Portál společenství vlastníků jednotek - Základní složka rozúčtování nákladů na topení - Comments

Základní složka rozúčtování nákladů na topení - Měření ovlivnitelné části nákladů.

tep — Wed, 11 Jan 2017 17:54:33 +0100

AsiTak, v hledání měřením ovlivnitelné části nákladů jsem s Vámi zajedno. Současná legislativa tvrdí, že to může být až 70%. Problém množství tepla na vytápění společných prostor jsme řešili pomocí poměrových měřidel shodného typu s těmi v bytech, u nás loni to bude něco přes 20%. Část neměřeného tepla vyzáří stoupačky v domě. Neprůchodným problémem pro mne je 33,5% podíl pevné složky ceny tepla za tzv. rezervaci výkonu teplárny. V době, kdy byly domy hromadně zateplovány, vznikal teplárnám přebytek výkonu a poklesly jim tržby, tak někdo chytrý vymyslel dvousložkovou cenu, aby prodal přebytek výkonu a umožnil tak, že to teplárně generuje více než 30% čistého zisku. Tuto složku ale nepovoluje zahrnout do základní složky stávající legislativa, která tvrdí, že 30% má být u ohřevu vody na doohřev cirkulující vody. S dalšími 33,5% se dostávám na 63,5%, ale musím respektovat 30% a dost.

Základní složka rozúčtování nákladů na topení - Rozúčtování nákladů na topení

AsiTak — Wed, 11 Jan 2017 10:09:30 +0100

Cílem výše uvedené metody je pouze definovat jak rozdělit společný náklad na topení na jednotky odběratele a nic víc. Ta metoda má měřením stanovené vstupní parametry a to svádí „logicky uvažující“ analytiky k tomu, aby v tom viděli nástroj rozdělující společně odebrané teplo na jednotky odběratele a ještě k tomu „spravedlivě“ a aby ten nástroj byl i metodou řízení vytápění vlastní jednotky a ještě k tomu „optimálně“ a dle „vlastní potřeby“. Přitom analytikům vůbec nevadí, že chybí definice v uvozovkách uvedených charakteristik a že chybí hodnotící systém, který by stanovil která metoda je „lepší“ než tá druhá. Na odstranění nedostatků následuje význa k zásahu odborníků. Přitom k pochopení významu míry procenta rozdělující ZS a SS nejsou potřebné odborné znalosti. Volba zvýšení nebo snížení procenta řeší jen problém změny měřením ovlivnitelné části nákladů. Nemůžeme ovšem řešit otázku, zda 25% je lepší/spravedlivější/víc optimální než 30% nebo naopak. Taková otázka vede k neřešitelnému problému. Takže „šaškárna“ je hledat v metodě rozdělení společných nákladů vlastnosti které tam být nemohou a hledat „vylepšení“, které by tam tyto „nedostatky“ odstranily. Nedávno zde někdo prezentoval svoji „tajnou“ metodu zaručeně "lepší než ta stávající. Ale ani tato nebyla tak dokonalá, aby rozlišila u osoby soustavně uzavírající topení ve svém bytě, zda se jedná o projev příživníka nebo projev sociální nouze. Někdy lidské konání má nepřekonatelné bariery. Bereme-li do úvahy jen cíle určení na rozúčtování, vynaložené náklady na potřebná měření, realizovatelný princip relativní spravedlnosti, pak za těchto omezujících podmínek stávající metodu můžeme považovat přinejmenším za vyhovující.

Základní složka rozúčtování nákladů na topení - Rozúčtování nákladů na topení řeší - to Vlastiks,

tep — Wed, 11 Jan 2017 07:35:12 +0100

Korekce vypadají tak, že průměrný náklad na čtvereční metr vytápěné plochy je ve všech skupinách znevýhodnění stejný. Fakticky je to tak, že byty pod střechou mají v součtu nejvíce dílků, ale dílek mají nejlevnější, kdežto byty nad společnými prostorami mají v součtu nejméně dílků, ale dílek mají nejdražší. Trvalo to dlouho, než ten jednoduchý princip pochopili někteří lidé v domě, ale ti, co ho pochopili, jsou zastánci tohoto jasného způsobu rozůčtování. Základní složka je stejně vysoká ve všech skupinách, výše spotřební složky je odvozena podle náměrů indikátorů uvnitř skupiny znevýhodnění polohou bytu.

Základní složka rozúčtování nákladů na topení - Rozúčtování nákladů na topení řeší - to tep

Vlastiks — Tue, 10 Jan 2017 22:37:03 +0100

Rozúčtování řeší Vyhláška 269/2015 Sb., kde znevýhodnění dané polohou bytu je určeno pomocí daných koeficientů.

