Portál společenství vlastníků jednotek - Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - Comments

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - Zdroj od Magdy

TN. — Thu, 17 Aug 2017 16:08:25 +0200

Magdo, knížku máte? Je k něčemu dobrá? ANAG se specializuje na mzdy, nevím, jak mají silnou právnickou literaturu. Já nakoupil všechny komentáře a utratil jsem už desítky tisíc (jedna bichle vyjde na 2–3 tis. Kč a to je jenom jeden díl). Má smysl kupovat i toto, navíc, když je z roku 2014?

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - zdroj pro TN

Magda3 — Thu, 17 Aug 2017 15:44:15 +0200

Judikatura NS z pohledu NOZ a ZOK, vyšlo 2014, ISBN 978–80–7263–846–8, autor Mgr. Michal Vrajík, nakladatelství ANAG. V kap. 18.10 autor uvádí: Obsah pojmu přehlasovaný vlastník jednotky bude podle NOZ s ohledem na podobnou dikci zjevně stejný jako podle dřívější právní úpravy. Tomu ostatně nasvědčuje i skutečnost, že NS v citovaném judikátu argumentoval LZPS, jejíž ustanovení nejsou a nemohou být NOZ dotčena. Judikát je tedy aplikovatelný.

V poznámce pod výše citovaným textem se uvádí, že tento závěr byl dříve traktován odlišně a je uveden odkaz na Holejšovský,…, Zákon o vlastnictví bytů, 2011, C. H. Beck.

http://www.portalsvj.cz/…i-legitimace#…

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - Citace pro Martina

TN. — Thu, 17 Aug 2017 15:33:02 +0200

Když citujete, napište aspoň název knížky, ať si můžeme ověřit zdroj.

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - Kaceni na pravech

All — Thu, 17 Aug 2017 14:11:07 +0200

Proberme se! Každý z nás je vlastníkem. Každý z nás (i členové výboru) jsou vlastníky, kteří jednou mohou být kráceny na svých právech právnickou osobou SVJ. A stačí, aby jste v době shromáždění měli uzávěrku v práci, nebo byli na dovolené a máte smůlu!

*** můžete se nechat zastupovat *****, pak můžete byt i přehlasovaný vlastník …

PS: pokud by jste u nás zaslala začátkem roku výboru, kdy Vám nevyhovuje termín shromáždění .. určitě by jsme nějaké okno kdy to vyhovuje našli. ( V dubnu či květnu je většinou všude klid )

Ale jinak určitě dobrá práce … aspoň to trosku zaměstná lidi, a co by ti soudcové jinak dělaly aspoň mají čárku za výkonost

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - dotaz na Magdu - publ. Mgr. Vrajík a "přehlasovaný vlastník"

MartinII — Thu, 17 Aug 2017 13:26:43 +0200

Mgr. Michal Vrajík, nakl. ANAG. V kap. 18.10 autor uvádí: „Obsah pojmu přehlasovaný vlastník jednotky bude podle NOZ s ohledem na podobnou dikci zjevně stejný jako podle dřívější právní úpravy. Tomu ostatně nasvědčuje i skutečnost, že NS v citovaném judikátu argumentoval LZPS, jejíž ustanovení nejsou a nemohou být NOZ dotčena. Judikát je tedy aplikovatelný“.

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

Kapitolu NOZ o bytovém spoluvlastnictví dělal asi ten, kdo je předseda výboru a nechce mít problémy s nespokojenými vlastníky. Jinak si to neumím vysvětlit. Člen spolku (společenství je spolkem) zahrádkářů možná může napadnout zápis schůze, i když na ní není přítomen. Člen společenství jen tehdy, když se zúčastnil schůze a šlo „závažnou záležitost“. Kromě věcného problému musí ještě vlastník bytu řešit problém, zda tušil, co se bude dle nejasného bodu pozvánky projednávat a zda má na schůzi jít.

Prosím vysvětlit, co plyne z citace paní Magdy z publ. Mgr. Vrajíka. Já předpokládám a doufám, že platí čl. 36 Listiny práv a svobod, bez ohledu na to, co publikují ti, co upírají nezúčastněnému právo na podání žaloby.

