Portál společenství vlastníků jednotek - Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Comments

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Splácení úvěru (pro JPinkavu)

Pub — Thu, 07 Apr 2016 14:13:49 +0200

„…Rovněž jsou si všichni vědomi, že za splácení ručí všichni…“

Holt někde je prostě míra empatie k být/mít „Z.SR…“ zjevně vyšší bez ohledu na „§4/1 NOZ“. Nicméně, alespoň že si jste dobře „VĚDOMI“, že všichni RUČÍte dle §13/7 ZVB – v jednotě je SÍLA (i když je temná).

To ale ještě to neznamená, že si úvěr mělo vzít SVJ. Úvěr mělo/mohlo POUZE manageovat. Manageovat pro těch 20-socek (že říkám „socka“, je tím „bez dalšího“ nijak nesoudím, neb nevím proč tak činí i když spekulaci mám). Těch 20-socek mělo být na té úvěrové smlouvě, nikoli SVJ. …Tedy odlédne li se, od poněkud malomocného rozsudku „5 Cmo 171/2011“, který tu BYL uveden hlavně pro ‚zděšení členů SVJ‘.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Sponzoring socek...

Pub — Thu, 07 Apr 2016 13:19:13 +0200

„…Splácení úvěru který byl schválen a a přitom bylo schváleno jeho splácení tou povinností je. …“
„…Vaše teorie o tom, jak je nutné předepsat …“

Možná byste si chtěl prosvištět „I. ÚS 60/09“. Pokud ano, zaměřte svůj ostrozrak na poslední větu: cit. „…Tím však zástavní právo ještě nevzniká. Ustanovení § 9 odst. 2 téhož zákona totiž vyžaduje souhlas vlastníka jednotky.“

Můj slabozrak nechápe, že se US v obiter dictu nevyjádřil za sebe, ke shrnutí cit. „Podstatou jejich argumentace je nesouhlas s rozhodnutím shromáždění vlastníků bytových jednotek o komplexní opravě domu s tím, že náklady ve výši cca 4 miliony korun budou kryty úvěrem, jištěným zástavou všech bytů a společných částí domu, včetně pozemku, ve prospěch úvěrující banky“. Jediné co vyzvrátil je, že nenašel protiústavnost v závěrech nižších soudů. Jenže ty k tomu mimo procesních pindů také nic validního nevyprdly (problém je i v tom, že k lepšímu odsudku by bylo třeba vidět do celého spisu a ne jen do rozsudků (a já ani ten 109 C 73/2004 nemám). Bylo by velmi poučné vidět jaká byla filipika žalobce – která ho nevedla správným směrem.)

Můj slabozrak mi ale napovídá, že v předmětném případě žalobci/stěžovatelé ukázali nám ostatním, že není správná cesta snažit se zrušit ofčečenské usnesení (jejich pohled na věc (že financování investiční akce (nazývanou US za účelem zeslabení žalobců-argumentace, „komplexní opravou“)) – je zcela v souladu s tím co zde uváděl kdysi Lake a co napoví každému, kdo vlastní trochu z „§4/1 NOZ“, je správný) ale, že je nutné neposkytnout „kýžený souhlas“ dle §9/2 ZVB. Pakliže CUZK nebude dělat protizákonnosti, zástavní právo bez tohoto souhlasu nevznikne a banka (která na něm v případě stěžovatelů zjevně tvrvala) úvěr neposkytne (i když vzhedem k §13/7 ZVB ho většina „půjčovačů peněz“ nepotřebuje).

„...5 Cmo 171/2011–148…“

Nenám ho k dispozici, tak soudím jen podle „29 Cdo 2276/2012“, že o erudici soudce Miláška vypovídá následující: cit. „..povinnost podílet se na splátkách úvěru…“ s odvolávkou na „28 Cdo 3246/2007“ a pošahaný „28 Cdo 1253/2006“ (kde expert David vymyslel, že „dohoda všech“=„hlasování většiny“). Tou „erudicí“ míním, že nezaujal stanovisko k meritu, ale pouze se „precedentně“ odvolával na jiné judikáty, přičemž se slovem nezmínil z jakého ustanovení zákona plyne, nebo vůbec z čeho plyne, že by měla být správou domu TA část finančních prostředků, která přijde alikvótně vniveč jenom proto, že musí být použita na splátku úroku z úvěru který v souzeném případě žolobci namítali.

„…pokud SVJ řádně přijalo usnesení o úvěru a jeho splácení, tak je toto usnesení platné…“

To z uvedených judikátů (nikoli rozsudků !) NEPLYNE. Souhlasit lze pouze s tím, že cit. „…došlo do jisté míry k nepřehlednosti řízení a zatemnění podstaty sporu…“ (29 Cdo 2276/2012).
Jediné co je zřetelné je, cit. „…samotné provádění těchto úprav a s tím související povinnost spolupodílet se na jejich financování prostřednictvím zálohových plateb do fondu rezerv a oprav a placení příspěvků či vkladů do fondů ‚doplňkové tvorby‘ a ‚účelové tvorby‘ není důležitou záležitostí, o níž by měl rozhodovat soud [Pub: soudce Polášek z NS, tím míní sebesama resp. NS]…“. Meritorně a ani v obiter dictu se NS k věci nepostavil. Jo, zato exhiboval hlavně tak, že se v 1657 slovech zabývá hlavně tím, jak dovolání svrhnout procesně.

Možná nemá Lake „judikátovou pravdu“, ale Vy jste Vašimi citacemi nijak nepodal argument pro vyšší míru jistoty při obdobném sporu. Ale jak jsem již uvedl, bylo by třeba vidět dovnitř spisu a z toho vyvodit, kde se stala chyba u těch 3-zde jmenovaných kauz.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Aby měli spoluvlatníci možnost se bránit

zdeseny clen SVJ — Mon, 04 Apr 2016 12:49:51 +0200

Třebas tomu, že si vlastník několika jednotek nemůže bez Vás nechat u těchto jednotek změnit účel z bydlení na ubytování.

Bez tohoto by se Vám mohlo stát, že místo v bytovém domě najednou bydlíte v dělnické ubytovně, protože by se na ni změnila třebas 1/3 jednotek a protože by se to týkalo, jen těchto jednotek, prošlo by to.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - změna prohlášení a schvalování shromážděním

.. — Mon, 04 Apr 2016 12:44:05 +0200

Změna prohlášení vlastníka znamená 100% souhlas všech dotčených vlastníků a pak ještě souhlas shromáždění. A k čemu je ten souhlas shromáždění dobrý? Může to někdo vysvětlit.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - A na tom se nic nezměnilo

zdeseny clen SVJ — Mon, 04 Apr 2016 12:34:30 +0200

Všechna rozhodování, která se Vám nelíbí jsou totiž zároveň i změnou prohlášení vlastníka. Takže v praxi jde o to, že pokud chcete něco změnit v prohlášení vlastníka, tak potřebujete dohodu = 100% souhlas dotčených vlastníků a následně pak souhlas shromáždění s takovouto dohodou. Takže na Vašem místě bych byl rád, že to, k čemu jste dosud potřebovala souhlas všech, tak teď Vám stačí kvórum dle stanov a nebo dokonce jen nadpoloviční většina usnášeníschopné schůze.

Nevím, kde v tom lze spatřovat omezení Vašich vlastnických práv.

XIII. Rozhodování o změnách bytu a domu

Zákon v § 1208 písm. f) ObčZ uvádí působnost shromáždění v rozhodování o:

1. změně účelu užívání domu nebo bytu,

2. změně podlahové plochy bytu,

3. úplném nebo částečném sloučení nebo rozdělení jednotek,

4. změně podílu na společných částech,

5. změně v určení společné části sloužící k výlučnému užívání vlastníka jednotky.

Nutno zdůraznit, že všechna uvedená rozhodnutí jsou současně rozhodnutím o změně prohlášení podle § 1166 a 1169 ObčZ. Je třeba uvést, že i u těchto otázek přetrvává stejná nejasnost jako při aplikaci § 1169 ObčZ ve vztahu k § 1208 písmeno b) ObčZ. V tomto směru je tedy třeba odkázat na výklad k ustanovením § 1169 ObčZ (změna prohlášení) a § 1208 písm. b) ObčZ (změna prohlášení – bod IV. výše).

Novotný, M., Horák, T., Holejšovský, J., Oehm, J.: Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016.

A důvodová zpráva k § 1169 uvádí.

Prohlášení o rozdělení domu na jednotky nemůže být neměnné. Vlastníci jednotek jsou mj. oprávněni působit na své vlastnictví, tedy na celou jednotku i její součásti, tudíž je také měnit. Zároveň nelze pominout, že to je stále spoluvlastnictví domu, co se ve vlastnictví jednotky odráží. Změna jednotky se nutně promítne do práv a povinností dalších spoluvlastníků. Nejvýznamnějším soukromoprávním nástrojem vedoucím ke změně spoluvlastnictví je dohoda. Rozdílně od obecné úpravy spoluvlastnictví, kdy je potřebná dohoda všech spoluvlastníků, postačí v daném případě dohoda těch spoluvlastníků, kteří budou změnou přímo dotčeni; dohoda všech spoluvlastníku bude tedy nezbytná jen tehdy, budou-li změnou dotčeni všichni, tj. v případě, kdy má dojít ke změně spoluvlastnických podílů na společných částech u všech spoluvlastníků nebo ke změně způsobu užívání společných částí. Nicméně i tam, kde má dojít ke změně dotýkající se přímo jen některých spoluvlastníků, půjde o jejich působení nejen na jejich vlastní majetek, ale rovněž na majetek společný. Z toho důvodu se vyžaduje, aby s takovými změnami souhlasili spoluvlastníci domu, kteří mají většinu hlasů, a to i když stranami uzavírané dohody nebudou. Rozdílně od dohody samotné, pro niž platí požadavek písemné formy již z obecných ustanovení o právních jednáních týkajících se nemovitých věcí, se u souhlasu dalších spoluvlastníků domu vyžaduje jeho písemná forma výslovně.

To, co Vy z ustanovení vyvozujete a čeho se bojíte, že by někdo bez Vašeho souhlasu mohl rozhodovat o Vaší jednotce v NOZu vůbec není.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Nekecete Kubíku,

Mon, 04 Apr 2016 12:07:10 +0200

předložta fakta.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Vlastníci ANO, SVJ nikoli

Magda3 — Mon, 04 Apr 2016 12:05:39 +0200

§ 11 odst. 5 ZoVB = jde o rozhodování vlastníků mezi sebou navzájem, nikoli o rozhodování SVJ. Nerozhodují zde PŔÍTOMNÍ NA SHROMÁŽDĚNÍ, ale vlastníci jednotek. Magda

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Je irevalentní, že se vám to nelíbí

Kubík — Mon, 04 Apr 2016 11:59:01 +0200

Samozřejmě, že tak ÚS rozhodl. A že se vám to nelíbí, je zcela irevalentní.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Trubko Kubíku

Mon, 04 Apr 2016 11:54:58 +0200

platí vždycky to, co si občan nechá líbit. Hlavně taková trubka jako jste vy si toho nechá líbit hodně. Podle vás Ústavní soud rozhodl, že dluhy přecházejí na nového vlastníka. To je bomba.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Trubka §

Kubík — Mon, 04 Apr 2016 11:47:00 +0200

Trubko §,

co myslíte, platí vaše kecy, nebo usnesení Ústavního soudu?

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Ne, dokonce i o Vaší jednotce rozhodovali spoluvlastníci

zdeseny clen SVJ — Mon, 04 Apr 2016 11:46:19 +0200

Ne, všechny Vámi výše uvedené situace jste si nemohla v žádném případě rozhodovat sama ani před 1.1.2014

Například změna účelu Vaší jednotky viz 28 Cdo 5216/2007 Jestliže vlastník jednotky potřebuje podle § 11 odst. 5 zákona o vlastnictví bytů ke změně účelu užívání jednotky souhlas ostatních vlastníků jednotek, který se uděluje formou usnesení shromáždění, je povinen vyzvat výbor společenství, aby podle § 11 odst. 1 cit. zákona shromáždění svolal, popř. aby hlasování o změně účelu užívání jednotky zařadil na program nejbližšího zasedání. Pokud tak výbor v přiměřené době neučiní, popř. tak učinit odmítne, nastává ve svém důsledku stejný stav, jako kdyby se shromáždění sešlo a návrh na změnu účelu užívání nebyl schválen.

Z uvedeného nálezu plyne, že souhlas spoluvlastníků se změnou účelu užívání jednotky podle § 11 odst. 5 zákona o vlastnictví bytů se uděluje hlasováním ve shromáždění a že projevená vůle vlastníků jednotek je zároveň vůlí společenství vlastníků, jehož nejvyšším orgánem je právě shromáždění.

http://www.epravo.cz/…u-94536.html

Obdobně lze v rámci rozhodovací pravomoci soudů v dané otázce (resp. se touto problematikou alespoň částečně zabývající) nalézt zejména rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5216/2007, ze dne 14. 5. 2008, ze kterého je jasně patrno, že „… souhlas spoluvlastníků se změnou účelu užívání jednotky podle § 11 odst. 5 zákona o vlastnictví bytů se uděluje hlasováním ve shromáždění a že projevená vůle vlastníků jednotek je zároveň vůlí společenství vlastníků…“ Ze zmíněného rozsudku je patrno, že soud nevedl jakoukoliv polemiku nad tím, že by ke změně účelu užívání jednotky snad nebylo třeba souhlasu ostatních vlastníků jednotek. Shodné závěry lze vyvodit například i z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 109/2012 – 23, ze dne 5. dubna 2013.

Vámi opakované rozdíly jsou pouhou Vaší domněnkou, která je v rozporu s rozhodováním soudů.

A já Vás opakovaně varuji, že na základě takových doslovných jazykových výkladů před soudem neuspějete. Ačkoliv jinak smekám před Vaším odhodláním a tleskám mu. Bojovat za přesvědčení o Vašich právech je v pořádku..

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - rozdíl pro Zdeseneho

Magda3 — Mon, 04 Apr 2016 11:30:47 +0200

SVJ (2000) nerozhodovalo o mé jednotce, to není pravda. SVJ je dle ZoVB právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu , popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona.

