Portál společenství vlastníků jednotek - Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Comments

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Jako právník musím Zděšenému členovi SVJ

Ella — Sat, 26 Nov 2016 11:51:01 +0100

říci bravo! Opravdu se s Vaším právním výkladem ztotožňuji. Je to jednoduché a má to hlavu a patu. Škoda, že jste na tomto portálu nezůstal déle, ale chápu, že někteří diskutující, kteří nemají snahu argumentovat věcně, jenom se zde emotivně „vystříkat“, Vás asi svým přístupem otrávili.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Několik zdrojů k prostudování

zdeseny clen SVJ — Wed, 30 Mar 2016 18:41:34 +0200

Omlouvám se, ale skutečně není v mých silách sepisovat tady tak obsáhlé čtení, jako si zřejmě představujete Vy. Tady je pár linků ke čtení a ptejte se moc prosím konkrétně na konkrétní věci. Bude to tak mnohem užitečnější a produktivnější. Zkuste i hledat sám a pak se ptejte. Z praktického hlediska hlavně musíte přizpůsobit stanovy. A ideálně si na ten konkrétní dotaz založte novou diskuzi, protože tady není způsob řazení komentářů úplně intuitivní a obsáhlé diskuze nejsou z toho důvodu moc přehledné. Děkuji

http://www.novinky.cz/…ky-bytu.html http://www.epravo.cz/…u-93010.html http://www.advokat-trutnov.cz/…-od-1–1–2014 http://www.epravo.cz/…u-98975.html

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Zdesený, uveďte konkrétní příklady

anon. — Wed, 30 Mar 2016 18:24:35 +0200

Obecných řečí bylo dost. Nemám rozum průměrného člověka a chci od vás pane zdesený konkrétní příklady pro svj. v čem konkrétně se všechna SVJ se řídí od 1.1.2014 občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. Já jsem blbec a nerozumím tomu. Tak buďte tak hodný a vysvětlujte pro mne jako blbce. Děkuji.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Hrubky - věcně.

Pub — Fri, 25 Mar 2016 02:24:10 +0100

„…do okénka o cca 15ti řádcích…“

pane truhlíku, v pravém dolním rožku toho „okénka“ jsou dva zvláštní trojúhelníčky – zkuste je chytit myškou a zaniklat s nimi. Třeba něco zvíte.

„…něco opravit ani nemohu…“

jj, pečlivost je třeba vypilovat. Úprava komentáře je možná, jen dokud na to Vaše moudro někdo neodpoví. Potom to mohou zmanipulovat/smazat již jen moderátoři (Lake, Pavel, …) a administrátor (Biľak).

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Hrubky

zdeseny clen SVJ — Fri, 25 Mar 2016 00:49:43 +0100

Za hrubky se omlouvám. A že jich bude povícero :)

Nicméně každému doporučuji si to zkusit, psát rozsáhlejší příspěvek do okénka o cca 15ti řádcích. A pak jej v tom okénku kontrolovat a opravovat. Nehledě na čas, co to psaní a ta kontrola zabere. Občas to prostě ujede, nemám na to hodiny a hodiny. Něco si všimnu, opravím, něco ne. A něco opravit ani nemohu, protože už nemám viditelný odkaz upravit u toho komentáře.

Takže jsem rád, že to berete věcně. Díky :)

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Re: Jar

Re: Jar — Fri, 25 Mar 2016 00:40:49 +0100

Ona to není první hrubka Zděšeného člena SVJ, která se mu zde povedla. Plus se zřejmě domnívá, že „viz“ je zkratkou čehosi (proto píše „viz.“) … Nicméně odhlédneme-li od formy, věcně jsou jeho příspěvky zajímavé. Alespoň pro mě.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - úsměvná snaha o podstrčení judikátu o ničem

Magda3 — Fri, 25 Mar 2016 00:29:57 +0100

Vážený diskutující,

myslím, že rozsudek na který odkazujete je nic neříkající. Soudce pouze opsal, co se naučil na školení. O výklad se ani nepokusil. Pouze upozorňujete na to, jak soudy pracují. Ale argumentace jaksi chybí.

Magda

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Judikáty 2

Diskutující lakem často mazaný — Thu, 24 Mar 2016 17:53:13 +0100

Rozsudek a odvolání Magdy zde: http://www.portalsvj.cz/…tnost-stanov

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1210 a 1214/5

Diskutující lakem často mazaný — Thu, 24 Mar 2016 17:45:29 +0100

Ano, v tom odkazu uvádíte příspěvek s textem z DZ, o kterém jsem se zmínil v minulém příspěvku. Ostatně příspěvek zde http://www.portalsvj.cz/…iky-2014-noz#…, na to reagoval v citované diskusi, a já s ním naprosto souhlasím, když uvádí,

"DZ popisuje jen správné určení případů, ve kterých lze rozhodovat mimo zasedání. O hlasovacím kvoru, které určuje § 1214 tu není zmínka. Rozhodně si nemyslím, že je z uvedeného zřejmé to, co tvrdí lake: „že zákonodárce vůbec neuvažoval o tom, že by hlasování zmíněné v § 1210 odst. 2 mělo snad mít jakoukoliv spojitost s § 1214.“

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Judikáty

Diskutující lakem často mazaný — Thu, 24 Mar 2016 17:21:51 +0100

Svjmt,

jak, pokud to někdo dal k řešení, vždyť se tu už mnohokrát probíralo soudní jednání v této věci vedené Magdou3. První kolo Magda prohrála, po jejím odvolání se jím bude nyní zabývat odvolací soud viz. diskuse:

http://www.portalsvj.cz/…aleni-stanov

Tento soudní spor míří k odvolacímu soudu, tak uvidíme, jak si s ním poradí.

Dalším je judikát j.č. 25Cm42/2014. V tomto judikátu se mimo jiné uvádí:

„Soud zde odkazuje na ust. § 1206 odst. 2 z.o., dle něho bylo shromáždění žalovaného usnášeníschopné.“

Přestože se jedná v předmětném sporu o SVJ vzniklé před účinnosti NOZ se stanovami z r. 2012, odvolává se soud na NOZ část „bytové spoluvlastnictví“ (§ 1206), což je v rozporu s lakeho názorem, podle kterého se na SVJ vzniklá podle ZoVB část „bytové spoluvlastnictví“ NOZ nevztahuje.

I podle dalšího vyjádření soudu http://www.portalsvj.cz/…omu-doplneno se „bytové spoluvlastnictví“ v NOZ vztahuje i na SVJ vzniklá před účinností NOZ.

Žádný judikát, který by potvrzoval lakeho výklad jsem zatím nezaznamenal.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1210 a 1214 4

lake — Thu, 24 Mar 2016 17:21:12 +0100

Pane, napsal jsem Vám, kde se máte poučit o výkladu obsahu § 1210 odst. 2 NOZ. Jedině blb, který to pochopit neumí, nebo troll, který to pochopit nechce, se může snažit něco psát dál bez toho, aby se seznámil s obsahem důvodové zprávy k § 1210 NOZ.

Je to vysvětleno zde: http://www.portalsvj.cz/…/16602/90700#….

Mějte se pěkně.

lake

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1210 a 1214/3

Diskutující lakem často mazaný — Thu, 24 Mar 2016 16:19:11 +0100

Pane lake,

vaše stokrát opakovaná lež se nestane pravdou. Tak pro pořádek. Tvrdíte, že jiné případy rozhodování mimo zasedání se nedějí podle § 1210. Z nepravdy vás usvědčuje samotné ustanovení odst. 2 § 1210 „(2) V jiných případech lze mimo zasedání rozhodnout, pokud to připustí stanovy.“

Ostatně § 158 s tím není v rozporu, říká to samé, co je uvedeno v § 1210 " Zakladatelské právní jednání může připustit rozhodování orgánu i mimo zasedání…„, a to samé, co je uvedeno v § 1214 “Zakladatelské právní jednání může stanovit pro schopnost orgánu usnášet se vyšší počet zúčastněných, vyžádat pro přijetí rozhodnutí vyšší počet hlasů …"

Znění ustanovení § 1214 je jasné, nelze si ho změnit, jak by se vám hodilo. To neokecáte ani důvodovou zprávou. Samozřejmě vím, kterým textem DZ jste argumentoval, abyste překroutil znění ustanovení § 1214. Opět šlo ale jen o vaše nesmyslné konstrukce. Vámi uvedený text DZ se o možnosti použít jiná kvora, než jsou uvedena v § 1214 nezminoval ani slůvkem.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1210 a 1214 po x-té

lake — Thu, 24 Mar 2016 15:22:28 +0100

Pane Diskutující,

přesně toto jsem vysvětloval na tomto portálu už třikrát. Pokud si vzpomínám, dvakrát přímo Vám. Mýlíte se a Váš omyl byste rozpoznal, kdybyste si přečetl důvodovou zprávu k NOZ, která Váš názor výslovně vyvrací. Počtvrté ten výklad opakovat nehodlám, najděte si to laskavě ve zdejších diskusích.

Jiné případy rozhodování se nedějí podle § 1210, jak se mylně domníváte, nýbrž podle § 158 NOZ. Viz důvodová zpráva k NOZ (autor prof. Karel Eliáš) a má dřívější vysvětlení.

lake

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1210 a 1214

Diskutující lakem často mazaný — Thu, 24 Mar 2016 14:58:34 +0100

Pane lake napsal jste: „Ustanovení § 1210 o rozhodování po neusnášeníschopném shromáždění je lex specilais vůči § 1206 pouze pro tento speciální případ.“

To je nepravdivá informace, kterou jste si vycucal z prstu. Ustanovení § 1210 neřeší jen rozhododování „po neusnášeníschopném shromáždění“, nýbrž platí i pro jiné případy rozhodování mimo zasedání, pokud to připouští stanovy viz. § 1210 odst. 2 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89…

Copak vy nevidíte, že § 1210 má kromě odst. 1 i odst. 2, a že společně s § 1214, který upravuje kvora pro všechna rozhodnutí mimo zasedání, jsou zařazeny v NOZ pod nadpis „Rozhodnutí mimo zasedání“? Copak nevidíte, že ustanovení § 1214 neobsahuje odvolání na zákon tj. neobsahuje na rozdíl od § 1206 slova „ledaže zákon vyžadují vyšší počet hlasů“, což znamená, že nepřipouští kromě možné úpravy ve stanovách jiná kvora uvedené na jiném místě zákona? Jak můžete tvrdit v rozporu s uvedeným, že se na rozhodnutí mimo zasedání dle odst. 2 § 1210 („V jiných případech lze mimo zasedání rozhodnout, pokud to připustí stanovy“) neuplatní kvora podle § 1214, nýbrž podle obecných ustanovení pro spoluvlastnictí § 1128 a následující? Jak můžete tvrdit, že se pro rozhodování mimo zasedání po neusnášeníschopném shromáždění uplatní jiná kvora než na ostatní případy rozhodování mimo zasedání upravené stanovami, když ustanoví § 1214 nic takové nepřipouští a bylo by to v jednoznačném rozporu s tímto ustanovením?

Není takové překrucování jednoznačného ustanovení § 1210 a 1214 právě tím prasečím právem a právní žumpou, o které tu pořád mluvíte?

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Názory a jen názory

svjvmt — Wed, 23 Mar 2016 19:49:57 +0100

Tady se vede nějaká podivná válka mezi občany, která je naprosto k NIČEMU! Tvůrci byt. spoluvlastnictví se mohou chechtat. Je to jak v hospodě, jak řeči o počasí, řešení meziplanetárních problémů. Vybíjíte si energii.
Počkejte, co na to soudy, pokud to někdo ovšem dal k řešení!!

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Ale no tak hk, uvažujte

hk keca — Wed, 23 Mar 2016 19:33:29 +0100

Mýlíte se, vemte si jiné zákony, např. máte auto, jehož technický stav by musel odpovídat dnešnímu zákonu a je tomu tak?? Takže auta vyrobená před účinností zák. č. 56/2001 by nesměla na komunikaci, že? A veškeré smlouvy a právní akty před novelizacemi zákonů ?

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1194 a násl. se netýká SVJ 2000 /2

Kubík — Wed, 23 Mar 2016 19:10:01 +0100

Lake napsal:
„Speciálním případem jsou domy s jednotkami(1994), kde došlo či dojde ke vzniku právnické osoby dne 1.1.2014 a později. Tyto právnické osoby nemohou být SVJ(2000), neboť jejich vznik nemá od 1.1.2014 již právní podklad. Nemohou obšem být ani čistými SVJ(2012), neboť dům je plný jednotek(1994) podle dosavadní právní úpravy a to se nikdy nezmění. Právnické osoby mají z toho důvodu právní způsobilost omezenu stejně jako to bylo definováno v ZOVB.“

Takové báchorky může napsat jen blbeček nebo troll. Psát o tom, že tyto právnické osoby nemohou být SVJ(2000), ale mají právní způsobilost omezenu podle ZoVB, tak to je unikát. To bych chtěl vidět takové SVJ, které by se řídilo lakeho výkladem, že se snad v něčem bude řídit ZoVB a v něčem zase bytovým spoluvlastnictvím podle NOZ. Dovedete si představit ten chaos při správě takového SVJ?

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1206 10

zdeseny clen SVJ — Tue, 22 Mar 2016 22:16:47 +0100

Ještě si dovoluji sem přidat citaci komentářové literatury z nejpoužívanější edice zřejmě vůbec.

Novotný, M., Horák, T., Holejšovský, J., Oehm, J.: Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016.