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - přehlasování per rollam -1

jjj — Tue, 02 May 2017 09:35:38 +0200

pokud neodevzdáte hlasovací lístek s označeným „NE“ tak se neúčastníte. je ale zajímavá otázka, jestli váš hlasovací lístek výbor zatají – jak dokážete že jste hlasoval ?

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - Oprava

René — Mon, 01 May 2017 15:23:42 +0200

v posledním údaji patří místo MU Praha správně VS Praha

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - Průběh soudního řízení vč. spisových značek

René — Mon, 01 May 2017 15:21:09 +0200

25 Cm 97/2014 z 29.4.2015 (MU Praha)

7 CMO 315/2015 23.9.2016 (VS Praha)

25 Cm 97/2014 z 16.1.2017 (MU Praha)

6 CMO 94 /2017 z (teprve bude) MU Praha

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - Čůrat lze podle soudu bez opuštění zasedání

Misme — Mon, 01 May 2017 14:39:15 +0200

njn, asi šlo o soudce nedostatečně životem zkušeného, když nezakusil zánětu močového měchýře. My, se zkušeností, víme své :-D

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - a zase přehlasovaný vlastník

Misme — Mon, 01 May 2017 14:36:51 +0200

Přiznala jsem se, že jsem odešla, abych snížila kvorum. Tak u toho zůstanu. Jsem myslím celkem zásadová :-). Nepřistoupím na tu nesmyslnou hru. Jsem vlastníkem bez ohledu na to, zda jsem hlasovala, či nikoli a musím mít možnost obrany.

jj, já ten váš případ nesleduji, takže neznám, jen jsem reagovala na tu část, kde paní soudkyně sděluje …žalobkyně se hlasování z čistě subjektivních – nikoli objektivních (např. vážné zdravotní důvody, či jiné důvody obdobné, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22Cdo 1423/2009, veřejnosti přístupno na www.nsoud.cz) – důvodů (nesouhlas s navrženým zněním stanov a snaha zablokovat jejich schválení) neúčastnila…

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - Díky za argumenty

Magda3 — Mon, 01 May 2017 13:57:42 +0200

anon1234, moc díky za zaslané. To se bude určitě hodit.

Vůbec všem děkuji za argumenty a proti argumenty. Pomáháte mi.

Magda

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - přehlasovaný vlastník znovu

Magda3 — Mon, 01 May 2017 13:51:23 +0200

Celá ta taškařice má ještě jednu perličku, která podtrhuje absurdnost myšlenky, že vlastník, který není na shromáždění nemůže napadnout usnesení. Odešla jsem proto, abych snížila kvorum, což se mi podařilo. Když po hodině dorazila třetí osoba, nejenom že se vůbec nezjišťovala znovu usnášeníschopnost, ale tato osoba navíc nemohla zvýšit kvorum tak, aby se shromáždění stalo usnášeníschopným. Což je velmi lehce zjistitelné i z notářského zápisu. Takže podvod, ale já s ním údajně nemohu nic dělat.

Jinak signalizace je dobrá, určitě i tento argument použiji.

Díky Magda

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - Čůrat lze podle soudu bez opuštění zasedání

Občan — Mon, 01 May 2017 13:47:23 +0200

„Nebo se vám chtělo čůrat zrovna v době, kdy došlo k hlasování.“

To jsme zrovna u soudu řešili. Podle soudu potřeba čůrat není důvodem pro opuštění zasedání.

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - slovenská judikatura

anon1234 — Mon, 01 May 2017 12:49:01 +0200

na slovensku platí velmi podobný zákon jako byl ZOVB č. 182/1193 Z.z. o vlastníctve bytov a nebytových priestorov. i zde může napadnout usnesení jen přehlasovaný vlastník a je to i ten, kdo se zdržel.

dle slovenských soudů je to i ten, který se zdržel – např. KS Košice 6Co/195/2012 ze dne 29.10.2013 Za prehlasovaného vlastníka bytu a nebytového priestoru v zmysle § 14 odst. 4 zákona č. 182/1993 Z.z. je treba okrem vlastníka, ktorý bol na zhromáždění vlastníkov prítomný a hlasoval proti, považovať aj vlastníka, ktorý na schodzi nebol prítomný, a teda vobec nehlasoval, resp. aj bol prítomný, ale nehlasoval (zdržal sa).

je to přeci logické, že přehlasovanými vlastníci jsou všichni ti, kteří nehlasovali PRO (tj. hlasovali PROTI, zdrželi se nebo nebyli přítomni), protože se museli podvolit vůli těch, kteří hlasovali PRO.

