Portál společenství vlastníků jednotek - Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Comments

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Krbová kamna

Kolesa — Sun, 28 Oct 2018 15:52:02 +0100

Zdravím a ptám se ??? bere někdo v úvahu například vlastní vytápění dřevem (např. krbová kamna), dále dřevěná vs plastová okna s 2-sklem, či 3-sklem, dále staré litinové radiátory vs nové radiátory (po rekonstrukcích bytů, nové větší a hlavně účinnější radiátory, umístěné pod okny) ap. Tito majitelé bytů nejsou vytápěny sousedními byty! často je to naopak. Oni vytápějí ostatní a navíc vlastním zakoupeným dřevem. Můžete mi teď odpovědět, proč jim má být navýšena úhrada?

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Ano

Ladislav. — Fri, 15 Jun 2018 10:12:47 +0200

Ano, jestliže měla paní na náměrech výrazně menší náměry než činil průmer v domě, mohla toho dosáhnout např. vypínáním topení v bytě např. v době, kdy nebyla přítomná v bytě. V takovém případě je spravedlivé, že ji byla úhrada za topení navýšena, protože v této době byla vytápěna sousedními byty. Pokud by jí nebyla úhrada navýšena, její „úspory“ by odnesli především vlastníci sousedních bytů, jejichž byty by byly ochlazovány netopící sousedkou a vykázaly by zvýšené náměry.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Dobrý den, chápu to

MK11 — Thu, 14 Jun 2018 23:00:13 +0200

Dobrý den, chápu to dobře, že paní mohla protopit cca 4× více jednotek na měřičích spotřeby tepla a přitom by obdržela vyúčtování na stejnou částku?

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Spravedlnost?

xyz — Wed, 19 Apr 2017 21:56:09 +0200

Celý systém je nespravedlivý už jen z toho důvodu, že řeší pouze domácnosti s ústředním vytápěním! Každému je úplně jedno, že byty, které mají boiler a topí wawkama okolí vůbec nezajímá! Takže když v domácnosti nikdo není (je dlohodobě neobývaná) a na záchodě zamrzne voda v sifonu (když to trochu přeženu), sousední byt má smůlu. Majitel je spokojen, protože má skoro nulové náklady na vytápění. Proč takovéto metody cpou zákonodárci jen těm lidem, kteří mají tu smůlu, že žijí v panelácích???

Nemluvě o rodinných domkách. Ani v bytových domech s wawkama či jiným vytápěním nikoho nezajímá, že spodní byty mají smůlu, protože jsou nad studenýma sklepama. Vrcní byty zase vytápějí oblohu. Kde máme tu spravedlnost?

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - K minimální a maximální výši rozúčtování

Ladislav. — Tue, 11 Apr 2017 10:43:41 +0200

Přípustný spodní minimální limit o 20% není velký, ale je argumentováno tím, že v případě vyšší úspory (což je i váš případ) dochází k tomu, že takový byt je vlivem prostupu tepla mezi byty vytápěn i od okolních bytů, a proto by nebylo spravedlivé, kdyby takový šetřící byt nepřevzal část nákladů připadajících na náklady na vytápění okolních bytů. Např. markantní je to u bytů, v kterých je často nebo trvale uzavřeno topení, nacož doplácejí okolní byty, které jsou díky nim ochlazovány a vykazují proto vyšší náměry.

Naopak u bytů, kde vykazují nadrůměrné náměry se vyúčtuje spotřeba až o 100% vyší oproti průměru, což je zdůvodňováno tím, že při běžném chování při vytápění bytu by nemělo docházet k tak velkému rozdílu, a že zřejmě v takových bytech dochází k plýtvání teplem např. častým nebo trvalým větráním při naplno zapnutém topení.

S podrobným zdůvodněním navrhovatelů vyhlášky s jenotlivými ustanovení vyhlášky i s postupem a příkladem rozúčtování se můžete seznámit v Metodickém pokynu MMR zde:

http://www.mmr.cz/…-_1_2_17.pdf

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Jenom nechápu, proč jsme si museli povinně nainstalovat měřáky

.......... — Tue, 11 Apr 2017 08:32:21 +0200

No přece proto, aby se zvýšila zaměstnanost. Víte kolik lidí je na tom zainteresovaných?

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - měřáky

Dvořák — Tue, 11 Apr 2017 05:59:37 +0200

Bez měřáků byste obtížně určili, komu se vyúčtování poníží a komu se naopak zvýší.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - děkuji

nella — Mon, 10 Apr 2017 22:46:37 +0200

Pane Ladislave, děkuji za výpočet, po Vašem vysvětlení tomu začínám rozumět. Jenom nechápu, proč jsme si museli povinně nainstalovat měřáky, když to potom vyhláškou nařídí všechno zprůměrovat.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - K rozúčtování podle zaslené kopie

Ladislav. — Mon, 10 Apr 2017 14:45:07 +0200

Tak jsem už obdržel vaši kopii vyúčtování. Z uvedených údajů na rozúčtování jsou podstatné tyto údaje:

Celkové náklady na vytápění za dům…393 341,02 Kč
Celková plocha pro výpočet za dům…3 712,35 m2
Průměrný náklad za dům na 1 m2…105,95 Kč (393 341,02 : 3 712,35 = 105,95 což souhlasí)
Započitatelná plocha bytu…35,56 m2
Rozúčtováný náklad za váš byt…3014,20 Kč

Jestliže jsou uvedeny správně celkové náklady na vytápění za dům a celková započitatelná plocha za dům a váš byt, pak lze učinit tento závěr. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 269/2015 nesmí rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy překročit u příjemců služeb v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, což se podle vyúčtování stalo a vyúčtování by mělo být v pořádku jak dále ještě dovysvětlím.

Jak jsem už uvedl, vaše vyúčtování nesmí být nižší o více než 20% průměru domu tj. musí činit alespoň 80% průměru domu. 80% z průměru domu na m2 činí 0,80×105,95 Kč tj. 84,7638 Kč za m2. Vaše vyúčtování pak musí činit minimálně 84,7638×35,56 (35,56 m2 je započitatelná plocha vašeho bytu) to se rovná 3 014,20 Kč. Tato částa vám bylo vyúčtována, což svědčí o tom, že díky nízkým náměrům ve vašem bytě vám skutečný výpočet nákladů na vytápění ve vašem bytě vyšel nižší o více než 20% oproti průměru domu a proto vám v souladu s uvedeným ustanovením vyhlášky byly naúčtovány celkové náklady na vytápění vašeho bytu v minimální výši 80% z průměru domu.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - prosba

nella — Sun, 09 Apr 2017 20:33:19 +0200

a mohu Vám prosím poslat sken rozúčtování a poprosit o poradu? děkuji, 77nella@seznam.cz

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - mail.adresa

nella — Sun, 09 Apr 2017 20:26:16 +0200

můžu poprosit o zprávu na adresu 77nella@seznam.cz ? děkuji

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Ekvitermní regulace

tep — Sun, 09 Apr 2017 18:57:03 +0200

Pokud se znovu nenastaví po zateplení domu, někteří lidé jsou schopni vyplýtvat velký objem tepla: http://vytapeni.tzb-info.cz/…ace-vytapeni

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Mailová adresa

Ladislav. — Sun, 09 Apr 2017 18:25:28 +0200

Uvedená mailová adresa by měla být v pořádku, nevím proč vám to nejde odeslat.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - děkuji

nella — Sun, 09 Apr 2017 17:00:40 +0200

budu ráda za podrobnější vysvětlení, děkuji :) 77nella@seznam.cz

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - :)

nella — Sun, 09 Apr 2017 16:32:25 +0200

pravda pravdoucí

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - :)

nella — Sun, 09 Apr 2017 16:23:16 +0200

děkuji Vám za vaši reakci a je to skvělé, pokud jako výbor vše nejdřív zkontrolujete :), ne všude to tak je, alespoň u nás určitě ne

