Portál společenství vlastníků jednotek - Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - Comments

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - souhlas?

Nekorektní — Wed, 14 Jun 2023 09:27:00 +0200

jak je to tedy s tou nutností souhlasu? dokáže někdo právně poradit? podle mě by měla stačit aspon většina.protože nemůže pár lidí co nechcou nutit ostatní se nechat okrádat/platit předražené teplo centrálního dodavatele (např u nás centrál topí plynem,vedlejší dům má vlastní plyn, a i přes tyto krizové roky maji prostě fix a plati za teplo 1/4!!! -nedotklo se jich žádné zdražení). někd ejsem slyšel,že ještě záleží na velikosti investice,jaký je limit a podmínky pro výběrové řízení nebo co je nutné? (náklady nad 1mil.kč, méně než dva, TČ by byly od 2,5–4mil na dotaci nemáme nárok..)

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - Domovní kotelna

Pavel SDT — Thu, 22 Aug 2019 10:20:22 +0200

Dobrý den, uvažujeme vybudovat domovní kotelnu pro naše SVJ 26 bytů a píšete , že již máte zkušenosti z provozu.

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - změna způsobu vytápění

petr123 — Sun, 07 Jan 2018 09:49:52 +0100

změna způsobu vytápění (odpojení od SZTE) je změna dokončené stavby – nutný souhlas stavebního úřadu a orgánu životního prostředí , dle 225/2017 §184a – stavebník musí doložit souhlas vlastníka stavby( všichni spoluvlastníci- 100%).....zákon 225/2017 platí od 1.1.2018

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - Vlastní výrobou tepla

Pavel II — Sat, 22 Apr 2017 14:27:53 +0200

z centálních kondenzačních plynových kotlů vždy ušetříte. Nesmíte ovšem stavět kotelnu jak píšu výše. Ekonomické srovnání máme např. z Brna, kde dodává teplo městská teplárna fungující také na plyn. Nejpodstatnější je, zda má dům k dispozici dostatečnou kapacitu v uličním plynovodu (zesílení přáípojky není zas tak velký problém) a jak si zajistí SVJ měření v bytech a ošetří případné dlužníky. To poslední je vů§bec nejdůležitější.

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - Prosím Vás nemaťte tazatele.

Pavel II — Sat, 22 Apr 2017 14:22:31 +0200

Kotelna je zařízení s kotlem nebo kotli nad 50 kW. Takže si pořídí x kotlů do 50 kW zapojených do kaskády, stavebně je oddělí (např kantkou) a na domovní instalaci nepotřebuje žádné stavební povolení. Věřte prosím znalým v oboru.

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - A kdo se stará o plynový kotel, který mají lidé v bytech?

Pavel II — Sat, 22 Apr 2017 14:17:58 +0200

Prostě se v případě poruchy a na pravidelnou údržbu zavolá servisní pracovník. Kotle mají automatiku a žádný „kotelník“ není třeba. Jedna pověřená a zaučená osoba dokáže nastavit základní parametry a pokud tam jsou všichni nesvéprávní tak jim to za poplatek udělá instalační firma při spuštění. Pokud nevytápí pražský hrad tak jim musí stačit dva kondenzační kotle 48 kW do kaskády pro velký panelák. Určitě zaplatí méně než za teplo z teplárny. Budou v kategorii maloodběr a dokáží se dostat někam ke 14 kč/m3.

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - Neberte ten dlouhopis zas tak vážně.

Pavel II — Sat, 22 Apr 2017 14:07:37 +0200

Pro změnu vytápění potřebujete většinu pro podstatnou změnu podle Vašich stanov (u nás 100%). Pořídíte si kotle o výkonu do 50 kW a zapojíte je do kaskády. Každý kotel oddělíte příčkou (kantkou) a tím se vyhnete stavbě kotelny a všem nesmyslům, kterými Vás tady diskutující děsí. Postup je následující:

Projektant Vám spočítá potřebu tepla (lze použít i údaj z minulých dodávek tepla).
požádáte libovolného obchodníka s plynem o příslib dodávky plynu v množství potřebném pro výrobu požadovaného tepla. Obdržíte podmínky připojení.
Objednáte projekt zhotovený podle těchto podmínek včetně domovního rozvodu a instalaci kaskády např. 48 kW kondenzačních kotlů, který předložíte dodavateli plynu k vyjádření.
Libovolný oprávněný zhotovitel provede instalaci a dodá Vám výchozí revizní zprávu.
Na základě této revize požádáte obchodníka o uzavření sdružené smlouvy dodávky plynu a montáž plynoměru.
S vlastníky si uzavřete smlouvu na dodávku tepla, způsob měření dodaného tepla, rozúčtování a řešení případných dluhů (odpojení i při neplacení záloh a nové připojení za poplatek).

