Portál společenství vlastníků jednotek - Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Comments

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) -

Misme — Wed, 28 Mar 2018 18:39:54 +0200

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - vahláška 269/2015

Tupost — Sat, 13 May 2017 16:29:55 +0200

Rozúčtování nákladu

Znate tu reklam z TV: „Každý loupežník si určuje své pravidla „
1 V jedné části zákona 269/2015 je napsáno ,že se mate chovat ekologicky! /šetřit ovzduší,uhlí ,plyn,vypínat topení když odchazíte z bytu, nepřetápět byt atd./ 2 A hned v téže výhlašce 269/2015 je,že když šetříte ,chovate se ekologicky, tak zaplatíte 80% z průměrů nákladu za dům. Ten člověk co to vymyslel a prosadil,tak chtěl co ? Abychom více topili ,přinášeli větší zisk teplárna ? Protože“on“ má tam akcie. Čisté nebe ?

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Vážení, Snad jsem

lipka — Tue, 14 Mar 2017 20:28:08 +0100

Vážení, Snad jsem dospěl k nějakým závěrům, co se týká měření a rozpočítání tepla. Mohu říct, že mi to trvalo měsíc a půl a chvíli jsem fandil měření (registraci) teploty v bytě a od počátku jsem zanevřel na poměrové měřiče v bytě. Nakonec je vše trochu jinak. Jednu chvíli jsem měl chuť podat trestní oznámení na zpackaný zákon, který umožňuje okrádání lidí, kteří topí, aby se v bytě vůbec ohřáli. Jenže on jen neříká za jakých podmínek a co si máte měřit a to je chyba. To si musíte zjistit sami. Tak jak se v tom vyznat? Jednoduše, po zateplení vnějšího pláště paneláků se teplo „zakonzervovalo“ uvnitř a volně si prochází panelákem kudy chce (ale nejlépe odspodu nahoru). Je to proto, že zateplení stropů, podlah a stěn se sousedy se považuje za zbytečné. Je to pak výsměch poměrovým měřidlům a zbytečnost registračních teploměrů (nebo denostupňové metodě). Registrační teploměry by pak měly ukazovat „stejnou“ teplotu ve všech bytech (všichni zaplatí stejně) a poměrová měřidla to zase spočítají okrajovým bytům, ty vnitřní nemusí topit vůbec. Pak tu máme nařízení (nový zákon), aspoň 80% zaplaťte, když už teda netopíte. Znamená to, že pokud chcete správně (nebo co nejpřesněji) měřit vám dodané teplo, pak musíte zajistit, aby vám teplo neunikalo nikam jinam než do venkovních stěn s okny (a ne k sousedům). Sousedi vám dodané teplo nezaplatí. Pak to znamená zateplit stropy. Pokud nezateplíte stropy, (podlahy, stěny) pak je vhodnější denostupňová metoda, která pro stejné byty zajistí stejnou platbu. Dá se použít, ale musíte mít všechny vlastníky bytů poučené, uvědomělé. Přece i tak vnitřní byty netopí, tak jim vysvětlujte, že by měli platit stejně. Pak někteří natruc větrají a topí. S lidmi je to těžké. Poměrová měřidla jsou vhodná jen do bytů zateplených i uvnitř. Ale to si skoro nikdo neuvědomuje. Pak mají výhodu v tom, že si skutečně zaplatíte to co naměří. Ale také si zaplatíte za provoz (výměny a odečty). Ale když k tomu nevytvoříte podmínky, tak spláčete nebo se radujete.

Tak abych svá tvrzení podepřel několika názornými výpočty. Vychází z reálného bytu, ale čísla jsem učesal. Nebudu uvádět jednotky u koeficientů přestupu tepla, jsou jasné a najdete si je všude. Byt (5+1), vnitřní, podlahová plocha 100m2, venkovní stěna 60m2, z toho okna tvoří 1/3 plochy. Pak stěna má 40m2 a okna 20m2. Podle normy má mít po zateplení venkovní stěna koeficient 0,25 a okna 1,2, takže 40×0,25=10 a 20×1,2=24. Pak 10+24=34W/°C. Pokud je venku 0°C a v bytě 20°C, tak byt vytopím 34×20=640W. Pro zajímavost: Před zateplením byl koeficient 0,5 a okna 2,6, takže 40×0,5=20 a 20×2,6=52. 20+52=72W/°C, tedy zateplením by měly klesnou náklady na méně než polovinu (2,11×). A to okna ještě netěsnila. Jestliže vím, že byt má tepelnou ztrátu 34W/°C a znám průměrnou teplotu za otopné období a počet hodin za topné období, mohu spočítat, kolik tepla jsem svým bytem vyzářil ven. Spočítejme, když nebudu topit a nechám se vyhřívat sousedem pode mnou a nade mnou. Venku bude 0°C, v bytech sousedů 20°C, kolik budu mít teplotu v bytě já? Protože nemáme zateplené stropy ani podlahy, tak původní koeficient pro přestup mezi prostory, kde se nepředpokládá větší rozdíl teploty než 5°C je 2,2!!! Pro nové byty už je stanovený na 0,65. Stropem a podlahou bytu je schopno procházet (100+100)x2,2=440W/°C. Rozdíl teplot bytů označím x. Prostup bočními stěnami zanedbáme. Únik tepla z bytu bude 34*(20-x) a bude roven dodávanému teplu od sousedů 440*x. Tzn. 680–34×=440×. Pak x=680/474 a to je 1,4°C. Z uvedeného je jasné, že budu mít teplotu v bytě 18,6°C. A když bude venku –20°C a u sousedů +20°C, tak budu mít teplotu 34(40-x)=440x, o 1360/474=2,8°C menší, tedy 17,2. Použijeme-li 5cm polystrén, koef. 0,8 na strop s koef. 2,2, tak prostup bude 1/0,8 + 1/ 2,2= 1,25+0,454=1,704 a z toho převrácená hodnota je 0,588. To je lepší než stanovených 0,65. Pak pro 0°C venku bude rovnice 34(20-x)=2000,588*x. Pak x bude rovno 680/141,6=4,8°C. Je to sice 3,4× větší rozdíl teplot, ale žádný zázrak. Při –20°C venku budu stále mít (20–9,6)= 10,4°C. Bydlet se v tom sice už nedá, ale stále nic nezmrzne. Z toho jednoznačně plyne, že měření poměrovými měřidly bude hodně zaostávat za spravedlivým rozúčtováním tepla i po zateplení stropů, stěn a podlah. To už registrace teploty v bytě bude spravedlivější. Z rovnostářského výsledku se přece jen po zateplení odkloní podle průměrné teploty v bytě. Ale je háklivá na kázeň lidí. Kdo bude chtít naschvál topit a větrat, tak je nepostižitelný. A protože lidi chtějí platit to co je naměřeno a nezajímají je nedokonalosti a podmínky měření, tak je třeba je pořádně oškubat. Pro dnešek stačilo.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Rozúčtování nákladů - dobrý skutek bude po zásluze potrestán

Vlastiks — Tue, 28 Feb 2017 06:49:14 +0100

Celý problém je vyprovokován snahou o nivelizaci teplotních poměrů bytů v domě, a správné rozdělení nákladů. Problém vyvážení teplotních poměrů jednotlivých bytů může být řešen pouze při návrhu stavby, případně následeně různým stupněm zateplení „krajních“ bytů. Následně je tento systém „nabourán“ vlivem pobývajících uživatelů s různými nároky na teplo v prostoru jednotlivých částí bytu, větráním, včetně vlivu počtu v danou dobu pobývajících osob, a různou měrou užívání elektrických spotřebičů. Sledováním odebraného množství pomocí indikátorů je tak ovlivněno mnoha neznámými, kdy přestup mezi byty může být výsledně hodnocen jako „okrádáním tepla“ nedotápěným bytem, tak i „teplotním terorem“ z přetápěného bytu.

