Portál společenství vlastníků jednotek - Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Comments

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - odpisy kotelny

Jjana — Tue, 01 Nov 2016 13:54:56 +0100

Dobrý den, prosím o radu jak postupovat při stanovení nákladů na vytápění. Přímo v bytovém domě se nachází plynová kotelna, která byla letos zmodernizována (kompletní výměna kotle včetně rozvodů), přičemž stará kotelna nebyla dosud odepsána. Jak postupovat při stanovení odpisů a uplatnění těchto nákladů při rozúčtování tepla za rok 2016? Děkuji.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Poradna Artav už odpověď opravila

Olda. — Mon, 24 Oct 2016 14:00:48 +0200

V poradně Artav už citovanou odpověď opravili a potvrzují v ní, že se při rozúčtování při přepočtu nákladů na jednotlivé vlastníky používá stále stejný původní „Průměrný náklad na vytápění celé zúčtovací jednotky“. V odpovědi ale upozorňují na problém, který může nastat v některých reálných případech, kdy nebude možné splnit u všech vlastníků doúčtování do přípustných limitů.

Opravená odpověď zde: http://www.artav.cz/poradna.php…

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Re: Demoverze

Petr Patočka — Mon, 10 Oct 2016 23:23:19 +0200

Demoverze MS Office je volně ke stažení. Netuším o čem hovoříte. Nebo o tom možná netušíte nic Vy?

Např: Download Microsoft Office 2016 64-bit/x64 installer , jak vidíte tak přímo ze stránek Microsoftu.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Nepochybně ve svém

Ing. Otakar Černý — Mon, 10 Oct 2016 23:00:36 +0200

Nepochybně ve svém výpočtu vnímáte jen první část věty: Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění…

Druhá část věty: …s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

podle mne poskytuje právě neomezený prostor pro spravedlivější rozúčtování a je na každém rozúčtovateli, jakým způsobem se s tím vypořádá a jak o své představě spravedlnosti přesvědčí příjemce jeho služeb.

Právě tak jako Vy bych si také vroucně přál mít nárok znát celkový postup provedení rozúčtování, nejen výsledek svého bytu, ale zkuste o tom diskutovat raději se svým poskytovatelem služeb nebo se zákonodárci.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Demoverze

Ing. Otakar Černý — Mon, 10 Oct 2016 22:43:49 +0200

Já to beru tak, že každý má právo na své názory.

S čísly si nehraji a náměry beru tak jako ostatní. O jejich legálnosti polemizujte s výrobci nebo s uživateli indikátorů.

Demoverze mého programu není volně na rozdávání, je adresná, jako např. u MS Office.

Potřebný modul Vám pošlu na základě řádné objednávky dle návodu v rubrice Licence.

Překlep v Licenčních podmínkách jsem opravil, děkuji.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - program samozřejmě_2

kolemjdoucí — Mon, 10 Oct 2016 22:36:42 +0200

Pane Černý, je nutno vycházet i ze znění § 6 odst. 2 věta poslední ZoSl

Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

což chápu tak, že zbývající náklad na spotřební složku vytápění rozdělím dle náměru. Nevidím nikde prostor pro spravedlivější rozúčtování, jak tvrdíte, že provede Váš program.

Je-li náklad spotřební složky 100 Kč, celkový součet zbývajícíh náměrů 50, tak jeden dílek připadá 2 Kč, naměřená spotřeba v mém bytě 8 dílků, tak mám spotřebu 16 Kč bez ohledu na to zda sousedím s bytem co šetří nebo plýtvá…

Jakýkoliv z vlastníků má nárok znát celkový postup provedení rozúčtování, nejen výsledek svého bytu.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Program samozřejmě

Ing. Otakar Černý — Mon, 10 Oct 2016 22:14:07 +0200

Program samozřejmě respektuje ustanovení vyhlášky: …zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.

Zmíněný algoritmus pouze při rozúčtování bere ohled na přestupy tepla nejen vnějšími stěnami, konstantní navždy, jak jsme byli dosud zvyklí a nikomu nevadí, nýbrž i na přestupy tepla vnitřními stěnami, platné pouze pro jednu topnou sezónu, což je novinka a pro řadu lidí šok.

A také by bylo dobře si už konečně přiznat, že základní složka nákladů je výrazně ovlivňována stoupačkami a můžeme využít plný význam věty ve vyhlášce: … Výši základní složky určí poskytovatel služeb…A zbytečně se neomezovat zužujícím výkladem vyhlášky.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Výsledky vyúčtování_2

kolemjdoucí — Mon, 10 Oct 2016 21:52:41 +0200

Stále se nechápeme, vyhláška žádnou kompenzaci za nákladnější vytápění nezná. Proto vstupní údaje v podobě průměru stoupačky apod. nemají význam.

Mám-li byty nad/pod hranici stanovenou vyhláškou jsou náklady na vytápění dány. Zbývající část nákladů rozdělím opět dle vyhlášky a ZoSl. Nikde nevidím, že bych potřeboval průměr stoupaček apod.

Pokud je výsledek u Vašeho programu stejný jako u postupu dle příslušných právních norem, pak nemají Vámi vyžadované průměry soupaček na výpočet žádný vliv.

Dále pokud ITN již zohledňuje např. součinitel polohy, čili polohový koeficinet, tak je zbytečné jej zadávat do Vašich výpočtů znovu, to samé platí o výkonu radiátoru.

Prostě Váš program čaruje s něčím co vyhláškaaZoSl neznají.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Výsledky vyúčtování

Ing. Otakar Černý — Mon, 10 Oct 2016 21:35:55 +0200

Výsledky vyúčtování provedené mým programem lze samozřejmě zkontrolovat kalkulačkou a jsou tedy přezkoumatelné, ale bude to trvat podstatně déle než při dosavadních jednoduchých způsobech rozúčtování. A jsou k tomu potřeba údaje a výsledky rozúčtování od všech ostatních bytů v domě. Můj způsob totiž hodnotí byty celého domu ve vzájemných souvislostech, jedině tak lze podle mého názoru dosáhnout spravedlnosti v rozúčtování. A výsledky mi to potvrzují, ověřil jsem si program zadáváním nejrůznějších kombinací základních a spotřebních nákladů a dalších vstupních údajů v běžných i v tak extrémních hodnotách, jaké se v reálné praxi bytových domů snad ani nemohou vyskytovat.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Popis algoritmu_2

kolemjdoucí — Mon, 10 Oct 2016 21:26:20 +0200

Dobrý den, pane Černý, je-li oním algoritmem

Výchozí náklady na vytápění bytů, které překročí zákonnou hranici –20 % od průměru, tj. nadměrné úspory nákladů, jsou v souladu s fyzikálními zákony přednostně přiděleny bezprostředně přiléhajícím bytům (nad a pod bytem, vedle bytu) jako kompenzace za nákladnější vytápění těchto bytů, a to v poměru podle styčné plochy stěn a podlah (stropů). Uvedené úspory jsou ale přiděleny pouze těm přiléhajícím bytům, jež byly řádně vytápěny, tj. v poměru, v jakém náklady na vytápění těchto bytů převyšují dolní hranici nákladů na vytápění. Zbylá část úspor, kterou nelze podle uvedených kritérií přidělit bezprostředně přiléhajícím bytům, je rozdělena mezi ostatní řádně vytápěné byty v domě.

pak je to v rozporu s § 3 odst. 2 vyhlášky…

vyhláška žádné přednostní přidělení v souladu s fyzikálními zákony nezná

buď je rozúčtování v souladu s vyhláško nebo není.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Popis algoritmu

Ing. Otakar Černý — Mon, 10 Oct 2016 20:45:52 +0200

Popis algoritmu rozúčtování je zveřejněn na internetu, viz kapitola „Nový způsob rozúčtování nákladů na vytápění, odd. a), b)“.

Jedná se o slovní vyjádření fyzikálních dějů srozumitelných pro lidi nejméně se středoškolským odborným vzděláním a matematických operací srozumitelných po 9. tř. základní školy.

Zejména v odd. b), kdybyste v 9. třídě základní školy dostali takové slovní zadání, musely by vám vaše znalosti postačovat k tomu, abyste si sestavili potřebné obecné vzorce a pak do nich dosadili konkrétní čísla. Výsledkem je sice rozsáhlá soustava rovnic s mnoha proměnnými, ale vždy s jednoznačným řešením. Pro jedničkáře určitě maličkost.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Zákonem vyžadované informace se nesdělují

Vlastník bytu — Mon, 10 Oct 2016 20:44:05 +0200

Prve jste psal, že zákonem vyžadované informace se nesdělují – a tedy se porušuje zákon. Už Vám to připomněl pan Hajdy.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Je na poskytovateli_3

kolemjdoucí — Mon, 10 Oct 2016 20:42:25 +0200

Pane Černý, zkuste si nastudovat něco málo o fungování SVJ, odpovědnosti poskytovatele služeb za bezvadné vyúčtování apod.

Pokud není výbor schopen splnit požadavky § 8 odst. 1 zákona o službách

Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.

těžko bude výbor argumentovat, že vyúčtování dělá program, už vidím, jak jdete k soudu a argumentuje svým algoritmem…

Způsob rozúčtování stanovuje § 3 vyhlášky, nic míň, nic víc. Pokud konečný příjemce není schopen si provést kontrolu pomocí kalkulačky a papíru ve smyslu vyhlášky, není vyúčtování správné, přezkoumatelné a nedochází ke splatnosti případného nedoplatku… jsou na to rozsudky NSS…

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Příklad rozúčtování

Olda. — Mon, 10 Oct 2016 20:29:39 +0200

Ve vyhlášce 269/2015 paragraf 3 odst. 2/c řeší upravenou hodnotu nákladů přijemce služeb, který překročil toleranční pole:

„takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.“

Takže zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb (kteří nepřekročili toleranční pole) podle zákona tj. standartním způsobem podle § 6 odst. 2 a 3 zákona č. 67/2013, v němž je v odst. 2 uvedeno, že se rozdělí náklady na vytápění na základní a spotřební složku … .