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - děkuji Vám za odpověď,

nella — Sun, 09 Apr 2017 16:05:23 +0200

jenom netuším co znamená, že dům má po zateplení „změněnou ekvitermní regulaci příkonu tepla do domu“, jsem naprostý laik, mohla bych Vám poslat scan rozúčtování a poprosit, jestli byste mi k tomu mohl napsat něco bližšího? ráda bych se ve vyúčtování vyznala, ale zatím se mi to nedaří, děkuji

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - ??

nella — Sun, 09 Apr 2017 15:52:55 +0200

děkuji za vaši odpověď, ale po odeslání mailu na Vaši adresu mi to hlásí, že vaše adresa je neplatná :(

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Vyúčtování má být srozumitelné - nejen vyúčtování

Vlastiks — Sun, 09 Apr 2017 12:08:06 +0200

…ale i zákony

bohužel pouze zbožné přání

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Velikost korekce - dodatek

tep — Sun, 09 Apr 2017 10:24:42 +0200

Uvědomil jsem si s odstupem, že dům po zateplení má změněnou ekvitermní regulaci příkonu tepla do domu. To Váš dům zřejmě nemá, proto to rozúčtování je tak divoké, jak popisujete.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Vyúčtování má být srozumitelné

Božka — Sun, 09 Apr 2017 08:50:49 +0200

Opravdu nevím, proč by si vlastníci měli shánět zákony nebo eventuelně právníka, který je kovaný ve způsobu rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu apod. ROZÚČTOVÁNÍ MÁ BÝT SROZUMITELNÉ PRO JEDNOTLIVÉ VLASTNÍKY.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Vyhláška č. 269/2015 Sb

Vlastiks — Sun, 09 Apr 2017 07:36:57 +0200

Kdo šetří platí rozúčtování za tří.

https://www.youtube.com/watch…

Stát radí:

Užívejte si tepla dokud nenastala energetická krize.

Větrejte, dokud je ještě čistý vzduch.

Pijte vodu, nebude.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Kopie rozúčtování

Ladislav. — Sat, 08 Apr 2017 13:39:03 +0200

Nello,

podle vyhlášky např. platí, že pokud vám vyjde průměrný náklad na vytápění na 1 m2 vaší jednotky (bytu) menší než 80% průměrného nákladu na vytápění na 1 m2 celého domu, pak zaplatíte 80 % průměrného nákladu na vytápění na 1 m2 celého domu. Například pokud by vám vyšel náklad na vytápění vašeho bytu 1 500,– Kč a po přepočtu na m2 by to činilo jen 20% prům. nákladů na m2 na vytápění celého domu, pak by se úhrada nákladů na vytápění vašeho bytu upravila na 80% prům. nákladů na vytápění celého domu a vaše úhrada by pak činila 6 000,– Kč, což je v tomto případě 4× více.

Pokud mně chcete zaslat kopii vyúčtování ke kontrole, tak můžete na mail: opet.ladislav@seznam.cz

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Velikost korekce

tep — Sat, 08 Apr 2017 11:24:31 +0200

U zatepleného domu se zateplenou střechou – podle mých poznatků – nekorigované náměry bytů pod střechou jsou až o 40% vyšší než průměr domu, který i tak deformují přetápěči z bytů s nejlepší polohou. Korekce o více než 10% posunuje výsledek o řád – korekce nad 100% o dva řády a pro tak vysokou korekci neznám smysluplné vysvětlení.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - vyúčtování je poměrně složité

ik — Sat, 08 Apr 2017 09:53:22 +0200

Vyúčtování je ne poměrně složité, ale hodně moc složité. Dostala jsem se k papírům ze školení prováděné pro vyúčtovatele. Výpočty složité, teď se tím prokousávám, některá čísla nasazená do modelového příkladu jsou mi jasná, ale něčemu vůbec nerozumím. Takže budu příští týden pátrat co tím chtěl autor říci. Ovšem myslím si osobně, že samotný vlastník bez znalostí celého vyúčtování nic není schopen pochopit. Proto, je-li výbor odpovědným měl by /což se snažíme u nás/ provést kontrolu vyúčtování za celý dům jako celek ještě před rozesláním vyúčtování (správce nám podklady dal) a v případě nejasností si to nechat vysvětlit. Je-li to v pořádku tak rozdat, je-li to špatně reklamovat jako celek. Takto se to v našem SVJ dělalo již za platnosti minulé vyhlášky a reklamace byla podávána několikrát za tu dobu. Tak asi tak. Jinak pevné nervy a nedat se odradit a ptát se a ptát se.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Tep, děkuji za vaši odpověď,

nella — Sat, 08 Apr 2017 09:04:14 +0200

je pravda že vyúčtování je poměrně složité a snažíme se v něm zorientovat a vím, že většina spoluvlastníků to vůbec nečte a neřeší a na to asi rozúčtovatel spoléhá. Proto byl můj dotaz zde, zda navýšení o téměř 400% je nebo není reálně možné v rámci vyhlášky. Máte zkušenost, v jakých relacích se navýšení může maximálně pohybovat? (Případně bych Vám mohla poslat kopii rozúčtování na mail.) Moc Vám děkuji.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Limit? ...je tam, až kam si to necháte líbit.

Čmuchal — Fri, 07 Apr 2017 13:51:51 +0200

paňmámo, „zdání“ je k ničemu. Podle mne nemáte šajnu, jak vyoadá vyúčtování odpovídající zákonu tzn. nemáte tam všechny náležitosti. Kdyby ano, měly by samy o sobě stačit k tomu aby mohlo být ověřeno zda je nárůst 400% oprávněný nebo ne.

Podle mne si z Vás rozúčtovatel (na příkaz SVJ) dělá blázny, protože má za to, že jste blbka. Jste nebo ne? Pokud ne, a já zatím věřím, že se nebudete urážet na mne, že zkontrolujete ten popsaný list papíru, který Vám byl předložen a reklama/cí si vyžádáte VŠECHNY podklady.Nezapomeňte, že podle §8/2 termín pro reklamaci je 30 dní PO doručení podkladů.

Jinak než klackem svá práva nevymůžete.

PS: kdo je „SPJ“? → „Spolek Prostoduchých Jelimanů“?

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Odpověď na dotaz neznám.

tep — Fri, 07 Apr 2017 13:16:32 +0200

Žádejte vysvětlení po výboru, případně podejte do 30 dnů reklamaci rozúčtování a v odpovědi na reklamaci se dozvíte zdůvodnění, proč to tak je. Reklamaci bych zdůvodnil přehnanými a proto nedůvěryhodnými korekcemi ve výši 400%. Každopádně se seznamte s pravidly vyhlášky, na kterou se rozúčtovatel odvolává. Jak Vám má tady někdo poradit, když to rozúčtování ani neviděl?

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - dotaz

nella — Fri, 07 Apr 2017 11:03:25 +0200

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je nějaký limit pro možné navýšení v rámci rozúčtování. Dostali jsme vyúčtování za loňský rok a nezdá se nám v pořádku, že poté co byl počet SPJ spočítán na 1.787 jednotek, byla následně provedena úprava spotřeby dle vyhlášky 269/2015 na hodnotu 8.348 jednotek. Nárůst o téměř 400% se nám zdá příliš. Topíme sice méně, ale přijatelně, byt je obydlen. Děkuji za odpověď.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Platnost zákona a vyhlášky

Stanislav 783 — Sun, 19 Feb 2017 19:33:36 +0100

Výsledek uplatnění limitních přípustných hodnot v našem domě v roce 2015 bylo 23 bytů z 32 s náklady určenými na základě limitních přípustných hodnot a v roce 2016 bylo 20 bytů z 32 s náklady určenými na základě limitních přípustných hodnot. Takže v roce 2015 nebyla u 71 % bytů a v roce 2016 nebyla u 63 % bytů míra spotřeby rozhodujícím hodnotícím kritériem a tudíž tento požadavek směrnice EWIV nebyl splněn. Pokud šlo skutečně o dokument správní silou směrnice EU je povinností ČR ji v právním řadu plně respektovat. V zákoně i ve vyhlášce. Takže stačí žádost o poskytnutí informace a je jasno.

Přeji hodně úspěchů Standa

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - No a co?