O teplotě bytu vzhledem k vyhlášce se vůbec nejedná, srovnání je pouze na průměr „spotřebovaných dílků“, a tak ti kteří topí dle normy, budou v případě převahy přetápěčů „odměněni“ vyšší platbou.

Šedá je teorie, zelený je strom života.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - „spotřební složku

Topil — Mon, 27 Feb 2017 21:47:25 +0100

„spotřební složku každopádně koriguji o uvedené vlivy stoupaček.“

Budiž. Jak zjistíte, zda stoupačky topí (nade mnou je Větrač) nebo netopí (nade mnou je Šetřil)?

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Re: Základní složka nákladů II

Petr Patočka — Mon, 27 Feb 2017 19:59:17 +0100

Váš popis je bohužel plný chyb a uvádění zavádějících informací. Nevím jaké námitky jste předvídal, ale pokud uvedete že v základní složce nákladů přihlíží ke konkrétním parametrům stoupaček a následně tvrdíte, že je celá základní složka rozdělena čistě pouze podle podlahové plochy tak prostě hlavně mlžíte a s výmluvou na pouhou nepřesnou formulaci děláte z lidí hlupáky.

Mě to samozřejmě může být jedno, ale být Vaším zákazníkem, jsem velice opatrný a obezřetný.

Ono ani toto vaše vysvětlení není totiž v pořádku. Základní složka se nerozděluje podle podlahové plochy (ta je použita na jiné služby), ale podle započitatelné podlahové plochy. Což jste jistě také předvídal a jen jste opět použil nepřesnou formulaci.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Re: Základní složka nákladů

Ing. Otakar Černý — Mon, 27 Feb 2017 18:17:54 +0100

Omlouvám se za svou nepřesnou formulaci.

Jelikož jsem tyto námitky předvídal, v souhrnu vyúčtování na výpisu pro příjemce služeb je celá základní složka rozdělena čistě pouze podle podlahové plochy, ale spotřební složku každopádně koriguji o uvedené vlivy stoupaček.

Takže to vyjde na stejno, ale formálně je to v souladu se Zákonem 67/2013 Sb.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Re: Základní složka nákladů

Petr Patočka — Mon, 27 Feb 2017 12:47:04 +0100

Takže ještě jednou:

Zákon 67/2013 Sb k základní složce praví:

Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.

Zákon nepřipouští další rozdělení základní složky na dvě části a jejich různý způsob rozdělení mezi příjemce služeb.

Vyhláška 269/2015 Sb. stanovuje jaká je výše základní složky z celkových nákladů. Zde si tedy poskytovatel služby zvolí rozpětí 30 – 50%. Způsob rozdělení této částky zcela jednoznačně stanoví zákon 67/2013 Sb. Jakékoli jiné rozdělení je v rozporu se zákonem. Pokud Vaše metoda zavádí jiný způsob rozdělení základní složky mezi příjemce služeb, je vyúčtování provedeno v rozporu s platnou legislativou se všemi dopady z toho plynoucí pro ty co tuto metodu použijí.

Odvolávat se v tomto bodu na vyhlášku 269/2015 Sb a její paragraf 3 odstavec 1 je zcela chybné. Tento odstavec nemá s rozdělením základní složky mezi uživatele vůbec nic společného.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Toto tvrzení je omyl

Ing. Otakar Černý — Mon, 27 Feb 2017 12:31:16 +0100

Máte moje naprosté sympatie, pane Pavlíku. Navíc, pomocí programu HC-A, lze dospět ke spravedlivému zhodnocení složky základních nákladů a prostupů tepla (mj.), takže by zrušil jakékoliv horní omezení celkových nákladů.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Nadlimitní náměry

Ing. Otakar Černý — Mon, 27 Feb 2017 12:15:12 +0100

Gratuluji, další, kdo se nenechá jen tak zblbnout bezduchou statistikou.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Základní složka nákladů

Ing. Otakar Černý — Mon, 27 Feb 2017 12:11:15 +0100

Podle metody HC-A je část základní složky nákladů na vytápění společných prostor rozdělována mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy. Další, dle místních podmínek obvykle větší, část základní složky nákladů na vytápění stoupačkami v bytech je rozdělována mezi příjemce služeb rovněž v poměru podle velikosti započitatelné podlahové plochy, ale navíc!!! se přihlíží k rozměrovým a teplotním parametrům stoupaček, čímž se celkové náklady na vytápění (tj. spolu se spotřební složkou) v bytech podél výšky domu v podstatě vyrovnávají (při jinak stejné teplotní pohodě v bytech). Individuální rozdíly mezi úrovní vytápění bytů dle potřeb příjemce služeb jsou samozřejmě respektovány).

S tímto kritériem, které objektivně zvyšuje spravedlivost rozúčtování, budou nepochybně souhlasit příjemci služeb ve výše položených bytech, zatímco příjemci v dolních bytech budou logicky vehementně proti, aby nepřišli o svou vymoženost vytvářet si srovnatelnou tepelnou pohodu za podstatně menší peníze než ostatní.

Velký rozptyl náměrů indikátorů je běžný v domech, zejména s větším počtem podlaží, které používají vysokou teplotu topně vody a přitom větší průměr stoupaček, odstupňovaný podle výšky domu. Potom u dolních bytů postačuje k vytápění teplo vydané stoupačkami jen s minimem náměrů na radiátorech nebo s nulovým náměrem, zatímco v horních bytech je nutno přitápět v radiátorech podstatně více, neřku-li v nejvyšším bytě, kde žádné stoupačky nejsou. Pak poměry náměrů vycházejí např. 25/1=25, čili 250 %, nebo dokonce 25/0=nekonečno.

Receptem je udržovat pokud možno nižší teplotu topné vody, čímž se sníží podíl tepla předávaného stoupačkami a zvýší se podíl tepla předávaného radiátory – plněji se využívá jejich topná plocha.

Jednoduché, byť totálně nespravedlivé, rozdělení základních nákladů striktně podle podlahové plochy v zákoně 67/2013 Sb. a v Metodickém pokynu MMR odpovídá znalostem a motivaci příslušných pracovníků. Ale co vám tak lidi poradí zadarmo – teplý obklad, studený obklad.

Naštěstí se do nové vyhlášky podařilo prosadit volné ustanovení (i když s krajními limity v souladu s direktivoou EU), že o stanovení podílu základní složky rozhoduje poskytovatel, a Metodický pokyn není zákon.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Nadlimitní náměry

Vítek — Mon, 27 Feb 2017 11:59:16 +0100

Jestliže více než polovinu uživatelů bytů v domě s nadměrnými náměry tvoří uživatelé, kteří třeba vůbec netopí anebo nadměrně větrají při naplno zapnutém topení, tak je vysoký počet nadlimitních náměrů v pořádku. Stává se to v případech, kdy není dobře nastavený a vyvážený celý topný systém, pak stačí některým uživatelům při zbytečně horké vodě v topení vytápět stupačkami nebo od sousedů. Ti co naopak topí zbytečně hodně a nehospodárně mohou být např. kuřáci, nebo nájemníci s paušální platbou nijak nezainterosovaní na náměrech.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Odpověď k dotatu 2

Pavlík — Mon, 27 Feb 2017 11:36:44 +0100

Ve vaší kritice vyhlášky se opíráte o tvrzení:

„…aniž se se dospělo k naplnění zásady, že velikostně srovnatelné byty se srovnatelnými tepelnými pohodami by také měly platit srovnatelné náklady…“

Toto tvrzení je omyl. Jestliže bude uživatel jednoho takového bytu (např. kuřák) nadměrně větrat při naplno zapnutém topení, tak může dosáhnout srovnatelné tepelné pohody s jiným bytem, kde se větrá přiměřeně tj. hospodárně. Ale spotřeba tepla bude určitě u prvního bytu významně vyšší než u druhého. Proč by měla být tedy naúčtována oběma bytům srovnatelná úhrada?