Tento výklad vyhlášky MMR navíc potvrzuje metodický pokyn MMR k zákonu č. 67/2013 a vyhlášce 269/2015 http://www.mmr.cz/…_14_1_16.pdf, v němž se uvádí:

" Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, bude provedena úprava výpočtové metody uvedená ve vyhlášce č. 269/2015 Sb., v § 3, odst. 2, písm. a) a b). Příklad postupu při využití výpočtové metody je uveden v příloze č . 2"

V uvedené příloze s příkladem postupu je uvedeno:

„Částka 138.400 Kč se mezi zbývajících šest bytů rozdělí standardním způsobem: – základní složka ve výši 40 % pak bude činit 55.360, – Kč a rozdělí se v poměru započitatelných ploch zbývajících šesti bytů – spotřební složka ve výši 60 % pak bude činit 83.040, – Kč a rozdělí se v poměru náměrů indikátorů zbývajících šesti bytů v souladu s výpočtovými postupy pro užívání indikátorů…“

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Je na poskytovateli, které

Ing. Otakar Černý — Mon, 10 Oct 2016 20:20:08 +0200

Je na poskytovateli, které údaje příjemci služeb poskytne, a bere si za to plnou odpovědnost.

Tím jsem myslel, že poskytovatel služeb si musí dobře rozmyslet, co příjemci služeb sdělí – má vždy plnou odpovědnost za to, zda sdělí nespokojenému příjemci služeb informace v souladu nebo v rozporu se zákonem.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - „Popis algoritmu

Ignác — Mon, 10 Oct 2016 20:19:00 +0200

„Popis algoritmu rozúčtování je zveřejněn“

Kde přesně? Patrně jsem to zatím přehlédl.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Nespravedlnosti při rozúčtování a korekce -1

Vladimir B. — Mon, 10 Oct 2016 19:48:01 +0200

Kdo Vám ty korekční koef. stanovil?Předpokládám, že to bylo stanoveno subjektivně, podle obdobých domů. Nechte si provést výpočet tepených ztrát všech bytových jednotek v celém domě a máte po problému. Koeficienty pak kopírují ztáty.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - „na dotazy

Vlastník bytu — Mon, 10 Oct 2016 17:58:44 +0200

„na dotazy odpovídám“

Jistě si sám vyhledáte zde položené dotazy, na které zde odpověď dosud chybí. Zde se diskutuje a odpovídá.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - OOÚ

Vlastník bytu — Mon, 10 Oct 2016 17:51:24 +0200

A ohledně ochrany osobních údajů si příslušné §§ přečtěte rovněž.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - „je na poskytovateli,

Vlastník bytu — Mon, 10 Oct 2016 17:48:28 +0200

„je na poskytovateli, které údaje příjemci služeb poskytne“

Tak to se zrovna dosti silně mýlíte. Vypadá to, že si nemáme co říci do doby, než si přečtete příslušný §.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Příklad rozúčtování nákladů-na vytápění od r. 2016

Vladimir B. — Mon, 10 Oct 2016 16:22:51 +0200

Příklad rozúčtování podle pana Oldy nedává smysl. Základní složka v dané procentní výši je základním výpočtem jednou daná a nelze ji ovlivňovat náklady spotřební složky u bytů kde jsou její údaje mimo toleranční pole (-20 a +100% průměrné hodnoty). Takový výklad úpravy základní složky jsem nikde nanalezl a budu rád pokut to někdo ozřejmí.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Asi máte na mysli

Ing. Otakar Černý — Mon, 10 Oct 2016 12:53:32 +0200

Asi máte na mysli následující text, zdál se mi k danému tématu příhodný. Klidně jste to mohl napsat rovnou, bez silných slov, mně nedělá žádný problém se omluvit. Nemám žádnou potřebu krást texty. Je pravda, že jsem měl uvést, že jde o citaci. Za to se Vám všem omlouvám.

Citace: http://nasesvj.webnode.cz/…vani-sluzeb/ Podle § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), může správce zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů mimo jiné, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby. Podle § 13 odst. 1 zákona je správce povinen přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. Tato povinnost platí i po ukončení zpracování osobních údajů. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (dále jen „zákon o vlastnictví bytů“), je společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám. Společenství může nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory pouze k účelům uvedeným ve větě první. V dané souvislosti je společenství správcem osobních údajů ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. Podle § 9 odst. 7 písm. b, a odst. 11 zákona o vlastnictví bytů je výkonným orgánem společenství výbor nebo pověřený vlastník. Rozhodují o věcech spojených se správou domu, pokud si rozhodnutí v těchto věcech nevyhradí shromáždění. Aby mohl každý vlastník jednotky uplatňovat svá práva a plnit své povinnosti vyplývající z tohoto zákona má právo na informaci o tom, jak ostatní spoluvlastníci plní svou povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku (podle § 15 odst. 1 citovaného zákona nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu, pokud dohoda neurčuje jinak). V tomto případě se nejedná o předání nebo zpřístupnění osobních údajů jinému subjektu, ke kterému je třeba souhlas. Každý vlastník je subjektem údajů i osobou, která v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přichází u správce nebo zpracovatele do styku s osobními údaji a je povinna podle § 15 zákona zachovávat mlčenlivost. Tomu by měl odpovídat i zvolený způsob informování spoluvlastníků. Údaje v souvislosti se společným odběrem a náklady v souvislosti s fyzickou osobou jsou osobními údaji ve smyslu zákona a jejich zpřístupnění oprávněným osobám (vlastníkům jednotek), nelze odmítnout s odkazem na zákon č. 101/2000 Sb. V souladu se zmíněným § 13 zákona je povinností správce i určení kompetencí a přístupových práv k osobním údajům (např. ve stanovách). Oprávněnou osobou mohou být v rámci výkonu kontroly i kompetentní kontrolní orgány. Zveřejnit nebo zpřístupnit tyto údaje i osobám jiným než oprávněným lze pouze se souhlasem subjektů údajů.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Zmatky pana Černého

Okolojdoucí — Mon, 10 Oct 2016 11:46:51 +0200

Pane Patočko, děkuji za Váš příspěvek. Protože pan Černý bude asi stále obtěžovat se svým geniálním programem, tak bude lepší ho ignorovat. Ještě jednou děkuji, třeba to někomu otevře oči.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Re: Spravedlnost rozúčtování

Petr Patočka — Mon, 10 Oct 2016 11:36:46 +0200

Bohužel to co uvádíte na Vašem webu nezakládá jakýkoli náznak seriózní diskuze.

Pro mě a jistě i zdejší čtenáře je jistě dostatečné potvrzení, že si jen hrajete s čísly a chybně předpokládáte, že pochybné náměry povedou ke kvalitnímu rozúčtování. Pochybné náměry bohužel nevznikají chybou zařízení, jak se zde snažíte prezentovat.

Demoverzi vašeho programu (sešitu v tabulkovém procesoru) bohužel nemám jak vyzkoušet, protože není volně k dispozici. Licenční podmínky použití demoverze jsou zmatečné neb při ukončení vyžadují provedení úkonů neexistujícího bodu smlouvy. Jestliže programátor není schopen si ani pohlídat vztahy v licenčních podmínkách, proč bych se měl domnívat, že podobné chyby nebude obsahovat i nabízený produkt?

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Černý krade cizí texty a

lll — Mon, 10 Oct 2016 11:22:25 +0200

Černý krade cizí texty a neví, že vychází ze zrušeného zákona.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Pane Mazači

Ing. Otakar Černý — Mon, 10 Oct 2016 10:31:09 +0200

Pane Mazači, přestaňte laskavě sprostě vydírat. Tato rubrika při registraci na tomto portálu přímo nabízí kolonku k uvedení odkazu na www stránky uživatele. Což vy nevíte, protože registrovaný nejste.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Źádný programátor svůj

Ing. Otakar Černý — Mon, 10 Oct 2016 10:24:53 +0200

Źádný programátor svůj algoritnus neprozrazuje, proč bych měl já, pane sběrateli algoritmů? Na to platí autorský zákon.

A program HC-A je můj se vším všudy, nic jsem neukradl.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Druhé varování

Mazač — Mon, 10 Oct 2016 00:29:02 +0200

Pane Černý přestaňte zasviňovat tento portál vaší reklamou nebo kradenými texty. Asi netušíte, že zákon o vlastnictví bytů byl již zrušen.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Pane Černý (ICO-73930181)

HajdyHou — Sun, 09 Oct 2016 23:42:49 +0200

Pane Černý (ICO-73930181) co to je plagiátorství, se lze dozvědět ve Wikipedii:

Český autorský zákon – na rozdíl například od německého – pojem plagiát nepoužívá a nedefinuje, mezinárodní norma ČSN ISO 5127–2003 jej popisuje jako „představení duševního díla jiného autora, půjčeného nebo napodobeného vcelku nebo zčásti, jako svého vlastního“. …

Takže přestaňte vykrádat cizí texty a pokud ještě něco chcete, tak k věci.

Trváte li na tom, že Váš „spravedlivý“ algoritmus je a zůstane tajným, tak jste zde dohrál a budete muset změnit lokál. Tady HC-A obdařený tajemným božským algoritmem, nikdo s rozumem průměrného člověka nekoupí, protože by se vystavil riziku značné sankce dle §13/1. Pilujte tedy dál svoje „dítko“ a buďte Spánembohem.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - K odpovědi poradny ARTAV 3

Ing. Otakar Černý — Sun, 09 Oct 2016 21:03:14 +0200

Pane Oldo,

myslím si, že ani moc nepřeháním. Podle tržeb rozúčtovatelských firem je i jednoduchý program pro mnoho lidí nepřekonatelným problémem.

Ale jednoduchý program neznamená automaticky spravedlivý ať sestavený vlastními silami nebo nakoupený u velké softwarové firmy. Dovolávat se v programu vyhlášky v domnění, že to samo stačí k dosažení spravedlnosti, je naivní, přesto na to mnoho lidí skočí a viní z nespravedlnosti právě vyhlášku. Vyhláška ani metodický pokyn MMR však spravedlnosti nebrání, ale ani neřeší postupy, jak dosáhnout spravedlnosti v rozúčtování.

Ani obvyklé polohové nebo výkonnostní koeficienty samotné spravedlnost nezajistí.

V mém diagramu jsem zadal polohové součinitele pro názornost, jak se mohou zadávat, avšak jejich hodnoty jsou v intencích součinitelů, které jsem získal od rozúčtovatele k jednomu konkrétnímu domu. Při skutečném použití programu rozúčtovatel zadá součinitele, jaké odpovídají danému domu.