A Vaše tvrzení, že vlastnictví dle ZoVB je vlastně to samé, jako vlastnictví dle NOZ je asi takové tvrzení, jako že bezpodílové spoluvlastnictví je to samé jako vlastnictví podílové.

Magda

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - To jsou ale jiné situace

zdeseny clen SVJ — Mon, 04 Apr 2016 11:06:24 +0200

Víte, ona je to akademická debata. My si tady můžeme akademicky debatovat nad čím chceme, ale ten zákon vykládají soudy. A soudy jednoduše mohou vyložit přechod dluhu pouhým citováním textu ustanovení a výkladové literatury. A protože prostě vím, že takto odůvodněným rozsudkem bych snadno přechod dluhů prohrál a žádná judikatura nejvyššího soudu a ústavního soudu zatím neexistuje (krom jednoho usnesení, které se týkalo úvěru SVJ z doby předchozího vlastníka), tak prostě v praxi dávám přednost opatrnosti.

Co vy si myslíte o logice toho může být soudcům úplně jedno a také nejspíše bude.

VIII. Přechod závazků podle ObčZ

Podle obecné úpravy převodu vlastnického práva v § 1106 ObčZ se společně s vlastnictvím nabývají i práva a povinnosti s věcí spojená. Současně také platí, že závady jiné než zjistitelné z veřejného seznamu, nabyvatel nabývá jen tehdy, mohl-li je zjistit, nebo bylo-li to tak ujednáno, nebo stanoví-li tak zákon (§ 1107 ObčZ). Pokud se jedná o práva a závazky ve smyslu § 1106 ObčZ, pak se má za to, že s vlastnictvím jednotky jsou spojena zejména práva a povinnosti související se správou domu (které tedy jsou spojeny s jeho členstvím ve společenství vlastníků). Jedná se o práva a povinnosti, které vyplývají ze stanov společenství, nebo vyplývají z rozhodnutí jeho orgánů. Typickým závazkem spojeným s vlastnictvím jednotky je závazek k úhradě příspěvků (záloh na ně) na správu, který zatěžuje každého vlastníka jednotky v domě. Zákonem takto upravený postup bude využíván i pro převody jednotek vzniklých podle zákona o vlastnictví bytů (viz také výklad k § 1158 ObčZ).

IX. Charakter závazků a dluhů

S ohledem na dikci i systematické spojení s odstavcem 1 (který hovoří o příspěvcích na správu) se lze domnívat, že dané ustanovení má dopadat jen na finanční závazky převodce vůči osobě odpovědné za správu domu. Do jiných než finančních závazků po splatnosti vůči společenství nabyvatel sice vstupuje, ale z důvodu uvedených výše (závazky z titulu členství ve společenství). Současně je ze znění ustanovení § 1186 ObčZ zřejmé, že podle tohoto ustanovení jiné závazky a dluhy než ty, které má vlastník jednotky vůči osobě odpovědné za správu, nepřecházejí. Lze soudit, že se má jednat jak o dluhy na příspěvcích podle § 1180 ObčZ, tak o dluhy na platbách za služby podle § 1181 ObčZ.

X. Přechod dluhů podle nové úpravy

Je třeba upozornit, že § 1186 ObčZ výslovně neuvádí, že specifické dluhy přecházejí na nabyvatele jednotky tak, jak to činí § 1106 ohledně závazků a § 1107 ObčZ ohledně závad. Tento přechod je (bohužel) nutné odvodit nepřímo z celého ustanovení. Většina literatury je však s tímto závěrem ve shodě (např. Dvořák, 2015). Ustanovení § 1186 odst. 2 ObčZ zřejmě upřesňuje postup ve smyslu § 1107 ObčZ. Dluhy související se správou domu a pozemku, které jsou spojeny s konkrétní jednotkou, lze považovat za závady ve smyslu § 1107 ObčZ (uvádí tak i důvodová zpráva). Stěžejní pro oblast správy domu a pozemku je povinnost vlastníka hradit příspěvky na správu. Nabyvatele bude nepochybně zajímat, jaké závazky byly založeny před převodem vlastnického práva a které bude muset plnit on. Nabyvatel by měl být seznámen se schváleným rozpočtem společenství a tím i potažmo se schválenou výší příspěvků na správu domu a pozemku. Jak bylo uvedeno výše, závazky (a z nich v budoucnu potenciálně plynoucí dluhy) přejdou na nabyvatele podle § 1106 ObčZ (např. závazek podílet se na splácení úvěru, který má společenství, které ale nemusí být v době převodu vlastnictví splatné, dokonce zřejmě nemusí být úvěr ani vyplacen). Splatné dluhy, které vyplývají ze závazků vlastníka jednotky vůči správci pak přejdou podle § 1186 odst. 2 a § 1107 ObčZ, jsou předmětem potvrzení správce, o kterém toto ustanovení hovoří. Dluhy na nabyvatele přejdou, a pokud nabyvatel sám nevyvine úsilí je zjistit (postupem podle § 1186 ObčZ), nemůže se bránit odkazem na § 1107 ObčZ, protože tyto závady mohl zjistit a neučinil tak.

Novotný, M., Horák, T., Holejšovský, J., Oehm, J.: Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - rozdíl pro Magdu

zdeseny clen SVJ — Mon, 04 Apr 2016 10:53:33 +0200

Cituji Vás: Zatím co pokud jste vlastníkem jednotek, a spoluvlastníkem společných částí (ZoVB), spravuje SVJ pouze společné části a vlastníci si o svém majetku rozhodují sami.

V tomto společné části = celý dům, který spoluvlastníte, neboť jste spoluvlastníci domu a dualitně s tím vlastníci jednotek.

Ve zkratce: pokud jste spoluvlastníkem celého domu včetně jednotek (NOZ), spravuje SVJ celý dům, včetně vaší jednotky. SVJ má pak takové pravomoci, jako např.: rozhodování o změně účelu užívání domu nebo BYTU,o změně podlahové plochy BYTU, o úplném nebo částečném sloučení nebo rozdělení JEDNOTEK atd.

V tomto rozhodování o změně účelu užívání domu nebo BYTU,o změně podlahové plochy BYTU, o úplném nebo částečném sloučení nebo rozdělení JEDNOTEK rozhodovalo SVJ už podle ZoVB.

Navíc platí, že před vznikem SVJ v roce 2000 rozhodovali spoluvlastníci jinak, než po vzniku SVJ. Takže se domnívám, že pokud změna v roce 2000 nebyla vyvlastněním, ani změna v roce 2014 nebyla vyvlastněním.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - vyvlastnění

asi tak — Mon, 04 Apr 2016 10:53:00 +0200

Ne, to neuděláme a budeme se bránit. Právnická osoba společenství ať nám vleze na záda i se svými statutárními zástupci. Právnická osoba svj ať si laskavě spravuje své vlastní jednotky. Kteří lobisté za tim stojí, hádejte dvakrát. Uhodnete na poprvé, kdo má zájem rozhodovat o majetku vlastníků, ovládat a vláčit vlastníky sem-tam podel svých vadných představ. Dokonce by rádi rozhodovali i tom, jaký kolzet si do bytu můžete dát a kdy ho máte používat. Předseda vám bude stát za zadkem a kontrolovat, zda činíte podle jeho představ. On je předseda, on je přece k tomu oprávněný, vám bude tvrdit. Že kecám, ale ani náhodou. Ješte se vám něco podobného nestalo, ne sice s klozetem ale s něčim jiným?

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - To jsou ale jiné situace

Krupp — Mon, 04 Apr 2016 10:46:52 +0200

Pane zděšený, pečlivě pročítám vaše vysvětlení a něco mi tu nehraje. Pokud jste vlastníkem domu, opravíte střechu, na opravu si půjčíte a pak dům prodáte jste stále dlužníkem a prodejem domu se z dluhu nevyvážete. Pokud jste vlastníkem bytu (spoluvlastníkem domu), opravíte střechu, SVJ si na opravu půjčí a vy od SVJ, neboť nemáte na zaplacení, byt prodáte, prodejem se z dluhu vyvážete a dluh se převádí na nového vlastníka. Můžete detailně vysvětlit proč? Jirka

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - rozdil pro §

Magda3 — Mon, 04 Apr 2016 10:35:12 +0200

§, vždyť zde o tom probíhají debaty několik let. Zadejte si do vyhledávače rozdíl mezi SVJ a odpověď na svou otázku určitě najdete.

Zatím co pokud jste vlastníkem jednotek, a spoluvlastníkem společných částí (ZoVB), spravuje SVJ pouze společné části a vlastníci si o svém majetku rozhodují sami.

No a teď se po nás chce, abychom bez řečí přenechali právo rozhodovat o svém majetku právnické osobě, která dle zákona vzniká za účelem spravovat jiný majetek a jiné jednotky, než ten který vlastníme. A to vše bez toho, aby toto vyvlastnění zákonodárce výslovně a bez pochybností vložil do zákona.

Magda

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Co se Vám na tom nelíbí?

zdeseny clen SVJ — Mon, 04 Apr 2016 10:28:38 +0200

Považujete ze lepší volbu, když to kupující neví?

Nebo je lepší, když to ví a zařídí se podle toho. Osobně bych jako kupující z opatrnosti předpokládal, že dluh přechází a podle toho si vyjednal cenu a ošetřil to ve smlouvě. A to je nutné kupujícím opakovat a zdůrazňovat.

I tato formulace se Vám nelíbí? A máte i něco konkrétního, co byste k tomu sdělil/sdělila?

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Přecházející dluh

Mon, 04 Apr 2016 10:24:10 +0200

Je potřeba neustále vtloukat kupujícímu, že na něj přechází dluh předchozího majitele. Vy jste demagog a neuvěřitelný žvanil.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - To jsou ale jiné situace 2

zdeseny clen SVJ — Mon, 04 Apr 2016 10:13:43 +0200

Samozřejmě pokud máte nějak smluvně ošetřený ten dluh jinak, než pouhým usnesením, tak to může být úplně jinak a soud by rozhodoval jinou situaci. Ten rozsudek a usnesení se prostě týká té konkrétní situace.

Ono většina věcí prostě není tak jednoduchá, jak vypadá a jak to jde popsat pár větami.

Ale i obecně řečeno, nemám problém s přechodem dluhu, jen je nutné toto neustále opakovat a vtloukat do hlavy kupujícím. Aby ten případně na ně přecházející dluh pěkně zohlednili v ceně, co platí. A samozřejmě pokud se dluh týká jen části jednotek, tak se týká pouze případných nabyvatelů těch samých jednotek. Všech ostatních se týká pouze ručení a eventuelní jiná právní rizika.

Jinak osobně s Vámi bych, alespoň soudě podle popisu realizace opravy, schůzek nad podklady atd. žádný problém neměl. Ono je něco jiného, pokud má někdo pocit, že má moc nad děním v SVJ a něco úplně jiného, pokud někdo respektuje, že především má povinnnosti vůči spoluvlastníkům.

A i v okolí mám několik lidí, co jsou se SVJ relativně spokojeni. Je jich pravda menšina, ale tak to podle mne bývá v každém spoluvlastnictví, nejen v SVJ.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - To sou ale jiné situace 1

jpinkava — Mon, 04 Apr 2016 09:47:53 +0200

Omlouvám se za špatnou formulaci (i když v důsledku vše souvisí se vším:-) a jistě jsme podobné usnesení nepřijali) tedy znovu k Vaší větě … „A pro tyto platební povinnosti vzniklé od 1.1.2014 prostě platí, že je spoluvlastník musí uhradit, i když spoluvlastníkem nebyl ve chvíli, kdy byly schvalovány.“ … tedy obhajujete automatický přechod dluhů.
Já jsem ale již dříve uvedl, že má SVJ s každým dlužníkem uzavřenou dohodu o uznání dluhu a spl.kal. a jasně dané podmínky přechodu dluhu (dle NOZ).
Vy zde vyčítáte lakemu, že uvedenými „radami“ navádí k nesmyslným jednáním (asi máte v mnohém pravdu). Vaše obhajování přechodu dluhu (viz uvedená věta) však zase navádí „vychcaného“ dlužníka, který prodá byt, že se dluhu automaticky zbaví – no a pokud byt koupí právně zdatný kupující, převzetí dluhu se také jistě vyhne. Černý Petr zůstane SVJ. Pak se najdou vlastníci, kteří budou vzniklou škodu vymáhat po čl.výboru. Proto jsem to zmínil.
Z ničeho Vás nepodezřívám a přestože s některými uvedenými názory nesouhlasím, oceňuji Vaše (obsáhlé) příspěvky, které opravdu nutí k přemýšlení a jsou i zdrojem poučení (ale vnímám i to, že Váš „boj“ je veden proti čl.výboru, což ostatně dělá i lake, Magda, Java, Pub … :-)

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Jednotka podle BytZ a ObčZ

Mon, 04 Apr 2016 09:28:07 +0200

„V čem je tedy vlastnictví jednotky tak zásadně v ZoVB jiné, než v NOZu?“

To zde dosud nikdo neuvedl. Nejenže zde dosud nikdo neuvedl, v čem je vlastnictví jednotky v ZoVB a v ObčZ zásadně jiné, dokonce zde dosud ani nikdo neuvedl, v čem je vlastnictví jednotky v ZoVB a v ObčZ jiné z praktického pohledu. (Zatím zde byl uveden jediný, a to zcela marginální, dopad odlišně formulované definice: ve smlouvě o převodu už není potřeba samostatně uvádět a převádět podíl na společných částech domu a patrně ani na pozemku, na němž dům stojí.)

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Ano bytové spoluvlastnictví nerovná se podílové spoluvastnictví

zdeseny clen SVJ — Mon, 04 Apr 2016 08:13:04 +0200

Pro §§§ :
Ale to nic nemění na tom, že pokud se jedná o bytové spoluvlastníctví, jste především spoluvlastníky domu. A ano, máte jiný právní režim určený pro spoluvlastnictví domu založené vlastnictvím jednotek.