Oda. — Thu, 05 Jan 2017 11:54:06 +0100

No a co, že bude mít jinou základní sazbu. To je v pořádku, když se v dalších kolek přeúčtování rozdělují nadlimity z předchozího kola, tak prostě ovlivní celou úhradu vlastníků, jimž se přepočet provádí tj. ZS i SS. A našla by se v tom i logika, „šetřílkům“ s podlimitními náměry se úhrada zvýšila v předchozím kole na limit a ušetřené částky sníží SS i ZS ostatním proto, protože „šetřílkové“ se méně podíleli na ztrátách např. na vytápění společných částí prostupem tepla přes stěny, nebo přes venkovní stěny. A obdobně u nadlimitních náměrů, ti se více podílely na ztrátách a tak rozdíly nad jejich limit zvýší úhradu ZS a SS ostatním vlastníkům.

A také to může být vysvětleno jen úhlem pohledu. Může být tvrzeno, že ZS zůstává stejná z prvního kola výpočtu u všech a v dalších kolech se přepočítává jen spotřební složka, i když se k tomu použije vzorec pro výpočet pro základní i spotřební složku. Jistě se nikdo nedostane ani při přepočtu v dalších kolech na částku, která by byla nižší než byla jeho vypočítaná částka základní složky zjištěná v prvním kole rozúčtování.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - výpočtová metoda

J.P. — Wed, 04 Jan 2017 15:48:00 +0100

Výpočtovou metodu sice sjednotili, ale už jste si někdo udělal vzorové rozúčtování s údaji uvedenými v metodickém pokynu k zákonu 269/2015Sb. ?

Ono jde o to, že při vícecyklovém výpočtu se stane, že byty se stejnou započ. podl. plochou (vypočtené v odlišných cyklech) budou mít jinou sazbu na 1m2 zákl. složky. Týká se to i celkových nákladů, celkových ZS a SS a GJ.

Už vidím spotřebitele, jak se nebudou moci ničeho dopočítat.

Podle mě měli udělat výpočtovou metodu pro spotřební složku. Jakýsi přepočet náměrů a byl klid.

Za 15let vývoje a výzkumu fakt klobouk dolů :/

J.P.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Evžene, nekecám

Pavel Matějka — Tue, 03 May 2016 13:47:40 +0200

Možná vám uniklo s jakým zaujetím a jiskrou v oku ta obrana povinné instalace „měřičů“ probíhala.

Váš návrh na to, abych proti sobě (nám) poštval SEI, neberu. Neberu Vám ani iluzi o tom, že tam nemají nic jiného na práci, než chodit dům od domu a nařizovat instalaci „měřidel“. Kdesi v odkazované diskusi byla zmíněna i pověstná česká předposranost. Tak si to nějak přeberte – na nějakou přínosnou debatu to ale nevidím.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Matějko kecáte

Evžen — Tue, 03 May 2016 10:26:21 +0200

když píšete, že zastánci užitečnosti „měření“ tam odpůrce ubili skoro do mrtva. Nešlo o zastánce užitečnosti „měření“, ale o spor, co umožňují nebo neumožňují právní předpisy v otázce povinné instalace měřiců a užití vyhlášky, bez ohledu na hodnocení užitečnosti „měření“.

Když jste názoru, že o způsobu rozdělení nákladů na teplo si má rozhodnout každé SVJ samo a bez povinnosti řídit se úřednickými moudry, tak to můžete hravě prokázat tak, že zde zveřejníte IČO Vašeho SVJ. Pak bude možné přes inspekci ověřit, zda postupujete správně, nebo zda Vám inspekce napaří pokutu a nařídí „měřiče“ instalovat. Když máte jasno, nemusíte se inspekce obávat, a jistě si u ní Váš postup obhájíte. Ostatní SVJ pak budou moci bez obav postupovat podle Vašich rad.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - K čemu jsou radiátorové indikátory dobré?

Pavel Matějka — Tue, 03 May 2016 10:00:45 +0200

Odpověděl jste si sám – k ničemu. Je to o to cennější, že jste empiricky tuto pravdu ověřil a potvrdil. Díky za to.

Na jiném místě (http://www.portalsvj.cz/…tovani-tepla) se debatovalo o možnosti vyhnout se celé té „povinné“ šaškárně. Zastánci užitečnosti „měření“ tam odpůrce ubili skoro do mrtva. Přesto se naše SVJ nevzdalo myšlenky vyhnout se indikátorům a spol. širokým obloukem, a to formou paušálních plateb bez nutnosti rozúčtování.

Pro všechny zastánce spravedlivého rozúčtování podle indikátorů předesílám, aby pozorně četli (diskusní příspěvky i zákony a vyhlášky) než mě začnou zase kamenovat. Hlavně mně nejde o to, abych zde natřásal peří a prsil se, ale o to, že rozhodnutí o způsobu rozdělení nákladů na teplo si má rozhodnout každé SVJ samo a bez povinnosti řídit se úřednickými moudry. Každý barák je prostě jiný.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Vyhláška 3

tep — Mon, 02 May 2016 22:11:57 +0200

Pane Evžene, napsal jsem, že honí hranice je lepší než byla, ale dolní je horší než byla. Když máme v domě solidně odizolované byty, jak zdůvodním bytu, který je v nejhorších podmínkách pod střechou a topí zhruba na –40% zbytečně vysokého průměru, že má platit sankčních 80% tohoto vysokého průměru? Výši průměru totiž ovlivňují ti, kteří topí nad 200% průměru a proč by na ně museli doplácet ti, kteří topí hospodárně? Před snížením ekvitermních křivek ze 16 bytů v domě dva byty v dobrých podmínkách dosahovaly tak vysokou potřebu tepla, že jeden byt topil nad 800% průměru, druhý nad 300% průměru a zbývajících 14 bytů topilo pod průměrem domu. Jak se s tímto skutečným příkladem vyrovnávají nové algoritmy? Hůře než před rokem 2014! Je jasné, že byty s nadměrnou spotřebou tepla musely větrat nehospodárně – jiné vysvětlení pro tento stav nebylo. Spotřebu nad 140% průměru jim bylo možné naúčtovat, když si dům stanovil svá pravidla, což tenkráte šlo, odhlasovali jsme to v době, kdy pro tuto změnu stačilo 75% hlasů, než vyšel zákon č. 67/2013, který už požadoval pro takovou změnu 100% hlasů. Proč by pak ti dva hlasovali proti sobě? Kvórum 100% není demokratické, protože umožňuje diktát jednotlivce.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Vyhláška 2

Evžen — Mon, 02 May 2016 19:29:03 +0200

Pane tep,

Váš příspěvěk je celý pomýlený. Přečtěte si důvodovou zprávu, tam máte vše vysvětleno.

Největší nesmysl jste napsal nakonec, cituji:

„Nejvíce mě zlobí to, že na zkreslené rozúčtování momentálně doplácejí právě ti, co se snaží topit hospodárně.“

Oproti předchozímu stavu zaplatí mírně více (jestli vůbec) šetřílkové, kteří se nechali vytápět sousedy, a především plýtvači (povětšinou kuřáci a majitelé domácích mazlíčků s nadměrným větráním, o kterých pořád mluvíte), kteří dosud platili max. 140% průměru, kdežto nově budou platit až 200% průměru.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Vyhláška 1