Jestli Vás OPRAVDU zajímá, jak by grafy vypadaly se součiniteli a dalšími údaji, jež máte k dispozici Vy, pak přece máte možnost si program v demoverzi objednat a vyzkoušet, místo laciného popichování zpoza rohu.

Pokud se týká prozrazování náměrů a dalších údajů z vyúčtování příjemců služeb, ověřte si praxi u kompetentních pracovníků bytových družstev, SVJ nebo rozúčtovatelů.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - K odpovědi poradny ARTAV 3

Olda. — Sun, 09 Oct 2016 16:30:13 +0200

Pane Černý,

to přeháníte. Výpočet popsaný v úvodním příspěvku zvládne jednoduchý program třeba v excelu, a dovedu si představit, že řada SVJ by se i obešla bez rozúčtovacích firem.

Samozřejmě záleží na tom, zda jsou správně stanoveny polohové a výkonostní koeficienty. Vy na svých srovnávacích grafech porovnáváte rozúčtování případu s nesprávně stanovenými polohovými koeficinty (ve vyšších poschodích díky nesprávně nastaveným polohovým koeficintům dojde k neobjektivnímu navýšení plateb). Je možné, že váš program díky vstupním zadáním si vliv polohových koeficintů upraví a odstraní neobjektivitu.

Mě by ale také zajímal srovnávací graf příkladu s objektivně nastavenými polohovými koeficinty. V takovém případě by se možná výsledný graf příkladu spočítaného podle metodického pokynu MMR a graf stejného příkladu spočítaného vaším programem příliš nelišily.

A co se týče obavy z prozrazení náměrů konkrétních osob kvůli ochraně osobních údajů, tak lze snad zveřejnit náměry i následující výpočty s anonymním označení bytů (náhodným očíslováním) bez uvedení konkrétních jmen, či skutečných čísel bytů. Při rozúčtování způsobem uvedeným v metodickém pokynu MMR by to neměl být problém.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Rozúčtování a korekce 2

Taisa — Sun, 09 Oct 2016 13:00:44 +0200

V tom případě máte samozřejmě pravdu. Omlouvám se, myslela jsem, že jste reagovala na paní „?“, u které mají 2 kotelny.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Rozúčtování a korekce

ik — Sun, 09 Oct 2016 12:55:43 +0200

Moje vyjádření se týkalo centrálního vytápění, kdy dům nemá žádnou kotelnu a jedno společné měření (v jedné místnosti společ.prostorů) + v bytech na topeních IRTN.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Re: Spravedlnost rozúčtování

Ing. Otakar Černý — Sun, 09 Oct 2016 12:54:35 +0200

Každé způsob rozúčtování má svá pro a proti. Je na příjemci služeb, jaké řešení si zvolí.

Já jsem navrhnul rozúčtování, vycházející z poměrového nebo absolutního měření tepla spotřebovaného v radiátorech, které je zdaleka nejrozšířenější.

Profesionální firmy využívají sofistikovaná řešení pro celý komplex účetnictví spojeného se správou domu. K rozúčtování nákladů na vytápění je tam vložena jednoduchá utilitka, avšak z jejích výstupů jsou nešťastné milióny lidí.

Nacpat rozúčtování nákladů pro celé město do jednoho programu není problém ani pro mne.

V programu HC-A jsem nicméně zvolil, dle mého názoru, praktičtější přístup, kdy si může rozúčtovatel vybrat modul daného domu a pracovat s ním pohodlně a bez zvláštních nároků na operační paměť počítače. A hlavně !!! výsledky rozúčtování jsou v porovnání s běžnými komplexními účetními programy mnohonásobně spravedlivější.

Zábavné hrátky s poměrnými čísly jsou atraktivní záležitostí pro zpestření života. Ale pokud je u jakéhokoliv zařízení porucha, řeší se individuálně. A nebývá moc prozíravé na jejím základě zatracovat celý systém.

Seriózní diskusi vítám, je vidět, že je téma nákladů za teplo stále velmi žhavé.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - o změně rozúčtování rozhoduje shromáždění

Taisa — Sun, 09 Oct 2016 12:47:39 +0200

Dobrý den, paní ik!

Zákon definuje zúčtovací jednotku dům nebo jeho část. Pokud se jedná o dvojdům, přičemž každý dům má zvlášť svou kotelnu a svůj měřič, není splněna podmínka společné zařízení ani společné měření.

Druhá věc je ta, že o změně způsobu rozúčtování může rozhodnout jedině shromáždění, jak jste správně napsala. Nikdy nemůže rozhodovat správce.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Rozúčtování a korekce

ik — Sun, 09 Oct 2016 12:22:53 +0200

Nevím, kdy bere ing. Černý tu jistotu, ale já bych tomu zas tak nevěřila. Jestliže jste jedno SVJ (dva vchody) s jedním IČem a s dodavatelem tepla máte uzavřen smluvní vztah pod tímto IČem pak tento dodavatel (a zřejmě i rozúčtovatel- tak je to u nás, provede vyúčtování a odešle po jednotlivých vlastnících správci)provede vyúčtování dle podmínek v uzavřené smlouvě. Jestliže by toto šlo teoreticky provést, tak musíte, dle mého názoru, svolat shromáždění, nechat o změně rozúčtování hlasovat a musíte mít 100% souhlas všech vlastníků, nikoliv těch co se dostaví na shromáždění. A pochybuji, že seženete 100% souhlas všech. Navíc jsou-li domy k sobě tzv. „přilepeny“, tak prostupy tepla jdou i mezi byty s různými vchody, které ale mají společné stěny.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Nespokojený příjemce? Nikoliv, poučený příjemce !

Ing. Otakar Černý — Sun, 09 Oct 2016 11:36:29 +0200

Vážený pane HajdyHou,

je na poskytovateli, které údaje příjemci služeb poskytne, a bere si za to plnou odpovědnost.

Podle § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), může správce zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů mimo jiné, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby. Podle § 13 odst. 1 zákona je správce povinen přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. Tato povinnost platí i po ukončení zpracování osobních údajů. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (dále jen „zákon o vlastnictví bytů“), je společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám. Společenství může nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory pouze k účelům uvedeným ve větě první. V dané souvislosti je společenství správcem osobních údajů ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. Podle § 9 odst. 7 písm. b, a odst. 11 zákona o vlastnictví bytů je výkonným orgánem společenství výbor nebo pověřený vlastník. Rozhodují o věcech spojených se správou domu, pokud si rozhodnutí v těchto věcech nevyhradí shromáždění. Aby mohl každý vlastník jednotky uplatňovat svá práva a plnit své povinnosti vyplývající z tohoto zákona má právo na informaci o tom, jak ostatní spoluvlastníci plní svou povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku (podle § 15 odst. 1 citovaného zákona nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu, pokud dohoda neurčuje jinak). V tomto případě se nejedná o předání nebo zpřístupnění osobních údajů jinému subjektu, ke kterému je třeba souhlas. Každý vlastník je subjektem údajů i osobou, která v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přichází u správce nebo zpracovatele do styku s osobními údaji a je povinna podle § 15 zákona zachovávat mlčenlivost. Tomu by měl odpovídat i zvolený způsob informování spoluvlastníků. Údaje v souvislosti se společným odběrem a náklady v souvislosti s fyzickou osobou jsou osobními údaji ve smyslu zákona a jejich zpřístupnění oprávněným osobám (vlastníkům jednotek), nelze odmítnout s odkazem na zákon č. 101/2000 Sb. V souladu se zmíněným § 13 zákona je povinností správce i určení kompetencí a přístupových práv k osobním údajům (např. ve stanovách). Oprávněnou osobou mohou být v rámci výkonu kontroly i kompetentní kontrolní orgány. Zveřejnit nebo zpřístupnit tyto údaje i osobám jiným než oprávněným lze pouze se souhlasem subjektů údajů.

Pokud se týká Licenčních podmínek, děkuji za podnětné připomínky.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Rozúčtování a korekce

Sun, 09 Oct 2016 10:45:27 +0200

Děkuji, myslela jsem si totéž ale nevěděla jsem, zda je možné, aby shromáždění rozhodlo, že se rozúčtování pro dva domy bude kumulovat na rozúčtováni pro jedno SVJ. Ikdyž v našem případě o tom shromáždění nerozhodovalo. Ještě jednou děkuji.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Nespokojený příjemce? Nikoliv, poučený příjemce !

HajdyHou — Sun, 09 Oct 2016 05:36:13 +0200

Hm, pane Černý (ICO-73930181) předkládáte tady své „silácké“ předpoklady, nikoli argumentaci toho významu hodnou. Příjemce služeb nemusí přesvědčovat nějaké sousedy. Příjemce služeb prostě bude trvat na DOLOŽENÍ PODKLADŮ a seznámení se ZPŮSOBEM rozúčtování a to od poskytovatele.

Ať se to vašemu „know-how“ líbí nebo ne. Mám za to, že nerozumíte nebo rozumět nechcete významu slov v §6/f vyhl.269/2015.

Mně jako vlastníkovi je zcela UKRADENÝ, jaký kdo je v SVJ „kontrolní orgán“. Odhlédnu od toho, že konkrétně my žádnýho „orgána“ nemáme. Nahlédnu ale na znění §8/1 zákona 67/2013 a Vám doporučuji totéž, protože je nepochybné, že Vaše kejkle (které jste „zadrátoval“ do Vašeho božského algoritmu) buď ZNÁT BUDU a také kdokoli z příjemců o ně požádá, nebo bude mít SVJ používající Váš HC-Z velký problém dle §13/1.

Ano, na Vašem názoru opravdu opravdu nezáleží; musíte ale pochopit, že kdo ze zástupců SVJ má rozum v hlavě, Vaše „know-how“ ponechá tam kde je – tedy u Vás. Prostě ten Váš HC-A nekoupí (hledat zákazníky ale můžete v různých BD, tak skutečně máte naději na úspěch).

Líbit se jistě budou i Vaše kvalitní „záruky“

čl. VI odst.(15)
Veškerá rizika spojená s užíváním tohoto programu nese nabyvatel.

čl. VI odst.(16)
Poskytovatel nenese v žádném případě odpovědnost za škodu,
vzniklou používáním programu, ať by byla jakákoli.