Z komentáře k § 1206

IV. Usnášeníschopnost a většina potřebná pro přijetí usnesení Shromáždění je usnášeníschopné pouze za přítomnosti těch vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. Toto pravidlo odpovídá obdobné úpravě v oblasti spolkového práva (viz § 252). Při zjišťování přítomnosti na shromáždění, jakož i pro hlasování, se nepochybně počítá i s vlastníky zastoupenými zástupci, ať už se jedná o zástupce – vlastníka jednotek, nebo o třetí osobu (obecného zástupce). Pro přijetí usnesení shromáždění je požadováno hlasování minimálně nadpoloviční většiny hlasů přítomných na shromáždění. Současně komentované ustanovení připouští, že zákon nebo stanovy mohou stanovit i vyšší počet hlasů pro přijetí usnesení shromáždění, což bude v mnohých případech velmi praktické (viz např. § 1180 ObčZ). Zákon konkrétní vyšší počet hlasů pro hlasování na shromáždění nestanovuje. Možnost daná tímto ustanovením výrazně posiluje autonomní povahu rozhodování společenství vlastníků o vnitřních poměrech, protože v zásadě nechává přímo na vlastnících, zda si pro určité podstatné otázky schválí ve stanovách vyšší počet hlasů. Pokud nikoli, pak se použije základní pravidlo o prosté většině přítomných.

Vy se oproti tomu domníváte, že se mají uplatnit ustanovení občanského zákoníku upravující spoluvlastnictví, nikoliv jen ustanovení upravující hlasování shromáždění vlastníků. Já jsem Vám nabídnul vysvětlení opřené o zkonstatování ústavního soudu, že hlasování nejvyššího orgánu společenství vlastníků je něco jiného, než spoluvlastnické rozhodování.

Uvidíme, zda se judikatura přikloní ke způsobu, jak je vykládán občanský zákoník literaturou, nebo k Vašemu názoru, který ignoruje ten rozdíl mezi utvářením vůle nejvyššího orgánu společenství a úpravou spoluvlastnictví obecně. Já se prosím prozatím budu držet toho výkladu v komentářové literatuře.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1206 9

zdeseny clen SVJ — Tue, 22 Mar 2016 20:26:51 +0100

Já jsem pouze ocitoval jeden nález ústavního soudu, který ve svém odůvodnění napsal, že hlasování nejvyššího orgánu společenství vlastníků jednotek je něco jiného, než hlasování spoluvlastníků. Toto se klidně může v budoucnosti objevit v odůvodnění dalším, ať už ústavního soudu, či soudů nižších.

Přesně stejná formulace totiž může být regulérním důvodem vysvětlujícím, proč by soud mohl říci, že v § 1206 odkazem na zákon není myšlen zákon jako celek, ale pouze právní úprava popisující hlasování nejvyššího orgánu tohoto typu právnické osoby, tedy v praxi pouze § 1210 – § 1214.

Vy si myslíte něco jiného, což je Vaše právo a já Vám ho neberu. Pouze prezentuji jiný názor a to aniž bych tím jakkoliv zpochybňoval Vaši inteligenci či i jiné vlastnosti. Já to k lepšími pocitu ze své argumentace nepotřebuji. Je na Vás, jestli moji argumentaci vezmete v potaz a co si z ní odnesete. Totéž je na každém dalším čtenáři.

Vy i já stejně dobře víme, že nakonec je úplně jedno, co si o tom myslíme my, podstatné bude, jak budou daná ustanovení vyložena soudy. Alespoň pokud jsem zde četl odkazy na jeden rozsudek nižšího soudu, tak tam šla úvaha směrem co naznačuji, že se pravidla pro spoluvlastníky neuplatní, respektive alespoň to tak naznačuje jiný pisatel, rozsudek jsem bohužel nečetl.

Víc se prostě uvidí časem, já bych jen vzhledem ke svému náhledu z opatrnosti počítal s tím, že soudy mohou ospravedlnit i hlasování na základě toho nižšího kvóra, než které předpokládáte Vy.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1206 8

lake — Tue, 22 Mar 2016 20:19:45 +0100

Napsal jste: „Nesouhlasím z důvodu, že hlasování shromáždění vlastníků jednotek není totéž, jako hlasování spoluvlastníků.“

Snad najednou neobjevujete Ameriku? Tak tomu přece je od roku 2000, kdy zákon č. 103/2000 Sb. zavedl SVJ jako právnickou osobu. Do roku 2000 bylo shromáždění pluralitou spoluvlastníků společných částí. Šlo o bezformální skupinu osob – vlastníků jednotek v domě. Viz: https://cs.wikipedia.org/…%AF_jednotek.

Od roku 2000 (od nabytí účinnosti zákona č. 103/2000 Sb.) existuje shromáždění také jako nejvyšší orgán právnické osoby – pokud v domě tato osoba vznikla.

Když už jste citoval I. ÚS 646/04, tak si to v něm přečtěte: Ústavní soud se vůbec nezabýval hlasováním nejvyššího orgánu právnické osoby, protože se nehlasovalo o záležitostech právnické osoby. Hlasovalo se o čistě spoluvlastnické záležitosti: o osazení madla na schodech. Proto ÚS napsal, že hlasovali vlastníci jednotek a spoluvlastníci budovy. Tím, že hlasovali spoluvlastníci, se vytvořila také (jaksi mimochodem) i vůle právnické osoby. Citoval jste to přece sám z nálezu ÚS: „V konečném důsledku se tak vytvořila vůle společenství (plurality spoluvlastníků budovy).“ Vy na tom něčemu nerozumíte?

Otázkou je co tím teoretizováním vlastně chcete prokázat.

Nerozumíte snad tomu, že bytové spoluvlastnictví je pouze jeden z více druhů spoluvlastnictví? Nerozumíte snad tomu, že v obecné části NOZ o spoluvlastnictví je podrobně uvedeno jak spoluvlastníci běžně hlasují o společné věci, kdežto ve speciální části o bytovém spoluvlastnictví nic takového uvedeno není? Nerozumíte snad tomu, že § 1206 namísto stanovení pravidel odkazuje na zákon? Proč si to tedy v zákonu nepřečtete, člověče?

Zákonodárce předpokládal osoby s rozumem průměrného člověka, kterým není zatěžko podívat se do společných ustanovení o spoluvlastnictví a přečíst si tam § 1128 až § 1133.

K tomu přistupuje § 1214 jako speciální případ pokud normální hlasování na shromáždění selhalo pro nezájem vlastníků.

lake

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - §1206 7

zdeseny clen SVJ — Tue, 22 Mar 2016 16:26:30 +0100

o dva příspěvky výše jste napsal: „Tam, kde chybí speciální právní úprava spoluvlastnictví, se samozřejmě použije obecná právní úprava spoluvlastnictví…Je tomu tak proto, že ve speciálních částech NOZ nejsou kvora pro konkrétní hlasování upravena…“

Já si s tímto dovoluji nesouhlasit a jsem zvědavý, jak se s tím popere judikatura.

Nesouhlasím z důvodu, že hlasování shromáždění vlastníků jednotek není totéž, jako hlasování spoluvlastníků. Neboť hlasováním spoluvlastníků se pouze rozhoduje o jejich společném majetku a nezavazují tímto nikoho dalšího, ale hlasováním shromáždění vlastníků jednotek se vytváří vůle společenství, jedná se o hlasování nejvyššího orgánu SVJ.

Viz nález ústavního soudu I. ÚS 646/04 ze dne 8.3.2005 http://nalus.usoud.cz/…GetText.aspx?…

Cituji z odůvodnění: …existuje-li společenství vlastníků jednotek v podobě právnické osoby, je toto hlasování vlastníků jednotek současně projevem tvorby vůle této právnické osoby. Přijaté rozhodnutí zavazuje nejen spoluvlastníky budovy, ale také společenství vlastníků jednotek, protože jde o rozhodnutí jeho nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek. V konečném důsledku se tak vytvořila vůle společenství (plurality spoluvlastníků budovy)…

Na tomto nic nezměnila změna právní úpravy účinné od 1.1.2014 a tedy se domnívám, že stále platí, že hlasování nejvyššího orgánu SVJ je něco jiného, než hlasování spoluvlastníků.

A protože zákon č. 89/2012 Sb. neobsahuje žádné další upřesnění hlasovacích kvór pro hlasování shromáždění vlastníků jednotek, coby nejvyššího orgánu společenství vlastníků, krom úpravy hlasování pro rozhodnutí mimo zasedání v § 1210 – § 1214, tak se uplatní hlasovací kvóra ve stanovách, či v § 1206 a nic jiného.

Uznávám, že tímto má spoluvlastník budovy, kde nemusí být a není SVJ větší hlasovací kvóra, než o dům vedle spoluvlastník budovy se SVJ. Ovšem až do momentu, kdy ústavní soud vyloží hlasovací kvóra podle Vás tvrdím, že vysoce pravděpodobně nemáte pravdu, neboť jednoduše nemůžete ustanoveními řešícími hlasování spoluvlastníků poměřovat hlasovací kvóra nutná pro přijetí rozhodnutí SVJ. A zákon v § 1206 neodkazuje na všechny zákony, ale pouze na ustanovení týkající se tvorby vůle shromáždění vlastníků jednotek a samozřejmě na stanovy společenství.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1206 6

lake — Tue, 22 Mar 2016 12:00:15 +0100

Musím opět zopakovat, že nemáte pravdu ani v jednom z Vašich tvrzení.

Samozřejmě, že pro bytové spoluvlastnictví se použije § 1206, o tom není sporu. Seznamte se ale s OBSAHEM tohoto ustanovení, abyste porozuměl jak se hlasuje.

Podle § 978 NOZ platí, že pd ustanovení této části se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon.
Podle § 1158 NOZ platí, že bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek.
Podle § 1206 NOZ platí, že k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.

Zákonodárce určil přímo v § 1206, že pro hlasování bytových spoluvlastníků se použije hlasování podle zákona, stanoví-li zákon kvora vyšší než § 1206. Dále zákonodárce určil, že pro hlasování bytových spoluvlastníků se použije hlasování podle stanov SVJ, určují-li stanovy kvorum vyšší než § 1206.

Ustanovení § 1210 o rozhodování po neusnášeníschopném shromáždění je lex specilais vůči § 1206 pouze pro tento speciální případ. Je to srozumitelně uvedeno jak v NOZ, tak i v důvodové zprávě k NOZ.

lake

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1206 5

Diskutující lakem často mazaný — Tue, 22 Mar 2016 10:57:31 +0100

Napsal jste: „Tam, kde chybí speciální právní úprava spoluvlastnictví, se samozřejmě použije obecná právní úprava spoluvlastnictví…Je tomu tak proto, že ve speciálních částech NOZ nejsou kvora pro konkrétní hlasování upravena…“

Opět mylné tvrzení. Ve speciální části „Bytové spoluvlastnictví“ jsou kvora pro hlasování uvedena právě v § 1206. Na která konkrétní hlasování se použijí je přece uvedeno v § 1208 – Do působosti shromáždění patří …

Vaše z minulých diskusí opakované tvrzení, že odkazem na zákon v § 1206 je pouze hlasování mimo zasedání po neusnášeníschopném shromáždění dle odst.1 § 1210, ale už ne dle odst.2 § 1210 („V jiných případech lze mimo zasedání rozhodnout, pokud to připustí stanovy.“), je nepochopitelná fabulace. Ustanovení § 1214 upravuje kvora pro všechna rozhodnutí mimo zasedání upravená jak v odst.1, tak odst.2 § 1210. Vaše tvrzení, že na některá rozhodnutí mimo zasedání se použijí kvora uvedená v obecných ustanoveních v § 1128 a následujících, a na některá rozhudnutí mimo zasedání se naopak použijí kvora uvedená v ustanovení § 1214, je v naprostém rozporu se zněním ustanovení § 1214, který nic takového neumožňuje. § 1214 jednoznačně upravuje kvora pro všechna rozhodnutí mimo zasedání uvedená v odst.1 i odst.2 § 1210.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/20

hk — Tue, 22 Mar 2016 09:17:30 +0100

dobrý den, ještě jsem nedočetla celé tohle dlouhé vlákno do konce, ale: v závěrečných ustanoveních NOZ §3080 se píše – ZRUŠUJE se: b.60. zákon č.72/1994…b.61 zákon č.97/1994…b.62. část první zákona č.103… ..takže je-li zákon zrušen, nemůže se podle něj řídit žádné SVJ, je to tak?

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - já doufám, že polemika bude pokračovat

Magda3 — Tue, 22 Mar 2016 07:57:52 +0100

Zdeseny clene SVJ,

já tuto polemiku rozhodně neukončuji a vítám ji. Určitě se k ní vrátím. Založím nejspíš nové vlákno, neboť toto vlákno je již dost nepřehledné. Vrátím se k tomu ale až o víkendu. Musím svou pozornost momentálně upřít jinan.

Magda

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1206 4

lake — Mon, 21 Mar 2016 23:42:32 +0100

Nikoliv, nemáte pravdu. Odkaz na zákon vede na zákon. To znamená na kteroukoliv část zákona, která upravuje spoluvlastnické rozhodování.

Tam, kde chybí speciální právní úprava spoluvlastnictví, se samozřejmě použije obecná právní úprava spoluvlastnictví. Vy to snad popíráte?

Zjevně neberete do úvahy, že zákon upravuje rozhodování spoluvlastníků právě v § 1128 až § 1133. Tyto obecné právní normy dopadají beze změny jak na bytové spoluvlastnictví, tak na přídatné spoluvlastnictví. Je tomu tak proto, že ve speciálních částech NOZ nejsou kvora pro konkrétní hlasování upravena (v části o přídatném spoluvlastnictví je zmíněno pouze kvorum pro hlasování o výši záloh). Vždyť bytové i přídatné spoluvlastnictví jsou pouze speciální případy spoluvlastnictví, a obě se tedy řídí přiměřeně obecnou částí NOZ o spoluvlastnictví.