Dále jste také uvedl:

„Navíc posunulo horní limit měrných nákladů ze 140 % na 200 % (z 27 °C na 37 °C), což v případ 3+1 může znamenat neoprávněné zvýšení nákladů o 5–7 tis. Kč, za 10 let o cca 50–70 tis. Kč. Pokud by se podobného přestupku proti dobrým mravům dopustil živnostník, hrozilo by mu zřejmě pokuta od ČOI. MMR se toho nemusí obávat a tak vesele pouští do éteru klamavé informace v rozsahu, který mu mohou běžní šmejdi jen závidět.“

Pokud bude v jednom bytě bezohledný uživatel bytu trvale větrat (příklad mého souseda kuřáka, který nechává trvale otevřenou okenní ventilačku dokonce i po odchodu z domu), proč by měl platit jen o 40% více než je průměr v domě, když způsobuje významné ztráty tepla nejen ve svém bytě, ale díky prostupu tepla i v bytech ostatních? Rozúčtování jen o 40% větší než průměr je v takovém případě spíše v rozporu s dobrými mravy než rozúčtování vyšší o 100%.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Re: Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých

Petr Patočka — Mon, 27 Feb 2017 09:27:53 +0100

Zákon 67/2013 Sb k základní složce praví:

Metoda HC-A:

v základní složce nákladů přihlíží ke konkrétním parametrům stoupaček

Nechť každý uváží, jestli je to v souladu.

A jen připomínám, že pokud dodavatelé indikátorů sami konstatují, že více než polovina náměrů indikátorů podle ČSN EN 834 se nevejde do mezí daných vyhláškou, tak jakákoli metoda úpravy těchto náměrů je pouze hra s čísly.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Tansparentnost

Ing. Otakar Černý — Sun, 26 Feb 2017 21:16:47 +0100

Odbor politiky bydlení na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR a odbor ochrany ovzduší na Ministerstvu životního prostředí kvalitu mého programu nezpochybňují, naopak jej vítají, jsou názoru, že povede k objektivnějšímu rozúčtování nákladů na vytápění, a doporučují oslovit subjekty, které se rozúčtováním nákladů zabývají, případně bytová družstva a společenství vlastníků jednotek, která si rozúčtování provádějí sama.

Mé právo k detailům programu z titulu autorského zákona repektují.

Navíc je v dokladu, který obdrží příjemce služeb, tolik údajů, že si správnost rozúčtování může zkontrolovat. Mám ale spíš opačné zkušenosti, že si klienti přejí omezení rozsahu tištěných údajů, protože je zajímá v podstatě jen výsledek.

Z reklamací nebo soudních sporů obavy nemám, protože program odstraňuje nehoráznosti vyplývající z dosavadních rozúčtování.

Problémy mají právě dosavadní poskytovatelé a rozúčtovatelé se spokojují s výpočty podle nejjednoduššího způsobu, který je uveden jako jeden z možných v Metodickém pokynu MMR. Tento způsob je vhodný pouze pro byty s průměrnými podmínkami vytápění se vším všudy. Ostatní byty, které mají malé i velmi odlišné podmínky, mají smůlu a mohou reklamovat.

Ministerstvo nicméně nehodlá vymýšlet lepší rozúčtovací metody, vyhláška jen vymezuje hranice nákladů a v ostatním dává dostatečný prostor iniciativě rozúčtovatelů.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Od vystihul jste to moc hezky

anonnn — Sun, 26 Feb 2017 20:48:02 +0100

MMR neváhalo vydat na realizaci záměru milionové částky a prosadilo normu, která ještě více poškodí některé spotřebitele. No a o to přece jde. Nejde o spotřebitele, jde o ty miliony. Spotřebitel jim je u pr…e.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Odborníci na teplo

Ing. Otakar Černý — Sun, 26 Feb 2017 20:11:19 +0100

Rozúčtování tepla, (resp. nákladů) vydávaného stoupačkami, považujete za námět pro výzkumný úkol. A skončí to rozsáhlými statistickými přehledy za obrovské peníze. Já jsem to ve svém výpočetním programu již vyřešil zcela ve vlastní režii, bez koruny dotací.

Právě tak jsem vyřešil např. i rozúčtování náhrad bytům, které bezprostředně sousedí s nedostatečně vytápěnými byty. Dosud se úspory z těchto bytů rozdělují všem bytům v domě, jelikož si s tím jinak žádný rozúčtovatel nedokáže lépe poradit.

Program spojuje výhody rozúčtování podle náměrů na měřidlech tepla a podle teploty v bytech, přičemž odstraňuje jejich nevýhody.

Nyní, při použití programu HC-A Teplo, může být rozúčtování podstatně spravedlivější a proto již omezení nákladů horní hranicí 100 % nad průměr není odůvodněno. Odpadly by problémy jako u bytu s chovatelem rybiček – dostal by svou nadměrnou spotřebu tepla plně a přitom spravedlivě k úhradě a nikdo by na ni nemusel přispívat.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Slabiny radiátorové metody?

tep — Sun, 26 Feb 2017 20:06:18 +0100

Slabinou není vlastní radiátorová metoda, ale to, že je implementovaná do nevhodného prostředí. Už jsem zde psal, že mnohanásobné rozdíly v náměrech vznikají nehospodárným plýtváním teplem. Všimněte si, že nikdo se nebaví o tom, jaká je potřeba GJ na čtvereční metr vytápěné plochy. Jen tento ukazatel říká, jaké množství tepla se neefektivně odvětrává! Mnohanásobné rozdíly v náměrech signalizují, že dům má nesprávnou ekvitermní regulaci vytápění v závislosti na venkovní teplotě! Fakt je, že v takovém domě je rozúčtování legálně zfalšováno podle platné legislativy. Kdybychom v sousedství neměli šikovného odborníka na projektování otopných systémů, tak bychom měli též takové nesmyslné náměry a vysokou spotřebu tepla. Je zjevné, že v týmu, který připravoval novelizaci legislativy takový odborník nebyl, nebo nebyl vyslyšen a podle toho to tak neútěšně vypadá!

Jen pro pořádek: poměrová měřidla jsou (mimo VIPA) umístěny do poloviny radiátoru, ale do horní třetiny radiátoru – oba rozměry jsou podstatné pro porovnatelnost náměrů.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - " I S AK V T OT Q Q Q Q

Sun, 26 Feb 2017 19:12:42 +0100

" I S AK V T OT Q Q Q Q Q Q       W  Z"

přeložit do srozumitelštiny.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - odpvěď k dotazu

OK — Sun, 26 Feb 2017 19:04:20 +0100

V prosinci 2012 proběhla tiskovka MMR, na které jeden z autorů návrhu novely vyhlášky č. 372/2001 Sb. informoval media o některých záměrech chystané normy. O několik dní později na to reagoval na portále SVJ moderátor LAKE slovy: „Měl jsem podezření, že ignoranti na ministerstvu slepí novelu vyhlášky tak, že bude ještě horší než současné znění. Utěšoval jsem se ale tím, že horší už to snad být nemůže. Ale povedlo se jim to!!!“ Vedení MMR se ani po pěti létech letech k tomuto kormutlivému poznání nepropracovalo, neváhalo vydat na realizaci záměru milionové částky a prosadilo normu, která ještě více poškodí některé spotřebitele.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. (stejně tomu bylo i z její předchůdkyně) se sice tváří univerzálně, ve skutečnosti je ovšem nepasovaná na rozúčtovací metodu, které pro tyto účely používá náměry indikátorů připevněných do středu radiátorů. Na tomto jediném místě registruje teplo dodané do místnosti, z něhož je však část, díky fyzikálním vlastnostem tepla, odsátá spotřebiteli, kteří mají trvale uzavřen přívod topné vody do radiátoru nebo jej silně omezují a spoléhají na nepřímé dodávky tepla z více vytápěných bytů a tepelné zisky ze stoupaček, a to bez odpovídající finanční kompenzace.