Ve Vašich VOP uvádíte odkaz na zákon 527/1990 Takže jen pro shrnutí:

(§3/2) Za vynálezy se nepovažují zejména

objevy, vědecké teorie a matematické metody;
estetické výtvory;
plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;
podávání informací.

Takže máteli patent udělen: uveďte k tomu podrobnosti.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Nespokojený příjemce

Ing. Otakar Černý — Sun, 09 Oct 2016 00:23:09 +0200

Nespokojený příjemce služeb, byť zarputilý a otravný, se bude muset bohužel spokojit s údaji, které definuje současná vyhláška 269, § 6, což platí pro nás všechny. Ostatně myslím, že všechny tyto údaje výsledný tiskový výstup pro příjemce služeb dle programu HC-A obsahuje v míře vrchovaté, zkuste se přesvědčit na vlastní oči. Ledaže by příjemce služeb přesvědčil své sousedy, aby mu poskytli ke zkoumání také jejich vyúčtování, což nepovažuji za reálné.

Oprávněné kontrolní orgány ovšem mají přístup ke všem údajům rozúčtovatele, tak si lze jistě vyžádat jejich posudek o správnosti rozúčtování. Do jaké míry budou detaily tohoto posudku zpřístupněny nespokojenému příjemci služeb, to je věc těch kontrolních orgánů a nezávisí na mém názoru.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Podklady

Ing. Otakar Černý — Sat, 08 Oct 2016 23:50:36 +0200

Mám na mysli údaje o konkrétních nákladech na vytápění jiných příjemců služeb. Ty se nezveřejňují.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Re: Spravedlnost rozúčtování

Petr Patočka — Sat, 08 Oct 2016 22:38:10 +0200

Tak ještě jednou. MDM Vipa neměří teplotu místnosti. Ani její integrál.

MDM Vipa teplotu místnosti počítá z teploty zpětného potrubí.

Takže, pokud někdo otevře okno a nechá puštěné topení, systém Vipa změří zvýšenou teplotu zpětného potrubí a ne sníženou teplotu místnosti. Z toho vcelku logicky plyne, že nemáme problém s otevřeným oknem. K napadání kterékoli metody je vždy třeba znát její vlastnosti.

Pokud napíšete Poměrové měření samozřejmě předpokládá kvalitní měřidla tepla, tak jako u VIPA musí být kvalitní snímače teploty. jen ukazujete jak o problematice nic nevíte. Indikátory topných nákladů (lidově „poměrové měření“) nepoužívá měřidla tepla. Nevím co si představujete pod pojmem „snímač teploty“, ale pokud je to něco jako teplotní čidlo u přímě denostupňové metody, tak to systém Vipa nepoužívá. Pokud si pletete indikátor topných nákladů s měřičem tepla, je to zásadní nedostatek.

Já Váš program nijak nenapadám. Rozhodně může být pro nějakého konkrétního zákazníka, který si chce dělat rozúčtování sám, možným přínosem (s ohlédnutím na moje dřívější konstatování, že z blbých náměrů dostanu vždy blbé rozúčtování nezávisle na sofistikovanosti matematických kejklí). Ale jednoznačně netušíte nic o zpracovaní dat, tak jak je potřeba jej provádět při profesionálním rozúčtování.

Už jen pomyšlení, že pro každý objekt budu muset otevřít jeden soubor s rozúčtováním mě jímá děs. Profesionální firmy používají sofistikovaná databázová řešení a například zadání hodnot pro 315 objektů od jednoho zákazníka, včetně zadání všech dalších proměnných, je záležitost minut. Pokuste se postupně otevřít 315 souborů a zadat do nich jedno číslo. Dostanete se k době zhruba 3–4 hodin. A to je jen jedno číslo.

Poměr mezi nejnižším a nejvyšším náměrem v objektu je naprosto jasně a jednoznačně popisující. Pokud byt s nejvyšší spotřebou měl spotřebovat 16 000krát více tepla než byt s nejnižší spotřebou (měřeno kalorimetrem) je zcela jedno o jakých jednotkách se budeme bavit. Je to asi tak, jako byste chtěl vést debatu na téma spotřeby jednoho jedoucího auta vůči jinému jedoucímu na trase z Prahy do Liberce a tvrdil že 16 000krát vyšší spotřeba je ok.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Spravedlnost rozúčtování

Ing. Otakar Černý — Sat, 08 Oct 2016 21:52:27 +0200

To je v podstatě totéž, VIPA vypočítává průměrnou teplotu z jejího dlouhodobého měření. Určitě nepočítá teplotu podle údajů vycucaných z prstu. Kromě toho se u této metody píše, že neregistruje časovou nesoudobost intenzity větrání. Přeloženo do češtiny, dělá se zde z nouze ctnost, když neregistruje teplo, které unikne průvanem dveřmi nebo oknem. Je to možná relativně malý nedostatek, ale je.

Nikomu bych nic neubíral, nemám to zapotřebí. Jen není dobře si něco lakovat moc narůžovo.

Poměrové měření samozřejmě předpokládá kvalitní měřidla tepla, tak jako u VIPA musí být kvalitní snímače teploty.

Zmíněný poměr 16 000 může být velmi efektně zavádějící, neříká nic o číslech v čitateli a ve jmenovateli, takže jako důkaz při rozúčtování je irelevantní. Například 1/0 nebo 15/0 nebo 25/0 je vždy nekonečno.

Dotyčný zákazník argumentoval tímto číslem zřejmě ze zoufalosti nad použitým způsobem rozúčtování. Já se mu nedivím. A není vůbec sám, kdo si zoufá, takových jsou milióny.

Program HC-A si s tím ale hravě poradí. Vyzkoušejte si ho zdarma.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Rozúčtování a korekce

Ing. Otakar Černý — Sat, 08 Oct 2016 21:28:00 +0200

Dle vyhlášky: je zúčtovací jednotkou dům nebo jeho část, popřípadě domy nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepla, nákladů na teplo na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody.

Kritérium jedno SVJ zde není uvedeno, čili nemůže být důvodem ke sloučení obou domů do jedné zúčtovací jednotky. Když se správci nechce poctivě rozúčtovávat, tak ho vyměňte a dejte mu k úhradě způsobené škody.

Program HC-A by byl použitelný, pokud jsou v jedné zúčtovací jednotce alespoň tři byty.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Re: Spravedlnost rozúčtování

Petr Patočka — Sat, 08 Oct 2016 21:36:03 +0200

Naprosto jste nepochopil MDM Vipa.

MDM VIPA je jednoznačně metoda, která teplotu v bytě neměří.

MDM Vipa teplotu v bytě (dokonce v konkrétní místnosti) počítá. A to je vcelku zásadní rozdíl.

Pokud již chcete nějakou metodu pomlouvat, je třeba ji porozumět.

Váš program jen zavádí jiné matematické hrátky nad pochybnými čísly. Bohužel se domníváte, že tím dosáhnete spravedlivého rozúčtování.

A absolutní měřidla jsou na tom s náměry velmi podobně. Obrátil se na nás zákazník, který má u dvou bytů 16 000krát větší náměr mezi nejmenším a největším náměrem. Z toho ani žádná kouzelná matematická metoda nic nevykouzlí.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Spravedlnost rozúčtování

Ing. Otakar Černý — Sat, 08 Oct 2016 21:06:42 +0200

Podle pana Patočky z TZBinfo: Kdo má v bytě teplotu 19°C a uzavřená otopná tělesa, zaplatí za 19°C, soused, který má v bytě teplotu 21°C, zaplatí, pokud má dům MDM VIPA za 21°C, nikoliv za 35°C.

Je to tedy jasně metoda, která měří teplotu v bytě.

Ve srovnání s obvyklými způsoby rozúčtování při použití poměrových měřidel dává samozřejmě rovnoměrnější výsledky.

Z uvedeného prohlášení p. Patočky je ale také zřejmé, že není zkoumáno, jakou cestou se této teploty dosáhlo, zda citlivým vytápěním nebo intenzivním vytápěním spolu s větráním. A to může být pro uživatele celkem demoralizující a demotivující.

Právě toto můj program HC-A spolu s poměrovými nebo absolutními měřidly tepla dokáže odhalit, jak jsem psal už v jiném komentáři.

Pokud se týká dvou bytů, moc se omlouvám, nepřečetl jsem si pořádně zadání. Pochopitelně musíme respektovat zákonné limity. Mám k nim ale také výhrady, viz http://teplo.wgz.cz/…-legislativu

Program HC-A má smysl používat až od tří bytů v domě výše. Pak už to není jen hraní s čísly.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Rozúčtování a korekce

Sat, 08 Oct 2016 20:47:09 +0200

Musí být prováděna korekce podle polohy bytu? V našem SVJ se korekce nepočítají. Dále jelikož naše SVJ spravuje dvojdům se dvěma kotelnami, tak dosud se náklady na SV, TV a topení rozpočítávaly na každý dům samostatně. Za rok 2015 správce provedl změnu, ve které náklady a rozúčtování ve vyúčtování dal pod jednu položku (v členění SV, TV, topení), takže vyúčtování neprovedl podle skutečné spotřeby jednotlivého domu. Když jsem se ozvala, tak mi bylo sděleno, že oba domy jsou v jednom SVJ a mají přibližně stejné spotřeby a tak není potřeba rozúčtovat náklady na jednotlivý dům. Je to vpořádku? Skutečnost je taková, že přestože jsem za rok měla o čtvrtinu nižší spotřebu tepla a i náklady na plyn za SVJ byly nižší, tak jsem ve vyúčtování zaplatila na topení o 1000,– Kč více. Může vůbec správce rozhodnout, kdy bude rozúčtovávat náklady na SV, TV a topení dle skutečné spotřeby jednotlivých domů a kdy provést kumulaci těchto nákladů za oba domy se zdůvodněním, že je to jedno SVJ? Děkuji.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Nadměrné větrání

Ing. Otakar Černý — Sat, 08 Oct 2016 20:39:21 +0200

Z pohledu rozúčtování je nadměrným větráním takové, které nadměrně vybočuje z průměru, což se projeví až na výsledcích rozúčtování. Nejlépe je to patrné z grafu č. 3 na www stránce „Grafické znázornění způsobů rozúčtování“ http://teplo.wgz.cz/…nani-zpusobu , viz např. zvýšené náklady u bytů č. 9 a 39, způsobené vydatnějším vytápěním, možná i z důvodu větrání při otevřených radiátorech.