Proč by to zákonodárce v NOZ opakoval ještě dvakrát navíc? Dal prostě odkaz na zákon (což vůbec nemusel) a předpokládal, že osoba s rozumem průměrného člověka si příslušná ustanovení v NOZ najde.

Odkazem na zákon je samozřejmě také § 1210 až § 1214, což jste zmínil, ale to je speciální úprava pro velmi speciální případ – hlasování mimo zasedání po neusnášeníschopném shromáždění. O tomto případu se zde nediskutuje, ostatně platnost této části NOZ nikdo nezpochybňuje.

lake

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1206 3

Diskutující lakem často mazaný — Mon, 21 Mar 2016 22:42:03 +0100

Lake: " Odkaz na zákon vede samozřejmě na obecnou právní úpravu rozhodování spoluvlastníků v § 1128 až § 1133."

To je mylné tvrzení. Odkaz na zákon vede na ustanovení § 1214 NOZ, podle kterého se při rozhodování mimo zasedání rozhoduje většinou hlasů všech vlastníků, pokud stanovy nevyžadují vyšší počet hlasů. Další výjimkou danou zákonem je druhá část ustanovení § 1214, kdy je potřebný souhlas všech vlastníků (mění-li se všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech) – toto ustanovení se vztahuje na rozhodování jak na shromáždění vlastníků, tak při rozhodování mimo zasedání.

Tento názor podtvrdil už i judikát j.č. 25Cm42/2014. Cituji z judikátu:

„Soud žalobce poučil dle § 118a odst. 2 o.s.ř. o jiném právním názoru soudu, dle něhož ust. § 1206 a násl. o.z. jsou ustanoveními speciálními pro SVJ a nelze na ně vztahovat ustanovení obecná týkajících se hlasování spoluvlastníků nemovitostí. Soud tak má napadené shromáždění vlastníků žalovaného za usnášeníschopné a usnesení bodu 2)pozvánky hlasováním za přijaté dle § 1206 odst. 2 o.z., Neboť na toto hlasování shromáždění SVJ speciálně upravené nelze použít obecná ustanovení vyžadující většinu všech spoluvlastníků dle § 1128 odst. 1 o.z..“

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Argument pro Kolemjdoucího

Jar — Mon, 21 Mar 2016 22:37:56 +0100

Zděšený má argument ve svém textu.

Prohlášení podle ZoVB jsou v rozporu s NOZem, zkuste si přečíst to svoje a porovnat se zněním zákona případně stanov přijatých podle NOZu, mimochodem, co z NOZu musíte dát do stanov?

U mne si např. SVJ dalo do stanov, že příspěvek na správu domu se již neřídí pouze velikostí spoluvl. podílu a že tento příspěvek, který platím 6 let se nepoužije na opravy společných částí domu, které jsou v Prohlášení jako společné části definovány.

Nevím, jak Vy, ale já to považuji za krádež za bílého dne. Ale, když si soudce myslí, že FO je „masa finančních prostředků na účtu SVJ“, tak by jistě dal za pravdu SVJ.

Jaká učenlivá žačka, ptám se, zda je moje PVB platné či nikoli.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1206 opět

lake — Mon, 21 Mar 2016 21:02:54 +0100

Pane Diskutující, jste to Vy, kdo mate čtenáře. Neznáte znění § 1206 NOZ. To se v otázce kvor odkazuje na zákon, obsahuje-li kvorum vyšší než § 1206. popřípadě na stanovy, obsahují-li kvorum ještě vyšší nežli zákon. Odkaz na zákon vede samozřejmě na obecnou právní úpravu rozhodování spoluvlastníků v § 1128 až § 1133. Nic přiléhavějšího nenajdete v žádném zákonu.

Opak nejste schopen ničím prokázat a znění NOZ je v tomto jednoznačné – pravdu mám já.

Jen hlupák používá dokola argumentaci, že ustanovení § 1206 je speciální, aniž by se seznámil s obsahem tohoto speciálního ustanovení. Musíte si jeho obsah konečně někdy přečíst a teprve pak byste zjistil co obsahuje.

lake

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1206

Diskutující lakem často mazaný — Mon, 21 Mar 2016 20:25:24 +0100

Uvedl jste:

„jde o kompetenci shromáždění s postačujícím kvórem nadpoloviční většina…“

Naprosto s tím souhlasím. Pan lake tu už několik let mate čtenáře diskusí názorem, že se dokonce i u nových SVJ vzniklých podle NOZ použijí kvóra obecných ustanovení podílového spoluvlastnctví (§ 1128 a následující).

Samozřejmě jsem se za svůj názor http://www.portalsvj.cz/…ad-paragrafu#…,

podle kterého se § 1128 a následující na „bytové spoluvlastnictví“ (SVJ) podle NOZ nevztahují, protože hlasování na shromáždění vlastníků upravuje § 1206 (ve všech záležitostech v působnosti shromáždění viz. § 1208); jde o ustanovení speciální pro „bytové spoluvlastnictví“ (SVJ) a nelze na něj použít obecná ustanovení týkající se hlasování spoluvlastníků nemovitostí (§ 1128 a následující),

stal, jak je u lakeho obvyklé, terčem jeho urážek a mazání svých příspěvků.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - judikát ještě jednou

Michal z Prahy — Mon, 21 Mar 2016 20:19:20 +0100

Omlouvám se, že jsem nevložil odkaz na judikát, kde jej lze stáhnout. Nešel mi otevřít web Nejvyššího soudu (ani teď mi nejde),šikovní návštěvníci to udělali za mne. díky. Jenom drobnost – usnesení Ústavního soudu z 4.1.2016 spis. zn. III. ÚS 3280/15 se nemůže týkat meritorního rozhodnutí NS ČR z 17.12.2015. /Vadné/ podání oné ústavní stížnosti bylo již ze dne 10.9.2015 a rozhodnuto o ní 9.11.2015. Mohlo např. jít o nějaké procesní rozhodnutí NS, které bylo ale nesprávně napadeno. Také i podle mého přesvědčení je zde dlouhodobě vedená diskuse o dvou SVJ zcela lichá (chtěl jsem napsat nesmyslná, ale to by se mohl někdo urazit). Někdy to bývá i tím, že v naprostém počátku vzniku „problému“ (zde rok 2012 publikace nového občanského zákoníku) zaujme nějaká osoba názor (zde výklad zákona), který se ale dříve či později ukáže z řady důvodů nesprávným. A ona osoba však stále setrvává na svém (to bych ji tak nezazlíval, každý má právo na názor, ať je jakýkoliv), ale táž osoba v diskusi nemá jiné urážet. Jeden (možná několik podobných) zde je. Psychiatrická věda pro to má určité (nelichotivé) vysvětlení. Připomíná mi to setrvání jednoho občana v bludu, že existuje článek „Hitler je gentleman“. A kdybyste se všichni postavili na hlavu, článek je, protože jsem ho četl.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Dejvická i dvakrát pro vás je málo

Čtenář — Mon, 21 Mar 2016 19:30:24 +0100

Dejvická ve vašem případě raději vícekrát a číst nahlas a kdoví jestli to vůbec pochopíte ?

Nevím proč by bylo nutné číst celý rozsudek dvakrát ?

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Tímto by tedy moje polemika s lake a magdou mohla být ukončena2)

Dejvická — Mon, 21 Mar 2016 19:17:49 +0100

Ono je nutné si celý rozsudek přečíst dvakrát, já vůbec nadšení zděšeného člena SVJ nesdílím.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Svoboda slova?

Diskutující lakem často mazaný — Mon, 21 Mar 2016 19:12:40 +0100

Že vládne na tomto webu svoboda slova? To si z nás snad děláte legraci. Dobře víte, že lake nejen že uráží své oponenty, navíc bez skrupulí běžně maže jejich příspěvky, přestože nejsou v rozporu s pravidly fóra.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Tímto by tedy moje polemika s lake a magdou mohla být ukončena-1

levape — Mon, 21 Mar 2016 19:04:02 +0100

A je to : http://www.slv.cz/26Cdo3862/2015

A co teď Magdo a Lake ???

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Tímto by tedy moje polemika s lake a magdou mohla být ukončena

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 18:58:14 +0100

Díky za info, sice jsem to tam hledal, ale podle datumu a to se nedařilo. Datum jsem zkoušel z důvodu, že vygooglená z formálních důvodů nesmyslná ústavní stížnost operovala jiným datem a stejným číslem jednacím, podezříval jsem tedy Michala z Prahy z chybky v čísle jednacím, moje hloupost, chybka byla v té ústavní stížnosti.

Takže ješte jednou, díky za link, tady je pro ostatní http://www.slv.cz/26Cdo3862/2015

A doufám, že jste si to také přečetl neboť to samé tady od včerejška opakuji.

Cituji:

Na tomto místě je zapotřebí předeslat, že právní teorie rozeznává zpětnou účinnost pravou (pravou retroaktivitu) a nepravou (nepravou retroaktivitu). Nepravá zpětná účinnost (nepravá retroaktivita) znamená, že novým právním předpisem se sice mají řídit i právní vztahy, vzniklé před jeho účinností, avšak až ode dne jeho účinnosti; samotný vznik těchto právních vztahů a práva a povinnosti z těchto vztahů vzniklé před účinností nového právního předpisu se však spravují dosavadní právní úpravou. V této souvislosti právní teorie na adresu nepravé retroaktivity konstatuje, že tato je zásadně přípustná. S přihlédnutím k uvedenému lze konstatovat, že ustanovení § 3028 odst. 2 o. z. vychází při úpravě časové působnosti z principu tzv. nepravé zpětné účinnosti (retroaktivity), jemuž podřizuje též právní poměry týkající se věcných práv.

Není pochyb o tom, že k právním poměrům týkajícím se věcných práv náleží také spoluvlastnictví, včetně spoluvlastnictví bytového. Ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 o. z. se tedy od nabytí účinnosti nové právní úpravy (tj. od 1. ledna 2014) posuzují podle této úpravy zásadně i práva a povinnosti vlastníků jednotek vymezených podle zákona č. 72/1994 Sb.; dosavadními právními předpisy se nadále řídí pouze vznik vlastnického práva k takovým jednotkám a odvozená (sekundární) práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku. V této souvislosti však nelze opomenout, že uvedené teze platí s výhradou, že jiné (zvláštní) přechodné ustanovení (ustanovení s užším dosahem působnosti) neobsahuje odlišnou úpravu časové působnosti nové právní úpravy (srov. dikci citovaného ustanovení Není-li dále stanoveno jinak, ) . Dovolací soud se proto zabýval rovněž otázkou, zda některé (některá) z přechodných ustanovení občanského zákoníku nestanoví jiná pravidla časové působnosti úpravy bytového spoluvlastnictví (§ 1158 a násl. o. z.), než která obsahuje ustanovení § 3028 odst. 2 o. z.

S problematikou časové působnosti nové právní úpravy bytového spoluvlastnictví bezesporu souvisí rovněž ustanovení § 3063 o. z. Podle přesvědčení dovolacího soudu lze citované ustanovení smysluplně vyložit pouze tak, že ve smlouvě o převodu vlastnictví bytové jednotky uzavřené po 1. lednu 2014 se bytová jednotka vzniklá do 31. prosince 2013 vymezí podle dosavadních předpisů, tj. podle zákona č. 72/1994 Sb., avšak jinak se bude uvedená smlouva, která má povahu obligace, řídit ustanoveními občanského zákoníku (§ 3028 odst. 1, § 3028 odst. 3 a contrario o. z.), jak správně namítli dovolatelé. S přihlédnutím k řečenému tedy ustanovení § 3063 o. z. nemohlo nic změnit na tom, že s účinností od 1. ledna 2014 bylo vlastnictví jednotek vzniklé na základě zákona č. 72/1994 Sb. převedeno do režimu právní úpravy obsažené v občanském zákoníku (§ 3028 odst. 2 věta před středníkem o. z.).

Tedy přesně jak jsem uvedl tuto diskuzi svým popisem tématu, všechna SVJ se řídí od 1.1.2014 občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb.

A jakékoliv domáhání se něčeho jiného je i před nejvyšším soudem úplně marnou snahou. Takže i magda bude zřejmě muset jít k soudu ústavnímu, či eventuelně i výš.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Judikát 1)

Dejvická — Mon, 21 Mar 2016 18:04:08 +0100

http://www.slv.cz/

zde se zaregistrujte, okamžitě Vás web pustí dál, klikněte v levém sloupečku na judikatury, a do nejhornějšího políčka vložte
26 Cdo 3862/2015

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Judikát

dsd — Mon, 21 Mar 2016 17:49:09 +0100

Nedá se to vygooglit, můžete sem okopírovat celý text judikátu?

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Dejte sem prosím link, google mi ukazuje pouze toto

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 16:40:32 +0100

A jsem líný přecházet k jinému PC, kde máme Codexis :)

http://kraken.slv.cz/III.US3280/15 A toto je až následek a je jím odmítnutí, protože dotyčná osoba neumí ani podat ústavní stížnost.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - 26 Cdo 3862/2015

Michal z Prahy — Mon, 21 Mar 2016 16:17:10 +0100

Doporučuji k přečtení zajímavý rozsudek NS ze dne 17. prosince 2015 spis.zn.:26 Cdo 3862/2015. Zejména pak např. /krátký/ odstavec na str. 8 uprostřed, uvozený „S problematikou časové působnosti .....“. Někdo však může namítnout, že ti soudci, co jej vytvořili, neznají právo.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - a to jsem napsal kde?