tep — Mon, 02 May 2016 16:30:24 +0200

Uznávám, že MMR má oprávnění daná zákonem měnit vyhláškou uvedené hodnoty, ale co se změnilo v šíření tepla z fyzikálního hlediska v období mezi první a druhou vyhláškou, aby MMR změnilo uvedené hodnoty? Odpovím sám: Nic. Třetí vyhláška za pár roků limity třeba nastaví zase jinak. Jinými slovy – tyto hodnoty nejsou kogentní a odpovídají stavu poznání těch, kteří o těchto hodnotách rozhodují v danou dobu. Stav poznání v našem SVJ je jiný, protože u nás v domě máme zřejmě jinak konstruovaný dům, než na jaký nastavili tvůrci vyhlášky inkriminované limity. Četl jste někde v legislativě něco o nuceném odvětrání kuchyní vybavených plynovým sporákem ve vztahu k rozúčtování tepla? Může někdo popřít, že větráním se dá z domu odvětrat téměř libovolné množství tepla? A proč takovou zásadní věc jako je větrání algoritmy rozúčtování nákladů zcela pomíjejí? U Vás v domě asi nevětráte a veškeré teplo u Vás proudí z místností více vytápěných do místností ostatních bytů, které jsou vytápěny méně, jak to předpokládá algoritmus rozúčtování popsaný v zákoně a v navazující vyhlášce. Ještě jeden problém vidím ve většině SVJ: jde o tzv. korekční koeficienty na polohu místnosti: Použiji-li koeficient, pak z matematického hlediska to znamená, že množství tepla nutného na vyhřátí místnosti je přímo úměrné nastavenému koeficientu. Jak je pak možné, že v bytech se stejnou polohou mají zcela rozdílnou potřebu tepla? Ti, co topí s současně větrají tak mají dostat více peněz na pokrytí jejich rozmaru od těch, co byt vytápějí hospodárně? Tak to totiž nařizují popsané algoritmy, kterými se máme řídit. Algoritmus obsahující chyby nemůže být kogentní, protože nelze bez výhrad respektovat to, co je v rozporu s fyzikálními zákony a není tudíž v souladu se zdravým rozumem a potažmo i s dobrými mravy. Nejvíce mě zlobí to, že na zkreslené rozúčtování momentálně doplácejí právě ti, co se snaží topit hospodárně.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Vyhláška

Kubík — Mon, 02 May 2016 11:05:51 +0200

Pane Tep,

podle legislativních pravidel prováděcí předpisy smí být vydávány jen na základě výslovného zmocnění zákonem a smí obsahovat jen takové právní normy, které odpovídají zákonnému zmocnění. Jak jsem už uvedl, Zákon o službách zmocňovacím ustanovením § 14 pověřil MMR stanovit vyhláškou úpravu v těchto záležitostech
„a) rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů“ stala součástí právní úpravy Rozúčtování nákladů na vytápění"

V rámci tohoto zmocňovacího ustanovení tak v uvedených záležitostech MMR učinilo vyhláškou č. 269/2015, která se tak dnem nabytí účinnosti tj. 1.1.2016 stala součástí právní úpravy Rozúčtování nákladů na vytápění. Vy se snad domníváte, že vyhláška šla nad rámec zmnocňovacího ustanovení?

Že se Vám zákon o službách nebo vyhláška nelíbí, je pro jejich platnost irevalentní. Vždy se najde někdo, komu se zákon nebo prováděcí předpis nelíbí, jejich platnost však může změnit pouze rozhodnutí soudu.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - K čemu jsou radiátorové indikátory dobré ,

EN — Mon, 02 May 2016 09:30:39 +0200

Na konci devadesátých let jsme začali v domě centrálně regulovat vytápění; přívod tepla do radiátorů jsme vypínali po dobu téměř 11 hodin, z toho asi 6 hodin v noci a zbytek jsme rozparcelovali do série velmi krátkých vypínání. Nikdo proti tomu neprotestoval. Díky tomu spotřeba tepla v GJ poklesla možná o čtvrtinu až třetinu.

Na počátku tisíciletí jsme objekt zateplili a vyměnili okna za plastová.

Hned vzápětí přišel pokyn shora k povinné instalaci termostatických ventilů. Firma, která instalaci zařizovala nás upozornila, že k tomu, aby spotřebitelé začali TRV řádně využívat, je žádoucí spotřebitele na úsporách zainteresovat „měřením“ spotřeby pomocí radiátorových indikátorů. A firma hned nám pohotově nabídla, že starosti s rozúčtováním převezme ochotně na svá bedra.

Byl jsem členem představenstva BD a chtěl jsme si udělat předběžnou představu o vlivu „měření“ na diferenciaci nákladů mezi byty. Měl jsem štěstí, ve dvou bytech momentálně chyběli podnájemníci a oba vlastníci souhlasili s tím, abych do bytů nainstaloval bytové teploměry a chodili je pravidelně odečítat.

Toto se odehrávalo na přelomu března a dubna s častými ranními mrazíky, přes den kolísaly venkovní teploty mezi 5–17 °C. V obou bytech jsem vypnul topení, otevřel všechny vnitřní dveře; při návštěvě bytů jsem občas zalil kytky a krátce vyvětral. V třípokojovém bytě se po dobu šesti neděl pohybovala teplota vzduchu s velmi malými výkyvy okolo 22 °C, v garsoniéře okolo 24 °C. V posledním týdnu jsem v garsoniéře nastavil TRV téměř na plný výkon; teplota se zvýšila na 27 °C, tedy o 3 °C, ale náměry vylétly z 0 (0 Kč) přibližně na 100 (300 Kč).

O rok později byl zvoleno nové představenstvo. Ve zprávě pro členskou schůzi nový předseda uvedl, že má v bytě nulové náměry a přitom má teplotu okolo 20 °C, díky stoupačkám, na které přece řádně platí v rámci základní složky. Dělal přitom v nějakém energetickém ústavu (překládal normy EU); a tak se vůbec nedivím zmatkům v hlavách normálních spotřebitelů.

Náš dům sousedí se stejně velkým objektem. Správa se vykašlala na instalaci poměrových indikátorů a pokračovala v centrální regulací vytápění (přerušovaně také po dobu cca 11 hodin). V mezidobí si každý topil podle svých potřeb. Náklady se vyúčtovávaly podle podlahové plochy. Celkové náklady domu se pohybovaly zhruba na stejné úrovni jako v našem objektu s radiátorovými indikátory. Takže jediný výsledek – podobné teploty v objektu a bytech, ale u nás s nesrovnatelně vyšší rozdíly mezi spotřebiteli v měrných nákladech. Letos objekt přešel na denostupňovou metodu. V mezidobí ušetřil cca 300 tis. Kč na rozúčtováních externí firmou. Velmi prozíravé rozhodnutí.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Rozúčtování nákladů na vytápění podle měřidel 1

tep — Sun, 01 May 2016 16:14:01 +0200

MMR laboruje v nastavování limitů v podzákonné normě. Vydávat vyhlášky je v pravomoci ministerstva, kogentní ustanovení proto mohou být pouze v zákoně. Vyhláška je obecná a nemůže reflektovat skutečné podmínky ve všech domech v republice – už jsem Vám v tomto oponoval citací dopisu z MMR. Předtím platily limity ±40%. V novém nastavení ten horní limit se podařilo MMR stanovit lépe, ten dolní hůře. V rámci EU je stanoven na základě směrnice EWIV požadavek na rozdělení celkových nákladů na teplo (tj. na tepelnou energii na vytápění) na spotřební a základní složku. V tomto směru je stávající právní úprava v souladu. Dalším požadavkem výše uvedené směrnice je, aby míra spotřeby byla rozhodujícím hodnotícím kritériem. To se MMR vyhláškou vyloženě nepovedlo, v tom plně souhlasím s Ing. Klokočníkem. Vidím to tak, že rozhodujícím hodnotícím kritériem se stávají limity +100% a –20% od průměru. Navíc pravidla nepočítají s existencí zbytečného odvětrávání tepla! To je proti zdravému rozumu. Po zateplení domu se stalo, že jeden byt dokázal protopit více než 500% průměru bytů v domě. Po té, co máme nové ekvitermní křivky pro regulaci příkonu tepla do domu, je problém dosáhnout na +100% průměru. V domě po té ani není možné, že by měl někdo v bytě nulový náměr na všech indikátorech. V domech, kde stačí byt na 20 stupňů vytopit stoupačky, mají nehospodárnou ekvitermní křivku. Proč to legislativa neřeší, když cílem legislativních opatření mělo být zlepšení hospodaření s teplem?

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - § 6 odst. 3

Kubík — Sun, 01 May 2016 11:39:57 +0200

Na začátku předposledního odstavce jsem uvedl § 6 odst. 2. Správně měl být uveden § 6 odst. 3.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Rozúčtování nákladů na vytápění podle měřidel

Kubík — Sun, 01 May 2016 11:19:20 +0200

§ 6 odst. 2 zákona č. 67/2013

„(2) Pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.“

Dále Zákon o službách zmocňovacím ustanovením § 14 pověřil MMR stanovit vyhláškou úpravu v těchto záležitostech
„a) rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů“

MMR tak učinilo vyhláškou č. 269/2015, která se tak dnem nabytí účinnosti tj. 1.1.2016 stala součástí právní úpravy Rozúčtování nákladů na vytápění.