Pro zajímavost: Na grafu č. 2 je vidět, že při dosavadním způsobu rozúčtování se takové zvýšení u bytu č. 9 vůbec neprojeví, tak jako nedostatečné vytápění bytu č. 13. K tomu je dobré se podívat i na graf č. 1 níže. A uživatel bytu č. 39 se při dosavadním způsobu rozúčtování pořádně a přitom nespravedlivě prohne.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Re: Spravedlnost rozúčtování

Petr Patočka — Sat, 08 Oct 2016 20:23:45 +0200

Pokud si pletete přímou a modifikovanou denostupňouvou metodu (MDM) je to vcelku zásadní problém při jejím kritizování. To plyne i z popisu na Vašich webových stránkách.

MDM Vipa si s otevřeným oknem a nadměrným větráním poradí zcela bez problémů a bez zaváhání.

Ale zpět k mému příkladu. Já uváděl, že v objektu jsou dva byty. Tedy přesně řečeno dva byty. Ne nějaké dva byty, ale jen a pouze dva byty. Z toho pak plyne, že z chybných náměrů se prostě stane jen a pouze chybné rozúčtování. Jakmile byt A bude platit 80% na druhého zbude 120%. Názorně je ukázáno a sám jste to svým výkladem potvrdil, že matematický postup jakkoli sofistikovaný a rafinovaný je prostě jen hraní s čísly. Rozúčtování bude stále fyzikálně chybné.

V současné době, jakákoli metoda, musí nulovému náměru přiřadit 80% úhrady. Tak plyne z legislativy.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Blafy pana inženýra

Ing. Otakar Černý — Sat, 08 Oct 2016 20:18:41 +0200

Pro laika moje příspěvky nikdy nemohou mít jakoukoliv hodnotu. Zde mě zajímá samozřejmě pouze tato problematika rozúčtování nákladů na vytápění, co jiného. Každý dovede brnkat na klavír, ale ne každý umí zahrát sonátu. Zatím shledávám, že na dotazy odpovídám. A děkuji za pochvalu. Někdo dá jednovětnou otázku, ale za ní se často skrývá složitý problém, a já se snažím odpovídat seriózně a v souvislostech, proto ty obsáhlejší odpovědi. Ve státní správě jsem nikdy nepracoval, jen v těžkém průmyslu, v těsném spojení s nebezpečným provozem (asi proto dbám na pečlivost a důkladnost, to se vyplácí). A za svou práci – program HC-A – ani totožnost se nestydím.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Nadměrné větrání

vn — Sat, 08 Oct 2016 20:11:01 +0200

Pane inženýre, jak byste to nadměrné věrání definoval. Já teplomil mám nadměrné větrání, když větrám 10 minut, někdo nemá nadměrné větrání, ani když větrá celý den. Jak byste to nadměrné větrání zjišťoval.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Prostupy uvnitř domu

Ing. Otakar Černý — Sat, 08 Oct 2016 20:02:33 +0200

Měl byste si lépe nastudovat fyziku.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Spravedlnost rozúčtování

Ing. Otakar Černý — Sat, 08 Oct 2016 20:00:11 +0200

Všechny metody měření a rozúčtování mají své výhody a nevýhody, ale každý by měl mít možnost si vybrat, které dá přednost.

Metoda VIPA má jednu nepříjemnou vadu, že neumí podchytit nadměrné větrání při otevřených radiátorech, což občas přímo bije do očí.

Poměrové měření předpokládá spolehlivé měřiče a také správný přístup k regulaci vytápění ze strany poskytovatele tepla. Při nižší teplotě topné vody se využívá většina topné plochy radiátorů a ke zkreslování náměrů tak dochází jen minimálně. Také vliv stoupaček je podstatně menší a náměry na radiátorech jsou po celém domě rovnoměrnější.

Ale jinak program HC-A odhalí všechny nešvary a chytračení, používané při vytápění.

Pokud by chtěl uživatel (A) využívat spouštěcí teplotu indikátorů, nic mu v tom nebrání, ale při použití programu HC-A větší úsporu než 20 % pod průměrné náklady nedocílí, ať má byt v kterémkoliv místě domu. Jeho nadlimitní úspory budou připočteny k dobru nejbližším sousedům (B), kteří mu byt museli temperovat, aby si tu teplotu 19,5 °C udržel. A jestli soused (B) jinak ve srovnání s jinými topil normálně, vůbec nebude muset platit 120 %, nýbrž jen 100 % průměrných nákladů.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Metodika od pana inženýra Černého

HajdyHou — Sat, 08 Oct 2016 19:40:47 +0200

V úvodu Vašeho povídání nám sdělujete následující:

„…Nový způsob rozúčtování nákladů na vytápění je vytvořen na základě chráněného know-how a řeší zásadní, systémové nedostatky dosavadních způsobů rozúčtování:…“

A co říká §8/1 zákona 67/2013

Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů

Zkuste nám pane Inženýre vyjasnit (pokud možno srozumitelně i pro lidi s podprůměrným rozumem), zda Vaše „obchodní úvaha“ 150Kč/radiátor (tzn. pro 50-bytů/SVJ a 4-radiátory/byt, cena Vášeho know-how cca 30.000) zahrnovala i situaci, co bude až příjemce služeb (vy ho z nějakého, zřejmě sofistikovaného důvodu stále nazýváte „konečný spotřebitel“) bude nekompromisně TRVAT na předložení VŠECH podkladů ze kterých vyúčtování vychází a doložení ZPŮSOBU rozúčtování.

Zkuste tedy zcela konkrétně vysvětlit jakou máte připravenu metodiku pro SVJ která by chtěla Váš program HC-A použít a na které se příjemce služeb obrátí s touto žádostí. Předpokládejte, že příjemce je zarputilý a otravný a odmítá Vámi spočítaný nedoplatek zaplatit. Argument, že by se SVJ mělo SVJ obrátit na soud – přeskočte, to SVJ nakonec bude nuceno udělat, nicméně bude zřejmě u soudu vysvětlovat, proč použilo „Vaše chráněné know-how“ a nedostálo tak liteře zákona.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Prostupy uvnitř domu

Prostup — Sat, 08 Oct 2016 19:38:41 +0200

„Izolace vnějších stěn nemá vliv na prostupy tepla uvnitř domu“

Pokračujte, prosím. Třeba tohle je ukázkový blaf.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Prostup tepla pokračování

Ing. Otakar Černý — Sat, 08 Oct 2016 19:34:16 +0200

Izolace vnějších stěn nemá vliv na prostupy tepla uvnitř domu, pouze na celkové tepelné ztráty. Teplo se mezi byty šíří určitou rychlostí, ale každý má dost času reagovat tak, aby si nastavil a udržel svou vlastní tepelnou pohodu. Zákon přitom stanoví, že určité teplotní rozdíly a tudíž i ztráty tepla do vedlejšího méně vytápěného bytu musíme tolerovat. A má to své opodstatnění. Kdyby se pásmo tolerance zužovalo, ztrácela by se motivace k úsporám. Něco za něco. :) Já bych se přesto přikláněl k zúžení záporného pásma tolerance. To jsem modeloval na www stránce „Náměty pro legislativu“. Kromě toho se neúčtuje dynamika prostupů tepla, ale souhrnné náklady za celou topnou sezónu.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - K odpovědi poradny ARTAV

Ing. Otakar Černý — Sat, 08 Oct 2016 19:14:00 +0200

Prostě horor pro rozúčtovatele. Do mého programu stačí zadat vstupní hodnoty a pak už jen tisknout výsledky. Do výpočtu nemusí (ani nemůže) obsluha nijak zasahovat. Oproti uváděnému otrockému postupu per partes tisíckrát jednodušší a rychlejší a tudíž i levnější.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Podklady od pana inženýra Černého

HajdyHou — Sat, 08 Oct 2016 19:08:24 +0200

„…Ty podklady, k nimž nemá právo konečný spotřebitel, …“

Pane Inženýre, můžete uvést, které to jsou?
Na které podklady nemá příjemce služeb nárok? Opravdu mne to zajímá.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Děkuji za výpočet pro krychličku

Bc. & Bc. Boris Vyskočil — Sat, 08 Oct 2016 17:30:08 +0200

„Můj výpočet … je podstatně složitější než uvádíte v příkladu“

Vážený pane inženýre,

zajisté. Tím spíše je možné Váš výpočet aplikovat na jednoduchou maticovou krychličku. Děkuji za něj předem.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Prostup tepla pokračování

Rudy — Sat, 08 Oct 2016 17:25:05 +0200

Uvádíte:
„Nevytápěný byt (A) ochlazuje sousední byty (B). V nich se tedy musí topit více a úspory, které vzniknou nevytápěnému bytu (A) a přesahují zákonný limit, jsou přeúčtovány k dobru těmto sousedním bytům (B).“

Dobře, ale dejme tomu, že žádný ze sousedních bytů (B) není nedostatečně vytápěn, tzn., že byste podle vás přeúčtovali úspory, které vzniknou nevytápěnému bytu (A) a přesahují zákonný limit, přeúčtovali těmto sousedním bytům (B), nikoliv dalším bytům v domě. Já si ale myslím, že v dobře zatepleném domě díky prostupu tepla mezi byty se teploty v celém domě rychle vyrovnávají, a že se tedy na vytápění nevytápěného bytu (A) ve skutečnosti nepodílejí jen sousední byty, a že by se tedy neměly úspory bytu (A) přeúčtovat v tomto případě jen na sousední byty, nýbrž i na ostatní byty.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - K odpovědi poradny ARTAV

Olda. — Sat, 08 Oct 2016 17:02:44 +0200

Odpovědi poradny ARTAV považuji za profesionální a správné, uvedená odpověď je ale podle mého názoru výjimkou a považuji ji za nesprávnou.