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 13:58:16 +0100

A to, že právní poměr není právním vztahem jsem napsal pěkně prosím kde? Já jsme napsal, že práva a povinnosti vzniklé z právního poměru jsou něco jiného, než právní poměr.

Ach jo…

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Kde jste četl, že všechna prohlášení vlastníka jsou vadná?

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 13:52:13 +0100

Prohlášení VB vzniklá dle 72/1994 jsou v rozporu s NOZem

A to jsem prosím napsal kde?

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Omyl zděšeného člena

lake — Mon, 21 Mar 2016 13:49:20 +0100

Popletený a zděšený pane,

právní poměr je totéž co právní vztah. Právní poměr (právní vztah) sestává ze vzájemných práv a povinností účastníků právního poměru (právního vztahu).

A Vy si dovolujete ještě peskovat jiného diskutujícího!

lake

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Patrové vlastnictví

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 13:25:28 +0100

To je samozřejmě mnohem lepší příklad.

Nicméně judikatura rakouská je u našich soudů nepoužitelná. Ale přesto bych, pokud dohledáte konkrétní dům, co je v katastru takto rozdělen, tak bych Vaši argumentaci Vrchnímu soudu rozšířil o toto.

Nicméně:

V případě toho patrového vlastnictví se jedná o specialitu, která je u nás v pár domech. Přesto se k ní poměrně obsáhle vyjadřuje důvodová zpráva k NOZu. Viz například zde https://www.obczan.cz/…5/pododdil-1?…

Cituji: Jednotlivé národní právní řády volí pro bytové vlastnictví různá označení. Nejčastěji se objevují čtyři skupiny. V některých právních řádech jde o vlastnictví bytů (Wohnungseigentum, własnosc lokali), např. v Německu, Rakousku, Polsku, nebo o vlastnictví obytných místností (Rusko), jinde se volí název patrové vlastnictví (Stockwerkeigentum), např. ve Švýcarsku, Lichtenštejnsku, Maďarsku nebo v Bulharsku, někde jde o spoluvlastnictví domu nebo budovy nebo nemovité věci (copropriété des imeubles batis, copropriété divise d’un immeuble, condominio negli edifici) např. ve Francii, Belgii, Québecu, Itálii), jiné zákonné úpravy používají výrazu horizontální vlastnictví (propriedad horizontal, propriedade horizontal) např. Španělsko, Portugalsko, Argentina, Bolívie. Nizozemská úprava institut označuje jako bytové právo (appartementsrecht).

Názvy poukazující na vlastnictví bytu naznačují, že byt je hlavním vlastnickým objektem, ale obsah příslušných právních úprav v Rakousku nebo Německu svědčí o opaku. Německá úprava klade důraz na spoluvlastnictví budovy, které považuje za základ; rakouská rovněž a navíc fakticky popírá vlastnictví bytu jako takového. Navíc lze vytýkat, že nejde jen o byty, nýbrž i různé nebytové prostory, jako jsou obchodní a provozní místnosti apod. Označení tohoto vlastnictví jako patrového vyjadřuje, že nejde jen o vlastnictví bytu. Avšak ve skutečnosti zpravidla nejde ani o vlastnictví patra, resp. podlaží, nýbrž nejčastěji jeho části. Kromě toho i úpravy patrového vlastnictví (typicky švýcarská) obsahově sledují koncept německo-rakouský v tom smyslu, že ve skutečnosti nejde o vlastnictví patra, ale o spoluvlastnictví domu. To naplno vyjadřují názvy institutu ve francouzském právu a v právních řádech, které pojetí Code civil ovlivnilo; jednoznačný důraz na spoluvlastnictví staveb však zastírá, oč jde věcně a funkčně především: totiž že hlavním účelem je zajistit spoluvlastníku domu výlučné a absolutní právo k bytu. Rovněž označení tohoto vlastnictví jako horizontálního nevystihuje plně, oč jde, protože vertikální vlastnictví prolíná s horizontálním jako spoluvlastnictví pro diviso i pro indiviso (rozdělené i nerozdělené). Ani označení bytové právo není vhodné, neboť tento pojem má i v odborném jazyce nejednoznačný obsah.

Z těchto důvodů je příslušný oddíl nazván jako „Bytové spoluvlastnictví“. Název oddílu vyjadřuje hlavní sociální a hospodářský účel úpravy, jímž je především zajištění práva užívat a požívat prostorově vyčleněnou část domu, a to práva odvozeného od vlastnictví jednotky. Že je podmínkou existence tohoto práva spoluvlastnictví nemovité věci, je dáno systematickým zařazením oddílu do dílu o spoluvlastnictví i názvem institutu. Přestože se návrh přidržuje zásady superficies solo cedit, není vyloučeno, že dům nebude součástí pozemku, ale např. součástí práva stavby.

Bytové spoluvlastnictví se opírá o spoluvlastnictví domu a vlastnictví jednotky (jejíž součástí je byt).

Jednotka je pojem platného zákona, návrh tento pojem zachovává, rozšiřuje však jeho obsah s využitím možností, které k tomu návrh nového občanského zákoníku dává. Návrh zachovává současný dualistický přístup platného zákona k dané materii s důrazem na byt a dům. Dům však podle navržené úpravy není samostatnou věcí, proto návrh staví na pojetí, že jde o spoluvlastnictví nemovité věci, jejíž součástí je dům. Přesto se pojem domu jako součásti nemovité věci z navržených ustanovení nevytrácí a tam, kde je to funkční, s ním jednotlivá ustanovení počítají výslovně.

Z výše uvedeného se domnívám, že takzvané patrové vlastnictví přetrvávající u několika domů nic neznamené ohledně nemožnosti aplikovat NOZ na SVJ vzniklá před 1.1.2014, neboť i jako spoluvlastníci domu v Invančicích rozděleného patrovým vlastnictvím, budete Vaše vzájemné vztahy řešit podle NOZu, jenom vaše části domu budou vymezeny dle této historické právní úpravy.

Pokud totiž účelem úpravy bylo řešit zajištění práva užívat a požívat prostorově vyčleněnou část domu je naprosto jedno, podle jakých pravidel došlo k tomu prostorovému vymezení (NOZ, ZoVB, ABGB…). Podstatné pouze je kolik je takto stanovených prostorově vyčleněných částí a kolik je jejich vlastníků – spoluvlastníků domu. Podle toho musí mít SVJ, či nemusí.

A pro úplnost podotýkám, že důvodová zpráva je běžnou argumentací, pokud potřebujete ukázat smysl zákona, neboť z prostého stručného textu nějakého ustanovení jej nejde vyložit. V této důvodové zprávě neshledávám nic, co by mělo být v rozporu s tím, že vzájemné vztahy vlastníků (jednotek dle ZoVB, jednotek dle NOZu či pater dle konstrukce z předminulého století) se nově od 1.1.2014 řídí NOZem.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Pro zdeseny clen SVJ - Vy sám vyvracíte, co jste napsal prvotně!

Dejvická — Mon, 21 Mar 2016 12:50:18 +0100

Nařizujte si tam, kde Vás musí poslouchat – stylem – Nechte

toho – ale na tomto webu ještě vládne svoboda slova, takže tyto manýry zde nezkoušejte!

2)
Od počátku tady tvrdíte, že SVJ vzniklá před platností a účinností NOZ se i přesto řídí NOZ.
Nyní napíšete, že…
Věta druhá, oddělená středníkem, se týká pouze vzniku poměrů a práv a povinností vzniklých před 1.1.2014.
3)
Nevím, za koho zde lobujete, ale určitě to není za spokojené vlastníky. Těm totiž spadne brada, až se dozví, že musí změnit z gruntu stanovy, jenže ty budou v rozporu s Prohlášením vlastníků, takže budou následně nuceni investovat do nového prohlášení vlastníka!
A až zjistí, že to vůbec nebylo nutné, já vám přeji, aby nikdo z vašich sousedů neměl zatmění před očima.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - zvláštní výklad ustanovení § 3028

Magda3 — Mon, 21 Mar 2016 12:36:04 +0100

Pokusím se Vás tedy přesvědčit ještě jedním argumentem.

Souhlasím, že vztahy mezi vlastníky jsou právními poměry týkajícími se věcného práva.

Zaslechl jste někdy pojem patrové spoluvlastnictví? Odkaz zde: http://www.portalsvj.cz/…se-zapomnelo

Jde také o vlastnické právo a právo mezi vlastníky. Jde o věcné právo. Chcete mi říci, že na základě ustanovení § 3028 je patrové vlastnictví upraveno NOZ a toto vlastnictví se mávnutím kouzelného proutku změnilo na úplně jiné vlastnictví, definované NOZ? A pokud ano, o jaké vlastnictví dle NOZ jde?

Děkuji

Magda

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Pro Jar

Kolemjdoucí — Mon, 21 Mar 2016 12:32:03 +0100

Věcný argument proti „članovi“ by nebyl? Na 1. stupni ZŠ se učí si přečíst své texty před odevzdáním.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Pro Zděšeného člana SVJ

Jar — Mon, 21 Mar 2016 12:16:00 +0100

Promiňte, jaké je Vaše vzdělání? Z Vašeho textu se zdá, že jste ustrnul vědomostmi v pravopise někde nízko na 1. stupni ZŠ, viz „dává za pravdu mě“

Kdo si Vás najal, abyste tu šířil poplašné informace o tom, že všechna Prohlášení VB vzniklá dle 72/1994 jsou v rozporu s NOZem a tudíž neplatná? Že tedy zákonodárci nerozhodli o tom, že se všechna musí změnit, to by byl cirkus, kdyby se milionům lidí začalo sahat na jejich majetek, tak se do toho raději nešlo, co? Takže se přijímají nové stanovy, které jsou v rozporu s platnými Prohlášeními, ale to se bojí „školitelé“ nahlas, že? To by se lid mohl na…t, zatím se mění to, čemu zatím lid nerozumí, až prozře, bude v šoku, jeho blbost, že neprozřel dříve.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - prosím Vás, už to nechte

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 12:02:31 +0100

To pokračování toho odstavečku není důležité, neboť jak jsem v této diskuzi už mnohokrát opakoval, vztahy mezi vlastníky jsou právními poměry týkajícími se věcného práva, ze kterých následně mohou vznikat nějaké povinnosti či práva…

Takže pro řízení těchto právních poměrů od 1.1.2014 platí pouze věta první.

Věta druhá, oddělená středníkem, se týká pouze vzniku poměrů a práv a povinností vzniklých před 1.1.2014.

Nikoliv toho, kde hledat pravidla pro řízení poměrů po 1.1.2014 a to bez ohledu na datum vzniku těchto poměrů…

Nechte toho, přečtěte si to, zkonzultujte to a pokud nenajdeta judikát, zákon, či alespoň výkladovou literaturu, která by o vztahu mezi dvěma vlastníky, či o členství v právnické osobě říkala něco jiného, než že jde o právní poměr, tak už tady nespamujte tvrzením, které pouze ukazuje míru Vašeho neporozumění pojmům v těch dvou větách použitým.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - obsah vlastnického práva 1)

Dejvická — Mon, 21 Mar 2016 11:50:40 +0100

Vy jste zdeseny clene SVJ navíc zapomětlivý!

Opět jste uvedl pouze část věty – a nebudu spekulovat, zda to je náhoda nebo účelové…

§ 3028

(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných;

tento odstaveček má totiž pokračování…viz níže:
jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Díky

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 11:40:15 +0100

To také je důvod, proč jsem to sem celé psal. Neboť mi zde převládající názor připadá v rozporu s tím přechodovým ustanovením a dal jsem zde kompletní konstrukci toho, proč je v rozporu.

Je na každém, aby si udělal názor sám a následně se zařídil podle svého.

Já se domnívám, že text uvedeného přechodového ustanovení je jednoznačný a ponechal pouze vznik vlastnického práva podle ZoVB, nicméně nově jej řídí jinak.

Vy se domníváte, že jakmile vzniklo vlastnické právo před 1.1.2014, řídí se nadále jinou právní úpravou. Pro toto neshledávám mezi přechodovými ustanoveními žádnou oporu.

Nicméně je na Vás, abyste o tom přesvědčila soudy. Já to naštěstí řešit nepotřebuji, takže si rád počkám. Každopádně pokud předsedkyně senátu nejvyššího soudu zastává opačný názor a dává za pravdu mě (i když nevíme s jakým zdůvodněním). Což zde bylo uvedeno v rekapitulaci účastníkem školení kde přednášela. Tak budete muset s velmi vysokou pravděpodobností až k soudu ústavnímu.

No, takže uvidíme ta za 2 – 3 roky. A tady se můžeme shodnout, že justice v ČR je něco hrozného…

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - obsah vlastnického práva

Magda3 — Mon, 21 Mar 2016 11:27:44 +0100

Já ale nesdílím Váš názor, že se má rušit § 3028. Tento § mi vůbec nevadí a jsem s ním ,dle mého, zcela v souladu. Stejně tak uznávám, že zákonodárce může mé vlastnické právo upravit. Ale musí tak učinit podle pravidel.

V tomto případě nic takového neudělal. Zákonodárce pouze vytvořil novou formu vlastnictví, kterou upravil v NOZ. A mně ponechal mé vlastnické právo, které je definováno v ZoVB.

Nebylo by na tom nic zvláštního. Zvláštní jsou pouze názory některých právníků, kterým se zdá tato úprava nepraktická a proto se jí snaží obejít a vyložit jak se jim to hodí.

Přesto Vám za vaše rady i názory děkuji. Nepřesvědčil jste mě, ale i o těchto názorech je dobré vědět.