MMR tyto slabiny radiátorové metody do jisté míry nepřímo přiznává a proto přijalo unikátní nouzové opatřen, které omezuje rozptyl měrných nákladů od průměru zúčtovací jednotky. Spodní limit tohoto ukazatele je stanoven ve výši 80 % průměru, což odpovídá cca 17 °C (v zateplených objektech se lze přitom setkat na nevytápěných společných chodbách i s vyššími teplotami). V rozúčtováních, které jsem měl příležitost analyzovat neprošlo tímto děravým sítem 30–45 % bytových jednotek a jejich původně vypočtené měrné náklady byly proto dodatečně zvýšeny, v krajních případech až o 60 %. Připočteme-li k tomu 10–15 % bytů, které neprošly horním limitem, pak se dostáváme k tragickému zjištění, že někdy až polovina nákladů musí být změněna, zvýšena nebo snížena (cynik by řekl zfalšována) aniž se se dospělo k naplnění zásady, že velikostně srovnatelné byty se srovnatelnými tepelnými pohodami by také měly platit srovnatelné náklady.

Na tyto okolnosti jsem postupně upozornil příslušné náměstky (Kalous, Smrček, Dostálová) a po neúspěchu tohoto snažení i ministry (Lukl, Jourová, Šlechtová). Měly zřejmě společný osud, adresáti je rovnou přeposlali k vyřízení jednomu z autorů vyhlášky, který mně zpětně informoval, že mé návrhy nejsou realizovatelné.

V případě rozúčtování pomocí denostupňové metody dostává spotřebitel vyúčtování, které je založeno na průběžně registrovaných teplotách vzduchu, což je údaj, který si může spotřebitel snadno zkontrolovat. V radiátorových domech dostane pouze údaj o počtu dílků naměřených na indikátorech a z tohoto nemůže posoudit, jakým způsobem k tomu přispěla regulace tepla ve zbytku domácností. Proto jsem v roce 2014 navrhl vedení MMR, aby ve vyhlášce zakotvilo povinnost vlastníka domu souběžně přikládat přehled hlavních výsledků rozúčtování podle bytových jednotek (bez adresných údajů) včetně souhrnné tabulky o podílu bytů, jejichž měrné náklady nevyhověly spodnímu nebo hornímu limitu. A současně jsem požádal vedení MMR, aby stanovilo mezní hodnoty těchto odchylek, při jejichž dosažení se stává rozúčtování nevěrohodným a tudíž i neplatným.

To MMR za žádnou cenu nechce, protože se obává hromadného úhynu radiátorových rozúčtování. Navíc posunulo horní limit měrných nákladů ze 140 % na 200 % (z 27 °C na 37 °C), což v případ 3+1 může znamenat neoprávněné zvýšení nákladů o 5–7 tis. Kč, za 10 let o cca 50–70 tis. Kč.

Pokud by se podobného přestupku proti dobrým mravům dopustil živnostník, hrozilo by mu zřejmě pokuta od ČOI. MMR se toho nemusí obávat a tak vesele pouští do éteru klamavé informace v rozsahu, který mu mohou běžní šmejdi jen závidět.

Chápu, že ministryně Šlechtová nemůže znát podrobně celou agendu ministerstva. Před podpisem normy si však musí být jista, že norma, která jí byla předložena k podpisu, představuje v dané chvíli optimální řešení.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Chybí vám transparentnost

Pavlík — Sun, 26 Feb 2017 12:37:28 +0100

V DZ k vyhlášce se uvádí, že dosavadní způsoby rozúčtování u rozúčtovacích firem byly mnohdy pochybné kvality a byly pod záminkou jejich know-how vlastníkům utajovány, čož způsobovalo problém při reklamaci a soudních sporech. Proto vyhláška stanovila jednotný postup rozúčtování.

Vy máte taktéž utajovaný způsob konkrétních výpočtů rozúčtování, takže vlastník si sám kontrolu vyúčtování udělat nemůže.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých inf

Ing. Otakar Černý — Sun, 26 Feb 2017 00:13:59 +0100

Vážený pane inženýre,

Nová vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění sice poskytuje větší prostor dokonalejším metodám rozúčtování, ale současně předpokládá, že budou používány dosavadní nedokonalé a tudíž nespravedlivé metody.

Korunu tomu nasazuje metodický pokyn, který vlastně kopíruje praxi dosavadních primitivních rozúčtovacích metod, takže vytváří začarovaný kruh. Je ale faktem, že metodický pokyn naznačuje i cestu ven z tohoto bludného kruhu tím, že se výslovně, i když obecně, otevírá i jiným, dokonalejším rozúčtovacím postupům, jenže do těch se nikomu z rozúčtovatelů nechce.

Výsledkem jsou nehorázné disproporce ve vyúčování, které zdravý rozum nebere.

Mě se nespravedlnosti ve vyúčtování také osobně dotýkají, vytvořil jsem tedy počítačový program HC-A k rozúčtování nákladů na vytápění, vycházející z údajů měřidel spotřeby tepla. Musí sice respektovat omezení stanovená novou vyhláškou, ale reaguje na problémy, o nichž se zmiňujete Vy i řada dalších lidí, kteří s dosavadním stavem nesouhlasí.

Pokud bych měl zmínit to nejdůležitější, program zejména:

v základní složce nákladů přihlíží ke konkrétním parametrům stoupaček,
řeší finanční náhrady bytům, které bezprostředně přiléhají k nedostatečně vytápěným bytům.

Podrobnějí informace mám na www stránkách http://teplo.wgz.cz/ které lze vyhledat i po zadání hesla HC-A teplo ve vyhledávači.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Dotaz

Janíček — Mon, 20 Feb 2017 18:01:13 +0100

Velmi zajímavé. Mohl byste mně uvést kdy uveřejníte 2 část? Velmi by mně zajímala reakce MMR.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Analýza k denostupňové metodě

Čtveráček — Wed, 15 Feb 2017 18:52:20 +0100

Díky za odkaz. O denostupňové metodě se v analýze např. uvádí (str. 44 až 46) , že denostupňová metoda spočívá hlavně n a třech veličinách , a to celkové tepelné ztrátě objektu, požadované vnitřní teplotě a venkovní teplotě. Celková tepelná ztráta se skládá z tepelné ztráty prostupem a tepelné ztráty větráním Q = Q T + Q V . Jeden z hlavních nedostatků tak spočívá v tepelné ztr átě větráním, která se v naší zástavbě pohybuje od 15 do 40 %. Do místnosti s vysokou tepelnou ztrátou větráním musíme dodat více tepla, abychom zajistili stejnou teplotu vzduchu ve vytápěném prostoru jako u místnosti s malou tepelnou ztrátou větráním (nap ř. infiltrací). Jinými slovy, pokud budou dvě stejné bytové jednotky, z nichž jedna bude mít méně těsná okna a druhá vyměněná, např. za plastová, budeme do ní muset dodat větší tepelný výkon. Podle určovaného rozdílu teplot příslušejícího denostupňové meto dě budou však obě bytové jednotky platit stejně. Další problém vzniká u víceúčelových budov se zpětným získáváním tepla (rekuperace) a směšovací komorou vzduchotechnické jednotky . Zde je nucené větrání zajišťováno více vzduchotechnickými jednotkami. V růz né části budovy je tedy různý podíl čerstvého vzduchu a různá účinnost rekuperace. Dalším výrazným nedostatkem metody je, že nerespektuje základní fyziká l ní bilanci vytápěného prostoru. Jestliže vychází pouze z celkové tepelné ztráty , kterou pokládá rovnu tepelnému výkonu otopného tělesa , neodpovídá to základní níže uvedené bilanční rovnici. AK OT I S V T Q Q Q Q Q Q Q        W  Můžeme vidět, že v rámci tepelné bilance zajišťuje tepelný výkon otopného tělesa jen část potřebné dodávky tepelného výkonu a je to mar kantnější o to více, o co lepší má objekt tepelně technické vlastnosti (např. pasivní domy). Jinými slovy, pokud budou dvě stejné bytové jednotky, z nichž jedna bude mít tepelné zisky z oslunění a výrazn ě vyšší vnitřní tepelné zisky ( osvětlení, výpočetní t echnika, lednička, sušička, vaření atd. ) a druhá bude bez tepelných zisků z oslunění (např. orientována na sever) a t éměř bez vnitřních tepelných zisků , budou podle denostupňové metody obě bytové jednotky platit stejně, neboť nejde o platbu za dodané teplo otopnou plochou . I S AK V T OT Q Q Q Q Q Q       W  Z výše uvedeného je patrné, že tato metoda nevychází z tepla dodaného otopnou plochou do vytápěného prostoru . Využití denostupňové metody naráží na následující skutečnosti: 1) Nerespektuje tepelnou bilanci vy tápěného prostoru. 2) Nezahrnuje vliv vnitřních a venkovních tepelných zisků. 3) Opomíjí proměnnou intenzitu větrání v čase v jednotlivých částech objektu. 4) Nezohledňuje různou míru zpětného získávání tepla v budovách s více vzduchotechnickými jednotkami. Pro re levantnost indikace by bylo nutné teplotně a tepelně sourodé vnitřní prostředí v celém vytápěném objektu