Domnívám se, že je v odpovědi nesprávně uvedeno, že jde o chybu. Jde o nepochopení vyhlášky i metodického pokynu tazatelkou i odpovídajícím. Nevím, zda odpovídající četl uvedený metodický pokyn http://www.mmr.cz/…_14_1_16.pdf

V metodickém pokynu je uveden v Příloze č. 2 modelový příklad, o kterém tazatelka hovoří. Uvádí se tam „po provedení upraveného výpočtu se pouze opětovně zkontroluje dodržení přípustných tolerancí předpisem stanovených limitů od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v zúčtovací jednotce i u zbývajících šesti bytů. Postup se opakuje, dokud stanoveným limitům nevyhovují všechny byty v zúčtovací jednotce.“

Při uvedené kontrole dodržení přípustných limitů po provedení upraveného výpočtu se totiž použije opět „Průměrný náklad na vytápění celé zúčtovací jednotky“ tj. 200,– Kč/1 m2 a nevypočítává se nový průměrný náklad na vytápění pro zbylých šest bytů, jak uvažuje tazatelka. Tzn., že zůstávají stejné i hodnoty limitů tj. 80,– a 160,– Kč/1 m2 a nikoliv 70,97 a 177,44 Kč/m2 jak uvádí tazatelka.

Pokud některý z šesti zbývajících bytů po upraveném výpočtu překročí limity, postup se opakuje, dokud stanoveným limitům nevyhovují všechny byty v zúčtovací jednotce. V každém dalším upraveném výpočtu se použije jako na začátku stejný „Průměrný náklad na vytápění celé zúčtovací jednotky“ tj. 200,– Kč/1 m2 a tedy i stejné i hodnoty limitů tj. 80,– a 160,– Kč/1 m2. Problém popsaný tazatelkou při tomto postupu vůbec nevznikne.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Spravedlnost rozúčtování

Petr Patočka — Sat, 08 Oct 2016 16:59:13 +0200

Každé rozúčtování je spravedlivé jen a pouze na základě fyzikálně jasných náměrů. Každá matematická metoda využívající chybné náměry má chybné výsledky.

Uvedu jednoduchý limitní příklad, se kterým jak je vidět si tato metoda také nijak neporadí:

Vezměme si dům, který obsahuje pouze dva byty. Tyto byty budou z pohledu tepelně technických parametrů zcela totožné. V objektu jsou indikátory splňující normu ČSN EN 834.

V těchto bytech budeme mít dva uživatele. Jednomu bude stačit o něco menší teplota k vytápění, než tomu druhému.

K čemu došlo u náměrů?

U uživatele A, kterému stačí nižší teplota a vytápí si na 19,5°C indikátory díky spouštěcí teplotě změří 0 dílků. Stačí aby teplota v místě instalace byla jen o desetinu stupně menší než je spouštěcí a indikátor již měřit nesmí. (pokud bude chtít někdo zpochybňovat, nechť si nastuduje normu)

Druhý uživatel B má 20,5°C a indikátory měří celou topnou sezonu. Tudíž jeho náměr bude nenulový (je jedno jaký).

A teď nastupuje matematická metoda:

Uživatel A bude prohnán výpočtem a zaplatí krásných 80% průměrné úhrady. No a uživatel B 120%.

Jejich úhrada by se měla lišit pouze o 6%.

Zde je jasně vidět, že ani dokonalá (a provozně drahá) metoda na základě mizerných náměrů neposkytne spravedlivé rozúčtování.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - In -> Out

Ing. Otakar Černý — Sat, 08 Oct 2016 16:38:00 +0200

Vážený pane Bc. Vyskočile,

uzavřel jste se do maticové krychličky a nemůžete z ní ven.

Můj výpočet je také prostorovou maticí – náklady na vytápění bytů jsou v něm provázány ve všech třech směrech, ale je podstatně složitější než uvádíte v příkladu, protože náklady na vytápění ani zdaleka nezávisejí jen na prostupu tepla stěnou.

S přihlédnutím k realitě se ale vyjadřuji tak, aby tištěný výsledek pochopil i běžný příjemce služeb.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Vyhláška dává jen obecné pokyny

Ing. Otakar Černý — Sat, 08 Oct 2016 16:17:38 +0200

Postup uvedený ve vyhlášce je dle mého názoru správný a spravedlivý, protože podle mého programu všechny průměrné náklady vztažené na m2 započitatelné plochy vycházejí naprosto stejné pro jakoukoliv skupinu bytů v domě. Chyba, o které píšete, je zřejmě způsobena nesprávnou aplikací postupu podle vyhlášky.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - In -> Out

Bc. & Bc. Boris Vyskočil — Sat, 08 Oct 2016 14:12:44 +0200

Pane inženýre,

nemůžete, prosím, ony okruhy A, B, C poněkud objasnit na příkladu?

Předpokládejme bez újmy na obecnosti bytový dům tvaru krychle, v němž jsou všechny byty stejné velikosti a stejného tvaru – rovněž krychle. Byty označme souřadnicemi Patro, Y, Z, kde Y a Z jsou souřanice bytu v rámci patra. Máme tak byty Byt_1,1,1 až Byt_Max,Max,Max. Buďte K koeficient prostupu tepla mezi byty a V koeficient prostupu tepla mezi bytem a venkovním okolím (ve W K⁻¹ m⁻²). Koeficient prostupu tepla stěnou je shodný jako koeficient prostupu tepla vodorovnou konstrukcí. Buď In vstupní matice typu Max × Max × Max náměrů na indikátorech. Napište zde, jaká bude výstupní matice Out ∈ Max³ podílů jednotlivých bytů na nákladech na teplo obecně a potom v příkladech, které zde zadám.

Bez této informace je jakákoli diskuse s Vámi ztrátou času.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Vyhláška dává jen obecné pokyny, ....

ik — Sat, 08 Oct 2016 13:38:41 +0200

Dovolím si překopírovat z poradny ARTAVU:

výpočet tepla dle metod.pokynu k 269/2015 otázka: Dobrý den, zkusila jsem si podle uvedeného příkladu v Metodickém pokynu k zákonu č. 67/2013 a k vyhlášce č.269/2015 Sb. provést vyúčtování. To znamená, že jsem nejprve vyúčtovala první skupinu bytů 1–4 včetně úpravy výpočtové metody. Ovšem druhá skupina bytů, na kterou zůstal náklad ve výši 138 400Kč, přičemž základní složka činí 55 360Kč a spotřební složka činí 83 040Kč, již nemá průměrný náklad u základní složky 80Kč/1m2, ale jen 70,97Kč/1m2 a průměrný celkový náklad nečiní 200Kč, ale jen 177,44Kč. Rovněž minimální náklad pak již není 160Kč/m2, ale 141,95Kč a maximální náklad na 1m2 není 400Kč, ale 354,87Kč. Jak si mám vysvětlit uvedený příklad. Není zachován jednotný náklad na 1m2 z celkových nákladů . Pokud bude ve druhé korekci opět nějaký byt upravován např. na minimální hranici bude jeho 80% z nových průměrných nákladů nižších než 80% z původních průměrných nákladů. Dtto u maximální hranice. V objektu tak budou např. dva byty s minimálním nákladem , ale s jinou cenou ?? Děkuji za vysvětlení uváděné metodiky. odpověď: O tomto problému víme. Postup rozúčtování uvedený ve vyhlášce 269/2015 Sb. evidentně nebyl domyšlen a bude v mnoha případech nepoužitelný. Ministernstvo pro místní rozvoj, přes naše naléhání, nedalo návrh vyhlášky Asociaci rozúčtobvatelů k posouzení a byli jsme s vyhláškou seznámení až po jejím vyjítí. Tím došlo k tomu, že ve vyhlášce je několik zřejmých chyb. Chyba, na kterou upozorňujete, je z nich nejzávažnější. Tak je potom vyhláška svými pokyny spravedlivá a poskytuje skutečně rozúčtovatelům obrovský prostor pro realizaci ???

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Prostup tepla

Ing. Otakar Černý — Sat, 08 Oct 2016 13:07:14 +0200

Nevytápěný byt (A) ochlazuje sousední byty (B). V nich se tedy musí topit více a úspory, které vzniknou nevytápěnému bytu (A) a přesahují zákonný limit, jsou přeúčtovány k dobru těmto sousedním bytům (B). Pokud však i některý ze sousedních bytů (B) je nedostatečně vytápěn, pak je na dalším přilehlém bytu ©, aby si přitopil, pokud chce mít normální pohodu.

Nevytápěný byt okruhu (B) logicky nemůže dostat podíl úspor od nevytápěného bytu (A) a tento podíl bude rozúčtován mezi všechny ostatní byty v domě, které jsou vytápěny nadlimitně a to podle toho, v jaké míře překračují zákonný minimální limit nákladů.

Uvedený přilehlý byt okruhu ©, pokud je nadlimitně vytápěn, dostane samozřejmě svůj podíl úspor z přilehlého nevytápěného bytu okruhu (B).

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Rozúčtování u bytů překračující limity

Ing. Otakar Černý — Sat, 08 Oct 2016 12:32:46 +0200

U bytů podlimitně vytápěných bude konečná úhrada přepočtená na m2 stejná, tj. 80 % průměrných nákladů na m2 zúčtovací jednotky, a při stejné započitatelné ploše bytu stejná i v absolutní hodnotě.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Nespravedlnosti při rozúčtování a korekce

Ing. Otakar Černý — Sat, 08 Oct 2016 12:22:40 +0200

Ztráty tepla stěnami bytu jsou definovány fyzikálními zákony a jsou úměrné (závislost není vždy lineární, ale může být i vyššího řádu) součinitelům prostupu tepla, které jsou různé podle umístění, čili podle polohy bytu. Jsou např. jiné uprostřed domu a jiné pod střechou. A ztráty tepla se rovnají odebranému teplu (pokud uvažujeme rovnovážný stav). Proto poloha bytu a odebrané teplo spolu těsně souvisejí, jelikož vlastně vyjadřují jedno a totéž, a mohou tedy naprosto seriózně sloužit ke vzájemnému porovnání spotřeby tepla mezi byty v domě.