české soudy se snaží dlouhodobě osekávat práva členů SVJ. nechtějí rozhodovat, a proto vyhazují členy SVJ na všelijakých nelogických konstrukcích..

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - Přehlasovaný vlastník ještě jednou

Misme — Mon, 01 May 2017 12:30:58 +0200

Já tomu rozsudku asi rozumím jinak. Vidím v něm naději pro toho vlastníka, který „signalizoval“ tím, že shromáždění opustil dokonce i s určitým cílem, aniž by hlasoval. Přečtěte si pozorně toto: „Vlastník, který se účastní shromáždění a zdrží se hlasování, svým postojem nedává najevo, že s rozhodnutím nesouhlasí. Stěží proto může být považován za přehlasovaného vlastníka. Vlastník, který je přítomen na shromáždění a nesignalizuje ostatním vlastníkům, že s rozhodnutím nesouhlasí, tak podle Nejvyššího soudu není osobou, která by mohla posléze přijaté rozhodnutí zpochybnit. V dané souvislosti pak není podstatné, zda byl vlastník osobně přítomen na shromáždění či se nechal zastoupit třetí osobou, stejně tak jako důvod, pro který vlastník nehlasoval proti později zpochybněnému rozhodnutí.“

Vy jste shromáždění opustila, já se domýšlím, že to měla být forma protestu, tedy signalizace nesouhlasného názoru. A protože tam čtu: „V dané souvislosti pak není podstatné, zda byl vlastník osobně přítomen na shromáždění…“, tak to si mohu vysvětlit i tak, že když signalizuji, přestože pro nepřítomnost nehlasuji, tak nesouhlasím. Vy jste tím, že jste shromáždění opustila, chtěla zabránit hlasování a své následné žalobě přehlasovaného vlastníka, protože byste hlasovala proti. Situace se však vyvinula jinak a vy jste se žalobě proto nevyhnula. Na druhou stranu při přijetí této argumentace vzniká ;-) riziko pro soud, že pokud by tuto argumentaci přijal, „menševici“ přestanou „schůzovat“ a začnou se namísto toho rovnou soudit.

Jinak mne napadla i ta argumentace, kterou jste uvedla – neodkladná fyzická nevolnost v/z průběhu shromáždění. Nebo se vám chtělo čůrat zrovna v době, kdy došlo k hlasování. Keep smiling.

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - Je tu soud vůbec od toho, aby poskytoval soudní ochranu???

Magda3 — Mon, 01 May 2017 11:31:45 +0200

Misme díky. Kam na všechny tyto informace chodíte :-). Bohužel, tento rozsudek mi připadá stejně vadný, jako ten můj :-(. Mám za to, že i vlastník, který se zdrží je vlastníkem přehlasovaným. Je to zřejmé i z toho, že pokud se někdo zdrží, tak je jeho hlas započítán úplně stejně, jako vlastníka, který hlasuje PROTI.

Dedukce soudců jsou opravdu nelogické a pro mě nepochopitelné. Z uvedeného mi plyne, že jde hlavně o to, nenechat vlastníky se bránit a nechodit do podstaty sporů.

Už vidím, jak se s aktivní legitimací doberu až k ÚS, aniž by se řešil spor meritorně.

Magda

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - nemá oporu ani v zákoně, ani v logice

Magda3 — Mon, 01 May 2017 11:06:33 +0200

NS se myslí něco jiného. 22Cdo 1423/2009:

Podle přesvědčení dovolacího soudu však závěr o nedostatku aktivní legitimace na straně žalobce neobstojí ani v rovině vlastní právní argumentace.