Magda

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - ano, jde o formální prohlášení

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 11:14:49 +0100

S tím souhlasím, nicméně dal jsem to sem pouze jako ukázku, že nejen SVJ vznikají po formální stránce různými způsoby a že by důsledkem absurdní argumentace rozdělující SVJ pouze podle způsobu jejich založení musely být podobně rozděleny i manželské svazky 1949, 1963, 2012 a to ještě vynechávám všechny novely a že jich od roku 1963 do 2013 bylo… :)

U manželství to nikoho nenapadá, nicméně u SVJ je tady neustále opakován názor, že členství v SVJ je cosi jiného než neoddělitelná součást vlastnického práva.

SVJ je jiné, než jiné právnícké osoby, neboť v něm nikdo není dobrovolně.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - obsah vlastnického práva

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 11:18:26 +0100

Já Vám nic neberu, vzal vám to NOZ, který nově upravuje vaše vlastnické právo a nově řídí veškeré právní poměry týkající se Vašeho vlastnického práva.

Souhlasím s Vámi, že při řízení Vašeho vlastnického práva a při řízení všech právních poměrů týkajících se jej Vám NOZ dává menší oprávnění, než jste měla podle ZoVB a chápu Vaše rozhořčení nad tím.

Podle mého názoru ovšem nemáte šanci docílit toho, aby Vám daly za pravdu soudy až po soud nejvyšší.

Takže Vám nezbude, než to dotáhnout až k soudu ústavnímu a domáhat se zrušení přechodového ustanovení, které Vám to vzalo.

§ 3028

(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných;

pro jeho rozpor s právy zaručenými ústavou, či listinou práv a svobod, či Evropskou úmluvou o lidských právech. V tomto Vám může pomoci případná judikatura ESLP. A v tomto Vám i mohu držet palce. A berte vše co Vám tady píšu jako přípravu, neboť budete muset najít lepší argumentaci. Na Vašem místě bych jí šel hledat do judikatury Evropského soudu pro lidská práva, neboť judikatura českých soudů Vám dle mého nedává za pravdu nikde.

Naštěstí mě se to netýká, neboť tu část vašich práv, o která jste přišla mě zaručují stanovy a věřím tomu, že i v budoucnu budou.

A každopádně, ja držím palce každému, kdo za svá práva bojuje, neboť pouze takto může dojít k vyjasnění situace. A čím víc takových bude, tím bude jasněji dříve.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 665 je nesplnitelný

Mon, 21 Mar 2016 10:58:12 +0100

Zrovna § 665 bych sem jako příklad neuváděl, požaduje totiž nesplnitelné a je tak bez právních důsledků. (Formálně se mu jistě vyhovět dá, a to učiněním prohlášení požadovaného obsahu, problém je v tom, že fakticky vyhovět je nesplnitelné.)

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Učenlivá žačka

Kolemjdoucí — Mon, 21 Mar 2016 10:54:12 +0100

„sluha SVJ“, „vůbec nerozumíte“, „nechápete“ – učenlivá žačka. Když není argument, tak se alespoň strefit do toho, kdo argumenty předkládá, že?

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - nesmí být v rozporu s kogentními ustanoveními

anon. — Mon, 21 Mar 2016 10:49:52 +0100

Co by to konkrétně malo být? Děkuji

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - stále nechápete pane zdeseny clene SVJ

Magda3 — Mon, 21 Mar 2016 10:45:51 +0100

Mé vlastnické právo je definováno ZoVB. Jasně se to dočtete v §3063.

Vy mi nyní tvrdíte, že mé vlastnické právo je úplně jiné. Vzal jste mi právo nakládat se svou jednotkou, vzal jste mi právo rozhodovat o modernizaci. Z mého sluhy SVJ jste udělal mého pána.

Jednáte v rozporu s NOZ, který říká, že mé vlastnické právo je definováno ZoVB. Vy totiž říkáte, že má jednotka je nadále jednotka dle ZoVB, ale obsah vlastnického práva je úplně jiný. Možná vůbec nerozumíte tomu, co je je obsahem vlastnického práva. Stejně tak jako nechápete, že pokud dvě právnické osoby mají stejný název, neznamená to ještě, že jde o dvě totožné právnické osoby.

Ani já nevím, co bych k tomu dodala.

Magda

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - nesmí být v rozporu s kogentními ustanoveními NOZu

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 10:42:29 +0100

Pokud není v rozporu s vybranými konkrétními ustanoveními NOZu, od kterých se nelze odchýlit, tak ne. Záleží na konkrétním obsahu toho prohlášení. A i pokud se odchyluje, tak pouze ta část v rozporu pozbyla platnosti k 1.1.2014.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Manželství

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 10:37:51 +0100

Jenom ještě jedna ukázka.

Občanský zákoník 89/2012 Sb.

§ 665

Snoubenci při sňatečném obřadu uvedou, dříve než učiní sňatečný projev vůle, že jim nejsou známy překážky, které by jim bránily uzavřít manželství, že navzájem znají svůj zdravotní stav a že zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství.

Představte si, že tato povinnost v minulosti neexistovala. Nemám teď čas ani chuť dohledávat, kdy byla novelou vložena do zákona o rodině č.94/1963 Sb. Takže si pomůžu odkazem na právní úpravu manželství platnou do roku 1963 – Zákon o právu rodinném 265/1949 Sb. http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw…

Tady nic o podobném projevu vůle výše uvedeném nenajdete. Tedy mechanizmus vzniku manželství byl jiný, než je dnes v NOZu. Podobně jako byl jiný mechanizmus vzniku SVJ dle ZoVB a je dnes dle NOZu.

Přesto i manželství uzavřené dle předchozích právních úprav budete rozvádět dle NOZu. :)

A obdobně i SVJ vzniklé podle ZoVB se dnes řídí podle NOZu.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Dotaz na zděseného

anon. — Mon, 21 Mar 2016 10:23:27 +0100

Jsme svj vzniké podle ZoVB a správu domu máme popsanou v Prohlášení vlastníka. Ptám se vás tedy, je naše Prohlášení neplatné?

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - všechny vztahy mezi vlastníky jednotek jsou podle NOZ

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 10:10:38 +0100

Já fakt nevím, co bych měl ješte dodávat. Pro mě je význam použitého přechodového ustanovení naprosto jednoznačný.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Pouze vznik vašich vztahů mezi vlastníky jednotek proběhl podle ZoVB. Ale i takto podle ZoVB vzniklé SVJ se řídí podle NOZ, neboť pokud by tomu tak nebylo, porušovalo by to větu řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. V NOZu nenajdete ustanovení, které by stanovovalo jinak. Což požaduje první věta Není-li dále stanoveno jinak. A to prostě není. A jestliže se shodneme, že vlastnictví jednotky je věcným právem, tak prostě podle citovaného přechodového ustanovení se vztahy mezi vlastníky jednotek řídí NOZem. A SVJ není nic jiného, než úprava vztahů mezi vlastníky jednotek.

Je to opravdu totéž, jako manželství coby úprava vztahů mezi manželi, které se řídí NOZem bez ohledu na datum vzniku. A tak jako neexistuje Manželství(1963) vs Manželství(2012) tak také neexistuje SVJ(2000) vs SVJ(2012).

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Vaše odvolání a rozsudek

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 09:51:22 +0100

Tak jsem si přečetl Váš rozsudek, kde soudce pouze ocitoval všechna ustanovení a nic nedoplnil. Takže to nám v ničem nepomůže.

Co se týče Vašeho odvolání, tak ani v něm Vám nicméně nemůžu dát za pravdu ohledně argumentace rozdíly v SVJ a i co se týče argumentace použitím rozsudku nejvyššího soudu.

26 Cdo 3100/2013 http://kraken.slv.cz/26Cdo3100/2013

Rozsudek sice říká

V dalším řízení odvolací soud nepřehlédne, že i když zákon č. 72/1994 Sb. byl s účinností od 1. 1. 2014 zrušen (§ 3080 bod 60. o. z.), stejně jako z. č. 40/1964 Sb. (§ 3080 bod 1. o. z.) a bytové spoluvlastnictví je upraveno v o. z. (§ 1158 – § 1222), právní poměry vzniklé před účinností o. z., tj. před 1. 1. 2014, se řídí dosavadními právními předpisy (§ 3028 odst. 1, 3 o. z.).

Jenomže tento rozsudek nejvyššího soudu řešil bezdůvodné obohacení, neboť dotyčný právní vztah se týkal osoby, jež nebyla členem SVJ, pouze odebírala teplo od SVJ.

Neboť: V řízení bylo zjištěno, že žalovaný není vlastníkem žádné jednotky v domě, je však vlastníkem nebytové jednotky v jiném (sousedícím) domě. Žalovaný tak není členem žalobce (který je společenstvím vlastníků jednotek domu), a proto závazkové vztahy mezi ním a žalobcem nevznikají přímo ze z. č. 72/1994 Sb. Dodával-li žalobce žalovanému teplo do jeho nebytové jednotky nacházející se v jiném domě, aniž by s ním uzavřel smlouvu, je třeba jejich právní vztahy posoudit podle ustanovení § 451 a násl. obč. zák.

Tedy mělo být vymáháno bezdůvodné obohacení.

A protože právní poměr týkající se bezdůvodného obohacení je právním poměrem týkajícím se jiných, než práv osobních, rodinných a věcných, vztahuje se na něj přesně odstavec 3 ustanovení § 3028 občanského zákoníku a posuzuje se stále podle stávajících právních předpisů.

Viz i v novém občanském zákoníku nepatří bezdůvodné obohacení mezi osobní, rodinná ani věcná práva.

HLAVA IV

ZÁVAZKY Z JINÝCH PRÁVNÍCH DŮVODŮ

Díl 1

Bezdůvodné obohacení

§ 2991 – § 3005

Takže já si stále myslím, že přechodové ustanovení co je ohledně SVJ v NOZ je je dostatečně jednoznačné.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Jediný správný názor

Anonymoussssss — Mon, 21 Mar 2016 09:48:17 +0100

Pane zděšený člene svj, zde panuje jediný správný názor a ten Vy nezastáváte. Proto budete napadán někdy slušně, někdy vulgárně. Nicméně přeju hodně sil v boji s větrnými mlýny.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - pro zdeseneho clena SVJ

Magda3 — Mon, 21 Mar 2016 09:21:32 +0100

Pane zdeseny clene SVJ, můžete mi odpovědět na mé otázky výše? Totiž zda se v oddíle 5 NOZ píše něco o mé jednotce, která je vymezena ZoVB? Můžete mi sdělit, zda je tam uvedeno něco o mém SVJ, které vzniklo ze zákona? Má jednotka je úplně jiná, SVJ vzniká jinak a vy stále tvrdíte, že NOZ oddíl 5 se mě týká a že jde o stejné vlastnické právo? Jak jste na to přišel? Stejné je pouze názvoslovím, obsahově je zcela jiné.

Nevím, jestli to víte, ale i v ZoVB najdete, v § 3 odst. 1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, práva a povinnosti vlastníků budov a práva a povinnosti spoluvlastníků domu a vlastníků jednotek (dále jen „vlastník jednotky“) upravuje občanský zákoník.

Na tom se tedy vůbec nic nemění a vůbec to neznamená, že jsem členem dvou SVJ. Znamená to pouze to, že pokud něco není upraveno v ZoVB, použije se NOZ. S tím nemám problém.

Magda

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Psal jsem Vám už níže

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 08:48:34 +0100

práva a povinnosti je něco úplně jiného, než právní poměry :)

a vztahy mezi vlastníky jednotek jsou právní poměry týkající se vlastnického práva

Skutečně nemohu za to, že to nevidíte a místo významu slov v zákoně použitých jim dáváte úplně jiný význam daný pouze vaší touhou.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Díky

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 08:46:38 +0100

Díky za odkaz na rozsudek, jdu si jej přečíst. I když o kvalitě rozhodnutí českých soudů si spolu s Vámi myslím své :)

Ja tvrdím, že manželství je právní poměr týkající se rodinného práva a tedy spadá pod NOZ. A i manželství uzavřené před 1.1.2014 a tedy vzniklá podle úplně jiné právní úpravy zanikají dle NOZ a rozvádějí se dle NOZ.

A totéž tvrdím o vztazích mezi vlastníky jednotek, kdy jejich vzájemné vztahy jsou právními poměry týkajícími se věcného práva a jako takové spadají pod NOZ. A to se týká i právních poměrů vzniklých před 1.1.2014 podle jiné právní úpravy.

Nemáte zcela jiné vlastnické právo, máte vlastnické právo, které vzniklo podle jiného předpisu, ale není zcela jiné.

A pro toto Vaše vlastnické právo vzniklé podle ZoVB platí, že jste členem SVJ podle NOZ. Pokud by tomu tak nebylo, tak by jste totiž musela být členem dvou SVJ. Neboť na vztahy mezi vlastníky se vztahuje to, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Takže jejich vztahy jsou řízeny ustanoveními NOZ o SVJ. A těžko můžou být členy SVJ podle ZoVB a SVJ podle NOZ zároveň. Ustanovení o SVJ v NOZ jsou totiž ta část právní úpravy, která řídí právní poměry týkající se věcných práv, neboť nikde dále nebylo stanoveno jinak.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - pro zdeseny clen SVJ

Dejvická — Mon, 21 Mar 2016 08:44:10 +0100

zdeseny clen SVJ píšete ->SVJ i vzniklé před 1.1.2014 dle NOZ § 3028 podléhají NOZ a na základě toho je SVJ dle NOZ…
Jenže to právě § 3028 vyvrací, vždyť je to tam jasně citováno – přesně opačně, než se zde snažíte podsouvat!