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Enormní spotřeba tepla 1

tep — Wed, 15 Feb 2017 08:53:00 +0100

Enormní rozdíly v náměrech se objevily po zateplení domu. Vypadla mi číslovka – vytápění kvůli rybičkám mělo být na 30 stupňů, teprve pak se začnou množit. Kdybychom neměli domovní předávací stanici, tak bychom dodnes museli věřit dodavateli tepla, kolik GJ tepla nám naúčtoval. V sousedním domě si dali tu práci, že denně ve stejných hodinách odečítali v DPS kolik dům odebral tepla v závislosti na venkovní teplotě. Zde na portálu naleznete kritiku od odborníka z firmy VIPA na konkurenční systém měření, který zde jako odstrašující příklad uvádí Ing. Klokočník na bytech A a B. Známá poučka, že na každý stupeň tepla při vytápění je zapotřebí zvýšit spotřebu tepla o 6%, platí jen za předpokladu, že se teplo z domu neefektivně neodvětrává. Pokud se snažíte zvýšit teplotu v kuchyni, kde je plynový sporák, a kde i po zateplení máte v oknech výřez izolace, zajišťující nucené větrání kuchyně, abyste se při vaření na plynu neotrávili, tak těch 6 % neplatí a spotřeba tepla je daleko vyšší! Mám to odpozorované, takže nevěřím ani rovnostářským denostupňovým systémům. Fakt je, že výsledná teplota v bytech se sice dramaticky neliší, ale spotřeba tepla se může dramaticky lišit při odvětrávání tepla a s tím systém rozúčtování nákladů na teplo nepočítá. Cenným zdrojem poznání pro mne byla Energetická liga, kde se porovnávají bytové domy ve spotřebě tepla a ukazatelem byly kWh na čtvereční metr vytápěné plochy za rok. Nechápu proč kWh, když na fakturách máme teplo v GJ. Ale i tak – ukázaly se tam obrovské rozdíly mezi domy. Scházely mi tam další ukazatele – zda jde o dům zateplený či ne, ze zbytečného PENB by tam mohlo být pro orientaci písmeno označující energetickou náročnost domu. Tak se mohlo již dávno odhalit, že mnozí tvůrci PENB odflákli výpočty a též by bylo zjevné, že označovat třídu energetické náročnosti by bylo přesnější na základě potřeby GJ na čtvereční metr vytápěné plochy. GJ má skoro každý dům na fakturách za teplo, vytápěná plocha je známá a GJ na čtvereční metr za rok je agregovaným údajem, který hodnotí jak obálku budovy, tak i chování lidí v domě k úsporám tepla. Když mluvím se sousedy, kteří mají stejný typ domu, tak rozdíly ve spotřebě tepla v GJ jsou velmi výrazné! Systém rozúčtování tepla dle MMR se zvrhl v rovnostářství, vůbec nemotivuje k úsporám tepla lidi v bytech. Svůj podíl na neutěšeném stavu má i ARTAV, tam ty extrémní rozdíly v náměrech u některých systémů měření měli analyzovat a vyvodit z nich závěry. Systém rozúčtování tepla nijak nereagoval na zateplování domů, nikdo nevaroval, že po zateplení domu je v první řadě třeba snížit příkon tepla do domu v závislosti na venkovní teplotě a na nové kvalitě obálky domu po zateplení. Termostatické ventily na radiátorech fungují tak, že ventil se otevře, až teplota v bytě klesne pod hranici nastavení hlavice ventilu. Tak se objevují nulový náměr na radiátoru, když teplo berete i z jiné místnosti téhož bytu odstraněnými či pootevřenými dveřmi, případně když vám místnost vyhřeje tlustá stoupačka topení, když dům nemá řádně zateplenou střechu a lidé pod střechou, aby nezmrzli, musí topit naplno. Korekční koeficienty v indikátorech to zakamuflují a podněty k úsporám tepla jsou ty tam. Všichni platí jako mourovatí, stát má z vysoké spotřeby tepla vyšší DPH, teplárny si mnou ruce! Líbí se mi postřeh Ing. Klokočníka o pevné části ceny tepla u dvousložkové ceny tepla z teplárny – cena za garantovaný příkon. To je další žába na prameni. Touto pevnou složkou se stane to, že v létě, a v přechodných obdobích roku, kdy berete málo tepla, vás v domě přijde GJ velmi draze. Proč by teplárna v období menší spotřeby v domech neměla vyhřívat i skleníky a bazény? Nedělá to proto, že vše zaplatí lidé v domech napojených na teplárnu. Za stávající ceny tepla na jaře i na podzim by každý provozovatel skleníků zkrachoval, stejně tak i veřejné bazény platí jako mourovaté. Náš dům bere teplo z kogenerace, ceny tepla drasticky narostla, stát podporoval kogeneraci, ale určitě z DPH vycucaného z bytových domů. Jel jsem kolem elektrárny – venkovní teplota byla –10 stupňů, ale u dvou ze tří chladících věží u elektrárny se valila pára, jak věže chladily odpadní teplo. My v domech šetříme, žádný skleník teplo od elektrárny nebere, vše zaplatíme i s úroky za nehospodárnost, kterou stát podporuje i stanovováním a nedostatečnou regulací cen tepla od lokálních monopolistů. Na denostupňové metodě mi vadí to, že kamufluje rozdíly ve faktické spotřebě tepla. Na ARTAV mi vadí, že nenainstalovaly dva systémy najednou do jednoho domu a že nedělali analýzu, kde a jak se teplo ztrácí a co vlastně jednotlivé systémy jsou schopné vykonat pro úspory tepla v domech. No a MMR k celému tomu kvasu jen dlouhá léta nečinně přihlíželo, nezaregistrovalo ani dvousložkovou cenu tepla, přešlapovalo nad systémem rozúčtování tepla. Když navíc v některých domech došlo k tomu, že některé byty mají rozdílná okna a balkónové dveře, pak fixování spotřeby tepla na –20% od průměru domu znevýhodňuje ty, kteří si za lepší skla připlatili. Argument, že všechna okna v domě se mají měnit najednou, neobstojí. Co není výslovně zakázáno, je povoleno. Výbor u nás neuhlídal, že se výměna oken v domě rozfázovala, takže i mimo Prahu existuje další tančící dům s nestejnými okny. Je třeba reagovat i na NOZ – okna bytů, i když mohou být společnou částí domu, tak financování jejich obnovy jde plně na vrub vlastníka bytu, tak proč, když si vlastník připlatí na kvalitnější okna, by měl být penalizován za úspory tepla nesmyslným sešněrováním rozúčtování tepla při existenci řady systémů poměrového měření?