Z § 11 odst. 3 ZVB vyplývá, že pokud dojde k většinovému rozhodnutí vlastníků bytových jednotek, platí jejich rozhodnutí a vlastníci, kteří jsou v menšině, se musí podrobit přijatému rozhodnutí bez možnosti domáhat se ochrany u soudu, vyjma případů, kdy došlo k rozhodnutí v tzv. důležité záležitosti. Věta třetí odst. 3 představuje výjimku a vztahuje se jen na případy přehlasovaných vlastníků bytových jednotek v tzv. důležité záležitosti, čímž jim umožňuje domáhat se soudního přezkumu v tak zásadní otázce, jakou je důležitá záležitost. Všem vlastníkům jednotek musí být dána možnost se k navrhované důležité záležitosti vyjádřit, což vyplývá z § 11 odst. 3 ZVB, které hovoří o přehlasovaném vlastníku jednotky, i z povahy důležité záležitosti, neboť jejím provedením může být podstatně dotčena hodnota nebo charakter celé nemovitosti.

Podle názoru dovolacího soudu nelze možnost napadnout rozhodnutí shromáždění vlastníků v důležité záležitosti přehlasovaným vlastníkem jednotky návrhem u soudu ve smyslu § 11 odst. 3 věta třetí ZVB vykládat tak, že toto právo má pouze vlastník jednotky, který byl při hlasování shromáždění vlastníků jednotek přítomen.

Dovolací soud se v této souvislosti přiklání k názoru, podle kterého z možnosti podat návrh na přezkum rozhodnutí v důležité záležitosti není bez dalšího vyloučen vlastník jednotky, který se hlasování nezúčastnil a s rozhodnutím nesouhlasí. Závěr odvolacího soudu by vedl mimo jiné k závěru, že vlastník jednotky, který se nezúčastnil schůze shromáždění např. z vážných zdravotních či jiných obdobných důvodů, by již pro tuto samotnou skutečnost byl vyloučen z možnosti podat žalobu týkající se posouzení většinového rozhodnutí v důležité záležitosti.

Ačkoliv v nikoli důležitých záležitostech přehlasovanému spoluvlastníkovi možnost soudní ochrany ustanovení § 11 odst. 3 ZVB neposkytuje, v důležitých záležitostech ve smyslu věty třetí uvedeného ustanovení by podle názoru dovolacího soudu mělo být toto právo garantováno každému vlastníku jednotky, který s rozhodnutím nesouhlasí (a nehlasoval pro jeho přijetí) zvláště v případech, kdy i při jeho účasti na shromáždění je zřejmé, že s ohledem na většinu vlastníků, která o důležité záležitosti rozhodla, by byl takový vlastník jednotky přehlasován. Výklad, podle něhož by právo napadnout rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek příslušelo bezvýhradně vlastníku jednotky toliko v případech, kdy se vlastník jednotky hlasování zúčastnil, je co do základu v rozporu s rozsahem ústavního práva na soudní ochranu poskytovanou v režimu čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Je zarážející, že z takto formulovaného rozhodnutí další soudci dovozují, že musíte mít k neúčasti na shromáždění objektivní důvody. A to jenom proto, že NS použil argument ad absurdu, totiž kam by takový výklad mohl vést.

Pokud tedy nepůjdu na shromáždění, musím mít omluvenku od lékaře, či dopravních podniků, že nejel vlak? Pokud odejdu ze shromáždění z důvodů nevolnosti (což by nebylo nijak podivné), tak to bude subjektivní, nebo objektivní důvod k neúčasti? Tento výklad (dovedou-li se úvahy do konce) je opravdu absurdní. Dovedete si představit, kam by to vedlo? Například se na shromáždění schválí něco, co není v pozvánce a vlastník, který se neúčastnil hlasování, nemůže takové usnesení napadnout, neboť nehlasoval? Zdá se vám to opravdu normální?

V této publikaci se dočtete zcela odlišný názor: Judikatura NS z pohledu NOZ a ZOK, vyšlo 2014, ISBN 978–80–7263–846–8, autor Mgr. Michal Vrajík, nakladatelství ANAG. V kap. 18.10 autor uvádí: Obsah pojmu přehlasovaný vlastník jednotky bude podle NOZ s ohledem na podobnou dikci zjevně stejný jako podle dřívější právní úpravy. Tomu ostatně nasvědčuje i skutečnost, že NS v citovaném judikátu argumentoval LZPS, jejíž ustanovení nejsou a nemohou být NOZ dotčena. Judikát je tedy aplikovatelný.

V poznámce pod výše citovaným textem se uvádí, že tento závěr byl dříve traktován odlišně a je uveden odkaz na Holejšovský,…, Zákon o vlastnictví bytů, 2011, C. H. Beck.