Bod 6. je třeba realizovat na počátku. Stavební povolení na domovní instalaci nepotřebujete. Jedině kdyby jste museli stavět nový komín. Pokud by se musela zesilovat plynová přípojka od HUP k uličnímu plynovodu děje se tak na základě územního souhlasu (do délky 50 m) a povolení vlastníků dotčených pozemků.

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu

!!! — Sat, 22 Apr 2017 12:46:20 +0200

Povinnosti při odpojování od soustav CZT Při úvahách o odpojení od tepláren a zřízení vlastní kotelny se běžně uvádějí a porovnávají ekonomické náklady na palivo a spotřebu elektrické energie. Zapomíná se na náklady při zřizování nových kotelen a během provozu kotelen na náklady na základě zákony vynucených revizí, kontrol, odborných prohlídek a nutných kvalifikačních předpokladů. Zpravidla vůbec se pak nezvažuje právní odpovědnost nových provozovatelů. Proto zde uvádíme základní podmínky, které je nutné zajistit při montáži a provozu těchto zařízení: Montáž zařízení

1. Kvalifikace

firma musí mít oprávnění k montáži plynových zařízení a její pracovníci

osvědčení od Technické inspekce České republiky (TIČR – Vyhláška č. 21/1979 Sb. 2. Revize, zkoušky, kontroly, odborné prohlídky o odborná prohlídka dle vyhl. č. 91/1993 Sb. a NV č. 101/2005 Sb. u kotelen je-li výkon jednoho kotle větší než 50 kW nebo součet všech kotlů větší než 100 kW. o výchozí revizi plynového zařízení dle vyhl. č. 21/1979 Sb. ač. 85/1978 Sb. o výchozí revizi TNS dle vyhl. č. 18/1978 Sb. a ČSN 69 0012. o výchozí revizi elektrického zařízení a hromosvodů (je-li odvzdušnění plynu vyvedeno na střechu). o výchozí revizi spalinových cest a komínů dle vyhl. č. 91/2010 Sb. o zápis o zkouškách dle ČSN 06 0310, 06 0830, ČSN EN 12 828 (06 0205) tzn. propláchnutí, zkouška těsnosti, zkouška dilatační a topná zkouška. o zápis o funkčních zkouškách ochran, blokád, regulace kotelny dle ČSN 06 0310 s udáním hodnot, na které jsou nastaveny. o zápis o funkčnosti stabilních detektorů úniku plynu. o zápis o servisu uvedení kotle do provozu včetně hořáku. o zápis o servisu uvedení do provozu chemické úpravy. o zápis o instalaci zařízení požární ochrany (EPS). o zápis o bezpečnostní výstroji otopné soustavy dle ČSN 06 0830 (pojistný ventil, manometr, teploměr, bezpečnostní systémy). o zápis o měření emisí dle vyhl. č. 201/2012 Sb. 3. Nutno předložit dokumentaci dle vyhl. č. 499/2006 Sb. o projekt o návody k montáži, obsluze a provozu všech zařízení u kotelny např. kotle, čerpadla, CHŮV, detektory úniku plynu atd., tlakových nádob (expanzomatů) atd. o návrh na místní provozní předpis (řád). o atesty na veškeré zařízení kotelny např. armatury, pojistné ventily atd. Komentář: V několika případech, a netýká se to jen malých firem, nemají firmy oprávnění a osvědčení od TIČR a předkládají pouze Živnostenský list. V některých případech musí být účast TIČR. Jsou-li kotelny stanovenými výrobky dle parametrů dle zákona č. 22/1997 Sb. musí být zajištěna i účast Autorizované osoby (notifikované osoby – NoBo). Jednotlivé zápisy musí být prokazatelné s podpisy příslušných osob. Nestačí, jak se někdy stává, že zápis o topné zkoušce a zkouškách dle ČSN 06 0310 se omezí na konstatování „Provedeno“. Toto vše musí být předáno budoucímu provozovateli před uvedením do provozu. Budoucím provozovatelům doporučujeme domluvit se s montážní organizací, aby výchozí revizi a zkoušky prováděl pro montážní firmu revizní technik, který pro ně bude provádět revize a zkoušky provozovaných zařízení. Nebude-li montážní firma souhlasit, protože má ona právo určit, kdo bude zkoušky, revize provádět, tak by měl budoucí provozovatel ve svém zájmu k předávání dokumentace přizvat svého revizního technika. Ten může mít důležité připomínky, které je možné řešit před zaplacením faktur. Provozovatel se tak vyhne obtížnému řešení případných problémů, které jeho revizní technik objeví až po roce, či 3 letech při periodické revizi a kontrole. Provozování zařízení Málokdo z představenstva družstva a SVJ (společenství vlastníků jednotek), zejména předseda, si uvědomuje, že nese osobní zodpovědnost za nízkotlakou kotelnu jako provozovatel. Jejich povinnosti jsou státem vynucené a uvedeny v příslušných zákonech, vyhláškách, nařízeních vlády a normách. Seznam viz níže. Předseda SVJ musí zajistit:

1. Jmenovat osobu zodpovědnou za provoz TNS (tlakových nádob stabilních) podle ČSN 69 0012 a osobu zodpovědnou za plynové zařízení dle ČSN EN 1775 (38 6441). Doporučuje se jmenovat osobu zodpovědnou za kotelnu. Není-li osoba jmenovaná, nese plnou zodpovědnost předseda. Jmenování musí být prokazatelné a s uvedením povinností dle výše uvedených norem. 2. Určit kvalifikovanou obsluhu prokazatelně, tzn. zápisem, odpovědnou za: o TNS (expanzomat) dle ČSN 69 0012 o Plynové zařízení dle vyhl. č. 21/1979 Sb. o Kotelny dle vyhl. č. 91/1993 Sb. Je-li plynové zařízení pouze potrubím (není např. regulační stanice), stačí pouze pro plynové zařízení osvědčení dle vyhlášky č. 91/1993 Sb. U kotlů do 50 kW a kotelen do součtu výkonů menších než 100 kW, nemusí být osvědčení dle vyhlášky č. 91/1998 Sb., ale musí být prokazatelně obsluha jmenovitě určená a té musí být prokazatelně předán návod výrobce kotle na obsluhu. 3. Vydat Místní provozní předpis (MPP) (řád) dle vyhl. č. 91/1993 Sb., ČSN 38 6405, ČSN 69 0012. V MPP nutno uvést (nezaměňovat s Návody výrobců, tyto se stávají pouze součástí MPP): o určit způsob obsluhy občasná – trvalá a zejména četnost kontrol. o jmenovitě určení obsluhy a zajistit jejich kvalifikaci, vyškolení a vystavení osvědčení. Určení musí být jmenovité prokazatelné. Nemůže to být, že každý týden (měsíc) obsluhuje jeden z nájemníků. Muselo by být střídání přesně určeno v MPP a všichni by museli mít kvalifikaci. o Způsob vedení provozní dokumentace (viz bod 6.7 a 6.8) o Popis zařízení kotelny – otopné soustavy; plynového zařízení; zařízení MaR. o Povinnosti, provozovatele, osoby zodpovědné a obsluhy. o Četnost a způsob zkoušení kontroly bezpečnostních systémů, zejména pojistných ventilů. o Četnost a způsob dalších činností obsluhy:

Kontrola CO.
Kontrola komínů a spalinovodů.
Kontrola explozních klapek.
Kontrola olejových náplní.
Nulování manometrů.
Kontrola signalizací.
Kontrola netěsností plynových zařízení.
Odkalení kotlů, rozdělovače, sběrače, zásobníků TV.
Funkce stabilních detektorů.

10.Profukování vodoznaků. (Body 1. až 4. je nutné provádět 1× za měsíc, body 5 až 10 je nutné provádět 1 x za 3 měsíce) o Zajištění strojní údržby 1 x za rok. o U kotlů s menším výkonem musí být nějakým dokladem (instrukcí předsedy) určeny povinnosti obsluhy kotlů, např. zkoušení bezpečnostní výstroje (PV), kontroly plynových zařízení, způsob obsluhy. Mohou být i jiné činnosti vyplývající z atypických zařízení kotelny. Provozovatel (osoba zodpovědná) musí zajistit:

Odborná prohlídka dle vyhl. č. 91/1993 Sb. min. 1 x za rok.
Provozní revize plynového zařízení 1 x za 3 roky dle vyhl. č. 85/1978 Sb.
Kontrola plynového zařízení 1 x za rok dle vyhl. č. 85/1978 Sb.
Kontroly komínů a spalinových cest dle vyhl. č. 91/2010 Sb.
Revize elektrozařízení + hromosvodů.
Kontrolu hasicích přístrojů a hasicích zařízení dle vyhl. č.246/1996 Sb.
Servis kotlů (hořáků) 1 x za rok.
Servis zařízení MaR kotelny 1 x za rok.
Kalibraci detektorů úniku plynu 1 x za rok.