§ 6 odst. 2 zákona o slubách č. 67/2013 už neobsahuje (pro případ instalovaných „měřidel“) ustanovení o tom, že se rozúčtuje ujednáním všech vlastníků, a nedojde-li k ujednání rozúčtuje se podle vyhlášky, jak tomu bylo uvedeno v § 6 zákona č. 67/2013 platného do 1.1.2016.

Podle § 6 odst. 2 nyní platného zákona č. 67/2013 se rozděli základní složka podle podlahové plochy, spotřební složka podle „měřidel“, s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

§ 6 odst. 2 upravuje postup, při vzniku rozdílů z nadlimitních či podlimitních náměrů. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. Vlastní úpravu výpočtové metody, která stanovuje postup rozúčtování rozdílů vzniklých z nadlimitních náměrů na ostatní vlastníky už stanoví vyhláška č. 269/2015.

Jiný postup uvedená ustanovení nepřipouští, ani dohodou všech. Pokud tvrdíte že ano, uveďte ustanovení, která to umožňují.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - § povoluje rozúčtovávat jakkoli

Kolega — Sat, 30 Apr 2016 21:42:45 +0200

„při povinně nainstalovaných „měřidel“ není možno rozúčtovat jinak ani dohodou všech vlastníků“

Snad si ten § nejprve přečtěte, pane Kubíku.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Montáž i rozúčtování podle "měřidel" je povinné

Kubík — Sat, 30 Apr 2016 20:49:25 +0200

Montáž „měřidel“ (rozuměj „stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění“ podle vyhlášky č. 194/2007 Sb.- § 7a) je pro SVJ (s výjimkami pro domy uvedené v zákoně) povinná ze zákona o hospodaření s energií č. 406/2000 Sb..

SVJ jako poskytovatel služby na vytápění je povinno rozúčtovávat náklady na vytápění podle zákona o službách č. 67/2013 konktrétně § 6 odst. 2. (při povinně nainstalovaných „měřidel“ není možno rozúčtovat jinak ani dohodou všech vlastníků).

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Limit -20% od průměru

tep — Fri, 29 Apr 2016 22:31:00 +0200

Obyvatelé bytu ve špatných podmínkách dle polohy (jsou pod střechou), po léta podkračují limit –20% od průměru, tedy topí velmi hospodárně (topili vždy blízko –40% od průměru). Jak vysoký bude v domě průměr, to významně ovlivňují byty, které se blíží ke 200% průměru. Též i byt pod tímto bytem podkračuje dlouhodobě limit –20% od průměru (dům má relativně málo bytů oproti obrovským panelákům). V domě jsou plynové sporáky, kuchyně mají kvůli nim nucené větrání. V některých bytech odstranili dveře od místností a jsou schopni přes kuchyně odvětrat téměř libovolné množství tepla z bytu. To se děje i v bytech, kde sice dveře mají, ale nezavírají je důsledně. Po zateplení domu mají radiátory přebytek výkonu, tak je výhodné vytápět další místnosti radiátory v místnostech s nejvyššími korekčními koeficienty s využitím otevřených dveří mezi místnostmi. Podle tvůrců nové vyhlášky teplo totiž vůbec nemůže utíkat do vedlejší místnosti bytu či dokonce i ven z domu, ale jde zásadně do bytů, které se chovají hospodárně. Tak to vyhláška kodifikovala v popsaném algoritmu rozúčtování nákladů na teplo. Co na to tzv. dobré mravy? Je vyhláška s nimi v souladu, když popírá fyzikální zákony?

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Použití IRTN povinné není

Sv. Rochus — Fri, 29 Apr 2016 21:10:54 +0200

„použití „měřičů tepla“ není povinné“

Za prvé, IRTN není měřič. Ani náhodou.

Za druhé, použití IRTN povinné není. Povinné je osazení IRTN (nebo pod.). Přečtěte si předpis. (Z toho bezprostředně plyne, že je třeba je sice osadit, ale odečty, výměnou či údržbami není třeba se zatěžovat.)

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Znalec na rozúčtování nákladů na vytápění

Kubík — Fri, 29 Apr 2016 21:06:15 +0200

Jestliže budete hledat znalce, který by souhlasil s tím, že použití „měřičů tepla“ není povinné, tak se obávám, že žádného takového nenajdete.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Znalec na rozúčtování nákladů na teplo

IRTN — Fri, 29 Apr 2016 20:50:33 +0200

Je vůbec nějaký soudní znalec, který dokáže posoudit, zda výpočtová metoda rozúčtování nákladů na teplo je či není v souladu s právním předpisem? Potřebuji ho navrhnout do soudního sporu.

Podle textu vyhlášky je v souladu s ní i házení kostkou (a IRTN není třeba se vůbec zatěžovat, protože jejich použití není povinné).

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Ale to nic neprokazuje

Kubík — Fri, 29 Apr 2016 20:29:09 +0200

Že mohou ovlivnit, to přece nic nevyvrací. Mohou ovlivnit v rámci dodržení kogentních ustanovení vyhlášky tj. např. volbou konkrétní výše zákl. a spotřební složky v rámci daného rozpětí. Možná v rámci nějakých obecných ustanovení stanov o hospodárnosti atd.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Ne vše je ve vyhlášce kogentní

tep — Fri, 29 Apr 2016 14:35:24 +0200

Připomínkoval jsem připravovanou vyhlášku a ředitel odboru politiky bydlení MMR RNDr. Klíma podepsal dopis ze kterého cituji odstavec, který vyvrací Váš názor: V případě Vašeho návrhu, ve kterém uvádíte, aby se do vyhlášky doplnila možnost, ať si v odůvodněných případech zaplatí celou spotřebu tepla ten, kdo teplem plýtvá, tak ustanovení této povinnosti v podzákonném právním předpisu není možné a nemůže být obsahem pravidel pro rozúčtování. Toto a mnohé další, však mohou ovlivnit svým rozhodováním pouze vlastníci jednotek na shromáždění vlastníků jednotek.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Vyhláška je kogentní

Kubík — Fri, 29 Apr 2016 12:01:25 +0200

Už jsem Vám psal, že nelze změnit ustanovení vyhlášky ani dohodou všech. Stanovené hranice podlimitních a nadlimitních náměrů (80% a 200%) jsou kogentní. Není pravda, jak píšete, že si tyto hranice může SVJ upravit podle svých podmínek. SVJ si může upravit pouze korekční koeficinty.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Mé zkušenosti

PS — Fri, 29 Apr 2016 10:52:43 +0200

Výbor SVJ v našem domě kdysi odsouhlasil, aby externí firma aplikovala korekci na polohu místností pouze u přízemních a podstřešních bytů. Můj byt má jednu nárožní (a velmi prosklenou) ložnici a další ložnice je orientována na sever a sousedí s nevytápěným schodištěm; v obou místnostech mají radiátory přibližně dvojnásobný počet článků než v obývacím pokoji a to se samozřejmě negativně promítá do výše přepočtených náměrů indikátorů používaných k rozdělování nákladů na provoz radiátorů (spotřební složky).

Díky této vynechávce přesahují moje měrné náklady průměr objektu zhruba o 50–60 %. Prozatím to moc nevadí, protože tento přesah je snížen horním limitem ukazatele na +40 % od průměru, což je v porovnání s denostupňovou metodou sice nadsazeno, ale nemá cenu se hádat dejme tomu o 1.500 Kč (za 10 let to dělá 15.000 Kč).

Na letošní dubnové schůzi SVJ bylo odsouhlaseno zvýšení podílu spotřební složky z 50 % na 70 % (zdražení nákladů na provoz radiátorů o 40 %). Nová vyhláška současně posunula horní limit až na 200 % průměru zúčtovací jednotky (200/140%, tj. dalších 40 %). Takže příště se může jednat každoročně o cca 6.000 Kč.