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Enormní spotřeba tepla

tep — Tue, 14 Feb 2017 21:54:56 +0100

Kam šlo teplo z bytu B? Zajímaly by mě náměry v jednotlivých místnostech bytu B a v místnostech sousedů na stejném poschodí, dále v bytech nad a pod uvedeným bytem. Mám zkušenost s domem, kde každý byt má jednu rohovou místnost projektovanou jako ložnice, protože má tato místnost dvě ochlazované stěny z venkovního prostředí. Je svoboda, každý si může kteroukoliv místnost využít jinak, tak se mu dařilo tuto místnost vytápět na stupňů, protože v ní choval cizokrajné ryby, které k rozmnožování potřebují tuto teplotu. Majitel chodil i v největších mrazech v bytě v trenýrkách a bez trička. Podle současné metodiky by zaplatil maximálně % průměru, dříve to bylo pouhých 140% průměru. Sousedé se vzbouřili, že jeho teplo nechtějí platit – k sousedům se podle náměrů v jejich bytech zas až tolik tepla nedostalo. Každé extrémy je třeba analyzovat a vyvodit z nich závěry. Extrémní náměry dosahoval u nás byt s nejvýhodnější polohou v domě. Co k tomu říci?

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Analýza proveditelnosti instalace měřících zařízení dodaného tep

Makahari — Tue, 14 Feb 2017 20:23:33 +0100

zde je odkaz http://www.mpo.cz/dokument171067.html

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Odborníci na teplo

tep — Tue, 14 Feb 2017 18:27:55 +0100

Špičkoví odborníci budou na vysokých školách a možná i v Akademii věd, pokud kvůli nedostatku financí je už nepropustili. Ve státní správě by špičkového odborníka asi též nezaplatili. Já se musím těch lidí na MMR zastat – nemají to lehké. Systémů pro měření tepla je více, a to i těch systémů, co dělají tzv. poměrové měření. Výrobci poměrových měřidel dělají měřidla podle nějakých norem. Někde jsem četl, že ta naše norma se liší od té evropské. To by tak nevadilo, v každém domě musí být všechna poměrová měřidla stejného typu od stejného výrobce. Kalibrace měřidel po výrobě se asi nedělá, alespoň o ní nevím. Z hlediska zákazníka je indikátor pro mne černá skřínka bílé barvy. Vím, že má být namontovaná v horní třetině radiátoru. Za obrovský nešvar považuji fakt, že do indikátorů umožnili nahrávat korekční koeficienty, takže náměrem jsou většinou korigované dílky. Kdysi byly radiátory montovány s výkonem, který měl pokrýt velké teplotní ztráty paneláků. Po zateplení zůstaly v domech radiátory původní, které mají nadbytek výkonu pokud nezregulujete příkon tepla do domu. Nyní jeden radiátor stačí vyhřát více místností pokud odstraníte dveře, případně pokud je necháte pootevřené. Chytráci toho využívají na úkor sousedů a topí převážně radiátory s nejvyššími korekčními koeficienty, kde korekce dosahuje nezřídka i 60%. Pan Ing. Klokočník uvedl příklad z domu, ale blíže ho nedefinoval. Ze své zkušenosti tvrdím, že jde o zateplený dům s kuchyněmi s plynovými sporáky, a že ekvitermní křivky, které regulují dodávku tepla do domu v závislosti na venkovní teplotě jsou původní – tedy pro nezateplený dům. Uvedl sice rozměr bytů, ale neuvedl průměrný počet dílků na byty uvedených rozměrů. Též by mě zajímal medián takovýchto bytů ve shodném stupni znevýhodnění, protože vyhláška pracuje s průměry a s tím, že žádné teplo se nedá neefektivně odvětrávat. Zaujal mě i jeho námět, že výkon stoupaček by se měl rozúčtovávat výkonově. Pan lake zveřejnil snímek, kde měli indikátory na stoupačkách – tedy i na zpátečce, kde měřil teplo jednou už změřené na radiátorech ve vyšších poschodích. Chtěl jsem teplo ve stoupačce zhruba počítat: Znám vnější průměr trubky, neznám šířku stěny trubky, ale ten se snad může zanedbat. Znám výšku trubky v daném podlaží i náměry indikátorů ve vyšších patrech, ale náměry jsou bezrozměrné a jak vyjádřit v dílcích teplo vydané stoupačkou v daném podlaží s dostatečnou přesností a vypovídací schopností použitelnou pro rozúčtování, to nevím. Považuji to za námět pro výzkumný úkol. Firma, která nám rozúčtovává teplo, si nechává platit rozpočet za každý instalovaný indikátor, takže každé zpřesnění měření pomocí dalších indikátorů se prodraží. U poměrového měření nejde o přesnost, ale o relativní spravedlnost rozúčtování za rozumnou cenu.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Vloni byla publikovány

Čtveráček — Tue, 14 Feb 2017 17:46:17 +0100

Vloni byla publikovány výsledky studie zadané ministrem MPO Ing. Janem Mládkem, myslím že ČTU. Šlo o velmi podrobnou a rosáhlou studii, která zahrnovala:

Technická charakteristika a popis zásobování teplem bytových a víceúčelových budov s ústředním vytápěním. Popis celého procesu dodávky tepla od výrobce tepla, přes odběratele tepla až po konečného spotřebitele. Přibližné rozdělení závislosti spotřebitelů na zdrojích tepla.

Charakteristika a popis možností měření tepla podle návrhu novely zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a vyhlášky 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie, v platném znění, v různých typech otopných soustav v ČR. Uvedení překážek při zavedení požadavku skutečného „kalorimetrického“ měření tepla u konečných spotřebitelů a technické proveditelnosti instalace rozdělovačů topných nákladů na všech typech otopných těles, včetně přístrojů instalovaných na zpětnou trubku.
Ekonomické zhodnocení jednotlivých možností měření tepla (sledování vybraného vzorku budov):

• Indikace měření spotřeby tepla a fyzikální měření spotřeby tepla vzhledem k vazbě na platbu za odebrané teplo a rozdělování nákladů na dodávku tepla mezi spotřebitele.

• Vyčíslení poměrných investičních nákladů na instalaci „kalorimetrického“ měření spotřeby tepla a na instalaci rozdělovačů topných nákladů u konečných spotřebitelů u jednotlivých otopných soustav.

• Ekonomické zhodnocení tzv. denostupňové metody k určování spotřeby tepla.

Pokud vím, tak denostupňová metoda zde nebyla hodnocena příliš pozitivně.

Nemůžu nyní najít odkaz na tuto studii, pokud ho někdo máte, tak ho zde prosím uveďte.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část) - Vyhláška 269/2015 Sb.

Jura — Tue, 14 Feb 2017 16:30:18 +0100

Vážený pane inženýre, velice by mne zajímalo, co vám odborníci ve vedení MMR na Vaše argumentace odpověděli.Vyhláška platí a je od 1.1.2016 součástí práva ČR. Dík za odpověď. Jura.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. aneb návod na velkovýrobu klamavých informací (1. část)

Tue, 14 Feb 2017 10:32:02 +0100

Příspěvek obsahuje hlavní poznatky analýz, které jsem zaslal vedení MMR v souvislosti s přípravou návrhu vyhlášky č. 269/2015 Sb.; z důvodů délky jsem jej rozdělil do dvou částí.

Vyhláška, stejně jako její předchůdkyně, se týká domů, které pro účely rozúčtování nákladů na vytápění používají měřidla (kalorimetry) nebo poměrové indikátory. Ve starší zástavbě se z ekonomických i technických důvodů používá některý ze tří druhů indikátorů: senzory, které v krátkých intervalech registrují teplotu vzduchu v bytových jednotkách (tzv. přímá denostupňová metoda); indikátory umístěné na odtokových trubkách z radiátorů (tzv. nepřímá denostupňová metoda); indikátory připevněné přibližně ke středu radiátoru, kde registrují povrchovou teplotu sousedních článků či plochy deskového tělesa (dále „radiátorová metoda“).