10.Kontrolu a servis úpravny vody 1 x za rok. 11.Revizi TNS (expanderů, vzdušníků dle ČSN 69 0012 a vyhl. č.18/1979 Sb.). Provozní revize 1 x za rok. Vnitřní revize + zkouška těsnosti 1 x za 5 let. Tlaková zkouška 1 x za 9 let. 12.Kontrolu manometru a teploměru porovnáním s kontrolním 1 x za 2 roky. 13.Zápis o měření emisí dle zákona č. 201/2012 Sb. 14.Zápis o kontrole kotlů a otopných soustav dle vyhl. č.194/2013 Sb. 15.Zápis o energetické náročnosti budov dle vyhl. č. 78/2013 Sb. Komentář: Všechny výše uvedené povinnosti provozovatele by měl uvést výrobce (montážní firma) v návrhu MPP (řádu). V ideálním případě by to měl uvést projektant v projektu. Bohužel prakticky nikdy není uváděno vyhodnocení rizik spojených s výše uvedenými povinnostmi – v textech odborných cechů se uvádí, že vzniká až 300 úrazů a úmrtí v plynových kotelnách. Velká část těchto úrazů bývá zapříčiněna neodborným způsobem provozu, kontrolou a údržbou. Jak je možné, že nekoná SÚIP – OIP (Státní úřad inspekce práce – Oblastní inspektorát práce)? Občas se stane, že předseda/předsedkyně družstva, SVJ si pozve příslušného pracovníka, aby provedl odbornou prohlídku dle vyhlášky č. 91/1993 Sb. Po vyjmenování všechny povinností a požadavku na předložení příslušných dokladů většinou reagují zhruba takto: „Tak to ne, za tak nízký peníz neponesu za to odpovědnost“ a z funkce odstoupí. To se dá pochopit, předsedkyně je většinou žena v domácnosti nebo ekonomka a o problémech kotelny neví zhola nic. Není povinností výrobce nebo projektanta, který navrhoval odpojení od CZT, aby budoucího provozovatele na tyto skutečnosti upozornil, ale bylo by to vhodné. Dle zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle § 4, odstavec 1, písmeno c), musí provozovatel zajistit, aby zařízení bylo pravidelně a řádně udržováno, kontrolováno a revidováno. Bezpečným řešením je svěřit provádění potřebných činností firmě disponující požadovaným oprávněním a související náklady promítnout do kalkulace výsledné ceny tepla. Neboť o tu jde na prvním místě.

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu

Eiffel-BK — Fri, 21 Apr 2017 21:51:22 +0200

Mockrát děkuji za vyčerpávající informaci.

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu

!!! — Fri, 21 Apr 2017 21:20:47 +0200

Legislativní rámec odpojování odběratelů od CZT Problematika přechodu odběratelů od centrálního zásobování teplem k vlastním zdrojům je proces, který se dotýká několika legislativních úprav. Níže jsou uvedeny příslušné zákony, předpisy a vyhlášky s vazbou k této problematice:  Zákon č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon)  Zákon č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o hospodaření energií)  Zákon č. 201/2012 Sb. (zákon o ochraně ovzduší)  Zákon č. 183/2006 Sb., dle aktualizovaného znění předpisu 167/2012 Sb. (stavební zákon)  Zákon č. 72/1994 Sb., dle aktualizovaného znění předpisu 227/2009 Sb. (zákon o vlastnictví bytů; platný do 1. ledna 2014, následně zrušen předpisem 89/2012 Sb.)  Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů  Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby  Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu  Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.  Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu  Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb  Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce  Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky  Nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv  Nařízení vlády č. 25/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost nových teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva  Nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení.