Pokud tedy mají oba byty skutečně úplně stejnou polohu vůči světovým stranám a stejné ohodnocení polohy i z hlediska prostupu tepla, pak musí být spotřební složka nákladů přímo úměrná počtu dílků, tzn. že první byt má 2,5 krát vyšší spotřební náklady než druhý byt. V absolutní výši však jsou náklady těchto bytů záležitostí porovnání s ostatními byty v domě, co závisí samozřejmě i na dalších okolnostech.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Prostup tepla 1

tep — Sat, 08 Oct 2016 11:37:54 +0200

Aby se teplota vyrovnávala ve všech bytech, to by ty příčky musely být z tepelně vodivých materiálů, ale takové v žádném domě nejsou.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Rozúčtování u bytů překračující limity

Olda. — Sat, 08 Oct 2016 11:09:50 +0200

Pane Černý,

mám na vás prosím jeden dotaz. Podle vyhlášky i uvedeného úvodního příspěvku, když nastane případ, že u několika bytů vyjde v prvním kroku výpočtu podlimitní výše nákladů, tak se uvedeným bytům přepočte stejná výše nákladů odpovídající 80 % průměrné výše nákladů na vytápění celé zúčtovací jednotky jako jejich konečná úhrada, a další přepočet vzniklých rozdílů mezi byty, které nepřekročili povolené vyjímky, se jich už netýká.

Z toho co uvádíte jsem pochopil, že váš program zaručuje, že u těchto bytů s podlimitními náklady, nebude konečná úhrada nákladů nižší nez povolený limit tj. 80 % průměrných nákladů na m2 celé zúčtovací jednotky. Zajímá mě, zda při vašem postupu podle vašeho programu může nebo nemůže u těchto bytů konečná úhrada činit více než 80 % průměrného nákladu na m2 celé zúčtovací jednotky. Jinýmy slovy, zda u všech těchto bytů bude nebo nebude konečná úhrada přepočtená na m2 stejná tj. 80% průměrného nákladů na vytápění celé zúčtovací jednotky.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Blafy pana inženýra

Blaf — Sat, 08 Oct 2016 10:38:19 +0200

Pane inženýre,

Vaše příspěvky jsou bohužel bez informační hodnoty. Píšete zde opakovaně pouze to, že umíte rozúčtovat náklady na teplo. To umí a dělá každý správce nemovitostí. Na dotazy neodpovídáte. Opakujete se. Jednu stručnou větu umíte vyjádřit osmi odstavci. To je pozoruhodná dovednost. Patrně pracujete ve státní správě. Přestaňte, prosím. Kromě toho jde o reklamu.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Prostup tepla

Rudy — Sat, 08 Oct 2016 10:02:28 +0200

Nadlimitní úspory jsou podle vás přednostně rozúčtovány sousedním bytům.

V dobře zatepleném domě se však prostupem tepla přes příčky mezi byty velice rychle vyrovná teplota ve všech bytech a je pak zhruba stejná ve všech bytech. Tzn., že byt s nadlimitními úsporami není vytápěn jen sousedními byty, ale i byty ostatními.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Nespravedlnosti při rozúčtování a korekce

tep — Sat, 08 Oct 2016 06:48:10 +0200

Právě korekční koeficienty na polohu bytu způsobují mnohdy neodůvodnitelné nespravedlnosti v rozúčtování nákladů na teplo. Představte si dva byty pod střechou orientované shodně vůči světovým stranám. Nebýt korekčních koeficientů 50% pro oba byty, tak první byt by měl spotřebu 2000 dílků a druhý byt 5000 dílků. Po korekci mají spotřebu 1000 dílků a druhý byt 2500 dílků. Druhému bytu je odpuštěno korekcí 2,5 krát více dílků než prvnímu bytu. Korekce na polohu bytu by přece neměla být přímoúměrná odebranému teplu, ale poloze bytu! Oba byty by měly být korigovány shodně vzhledem k poloze bytu, ale to korekční koeficienty nesvedou, protože koeficient jako takový vyjadřuje v matematice velikost vztahu v přímé úměrnosti.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Pane Černý, přestaňte

Mazač — Sat, 08 Oct 2016 00:51:17 +0200

Pane Černý, přestaňte s tou reklamou. Budete mazán.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Příklad rozúčtování 5

Ing. Otakar Černý — Sat, 08 Oct 2016 00:28:45 +0200

Dle vyhlášky: …

takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.

Rozúčtování pomocí mého programu se provádí postupem dle této vyhlášky a všichni příjemci služeb mají náklady na vytápění samozřejmě v přípustných mezích, což je patrné i z grafu na mých www stránkách.

…podle zákona… tato zaklínací formulka je obecná, zákon ji neupřesňuje, zákonodárci tak zde zřejmě dávají volnost rozúčtovatelům, spravedlnosti se v tomto ohledu meze nekladou. Já jsem se s tím vypořádal, podle mého názoru, nadmíru pečlivě.

A výklad zákona není zákon.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Zodpovědnost za

Ing. Otakar Černý — Fri, 07 Oct 2016 23:52:14 +0200

Zodpovědnost za spravedlivé rozúčtování v žádném případě neházím na vyhlášku!!! Vyhláška dává jen obecné pokyny, které jsou spravedlivé a poskytují rozúčtovatelům obrovský prostor pro jejich realizaci:

…Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

Jenomže zdaleka ne každý rozúčovatel dovede spočítat správný součinitel polohy, tzn. naplnit tyto pokyny tak, aby byl výsledek spravedlivý. Většinou nijak zvlášť nepřihlíží ke všem stavebním a jiným okolnostem, což má také odpovídající vliv na výsledek.

Samozřejmě bych také mohl celou složitou korekci hodnot naměřených na radiátorech sloučit do jednoho výsledného součinitele polohy, o čemž jsem také uvažoval, ale v zájmu průhlednosti, férovosti jsem volil otevřenější formu zveřejnění postupu, jak dosahuji spravedlnosti v rozúčtování, což je patrné i na množství údajů ve výpisu hodnot pro konečného spotřebitele.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Příklad rozúčtování 6

kolemjdoucí — Fri, 07 Oct 2016 23:35:12 +0200

Pane Rudy, máte pravdu,

výše uvedený příklad je z metodického pokynu MMR http://www.mmr.cz/…_14_1_16.pdf

a domnívám se, že není moc prostoru pro lidovou tvořivost. Pokud nebude přijato ujednání ve smyslu § 6 odst. 1 zákona o službách nastupuje

…rozúčtují se náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody podle jiného právního předpisu upravujícího podrobnosti pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla a společnou přípravu teplé vody v domě.

takže program Ing. Černého je pro rozúčtování nepoužitelný, neboť jak sám uvádí … jsou rozúčtovány přednostně sousedním bytům…

zatímco vyhláška říká, že

…takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.

vyhláška nepřipouští jakékoliv rozúčtování sousedním bytům, nýbrž „šetřílky“ dopočítá do 80%, jejich náklad se odečte od celkového nákladu a zbytek se rozdělí postupem dle vyhlášky.

Prostě o úsporu (hodnota dopočtu) jedněch nelze snížit náklady sousedů, nýbrž se sníží náklad všech bytům.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Rozúčtování nákladů na vytápění

Ing. Otakar Černý — Fri, 07 Oct 2016 23:19:19 +0200

Výpis údajů pro konečného spotřebitele obsahuje víc údajů než požaduje zákon. Podle nich si lze snadno (pomocí matematických úkonů z obecné školy, tj. násobením, dělením a sečítáním – doporučuji kalkulačku) se špetkou dedukce zkontrolovat vypočtené hodnoty. Jelikož je rozúčtování přesnější, je výpočet také delší.

Pokud se týká přeúčtování podílu na úspoře nákladů od sousedního nedostatečně vytápěného bytu, k výchozím údajům o výši nákladů na vytápění sousedova bytu nemá konečný spotřebitel přístup (bohužel nebo bohudík, prostě zákony to nedovolují).

Kromě toho dle vyhlášky: vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.

Rozúčtovatel má tyto podklady pochopitelně k dispozici.

Podklady vyúčtování obdrží každý konečný spotřebitel ve výpisu. Ty podklady, k nimž nemá právo konečný spotřebitel, zpřístupní rozúčtovatel oprávněné kontrolující instituci. Popis algoritmu rozúčtování je zveřejněn na internetu, viz kapitola „Nový způsob rozúčtování nákladů na vytápění, odd. a), b)“.

Uvedený algoritmus rozúčtování je uplatňován pro všechny byty v domě a součty sedí do haléře.

Pro všechny případy je v programu a ve výpisu k dispozici údaj „celkové náklady – kontrola“. Kdyby v programu vznikla nějakým neoprávněným zásahem chyba, tento údaj by vykázal odlišnou hodnotu od údaje „celkové náklady“.

V zákoně není napsáno, že rozúčtovatel je povinen zveřejnit nebo rozdávat svůj rozúčtovací program.

Kdo nevěří, ať tam běží. :) Máte-li zájem, můžete si program objednat. Demoverze je zdarma.

http://teplo.wgz.cz/

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Příklad rozúčtování 5

kolemjdoucí — Fri, 07 Oct 2016 23:10:55 +0200

Pane Černý, domnívám se, že Vaše tvrzení, resp. fce programu

A pokud jsou v některých bytech zjištěny nadlimitní úspory, jsou rozúčtovány přednostně sousedním bytům, které jsou pochopitelně postiženy nejvíc. Nikdo neplatí ani o korunu nespravedlivě méně nebo nespravedlivě více.

je v rozporu s vyhláškou. Ta totiž stanovuje jednoznačne jak se postupuje a rozúčtování úspor sousedním bytům by mohlo být v celku úspešně napadeno reklamací…

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Nespravedlnosti při rozúčtování

Rudy — Fri, 07 Oct 2016 21:52:45 +0200

Stále argumentujete tím, že způsob daný vyhláškou neřeší nespravedlnost způsobenou vyšší spotřebou tepla u vyšších podlaží či tím, že v některých bytech nevedou stoupačky. To přece ale vyhláška umožňuje řešit v rámci nastavení polohových koeficintů.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Příklad rozúčtování 4

Rudy — Fri, 07 Oct 2016 21:37:43 +0200

Pane Černý,

vy uvádíte principy, ale konkrétní výpočetní algoritmus je součástí chráněného kvow-how. Tzn., že po zadání výchozích údajů váš program vyplivne rozúčtované náklady na jednotlivé byty, které si ovšem nikdo z příjemců služby vytápění nebude schopen sám spočítat a tedy zkontrolovat.

V důvodové zprávě se ale uvádí, že přesně daný způsob rozúčtování daný vyhláškou má umožnit všem příjemcům služby výtápění zkontrolovat vlastní výpočet rozúčtování na jednotlivé byty, na rozdíl od dosavadního postupu rozúčtovatelů nákladů na vytápění s jejich utajovanými know-how často pochybné kvality, které neumožňovaly provést kontrolu konkrétních výpočtů.