Opravdu si připadám jak v blázinci, když tady my i soudci diskutujeme o tom, zda vlastník, který se neúčastní hlasování je přehlasovaným vlastníkem. Jak mám potom soudcům vysvětlit, že má jednotka je dle NOZ stále jednotka dle vlastnictví bytů, ale jenom dle názvu v Katastru. Prakticky je prý jednotkou stejnou, jako jednotka dle NOZ.

Magda

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - přehlasování per rollam

Dvořák — Mon, 01 May 2017 11:02:58 +0200

Možná je to proto, že z principu se per rollam účastníte hlasování vždy.

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - Přehlasovaný vlastník

Misme — Mon, 01 May 2017 10:44:24 +0200

Snad nepřináším dříví do lesa, ale našla jsem rozsudek NS ČR č. j. 29 Cdo 924/2012. V něm se posuzuje i „signalizace ostatním vlastníkům“. Pokud jste ze shromáždění odešla z důvodu nesouhlasu s navrženým zněním stanov a ve snaze zablokovat jejich schválení, jak je psáno v rozsudku výše, tak já osobně to vidím tak, že jste ;-) „signalizovala“ nepřehlédnutelně.

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - Přehlasovaný

TN. — Mon, 01 May 2017 10:03:05 +0200

No, je zajímavé, že když se „nezúčastníte“ per rollam, tak jste automaticky ze zákona považovaný za přehlasovaného.

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - nemá oporu v zákoně ale má oporu v logice

AsiTak — Mon, 01 May 2017 09:35:27 +0200

Vlastník nezúčastňující se hlasování a neakceptující rozhodnutí SVJ z hlasování není vlastníkem přehlasovaným.
Stav přehlasovaného vlastníka lze určit jen tehdy zúčastní-li se vlastník hlasování s opačným výsledkem než má přijaté rozhodnutí. V opačném případě stav přehlasovaného vlastníka je nezjistitelný. Neexistuje dokument, ze kterého lze vyčíst stanovisko nezúčastněného člena o (ne)přijetí rozhodnutí SVJ, ale existují dokumenty (zápis o hlasování,…), ze kterých lze stanovit, zda vlastník byl přehlasovaným, ovšem jen tehdy, pokud se zúčastnil hlasování. § 1209 ObčZ dává možnost soudu (stává se subjektem rozhodování hlasováním) zvrátit rozhodnutí SVJ jen tehdy, když neakceptující rozhodnutí vlastníka vzniklo z hlasování. Pojem „neakceptovat rozhodnutí SVJ z hlasování“ je širší a není synonymem pojmu „přehlasovaný“. Pro docílení ekvivalence by bylo potřeba doplnit text zákona „Neakceptující rozhodnutí vlastníka bez účasti v hlasování se považuje za přehlasovaného vlastníka“.

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - pro ik - uvedení do vzájemných souvislostí

Magda3 — Sun, 30 Apr 2017 20:53:21 +0200

http://www.portalsvj.cz/…tnost-stanov

I když já si myslím, že názor některých soudců, že vlastník je přehlasován pouze tehdy, pokud byl přítomen na shromáždění je sám o sobě pomatený a nemá oporu v zákoně. K tomu nejsou žádné souvislosti potřeba.

Magda

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace - MS-nedostatek aktivní legitimace - 1)

ik — Sun, 30 Apr 2017 20:17:38 +0200

Jestli to dobře chápu tak toto je již třetí soudní řízení? První MS – druhé VS vrátil rozhodnutí MS zpět (tzn. že VS uložil ve svém zrušujícím rozhodnutí zabývat se tím, zdali je žalobkyně „přehlasovaný vlastník“ v linii ust. § 1209 odst. 1 ObčZ)- proběhl třetí soud, který se měl vypořádat s rozhodnutím VS – a teď opět se tím bude zabývat VS. Chtělo by to ale vědět co řekl první soud MS – proč to VS vrátil a jak to odůvodňoval. Takto si něco přečteme bez vzájemných souvislostí.

Odúvodnění MS - nedostatek aktivní legitimace

Sun, 30 Apr 2017 18:51:28 +0200

V lednu 2017 byl vydán rozsudek MS (soudkyně JUDr. Michaela Janoušková), proti kterému jsem podala odvolání k soudu Vrchnímu.