Zákon č. 458/2000 Sb. ve znění změn a doplňků v § 77, týkajícím se odběratelů tepla

v odst. 5 stanoví, že změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady, spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. Zákon tedy odpojování objektu nezakazuje, ale stanoví podmínky, za kterých k tomu může dojít. Oproti původnímu znění zákona č. 458/2000 Sb. došlo jeho novelizací zákonem č. 670/2004 Sb. k menší změně tohoto ustanovení, neboť do původního znění byla přidána slova „jednorázové“ a „takové“. Dodavatel může na odběrateli vymáhat finanční úhradu za skutečné jednorázové náklady spojené s odpojením, a to např. za technický návrh realizace odpojení, práce výkopové, vypouštění rozvodů, zaslepení potrubí, demontáže armatur a měřících zařízení, úhradu event. ztracené teplonosné látky, tlakové zkoušky, terénní úpravy a rovněž v případě potřeby nové hydraulické mezi objektové vyregulování soustavy po odpojení odběratele a případně některé další náklady obdobného typu, pokud tyto náklady skutečně vznikly. Změnu ekonomické situace dodavatele snížením odbytu tepla a náklady dodavatele s tím související nelze do těchto nákladů zahrnout. Žádný právní předpis nemůže ani nepřímo žádného odběratele nutit k trvalému odběru zboží (a tedy i tepla) od jednoho dodavatele, ani se podílet na nákladech spojených s eventuálním nevyužitím jeho dodavatelských kapacit a popírat tak principy podnikání v tržním prostředí.

Možnost odpojování objektů od centrálních zdrojů tepla omezuje i zákon č. 201/2012 Sb. ve