Kolik kdo protopí je zejména na „odběrateli“, tedy na tom jak si nastaví term.ventil, a jak větrá, těžko srovnávat.

Můžete uvést jak vypadají Vaše „prohlasované“ korekce ?

Základní složka rozúčtování nákladů na topení - Korekční koeficienty - přehlasování 1

tep — Tue, 10 Jan 2017 21:25:09 +0100

Vlastiks, který § kterého zákona jsme porušili a čím? Korekce na polohu bytu jsme zajistili jiným způsobem než použitím koeficientů. Navíc koeficient z matematické definice vyjadřuje přímou úměrnost, takže při použití korekčního koeficientu výše korekce nezáleží na poloze bytu, ale je přímoúměrná spotřebě tepla. Dva byty se shodným znevýhodněním polohou bytu – jeden topí průměrně, druhý má téměř dvojnásobnou spotřebu tepla. Čím zdůvodníte, Vlastiks, téměř dvojnásobnou výši korekce u druhého bytu oproti prvnímu bytu? Tento nešvar korekčních koeficientů jsme odstranili. Který předpis stanoví, že korekcí na polohu bytu se smí dosáhnout jen použitím korekčních koeficientů a nikdy jinak?

Základní složka rozúčtování nákladů na topení - Korekční koeficienty - přehlasování ?

Vlastiks — Tue, 10 Jan 2017 18:47:11 +0100

No pokud s tím nic nedělali, je to jejich chyba.

To že byli přehlasování ale nic neznamená, pokud tím byl porušen předpis.

Pokud by s výpočtem nebyli spokojení, mohli podat odpor a požadovat výpočet s jejich uplatněním, což mohou učinit i nyní.

Pokud výpočet a úhradu nákladů odmítnou, pak bude prokázání práva na plnění na Vás, včetně odpovědnosti za porušení předpisu.

Rozhodovat a přehlasovávat lze, ale odpovědnost za porušení zákonných předpisů zůstává.

Základní složka rozúčtování nákladů na topení - Korekční koeficienty jsme neschvalovali

tep — Tue, 10 Jan 2017 16:33:37 +0100

Koeficienty jsme neschvalovali, ale rušili v roce 2013. Přehlasovaní vlastníci se neobrátili na soud, usnesení platí. Byty v domě máme rozdělené do skupin. Skupinu tvoří byty s přibližně stejným znevýhodněním vlivem polohy bytu. Náklady na vytápění rozdělujeme do skupin přímoúměrně podlahovým plochám skupin. Spotřební složka nákladů ve skupině se rozdělí dle náměrů indikátorů v dané skupině. Koeficienty znevýhodnění na polohu místnosti jsme tímto způsobem téměř eliminovali, takže koeficient nyní funguje jen uvnitř dané skupiny bytů.

Základní složka rozúčtování nákladů na topení - Schvalování koeficientů

tečka — Tue, 10 Jan 2017 14:15:51 +0100

Ony se nějaké koeficienty schvalují? A kdo je „vymyslí“, aby se mohly schválit, kdo je předkládá?

Základní složka rozúčtování nákladů na topení - PENB a korekční koeficienty - schválili ?

Vlastiks — Tue, 10 Jan 2017 14:09:45 +0100

Pokud jste si schválili a nenajde se nikdo komu to nevadí, pak dobře Vám tak.

Kdy jste si to schválili? Jsem zvědav jak dlouho Vám to vydrží, dejte vědět.

Základní složka rozúčtování nákladů na topení - PENB a korekční koeficienty

tep — Tue, 10 Jan 2017 13:59:45 +0100

Misme, děkuji Vám za Váš věcný příspěvek. Obsahuje další argument, proč je PENB zbytečný. Místo drahého PENB vše řekne jediná hodnota z vyúčtování spotřeby tepla v domě, kterou jsou použité GJ tepla na čtvereční metr vytápěné plochy za rok. To vypočítá každý laik i bez odborníků – energetických specialistů. Tento údaj hovoří souhrnně jak o kvalitě obálky budovy, tak i o postoji obyvatel domu k hospodaření s teplem, protože dva domy stejné konstrukce mohou dosahovat značně rozdílné výsledky. Pokud bydlíte v domě s obtížně přizpůsobitelnými lidmi, pak se vám teplo velmi prodraží. Jak lidé v domě s teplem hospodaří, to se nedočtete ani v bezchybném PENB.