A proč? Když jsem si přečetl „Školácké chyby při přípravě vyhlášky“ tak jsem dospěl k pevnému závěru, že je to tím, že MMR zaměstnává na místě „vytápěcích“ referentů naprosté hňupy.

Ozvat se na členské schůzi nemá cenu, protože většina neví oč jde a navíc pospíchá domů.

Takže soud? Tam téměř jistě neuspěji a pouze vyhodím peníze.

Proto všemi deseti podporuji návrh na povinné zveřejňování hlavních výsledků rozúčtování topných nákladů podle (anonymních) bytových jednotek včetně vyhodnocení rozsahu úprav původně vypočtených nákladů. A právo odmítnout výsledky rozúčtování, ve kterém korekce postihují dejme tomu více než 15 % bytových jednotek. Jak jednoduché a účinné.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Nedělat nic by bylo chybou? 1

tep — Thu, 28 Apr 2016 19:36:20 +0200

Vyhláška je podzákonný předpis a nemůže zahrnout všechny eventuality. Sporné jsou zejména hranice ±%. Tyto hranice si může SVJ upravit podle svých podmínek. Nelze měnit kogentní zákonná ustanovení, naopak z těch je třeba vyjít. Ostatní je teoreticky možné změnit, ale prakticky to nejde, protože stačí, aby se jedinec zdržel dohody a smlouva padá pod stůl.

Když má nějaké SVJ někoho, kdo je schopen protopit více než 200% průměru, tak je zjevné, že ekvitermní křivky pro regulaci dodávky tepla do domu jsou nadsazené a je třeba snížit teplotu topné vody. Dále když někdo vytápí kuchyni s plynovým sporákem, ve které je nucená výměna vzduchu, na 24 a více stupňů, určitě protopí více než 200% průměru. Proč by jeho potřeby měli financovat jiní? V domě máme tři skupiny obyvatel: Lidi s vysoce nadprůměrnou potřebou tepla, pak je většina kolem průměru, nu a nakonec nejmenší skupina těch, co topí mezi –20% a –40% průměru (mezi nimi jsou i s onemocněním srdce, kteří nesnášejí teplo a pro které je horké léto zdrojem utrpení). Nakonec otázka: Jak limit –20% průměru uhájíte v domě, který má nadstandardní izolace stropů a podlah a ve kterém jsou na patrech jen 4 byty uspořádané tak, že s jedním bytem sousedíte pouze jednou stěnou v kuchyni (s nuceným větráním kuchyní kvůli plynovým sporákům) a s dalším bytem jen jednou zkrácenou stěnou v dětském pokoji?

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Nedělat nic by bylo chybou?

Kubík — Thu, 28 Apr 2016 14:46:39 +0200

O těch uvedených výhradách ministerstvo dobře vědělo. Ta nová vyhláška se připravovala velmi dlouho, dokonce se posunula o jeden rok její platnost. Připomínek mělo ministerstvo spousty, byly často protichůdné a ministerstvo se nakonec rozhodlo pro znění, jež je nyní v platnosti.

Chcete od ministerstva vysvětlení např. limitních hodnot? To vše najdete celkem podrobně v v důvodové zprávě http://www.portalsvj.cz/…%C3%A1_1.doc

Vaše rada o tom, že shromáždění vlastníků jako nejvyšší orgán SVJ může přijmout vlastní způsob rozúčtování, je nesprávná. To umožňovala bývalá vyhláška, podle aktuální úpravy tj. § 6 odst.2 a § 14a zákona o službách č. 67/2013 a vyhlášky č. 269/2015 Sb. v případě instalovaných měřičů nelze přijmout jiný způsob rozúčtování než je uvedený v uvedeném zákoně a vyhlášce, dokonce ani souhlasem všech vlastníků, jak uvádí nesprávně „tep“ v dalším příspěvku.

Co se týče Vaší poznámky, že nechcete doplácet na toho, kdo přetápí. V tom Vám ale nová vyhláška pomohla právě tím, že posunula horní nadlimitní hranici ze 140% na 200%. Těch diskusí ale už bylo v odborné veřejnosti vedeno velmi mnoho už při schvalování vyhlášky, i zde na portále se o nové vyhlášce diskutovalo hodně a můžete si je v historii vyhledat.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Nedělat nic by bylo chybou 1

tep — Wed, 27 Apr 2016 18:24:36 +0200

Aby shromáždění vlastníků jako nejvyšší orgán SVJ mohlo přijat vlastní způsob rozúčtování, potřebuje k tomu souhlas všech vlastníků. Ten se prakticky nedá získat, protože stačí, aby se jediný vlastník zdržel hlasování.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Nedělat nic by bylo chybou

Radan Kaderka — Wed, 27 Apr 2016 16:17:54 +0200

Dobrý den, nedělat nic by bylo chybou. Za prvé je nutné MMR upozornit na vady v nové vyhlášce. Za druhé je tu pořád ještě shromáždění vlastníků jako nejvyšší orgán SVJ, které může přijmout vlastní způsob rozúčtování. Je jen potřeba si uvědomit, že si člověk umí vyřešit své problémy sám a nečekat, že to za něj vyřeší někdo jiný, např. Ministerstvo. Problém poměrně dost složitý na to, aby se dal zevšeobecnit v jedné vyhlášce MMR. Dříve Ministerstvo lpělo na rozptylu měrných nákladů na teplo v intervalu 60–140% vůči průměru. Dnes požaduje 80–200%. Co bude příště? Především bychom měli Ministerstvu položit otázku, na základě čeho byly tyto nové limitní hodnoty stanoveny a čím jsou podmíněny. Nerad bych totiž doplácel na někoho, kdo přetápí, kdo si ještě nevyměnil okna za kvalitnější apod. Ani úprava nákladů, kterou nabízí nová vyhláška, nedává logiku, protože pokud někdo netopí a podílí se na nákladech „jen“ 30–50% celkových nákladů na teplo (ZS), po úpravě pak 80% průměrných měrných nákladů krát ZPP, pak se tyto zvýšené náklady rovnoměrně odečtou všem ostatním. Tzn. ne bytům, které s touto jednotkou sousedí, a které díky tomu mohou mít zvýšené náklady. Těším se na Vaše názory. Radan Kaderka

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Rozúčtování spotřební složky

Kubík — Tue, 26 Apr 2016 19:26:29 +0200

Nerozumím Vašemu tvrzení, že: „Místo toho se autoři ve vyhlášce č. 269/2015 Sb. úplně vzdali myšlenky na sjednocení pravidel pro rozúčtování spotřební složky, a dali tak zelenou mnohdy velmi bizarním výpočetním postupům některých rozúčtovatelských firem.“

Pravda je, že nová vyhláška ponechává na rozúčtovatelských firmách a SVJ stanovení redukčních koeficintů a určení poměru výše základní a spotřební složky v rámci stanoveného rozsahu 30 až 50%. Po uvedených redukcích už ale samotný výpočet základní a spotřební složky vyhláška určuje, na rozdíl od bývalé vyhlášky. Přesně určuje, jak se rozdíly z podlimitních a nadlimitních náměrů v dalších krocích výpočtu rozpočítají na ostatní vlastníky. Tímto postupem se budou muset řídit všichni rozúčtovatelé, takže výpočet bude jednotný pro všechny, na rozdíl od předešlého stavu, kdy postupovali rozúčtovatelé odlišně a dokonce odmítali uvést přesný způsob výpočtu.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - Ke kvalitě externích rozúčtovatelských firem

Jarda M — Tue, 26 Apr 2016 17:42:09 +0200

V důvodové zprávě k nerealizovanému návrhu novely vyhlášky č. 372/2001 Sb. uvedli její autoři: „Výpočtové metody se liší různým přístupem jednotlivých dodavatelských odborných firem a jsou různé kvality. Při předchozích pokusech o úpravy předmětné výpočtové metody se vždy dospělo k názoru, že sjednocení postupu pro úpravu výpočtové metody není vhodné. Pro zachování právní jistoty a zajištění potřebných důkazních materiálů, především v případě soudních sporů, je však nezbytné takový krok učinit.“

Místo toho se autoři ve vyhlášce č. 269/2015 Sb. úplně vzdali myšlenky na sjednocení pravidel pro rozúčtování spotřební složky, a dali tak zelenou mnohdy velmi bizarním výpočetním postupům některých rozúčtovatelských firem.