Pro levape :
Přečtěte si prosím celou diskuzi, či i více, a ne jen jeden výrok, který vytrháváte z kontextu. Ta tvrzení o rozdílu mezi režimu dle Zákona o bytovém spoluvlastnictví a režimu bytového spoluvlastnictví dle NOZ je totiž z velké části právě na této pouhé doslovnosti. Pokud máte pocit, že nejste spoluvlastník domu, podívejte do Zákona o vlastnictví bytů

§ 1 Předmět a rozsah úpravy

(1) Tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy, u něhož spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy.

A přečtětě se nález Pl. ÚS 51/2000.

V prvé řadě je nutno poukázat na specifický charakter bytového vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů. Podle § 1 odst. 1 tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy, při němž spoluvlastník budovy je zároveň vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy. Platná právní úprava je tedy postavena na spoluvlastnické koncepci, kde hlavním předmětem je budova a vedlejším předmětem byt nebo nebytový prostor, které nejsou reálně oddělitelnými částmi budovy a ke spoluvlastnictví budovy tak přistupuje vlastnictví bytu či nebytového prostoru (konstrukce tzv. dualistické teorie bytového vlastnictví ve spoluvlastnickém pojetí).

Podotýkám toto se v nálezu píše o ZoVB.

V čem je tedy vlastnictví jednotky tak zásadně v ZoVB jiné, než v NOZu?

Já tu formulaci údajné vlastnictví používám zejména proto, abych Vás přiměl se zamyslet na rozdílem, mezi vlastnictvím například auta a bytu. Kdy coby vlastník auta jste jeho plným vlastníkem, a když se úplně nové auto rozhodnete nechat ekologicky zlikvidovat, tak je to Vaše oprávněná volba. Chcete snad tvrdit, že stejnou volbu máte i u bytu?

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Ta vlastnictví nemají jiný obsah, jen jinak vymezené jednotky 3

levape — Mon, 04 Apr 2016 07:50:22 +0200

Takže já jen „údajně“ vlastním jednotku,ale jsem členem Společenství vlastníků jednotek. To je tedy na hlavu pane zděšený člene SVJ. S Vámi je to taky tak ?

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Negativní označení většiny výborů SVJ

JaVa — Mon, 04 Apr 2016 06:42:35 +0200

Velmi se mi líbí tato Vaše formulace,ale musím ji ještě doplnit:„Jinak to tu pro nezasvěcené musí vyznít tak,že výbory jsou neschopné či všeho schopné(vlci) a členové SVJ „tupé ovce“,mezi kterými se občas objeví nějaký hrdina či bojovník za (svoji, zákony podloženou)pravdu,kterou velmi těžce prosazuje,poněvadž bývá často označován za prudiče,který ostatním členům SVJ svými argumenty ruší poklidný chod jejich přežívání.“

Většinou zde totiž píší právě ti členové SVJ,kterým není jedno,jak jejich „správci a páni výboři“ s jejich majetkem nakládají. JaVa

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Splácení cizího úvěru (ala PUB)

jpinkava — Sun, 03 Apr 2016 23:54:27 +0200

Pube, Váš výklad je opravdu originální, překonal jste i lakeho ohledně zpronevěr, možná jste zapomněl na pokus o znásilnění či vlastizradu … Je to ale poněkud jinak než uvádíte, asi jsme holt každý z jiné stáje … Ono i těch 10 vlastníků hlasovalo o usnesení SVJ, že umožní těm 20 rozložení na splátky, a taktéž, že zmocňuje (výbor)SVJ uzavřít smlouvu o úvěru … Rovněž jsou si všichni vědomi, že za splácení ručí všichni. Tady totiž nezbývá než použít ten ZSR (= zdravý selský rozum). Ono totiž jiné řešení asi není (kromě toho, že se nebude dělat nic). Jen podotýkám, že jednání SVJ nejsou žádná selanka, a často se hledá ze všech špatných řešení pouze to nejméně bolestné ( k čemuž vydatně přispívá i legislativa).
Možná bych sem ani nepsal, ale mám pocit, že zde naprosto převládají negativní příspěvky, což (pro tento portál) není dobré. Pokud pominu to, že se zde někteří snaží popisovat (i v dobré víře) excesy a lze si z toho vzít poučení, jak se to nemá dělat, bylo by dobré, aby zde přispívali více i ti s pozitivními zkušenostmi. Jinak to tu pro nezasvěcené musí vyznít tak, že výbory jsou neschopné či všeho schopné (vlci) a členové SVJ ovce, mezi kterými se občas objeví nějaký hrdina či bojovník za (svou) pravdu.
PS: ještě byste (mi)mohl vysvětlit větu „tento způsob jednání psychopatický pozůstatek socialistického nemyšlení“ … ale možná jste pouze zhodnotil svůj příspěvek :-)

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Jsme především spoluvlastniky domu

§§§ — Sun, 03 Apr 2016 19:53:12 +0200

Nejsme, naše práva a povinnosti se řídí jiným režimem.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Ta vlastnictví nemají jiný obsah, jen jinak vymezené jednotky 2

zdeseny clen SVJ — Sun, 03 Apr 2016 19:23:21 +0200

Já Vám rozumím, že při čtení podobného textu máte dojem, že ZoVB bylo o vlastnictví bytů a tím pádem už Vám vadí i jen název dle NOZu Bytové spoluvlastnictví.

Ale oba dva názvy mají stejný obsah, jste spoluvlastník domu a s tím neoddělitelně vlastník jednotky.

Vyplývá to jak z mnou výše citovaných ustanovení ZoVB a NOZu, kdy i ZoVB mluví o spoluvlastnictví budovy, u něhož spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru a NOZ o tom spoluvlastnictví nemovité věci založeném vlastnictvím jednotek.

Ostatně o dualitě spoluvlastnictví domu a vlastnictví jednotky mluví i ten nález Pl. ÚS 51/2000.

Já jen abych Vás přivedl na tu myšlenku, že jste předevšín spuluvlastníky domu a pozemku = spoluvlastníky nemovité věci, tak používám burcující formulaci údajné vlastnictví. Ale ono to má svoje opodstatnění, neboť vlastníkem něčeho můžete být jenom pokud je to samostatná věc, což byt/jednotka není.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Pište s diakritikou!

Diakritika — Sun, 03 Apr 2016 19:21:24 +0200

Pište s diakritikou!

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Zdesena, souhlasim, kez by ti mnusovaci umeli

Arveno — Sun, 03 Apr 2016 19:06:35 +0200

popsat alespon jednoduchou vetou co se jim nelibi. Mozna, ze se neumeji vyjadrit slovy pouze jednoduchymi znaky plus a minus.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Když mínusujete

zděšená — Sun, 03 Apr 2016 14:41:56 +0200

Když mínusujete, napiště, prosím důvod, proč mínusujete. Já jsem zde jen opsala komentář-výklad k ZoVB. Zřejmě ti, co mínusují, znají ZoVB lépe, než ten, který publikaci s výkladem k ZoVB zpracoval.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Ta vlastnictví nemají jiný obsah, jen jinak vymezené jednotky

zděšená — Sun, 03 Apr 2016 14:06:15 +0200

Nemohu souhlasit s Vaším tvrzením, že „Ta vlastnictví nemají jiný obsah, jen jinak vymezené jednotky“ – viz níže.

Zákon o vlastnictví bytů z r. 1994 měl po jeho vydání a jeho aplikaci v praxi také mnoho nejasností (tak jako NOZ) a to i přesto, že ZoVB byl dost obsáhlý – na rozdíl od statí v NOZ, které se týkají bytového spoluvlastnictví. Postupem aplikace ZoVB do praxe následně byly vydávány aktualizace ZoVB včetně jejich výkladů a zdůvodnění. Jednou z nejuznávnějších publikací-výkladů ZoVB byla publikace – praktická příručka „Společenství vlastníků jednotek“, kterou zpracoval JUDr.Zbyněk Pražák a která byla aktualizovaná k datu podle stavu k 1.5.2005. Jak vidíte, ještě cca 10 let po vydání ZoVB se ZoVB „dolaďoval“. Dovolím si zde z této příručky-výkladu části ZoVB citovat pasáž ze strany 19:

" II.6. ZVLÁŠTNÍ ÚPRAVA VLASTNICTVÍ BYTů

Kdybychom ponechali, pokud jde o byty, jenom obecnou úpravu vlastnictví, pak by byl dům, v němž ty byty jsou, ve spoluvlastnictví všech, kteří v těch bytech bydlí. Způsob užívání by byl dohodnut třeba tak, že každý spoluvlastník užívá jeden konkrétní byt. Ale již při realizaci nakládání s vlastnickým právem tak, že vlastník chce vlastnické právo ke svému podílu převést, nebo zastavit bance, nebo byt pronajmout, naráží (vlastník) na práva ostatních spoluvlastníků. Čili zase je omezováno vlastnické právo spoluvlastníka domu, v němž spoluvlastník bydlí. Mohla by však nastat situace, kdyby se pak více než polovina vlastníků dohodla na užívání společné části věci (domu) tak, že jeden konkrétní vlastník nemůže byt v domě užívat. Problémů, které by takto mohly vzniknout, je celá řada: Pokud je někdo z čtenářů spoluvlastníkem běžného rodinného domku, tak řadu takových problémů jistě již zažil, řešil, a zažil také složitost cest k jejich rozpletení.

Podstata problému spočívá v tom, že byt nebo nebytový prostor („jednotka“) není fakticky samostatnou věcí, ale je součástí budovy. To že jednotka může být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů, vyplývá JEN Z TOHO, že takto to § 118 odst. 2 občanského zákoníku výslovně stanoví. Vlastnictví jednotky jako vymezené části budovy nemůže být však vlastnictvím, kterému odpovídá plná právní moc nad věcí. Uvedený rozdíl mezi vlastnictvím věci (nemovitosti) a vlastnictvím jednotky se projevuje především v rozsahu oprávnění vlastníka. Vlastnické právo k jednotce má smysl a právní relevanci jen spolu s podílem na spoluvlastnickém právu ke společným částem domu. (viz Např. NS ČR ve spis. zn. 28 Cdo 1243/2001).

Z HLEDISKA VÝŠE UVEDENÉHO JE PAK TEDY EVIDENTNÍ,ŽE PRO JEDNOTKU (BYT nebo nebytový prostor) JAKO PŘEDMĚT VLASTNICTVÍ JE NUTNÉ STANOVIT ZVLÁŠTNÍ ÚPRAVU. TAKOVÁ ZVLÁŠTNÍ ÚPRAVA PLATÍ JIŽ ŘADU LET, NICMÉNĚ TATO KNIHA NEHOVOŘÍ (VůBEC!) O ÚPRAVĚ STARÉ, ALE POUZE A JENOM O ÚPRAVĚ PROVÁDĚNÉ PLATNÝM ZÁKONEM O VLASTNICTVÍ BYTů. Je to zákon, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům, stručně nazývaný ZÁKON O VLASTNICTVÍ BYTů, vyhlášený pod č.72/1994 ve Sbírce zákonů ČR a novelizovaný zákonem č.273/1994 Sb., nálezem Ústavního soudu č. 280/1996 Sb., a zák.č.97/1999 Sb.., zák.č.103/2000 Sb., zák. č.229/2001 Sb., zák.č. 451/2001 Sb. a zák.č.320/2002 Sb. (dále jen „zákon o vlastnictví bytů“)."

pasáž ze strany 17:

"II.4. SPOLUVLASTNICTVÍ

Druhým hlediskem omezení vlastnického práva je otázka více subjektů vlastnického práva k téže věci. K JEDNÉ A TÉŽE VĚCI může mít vlastnické právo VÍCE SUBJEKTů, pak se obecně hovoří o spoluvlastnictví s tím, že každý ze spoluvlastníků má na téže věci jen nějaký podíl, a v MÍŘE tohoto PODÍLU může vykonávat na věci své vlastnické právo. I to samozřejmě přináší řadu problémů a konfliktů mezi spoluvlastníky, jak snad všichni z praxe znají. Občanský zákoník dále stanoví, že o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou počítanou podle velikosti jejich podílů na věci. Má-li tedy věc tři vlastníky, každý z nich s podílem jedné třetiny na té věci, pak, pokud se nedohodnou všichni tři nebo alespoň dva proti jednomu, nedojde k dohodě o hospodaření s touto věcí."

Z výše uvedeného je vidět, jakými „nemocemi“ procházel ZoVB. A je tedy logické, že stejnými, respektive asi většími „nemocemi“ bude procházet NOZ včetně jeho aplikace na dosavadní vlastnictví bytů dle ZoVB.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - vždyť jde pokaždé o jiné spoluvlastnictví 4

ik — Sun, 03 Apr 2016 13:06:17 +0200

Pane „zděšený člene SVJ“ moc Vám děkuji za výklady NOZ ke vztahům v rámci SVJ a rovněž tak za výklad jednotlivých §§, které byly vloženy do NOZ + jejich vzájemné provázání,a mají vazbu na SVJ. My laici bychom si určité § nikdy neprovázali do vzájemných souvislostí. Proto ještě jednou, za mne osobně, díky. A vyslovím zde svůj osobní názor, nenechte se odradit některými reakcemi, myslím si např. že p. Magdu nikdy nedokážete přesvědčit o tom, že její názor na věc je možná chybný, a že by ho možná měla přehodnotit. Zřejmě o své pravdě je natolik přesvědčená, že nepochybuje. Já jsem typ opačný, i když si udělám na věc určitý názor, objeví-li se argument, který má logiku, začnu o něm přemýšlet, dokáží uznat argumenty druhé strany a dokáži svůj dosavadní názor na věc přehodnotit. Přeji hezký den a ještě doufám, že od Vás dostaneme mnoho cenných informací.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - vždyť jde pokaždé o jiné spoluvlastnictví 4

zdeseny clen SVJ — Sun, 03 Apr 2016 11:22:03 +0200

V obou případech jde o spoluvlastnictví celé nemovité věci. Viz výše uvedené citace ZoVB a NOZu.

Jediným rozdílem je skutečně to, že v jednom případě coby spoluvlastník nemovité věci vlastníte jednotku a podíl na společných prostorech (jednotka dle ZoVB) a v druhém případě vlastníte jednotku a její součástí je podíl na společných prostorech (jednotka dle NOZu), tedy ten podíl co máte v prvním případě jakoby oddělený od jednotky (reálně to ovšem takto není, nemůžete prodat toto zvlášť), máte v druhém případě prostřednictvím té jednotky. V obou případech je Vaše vlastnictví neoddělitelnou součástí spoluvlastnictví nemovité věci.

