Portál společenství vlastníků jednotek - Další změny v metodice ? - Comments

Další změny v metodice ? - Blábol.

888 — Tue, 19 Jun 2018 11:55:59 +0200

Blábol.

Další změny v metodice ? - rozúčtování tepla změna základní a spotřební složky

Antonínová Alena — Tue, 19 Jun 2018 11:45:54 +0200

Dobrý den, u nás máme dům se 7 byty, SVJ i přes můj nesouhlas změnilo poměr zákl. sl. a spotř. sl. na 30:70% – co je výsledek, že bez ohledu na velikost bytu a na spotřebu tepla, dochází k tomu, že spod. hranice nákladů může být jen nejvýše minus 2,76% odchýlena od průměru (100%:7 byty) tj.bez ohledu na rozměr bytu a spotřebu Q. Ve státech EU v Německu je poměr zákl.sl. 60–70%, na Slovensku 60%, jen zase my v ČR jsme papežštější než papež. Výsledkem je, že malometrážní byty doplácejí na velkometrážní tzn Kapitalisticky bydlet, ale socialisticky resp. to už ani není socialist. každý stejně hradit náklady na teplo. Oslovila jsem MMR, zda zvažuje změnu, že ne.

Pro spravedlivější úhradu nákladů za teplo navrhuji petici za zvýšení zákl. složky min. na 50% – dopíši pak adresu petice za zvýšení zákl. složky, která bude následně předána MMR.AA

Další změny v metodice ? - °°

°° — Tue, 07 Mar 2017 11:45:45 +0100

Ve vyúčtování je poskytovatel služby vytápění a nákladů na poskytování teplé vody povinnen uvést podle § 6 vyhlášky č. 269/2015:

"§ 6
Vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody příjemcům služeb

Ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede

za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody,
za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3,
za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na vytápění a na teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápění a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč,
podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m2, v případě poskytování teplé vody průměrný počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaných vodoměrů teplé vody v bytě či nebytovém prostoru příjemce služeb a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé příjemce služeb podle evidence spotřeb v m3, hodnoty podílu nákladu příjemce služeb na vytápění, teplo na ohřev vody a na vodu v teplé vodě,
měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím období vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy,
podíly nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na vytápění, na teplo na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody,
koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb."

Další změny v metodice ? - Změny v metodice - teplota nikoho nazajímá

Vlastiks — Tue, 07 Mar 2017 11:04:20 +0100

Díky „milovníkům tepla“ ( těm kteří překračují požadovaný interval odběru) se stávají „okradači“ tepla i ti, kteří vytápí svoje prostory v souladu s „normou“.

Po zjištění „sankce“ dojde k jejich prozření, a rozhodnou se využit této skutečnosti a zvýšením odběru v novém topném období se tak přesunou do požadovaného intervalu, a to za stejnou cenu.

Nastavení žádoucí teploty (jako dříve) vyřeší zvýšením výměny vzduchu větráním.

Každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán.

Další změny v metodice ? - Vypouštění nafouknutím

Vlastnice bytu — Tue, 07 Mar 2017 10:15:54 +0100

„„přebytek“ musí být zlikvidován (ALE vypouštěním) a to tak, že bude rozdělen mezi 7 % „nadlimitních“ spotřebitelů proporcionálně podle výše přepočtených náměrů indikátorů“

Kde jste to četla?

Další změny v metodice ? - zákon o zachování

vladan na půjčeném účtu — Tue, 07 Mar 2017 08:03:55 +0100

Dobrý den, kdo určuje limit na topení? My jsme klasický panelák 80.let.Nově jsme zateplili fasádu v r. 2010, nemáme radiátory ve společných prostorách, máme samostatnou blokovou kotelnu, máme indikátory jistě firmy, za které jsme dali 1 mil. Kč. Když probírám vyúčtování topné sezóny předešlých let, tak náklady činily cca 927 tis. do r. 2010, pak se zvyšovaly, protože radnice jako majitel kotelny zvyšovala cenu za giga. Teď máme celkové náklady přes 1,6 mil Kč, přestože všichni mluví o tom, že cena plynu se nezvedala, zateplením se šetří atd. Vyúčtování tepla máme na 2 řádcích v rámci vyúčtování služeb.Dřív jsme vyúčtování tepla dostávali zvlášť, dnes žádné podrobné vyúčtování jako např. u plynu, pouze celkové náklady a cenu za gigana 2 řádcích.Nikdo není schopen říci, kolik činí náklady na jednotku-byt, náměr z indikátorů neodpovídá skutečnosti. Ty byly nižší než v r. 2015, protože máme v bytě teplo a stačí nám 21 stupňů.Radnice začala topit už v září,kdy bylo venku 20stupňů, tak jsme se bouřili, protože všude byla otevřená okna a v bytě se nedalo dýchat, tak na chvíli přestali. Takže šetříme a stejně platíme, aniž víme zač. Tak jak to je? Proč jsme vyhodili miliony za fasádu a indikátory?