Nechtěně tím uvolnili cestu pro přechod od nepřímé metody radiátorového rozúčtování na přímou variantu, která umožňuje zbavit se spousty korekcí, které jsou pro spotřebitele netransparentní. Rozdíly mezi oběma metodami v rozdělení nákladů nebývají podstatné. V obou případech je totiž třetina až polovina původně vypočtených nákladů stejně nahrazena shodnými limitními hodnotami; ve zbytku pak nebudou rozdíly v nákladech příliš velké a je jen otázkou vkusu tvrdit, že výpočet podle jedné metody je věrohodnější než podle druhé.

Nezanedbatelnou předností přímé metody je to, že jí zvládne snad každý, pro něhož není cizí práce s Excellem. Její neprogramování lze zvládnout za den, vlastní výpočet je pak otázkou 1–2 hodin. Správy domů by tak získaly celkové výsledky rozúčtování podle bytových jednotek a musely by skončit se hrou na mrtvého brouka a schovávat se za „odborné“ firmy. Navíc by tím ušetřily dost peněz za nákup předražených služeb.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - I předpis, který se mi nelíbí, platí.

Řidič — Mon, 25 Apr 2016 19:28:14 +0200

Pane inženýre,

jakkoli Vaši argumentaci rozumím a z fyzikálního pohledu ji nelze nic vytknout, není zřejmý jediný právní důvod, proč by vyhláška neměla být platná. I předpis, který se mi nelíbí, platí. Jako řidič se mi nemusí líbit zákonná povinnost zastavit na červenou. Přesto z toho důvodu předpis nepřestane platit.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná - A co by tedy měli podle Vás poskytovatelé služby vytápění dělat?

Otto — Sun, 24 Apr 2016 19:03:30 +0200

Vážený OK,

že je vyhláška velice chybná a naštěstí je asi neplatná, je pouze Vaše subjektivní tvrzení. O neplatnosti může rozhodnout jedině soud. Vy víte o nějakém sodudním sporu, ve kterém by se někdo dožadoval neplatnosti vyhlášky.

Co by tedy podle Vás měly poskytovatelé služby vytápění dělat. Ignorovat vyhlášku? A čím by se pak měli řídit? A co když nikdy k prohlášení neplatnosti soudem nedojde. To by si měli vzít členové statutárního orgánu na triko a neřídit se vyhláškou a nést zodpovědnost za prohrané reklamace a z toho vyplývající škody způsobené SVJ?

Vyhláška č. 269/2015 Sb. je sice velice chybná, naštěstí je asi neplatná

Sun, 24 Apr 2016 18:21:24 +0200

V příspěvku se nejprve pokusím přiblížit hlavní problémy realizace rozúčtování nákladů na vytápění podle předchozí vyhlášky č. 372/2001 Sb., v druhé části se pak pokusím naznačit jak se s nimi vyrovnává nová vyhlášky č. 269/2015 Sb.

Obě normy stanoví pravidla pro rozdělování nákladů na vytápění mezi konečné spotřebitele v těch ústředně vytápěných domech, které pro tyto účely používají měřidla (kalorimetry) nebo poměrové indikátory.

Přehled rozúčtovacích metod

Z ekonomických i technických důvodů jsou kalorimetry používány jen v moderních budovách, ve kterých je teplo přiváděno do bytů na jediném místě, do místností je rozváděno vodorovným potrubím a použité zdivo má příznivé tepelně izolační vlastnosti. Problémy s vyšší energetickou náročností bytů s více než 1 venkovní stěnou se obvykle řeší slevou kupní ceny nebo nájemného.

Ve starší zástavbě se používá některý ze tří druhů poměrových indikátorů: senzory, které průběžně registrují teplotu vzduchu v bytových jednotkách (tzv. přímá denostupňová metoda); indikátory umístěné na odtokových trubkách z radiátorů (tzv. nepřímá denostupňová metoda); indikátory připevněné do středu radiátorů, kde registrují povrchovou teplotu sousedních článků nebo plochy deskového tělesa (dále jen radiátorová metoda).

Rozúčtování pomocí denostupňová metoda vychází ze zásady, že spotřebitel hradí náklady za úroveň poskytované služby, dosahovanou tepelnou pohodu, nikoliv za teplo k tomuto účelu spotřebované. Údaje z reprezentativního vzorku denostupňových domů ukazují, že se průměrné roční teploty vzduchu pohybují v 90 % bytových jednotek mezi 20 a 25 °C (pro účely rozúčtování jsou tyto teploty ještě kombinovány s venkovními teplotami). Rozdíly v měrných nákladech obvykle nepřekračují 40 %. Výhodou metody je to, že si každý spotřebitel může porovnat vyúčtovávané teploty s výsledky vlastních měření pomocí bytových teploměrů. Ani tato metoda není prosta některých slabin; kritici jí vyčítají zejména to, že k teplotě vzduchu přispívá také provoz domácích spotřebičů.

Dalo by se očekávat, že podobné teplotní a nákladové relace panují i v domech s radiátorovou indikací. Výsledky však tomu protiřečí.

Systémové chyby radiátorové metody

Pro účely rozúčtování jsou náklady na vytápění členěny do dvou složek. Základní složka (dosud 40 nebo 50 % celkových nákladů) je rozdělována poměrem podlahových ploch. K rozdělování spotřební složky (nákladů na provoz radiátorů) jsou používány (přepočtené) náměry indikátorů; z tohoto ukazatele však nelze zjistit, že v bytech, které preferují vyšší tepelný komfort, je díky prostupům tepla vnitřními stěnami objektu, část zaregistrovaného tepla odsávána okolními jednotkami s uzavřeným nebo nadměrně regulovaným přívodem topné vody do radiátorů, a to bez odpovídající finanční kompenzace. Z registrace dále unikají významné a přitom nerovnoměrně rozložené tepelné zisky bytových jednotek z nepřetržitého provozu neizolovaných potrubí.

Proces přerozdělování tepla mezi byty s různým stupněm regulace tepla vystihuje tento příspěvek: „Teplo prostupuje přes všechny konstrukce v domě vždy tam, kde je trochu nižší teplota. Stačí 1–2 stupně rozdílu a teplo už proudí z teplejšího bytu do chladnějšího. Dosáhne-li rozdíl teplot 3 stupně, prostup tepla z okolních bytů je již tak velký, že plně nahradí vytápění radiátory a nedovolí další klesání teploty. Lze vypočítat, že na každý stupeň teploty vzduchu v bytě připadá asi 6 % tepelné energie. Na rozdíl tří stupňů je tedy zapotřebí asi 20 % energie. Proto i byty, ve kterých se maximálně šetří a radiátory jsou skoro stále studené, spotřebují na svoje vytápění nejméně 80 % energie, která se v domě spotřebovala na každý metr čtvereční podlahové plochy.“ Autorem této informace je sám výkonný sekretář ARTAV a zřejmě v ní zobecnil zkušenosti svých členů, kteří se specializují na rozúčtování tepla právě pro domy, které používají radiátorové indikátory.

Díky prostupům tepla přesahuje rozpětí (maximum/minimum) v náměrech indikátorů a odvozeně také v nákladech na provoz radiátorů mnohdy 40ti násobek. Po připočtení základní složky se sice rozpětí měrných nákladů výrazně sníží, nicméně stále se ještě pohybuje mezi troj až čtyřnásobkem.

Přípustná odchylka měrných nákladů od průměru zúčtovací jednotky

Zmíněných systémových chyb v rozdělování spotřební složky nákladů si byli dobře vědomi autoři vyhlášky MPO č. 85/1998 Sb. Proto do normy vsunuli § 6 (4), který stanovil, že se „spotřební složka rozdělí mezi konečné spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorů s použitím výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu či nebytového prostoru v zúčtovací jednotce.“ Z tohoto ustanovení je jednoznačně patrno, že „základním kritériem pro rozúčtování spotřební složky nákladů na vytápění je konečný dosažený výsledný efekt, to je tepelná pohoda“.