Co se týče právnických osob, tak ustanovení občanského zákoníku upravují jednak právnické osoby všeobecně Korporace a Fundace a pak 4 konkrétní typy právnických osob. Spolek, Společenství vlastníků (což jsou korporace), Nadace a Ústav (což jsou fundace).

Podívejte se schválně na právnické osoby upravené nově od 1.1.2014 Zákonem o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-90

Ani tyto právnické osoby – korporace nejsou uvedeny v přechodných ustanoveních. Prostě se považují za korporace dle NOZu podle obecného přechodného ustanovení § 3041. Dále je pro ně uvedeno (pro část z nich).

§ 3053

Právní povaha a vnitřní právní poměry právnických osob vyvíjejících podnikatelskou činnost, které se řídí do dne nabytí účinnosti tohoto zákona dřívějšími právními předpisy podle § 767 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají nezměněny a nadále se řídí právními předpisy, podle nichž byly zřízeny.

A přesto osoby nespadající pod § 767 odst. 2 podléhají NOZu a ZOKu. Na základě obecného § 3041 a na základě subsidiarity ZOKu k NOZu.

Podívejte se na přechodná ustanovení ZOKu a podívejte se hlavně do stanoviska Občanskoprávního Obchodního Kolegia Nejvyššího Soudu k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku Cpjn 204/2015.

Více zde: http://vrcha.webnode.cz/…o-rejstriku/

.S účinností od 1. ledna 2014 se obchodní korporace a jejich vnitřní poměry řídí zákonem o obchodních korporacích (§ 775 ZOK). Ustanovení zakladatelských právních jednání, která jsou v rozporu s kogentními ustanoveními zákona o obchodních korporacích, byla ke dni účinnosti tohoto zákona zrušena (§ 777 odst. 1 ZOK) a obchodním korporacím byla poskytnuta lhůta na přizpůsobení zakladatelských právních jednání a smluv o výkonu funkce požadavkům zákona o obchodních korporacích (§ 777 odst. 2 a 3 ZOK).

Z uvedeného pravidla zákonodárce upravuje v § 777 odst. 4 ZOK výjimku pro práva a povinnosti společníků obchodních korporací vzniklých před 1. lednem 2014. Označené ustanovení je projevem respektu zákonodárce ke smluvní autonomii společníků. Práva a povinnosti společníků těch obchodních korporací, které do zakladatelských právních jednání „neopsaly“ zákonnou úpravu práv a povinností společníků ze zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) [bez ohledu na to, zda se společníci od ní odchýlit nechtěli či nemohli], spoléhajíce se na znění zákona, se tak i nadále řídí stejnými pravidly, která pro ně platila do 31. prosince 2013. Nově však již nejde o pravidla zákonná, ale – díky právní domněnce upravené v § 777 odst. 4 ZOK – o pravidla smluvní. Předpokladem je, že tato pravidla neodporují donucujícím ustanovením zákona o obchodních korporacích. Ustanovení § 777 odst. 4 ZOK se nedotýká statusových otázek, jako např. vymezení jednotlivých orgánů obchodních korporací a jejich působnosti, rozhodování orgánů (tj. zejména svolání, usnášeníschopnosti, hlasovacích většin, osvědčování rozhodnutí veřejnou listinou) atd. Ty se řídí od 1 ledna 2014 zákonem o obchodních korporacích (§ 775 ZOK).

Jdete podle mého názoru hlavou proti zdi, kvůli rozdílům, které úplně nedávají smysl a z části jde spíše o dojmy na základě ne úplně jasných používaných termínů a jde o rozdíly na nichž zas tak moc nezáleží a dále toto děláte na základě argumentace od někoho, kdo před soudem podle všeho nikdy nebyl. Zvažte, jestli jsou důvody, kvůli kterým chcete zpochybňovat NOZ jako právní úpravu SVJ vzniklých před 1.1.2014, skutečně tak důležité, abyste šla bojovat proti nejvyššímu soudu.

Ohledně SVJ a NOZu zastává Nejvyšší soud obdobné stanovisko, jako ohledně společností založených podle Obchodního zákoníku a ZOKu. Toto dokonce věřejně deklarovala na tom školení soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Brzobohatá Pavlína.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - vždyť jde pokaždé o jiné spoluvlastnictví 3

Magda3 — Sun, 03 Apr 2016 08:55:24 +0200

Nevím, jaký vliv má na mé vlastnické právo to, zda budeme mluvit o společných částech nemovité věci, či o společných částech domu a pozemek. Ale budiž.

V obou případech jde tedy o spoluvlastnický podíl na nemovití věci. Pokaždé jde ale o jiný podíl. Jednou jde o podíl celé nemovité věci a jednou jde o podíl na společných částech nemovité věci. Obě vlastnická práva jsou zkrátka jiná.

Ještě něco k právnické osobě SVJ. Zkuste mi najít v NOZ osobu, která vznikla před účinností NOZ a jenom proto, že je stejného názvu, je považována automaticky (bez přechodného ustanovení) za osobu upravenou tímto zákonem.

Magda

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Splácení cizího úvěru (ala JPinkava)

Pub — Sat, 02 Apr 2016 21:27:39 +0200

„…Je zcela jasné, kdo je dlužník, kdo věřitel (ať již ve vztahu k banka – SVJ …“

No právě „lugdug“ → jste na to kápnul. SVJ u pana JPinkavy učinilo něco, na co nemá oprávnění. Poskytuje „finanční služby“ 20-sockám, které něměly cash na objednanou službu: „rekonstrukci“. Zkuste myslet… SVJ Vás může zav8zat ohledně nakládání se společnou věcí. Je podle Vás tím „nakládáním“ poskytování finanční půjčky spoluvlastníkům? Podle mne není.

Kontrolní otázka:
Co myslíte: může SVJ (resp. ofčí shromáždění) v poměru 20:10, hladovějícím a vymrzlým syrským ekonomickým uprchlíkům, kteří již nemají chudáci na poplatky za byvakování v řeckém či jiném hotspotu protože uvěřili a zaplatili „dopravní firmě“ za dovoz do Německého ráje, odsouhlasit finanční výpomoc z Vašeho „fondu oprav“ alespoň ve výši 10% z jeho celkové výše?

…anebo to bude, už i pro Vás, zpronevěra jako trám. I když odsouhlasená ofcemi v poměru 20:10?
Tak takhle se já dívám situaci, plynoucí zjevně ex lege z toho, že není zákonem zakázáno, aby si právnická osoba SVJ(2000) ale i SVJ(2012) byla oprávněna svým jménem a na svůj účet zavazovat se ke splácení čehokoli, na co nemá možnost získávat finanční krytí. (krytím jeich investičních nebo rádoby-dobročinných kratochvílí, samozřejmě nejsou ani příspěvky ani zálohy)

Víte, vlastním i samostatné nemovitosti (na venkově). Také bych uvítal, kdyby mohl učinit „rozhodnutí“ o rekonstrukci svých nemovitostí …a našel nějaké „Mexické pastevce“, kteří by v důsledu mého rozhodnutí byli povinnováni ručit za mé finanční nástroje, které potřebuji někde získat, protože je já sám, nechci vytáhovat z vlastního slamníku, pro zafinancování mojí investiční kratochvíle.

„…Původní vlastník dluh před prodejem bytu dluh uhradí…“

JPinkava tvrdí, že cit. „…a taktéž SVJ konkrétní osoba(nikoliv BJ)…“. Takže podle mne je to jasné: ano, zcizitel má dluh vůči SVJ i po prodeji bytu (pakliže si SVJ nevyhradilo zástavní právo k bytu až do splacení alikvkótní synallagmatické části úvěru (BEZÚROČNÉHO !!!!))

Jinak je ale CHYBA CHYBA CHYBA, že těch 10 vlastníků co platilo cash v JPinkava-SVJ, nepodalo neprodlenně žalobu na neplatnost usnesení (viz.I. ÚS 2920/09) i když dle mého názoru je nicotné. SVJ podle mne nemá oprávnění z úvěrů na své jméno, poskytovat finanční služby. (viz. příklad od pana zděšeného: 8-Tdo-1135/2014 → u JPinkavy jde jasně o ZPRONEVĚRU činěnou organizovanou skupinou několika pachatelů jíž je výbor SVJ, který podpsal v bance závazek za úvěr a tento splácí splátkami spoluvlastníků zasílané jako zálohové příspěvky na správu domu)

A zacitujme si NS i odsud: (7 Tdo 767/2014) „..Jestliže je úmysl pachatele [výboru SVJ] vrátit peníze závislý na nejisté budoucí události [cit. „v průběhu splácení se rozhodne jeden z těchto 20 dlužníků prodat byt…“], k níž může, ale také nemusí dojít, pak je srozuměn s možným porušením zájmu chráněného trestním zákoníkem a jedná v nepřímém úmyslu…“

Tento způsob jednání je psychopatický pozůstatek socialistického nemyšlení.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - vždyť jde pokaždé o jiné spoluvlastnictví 2

zdeseny clen SVJ — Sat, 02 Apr 2016 20:47:32 +0200

Tak předně, od účinnosti NOZ již nemáte budovy a pozemky, ale nemovité věci. http://obcanskyzakonik.justice.cz/…cast-pozemku

Takže předtím jste byla spoluvlastníkem budovy a pozemku. A neoddělitelně od spoluvlastnicví budovy jste vlastnila jednotku. Ta budova se od účinnosti NOZu stala součástí pozemku.

§ 3054

Stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.

§ 498

Nemovité a movité věci

(1) Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.

Teď jste tedy spoluvlastníkem nemovité věci.

A jako neoddělitelná součást spoluvlastnictví oné nemovité věci, jste vlastníkem jednotky.

Pokud tato jednotka vznikla dle ZoVB není součástí jednotky Váš podíl na společných částech a vlastníte jednotku a spolu s ní ten podíl.

Pokud tato jednotka vznikla dle NOZ je součástí jednotky Váš podíl na společných částech a vlastníte tedy pouze jednotku.

V obou případech jste ale spoluvlastník nemovité věci a jako na spoluvlastníka na Vás dopadají ustanovení NOZ o Vašich vztazích = poměrech s ostatními spoluvlastníky.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - vždyť jde pokaždé o jiné spoluvlastnictví

Magda3 — Sat, 02 Apr 2016 20:29:13 +0200

Pane Zdeseny,

spoluvlastnictví budovy = bytové spoluvlastnictví? V čem je to prosím stejné.

Pouze v tom, že v obou případech jde o domy, kde jsou jednotky. Ale jednou jde o spoluvlastnictví společných částí a podruhé o „podílové“ spoluvlastnictví budovy. Vy v tom nevidíte rozdíl?

Magda

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Ta vlastnictví nemají jiný obsah, jen jinak vymezené jednotky.

zdeseny clen SVJ — Sat, 02 Apr 2016 20:08:02 +0200

I ZoVB začínal.

§ 1 Předmět a rozsah úpravy

(1) Tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy, u něhož spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy.

To jen vy tvrdíte, že ZoVB řešil vlastnictví bytů, kdežto NOZ řeší spoluvlastnictví budovy.

Oddíl 5 Bytové spoluvlastnictví

Pododdíl 1 Obecná ustanovení

§ 1158

(1) Bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty.

Jediné co je jiné je vymezení jednotek. Ale v obou případech jste především spoluvlastníci domu. A od vašeho spoluvlastnictví se odvíjí Vaše členství v SVJ.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - jednotka zajisté může být ve spoluvlastnictví

Magda3 — Sat, 02 Apr 2016 19:50:16 +0200

Podle ZoVB jste vlastníkem jednotky a spoluvlastníkem společných částí a pozemku. Podle NOZ spoluvlastníkem jednotky (části domu).

V obou případech může jednotku vlastnit více vlastníků a ta tak může být ve spoluvlastnictví. Jestli jde o to, tak máte pravdu.

Magda

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Pro Zdeseneho - pojistovnictví?

Magda3 — Sat, 02 Apr 2016 19:42:32 +0200

Pane Zděšený, toto jsou zákony, které upravují pojišťovací činnost. Nejde přece o žádnou změnu právnické osoby na jinou. Proč by tam měl být přechoďák o změně právnické osoby? Podle mě se se právnické osoby nemění.

V NOZ je upravené bytové spoluvlastnictví. Proč si myslíte, že snad vlastnictví bytů a spoluvlastnictví společných částí domů je to samé, jako bytové spoluvlastnictví. Vždyť jde o úplně jiné vlastnictví. Už dle názvu se nemůžete splést, že jde o něco jiného. Jde o vlastnictví které nejenom jinak vzniká, ale kromě jména má i jiný obsah. Jediné, co mají společné je to, že v obou případech jde o byty v bytovém domě.

Magda

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Pro Magdu

zdeseny clen SVJ — Sat, 02 Apr 2016 19:09:30 +0200

Protože Vám jde na rozdíl od nás o reálné peníze ve sporu o rozdíly mezi SVJ, ještě Vám zkusím ukázat jeden příklad.

Pojišťovny byly upraveny v zákoně 363/1999 Sb. ze dne 21. prosince 1999 o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů http://www.ysat.cz/…363_1999.pdf

Následně pak v č. 277/2009 Sb. Zákon o pojišťovnictví http://www.zakonyprolidi.cz/…eni-20160101#…

Zkuste schválně v tom novějším předpisu přečíst přechodná ustanovení a najít, zda je tam cokoliv o tom, že by se pojišťovna podle prvního zákona považovala za pojišťovnu podle druhého zákona.

Přestože nešlo o novelizaci a jeden zákon byl prostě druhým zrušen, nikoho nenapadlo tvrdit, že máme pojišťovny(1999) a pojišťovny(2009). A že by pojišťovny podle prvního zákona nebyly regulovány druhým zákonem. Přechodná ustanovení tam mluví o všech možných povoleních, ale toto neříkají. Přesto se nejdená o pojišťovny(1999) vykonávajcí činnost podle povolení(2009).