Další změny v metodice ? - °°

°° — Mon, 06 Mar 2017 21:10:29 +0100

Napsal jste: „Po aplikaci spodního limitu se zvýší měrné náklady bytů s nulovými a nízkými náměry dejme tomu z 50 % průměru zúčtovací jednotky na 80 %…přebytek se rozdělí mezi spotřebitele, jejichž měrné náklady překročily 200 %. Bude přerozdělen úměrně k náměrům indikátorů. Původně vypočtené měrné náklady „nadlimitních“ bytů se tedy sníží; v příkladu, který uvádím, možná i pod úroveň předchozího 140 % průměru zúčtovací jednotky.“

Popisujete to nesprávně. Postup bude následující: Spotřebitelé s podlimitními náměry doplatí do 80% průměru. O tyto doplatky se sníží měrné náklady nikoliv uživatelům s nadměrnými náklady, jak uvádíte, nýbrž se o ně sníží měrné náklady ostatním spotřebitelům, jejichž náměry vyhovovaly limitům tj. byly v rozmezí 80% až 200% průměru. Spotřebitelům s nadlimitními náměry nad 200% průměru se vyúčtuje 200% průměru a zbytek měrných nákladů nad limit 200% se zase rozúčtuje mezi ostatní spotřebitele kteří vyhovovali limitům tj. byli v rozmezí 80% až 200% průměru.

Shrnuto, všem spotřebitelům kteří nevyhoví limitům tj. s měrnými náklady pod 80% nebo nad 200% se vyúčtují uvedené limity (80% nebo 200%) a je to jejich konečná úhrada a vzniklé rozdíly těchto spotřebitelů se dále rozúčtují mezi ostatní spotřebitele, kteří vyhovovali limitům tj. byli v rozmezí 80% až 200%. Pokud po tomto rozúčtování někteří další spotřebitelé překočí limity 80% nebo 200%, budou pro ně uvedené limity opět konečnou úhradou a vzniklé rozdíly se rozúčtují opět mezi ostatní, keří limity nepřekročili. V případě potřeby (tj. kdyby po uvedeném rozúčtování opět někdo překročil limity) by se uvedený postup zopakoval.

Další změny v metodice ? - Základní složka u teplé vody a vůbec...

tep — Mon, 06 Mar 2017 12:50:29 +0100

Bereme teplo z kogenerace, máme dvousložkovou cenu tepla, pevná složka za rezervovaný výkon je přes 33% ceny tepla a až v domovní předávací stanici nahříváme pitnou vodu na teplou. Takže ohřev vody a doohřev cirkulující vody na předepsanou teplotu podle platné vyhlášky je jen 30 % a dost! Fyzika a matematika musí jít stranou tam, kde platí legislativa… Podobně je tomu tak s ostatními limity ve vyhlášce 269/2015 Sb., kterou nelze tudíž brát vážně už i z toho důvodu, že tato vyhláška nezná možnost, že se dá teplo odvětrávat. Zřetelné je to v domech po zateplení, kde nedošlo k úpravě ekvitermní regulace dodávky tepla do domu. A teď si představte, že termostatické ventily na radiátorech mají převodový mechanismus, který má tendenci zareznout pokud se s ventilem čas od času nepootáčí. Tak se stává, že ventil zarezne na vysokém otevření radiátoru a obyvatelé bytu, aby se nezalkli teplem, odvětrávají teplo.Takoví jedinci sice zaplatí 200% průměru domu, ale vše nadto zaplatí ostatní byty. MMR potřebuje samotné osvětu, tak se nedivím, že o ekvitermní regulaci vytápění v bytových domech se nemluví, zato PENB si museli všichni koupit, i když ho mají k ničemu – o spotřebě tepla v domě vše řekne počet GJ na čtvereční metr vytápěné plochy za rok. U nás loni tento ukazatel byl 0.2 a to byl teplý rok a jen největší teplomil v domě měl náměr ve výši 175% průměrného náměru na čtvereční metr v domě, takže se díky dobré ekvitermní regulaci vytápění všechny byty dostaly pod 200% průměrných nákladů s velkou rezervou.