Realizace tohoto ustanovení narážela na skutečnost, že radiátorová metoda teploty v bytech nesleduje. Autoři vyhlášky MMR č. 372/2001 Sb. sice prohlašovali, že rozúčtování i nadále vychází ze zásady, že spotřebitel hradí náklady na dosahovanou teplotu, zásadně však změnili koncept radiátorového rozúčtování tím, že do normy vložili nouzovou pojistky, která omezovala rozptyl měrných nákladů od průměru zúčtovací jednotky intervalem ±40 %.

Uvedený interval navrhla skupina expertů ovšem s tím, že se bude aplikovat jen na spotřební složku přepočtenou na 1 m² podlahové plochy, což by víceméně omezilo rozptyl celkových měrných nákladů do hranic, která je typická pro denostupňovou metodu.

Omylem pracovníků MMR byl však zmíněný interval ve vyhlášce vztažen k celkovým měrným nákladům. Spodní limit –40 % (13,5 °C) se však dostal do rozporu s jinými normami, které nepřipouštěly způsob rozúčtování, který by nezajišťoval tepelnou stabilitu objektu. Metodický pokyn, vydaný o rok později, proto upozornil, že spodní limit –40 % by měl být použit jen výjimečně, například u dlouhodobě neobsazených bytů. V normálních podmínkách by měl být nastaven tak, aby odpovídal alespoň teplotám, při kterých termostatické ventily automaticky obnovují přívod topné vody do radiátorů (16 nebo 18 °C).

Průměr uvedených spodních limitů odpovídá teplotám okolo 17 °C, která se v zateplených objektech běžně vyskytuje i na nevytápěných společných chodbách. Přesto ve vzorku radiátorových domů, který mám k disposici, tomuto limitu většinou nevyhovělo více než 40 % bytů. K tomu je třeba připočíst dalších cca 10 % bytů, ve kterých měrné náklady překračují horní limit ve výši 27 °C. Následná korekce původně vypočtených nákladů se tak někdy týká poloviny bytů a za těchto okolností nelze výsledky rozúčtování považovat za věrohodné a tedy ani platné.

Ustanovení o limitech přípustné odchylky je jasným svědectvím, že je vyhláška č. 372/2001 Sb. napasována na problematiku rozúčtování v radiátorových domech. Nejinak je tomu i u nové vyhlášky.

Budoucí rizika

V létě 2012 zveřejnilo MMR dokument „Úvahy k novele vyhlášky č. 372/2001“. Jeho autoři v něm zveřejnili návrhy na úpravu proporce mezi základní a spotřební složkou a limitů přípustné odchylky měrných nákladů. Smysluplné řešení této problematiky vyžadovalo, aby autoři své návrhy odzkoušeli na výsledcích rozúčtování v reprezentativním vzorku rozúčtování v radiátorových domech a hledali takovou variantu proporce mezi oběma složkami, která by omezila potřebu dodatečných korekcí vypočtených hodnot na minimum. To autoři neudělali a jejich návrhy svědčí o tom, že nemají o reálných nákladových a teplotních poměrech v bytových domech ani páru, postrádají soudnost a je jim naprosto lhostejný sociální dopad jejich návrhů na statisíce domácností. Nepostrádají ovšem houževnatost a co si v „Úvahách“ umínili to také do nerealizovaného návrhu novely i do nové vyhlášky prosadili.

Nová vyhláška umožňuje zvýšit podíl spotřební složky z dosavadních 50–60 % až na 70 %. Je velmi pravděpodobné, že se část správců radiátorových domů pokusí tuto možnost využít v domnění, že tím ještě více posílí zainteresovanost spotřebitelů na úsporném vytápění. Mezi 50% a 70% podílem spotřební složky je ovšem parádní rozdíl; za jinak stejných podmínek znamená zvýšení jednotkové ceny spotřební složky o 40 %, provázené přibližně stejným poklesem jednotkové ceny základní složky. V případě bytů s nulovými náměry, které hradí pouze náklady na základní složku, by aplikace uvedené proporce vedla k poklesu měrných nákladů z dosavadních 50 % průměru zúčtovací jednotky na pouhých 30 % (cca 9 °C). Naproti v bytech, které preferují vyšší tepelný komfort, by se zmíněný ukazatel vyšplhal dejme tomu z 210 % průměru zúčtovací jednotky na 270 %. Rozpětí v měrných nákladech by se tak z dosavadního čtyřnásobku zvýšilo na devítinásobek, aniž by se přitom v dotčených bytech změnily náměry indikátorů a tepelná pohoda.

Tento problém by dost vyšuměl, pokud by nová vyhláška zachovala dosavadní limity přípustné odchylky měrných nákladů. Její autoři se ovšem rozhodli pro změnu a zvýšili spodní limit ukazatele ze 60 % průměru na 80 % čili o více než 30 %; v bytech s nulovými a nízkými náměry by tak byla doúčtována část nehrazených tepelných zisků z prostupů tepla konstrukcemi objektu. Toto opatření se ovšem nedotkne těch objektů, které již dříve reagovaly na upozornění metodického pokynu a upravily spodní limit ukazatele na 75 nebo 88 % průměru objektu.

V případě horního limitu měrných nákladů zvýšily autoři laťku z dosavadních 140 % na 200 % čili o 40 %. Autoři tak nebrali v úvahu, že právě byty, které preferují vyšší tepelný komfort, jsou nejvíce vystaveny nadměrným ztrátám tepla v důsledku prostupů tepla vnitřními stěnami objektu. Zřejmě se ztotožnili s dosti rozšířenou fámou, že v příslušných bytech zaručeně žijí „kuřáci, kteří neustále větrají a přitom topí na plné pecky“. To sice může být v některých případech pravda, nicméně bez důkazů nelze obvinit početnou skupinu bytů. To platí také opačně; skutečnost, že některý byt vykazuje podezřele nízké měrné náklady, ještě neznamená, že cílevědomě krade teplo.

Je proto téměř jisté, že se v rozúčtováních zvýší podíl bytů, ve kterých musely být původně vypočtené náklady zvyšovány nebo snižovány. V každém případě pak tyto korekce nabydou na razanci; v případě bytů s nulovými náměry se například zvýší původní náklady o 166 % (80/30) oproti dosavadním 60 % (80/50). Rozúčtování se tak stane ještě méně věrohodné než dosud.

Tyto problémy by se přitom daly značně oslabit uvážlivou volbou proporce mezi základní a spotřební složkou. Díky spodnímu limitu musí všichni spotřebitelé uhradit měrné náklady nejméně ve výši 80 % průměru zúčtovací jednotky. Pokud by se podíl základní složky zvýšil na stejnou hladinu, pak by v bytech, které nadměrně omezují přívod topné vody do radiátorů, odpadla potřeba tento ukazatel dodatečně zvyšovat. A současně by se ukázalo, že se do dosavadního limitu ve výši 140 % průměru objektu vejdou i byty s vyššími náměry indikátorů. Je jinou věcí, že by toto řešení asi odporovalo směrnicím EU. Tento problém by se však dal obejít návratem ke zmíněnému návrhu skupiny expertů aplikovat interval ±40 % pouze na spotřební složku nákladů přepočtenou na 1 m² podlahové plochy.

Předchozí ukazuje, že lze čistě administrativní cestou udělat z jednoho a téhož spotřebitele buď zloducha nebo jeho oběť.

Na závěr

V příspěvku jsem se snažil být stručný a proto jsem z něho vypustil všechny tabulky i odkazy na použitou literaturu. Zájemci o podrobnější informace si mohou stáhnout plnou verzi mého příspěvku z www.volny.cz/oklokocnik.

Doporučuji si zde všimnout také mého komentáře k § 3 Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce. Tento klíčový paragraf sice uvádí limitní podíly základní a spotřební složky, avšak na rozdíl od nerealizovaného návrhem novely vyhlášky zcela vypustil dva odstavce, které se týkaly způsobu jejich rozdělování mezi konečné spotřebitele; podle mého názoru se tím vyhláška ocitá za hranou platnosti.