Prostě pojišťovna je pojišťovna a její činnost byla regulována jedním předpisem a následně druhým předpisem. A podobně SVJ je prostě SVJ a bylo upraveno jedním předpisem a následně je druhým předpisem. A tedy § 3041 dopadá na SVJ vzniklá podle ZoVB, a to tím spíše, že členství v SVJ je neoddělitelné od spoluvlastnictví a to je řízeno NOZem podle § 3028.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Ve spoluvlastnictví je dům s jednotkami

Sat, 02 Apr 2016 16:55:33 +0200

Magdo, jednotka zajisté může být ve spoluvlastnictví, ale o to tu nejde. Vám se jedná o to, že ve spoluvlastnictví je dům s jednotkami.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Ona je jinak vymezena.

JaVa — Sat, 02 Apr 2016 15:34:18 +0200

Děkuji, myslím,že toto jsem už pochopil.JaVa

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Jasně, že je jinak vymezena, jednotka není ve spoluvlastnictví

Magda3 — Sat, 02 Apr 2016 15:32:47 +0200

Takže vlastním jednotku, nebo nevlastním jednotku? Je má jednotka ve spoluvlastnictví, či ve vlastnictví? Pokud jsem vlastníkem jednotky, na základě čeho na mě dopadá spoluvlastnictví bytů? Já nejsme spoluvlastníkem bytu.

Prosím nebavím se o SVJ. Pro SVJ neexistuje v NOZ přechodné ustanovení a tady se neshodneme na tom, zda SVJ (2000) je právnická osoba UPRAVENÁ TÍMTO ZÁKONEM. O tom asi nemá smysl se dohadovat.

Magda

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Obsah ústavní ochrany Vašeho údajného vlastnického práva

zdeseny clen SVJ — Sat, 02 Apr 2016 15:27:23 +0200

Přečtěte si http://kraken.slv.cz/Pl.US51/2000

Všechno co namítáte už tu bylo. V roce 2000, když zákonodárce všem vlastníkům bytových jednotek v domech s více než 5ti jednotkami s alespoň 3mi vlastníky úderem 1.7.2000 založil SVJ. Po jejich klidně několikaletém uplatňováni vlastnického práva, kdy k jakékoliv stavební úpravě byl nutný souhlas všech a nejednou po 1.7.2000 postačovalo usnesení SVJ přijaté 75%.

Námitky skupiny poslanců se koncentrují zejména na platnou právní úpravu „společenství vlastníků jednotek“. Navrhovatelé uvádějí, že vznikem těchto právnických osob, zákonem povolaných k výkonu práv a povinností ve všech věcech, spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, je narušován princip právní jistoty, jehož součástí je zákaz retroaktivity právních norem. Ke znakům právního státu princip právní jistoty, ochrany důvěry občanů v právo a zákaz retroaktivity právních norem nepochybně patří, v daném případě však přijetím nové právní úpravy k porušení těchto stěžejních zásad nedošlo. Právní věda rozeznává tzv. pravou retroaktivitu, která zahrnuje případy, kdy právní norma reglementuje i vznik právního vztahu a nároky z něho vzešlé před její účinností a retroaktivitu nepravou, spočívající v tom, že právní vztahy, které vznikly za platnosti práva starého, se spravují tímto právem až do doby účinnosti práva nového, poté se však řídí tímto novým právem. Vznik právních vztahů, existujících před nabytím účinnosti nové právní úpravy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly i vykonané právní úkony se řídí zrušenou právní normou. S problematikou nepřípustnosti retroaktivity souvisí ochrana tzv. nabytých práv (iura quaesita), i když oba instituty nelze ztotožňovat. Porušením zásady ochrany nabytých práv by byla pouze taková změna, která by se zpětnou účinností zhoršila právní postavení subjektu práva. Základní změnou, provedenou zde zákonem č. 103/2000 Sb., je, že společenství vlastníků jednotek získalo právní subjektivitu (v oblasti, která je součástí předmětu jeho činnosti), nezbytnou pro řádné zabezpečení úkolu společenství, jakož i smyslu a účelu jeho vzniku. Taková úprava je bezpochyby v dispozici demokratického zákonodárce, který z principu věci musel stanovit podmínky, za kterých tato právnická osoba, způsobilá vykonávat práva a zavazovat se ve všech věcech, spojených se správou domu, vznikne. Podle § 9 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů společenství vzniká v domě s nejméně pěti jednotkami, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, a to dnem doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k jednotce, poslednímu z těchto vlastníků. Dané ustanovení je doplněno přechodným ustanovením čl. II bod 2 zákona č. 103/2000 Sb., upravujícím situaci vlastníků, kteří stanovené podmínky splňovali před nabytím účinnosti tohoto zákona (1. 7. 2000). Pokud by takové ustanovení nebylo přijato, došlo by k porušení principu rovnosti mezi vlastníky jednotek. Za zpětně působící by bylo možné novou právní úpravu považovat jen tehdy, kdyby konstituovala vznik společenství přede dnem své účinnosti. Zákon však jednoznačně stanoví svou účinnost do budoucna a je z tohoto hlediska v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Navrhovatelé dále uvádějí, že napadená ustanovení překračují ústavní rámec obsahu a ochrany vlastnického práva (§ 9 odst. 9, § 10 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů), resp. že zákonodárce klade v celé konstrukci společenství, jeho působnosti a způsobu přijímání rozhodnutí, nepřiměřený důraz na kolektivní stránku realizace práv, spojených s užíváním a nakládáním s domem (§ 9 odst. 1, § 11 odst. 4, 5 zákona o vlastnictví bytů). V prvé řadě je nutno poukázat na specifický charakter bytového vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů. Podle § 1 odst. 1 tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy, při němž spoluvlastník budovy je zároveň vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy. Platná právní úprava je tedy postavena na spoluvlastnické koncepci, kde hlavním předmětem je budova a vedlejším předmětem byt nebo nebytový prostor, které nejsou reálně oddělitelnými částmi budovy a ke spoluvlastnictví budovy tak přistupuje vlastnictví bytu či nebytového prostoru (konstrukce tzv. dualistické teorie bytového vlastnictví ve spoluvlastnickém pojetí). Uvedená zvláštní právní úprava, umožněná občanským zákoníkem, který stanoví, že předmětem občanskoprávních vztahů mohou být též byty nebo nebytové prostory (§ 118 odst. 2) a který v ust. § 125 odst. 1 odkazuje na napadený zákon, je dána právě specifickou povahou bytu nebo nebytového prostoru, které nemohou být fakticky samostatnými, oddělitelnými částmi budovy. Vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru je potom z podstaty věci nutně omezeno v rozsahu, ve kterém je třeba respektovat nutnost hospodaření s budovou jako celkem. Práva jednotlivých vlastníků jsou omezena stejným vlastnickým právem ostatních vlastníků jednotek. Argumentům navrhovatelů proto nelze přisvědčit, neboť platná právní úprava je vedena právě snahou na zmíněná specifika reagovat. Jedná se o projev ústavně zakotvené zásady, že vlastnictví zavazuje a nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy (čl. 11 odst. 3 Listiny). Zákonodárce byl veden snahou o spravedlivé, vyrovnané řešení, podporující vlastníky, kteří respektují citovanou zásadu, a poskytující vyšší míru právní jistoty i dalším zainteresovaným osobám, plnícím své úkoly v souvislosti se správou domu. Přijetí nové právní úpravy bylo vynuceno její společenskou naléhavostí po zkušenostech s dřívější úpravou, která zjednodušeně řečeno dostatečně nebránila situacím, kdy „poctiví dopláceli na nepoctivé“. Ústavní soud, vědom si své kompetence, dospěl k závěru, že napadená ustanovení nejsou jednotlivě či ve svém souhrnu v rozporu s předpisy nejvyšší právní síly.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Ona je jinak vymezená

zdeseny clen SVJ — Sat, 02 Apr 2016 15:12:39 +0200

Pokud by § 3063 v NOZu nebyl, úderem půlnoci 1.1.2014 by všechna prohlášení vlastníka byla v rozporu se zákonem. Takže si zákonodárce vybíral mezi tím, dát povinnost opravit prohlášení vlastníka v souladu s vymezením jednotek v NOZu a nějakou lhůtu k této povinnosti, nebo zavést dvoukolejnost. Zavedl dvoukolejnost, máme domy s jednotkami podle NOZu a máme domy s jednotkami podle ZoVB, ale oba tyto typy domů mají SVJ podle NOZu.

Podle ZoVB máte jednotku a k tomu podíl na společných částech domu a podíl na pozemku.

Podle NOZu je součástí jednotky ten podíl.

Proto se to jinak eviduje na katastru a jiný je i obsah smluv o převodu. I nově vymezených jednotek stačí převádět jednotku, u domů s jednotkami vymezenými dle ZoVB musíte do smlouvy krom jednotky uvést i ten podíl na společných částech.

http://obcanskyzakonik.justice.cz/…visko-07.pdf

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - proč tedy ta dvojkolejnost?

Magda3 — Sat, 02 Apr 2016 15:03:21 +0200

A z jakého důvodu je zavedena tato dvojkolejnost? Kdyby tam § 3063 nebyl, tak by má jednotka byla od 1.1.2014 jednotkou dle NOZ na základě § 3028 věta před středníkem. Tak v jakém rozporu se zákonem?

Stejně jde jenom o spoluvlastnictví a já vlastně nikdy jednotku nevlastnila.

Magda

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - § 3063

zdeseny clen SVJ — Sat, 02 Apr 2016 14:43:16 +0200

§ 3063 je v NOZu z toho důvodu, že jinak by Vaše jednotka vymezená dle ZoVB byla v rozporu se zákonem, Vaše prohlášení Vlastníka by bylo v rozporu se zákonem. Aby k tomuto nedošlo, exituje dvokolejnost ve vymezení jednotky.

Ale neexistuje dvoukolejnost v tom, čím se řídí Vaše vzájemné vztahy s ostatními spoluvlastníky.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Podle soudů usnesení schválit mohlo

zdeseny clen SVJ — Sat, 02 Apr 2016 14:40:06 +0200

Takže o usnesení se nemá smysl bavit.

A ohledně stavebního spoření.

Ať už máte stavební spoření nějaký čas uzavřené nebo o jeho založení teprve uvažujete, před pár dny schválená změna státní podpory se vás bude týkat. Nová pravidla platí pro všechny, dokonce i pro smlouvy uzavřené před rokem 2004, tedy ty, které až dosud měly nárok na státní podporu 4 500 korun.

Zdroj: http://finance.idnes.cz/…sporeni.aspx?…

http://www.epravo.cz/…i-74564.html

Takže snížit do budoucna státní podporu stavebního spoření je OK. Ale uložit daň za předchozí rok možné není.

Obdobně určit, že povinnosti plateb sloužících na splácení úvěru SVJ přecházejí na nového vlastníka je OK, pokud se jedná o povinnosti plateb vzniklé po 1.1.2014. A opakuji, usnesení je právní titul, konkrétní platba je povinnost.

Já už skutečně nevím, co bych Vám ještě mohl dodat. Pokud Vám to stále přijde jasné a chcete pokračovat u soudu se zakázanou retroaktivitou, je to na Vás. Já si jen myslím, že to máte mylné a může Vás to stát dost peněz.

Obdobně jako všechny, kdo podlehli Lake argumentaci o tom, že „fond oprav“ není nutné platit jen z důvodu nesmyslnosti termínu „fond oprav“. A už tu takových rozsudků bylo několik. Prostě pokud chcete s podobnými Lake nesmysly k soudu, je to na Vás. Jenom si prosím povšimněte plíživé změny názoru Lake z neplaťte nesmysly v minulosti, na pokud jste se nebránili usnesení, máte smůlu, co hlásí dnes. Protože podobný vývoj očekávám s tím přechodným ustanovením.

Já už nevím, co bych pro Vás ještě mohl udělat. Mně tam přechodné ustanovení nechybí, neboť chápu, o čem je § 3028 první věta před středníkem a tedy nehledám to opačně ve větě za středníkem, která je o něčem jiném. Pokud chcete pokračovat, dejte ve finále vědět, jak jste dopadla a kolik to stálo peněz.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - § 3028 a § 3063 spolu souvisí

Magda3 — Sat, 02 Apr 2016 14:37:01 +0200

Rozumím, co chcete říci tím, že § 3028 a § 3063 spolu vlastně nesouvisí. Ten první upravuje vlastnické vztahy (tj. vztahy mezi spoluvlastníky) a druhý upravuje mé vlastnické právo.

Jenže ono to spolu souvisí. Mé VLASTNICKÉ a spoluvlastnické právo zůstává stejné a definuje ho ZoVB. Vzniká a bude vznikat na základě tohoto zákona. A od toho se odvíjí vše ostatní. Nemůžete říci, že mé vlastnické právo je sice stále stejné podle ZoVB, ale vlastně stejné není.

Zkuste mi vysvětlit, proč §3063 vůbec v NOZ je? A kdyby tento § v NOZ nebyl, co by to pro vlastníka znamenalo?

Magda

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Vlastnické právo není "právem k bytové jednotce"

JaVa — Sat, 02 Apr 2016 14:35:00 +0200

Nerad se opakuji,ale již jednou jsem se Vás ptal,proč v KN na mém LV není uvedeno u mé jednotky zástavní právo smluvní, vůči všem ostatním spoluvlastníkům bytových jednotek v domě,když podle Vás bytovou jednotku zapsanou v KN na mé jméno nevlastním,ale spoluvlastním.Děkuji za odpověď.JaVa

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - "Vlastnické právo" k jednotce není právem v § 3028 O.Z.

zdeseny clen SVJ — Sat, 02 Apr 2016 14:12:45 +0200

Já jsem pouze uvedl, že údajné vlastnické právo k jednotce není právem zmiňovaným ve větě za středníkem odstavce 2 ustanovení § 3028 občanského zákoníku.

A to zejména z důvodu, že něco jako vlastnické právo k jednotce ve smyslu vlastnictví věci vůbec neexistuje. Ve skutečnosti se jedná o „vlastnictví“ odvozené od spoluvlastnictví, od toho neoddělitelné. A vždy to tak bylo od samého počátku existence úpravy bytového spoluvlastnictví dle ZoVB, viz mimo jiné Pl. ÚS 51/2000.