Další změny v metodice ? - Blíže k zohlednění stálých nákladů tepláren v základní složce

OK — Mon, 06 Mar 2017 10:48:03 +0100

Dosavadní praxe rozúčtování nákladů na vytápění nedbá, že se náklady tepláren na výrobu tepelné energie skládají ze dvou, funkčně velmi odlišných, složek. Do tzv. proměnných nákladů patří hlavně náklady tepláren na nákupy paliv, technologické vody, elektřiny a aditiv a dále poplatky za emise. Zbytek tvoří tzv. stálé náklady spojené s připravenosti výrobních kapacit a rozvodných sítí k pokrytí značných sezonních a denních výkyvů v odběru tepla.

V celostátním průměru se stálé náklady podílí na celkových nákladech tepláren téměř 50 %. V případě firem, které účtují dvousložkové ceny, jsou obě fakturovány domům odděleně. Patří k nim i Pražská teplárenská (PT), která proměnné náklady fakturuje pod hlavičkou odebrané množství tepla a stálé pod názvem sjednané množství. V metodických vysvětlivkách pak PT trefně přirovnává stálé náklady k paušálu za pronájem telefonní přípojky a proměnné k hovornému.

Ve vyúčtováních SVJ s konečnými spotřebiteli jsou však obě položky shrnuty do jediné. Podle názoru jednoho z našich nejuznávanějších odborníků (Ing. Bašus) to není správné; spotřebitel nemůže výši stálých nákladů svým chováním ovlivnit a měla by proto být rozdělována podle podlahové plochy, čili zahrnuta do základní složky nákladů.

K podobnému závěru zřejmě dospěli i pracovníci odboru elektroenergetiky MPO: „K úpravě základní složky nákladů na vytápění a na poskytování teplé vody nejprve uvádím, že dodávka tepelné energie v budově je realizována tak, že část této dodávky a tedy i část nákladů na vytápění a na poskytování teplé vody nemůže svým chováním přímo ovlivnit uživatel bytu nebo nebytového prostoru. Tato část dodané tepelné energie a tedy i příslušná část nákladů se oprávněně rozděluje nezávisle na údajích získaných z registrace dodané tepelné energie pro vytápění a pro poskytování teplé vody.“

Toto řešení má navíc oporu ve vyhlášce MMR, která v případě TUV stanoví, že se 30 % z nákladů na ohřev studené vody rozděluje mezi spotřebitele podle podlahové plochy. Již citovaný autor zdůvodňuje toto opatření takto: „Základní složka v sobě zahrnuje především pohotovost v dodávce TUV, která je zajišťována bez ohledu na to, zda spotřebitel TUV odebírá či nikoliv, neboť TUV o požadované teplotě je vždy k disposici u každého spotřebitele, a to i v případě jeho dlouhodobé nepřítomnosti. Tato neustálá pohotovost je spojena zejména s náklady na zajištění cirkulace TUV a zahrnuje v sobě i ztráty ve vnitřních rozvodech TUV a proto je potřebné, aby tyto náklady hradili všichni spotřebitelé bez ohledu na výši odběru.“ K tomu lze dodat, že konečný spotřebitel odebírá teplo na vytápění nepřetržitě i v době nepřítomnosti díky nucenému teplu ze svislých neizolovaných potrubí.

Vzhledem k důležitosti uvedené problematiky považuji za správné dodat, že nejde o otázky, které by byly specifické jen pro výrobu a distribuci tepelné energie. Například náklady domácností na silovou elektřinu představují necelých 40 % její celkové ceny. Zhruba stejně velkou část pohltí náklady za použití přenosových sítí (k tomu, aby se elektřina dostala ke spotřebiteli), asi 7 % stojí krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů atd.