Odůvodnění rozsudku:

Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu, že se dne 17. 9. 2014 konalo shromáždění SVJ, na nějž byla žalobkyně řádně předvolána, informována o plánovaném programu, shromáždění schválilo změnu stanov společenství, i návrh domovního řádu. Žalobkyně se hlasování nezúčastnila, tato byla při zahájení shromáždění přítomna, avšak v 19.02 hod. (spolu s další členkou SVJ) z důvodu nesouhlasu s navrženým zněním stanov odešla, shromáždění se stalo nikoliv usnášeníschopné. Opětovná usnášeníschopnost nastala v 19.51 hod. příchodem třetí osoby.

Po provedeném dokazování soud přistoupil k hodnocení důkazu a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru o nedůvodnosti žalobkyní uplatněného nároku.

Podle ust. § 1209 odst. 1 ObčZ je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

Dle odst. 2 je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se.

Otázkou aplikovatelnosti příslušné právní normy na soudu předkládaný spor se podrobně zabýval ve svém (výše citovaném) zrušujícím rozhodnutí Vrchní soud v Praze, se závazným právním názorem, na nějž si dovoluje soud prvního stupně odkázat.

Soud se dále zabýval otázkou včasností podané žaloby a dospěl k závěru, že žaloba byla podána v tříměsíční prekluzivní lhůtě (dle § 1209 odst. 1 ObčZ), neboť shromáždění SVJ se konalo dne 17. 9. 2014, žaloba byla podána u podepsaného soudu dne 17. 12. 2014. Nad rámec soud uvádí, že citovaná tříměsíční lhůta je lhůtou subjektivní, rozhodný je okamžik, kdy se vlastník o přijatém rozhodnutí dozvěděl či dozvědět mohl (srov. srov. Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 824 s.). Soud má tedy s ohledem na výše uvedené skutečnost za to, že žaloba byla žalobkyní podána nikoli opožděně. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně je vlastnicí bytových a nebytových jednotek – blíže specifikovaných výše, ostatně tato skutečnost byla prokázána výpisy z katastru nemovitostí. S vlastnictvím jednotek je spojeno rovněž její členství v SVJ, jak plyne z § 1194 odst. 2 ObčZ, ani tato skutečnost nebyla mezi stranami sporná. Soud se tedy zabýval otázkou (jak mu ostatně i uložil ve svém zrušujícím rozhodnutí nadřízený Vrchní soud v Praze), zdali je žalobkyně „přehlasovaný vlastník“ v linii ust. § 1209 odst. 1 ObčZ, neboť se jedná o jeden z předpokladů úspěchu takto koncipované žaloby vůči SVJ. Zákon vyžaduje, aby žalobce byl přehlasovaným vlastníkem jednotky, jímž bude v první řadě takový vlastník, jež se zúčastní shromáždění, hlasuje proti přijetí usnesení a i přes jeho nesouhlasy, usnesení přijato. Nehlasuje-li však vlastník jednotky proti přijetí usnesení, nevzniká mu právo podat návrh dle § 1209 odst. 1 ObčZ. Není-li přítomen, ačkoliv byl na shromáždění řádně pozván, tedy konání shromáždění mu bylo řádně oznámeno, nelze jej za přehlasovaného vlastníka považovat, srov. Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 824 s., či rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 14 Cmo 378/2007, dle nějž připravil-li se o možnost podat žalobu žalobce sám tím, že se shromáždění neúčastnil, ač byl řádně pozván, nelze jej považovat za přehlasovaného vlastníka. Převedeno do linie předmětného sporu je nutno učinit závěr, že žalobkyni legitimace k podání takto koncipované žaloby v linii § 1209 odst. 1 ObčZ svědčit nemůže, neboť jak vyplynulo ze skutkových zjištění žalobkyně se hlasování z čistě subjektivních – nikoli objektivních (např. vážné zdravotní důvody, či jiné důvody obdobné, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22Cdo 1423/2009, veřejnosti přístupno na www.nsoud.cz) – důvodů (nesouhlas s navrženým zněním stanov a snaha zablokovat jejich schválení) neúčastnila(byť na počátku byla na shromáždění účastna, avšak ještě před začátkem hlasování – společně s xx – odešla). S ohledem na nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce pro toto řízení soud žalobu ve výroku I. zamítl.