Takže vyvozovat důsledky z oné věty za středníkem pro „vlastnické právo“ k jednotce vzniklé před 1.1.2014 je zcela mylné, neboť ve skutečnosti se jedná o spoluvlastnický vztah = poměr k domu a poměr k spoluvlastníkům, který je řešen větou před středníkem a tedy se řídí občanským zákoníkem od 1.1.2014 bez ohledu na datum vzniku.

Proboha, já bych také radši zákony psaném matematiky, co nebudou stejný název/slovo používat na xx místech pokaždé v úplně jiném kontextu. Ale co mám dělat, když většina právníků šla studovat právo v domnění, že je to jednodušší, než matematika a produkují a vykládají mi zákony tak, jak to vypadá…

Prostě je nutné vždy pátrat i po kontextu, po smyslu, po úmyslu zákonodárce, po nějakém konsenzu nad výkladem a nestačí si přečíst jen to ustanovení. Z ustanovení samotného totiž zjistíte pouhý jazykový výklad a ten je pouhým začátkem.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - stále jde o zavedeni retroaktivity

Magda3 — Sat, 02 Apr 2016 13:48:18 +0200

Pane Zdešený, já jsem reagovala svým příspěvkem na vaše tvrzení, že smlouva (usnesení SVJ), která se uzavřela před platností NOZ, se od 1.1.2014 řídí NOZ. Neřešila jsem své vlastnické právo.

Pominu, zda SVJ vůbec mohlo schválit usnesení, na základě kterého vlastníci musí splácet dluh právnické osoby. Ale usnesení je z data před účinností NOZ. Tvrdit, že splátky tohoto dluhu se řídí od 1.1.2014 NOZ je zkrátka nonsens. Kalousek se také snažil změnit smlouvy o stavebním spoření až od účinnost nového zákona. Ale nepovedlo se.

Magda

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Právo není právem?

Sat, 02 Apr 2016 13:47:36 +0200

Pane Zděšený,

Vaše dosavadní argumentace byly vesměs koherentní a veskrze konsistentní. Nyní ovšem píšete, že ne každé právo je právem. Jak tomu máme rozumět? Připomíná to jiné zdejší diskutéry, kteří tvrdí, že si z platného psaného práva mohou vybírat pouze to, co se jim hodí, a o zbytku uvádí, že jde o ustanovení neplatná, neboť se jim zrovna nehodí, aniž by ovšem uvedli, zda s tímto přístupem již aspoň jedinkrát uspěli u soudu.

Právo tedy podle Vás není právo? Jak to poznáme?

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Re: To jsou ale jiné situace

lugdug — Sat, 02 Apr 2016 13:32:48 +0200

Navázal bych na příklad…

našem SVJ je cca 30 vlastníků. 10 zaplatilo „náklady“ rekonstrukce najednou a 20 nikoliv. Ti proto splácí (náklady + úroky).

V průběhu splácení se rozhodne jeden z těchto 20 dlužníků prodat byt. Jak se tato situace bude řešit? Původní vlastník dluh před prodejem bytu dluh uhradí? Nebo SVJ potvrdí dluh a vše ve splácení pokračuje nový vlastník?

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - To jsou ale jiné situace

zdeseny clen SVJ — Sat, 02 Apr 2016 13:25:26 +0200

Jsem si celkem jistý, že jste nepřijali usnesení, které by ke splácení úvěru zavazovalo i spoluvlastníky, kteří byli schopni svůj příspěvek zaplatit ihned a učinili tak. Ostatně takové usnesení by bylo v rozporu s dobrými mravy a pokud by tedy neprošlo jednomyslně za přítomnosti všech, tak by bylo neplatné. Takže skutečně nevím, co má společného mnou popisovaná a soudy v odkazovaných rozsudcích řešená situace s tou Vaší.

Tedy krom použití slov úvěr, společenství vlastníků či usnesení. :) :)

Pokud mě podezříváte z toho, že Vaši situaci popisuji ve své větě, tak se dopouštíte stejných omylů, jako lake ve svých doslovných jazykových výkladech.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Nikoliv na právní poměry

zdeseny clen SVJ — Sat, 02 Apr 2016 12:50:16 +0200

Pouze na vznik právních poměrů a na práva a povinnosti z nich vzniklé před účinností.

A ta vyjímka podle § 3063 se týká pouze vymezení jednotky dle ZoVB, nikoliv poměrů mezi spoluvlastníky.

Vy se jen stále pokoušíte mezi práva a povinnosti vzniklé před účinností zařadit Vaše údajné „právo vlastnické“ a při tom ignorujete, že žádné takové právo nemáte, že jste spoluvlastník, vždy jste byla a vaše spoluvlastnické vztahy s ostatnímu jsou řízeny NOZem od 1.1.2014 a to bez ohledu na datum vzniku Vašich spoluvlastnických poměrů.

Prostě všechno, co se jako právo občas laicky nazývá, není právem o němž se zmiňuje ta věta za středníkem v ustanovení § 3028.

To je ta nebezpečnost jazykového výkladu práva. O které se zmiňuje mnou výše citovaný nález pléna ústavního soudu a nebo také nález citovaný zde http://www.portalsvj.cz/…eo-clena-svj#…

Víte, celé toto podle mě vzniklo prostě tím, že lake nezaznamenal, že spoluvlastnictví je právním poměrem. Prostě mu to několik let nedošlo. A protože to nikdo s kým o tom diskutoval neuměl takto pojmenovat, tak mu to nikdo zavčasu nevyvrátil. A protože on neustupuje, jak si můžete všimnout z jeho dnešních tvrzení o „fondu oprav“ a z tvrzení jím používaných v minulosti. V minulosti rozhodně netvrdil, že pokud chcete úspěšně bojovat, proti „fondu oprav“, tak musíte ve chvíli, kdy prošlo usnesení o jeho placení, jak tvrdí dnes. V minulosti tvrdil, že když po Vás někdo chce platit fond oprav, tak nemusíte platit nic. On prostě nikdy neřekne, že se mýlil.

A já jsem přesvědčený, že v tuto chvíli on už ví, že se mýlil i ohleďně toho přechodného ustanovení. A to je přesně důvodem, proč se zatím nikdy nevyjádřil k té jednoduché otázce o tom, jak se rozvádí manželství uzavřené před 1.1.2014 a na základě jakého přechodného ustanovení…

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Splácení cizího úvěru 2

jpinkava — Sat, 02 Apr 2016 11:00:34 +0200

… „Prostě pokud SVJ řádně přijalo usnesení o úvěru a jeho splácení, tak je toto usnesení platné.“ … A pro tyto platební povinnosti vzniklé od 1.1.2014 prostě platí, že je spoluvlastník musí uhradit, i když spoluvlastníkem nebyl ve chvíli, kdy byly schvalovány." …
S tímto Vaším závěrem nelze souhlasit – v našem SVJ je cca 30 vlastníků. 10 zaplatilo „náklady“ rekonstrukce najednou a 20 nikoliv. Ti proto splácí (náklady + úroky). Je zcela jasné, kdo je dlužník, kdo věřitel (ať již ve vztahu k banka – SVJ a taktéž SVJ konkrétní osoba(nikoliv BJ). Jediný malér dopadající na všechny je ručení za splátky (viz Váš příklad „vychcaný“ prodávající …)

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - zavedeni retroaktivity pro Zdeseneho

Magda3 — Sat, 02 Apr 2016 10:51:44 +0200

Pane Zdesený, proč, když zákonodárce měnil podmínky pro stavební spoření, lidé rychle uzavírali smlouvy o stavebním spoření, aby to stihli ještě před účinností zákona? Bylo to proto, že na smlouvy “před“ dopadala stávající právní úprava a oni mohli dalších 5let podle této úpravy postupovat. Vy tvrdíte, že smlouva sice vznikla za staré právní úpravy, ale od účinnosti nové se řídí novu právní úpravou. Jednou se o podobnou věc pokusil Kalousek přímo v zákoně a zavedl retroaktivitu i na staré smlouvy a se zlou se u ÚS potázal. A to mohl operovat veřejným zájmem.

Pokud by existoval od 1.1.2014 přechod dluhů na nabyvatele, nezmění se pravidla pouze pro kupce, prodávajícího a SVJ, ale například i pro ty, kdo mají ve veřejném seznamu zapsané zástavní právo. Toto právo se stává od 1.1.2014 méněcenným a ten, kdo uzavřel smlouvu před 1.1.2014 jí uzavřel za úplně jiných podmínek. Pokud zákonodárce něco takového chtěl udělat, pak měl v zákoně nejenom výslovně zavést retroaktivitu na tyto případy, ale spolu s tím vyřešit s retroaktivitou spjaté důsledky tak, aby nabytá práva byla řádně chráněna (viz.nález Ústavního soudu ČSFR sp. zn. Pl. ÚS 78/92).

Ještě něco k tomu, jak číst § § 3028. Něco z judikátu I. ÚS 344/04: Zákonodárce tak respektuje imperativ ústavní konformity zákonné úpravy, který ostatně pro případy nepravé retroaktivity opakovaně artikuloval i Ústavní soud – např. v nálezu ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96, v němž mj. uvedl, že: "Obecně v případech časového střetu staré a nové právní normy platí nepravá retroaktivita… Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony se (však) řídí zrušenou právní normou (důsledkem opačné interpretace střetu právních norem by byla pravá retroaktivita). Aplikuje se tady princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání …Zrušení staré a přijetí nové právní úpravy je nutně spjato se zásahem do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v právo. Dochází k tomu v důsledku ochrany jiného veřejného zájmu či základního práva a svobody.

Dle mého laického názoru ted:§3028 a věta před středníkem pouze konstatuje, že se ustanoveními tohoto zákona řídí právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných a druhou větou se řeší časový střet staré a nové normy tak, že na právní poměry vzniklé před účinností zákona se použije stávající právní úprava. Přičemž existují i výjimky, kdy se nová právní úprava nepoužije ani na právní poměry, které vznikají po nabytí jeho účinnosti. Jednou z takových výjimek je § § 3063.

Magda

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Splácení cizího úvěru

zdeseny clen SVJ — Sat, 02 Apr 2016 08:18:06 +0200

Vynechte z toho tu daňovou diskuzi a jednoduše přestaňte používat slovo náklad. Je to v této souvislosti zcela irelevantní a bude to pak pro Vás možná pochopitelnější.

Splácení cizího úvěru by možná Vaší povinností nebylo.

Splácení úvěru který byl schválen a a přitom bylo schváleno jeho splácení tou povinností je. A pro tyto platební povinnosti vzniklé od 1.1.2014 prostě platí, že je spoluvlastník musí uhradit, i když spoluvlastníkem nebyl ve chvíli, kdy byly schvalovány. To přesně v rozsudku říká ten nalézací soud a následně v usnesení stvrzuje ústavní soud.

Vaše teorie o tom, jak je nutné předepsat k úhradě prostřednictvím příspěvků celý náklad nějaké rekonstrukce a následně z nějak smluvně sjednaných splátek tohoto příspěvku splácet úvěr jsou prostě pouhými teoriemi. Tak jako mnoho ostatního co vyvozujete se svých jazykových výkladů.

Prostě pokud SVJ řádně přijalo usnesení o úvěru a jeho splácení, tak je toto usnesení platné.

Řešeno například v rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. listopadu 2011, č. j. 5 Cmo 171/2011–148, který řešil platnost usnesení SVJ obsahujícího schválený návrh Stavebního bytového družstva Vítkovice (pátého žalovaného), aby shromáždění vlastníků jednotek v domě přijalo usnesení, že společenství vlastníků jednotek schvaluje předpis účinný od 1. dubna 2008 a rozpočet střediska bytového hospodářství na rok 2008.

Vrchní soud v rozsudku cituje ustanovení § 11 odst. 4 zákona o vlastnictví bytů ve znění účinném do 30. června 2000, dovodil, že byla-li v posuzovaném případě provedena revitalizace domu, kterou nedošlo ke změně účelu užívání stavby, jejíž financování zajistilo družstvo prostřednictvím uzavřeného úvěru, jsou vlastníci jednotek povinni spolupodílet se na jejím financování ve smyslu § 15 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů ve znění účinném do 30. června 2000. Ve shodě se závěrem soudu prvního stupně pak uzavřel, že povinnost vyplývající z označeného ustanovení zákona zahrnuje také povinnost podílet se na splátkách úvěru, který družstvo uzavřelo, neboť se jedná o úvěr k udržení a zlepšení celkové kvality domu. Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně i v tom, že na posuzovanou věc dopadá usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. října 2008, sp. zn. 28 Cdo 3246/2007, podle něhož se důležitou záležitostí ve smyslu § 11 odst. 8 zákona o vlastnictví bytů rozumí pouze taková skutečnost, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití; o to však v posuzovaném případě nejde.

A Vy prostě ve svých jazykových výkladech nemáte pravdu.

Ohledně neustále opakovaných judikátů o retroaktivitě Vám já nemám co bych dodal. Nemáte pravdu. Ostatně v několika diskuzích na tomto serveru jste mi neodpověděl na otázky.

Považuje se manželství uzavřené před 1.1.2014 za manželství podle NOZu?

Na základě jakého přechodného ustanovení?

Rozvádí se manželství uzavřené před 1.1.2014 podle NOZu?

Je společné jmění manželů vzniklé před 1.1.2014 společným jměním manželů podle NOZu?

Na základě jakého přechodného ustanovení?

Zkuste si, prosím, odpovědět na tyto otázky a možná při tom odpovídání seznáte reálný obsah ustanovení § 3028, který zatím nevidíte.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Úspěchy u soudu pana Lake

zděšená z pana Lake — Sat, 02 Apr 2016 05:41:10 +0200

pane Lake, podělte se s námi o vaše úspěchy u soudů. Sdělte nám, kolik soudů jste přesvědčil svými konstrukcemi! Mám za to, že pokud nebudete reagovat, je počet vašich úspěchů u soudu roven nule. Děkuji!

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Co judikuje Ústavní soud

lake — Fri, 01 Apr 2016 23:24:55 +0200

O jednoduchém účetnictví se zde nebavíme. To používáte jen jako úhybný manévr. Nevím , proč mne v té souvislosti vyzýváte, abych si doplnil vzdělání. Asi nemáte co relevantního říci.