Další změny v metodice ? - Vysvětlivka k dotazu

OK — Mon, 06 Mar 2017 09:54:16 +0100

Asi jsem se příliš úsporně vyjádřil. Po aplikaci spodního limitu se zvýší měrné náklady bytů s nulovými a nízkými náměry dejme tomu z 50 % průměru zúčtovací jednotky na 80 %. Díky tomu se nafoukne úhrn nákladů objektu na vytápění. Rozdíl mezi skutečnými a „nafouklými“ náklady objektu je třeba zlikvidovat a to tak, že se přebytek rozdělí mezi spotřebitele, jejichž měrné náklady překročily 200 %. Bude přerozdělen úměrně k náměrům indikátorů. Původně vypočtené měrné náklady „nadlimitních“ bytů se tedy sníží; v příkladu, který uvádím, možná i pod úroveň předchozího 140 % průměru zúčtovací jednotky.

Dodávám, že to není můj návrh, ale pokus o interpretaci nových pokynů autorů vyhlášky.

Další změny v metodice ? - Dotaz ke stálým nákladům

Evžen — Mon, 06 Mar 2017 09:20:43 +0100

Mohl byste blíže vysvětlit co si mám pod tímto pojmem představit?

Další změny v metodice ? - Špatný výklad metodiky

tep — Sun, 05 Mar 2017 18:37:07 +0100

Nejprve mělo těch 7% bytů, které mají nad 200% průměru domu, zaplatit 200% průměru domu. Zbývající částka by se rozpočítala mezi 93% bytů! Kde jste našel tu nehoráznost, že by se těm 7% bytů mělo ještě něco odpouštět? Už dost na tom, že se jim promíjí vše nad 200% průměru domu.

Další změny v metodice ? - Zákon zachování

Vlastnice bytu — Sun, 05 Mar 2017 16:10:09 +0100

„zákon zachování společných nákladů“

Zákon o tomto zákonu nic nepíše. Srv. argument racionálního zákonodárce.

Další změny v metodice ? - "Autoři ... zvýšily"

Vlastnice bytu — Sun, 05 Mar 2017 16:08:42 +0100

„Autoři … zvýšily“

JUDr. Eva Kabelková a JUDr. Pavla Schödelbauerová. DĚKUJI.

Další změny v metodice ? - Další změny v metodice, ale jinak

Poznamka — Sun, 05 Mar 2017 15:38:56 +0100

Podle mně chápete to špatně! Platí nejen zákon zachování energie, ale zákon zachování společných nákladů při vyúčtování!
„Korekcí jim (PODLIMITNÍM) byly zvýšeny úhrnné náklady ze 199 tis. Kč na 276 tis. Kč a tak se celkové náklady objektu nafoukly o 77 tis. Kč. Ten „přebytek“ musí být zlikvidován (ALE vypouštěním) a to tak, že bude rozdělen mezi 7 % „nadlimitních“ spotřebitelů proporcionálně podle výše přepočtených náměrů indikátorů; v průměru na každého z nich připadne 11 tis. Kč, snížení a ne navýšení“

Další změny v metodice ?

Sun, 05 Mar 2017 11:25:39 +0100

Na webu MMR byla dne 6.2.2017 zveřejněna tisková zpráva s odpověďmi na často pokládané otázky z oblasti rozúčtování nákladů na vytápění. Mezi nimi také:

Jaký je rozdíl mezi základní a spotřební složkou?

MMR: „Základní složka vyjadřuje tu část nákladů, která není závislá na chování příjemců služeb – uživatelů bytů a rozúčtovává se každému podle tzv. započitatelné podlahové plochy bytu, nebo nebytového prostoru. Základní složka nákladů na vytápění pokrývá permanentně náklady na pohotovostní výkon otopné soustavy, prostupy tepla pláštěm domu, tepelné ztráty vnitřního rozvodu a náklady na temperování společných prostor domu.“

Informace se poprvé zmiňuje o permanentních nákladech na pohotovostí výkon otopné soustavy, což je patrně uznáním, že teplárny mají vysoké stálé náklady spojené s neustálou připraveností výrobních kapacit a rozvodných sítí pokrýt sezonní a denní výkyvy v odběru tepla. Výši této položky nemůže spotřebitel svým chováním ovlivnit a patří proto mezi náklady rozdělované podle podlahové plochy (stejně je tomu u nákladů na TUV).

