Mohli napsat, že se nejedná o platbu do fondu oprav, ale o zálohu na příspěvek či konečný příspěvek.

Když ale nesmyslný termín otrocky přebírají, tak to dělají i soudci nižší soudů a přebírá to i běžný uživatel a ještě má „argument“, že to píší soudci, tak to přece musí být pravda!!

Již jsem napsal známému soudci na NS, že se jim to moc nepovedlo.

Hezký den!

Pavel

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - Možnost napadnout usnesení shromáždění

MartinII — Wed, 26 Jul 2017 06:36:23 +0200

Já se domnívám, že jsou i jiné důvody proč by měl/mohl soud rozhodnout ve prospěch navrhovatele. Již jsem „četl“, že byl rozsudek nad obviněným zrušen z formálních důvodů. Zápis má přeci své náležitosti. Člen společenství nemá právo se bránit, když nejsou náležitosti zápisu dodrženy třeba manipulace s počtem hlasů vč. plných mocí ?

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017 - 26 Cdo 4567/2016

Korky0202 — Wed, 19 Jul 2017 09:22:34 +0200

Dobrý den Pavle,

použití laické terminologie jako „fond oprav“ není překážkou toho, že se může jednat o příspěvek dle zákona.

Soud má v občanskoprávní rovině laickou terminologii vykládat tak, aby našel soulad s právní úpravou. Takže kluci soudcovský nejen, že tuší, ale i vědí, ke kterému paragrafu „připnout“ laickou veřejností často používaný termín fond oprav.

Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017

Pavel — Wed, 19 Jul 2017 08:58:14 +0200

// Profipravo.cz / Vlastnictví bytů a nebytových prostor, SVJ 08.06.2017

http://profipravo.cz/index.php…

Důležitý důvod k přezkumu usnesení shromáždění vlastníků jednotek

I. Aby soud mohl učinit (kladný) závěr o tom, že napadené usnesení shromáždění vlastníků jednotek bylo (skutečně) přijato v rozporu se zákonem či stanovami společenství, musí být nejprve splněna podmínka, že k přezkumu napadeného usnesení existuje důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z.

Ačkoli nová právní úprava mění dřívější pojmosloví užívané pro vyjádření věcného omezení práva na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním, z účelu ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. vyplývá, že dotčenou terminologickou změnu nelze pojímat jako odklon od dosavadního přístupu. Při výkladu slovního spojení „důležitý důvod“, užitého v citovaném ustanovení, proto lze vyjít z definice pojmu „důležitá záležitost“, k níž dospěla ustálená soudní praxe při aplikaci § 11 odst. 3 věty třetí zákona o vlastnictví bytů, a dovodit, že důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.

II. Otázku navýšení plateb do fondu oprav zásadně nelze považovat za záležitost, která přímo zasahuje do právního postavení vlastníků jednotek nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití, ledaže v konkrétním případě jde o navýšení extrémní.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017

_________________________________________________________________________________

Kluci soudcovský netuší, že SVJ většinou nemají „fond oprav“. A pokud ho mají, tak se do něho nepřispívá, ale tvoří se ze zisku.

Zajímavá je úvaha, že malá retroaktivita není retroaktivita.

Hezký den!