V rozboru se soustředím na posledně uvedenou metodu, která je zdaleka nejrozšířenější. Právě na ní je také ušita vyhláška č. 269/2015 Sb. Jasným důkazem toho je znění § 3 Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce, který nadmíru podrobně popisuje postup opravy těch měrných nákladů, které jsou na prvý pohled, díky systémovým chybám, ujeté; problém je v tom, že se tyto opravy mnohdy týkají až poloviny původně vypočtených nákladů a někdy bývají velmi drastické. Za této situace lze stěží výsledky rozúčtování považovat za věrohodné a platné.

Tyto problémy nejlépe vyniknou při srovnání s výsledky přímé denostupňové metody. Z vyhodnocení výsledků v reprezentativním vzorku domů, které mně poskytla firma SMS, vyplývá, že se ve více než 90 % bytů pohybují průměrné roční teploty vzduchu mezi 20–24 °C a tomu odpovídají i poměrně velmi malé rozdíly v měrných nákladech, které obvykle nepřesahují 40 %. (1) Metoda tak realizuje zásadu, podle které hradí spotřebitel náklady na úroveň poskytované služby, dosahovanou tepelnou pohodu; její předností je to, že si spotřebitelé mohou tyto informace porovnat s výsledky vlastních měření teplot.

Není žádný rozumný důvod, proč by se v domech, které používají k rozúčtování radiátorové indikátory, měly bytové teploty výrazně lišit od poměrů v denostupňových domech. Následující údaje však tomu protiřečí:

Průměrné roční teploty	°C	12–16	17–19	20–24	25–27	28–45
Denostupňová metoda	% bytů		4,9	93,7	1,4
Věžák s radiátorovou indikací	% bytů	39,0	16,1	21,1	10,8	13,0

V případě věžáku jsem převzal údaje z interního dokumentu firmy, která pro uvedený objekt realizuje rozúčtování; zcela nepochybně jsou odvozeny z měrných nákladů pomocí poučky, podle které zvýšení teploty o 1°C vyvolává 6% růst nákladů (průměr objektu=100 %=20 °C).

Jak známo, pro účely rozúčtování člení vyhláška náklady na vytápění do dvou složek. Základní je rozdělována mezi spotřebitele poměrem podlahových ploch. Spotřební složka je pak rozdělována pomocí součinu náměrů odečteného z displeje indikátoru a jmenovitého výkonu příslušného radiátoru (u místností s více než 1 venkovní stěnu je výsledek korigován pomocí polohového koeficientu); v dalším označuji tento ukazatel termínem spotřební jednotky (SPJ).

Následující údaje se opět vztahují ke zmíněnému věžáku a týkají se dvou třípokojových bytů, které ve své velikostní kategorii představují z hlediska počtu SPJ krajnosti:

Byt	m2	SPJ	Základní	Spotřební	Celkem	Měrné	°C
A	72,07	223	5 479	687	6 166	56	13
B	72,07	5500	5 479	16 940	22 419	204	37
Rozpětí	1,0	24,7	1,0	24,7	3,6	3,6	x

Příklad ukazuje, že mezi byty A a B dosahuje rozpětí (maximum/minimum) v počtu SPJ téměř 25ti násobku, což se zcela vymyká racionálnímu vysvětlení. Následně je na tento ukazatel aplikována jednotková cena (Kč/SPJ) a stejné rozpětí se proto objevuje i v nákladech na provoz radiátorů.

Připočtením základní složky se sice rozpětí sníží na 3,6ti násobek, ale v porovnání s výsledky denostupňové metody je to stále příliš mnoho. O kolik? Přibližně to signalizují uvedené teplotní údaje; v případě A jsou měrné náklady v poměru k dosahované teplotě nepochybně silně podhodnoceny (reálně 20 °C versus 13 °C), zatímco v případě spotřebitele B jsou možná o více než 10 °C nadhodnoceny.

Systémové chyby radiátorové metody

Na vině naznačených nákladových disproporcí jsou systémové chyby radiátorové metody. Je jich více, na tomto místě se omezím jen na tři, které mají rozhodující význam.

Nerovnoměrně rozložené tepelné zisky z provozu stoupaček

Byty jsou propojeny svislými rozvody, které po celou topnou sezónu nepřetržitě předávají teplo do bytových jednotek. Na rozdíl od tohoto „nuceného tepla“ může spotřebitel přívod topné vody do radiátorů regulovat termostatickými ventily a typicky topí jen horní část tělesa. Díky tomu překračuje poměr mezi teplem předaným rozvody a „měřeným“ teplem z radiátorů mnohdy 30 %. V jednotlivých bytech je však tato hodnota odlišná, neboť spodní podlaží mají rozvody mnohem větších průměrů než podlaží vyšší a na posledním podlaží bývají minimální. Navíc lze pozorovat, že jsou garsoniéry v poměru ke své ploše vybaveny svislými rozvody mnohem lépe než vícepokojové byty.

Prostupy tepla vnitřními stěnami objektu

V bytových jednotkách, které preferují tepelný komfort, registrují indikátory veškerou tepelnou energii dodanou do radiátorů (a spotřebiteli je také vyúčtována), ze které je ovšem větší či menší část odsávána byty, které mají trvale nebo téměř trvale vypnuté radiátory, a to bez odpovídající finanční kompenzace.

Podstatu tohoto problému barvitě popisuje tento příspěvek: „Teplo prostupuje přes všechny konstrukce v domě vždy tam, kde je trochu nižší teplota. Stačí 1–2 stupně rozdílu a teplo už proudí z teplejšího bytu do chladnějšího. Dosáhne-li rozdíl teplot 3 stupně, prostup tepla z okolních bytů je již tak velký, že plně nahradí vytápění radiátory a nedovolí další klesání teploty. Lze vypočítat, že na každý stupeň teploty vzduchu v bytě připadá asi 6 % tepelné energie. Na rozdíl tří stupňů je tedy zapotřebí asi 20 % energie. Proto i byty, ve kterých se maximálně šetří a radiátory jsou skoro stále studené, spotřebují na svoje vytápění nejméně 80 % energie, která se v domě spotřebovala na každý metr čtvereční podlahové plochy.“ (2) Autorem této informace je sám výkonný sekretář ARTAV a zřejmě v ní zobecnil zkušenosti svých členů, kteří se specializují na rozúčtování tepla pro domy, které používají radiátorové indikátory.

Předchozí příspěvek zajisté v mnohem přehání. Tendence k přibližování teplot mezi byty je velmi komplikovaná a pozvolná; jejími účastníky jsou především spotřebitelé, kteří se výrazně liší stupněm regulace přívodu topné vody do radiátorů od průměru objektu:

Měrné náklady v % průměru objektu	Méně než 80 %	80 až 140 %	Více než 140 %
Podíl skupiny na podlahové ploše	35,2 %	52,2 %	12,6 %
Podíl skupiny na spotřební složce	11,4 %	58,0 %	30,6 %
Poměr spotřební složka/plocha	0.32	1.11	2.43

Údaje ukazují, že se prostřední skupina podílí zhruba stejným dílem na podlahové ploše objektu i na nákladech spojených s provozem radiátorů. Nasvědčuje to, že se tepelné zisky a ztráty z prostupů tepla, vybuzené určitými rozdíly mezi byty ve stupni regulace radiátorů, v rámci skupiny víceméně ruší.