Nesprávně stanovené korekční koeficienty dokážou zcela zkreslit rozúčtování nákladů na teplo. Připouštím jediný korekční koeficient pro celý byt, protože jinak stačí nechat pootevřená dveře a z místnosti s vysokým korekčním koeficientem lze vytápět další místnosti, což nelze uhlídat. V zatepleném domě jsme schválili na shromáždění vlastníků, že zrušíme korekce na světové strany, protože byty na jižní straně by legitimně mohly požadovat příspěvek na klimatizaci v letním období, kdy mají v bytě velké vedro. Korekce na světové strany deformují trh s byty. Každý by si měl uvědomit, že když si koupí byt orientovaný na sever, tak v horkém létě bude mít v bytě příjemně teplo, ale v zimě si bude muset podle potřeby přitopit. U bytu orientovaného na jih v létě musíte vydatně větrat pouze v noci a od východu až do západu slunce mít zavřená okna, aby se v bytě bez klimatizace dalo obstojně přežívat. Navíc v zimním období v naší zeměpisné šířce svítí slunce v průměru jen dvě hodiny denně, ten údaj mám od meteorologů. Každý by si před koupí bytu měl rozmyslet, co od bytu požaduje.

Základní složka rozúčtování nákladů na topení - Základní složka rozúčtování nákladů na topení

Misme — Tue, 10 Jan 2017 11:09:05 +0100

Souhlas s vámi i s ‚ik‘. Korekční koeficienty neplní svou roli z několika důvodů – lid laický problematice zhusta nerozumí, což se dá pochopit, a lidu odbornému nic nehrozí, když nejsou v pořádku, dají se odněkud opsat a kontrola je (jak ostatně dokazují naše zkušenosti, mám podobné, jak zde zmiňujete) pro laika obtížná. Všichni chtějí rychle vydělat, sebrat kšeft konkurenci. Já mám v čerstvé paměti, že při namátkových kontrolách PENB panovalo rozčarování. Nepodařilo se mi teď najít tu konkrétní zprávu, tak aspoň přikládám link na starší zprávu z MPO, kde se uvádí výčet nejčastějších chyb v PENB. A zprávu SEI z prosince 2016, kde se píše, že „skoro polovina“ PENB obsahuje chyby. Teď si vezměte, že žádný kompetentní orgán koeficienty nekontroluje, nesankcionuje šlendrián, odborná veřejnost ponechala kontrolu „rozumu průměrného člověka“. Pak je otázkou, zda může být v případě koeficientů situace lepší, než v případě PENB, když obojí se týká téhož, v případě koeficientů ani není stanovena sankce, a jen se na záležitost nahlíží z jiné strany. V „našem“ PENB např. v části „Informace o stavebních prvcích a konstrukcích a technických systémech“ je uvedena jen plocha konstrukce obálky budovy a k ní součinitel prostupu tepla a měrná ztráta prostupem tepla. Není uveden jediný výpočet, jediný konkrétní stavební prvek atp. Na reklamaci PENB jsem dostala stejnou odpověď jako na reklamaci koeficientů – my to děláme přesně podle zákona a laik takové věci kontrolovat nemůže.

Pokud jde o nezavírání dveří atd., asi záleží na typu domu a bytu a osobním požadavku na komfort bydlení. Osobně si myslím, že v paneláku, kde pro „racionální“ velikosti prostor se bydlí obvykle v celém bytě, hrají roli akorát zavřené dveře do vnější chodby a na balkón. A zde mám také inspirativní poznatek – tam, kde skutečně koeficienty VYPOČETLI ODBORNÍCI, stanovili je pro celý byt – jeden koeficient pro celý byt. Postup byl zcela jednoduchý – z obvodových konstrukcí, které jsou ve zprávě detailně popsány a uvedené hodnoty a charakteristiky lze zkontrolovat např. oproti příslušným „technickým tabulkám“, vypočetli ztráty každého bytu, jeden byt pak stanovili jako základ (koeficient 1) a k němu vypočetli porovnáním vypočtených ztrát procenta koeficientů všech ostatních bytů v objektu. Zpráva je dostupná všem v objektu, takže ji lze kontrolovat, lze o ní diskutovat, protože je známo, odkud se koeficienty vzaly. Kdo z nás to má takto? Já mám koeficienty za světovou stranu… Konkrétní stavební konstrukce, materiály… jako by neexistovaly.