Když si přečtete jakoukoliv příručku o účetnictví pro začátečníky, odvodíte si snadno, která částka je pro vlastníky jednotek nákladem na správu, který jsou ze zákona povinni uhradit. Tak schválně, hádejte která z těchto částek byla nákladem na správu domu:

částka, kterou SVJ dostalo od banky jako úvěr, a teď ji bance zase vrací?
částka, kterou SVJ uhradilo zhotoviteli díla za opravu domu?

Tak co, uhádl jste? Napovím Vám: obě částky to být nemohou. To by každý ubožák vlastník jednotky najednou dlužil víc než dvojnásobek toho, co celá akce stála. Takže tudy cesta určitě nevede, to by byl podvod. Musíte se rozhodnout pouze pro jednu z obou částek. Pouze ta je nákladem na správu domu podle § 15 odst. 1 ZoVB. Pouze tuto částku bylo SVJ oprávněno vymáhat na vlastnících jednotek.

Já Vám pomohu, když jste tak zmaten. Když si vyzvednete automobil v opravně, uhradíte částku za opravu, nebo se zavážete, že mechanikovi budete deset let splácet jeho úvěr? Když si necháte zhotovit kuchyňskou linku, zaplatíte prostě truhláři za dodané dílo, nebo mu podepíšete, že se budete patnáct let podílet na nějakých jeho splátkách úvěru? Když si necháte zateplit dům, zaplatíte zhotoviteli co jste dlužen, nebo za něj budete dvacet let platit JEHO úvěr?

Orientujete se v běžných závazkových vztazích, nebo Vám to dělá nepřekonatelné potíže rozeznat, že splácení cizího úvěru cizí osobou není totéž co splácení nákladu na správu Vašeho majetku?

Pokud to auto, ten nábytek či ten dům máte snad v obchodním majetku podnikatele, pak Finanční úřad by Vám neuznal jako daňově účinné žádné splácení vlastního úvěru, a už vůbec by Vám neuznal splácení cizího úvěru!!!. To jsou takové triviality, že je směšné to zde vykládat. Mám pocit že tato diskuse již opustila odbornou úroveň.

Tak snad už je to vyjasněno. Takže nákladem na správu domu či nákladem na technické zhodnocení domu je pouze náklad vynaložený na úhradu „faktury“ od zhotovitele díla. S jakýmisi nekonkrítními rozsudky zde prosím neargumentujte. O nich se nebavíme. Bavili jsme se o konkrétních judikátech Ústavního soudu o podmínkách zavedení nepravé retroaktivity, pamatujete se? Viz: Pl. ÚS 78/92, IV. ÚS 215/94, Pl.ÚS 21/96, III. ÚS 611/01, I. ÚS 654/03, II. ÚS 329/04, I.ÚS 344/04, I. ÚS 89/07, II. ÚS 2070/07, I. ÚS 3143/08, Pl.ÚS 17/11.

lake

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Ovšem soudy už celé roky judikují něco jiného

zdeseny clen SVJ — Fri, 01 Apr 2016 22:02:34 +0200

Milý pane, doplňte si vzdělání. Cituji: „Zcela Vám ušlo (a podruhé to opakuji), že splácení úvěru není u právnické osoby nákladem. To by bylo porušení účetních předpisů, zákona o účetnictví a jednalo by se o trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění“.

Rozumíte například rozdílu mezi jednoduchým (daňovou evidencí) a podvojným účetnictvím? Asi, ne, jinak byste výše uvedený nesmysl nikdy nenapsal. Víte například, že až do 31.12.2004 účtovaly SVJ v jednoduchém účetnictví? A z čeho proboha usuzujete, že to, zda je splácení úvěru nákladem daňově, či není, je rozhodující pro to, zda to za platbu pro spoluvlastníky v daném roce označí soud v právním slova smyslu? Proč si proboha myslíte, že nemůže soud pro zjednodušení chápat platby vlastníka nikoliv ve výkladu vycházejícího z podvojného účetnictví, ale pro zjednodušení a lepší pochopení spoluvlastníky to právně pojmou soudy dle jednoduchého účetnictví? Protože je to tak pro ekonomicky se neorientující spoluvlastníky jednoduše snáz pochopitelné. Na čem stavíte, že na to soudy nemají pří výkladu zákona právo? Co má daňový pohled společného s právním výkladem a oprávněností předepsané platby?

Já rozumím Vaší doslovné jazykové konstrukci.

Ta jako celek ovšem má jednoduchý háček. Soudy už celé roky judikují, že splácení úvěru právnické osoby SVJ, který byl čerpán a vynaložen na správu domu a pozemku je v souladu s právem součástí správy a pokud je v souladu se ZoVB schválen, jsou platby sloužící k jeho splácení správně předepisováný k úhradě spoluvlastníkům. Tady bylo dokonce jednomyslně odsouhlaseno usnesení, které uložilo nějaké povinnosti do budoucna. Toto uložení proběhlo v souladu s právem, podle ZoVB.

Toto usnesení = právní titul.

Každoměsíční platba spoluvlastníka = každoměsíční povinnost vznikající ten daný každý měsíc.

Do těchto povinností vstoupil nový vlastník dle NOZu v souladu s § 1106.

Vy ovšem s tímto výkladem nesouhlasíte a místo toho konstruujete jiný. To je jistě Vaše právo a můžete o tom jistě přesvědčovat soud. Až se Vám to povede, přijďte s judikátem a uvidíme. Do té doby mají prostě pravdu soudy a Vy jednoduše pravdu nemáte.

Totéž se týká Vašeho výkladu o chybějícím přechodném usnesení. Zatím to vše vypadá, že soudy zcela předvídatelně respektují výkladovou literaturu a Vy jste nás zatím neinformoval o jediném kroku, který činíte, aby tomu bylo jinak, takže opět platí, dokud nic neučiníte, mají prostě pravdu soudy a Vy jednoduše opět pravdu nemáte.

Proti Vašemu argumentu, že práva a povinnosti spoluvlastníka vznikly vlastně už vznikem prohlášení vlastníka a daná usnesení tyto práva a povinnosti pouze upřesňují skutečně nemám žádný argument. Tato Vaše konstrukce je jednoduše natolik absurdní, že fakt nevím, jak Vás přesvědčit.

Jenom si Vás dovolím upozornit na nález Pl.ÚS 33/97 ze dne 17. 12. 1997 a zejména jeho odůvodnění.

Moderní demokratická psaná ústava je společenskou smlouvou, kterou se lid, představující ústavodárnou moc (pouvoir constituant), ustavuje v jedno politické (státní) těleso, zakotvuje vztah individua k celku a soustavu mocenských (státních) institucí. Dokument institucionalizující soustavu základních obecně akceptovaných hodnot a formující mechanizmus a proces utváření legitimních mocenských rozhodnutí nemůže existovat mimo veřejností akceptovaného kontextu hodnot, spravedlnostních představ, jakož i představ o smyslu, účelu a způsobu fungování demokratických institucí. Jinými slovy nemůže fungovat mimo minimálního hodnotového a institucionálního konsenzu. Pro oblast práva z toho plyne závěr, že pramenem práva obecně, jakož i pramenem práva ústavního, a to i v systému psaného práva, jsou rovněž základní právní principy a zvyklosti.

Tuto tezi potvrzují nejen teoretické analýzy, ale především dějiny 20. století, spjaté s existencí totalitních států. Mechanické ztotožnění práva s právními texty se stalo vítaným nástrojem totalitní manipulace. Učinilo zejména z justice poslušný a nemyslící nástroj prosazování totalitní moci.

.Dalším naprosto neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace, vycházející pouze z jeho jazykového výkladu.

.Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Návrh na přejmenování portálu

lake — Fri, 01 Apr 2016 18:56:29 +0200

Jasně. když nemáte argumenty, snažíte se mne překřičet.

Pane Zděšený člene, nikoliv lake, ale Vy zde někdy píšete právní fantazie, nad kterými se tají dech. Tvrdíte, že máme respektovat protiústavní usnesení Ústavního soudu, které samo o sobě je v rozporu s judikáty ústavního soudu Pl. ÚS 78/92, IV. ÚS 215/94, Pl.ÚS 21/96, III. ÚS 611/01, I. ÚS 654/03, II. ÚS 329/04, I.ÚS 344/04, I. ÚS 89/07, II. ÚS 2070/07, I. ÚS 3143/08, Pl.ÚS 17/11.

Napsal jste před hodinou zde:

„Já jen neignoruji, že soudy pokud si SVJ vzalo úvěr a je splácen prostřednictvím nějakých plateb od vlastníků na účet SVJ (zde pominu, že tomu jako SVJ, tak soudy říkají úplně jinak, než by měli), tak tyto neuhrazené platby za měsíce po 1.1.2014 předchozím vlastníkem soudy vysoce pravděpodobně připíšou k úhradě novému vlastníkovi.“

Zcela Vám ušlo (a podruhé to opakuji), že splácení úvěru není u právnické osoby nákladem. To by bylo porušení účetních předpisů, zákona o účetnictví a jednalo by se o trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Nákladem bezpochyby byla částka, kterou SVJ vynaložilo v roce 2008 na opravu domu. DLužníkem jsou osoby, které v té době byly vlastníky jednotek a které se tím obohatily.

Jestliže se snad v roce 2007 popletené osoby zavázaly hradit za právnickou osobu její vlastní dluh u banky, pak jim tím neodpadla zákonná povinnost uhradit náklad na správu domu podle § 15 odst. 1 ZoVB. Ovšem závazek k úhradě cizího dluhu nebyl závazkem v rámci bytového vlastnictví! Právně se jednalo o přistoupení k závazku podle § 534 zákona č. 40/1964 Sb.:

40/1964 Sb. § 534
Kdo se s dlužníkem dohodne, že splní jeho závazek vůči jeho věřiteli, má vůči dlužníkovi povinnost poskytovat plnění jeho věřiteli. Věřiteli z toho však přímé právo nevznikne.

Šlo tedy jednoznačně o obligační vztah, vzniklý podle tehdejšího Občanského zákoníku, který neměl a nemá nic společného s bytovým vlastnictvím. Takže to nemůže být dnes vydáváno za náklad na správu domu. Náklad na správu domu SVJ skutečně vynaložilo, když uhradilo částku zhotoviteli opravy a v účetnictví SVJ to je bezpochyby zachyceno.

Pokud snad tvrdíte, že SVJ při sjednání svého úvěru jednalo jako zástupce vlastníků, pak se ovšem nemohlo jednat o správu domu, nýbrž o poskytnutí finanční služby neplatičům, kteří chtěli rozložit svou platbu do splátkového kalendáře na delší období. Jedná se tedy od roku 2008 pouze o splátky dluhu tehdejších vlastníků jednotek, hrazené od roku 2008. Při tom je bezvýznamné, že toto splácení dosud neskončilo. Jde stále o jednu a tutéž platební povinnost.

Pokud snad tvrdíte, že šlo o závazek plynoucí z vlastnického práva (což není pravda), prosím: i ten by nepochybně vznikl před účinností NOZ a proto se samozřejmě řídí i nadále podle dosavadních právních předpisů. Až do splacení, že ano.

lake

P.S. Přečtěte si raději celou tuto diskusi znovu. Položil jsem Vám pár srozumitelných otázek, které jsou pro Vás zřejmě nepříjemné. Asi proto na ně neodpovídáte. Nervozita stoupá? Závěr Vašeho textu mi připomíná závěr příspěvku o fiktivním rozhovoru s význačným českým právníkem: Rozhovor s blbcem o NOZ.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Prava retroaktivita de US

Magda3 — Fri, 01 Apr 2016 18:24:36 +0200

Pane Zdeseny, netroufnu se do toho moc plést. Ale už jsem načetla pár judikátů o retroaktivitě. Myslím, že tento je téměř o tom samém, o čem se zde bavíte: I. ÚS 344/04. http://kraken.slv.cz/I.%C3%9AS344/04

A podle tohoto judikátu se zde nebavíte o nepravé retroaktivitě, ale o retroaktivitě pravé.

Zkuste se na to podívat.

Magda

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Víte co, přejmenujte to tu

zdeseny clen SVJ — Fri, 01 Apr 2016 18:10:43 +0200

Navrhuji přejmenování z portalsvj.cz na pravo_dle_lake.cz

A místo podtitulu Informační portál – Společenství vlastníků jednotek si dejte Koutek doslovných výkladů práva, co soudy nemusí a nebudou respektovat.

Vy máte problém s tím, že Vaše výklady česká justice odmítá akceptovat. V tom případě milý zlatý pane máte jedinou možnost, soudit se s Českým státem.

Děláte to? Kolik sporů vedete u ESLP? S jakým výsledkem?

Pokud ne, nezbude Vám, než nejen to mnou výše uvedené usnesení ústavního soudu respektovat.Protože ústavní soud je instituce jíž přísluší vykládat právo, nikoliv Vám. Smiřte se s tím už konečně.

Pokud soud nalézací a ústavní soud dospěly k závěru, že se jedná o povinnosti vzniklé po 1.1.2014, tak to tak prostě je. A bude tomu tak i v dalších sporech, dokud neprosadíte opak. Už jste začal? Protože pokud ne, je úplně jedno co zde tvrdíte…

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Vážený pane, přečtěte si rozsudek 2

lake — Fri, 01 Apr 2016 18:03:02 +0200

Nikoliv. Nenáte pravdu.

Částky jsou v rozsudku KS označeny takto: „… činí příspěvek na správu a opravu částku 955,–Kč měsíčně a splátka úvěru 661,–Kč“.

Tuto „splátku úvěru“ se zavázal hradit bývalý vlastník jednotky v roce 2007 a hradil ji fakticky od roku 2008. Na této jeho platební povinnosti se dodnes nic nezměnilo. Jeho závazek se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

Jistě Vám neušlo, že žalovaný hradil a hradí předepsanou částku na správu 955 Kč měsíčně. Své povinnosti tedy plní. Odmítal však hradit to, co nespadá pod správu domu a k čemu se vůči SVJ zavázal tehdejší vlastník jednotky v roce 2007. A to je částka 661 Kč měsíčně.