To však neplatí pro obě krajní skupiny. Skupina v levém sloupci zahrnuje byty, které mají přívod topné vody do radiátorů uzavřen nebo jej velmi omezují a vědomě či nevědomě spoléhají na náhradní zdroj v podobě nepřímých dodávek tepla z nadprůměrně vytápěných bytů. Projevem toho je skutečnost, že se podílí na podlahové ploše 35 %, avšak na náklady spojené s provozem radiátorů přispívají pouze 11 %. V pravém sloupci jsou oba podíly v opačném gardu; na jeden nadprůměrně vytápěný byt tak připadají tři jednotky s nulovými nebo nízkým náměry, což samozřejmě notně přispívá k eskalaci měrných nákladů v řádně vytápěných bytech.

Mylné pojetí základní složky

Na závěr považuji za nutné upozornit, že ani rozdělování základní složky není bezproblémové. Podle metodického pokynu k vyhlášce č. 372/2001 Sb. vyjadřuje základní složka „náklady na tepelnou energii, která může být dodána do prostoru místností bytu (nebytového prostoru) prostupem stěnami a přestupem z vnitřních rozvodů tepla a která rovněž vyjadřuje část podílu nákladů na vytápění (temperování) společných částí domu.“

Pokud by to byla pravda, pak by řádně vytápěné byty platily za své ztráty tepla prostupem stěnami objektu dvakrát; jednou v rámci spotřební složky, po druhé formou paušálu v rámci základní složky. Docela pikantní představa.

A pokud jde o tepelné zisky z provozu stoupaček jsou nedělitelnou součástí otopného systému a náklady na jejich provoz by proto měly být hrazeny v rámci spotřební složky.

Naproti tomu dosavadní rozúčtovací praxe nedbá, že se náklady tepláren na výrobu tepelné energie skládají ze dvou, funkčně velmi odlišných, složek. Do tzv. proměnných nákladů patří hlavně náklady tepláren na nákupy paliv, technologické vody, elektřiny a aditiv a dále poplatky za emise. Zbytek tvoří tzv. stálé náklady (připravenost výrobních kapacit a rozvodných sítí) kam patří zejména odpisy zařízení, náklady na údržbu a opravy zařízení, mzdové a odbytové náklady a ostatní režie.

V celostátním průměru se stálé náklady podílí na celkových nákladech tepláren téměř 50 %. V případě firem, které účtují dvousložkové ceny, jsou obě fakturovány domům odděleně. Patří k nim i Pražská teplárenská (PT), která proměnné náklady fakturuje pod hlavičkou odebrané množství tepla a stálé pod názvem sjednané množství. V metodických vysvětlivkách pak PT trefně přirovnává stálé náklady k paušálu za pronájem telefonní přípojky a proměnné k hovornému.

Ve vyúčtováních správců objektů s konečnými spotřebiteli jsou však obě položky shrnuty do jediné. Podle názoru jednoho z našich nejuznávanějších odborníků to není správné; spotřebitel nemůže výši stálých nákladů svým chováním ovlivnit a měla by proto být rozdělována podle podlahové plochy, čili zahrnuta do základní složky nákladů. (3) Podle mého názoru má pravdu.

K podobnému závěru zřejmě dospěli i pracovníci odboru elektroenergetiky MPO: „K úpravě základní složky nákladů na vytápění a na poskytování teplé vody nejprve uvádím, že dodávka tepelné energie v budově je realizována tak, že část této dodávky a tedy i část nákladů na vytápění a na poskytování teplé vody nemůže svým chováním přímo ovlivnit uživatel bytu nebo nebytového prostoru. Tato část dodané tepelné energie a tedy i příslušná část nákladů se oprávněně rozděluje nezávisle na údajích získaných z registrace dodané tepelné energie pro vytápění a pro poskytování teplé vody.“ (4)

Toto řešení má navíc oporu ve vyhlášce MMR, která v případě TUV stanoví, že se 30 % z nákladů na ohřev studené vody rozděluje mezi spotřebitele podle podlahové plochy. Citovaný autor zdůvodňuje toto opatření takto: „Základní složka v sobě zahrnuje především pohotovost v dodávce TUV, která je zajišťována bez ohledu na to, zda spotřebitel TUV odebírá či nikoliv, neboť TUV o požadované teplotě je vždy k disposici u každého spotřebitele, a to i v případě jeho dlouhodobé nepřítomnosti. Tato neustálá pohotovost je spojena zejména s náklady na zajištění cirkulace TUV a zahrnuje v sobě i ztráty ve vnitřních rozvodech TUV a proto je potřebné, aby tyto náklady hradili všichni spotřebitelé bez ohledu na výši odběru.“ K tomu lze dodat, že konečný spotřebitel odebírá teplo na vytápění nepřetržitě i v době nepřítomnosti díky nucenému teplu ze svislých neizolovaných potrubí.

Vzhledem k důležitosti uvedené problematiky považuji za správné dodat, že nejde o otázky, které by byly specifické jen pro výrobu a distribuci tepelné energie. Pokusím se to ukázat na příkladu z příbuzné branže „za co platíme v případě elektřiny“, kde je podstata problému lépe vidět. Pokud se podíváte na složení ceny za elektřinu pro domácnost tak zjistíte, že za silovou energii (ta pohání naše elektrospotřebiče) zaplatíte jen asi 37 % celkové ceny. Zhruba stejně velkou část pohltí náklady za použití přenosových sítí (k tomu, aby se elektřina dostala ke spotřebiteli), asi 7 % nás stojí krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, přes 2 % zaplatíme za systémové služby (odměna elektrárnám, které nevyrábějí nepřetržitě elektřinu, ale fungují jako záložní zdroje pro případ náhlých změn zatížení v elektrizační soustavě) atd. (5)

Jak se s těmito problémy vyrovnává denostupňová metoda ?

Jak jsem již uvedl, tato metoda je založena na průběžně registrovaných teplotách v bytových jednotkách; ve finále je do těchto hodnot ještě promítnut vliv venkovních teplot, což dále zpřesňuje vypovídací schopnost ukazatele. Metoda se proto nemusí starat, zda a v jakém rozsahu se na tomto agregátním ukazateli podílely tepelné zisky ze stoupaček nebo prostupy tepla konstrukcemi objektu; za prostupy tepla platí ten spotřebitel, který je skutečně využil k vytápění domácnosti, nikoliv jejich původní zdroj. Ani tato metoda není ovšem prosta některých chyb; kritici ji zejména vyčítají, že k teplotě vzduchu přispívá rovněž provoz různých domácích spotřebičů.

Na závěr považuji za vhodné ocitovat ještě názor odboru elektroenergetiky MPO: „Denostupňová metoda zohledňuje fyzikální podstatu šíření tepla v reálných podmínkách budov, kdy při jeho použití problém neměřených prostupů tepla nebo nulových náměrů indikátorů na vytápění umístěných na radiátorech, a tedy i nutných korekcí maximálních rozdílů nákladů na vytápění, které používá vyhláška č. 372/2001 Sb., zcela odpadá. Navíc je spravedlivé a (jak ukazuje praxe) pro uživatele bytů a nebytových prostor také jednoduše pochopitelné a kontrolovatelné, aby úhrada za dodávku tepelné energie odpovídala míře užití této služby, tedy dodávky tepelné energie charakterizované příslušnou úrovní (hodnotou) vnitřní teploty vzduchu v daném prostoru, která souvisí s užíváním bytů a nebytových prostorů.“ (4)

Ve 2. části příspěvku se budu věnovat právě problematice korekcí, které používá radiátorová metoda k zamaskování zkreslujícího vlivu systémových chyb na výsledky rozúčtování; cenou tohoto řešení bývá ovšem ztráta jeho věrohodnosti.

____________________

(1) Vlastní výpočet na základě informací poskytnutých firmou SMS

(2) Pohanka J.: Jak je to s rozúčtováním tepla podle nových předpisů, ON LINE Poradna ARTAV

(3) Bašus K.: Úhrada nákladů na vytápění, Praha 2003, str. 192

(4) MPO: Sdělení odboru elektroenergetiky, čj. 17587/2015

(5) PRE fórum: Konec „nesrozumitelných“ faktur aneb víme, za co platíme, Praha 2012