Základní složka rozúčtování nákladů na topení - K extrémním náměrům na indikátorech

tep — Tue, 10 Jan 2017 08:46:30 +0100

Před lety jsem navštívil odborníka z EKIS (bezplatná poradna) a ten zpracoval model našeho domu. V přízemí jsou garáže a společné prostory domu (jen 3 místnosti v přízemí byly vytápěné – sušárna, mandlovna a domovní předávací stanice tepla). Vyšlo mu, že nejnáročnější podmínky z hlediska energetické náročnosti mají byty nad přízemím, lepší na tom byly byty pod zateplenou střechou a nejlepší podmínky mají byty v mezipatrech. Analyzoval jsem skutečnou spotřebu tepla v jednotlivých podlažích s vyloučením vlivu koeficientů na polohu místnosti a vyšlo mi, že nejmenší spotřebu tepla mělo poschodí nad společnými prostorami, největší spotřebu poschodí pod střechou a rozdíly mezi poschodími v mezipatrech byly nevýznamné. Odborník v analýze zanedbal vliv stoupacího potrubí, který je procentuálně u zatepleného domu větší než u nezatepleného domu. Byty pod střechou mají kratičké a nejtenčí stoupačky, byty nad přízemím mají stoupačky největšího průměru s nejtlustšími stěnami a prochází jimi veškeré teplo pro byty nad nimi. Z toho mi vyplynulo, že zjednodušený model domu může vést k zavádějícím závěrům. A teď už k těm extrémním náměrům: Z fyziky vyplývá, že ke zvýšení teploty v bytě oproti průměru domu o jeden stupeň je zapotřebí zvýšit spotřebu tepla o 6% a platí to i obráceně – snížení spotřeby tepla o 6% oproti průměru by vedlo ke snížení teploty v bytě o 1 stupeň. Ten, co by měl mít teplotu kolem 11 stupňů, ji má o hodně větší vlivem stoupaček a prostupu tepla z okolí, kdežto ten, co by měl mít teplotu nad 42 stupňů ani nemusí dotovat teplem sousedy, když větrá nehospodárně. Srovnávat vzájemně můžeme dobře jen byty ve stejných podmínkách a i tam zjistíme výrazné rozdíly, které se mnohdy nedají zdůvodnit jinak, než že někdo nepřiměřeně větrá, anebo když používá místnost jinak, než byla vyprojektovaná. V kuchyních máme plynové sporáky a v nich jsou v některých bytech i plynové trouby. Aby se v bytě někdo neotrávil, i u zatepleného bytu s plastovými okny musí být konstrukčně zajištěno nucené větrání kuchyně. Sousedka netopí v obýváku, televizor má v kuchyni a kuchyni vytápí na 24 stupňů, takže má nadprůměrnou spotřebu tepla v domě. Rozúčtování nákladů na teplo se jí nelíbilo, že hodně platí. Když jsem jí vysvětlil, v čem tkví příčina, nic nezměnila, ale už si nestěžuje. I svůj obývák temperuje teplem z kuchyně, aniž o tom věděla. Jiní sousedé si stěžovali, že nemohou vyhřát obývák na 24 stupňů. Zjistil jsem, že v kuchyni sice málo topí, ale dveře z obýváku do kuchyně mají prakticky stále otevřené, protože klasické dveře nahradili shrnovacími, které vůbec netěsní. Druhé dveře z obýváku mají též shrnovací a ty vedou na chodbu bytu, takže v obýváku mají vytvořené dokonalé větrání místnosti, ale požadovanou teplotu dosáhnou jen s vysokými náklady. V domě máme i byty, kde mladí manželé odstranili dveře mezi místnostmi – je to jejich volba. Nikdo se nemůže divit, že protopí hodně. Řečnická otázka: k čemu jsou koeficienty na polohu místnosti u místnosti bez dveří? Naopak nízkou spotřebu v bytech mívají lidé s nemocí srdce, kteří nesnášejí přetopené místnosti.