Můžete tu rybu obracet na levý bok, či na pravý bok. Smrdí stále stejně z obou stran.

lake

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Vážený pane, přečtěte si rozsudek

zdeseny clen SVJ — Fri, 01 Apr 2016 17:57:50 +0200

https://www.google.cz/url…

Dle rozsudku se jedná o platby za únor 2014 – listopad 2014.

Platby požadované na základě platného usnesení o přijetí úvěru a jeho splácení takovýmito platbami.

Ze Zápisu ze shromáždění vlastníků SVJ ze dne 13.8.2006 soud zjistil, že vlastníci jednohlasně odsouhlasili zateplení budovy a střechy domu a na uvedenou akci budou čerpat úvěr od ČSOB, který bude splácen z příspěvků vlastníků do fondu oprav.

Pokud nikdo toto usnesení nenapadnul ve lhůtě po jeho schválení, je prostě platné. A soud naprosto předvídatelně v souladu s veškerou komentářovou literaturou takto vzniklé platební povinnosti rozsoudil k úhradě.

A bavíme se o platební povinnosti, která vznikla v únoru, březnu, dubnu… 2014 Nikoliv o nečem, co vzniklo v roce 2007. V roce 2007 bylo platně a v souladu s právem přijato usnesení a na základě tohoto usnesení vznikají postupně každoměsíčne nějaké platební povinnosti. Tedy veškeré tyto povinnosti vznikly už za účinnosti NOZu a rovněž z účinnosti NOZu existoval dluh a podle NOZu přešel na nabyvatele. To že, se nabyvatel pokoušel odkazovat na předchozí judikaturu bylo prostě zcestné.

Vy jste se prostě naučil mnoho zákonů nazpamět, ale bohužel to nepochopil. Už vůbec jste se neseznámil s tím, jak vzniká výklad zákona a co jsou soudy povinné respektovat a co ne. A na základě naprosto matoucích teorií tady udílíte rady.

Podívejte se laskavě, kolika lidem jste zde „výborně poradil“ neplatit fond oprav, abyste dnes říkal, že pokud se proti termínu fond oprav neohradili ve chvíli, kdy byl v usnesení prvně použit a schváleno usnesení, tak mají smůlu.

Já jen upozorňuji na úskalí a rizika následování Vašich výkladů.

Ať si laskavý čtenář udělá názor sám.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Omyl, je to vlezdoprdelismus

lake — Fri, 01 Apr 2016 17:45:44 +0200

Jasně. Rozumím. Ne, vůbec nerozumím.

Před pěti dny jste zde přece tvrdil: „No a ohledně povinností a práv záleží na jejich vzniku, tedy pokud vznikla před 1.1.2014 řídí se ZoVB, pokud vznikla po 1.1.2014 řídí se Občanským zákoníkem 89/2012 Sb.“
http://www.portalsvj.cz/…20222/110674#…

Četli jsme to všichni. Takže teď zase tvrdíte něco úplně jiného, než jste tvrdil před pěti dny, rozumím tomu dobře? A za příklady dáváte rozsudky, které si vzájemně protiřečí. Aha. Hm.

Obdivuji Váš konstantní a neměnný názor. Je opravdu jen málo lidí, kteří si dovedou tak pevně stát za svým tvrzením.

lake

P.S. Že jde o povinnost předchozího vlatníka, vzniklou v roce 2007, není moje teorie. Je to uvedeno v rozsudku Krajského soudu jednací číslo 47 Cm 63/2015–65.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Omyl, to je realismus

zdeseny clen SVJ — Fri, 01 Apr 2016 17:35:29 +0200

Já jen neignoruji, že soudy pokud si SVJ vzalo úvěr a je splácen prostřednictvím nějakých plateb od vlastníků na účet SVJ (zde pominu, že tomu jako SVJ, tak soudy říkají úplně jinak, než by měli), tak tyto neuhrazené platby za měsíce po 1.1.2014 předchozím vlastníkem soudy vysoce pravděpodobně připíšou k úhradě novému vlastníkovi.

Nic víc, nic míň neříkám

Bude soudům úplně jedno, jaký má lake názor na přechod tohoto dluhu z původního vlastníka na vlastníka nového.

A tedy se jen domnívám, že v zájmu vlastní peněženky by se měli dotyční seznámit nejen s Vaším pohledem.

Berte to jako opatrnostní přístup, né každý chce vést soudy za spoustu peněz o Vaše teorie, bez ohledu na to, jaké jsou.

Vy člověče jste neskutečně nebezpečný důvěřivým čtenářům.

I to, že se jedná a dluh vzniklý v roce 2007 je Vaše teorie, nic víc, nic míň a nic do byste i Vy sám, teoretik práva veškerého dokázal prosadit před soudem!!!

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - dlouhá cesta ke spravedlnosti

Magda3 — Fri, 01 Apr 2016 17:25:44 +0200

Pane Zdeseny, ale pokud k tomu všichni přistoupíme jak nám radíte, víte jak to dopadne?

Samozřejmě že cesta bude dlouhá. A po cestě se i něco nepovede. Ale podle vás se máme smířit s hloupostí a lhostejností. Máme rezignovat na právo a spravedlnost. Vždyť mi si za hloupé rozhodování soudů můžeme sami svým přístupem.

Já zkusím nabídnout jinou radu. Pokud si myslíte, že je něco špatně, tak se tomu postavte. Nerezignujte a bojujte. A počítejte s tím, že můžete prohrávat a že to nebude zadarmo. Ale nepřizpůsobujte se něčemu jenom proto, že je to pohodlnější. Pokud se přizpůsobíme všichni, tak hloupost a lhostejnost zvítězí na celé čáře.

Magda

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Lidi, prosím Vás, seznamte se i s rozsudky

lake — Fri, 01 Apr 2016 17:06:41 +0200

Pane Zděšený člene, pěkně si protiřečíte.

Ustanovení § 3028 NOZ říká jasně, že práva a povinnosti z nich [t.j. z vlastnických právních poměrů] vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 3862/2015 (předseda JUDr. Miroslav Ferák, JUDr. Pavlína Brzobohatá, JUDr. Jitka Dýšková) v souladu s obsahem § 3028 NOZ onbsahuje tento právní názor soudu ohledně jednotek(1994):

… dosavadními právními předpisy se nadále řídí pouze vznik vlastnického práva k takovým jednotkám a odvozená (sekundární) práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku.

Takže Nejvyšší soud soud jednoznačně přisvědčil názoru, že podle dosavadní právní úpravy se i nadále posuzují dluhy vzniklé do 31.12.2013, až do jejich splacení. Vy jste zde tento rozsudek citoval a dával za příklad, takže s jeho obsahem nejspíše souhlasíte.

Zkuste prosím vysvětlit, proč tedy Krajský soud (rozsudkem ze dne 17. 9. 2015, č. j. 47 Cm 63/2015–65) a Ústavní soud (usnesením ze dne 5. 1. 2016, IV.ÚS 3108/15) přisvědčily opačnému názoru, že dluh bývalého vlastníka, vzniklý z „platby SVJ za opravu, provedenou v roce 2007“, se má posoudit podle nové právní úpravy.

Ve Vašem právním rozboru jistě objasníte, jak je možné, že Krajský soud aplikoval nepřípustnou pravou retroaktivitu, když dříve vzniklý dluh mezi tehdejším vlastníkem jednotky a SVJ posuzoval podle nové právní úpravy. Takový postup se mi jeví býti v rozporu se zákonem i s Ústavou. A jistě mi vysvětlíte, proč Ústavní soud bez zaváhání a bez přezkoumání označil tento právní exces a projev pohrdání právem za souladný se zákonem.

Vy zde argumentujete pomocí rozsudků, které si vzájemně totálně protiřečí. Nu, ale to Vám nijak nevadí. Pozoruhodná flexibilita ducha!

lake

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Lidi, prosím Vás, seznamte se i s komentáři

zdeseny clen SVJ — Fri, 01 Apr 2016 16:16:49 +0200

Přečtěte si vedle tohoto pouhého názoru uživatele Lake, který je pro Vás naprosto bezvýznamným i názor, co na přechod dluhu má soudkyně nejvyššího soudu a způsob, kterým je toto řešeno ve výkladové literatuře.

Abyste neskončili, že se budete divit, jak Vám to soudy soudí jinak, než píše Lake.

I kdyby ve svém přesvědčení měl Lake pravdu, tak k seznání této pravdy soudy vede ještě dlouhá cesta, tak ať Vás to nevyjde zbytečně draho.

Usnesení ústavního soudu IV.ÚS 3108/15 ze dne 5. 1. 2016 http://kraken.slv.cz/IV.US3108/15

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Přechod dluhů bez souhlasu věřitele

lake — Fri, 01 Apr 2016 15:11:42 +0200

Přechod dluhů ze zákona je jednoznačně stanoven:

90/2012 Sb. § 736
(2) Převodem družstevního podílu, s nímž byl spojen nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází k převodu nájmu družstevního bytu, anebo převodu práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem, anebo s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami.

Jak vidíte, jde o zákonný přechod existujících dluhů mezi družstvem a nabyvatelem družstevního podílu. Děje se tak bez souhlasu věřitele, na základě zákona. To se na vlastnictví jednotek samozřejmě nevztahuje.

Ještě jiný přechod dluhu je v zákoně také uveden, a tato možnost je pro nás nadějnější: dopadá totiž na jakýkoliv případ majetku, který je veden ve veřejném seznamu. Takže tato zákonná úprava se použije i pro jednotku(1994) či jednotku(2012):

89/2012 Sb. Převzetí dluhu § 1888
(2) Přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Po převodu vlastnického práva může zcizitel vyzvat věřitele v písemné formě, aby namísto něho přijal nabyvatele jako nového dlužníka. Neodepře-li věřitel dát k tomu souhlas, platí, že souhlas dal, pokud byl na tento následek ve výzvě výslovně upozorněn.

Jak vidíte, jde o přechod dluhu s (mlčenlivým) souhlasem věřitele. Pro obecnou právní úpravu přechodu dluhu platí, že věřitel se vůbec nemusí vyjádřit – takovou povinnost mu zákon neukládá. Mlčí-li, znamená to, že dal svůj souhlas se změnou v osobě dlužníka.

Pro speciální případ – kdy věřitelem je SVJ – se ovšem vedle § 1888 použije speciální ustanovení § 1186 NOZ. SVJ jako věřitel v tomto případě nesmí mlčet: je-li vyzváno k tomu, aby přijalo nabyvatele jednotky jako nového dlužníka, má zákonnou povinnost vyjádřit se písemně, a své potvrzení se soupisem všech přecházejících dluhů předá převodci. SVJ v potvrzení uvede:

že souhlasí s přechodem všech dluhů převodce, nebo
že souhlasí pouze s přechodem některých dluhů převodce, nebo
že zcela odmítá převodce jako nového dlužníka.

V posledním případě samozřejmě SVJ doloží potvrzení podle § 1186, že žádné (přecházející) dluhy nejsou. To má účinky odmítnutí přechodu dluhů podle § 1888 odst. 2 NOZ.

Je to právě přechod dluhů podle § 1888 odst. 2, který měl na mysli zákonodárce v § 1186 NOZ. Je to logické a plně to vysvětluje znění § 1186: Ten totiž ukládá povinnost pouze převodci a právnické osobě SVJ. Nabyvateli jednotky však neukládá vůbec žádnou povinnost, na převodce nepřechází podle § 1186 žádný dluh. V § 1186 zkrátka žádný přechod dluhu není uveden. Není tam z jednoduchého důvodu: přechod dluhu na nabyvatele je v NOZ řešen jinde, a to v § 1888. Potvrzuje to i znění důvodové zprávy k návrhu NOZ, která výslovně uvádí, že přechod dluhu je v NOZ řešen jinde než v § 1186: https://obczan.cz/…5/pododdil-4?….

Neexistuje žádný další zákonný přechod existujících dluhů mezi převodcem a nabyvatelem jednotky. Podotýkám, že podle Listiny základních práv a svobod by něco takového zasahovalo do samé podstaty vlastnictví – šlo by v podstatě o druh vyvlastnění. Takový razantní zásah do práv by musel být v zákoně uveden jednoznačně a určitě. Muselo by se tak stát výslovným a pochybnost nevzbuzujícím ustanovením. Už jsem uvedl, která dvě ustanovení přicházejí jedině v úvahu:

90/2012 § 736 odst. 2 pro přechod družstevního podílu,
89/2012 § 1888 odst. 2 pro všechny případy, kdy dluh je jištěn zástavním právem na věci zapsané ve veřejném seznamu.

lake

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele - Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele

ik — Fri, 25 Mar 2016 10:32:55 +0100

Tady Vám, do prvního rozsudku českých soudů zřejmě nikdo 100% odpověď nedá. Měli jsme v našem SVJ případ dlužníka prodávajícího svůj byt, kdy již platil NOZ. I když jsme realitku upozornili, že prodávající dluží, té do bylo jedno a v kupní smlouvě, jak jsme později zjistili, to nebylo uvedeno. Náš právník nám na daný problém řekl, ano NOZ to ve svém ustanovení toto uvádí, ale co naděláte, když to váš dlužník neuvede do smlouvy. Náš problém se,zaplaťpánbů, vyřešil. Za pomoci právníka jsme dluh vymohli ještě před převodem, takže další běhání po soudech jsme si ušetřili.

Smluvní přechod dluhů bez souhlasu věřitele

Fri, 25 Mar 2016 09:40:14 +0100

Disktuje se zde, zda dluhy z prodávajícího na kupujícího přecházejí ze zákona.

Zajímavá je rovněž otázka, zda dluhy z prodávajícího na kupujícího přecházejí dohodou prodávajícího a kupujícího (ať už tato dohoda je či není součástí kupní smlouvy). Formulováno jinak, pokud se prodávající s kupujícím dohodnout, že veškeré dluhy prodávajícího přechází na kupujícího, musí tuto dohodu SVJ i soudy akceptovat? Pokud např. už SVJ vymáhá dluh na prodávajícím, nastupuje na jeho místo (u soudu) kupující?

Podle dosavadních výkladů se vyžadoval souhlas věřitele (SVJ), který takový souhlas nemuselo udělit. (Být na místě SVJ, jistě takový souhlas udělím, neboť je lepší vymáhat po někom, kdo vlatní byt, ale to není předmětem této otázky.)