§ 3028

(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
Toto je přeci směrodatné → vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti → tedy nikoliv SVJ, vzniklá před nabytím účinnosti zákona.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Potvrzujete , dalsi, nemaly rozdil mezi SVJ ZoVB a NOZ

Arveno — Mon, 21 Mar 2016 08:15:09 +0100

Dekuji pane/pani zdeseny.

Jedna se me o fakta. Jake jsou podstatne rozdily mezi SVJ ZoVB a SVJ NOZ. Co se zmeni pouzitim zakona o spoluvlastnictvi.

Zatim vidim nasledujici:

ruzne vymezeni jednotky. Dle ZoVB je bytova jednotka vlastnictvim kupujiciho ktery se stane spoluvlastnikem spolecnych prostor. a clenem SVJ.

Dle NOZ jsou vsichni clenove SVJ spoluvlastniky (nikoliv vlastniky) jednotek sestavajicich z bytu a spolecnych prostor.

Ruzny rozsah „spravy domu“ obsahlejsi pravomoce SVJ dle NOZ (na ukor pravomoci vlastniku) ve srovnani s pravomocemi dle ZoVB.
SVJ dle NOZ zastupuje vlastniky v jednani s tretimi osobami ku pr. s pojistovnou v otazkach tykajicich se poskozeni bytu. Opet rozsireni pravomoci SVJ VYBORU na ukor vlastnika bytu. Tak toto by me opravdu moc nepotesilo.
Prosim pokud vite o dalsich dulezitych rozdilech mezi ZoVB a spoluvlastnictvim dle NOZ tak na ne poukazte. At vime co nas ev. ceka.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Vysvětleni pro zdeseneho clena SVJ

Magda3 — Mon, 21 Mar 2016 08:11:46 +0100

Pane zdeseny clene SVJ, pokoušíme se vám to vysvětlit.

Nikdo netvrdí, že mé vlastnické právo nespadá do práv věcných. To ale neznamená, že se právnická osoba SVJ 2000 má řídit oddílem 5, který se této právnické osoby vůbec netýká.

Co se týká mého majetku, pak souhlasím, že například Hlava I (všeobecná ustanovení), hlava II ( díl 1 obecná ustanovení) atd. na má vlastnická práva budou dopadat. Proč by ale na ně měl dopadal Oddíl 5, který hovoří o zcela jiném vlastnickém právu a zcela jiné právnické osobě?

Já netvrdím, že se manželství bude rozvádět dle starého občana. Bude se rozvádět dle NOZ. To ale neznamená, že na manželství dopadá každé ustanovení NOZ, které se týká rodinného práva. To je to, co tvrdíte o vlastnickém právu vy.

Magda

Rozsudek proti kterému se bráním u Vrchního soudu jsem zde již zveřejnila http://www.portalsvj.cz/…tnost-stanov

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Podle § 3028 NOZ se

levape — Mon, 21 Mar 2016 08:06:37 +0100

Podle § 3028 NOZ se závazkové vztahy vzniklé před účinností NOZ řídí i nadále podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3063 NOZ se vlastnictví jednotky(1994) nabývá i nadále podle dosavadních právních předpisů, takže se podle nich řídí i práva a povinnosti vlastníků jednotek. Žádná výjimka není v NOZ obsažena. Takže se řídíte podle ZoVB a podle vašich stanov. Ustanovení § 1180 se neuplatní, neboť se týká pouze právnických osob nově vznikajících ode dne 1.1.2014.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - opakuji už asi po sté

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 07:48:41 +0100

práva a povinnosti je něco úplně jiného, než právní poměry :)

a vztahy mezi vlastníky jednotek jsou právní poměry týkající se vlastnického práva

Skutečně nemohu za to, že to nevidíte a místo významu slov v zákoně použitých jim dáváte úplně jiný význam daný pouze vaší touhou.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Vyývání mozků - pro zdeseny clen SVJ,

Dejvická — Mon, 21 Mar 2016 07:42:50 +0100

Píšu to už podruhé, ale jste opravdu jako kolovrátek…

§ 3028

(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

Již z této věty se nedá dovodit nic jiného, než že se zákon vztahuje na SVJ, vzniklá až po platnosti a účinnosti NOZ.

Takže nikoliv, jak píšete Vy, zdeseny clen SVJ..:
A to bez ohledu na dobu a čas jejich vzniku.
Vy touto jedinou větou vyvracíte § 3028 (1), to Vám opravdu není trapně…???

Asi Vás překvapí skutečnost, že lidi umí číst, někteří mají i logické uvažování a jste-li právník, je ostuda, co zde předvádíte.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Souhlas

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 07:42:08 +0100

Ano, s výše uvedeným souhlasím. Pokud nemáte změny stavby vedoucí ke změně účelu upraveny prohlášením vlastníka či stanovami jinak, jde o kompetenci shromáždění s postačujícím kvórem nadpoloviční většina přítomných za předpokladu usnášení schopnosti, tedy za přítomnosti víc než poloviny, takže ano, pokud to nemáte jinak upraveno, tak zákonu postačí například lehce nad >25% domu z přítomných lehce nad >50%.

A to na základě

Nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím č. 366/2013 Sb.

§ 7

Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska provozního a technického se rozumí zejména

a) provoz, údržba, opravy, stavební úpravy a jiné změny společných částí domu, včetně změn vedoucích ke změně v účelu jejich užívání; týká se to také všech technických zařízení domu, jako společných částí, dále společných částí vyhrazených k výlučnému užívání vlastníku jednotky, pokud podle prohlášení nebo stanov společenství vlastníků jednotek nejde o činnost příslušející vlastníku jednotky v rámci správy této společné části na vlastní náklady,

Snížení hlasovacího kvóra je v

Občanský zákoník 89/2012 Sb.

§ 1206

(1) Shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech; je-li však vlastníkem jednotky společenství vlastníků, k jeho hlasu se nepřihlíží.

(2) Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.

Takže Vás asi nepotěším.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Rodil mezi spravou domu dle ZoVB a NOZ

Arveno — Mon, 21 Mar 2016 07:22:15 +0100

Chapu spravne (?) nasledujici:

Správa domu společenstvím podle nového NOZ je mnohem širší pojem: zahrnuje nejen výdaje nutné k zachování a udržení domu, nýbrž výslovně i činnosti a náklady na zlepšení domu.

Dalším zásadním rozdílem je, že ZoVB výslovně vylučuje rozhodování o nástavbě a přístavbě ze správy domu prováděné společenstvím: vyžaduje pro tyto stavební úpravy smlouvu o výstavbě, uzavřenou všemi vlastníky.

Naopak podle NOZ jde o součást správy v kompetenci shromáždění.

Dle ZoVB muze tříčtvrtinová většina vlastníků přinutit vlastníka jednotky k úhradě jakéhokoliv nákladu na společnou věc, i když nepůjde o výdaj na správu domu společenstvím. Nemohou však vlastníka donutit skládat na takový účel zálohu celé roky dopředu. Dle NOZ je mozno pouzit dlouhodobe zalohy skladane na spravu domu na jakykoliv naklad odhllasovany vetsinou pritomnych vlastniku pokud neurci stanovy nebo zakon vyssi kvorum.

Potesi mne pokud pan zdeseny ci jiny expert vysvetli, ze se mylim.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - To, že vaše členství v SVJ vyplývá z vlastnictví říká i ÚS

zdeseny clen SVJ — Mon, 21 Mar 2016 07:08:22 +0100

Pokud by Vaše teze (lake a magda) byly pravdivé, pak by i manželství vzniklá před 1.1.2014 byla v režimu zákona o rodině a musela by se podle něj rozvádět.

Proč se tomu tak neděje?

Jakékoliv SVJ prostě po 1.1.2014 podléhá NOZ, neboť Vaše vztahy s vlastníky ostatních jednotek jsou právními poměry týkajícími se věcného práva a i Vaše členství v SVJ je právním poměrem týkajícím se věcného práva a tedy dle NOZ § 3028 podléhají NOZ, neboť není nikde v přechodných ustanoveních řečeno jinak. A proto i na SVJ takovýchto vlastníků se vztahuje § 3041 je dle NOZ.

Nebo máte snad čímkoliv podloženo tvrzení, že členství v SVJ není právním poměrem?

Vy se jen neustále pokoušíte oddělit SVJ vzniklá před 1.1.2014 od vlastnictví jednotek a to prostě nejde. A SVJ i vzniklé před 1.1.2014 jako důsledek a součást vlastnictví označil i Ústavní soud v usnesení, které jsem výše odkazoval

Nicméně mám návrh a dotaz. Protože se mi ani nepokoušíte odpovědět na základ mého tvrzení, tedy na skutečnost, že členství v SVJ je právním poměrem a tedy dle NOZ § 3028 podléhají NOZ a na základě toho je SVJ dle NOZ, tak se asi v diskuzi neposuneme. Navrhuji tedy, aby magda zveřejnila rozsudek, proti kterému se brání na vrchním soudě, rozumím, že se proti hlasování o stanovách pokouší bránit argumentací o rozdílech mezi SVJ. Třeba nás může někam dál posunout zdůvodnění toho rozsudku, i když je také možné, že soud pouze uvěřil školením a argumentaci nepřipojil.

Možná by bylo fajn, pokud by se lake pokusil mi vysvětlit, proč by podle něj nemělo členství v SVJ být právním poměrem? Proč by přechodové ustanovení

§ 3028

(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

nemělo být tím, které je naprosto jednoznačné a postačující. Když postačuje například pro manželství :)

Místo jeho argumentace cituji „pouze blábolí bez znalosti zákona“ :) Neboť o validitě tohoto jeho tvrzení nechť si laskavý čtenář udělá úsudek sám :)

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - V čem je tedy SVJ podle NOZ jine ?

Arveno — Mon, 21 Mar 2016 07:40:26 +0100

Chapu spravne, ze NOZ je jine ku pr v otazce zastoupeni vlastniku v otazkach tykajicich se pojisteni BYTU? Coz muze byt problem v pripade, ze vybor je nekomunikativni , nonchalantni ci negativni vuci urcitym vlastnikum.

NOZ § 1196 2) Vzniknou-li vlastníkům jednotek práva vadou jednotky, zastupuje společenství vlastníků vlastníky jednotek při uplatňování těchto práv.

Dle ZoVB si otazky tykajci se pojisteni bytove jednotky vyrizuji vlastnici primo s pojistovnou. Coz pokladam za efektivnejsi nez byti (nedobrovone!) zastupovan vyborem (cizimi lidmi kterym na mem majetku nemusi vubec zalezet). .

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1194 a násl. se netýká SVJ 2000

lake — Mon, 21 Mar 2016 06:36:51 +0100

Paní Magdo, trollové neumějí rozeznat právnickou osobu podle zákona č. 72/1994 Sb. od právnické osoby podle zákona č. 89/2012 Sb. Je marné přimět je k respektování zákona. Je to jako bavit se s barvoslepým o tom, že pro něj je na semaforu oranžové světlo totožné se zeleným.

Je nepochybně pravda, co napsal pan Zděšený člen v úvodním příspěvku: „… všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012“. Zapomněl k tomu ovšem uvést to nejdůležitější: že to platí shodně pro všechny právnické osoby bez rozdílu a že tyto osoby mají podle § 3041 NOZ uloženu povinnost přizpůsobit své stanovy obecným ustanovením NOZ od § 118 po § 209 (Právnické osoby). Neexistuje ovšem právní důvod k tomu, aby se právnická osoba vzniklá před účinností NOZ začala najednou řídít speciální právní úpravou určenou pro jinou právnickou osobu (i když mají obě osoby chybou zákonodárce shodné názvy).

Rozpoznávací znamení pro SVJ(2000) a SVJ(2012) je jednoduché: Ty první právnické osoby vznikaly ze zákona (ZoVB) automaticky, vznikaly v domech rozdělených na jednotky(1994) a společné části podle zákona č. 72/1994 Sb. a vznikaly pouze do dne 31.12.2013. Jejich právní způsobilost je definována v zákonu č. 72/1994 Sb. po novele provedené zákonem č. 103/2000 Sb..

Ty druhé právnické osoby vznikají podle zákona č. 89/2012 Sb. po založení schválením stanov a zápisem do veřejného rejstříku. Vznikají v domech rozdělených na jednotky(2012) bez společných částí a vznikají ode dne 1.1.2014. Jejich právní způsobilost je definována v zákonu č. 89/2012 Sb..

Speciálním případem jsou domy s jednotkami(1994), kde došlo či dojde ke vzniku právnické osoby dne 1.1.2014 a později. Tyto právnické osoby nemohou být SVJ(2000), neboť jejich vznik nemá od 1.1.2014 již právní podklad. Nemohou obšem být ani čistými SVJ(2012), neboť dům je plný jednotek(1994) podle dosavadní právní úpravy a to se nikdy nezmění. Právnické osoby mají z toho důvodu právní způsobilost omezenu stejně jako to bylo definováno v ZOVB: nejsou oprávněny reklamovat vady jednotek(1994), protože ZoVB takové oprávnění neobsahoval. Nejsou oprávněny stanovit ani vybírat žádné krátkodobé či dlouhodobé zálohy na účel nikoliv nutný, ani zálohy ve výši neschválené vlastníky jednotek (§ 15 odst. 2 ZoVB).