znění změn a doplňků, neboť podle § 16 odst. 7 tohoto zákona jsou právnické a fyzické osoby u nových nebo při změnách dokončených staveb povinny (pokud je to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné) využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií, popřípadě alternativních zdrojů, pokud je jejich provedení v souladu se zákonem a předpisy vydanými. Cílem ustanovení tohoto je zabránit zhoršování kvality ovzduší – případně stávající stav ovzduší zlepšit – výstavbou a provozem nových spalovacích zdrojů, které by byly spojeny s odpojováním odběratelů od CZT resp. jejich nepřipojením. Přičemž každý jednotlivý případ možného odpojení odběratele/nepřipojení nového odběratele je nutno posuzovat jako možnost odpojení/nepřipojení všech stávajících odběratelů k CZT. Včetně všech s tím souvisejících důsledků (výstavby mnoha nových spalovacích zdrojů). Pro ekonomický a ekologický provoz zdrojů tepla je nutné jejich optimální tepelné využití, kdy je jednak nejvyšší tepelná účinnost a současně i nejnižší měrné emisní zatížení, tj. nejnižší úroveň emisí na 1 GJ vyrobeného tepla. Odpojováním objektů od soustav CZT pak dochází ke snižování jmenovitého provozního výkonu a snižování tepelné účinnosti zařízení. Je skutečností, že měrné emisní zatížení na 1 GJ vyrobeného tepla nebo na 1 kW instalovaného výkonu je u odpojených objektů vyšší než u zdrojů tepla soustav CZT. Legislativa ochrany ovzduší problematiku odpojování od soustav CZT přímo neřeší. Tuto otázku posuzuje stavební úřad ve své působnosti a svá stanoviska k těmto záležitostem podává i příslušný orgán životního prostředí. Při vydávání stanovisek a povolení by měly být respektovány požadavky na kvalitu ovzduší, územní plány a generely měst a územní energetické koncepce. Specifikace legislativních opatření v procesu odpojení od CZT § 126 odst. 1 stavebního zákona „Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu.“ § 126 odst. 3 stavebního zákona „Změna v užívání stavby musí být v souladu se záměry územního plánování, s veřejnými zájmy chráněnými tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.“ V konečném důsledku je tedy odpojení od centrálního vytápění změnou dokončené stavby ve smyslu § 126 stavebního zákona, která je přípustná jen na základě písemného souhlasu, resp. rozhodnutí o změně dokončené stavby vydaném stavebním úřadem. Jelikož se změna dotýká práv třetích osob (např. vlastníků ostatních bytových jednotek), stavební úřad vyrozumí osobu, která ji oznámila, že změna podléhá rozhodnutí a zároveň určí podklady nezbytné pro řízení. Nejzásadnějším z těchto podkladů je přitom souhlas vlastníků ostatních bytových jednotek v domě. Se změnou stavby a změnou způsobu užívání stavby musí dle § 11 odstavce 5 zákona o vlastnictví bytů souhlasit vlastníci jednotek. § 11 odstavce 5 zákona o vlastnictví bytů „K přijetí usnesení o změně stavby je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy a opravy společných částí domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek.“ V případě změny způsobu vytápění musí být splněny obecné požadavky na výstavbu dle vyhlášek č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu a č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb. „Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou mimo jiné úspora energie a tepelná ochrana.“ Ustanovení této vyhlášky se dále odkazuje na zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a dále na vyhlášku č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. Dle těchto předpisů je upřednostňováno CZT formou povinnosti zpracování posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti dodávek tepelné energie nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií. Prokáže-li tedy Průkaz energetické náročnosti relevantnost zásobování budovy dálkovým teplem, není v rámci stavebního řízení odpojení povoleno. Dále musí být posouzena shoda podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů (např. nařízení vlády č. 163/2002 Sb., nařízení vlády č. 25/2003 Sb., nařízení vlády č. 26/2003 Sb. a nařízení vlády č. 22/2003 Sb.) Náležitosti žádosti o stavební povolení k odpojení od CZT Náležitosti žádosti o stavební povolení upravuje § 110 stavebního zákona. Obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení pak stanoví vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. Dále jsou specifikovány jednotlivé náležitosti:  Projektová dokumentace v rozsahu dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Dále musí projektová dokumentace obsahovat stanoviska, posudky a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování projektové dokumentace.  Návrh nového způsobu vytápění.  Závazné stanovisko Státní energetické inspekce v rozsahu dle vyhlášky č. 195/2007 Sb.  Závazná stanoviska, popř. povolení ve formě rozhodnutí příslušného orgánu ochrany ovzduší dle § 11 odst. 2 a 3 zákona o ochraně ovzduší.  Stanovisko orgánu veřejného zdraví.  Průkaz energetické náročnosti budovy či energetický posudek u zdrojů nad 200 kW. Další relevantní přílohy žádosti o odpojení  Posouzení výsledků ekonomického hodnocení.  Oznámení záměru dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů  Odborný posudek pro povolení stavby zdroje dle § 32, odst. 1, písm. d) zákona o ochraně ovzduší.  Rozptylová studie pro povolení stavby zdroje dle § 32, odst. 1, písm. e) zákona o ochraně ovzduší.  Akustický posudek. Stavební úřad přezkoumává žádost o stavební povolení z hledisek uvedených v § 111 stavebního zákona. Zkoumá zejména soulad projektové dokumentace s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, dále zkoumá, zda je projektová dokumentace úplná, přehledná, zda byla zpracována oprávněnou osobou, zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu, a zda jsou splněny požadavky dotčených orgánů. Dále stavební úřad posuzuje splnění požadavků § 77 odst. 5 energetického zákona. Účastníci stavebního řízení mohou v řízení vznášet jen námitky v rozsahu vymezeném § 114 stavebního zákona. Stavební úřad není oprávněn v tomto řízení řešit otázky týkající se vlivu změny způsobu vytápění na snížení účinnosti CZT, ekonomiky jeho provozu a ochrany investic do rozvodných tepelných zařízení nebo zdroje tepelné energie. Závěr podkapitoly Z výše uvedeného vyplývá, že změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být sice provedena, ale jen za předpokladu, že veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. Toto ustanovení pamatuje kromě souhlasu stavebního úřadu také na souhlas orgánů ochrany životního prostředí a soulad s územní energetickou koncepcí. Odpojení od CZT je možné za těchto předpokladů:

Není a nebude v místě realizace překračován žádný platný imisní limit, který by nově

navrhovaným řešením mohl být ovlivněn.

V místě realizace zanikne v horizontu cca do 5 let (dobu nutno uvažovat v kontextu s finanční

analýzou, případně zjednodušeně s životností předpokládané investice) možnost využití CZT.

Finanční analýza prokáže ekonomickou nepřijatelnost zásobování z CZT při porovnání s jiným

nově navrhovaným řešením. Naproti tomu je seriózní uvést, že podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, opatřením obecné povahy nelze ukládat povinnosti nad rámec zákona. Z toho vyplývá, že nelze do Územně plánovací dokumentace včlenit požadavek na povinné připojení k CZT. S ohledem na vymezení obsahu Územní energetické koncepce (ÚEK) zákonem o hospodaření energií a nařízením vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu ÚEK, nemůže požadavek na povinné připojení k CZT obsahovat ani ÚEK. Tedy shrneme-li výše uvedené, je odpojení od CZT možné (v rámci příslušných právních kroků, úkonů), avšak mnohdy velmi komplikované, případně musí řešit v dlouhodobém procesu až případný soud.