Nahoře uvedený příklad při postupu rozúčtování dle vyhlášky umožňuje každému zkontrolovat výpočet rozúčtovaných nákladů na každý byt.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Spravedlivé rozúčtování odběru tepla

Ing. Otakar Černý — Fri, 07 Oct 2016 21:03:23 +0200

Vážený pane Poznamko,

co Vám brání, abyste takový algoritmus dal dohromady?

Podle mne jsou to v konečné instanci sami příjemci služeb, kteří rozhodnou, jaký způsob rozúčtování se jim jeví jako nejspravedlivější, protože jsou to oni, kdo náklady na vytápění platí. Samozřejmě v rámci zákona. A zákony záleží na tom, jaké si zvolíme zákonodárce.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Spravedlivé rozúčtování odběru tepla

Poznamka — Fri, 07 Oct 2016 20:15:32 +0200

Z matematického hlediska metoda rozúčtování která „žehlí hrboly nespravedlnosti“ na stávajícím grafu odběru je nekonečně mnoho. Pokud i já dám dohromady „tajný algoritmus“ obdobně fungující, kdo (jak) bude rozhodovat, která metoda je spravedlivější?

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Příklad rozúčtování

Ing. Otakar Černý — Fri, 07 Oct 2016 20:15:29 +0200

Vyhláška se nezabývá konkrétními způsoby rozúčtování jednotlivých rozúčtovatelů, stanoví pouze základní zásady rozúčtování. Je ale fakt, že z pohledu možností mého programu by vyhlášce prospěly určité úpravy.

Můj způsob rozúčtování očividně není v rozporu s vyhláškou, právě naopak:

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR mi „děkuje za nabídku programu HC-A pro rozúčtování nákladů na vytápění a doporučuje, abych se s nabídkou obrátil na subjekty, které se rozúčtováním zabývají, případně na bytová družstva a společenství vlastníků jednotek, která si rozúčtování provádějí sama“.

Ministerstvo životního prostředí, jemuž jsem rovněž zaslal podrobnou nabídku programu HC-A, „vítá využití mojí metody, která povede k objektivnějšímu rozúčtování nákladů na vytápění“.

http://teplo.wgz.cz/

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Příklad rozúčtování 2

Rudy — Fri, 07 Oct 2016 19:00:17 +0200

Pane Černý,

i kdyby byla pravda, že váš způsob rozúčtování je mnohem spravedlivější než ten daný vyhláškou, tak bohužel, ten daný vyhláškou je za současné legislativy závazný a neumožňuje legálně uplatnit Váš způsob rozúčtování. To by se musela změnit příslušná ustanovení zákona o službách a vyhlášky.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Příklad rozúčtování

Ing. Otakar Černý — Thu, 06 Oct 2016 21:52:42 +0200

Příklad hororové práce pro rozúčtovatele, a to jen u osmibytového domu, navíc zde bije do očí celá řada nespravedlivostí: U bytů s podlimitní spotřebou se nerozlišuje, jaký vliv na náklady má jejich spořivost nebo teplo získané ze stoupaček nebo teplo získané od sousedů, nehledě na další vlivy, které se projevují zejména u vyšších domů. U bytů s nadlimitní spotřebou není jisté, zda topili při otevřených oknech (a ostatní jsou povinni se jim na jejich rozmařilost poskládat) nebo byli nuceni nadprůměrně topit proto, že v jejich bytech nejsou průběžné stoupačky.

U programu HC-A http://teplo.wgz.cz/ (po jednorázovém vyplnění konstrukčních parametrů a některých dalších vstupních údajů) stačí zadat souhrnné náklady a náměry a ihned tisknout výsledky. Přitom všechny vlivy, které u předchozího výpočtu nebyly brány v úvahu, jsou programem HC-A přesně vyčísleny a rozúčtovány, takže všechny hodnoty, včetně extrémů v uvedeném výpočtu, jsou odpovídající způsobem zkorigovány. A pokud jsou v některých bytech zjištěny nadlimitní úspory, jsou rozúčtovány přednostně sousedním bytům, které jsou pochopitelně postiženy nejvíc. Nikdo neplatí ani o korunu nespravedlivě méně nebo nespravedlivě více. K žádnému bezdůvodnému obohacení nemůže dojít. Příjemce služeb obdrží detailní výpis a rozúčtovatel má k dispozici i přehledné souhrnné grafy výsledných i dílčích nákladů za celý dům.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016 - Drobná oprava

Olda. — Thu, 06 Oct 2016 17:22:50 +0200

Maličká chybička se vloudila do posledního údaje v příspěvku. Místo 90 % patří 60 %.

Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016

Thu, 06 Oct 2016 17:16:37 +0200

Rozúčtování nákladů na vytápění upravuje zákon č. 67/2013 Sb. a vyhláška č. 269/2015 Sb. Rozúčtování způsobem popsaným v citovaných předpisech je závazné v případech, kde je povinná instalace měřidel podle zákona o hospodaření energií (dnes je instalace povinná až na málo výjimek vyplývajících ze zvláštních technických řešení).

Od rozúčtování za r. 2016 by měly uvedený postup uplatňovat všechny rozúčtovací společnosti a poslytovatelé služby vytápění. Měla by skončit dosavadní praxe, kdy rozúčtovací společnosti používaly vlastní často utajované know how (v některých případech pochybné kvality) a příjemci služby si tak nemohli zkontrolovat přesný výpočet rozúčtování.

Uvádím příklad závazného rozúčtování nákladů na vytápění podle citovaných předpisů:

V zúčtovací jednotce je 8 bytů.

Celková započitatelná plocha všech bytů 800 m2.

Náklady na vytápění celé zúčtovací jednotky 160.000 Kč.

Základní složka 40 % tj. 64 000 Kč.

Spotřební složka 60 % tj. 96 000 Kč.

Průměrný náklad na vytápění v celé zúčtovací jednotce na 1 m2 =
160 000 /800 tj. 200 Kč/ m2.

Limity připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy činí –20 % a +100 % tj. 160 a 400 Kč/m2.

Po odečtení náměrů v bytech se nejdříve zjištěné náměry z jednotlivých bytů přepočtou podle polohových a výkonnostních koeficientů podle schválených pravidel v SVJ. Dále budeme počítat s takto přepočtenými náměry.

Celkovou základní složku nákladů ve výši 64 000 Kč rozdělíme mezi jednotlivé byty podle započitatelné podlahové plochy, celkovou spotřební složku nákladů ve výši 96 000 rozdělíme mezi jednotlivé byty podle přepočtených náměrů. Pro každý byt sečteme takto zjištěnou ZS a SS a získáme tak následující celkové náklady pro každý jednotlivý byt:

Byt č. 1 se zap. podlahovou plochou 60 m2 = 8 400 Kč tj. 140 Kč/m2. Tj. 70 % proti průměru na 1 m2 (140/200=70 %). Povolená výjimka je minimálně 80 % z průměru tj. 160 Kč/m2. Úhrada bytu č. 1 = 160 Kč x 60 m2 = 9 600 Kč.

Byt č. 2 se zap. podlahovou plochou 40 m2 = 4 800 Kč tj. 120 Kč/m2. Tj. 60 % proti průměru na 1 m2 (120/200=60 %). Povolená výjimka je minimálně 80 % z průměru tj. 160 Kč/m2. Úhrada bytu č. 2 = 160 Kč x 40 m2 = 6 400 Kč.

Byt č. 3 se zap. podlahovou plochou 60 m2 = 26 400 Kč tj. 440 Kč/m2. Tj. 220 % proti průměru na 1 m2 (440/200=220 %). Povolená výjimka je maximálně 200% z průměru tj. 400 Kč. Úhrada bytu č.3 = 400 Kč x 60 m2 = 24 000 Kč.

Byt č. 4 se zap. podlahovou plochou 40 m2 = 16 800 Kč tj. 420 Kč/m2. Tj. 210 % proti průměru na 1 m2 (420/200=210 %). Povolená výjimka je maximálně 200 % z průměru tj. 400 Kč. Úhrada bytu č. 4 = 400 Kč x 40 m2 = 16 000 Kč.

Úhrady bytů č. 1 až 4 jsou konečné a do dalšího přepočtu už nevstupují.

U bytů č. 5, 6, 7 a 8 náklady na jejich byt byly v rozmezí 160 Kč až 400 Kč na m2, tzn., že splňují přípustné odchylky od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v celé zúčtovací jednotce. U těchto bytů se provede další přepočet úhrad jejich nákladů následovně:

Od celkových nákladů na vytápění se odečtou úhrady stanovené upraveným výpočtem pro byty, které jsou pod limitem (byty č. 1 a 2) a náklady pro byty, které jsou nad limitem (byty č. 3 a 4), tj.:
160 000 – 9 600 – 6 400 – 24 000 – 16 000 = 104 000.

Částka 104 000 Kč se opět rozdělí na základní složku ve výši 40 % tj. 41 600 Kč a ta se rozdělí mezi byty č. 5 až 8 v poměru započitatelných ploch bytů č. 5 až 8.

Spotřební složka bude činit 60 % z 104 000 Kč tj. 62 400 Kč a ta se rozdělí mezi byty č. 5 až 8 v poměru přepočtených náměrů indikátorů bytů č. 5 až 8.

U každého z bytů č. 5 až 8 sečteme zjištěnou základní složku a spotřební složku a dostaneme přepočtenou výši nákladů pro každý z bytů č. 5 až 8. Každou takto zjištěnou přepočtenou výši nákladů opět zkontrolujeme, zda nepřekračuje přípustné stanovené limity od hodnoty průměrného nákladu tj. zda je průměrná hodnota na m2 v rozmezí 160 až 400 Kč. Pokud ano, jde o konečnou úhradu těchto zbývajících čtyř bytů. Pokud některé z bytů překročí přípustné limity, provede se u nich další přepočet stejným způsobem jako v předchozím kroku.

V případě potřeby postup opakujeme, dokud přípustným limitům 160 až 400 Kč na m2 nevyhovují všechny byty v zúčtovací jednotce.

Poznámka: Podle vyhlášky č. 269/2015 § 3/1 činí základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb. V uvedeném příkladu byla stanovena ZS na 40 % a SS na 90 %.