Právnické osoby podle ZoVB mají od okamžiku vzniku svou právní způsobilost definovanou podle ZoVB. Tento stav bude trvat až do zániku takového SVJ. A zánik SVJ(2000) nastane jedině zrušením rozdělení domu na jednotky(1994). Stačí si k tomu přečíst NOZ:

Podle § 16 NOZ platí, že právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu. Podle § 118 NOZ platí, že právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. Obě tato ustanovení jsou nepochybně kogentní: pokus o jejich porušení by byl absolutně neplatný. Takže platí co jsem napsal, a co zde opakuji už od roku 2012:

Z uvedeného jednoznačně plyne, že právnické osoby SVJ(2000) jsou i nadále osobami s omezenou právní způsobilostí definovanou podle ZoVB. Na tom vůbec nic nezměnilo nabytí účinnosti NOZ dne 1.1.2014. NOZ se o právnických osobách podle ZoVB nezmiňuje ani slovem a neobsahuje pro ně žádné jednoznačné a pochybnost nevzbuzující přechodové ustanovení, jak to požaduje zákon a konstantní judikatura Ústavního soudu.

Pan „Zděšený člen“ pouze blábolí bez znalosti zákona.

lake

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - to je ale absurdní, že???

Magda3 — Mon, 21 Mar 2016 00:06:27 +0100

To přeci nevadí, že se § 971–975 ObčZ vůbec netýká manželky. Použijeme ho. Týká se to přeci práva rodinného.

Je to stejně absurdní jako tvrzení, že pro SVJ 2000 se použije § 1194 a násl. i když jde o zcela jiné SVJ.

Magda

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Ústavní výchova v pojetí paní Magdy3

Sun, 20 Mar 2016 23:51:36 +0100

Paní Magda3 napsala: „na základě tohoto ustanovení [§ 971–975 ObčZ] nařídíte manželce ústavní výchovu.“

To bych si dovolil poněkud poopravit, a to ve dvou směrech: Jednak se ústavní výchova nenařizuje manželce a jednak ústavní výchovu nařizuje soud.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Práva a povinnosti vzniklá přede dnem nabytí účinnosti zákona

Sun, 20 Mar 2016 23:39:26 +0100

Nehovoří náhodou o právech a povinnostech právnické osoby vzniklé podle ZoVB?

Ano, ale pouze o těch vzniklých přede dnem nabytí účinnosti zákona.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - ještě klidněji a trpělivěji

Magda3 — Sun, 20 Mar 2016 23:25:17 +0100

Zdeseny clene,

samozřejmě, že se majetková práva řídí NOZ. Nikdo netvrdí opak. Ale to neznamená, že se musí řídít ustanoveními NOZ, které se ho nijak netýká. A oddíl 5 se SVJ (2000) netýká.

To je stejné, jako by jste tvrdil, že na manželství dopadají ustanovení §971–975 Ústavní výchova jenom proto, že jde o rodinné právo a že na základě tohoto ustanovení nařídíte manželce ústavní výchovu.

Magda

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Čím se řídí SVJ(2000) pro Zděšeného člena

Jar — Sun, 20 Mar 2016 23:22:27 +0100

Vážený, nežvaňte, co znamená tento text?

„jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů“

Nehovoří náhodou o právech a povinnostech právnické osoby vzniklé podle ZoVB?

Jar

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - tak ještě jednou, klidně a trpělivě

zdeseny clen SVJ — Sun, 20 Mar 2016 22:59:37 +0100

A to víte, že tím donucujícím ustanovením je přesně Vámi citované

89/2012 Sb.

§ 3028

(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů

Neboť přesně toto ustanovení donucuje právní režim NOZ všem právním poměrům týkajícím se práv osobních, rodinných a věcných. A to bez ohledu na dobu a čas jejich vzniku.

Víte, on totiž Občanský zákoník 89/2012 Sb. rušil mimo mnoho jiného také předpis č. 94/1963 Sb. Zákon o rodině, který obsahoval předchozí právní úpravu manželství.

A nikoho nikde nenapadlo se domnívat, že by se na manželství vzniklá před 1.1.2014 nadále vztahoval tento předpis a měla se podle něj rozvádět :)

Máte to například tady http://www.pravniprostor.cz/…-od-1–1–2014 kde uvádí, cituji: „Právě proto stojí úprava rozvodu provedená novým občanským zákoníkem za zmínku, respektive také proto, aby se veřejnost zavčasu uklidnila a nerozváděla se jen z toho důvodu, že od 1. 1. 2014 to bude složitější – ono totiž nebude.“

Protože prostě všechny právní poměry týkající se rodinných práv se od 1.1.2014 řídí občanským zákoníkem.

Na tomto serveru se ovšem více lidí domnívá, že pro právní poměry týkající se věcných práv, konkrétně práva vlastnického by to mělo být jinak. Není.

Zkuste si to všechno, co jsem uvedl v tomto diskuzním tématu přečíst, důkladně promyslet, případně probrat s ostatními vlastníky či s kýmkoliv schopným o tom popřemýšlet a prostudovat si nač zde odkazuji. Ty odkazy na wikipedie, právní encyklopedie na webu a na literaturu MU tu neuvádím abych někoho ohromoval teorií, ale právě pro to, aby si každý mohl udělat úsudek sám.

Víte, ono ne všichni právníci jsou úplně blbí a pravděpodobnost, že si jakési skutečnosti údajně opomenuté v občanském zákoníku nevšiml nikdo z odborníků po několit let a pravdu tedy má lake je prakticky nulová…

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1194 a násl. se netýká SVJ 2000

Magda3 — Sun, 20 Mar 2016 22:59:27 +0100

To jste špatně pochopil. Já se ptám, kde se v NOZ dočtu něco o SVJ, které vzniklo ze zákona. O tom se v § 1194 a násl. nic nedočtete.

Magda

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - § 1194 a násl.

Sun, 20 Mar 2016 22:56:23 +0100

Paní Magda3 postavila otázku, kdeže se v občanském zákoníku dočte o společenství vlatníků. Je to v § 1194 a násl.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Pár otázek pro zdeseneho clena

Magda3 — Sun, 20 Mar 2016 22:41:54 +0100

Vážený zdeseny clene SVJ,

Okdazujete na § 1194 NOZ: (2) Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky.

Víte o jaké jednotce se v NOZ mluví? Definice najdete v §1159. O jednotce dle ZoVB se v Odd. 5 ZoVB vůbec nic nedočtete. Z čeho tedy vyvozujete, že § 1194 se týká jednotky dle ZoVB?

Odkazujete na § 3041 NOZ:(1) Právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem

Z čeho usuzujete, že SVJ, které vzniklo na základě ZoVB je upraveno NOZ. Já jsem se o tomto SVJ nedočetla v NOZ ani slovo. Nikde. SVJ dle NOZ vzniká schválením stanov (všemi vlastníky), prohlášením nebo smlouvou o výstavbě. Můžete mě prosím upřesnit, jak jste přišel na to, že SVJ vzniklé ze zákona je upraveno NOZ.

Vaše úvaha je postavená na tom, že SVJ (2000) je právnickou osobou upravenou NOZ. A já tvrdím, že to není pravda. A pokud se mýlím, tak mi prosím ukažte, kde se o této právnické osobě něco dočtu. Já to nenašla ani v oddíle 5, ani v přechodných ustanoveních. Jsem zvědavá, kde jste to našel Vy.

Děkuji

Magda

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Režim SVJ

zdeseny clen SVJ — Sun, 20 Mar 2016 20:40:54 +0100

Moc nerozumím otázce. V tuto chvíli existují již jen SVJ podle NOZ, jen některé z nich vznikly podle ZoVB a mají jednotky vymezené dle ZoVB. Podle NOZ je lecos jinak, než bylo dle ZoVB, nicméně v tomto existuje nespočet článků a literatury.

SVJ založené dle NOZ a SVJ založené dle ZoVB se tedy dnes v ničem neliší.Respektive byly jiným způsobem založeny, ale to není pro praktický chod moc podstatné.

Pokud tu otázku upřesníte, můžu se pokusit lépe odpovědět.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Já jsem blbec

Sun, 20 Mar 2016 20:32:34 +0100

Jste veliký teoretik. Co takhle příklad. Tvrdůíte, pokud hlasováním ukládáte povinnosti, či jakkoliv rozhodujete o právech, tak dnes podle NOZ. Uveďte příklad. Já jsem blbec, já teoriím nerozumím.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Souhlas

zdeseny clen SVJ — Sun, 20 Mar 2016 20:21:04 +0100

Ano, v tomto bylo moje vyjádření možná ne úplně pochopitelné a mohlo tedy být zavádějící.

Samozřejmě, v domě s jednotkami dle ZoVB můžete vytvořit novou jednotku smlouvou o výstavbě a bude i tato jednotka vymezena dle ZoVB.

Pouze v novém domě či v domě nově rozdělovanám na jednotky musí být jednotky vymezeny dle NOZ.

Děkuji za to upřesnění

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - V čem je režim SVJ podle NOZ jiný ve srovnání s SVJ podle ZoVB

Sun, 20 Mar 2016 20:16:33 +0100

Režim SVJ podléhá NOZ. V čem je tedy SVJ podle NOZ jiné ve srovnáním s SVJ podle ZoVB, V čem je ten režim jiný? Uveďte příklad, příklady.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Pro jpinkava

Dejvická — Sun, 20 Mar 2016 20:16:19 +0100

Nebojte, nejste v tomto názoru osamocen …

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Pro zdeseny clen SVJ,

Dejvická — Sun, 20 Mar 2016 20:11:08 +0100

Vy chcete vědět, co ohledně činnosti SVJ konané v tuto chvíli v roce 2016 je vznikem právního poměru, či eventuelně právem či povinností vzniklou před 1.1.2014?

Já tu Vaší otázku polidštím, zjednoduším, ze skript opisujete zbytečně složitě…

Ptáte se, co je závazné v NOZ pro SVJ vzniklá před jeho platností a účinností, že?!
To je přeci jednoduché, na SVJ vzniklá před účinností a platností NOZ se vztahují pouze donucující ustanovení, a Vy určitě víte, která to jsou.

Nu a nyní Vy mně odpovězte na mou otázku, na to jste zapomněl:
…co je myšleno výrazem
DOSAVADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY…

Já odpovím za Vás!
Kdybyste napsal přesnou definici, musel byste uznat, že se prostě pletete, a Vaše výše opisování citací ze skript a paragrafů z NOZ bylo vlastně úplně zbytečné…

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - jakákoliv diskuze vítána

zdeseny clen SVJ — Sun, 20 Mar 2016 20:09:24 +0100

No a tam právě platí, že práva a povinnosti vzniklé po 1.1.2014 jsou dle NOZ a ty vzniklé před 1.1.2014 jsou dle ZoVB. Takže pokud hlasováním ukládáte povinnosti, či jakkoliv rozhodujete o právech, tak dnes podle NOZ.

A nebojte se, ja si za svým stojím a také jdu s kůží na trh a v mnoha případech i před soud.

A každopádně proti jakési opatrnosti a taktickému vyčkávání na judikaturu vůbec nic nemám.

Jinak já si toho, že lake jde s kůží na trh tady a má nějaké názory vážim také, protože je má podložené nějakými argumenty. Byť na některé z jeho argumentací mám jiný názor a také jej odůvodňuji argumenty.

Tyto mé argumenty a jejich logickou konstrukci tady zatím nikdo ničím nezpochybnil a nepředložil žádné zdůvodnění, proč by členství v SVJ nemělo být právním poměrem týkajícím se věcného práva a tudíž řešeným v NOZ bez ohledu na datum vzniku. Jen jeden nick tady opakovaně cituje cosi o právech a povinnostech vzniklých před účinností NOZ, což ovšem členství v SVJ není.

A jak jsem psal výše, tímto předkládám názor a jeho zdůvodnění, každý ať si moje citace a odkazy přečte a vyloží jak umí, včetně lake. Třeba s něčím přijde, vše co kamkoliv dával obsahovalo argumentaci, nutně nemusí být správná, ovšem to je možné řešit pouze nad argumenty. Předpokládam, že pokud tak někdy učiní, bude se vyjádřovat k faktu, zda se v případě SVJ jedná o právní poměr týkajicí se věcného práva či nikoliv, neboť to je presně tou základní konstrukcí.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Rozdíly ve vymezení jednotky 2

jednotka — Sun, 20 Mar 2016 19:54:55 +0100

Samozřejmě jednotku vymezenou dle ZoVB můžete vytvořit i dnes a to např. v domě, kde již takové jednotky jsou a kde jsou zároveň i jednotky v družstevním vlastnictví. V jednom domě nemohou být současně jednotky dle ZoVB a jednotky dle NOZ.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - vznik, jakož i práva a povinnosti 1

jpinkava — Sun, 20 Mar 2016 19:49:34 +0100

zkusím Vám sdělit např. práva a povinnosti čl.dle stanov, rozhodování o modernizaci apod.
Upřímně Vám závidím, jak máte ve věcech SVJ a NOZ jasno, ovšem my co neseme kůži na trh, se musíme chovat poněkud opatrněji a některým důsledků, jež by vyplynuly z „odlišného právního výkladu raději předcházet. Ze stejného důvodu se proto také neztotožňuji s některými kategorickými závěry p. lake, i když si většiny jeho příspěvků vážím. NOZ samozřejmě nelze ignorovat, ale není nutno se z něj připos … (viz přejmenování SVJ,“ „nové“ stanovy apod., „přechod dluhů“ a další perly … Věřím, že v tomto názoru nejsem osamocen …

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Rozdíly ve vymezení jednotky

zdeseny clen SVJ — Sun, 20 Mar 2016 19:22:34 +0100

Vše co zde citujete se týká odlišného vymezení jednotky. A tedy naprosto logickému jinému přístupu katastru k jednotkám jinak vymezeným. Ono jednotku vymezenou podle ZoVB totiž dnes už nemůžete vytvořit, nicméně dále existuje. K tomu jsem se již podrobněji vyjádřil níže v odpovědi na dotaz, jak se to projevuje prakticky.