Problém je v tom, že se tyto stálé náklady podílí v celostátním průměru téměř 50 % na nákladech na vytápění. V této souvislosti se nabízí otázka, nač vlastně přispívá spotřebitel s nulovými náměry indikátorů, kterému lze před korekcí vyúčtovat pouze náklady na základní složku a jehož měrné náklady (průměr = 100%) jsou proto totožné se stanoveným podílem základní složky:

Podíl základní složky na nákladech na vytápění	50 %	30 %
Měrné náklady v bytě s nulovými náměry (průměr=100 % )	50 %	30 %
tepelné zisky z provozu radiátorů	Ne	Ne
tepelné zisky z provozu stoupaček	Ne	Ne
tepelné zisky z prostupů tepla vnitřními konstrukcemi objektu	Ne	Ne
temperování společných částí objektu	Ne	Ne
tepelné ztráty obálkou objektu	Ne	Ne
stálé náklady tepláren (připravenost výrobních kapacit a rozvodných sítí)	Ano	60 %
Měrné náklady v bytě s nejvyššími náměry (průměr=100 %)	222 %	270 %

Údaje na posledním řádku ukazuji, že snížení podílu základní složky vede v bytě s vysokými náměry indikátorů ke zvýšení měrných nákladů a opačně je tomu u bytů s nulovými (a nízkými) náměry. Příčinou této změny je snížení jednotkové ceny základní složky (Kč/m2) o 40 %, provázené stejně silným růstem jednotkové ceny spotřební složky (nákladů na provoz radiátorů). Velmi jednoduchým trikem lze tak ještě lépe zkasírovat byty, které preferují tepelný komfort, aniž přitom došlo k reálné změně v průměrné roční teplotě vzduchu jednotky.

Autoři si nicméně ještě netroufli úplně zrušit horní limit přípustné odchylky a tak jej alespoň zvýšily ze 140 % na 200 % (o 40 %).

V čem je nový způsob rozúčtování spravedlivější?

MMR: „Především v tom, že pokud dojde k překročení přípustných rozdílů v nákladech na vytápění, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody pouze u těch příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se bude vycházet pouze z údajů, získaných z indikátorů vytápění nebo měřidel. Zatím se případné rozdíly v nákladech rozúčtovávaly na úkor všech příjemců služeb v bytovém domě. Jinak řečeno, na toho, kdo nepřiměřeně teplem šetřil nebo plýtval, dopláceli ostatní. Protože každý se musí podílet na vytvoření tepelné stability v domě, bylo nutné způsob rozúčtování upravit.“

Následující příklad se týká věžáku, ke kterému mám nejvíce informací. SVJ odsouhlasila zvýšit podíl spotřební složky z původních 50 % na 70 %. Objekt má 98 bytových jednotek, z čehož před korekcí vykázalo 47 % spotřebitelů měrné náklady, které nedosahovaly spodní limit ve výši 80 % průměru zúčtovací jednotky (=17 °C = teploty na nevytápěných společných chodbách). Korekcí jim byly zvýšeny úhrnné náklady ze 199 tis. Kč na 276 tis. Kč a tak se celkové náklady objektu nafoukly o 77 tis. Kč. Ten „přebytek“ musí být zlikvidován a to tak, že bude rozdělen mezi 7 % „nadlimitních“ spotřebitelů proporcionálně podle výše přepočtených náměrů indikátorů; v průměru na každého z nich připadne 11 tis. Kč, čímž se jejich úhrada nákladů zhruba vrátí na úroveň předchozího horního limitu ve výši 140 %.

Hůře na tom budou spotřebitelé, kteří preferují tepelný komfort, ale jejichž měrné náklady nepřesáhnou horní limit ve výši 200 %. Rada: topte a větrejte ještě víc, abyste získali „nadlimitní punc“.

Nebo si metodický pokyn vykládám špatně?

A proč na chybu nepřišli autoři vyhlášky dříve, od jejího vydání přece uplynul rok a půl ? Změnu z konce ledna 2017 přece nedokážou rozúčtovatelské firmy zrealizovat, tím spíše, že většina vyúčtování je již hotova a je před expedicí?

A proč MMR volí k dosti zásadnímu zásahu do znění vyhlášky formu metodického pokynu namísto novely vyhlášky? Hlavní důvod – je to mnohem nenápadnější.