Základní složka rozúčtování nákladů na topení - Rozúčtování nákladů na topení

ik — Mon, 09 Jan 2017 20:51:03 +0100

Nezapomeňte, že je to všechno velký byznys. Proto máme povinné instalace měřidel na radiátory, proto se neustále vydávají vyhlášky a metodiky k rozúčtování mezi jednotlivé vlastníky (které jsou absolutně mimo realitu). Co dům to jiné podmínky, což nikdo, kdo tvoří pravidla zřejmě neví, nebo nechce vědět. Dům je vlastně spojená nádoba, teplo je dodáno do domu, kde je měřen odběr za celý objekt, a pak nastane ten šrumec s rozúčtováním. Ti co mají minimální odečty (většinou je vyhřívají sousedi, či lepší podmínky umístění bytu či počet stoupaček bez měření) vykřikují, že ti co mají odečty ve vyšších hodnotách nešetří, oni na ně doplácí (viz povinné korekce), oni mají v bytě teplo i když topení v podstatě nezapínají.U nás věčný evergreen. Přitom teplo prochází stěnami, takže když si soused zavře topení, tak soused z druhé strany musí víc „zatopit“. Před čtyřmi lety jsem poskytla energetickému auditorovi naměřené hodnoty našeho domu a on mě zpracoval energetický audit. Výsledek – jeden vlastník se spotřebou 166 dílků (prostřední byt s okny na jih), který na shromáždění vlastníků uváděl, že má v bytě teplo, pod 20 stupňů mu teplota neklesne, tak podle zpracovaných propočtů měl by mít v bytě 11,6 stupňů. Jiný vlastník se spotřebou okolo 3000 dílků (byt nad nevytápěnými prostory, rohový, okna východ, sever, a u něj je i korekce na polohu) měl dle zpracovaných výpočtů mít v bytě 42,2 stupně (jelikož k němu chodím, tak žádné velké teplo v bytě nebylo, na krátké rukávy ani náhodou). Takže já osobně celé tzv. spravedlivé měření a s ním související úhrady považuji za šaškárnu.

Základní složka rozúčtování nákladů na topení - pro koho výhodné a vhodné

Anonymouk — Mon, 09 Jan 2017 11:01:19 +0100

Zásada, my vám něco naregulujeme, nevysvětlíme, vy si to schvalte, mlčte a plaťte.

Základní složka rozúčtování nákladů na topení

Sun, 08 Jan 2017 20:59:52 +0100

Panuje spousta mýtů o základní složce a již 2× jsme v SVJ o ní hlasovali bez hlubší znalosti problému, protože metodika jejího stanovení byla velmi nejasná. Problém opět otevřelo nainstalování poměrových měřidel na radiátory ve společných prostorách domu. Po odečtení nákladů na teplou vodu od součtu faktur za teplo dostaneme náklady na vytápění. Ty by šly snadno rozdělit na náklady na vytápění společných prostor a na náklady na vytápění bytů v poměru k součtu náměrů ve společných prostorách ku součtu náměrů v bytech (náměry musí být čisté – v tomto propočtu musí být eliminován vliv korekčních koeficientů na polohu bytu). Objevil se ale další problém: v koupelnách bytů jsou topné registry, na kterých nikdy nebyla poměrová měřidla a neregulovaný plný odběr tepla v koupelnách má zajišťovat tepelnou stabilitu domu. Jenomže po zateplení domu se snížily ztráty obálkou domu a propočtem jsme zjistili, že spotřeba tepla v koupelnách přepočtená na dílky se téměř shoduje se čtvrtinou náměru dílků v bytech! Takže suma dílků v koupelnách odpovídá čtvrtině dílků v ostatních místnostech bytů. Dílky v koupelnách vyšly na 21,7%, dílky ve společných prostorách 20,3%, takže základní složka by měla být 42%.

Když ale vezmu definici spotřební složky, tak ta by měla být rozdělena v poměru náměru indikátorů. Problém vidím v tom, že dodavatel tepla má schválenou dvousložkovou cenu tepla: jedna složka je cena za gigajoule, druhá složka je pevná a je za tzv. rezervaci výkonu dodávky tepla. Indikátory spotřeby tepla rozpohybují jen gigajouly, nikoliv pevná složka, která je každý měsíc stejně velká bez ohledu na gigajouly a počet dnů v měsíci. Z logiky mi vyplývá, že náklady na pevnou složku ceny by měla pokrývat základní složka v rozúčtování. Pevná složka ceny tepla byla u nás loni 33,4%, tak by základní složka pro rozúčtování nákladů měla být 75,4%, protože regulací odběru tepla pomocí termostatických ventilů mohli lidé v bytech ovlivnit jen 24,6% nákladů na vytápění!

Obdobný problém je u nákladů na ohřev vody – tam pevná složka překračuje 30% nákladů, které by měly pokrývat průběžný ohřev cirkulující vody, ale nikdo z odpovědných tento problém nevidí a ani neřeší, a to máme tolik odborníků na teplo v tomto státě. Uvědomili jste si o čem hlasujete při stanovení základní a spotřební složky pro rozúčtování? A jak máme u nás dostát požadavkům platné legislativy? Když je něco v rozporu s logikou, pak to určitě odporuje dobrým mravům. Nebo se mýlím?