Bylo povinností soudu zabývat se rovněž problematikou žaloby určovací v linii ust. § 80 o. s. ř., jak žalobkyní v žalobě namítáno. Předně je třeba – s ohledem na soudem užité paragrafové znění příslušné procesní normy (na rozdíl od žalobkyně, jež užívá ve svých vyjádřeních „§ 80 písm. c) o. s. ř.“) – uvést, že zákonem č. 293/2013 Sb. byl s účinností od 1.1. 2014 novelizován § 80 o. s. ř., jež po zmíněné novele zní: „Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem“ a nadále již není – jak tomu bylo před citovanou novelou – rozčleněn na písmena a) až c). Ničeho tato skutečnost však nemůže změnit na názoru soudu, že v (výše citovaném) ust. § 1209 ObčZ je zakotvena speciální úprava, jakým způsobem se může vlastník jednotky domáhat rozhodnutí, jež má speciální režim řešící nejen otázku aktivní věcné legitimace pro takový typ řízení, ale i speciální tříměsíční prekluzivní lhůtu. Lze mít za to, že kromě postupu, jež je takto specifikován v § 1209 ObčZ, nelze k závěru o neplatnosti usnesení shromáždění dospět v rámci řízení dle § 80 o. s. ř. ani v rámci posouzení předběžné otázky v jiném řízení (shodně rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, sp.zn. 14 Cmo 523/2006). Lze tedy uzavřít, že soud I. stupně neshledal, že by (byť včasně podaná) žaloba žalobkyně byla podána důvodně, jak výše argumentačně rozvedeno. Postup podepsaného soudu za tohoto stavu řízení, který ve věci za takto rozvedených právních závěrů jednal a odůvodňovaným způsobem rozhodl, odpovídá Ústavním soudem konstantně judikovanému závěru, dle něhož je Česká republika materiálním právním státem, který je vystavěn mimo jiné na důvěře občanů v právo a právní řád. Podmínkou takové důvěry je stabilita právního řádu a dostatečná míra právní jistoty občanů. Stabilita právního řádu a právní jistota je ovlivňována nejen legislativní činností státu (tvorbou práva), ale též činností státních orgánů aplikujících právo, neboť teprve aplikace a interpretace právních norem vytváří ve veřejnosti vědomí toho, co je a co není právem. Stabilitu práva, právní jistotu jednotlivce a v konečném důsledku též míru důvěry občanů v právo a v instituce právního státu jako takové proto ovlivňuje i to, jakým způsobem orgány aplikující právo, tedy především soudy, jejichž základním úkolem je poskytovat ochranu právům (čl. 90 Ústavy ČR), přistupují k výkladu právních norem. Ostatně na takovém významu judikatury soudů je vystavěna i dosavadní judikatura Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, která považuje za zákon v materiálním smyslu právě i judikaturu soudů (srov. rozhodnutí Kruslin proti Francii ze dne 24. 4. 1990, Mueller a další proti Švýcarsku ze dne 24. 5. 1988, Markt Intern Verlag GmbH a Klaus Beermann proti SRN ze dne 20. 11. 1989 a další, a například nálezy sp. zn. IV. ÚS 611/05 a Pl. ÚS 20/05, II. ÚS 566/05). Rozhodující roli tedy hraje to, zda je výklad právních norem v čase ustálený. Ústavní soud také již k těmto otázkám judikoval, že v obecné rovině ve vztahu k závaznosti soudní judikatury by měl být již jednou učiněný výklad, nedojde-li k následnému shledání dostatečných relevantních důvodů podložených racionálními a přesvědčivějšími argumenty, ve svém souhrnu více konformnějšími s právním řádem jako významovým celkem a svědčícími tak pro změnu judikatury, východiskem pro rozhodování následujících případů stejného druhu, a to z pohledu principů právní jistoty, předvídatelnosti práva, ochrany oprávněné důvěry v právo (oprávněného legitimního očekávání) a principu formální spravedlnosti (rovnosti) (srov. nález ve věci sp. zn. III. ÚS 252/04, in Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 36, nález č. 16).

A dále již jen náklady řízení.

Magda