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - Já bych ještě doplnil

Eiffel-BK — Fri, 21 Apr 2017 20:54:47 +0200

To jsou věci, které ostatní spoluvlastníci neřeší. Oni slyší jen na to, když jim výbor naslibuje, že s vlastní kotelnou ušetříme. Já jsem proti, ale výše uvedené argumenty drtivou většinu nezajímají. Vzhledem k tomu, že nemám jasno, kolik je potřeba hlasů, tak se ptám. Je-li potřeba 100%, je to pohoda, protože takovou podporu ten projekt nezíská. Je-li potřeba 3/4 většina, tak je šance, že to těsně neprojde. Je-li potřeba jen nadpoloviční většina, zvítězí krátkozrakost.

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - Já bych ještě doplnil

tep — Fri, 21 Apr 2017 19:35:36 +0200

Bez projektu bych se do takové akce nepustil. Kam půjdou spaliny? Čím budete topit? Proč jste zavrhli tepelné čerpadlo? Kolik Vás bude stát odpojení od stávajícího dodavatele tepla? Kdo bude a za kolik kotelnu obsluhovat? Jak velká investice to bude? Jak ji chcete financovat? Co to přinese vlastníkům bytů?

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - Já bych Vás ještě poupravil

VN — Fri, 21 Apr 2017 14:13:29 +0200

Dopouštíte se omylu,když tvrdíte ,že nepůjde o výstavbu nové kotelny.. Půjde o výstavbu nové kotelny,na kterou budete muset mít stavební povolení.. To,že kotelnu umístíte do současných prostor je z hlediska zákona vcelku jedno… Apropo..prostor kotelny musí vyhovovat nějakým požadavkům a normám..takže počítejte s tím , že vedle vlastní investice do technologie budete muset ještě investovat i do samotné sušárny…

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - Mám na to podobný názor jako Janica

VN — Fri, 21 Apr 2017 11:33:59 +0200

Tady jde o změnu prohlášení vlastníka.Kotelnu dnes nemáte a budete mít. V podstatě se všichni vlastníci bytů stanou spoluvlastníky nového prvku vašeho domu. A mám-li se jako obyčejný vlastník se stát něčeho spoluvlastníkem , chci si o tom rozhodnout sám a nikdo mne nemůže k tomu nutit. Ono vlastnictví zavazuje,kotelnu budou muset všichni spoluvlastníci udržovat , investovat do ní …a proto by měli rozhodnout všichni…

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - Počet hlasů

janica — Fri, 21 Apr 2017 09:52:05 +0200

Taky si myslím, že je třeba 100%, protože nejde ani tak o modernizaci, ale o změny společných prostor v Prohlášení vlastníka. Než přejdete k hlasování, je potřeba připravit a předem prodiskutovat důvody, finanční náklady, úspory tepla a návratnost investice. Kdo se bude o ten kotel starat, koho zaškolit? Taky ten kotel něco stojí, bude třeba úvěr? Pokud máte předávací stanici, tak se podívat na smlouvy o umístění, důvody výpovědi, atd.

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu-1

Eiffel-BK — Fri, 21 Apr 2017 08:58:11 +0200

Nepůjde o výstavbu nové kotelny. Předpokládá se umístění kotle v prostorách, dnes už nepoužívané sušárny. Někde jsem narazil na informaci, že podle nějakého zákona je zapotřebí nejméně tři čtvrtiny hlasů, hlasuje-li se o modernizaci či rekonstrukci domu, což podle mého názoru, v tomto případě je.

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu - Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu-1

jjj — Fri, 21 Apr 2017 08:24:33 +0200

pokud toto řešení zahrnuje výstavbu nové kotelny, tak potřebujete 100 % nikdo nemůže být proti své vůli nucen vlastnit něco, co nechce.

Přechod z centrálního vytápění na vlastní kotelnu

Fri, 21 Apr 2017 06:55:10 +0200

SVJ uvažuje o přechodu z centrálního vytápění na vlastní kotelnu. Zajímalo by mě, kolik je potřeba hlasů, aby byl návrh schválen shromážděním. Ve Stanovách SVJ je, že k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných členů SVJ, pokud obecně závazný právní předpis nepožaduje vyšší počet hlasů.