Můj názor s odůvodněním výše se týká nikoliv rozdílů mezi jednotkami, ale rozdílů mezi SVJ. A ty nejsou. Ať už máte jednotky vymezené dle ZoVB, nebo dle Občanského zákoníku, jste členem SVJ jež je upraveno v Občanském zákoníku a režim tohoto SVJ podléhá občanskému zákoníku.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - ČÚZK vede nadále dva typy bytového spoluvlastnictví

Teorba — Sun, 20 Mar 2016 19:07:51 +0100

Když si "zděšený člen SVJ" myslí, že všechna SVJ (tj. ta stará SVJ2000 i ta nová SVJ2012) se pojednávají shodně, pak nechť mi vysvětlí, proč ČÚZK nadále pojednává o obou separátně. Doporučuji k samostudiu toto:

ČÚZK vydal dne 10. února 2016 NÁVOD PRO SPRÁVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ pod č.j. ČÚZK-03030/2016-22 s účinností od 1. dubna 2016
http://www.cuzk.cz/Predpisy/Resortni-predpisy-a-opatreni/Navody-CUZK/160303022.aspx
kde používá zkratky: BytZ = Zákon č. 72/1994 Sb., ObčZ = Zákon č. 89/2012 Sb.

Mohl bych uvádět spousta citací z tohoto dokumentu, ale tak jen na ukázku:

5.5.2.3 Změna vlastnického práva a vznik jiného věcného práva k jednotce vymezené podle BytZ
5.5.2.3.1 Převod jednotky vymezené podle BytZ
5.5.2.3.1.1 Do katastru se zapisuje změna vlastnického práva na základě smlouvy o převodu vlastnického práva, ve které bude, co se týče předmětu převodu, jednotka vymezena podle BytZ a je-li převodce vlastníkem nebo podílovým spoluvlastníkem pozemku pod domem, popřípadě pozemku funkčně souvisejícího s domem, uveden i spoluvlastnický podíl na pozemku, popřípadě pozemcích. Povinné náležitosti smlouvy o převodu (a samotná smlouva o převodu vlastnického práva k jednotce) se řídí právní úpravou účinnou od 1. ledna 2014. Z návrhu na vklad musí být zřejmé, že jeho předmětem je vklad vlastnického práva k jednotce, a v případě spoluvlastnictví pozemku i vklad vlastnického práva k příslušnému podílu k danému pozemku.

6.2.2.2
Bytové spoluvlastnictví podle BytZ nebo ObčZ (typu předmětu řízení „Vlastnictví“ (kód 6.2.2.2.1 2), kód typu právního vztahu „Vlastnictví“ (kód 30)), je v katastru vyjádřeno vlastnictvím jednotky (jednotek) a velikostí spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku, které jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek, v případě bytového spoluvlastnictví podle BytZ, nebo velikostí spoluvlastnického podílu na společných částech nemovitosti v případě bytového spoluvlastnictví podle ObčZ (dále jen “spoluvlastnický podíl na společných částech”).

"zděšený člen SVJ" v závěru svého příspěvku napsal: "Takže se domnívám, že argumentace o rozdílu SVJ před a po 1.1.2014 je sice pěkná teoretická úvaha o retroaktivitě, nicméne je mylná. A u všech českých soudů nevyargumentovatelná a nepoužitelná, takže pokud člověk nechce skončit před Evropským soudem pro lidská práva pokoušejíc se změnit judikaturu Ústavního soudu ČR, je potřeba k nim přistupovat velmi opatrně.
Každopádně všem hodně stěstí :)"

Takže kdo má pravdu?

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - vznik, jakož i práva a povinnosti

zdeseny clen SVJ — Sun, 20 Mar 2016 19:23:57 +0100

Já to zkusím stručně tak, abych nebyl napadán, že to dělám složité.

Zkuste mi prosím sdělit, co ohledně činnosti SVJ konané v tuto chvíli v roce 2016 je vznikem právního poměru, či eventuelně právem či povinností vzniklou před 1.1.2014?

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Je to kolovrátek.. zdeseny clen SVJ,

Dejvická — Sun, 20 Mar 2016 18:50:56 +0100

Píšete..:Já pro toto Vaše tvrzení nemám a neznám nic, čím byste jej mohl odůvodnit. Mě naopak dává za pravdu jak znění zákona, tak právní teorie.
Ale já jsem uvedl konkrétní znění, které – jak sám píšete – že jde o Vaši teorii – tedy Vaši teorii vyvrací…

A na tomto jste předvedl, že si skutečně ze zákona vyzobáváte, jenom to co se Vám hodí…
„Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanovením tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných.“
Jakýmsi nedopatřením jste zapomněl zmínit druhou část tohoto odstavečku, a ten zní..:
…jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
SE VŠAK POSUZUJÍ PODLE DOSAVADNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ.
…Tak, a nyní si najděte v příručce, co asi autor myslel výrazem – dosavadní právní předpisy…

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Až se bude právo či povinnost = poměru

zdeseny clen SVJ — Sun, 20 Mar 2016 18:43:13 +0100

Mě pro změnu presvědčíte, až mi osvětlíte, proč by se Vaše členství v SVJ mělo v zákoně nazývat právem či povinností. A nebo až mi ukážete judikát ústavního či nejvyššího soudu, který Vám dá za pravdu.

Já pro toto Vaše tvrzení nemám a neznám nic, čím byste jej mohl odůvodnit. Mě naopak dává za pravdu jak znění zákona, tak právní teorie.

Vaše členství v SVJ není ani právem, ani povinností, ale právním poměrem, respektive SVJ je řešením právním poměrů mezi vlastníky navzájem.

A jak Vy sám píšete

Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanovením tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných;

Takže jakékoliv právní poměry týkající se věcných práv se řídí občanským zákoníkem pokud nebylo stanoveno jinak, bez ohledu na datum vzniku těchto poměrů.

A dále

jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů

Tedy toliko vznik právních poměrů týkajících se věcných práv a práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem účinnosti se posuzují podle jiných právních předpisů. Takže pokud Vám vzniká nějaké právo či povinnost vyplývající z vlastnického práva po 1.1.2014, řídí se občanským zákoníkem. Tedy pouze vznik právního poměru nám zůstal dle ZoVB. Nikoliv jakékoliv dnešní rozhodování či cokoliv co by se týkalo věcného práva, či z něj jakkoliv vyplývalo, jak tvrdíte Vy.

Víc skutečně nevím, co bych Vám k tomu mohl dodat.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Rozdíl vzniku vlastnického práva k jednotce

zdeseny clen SVJ — Sun, 20 Mar 2016 18:23:26 +0100

V praxi jde zejména o to, že občanský zákoník spolu se svým prováděcím nařízením vlády jinak vymezil jednotky. Takže jednotky vzniklé po 1.1.2014 už musí být vymezené dle těchto právních předpisů.

A ty například říkají:

Občanský zákoník 89/2012 Sb.

Společenství vlastníků

§ 1222

Prováděcí právní předpis stanoví, jakým způsobem se vypočte podlahová plocha bytu v jednotce, o kterých částech nemovité věci se má za to, že jsou společné, a podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku.

Nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím č. 366/2013 Sb.

§ 3

Způsob výpočtu podlahové plochy bytu v jednotce

(1) Podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce. Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav. Započítává se také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu.

Toto je naprosto logické, neboť většinu těchto vestavěných předmětů a nenosné i nosné příčky můžete upravovat, bourat a přestavovat. K něčemu potřebujete stavební povolení, k něčemu dokonce nikoliv. A nedává moc smysl, aby se kvůli každé takové úpravě jednotky měnila její plocha a tedy měnilo prohlášení vlastníka a zejména velikost podílu na společných částech domu.

Takže tento způsob vymezení jednotky je, jak se asi shodneme, významně lepší. Nicméně takto nebylo zpracováno prohlášení vlastníka v minulosti, jsem přesvědčený že u většiny jednotek a alespoň z mé zkušenosti nevím o žádném takto zpracovaném prohlášení vlastníka před 1.1.2014.

Tady pokud by nebyl ponechán vznik věcného práva v řežii ZoVB, tak by se takto zpracované prohlášení vlastníka staly vadnými. Tedy bylo přistoupeno k tomu, že takto zpracovaná prohlášení, která neodporovala ZoVB jsou nadále v režimu ZoVB a jsou v pořádku. A je pouze na vlastnících, jestli se dobrovolně nerozhodnou změnit prohlášení vlastníka a zpracovat jej nově podle občanského zákoníku. S tím by ovšem muselo souhlasit 100% vlastníků.

Já bych to udělal, neboť zejména ten problém vnitřních příček a vestavěných předmětů může dělat významné rozdíly ve faktické ploše bytu. Stačí si představit, že například někdo ze sousedů zruší vestavěnou skřín o ploše 0.6m x 2m v předsíni. K tomu si představme spojení WC s koupelnou a propojení kuchyně s obývacím pokojem a s tím související zbourání nenosných příček a máme klidně další 1 – 2 m čtvereční. Čímž se mu ovšem při vymezení jednotky dle občanského zákoníku nezměnilo nic, nicméně při vymezení jednotky dle předchozí praxe se mu najednou dostala velikost bytu do nesouladu s prohlášením vlastníka a všechna vyúčtování v celém domě jsou potencionálně vadná a všemi reklamovatelná. Pro ilustraci si představme, že tuto operaci provede někdo v bytě o 50 metrech čtverečních a změní tím velikost bytu o 5%. Těchto 5 procent může v malých SVJ činit klidně 1 – 2% z celku což při rozpočítávání nákladů celkové revitalizace domu může klidně činit i desítky tisíc Kč. A máme zaděláno na potencionální právní problém s vyúčtováními. Takže já bych na místě vlastníků prohlášení dobrovolně změnil do souladu s občanským zákoníkem, ale jak jsem psal výše, k tomu je nic nenutí.

Takže ta možnost vzniku podle ZoVB je ponechána proto, aby se s počátkem účinnosti občanského zákoníku Vaše prohlášení vlastníků nestala vadnými. Ovšem s tím rizikem, že takto provedená prohlášení vlastníka se kdykoliv v minulosti a kdykoliv v budoucnosti mohla a mohou stát vadnými neškodnou vnitrní stavební úpravou provedenou kterýmkoliv z vlastníků.

Obdobně ustanovení

Občanský zákoník 89/2012 Sb.

§ 3063

Nabyl-li vlastnického práva alespoň k jedné jednotce v domě s byty a nebytovými prostory přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyvatel podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, vznikne i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k dalším jednotkám v tomto domě podle dosavadních právních předpisů.

je zde proto aby i následně mohlo někomu jinému vzniknout vlastnické právo k takto vymezené jednotce a tedy nebyly všechny jednotky rázem nepřevoditelné.

Tolik tedy ke vzniku věcného práva.

Obdobně je ponechána možnost vzniku právních poměrů dle ZoVB, neboť podle občanského zákoníku vzniká SVJ jiným způsobem, než vznikalo dle ZoVB, kdy SVJ vznikala ze zákona a podle občanského zákoníku vznikají zakladatelským jednáním. Ono se totiž podle ZoVB mohlo stát, že v domě vzniklo SVJ podle ZoVB a nikdo jej nikdy nezapsal do rejstříku a nikdy nezačlo reálně pracovat. Toto dle občanského zákoníku není možné, SVJ nevznikne ze zákona, ale až aktivním přičiněním vlastníků, kteří jsou ovšem pokud jej nezaloží sankcionováni nemožností převodu vlastnických práv k jednotce, kde katastr nemovitostí nezapíše změnu. No a protože se tedy mechanizmus vzniku SVJ v minulosti a dnes liší, je ponechána možnost vzniku právních poměrů dle ZoVB, aby SVJ vzniklá dle ZoVB nebyla dnes v rozporu se zákonem pro absenci zakladatelského jednání vlastníků, neb toto nikdy neproběhlo.

Ovšem ať už vaše SVJ, coby právnická osoba vzniklá jako zákonná úprava právních poměrů vlastníků jednotek, vzniklo dle ZoVB nebo podle občanského zákoníku, tedy před 1.1.2014 nebo po 1.1.2014 tak se všechna dnes řídí občanským zákoníkem a nikoli předchozí právní normou, neboť od počátku účinnosti občanského zákoníku je jedinou možnou právní úpravou poměrů týkajících se vlastnického práva k jednotkám SVJ dle občanského zákoníku

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Nepřesvdčil jste mne...

Dejvická — Sun, 20 Mar 2016 17:43:06 +0100

Když je člověk znalý, dokáže paragrafy kroutit tak, aby to vyhovovalo jemu, vlastně se v té změti slov ztratí původní meritum sporu.
A to se Vám zde podle mého laického názoru daří skvěle…
Vypichujete si souvětí tak, abyste si svoje obhájil.

Nicméně…já tedy zase vypíchnu to, co dle mne vyvrací to, co Vy zde v dlouhých odstavcích prosazujete:

89/2012 Sb.

§ 3028

(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti VZNIKLÉ
ode dne nabytí jeho účinnosti.

Přehlédl jste slovíčko VZNIKLÉ

(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
SE VŠAK POSUZUJÍ PODLE DOSAVADNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Co to tedy znamená prakticky

tazatel2 — Sun, 20 Mar 2016 16:00:10 +0100

Pokud nedojde ke shodě všech vlastníků a přizpůsobení jednotek občanskému zákoníku, jsou jednotky vymezené před 1.1.2014 dle ZoVB. Nicméně SVJ jejich vlastníků plně podléhá občanskému zákoníku. Co to tedy znamená prakticky? Můžete uvést příklady.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Jedná se o rozdíl, mezi právem a povinností a právním poměrem-1)

ik — Sun, 20 Mar 2016 14:32:19 +0100

Pane/paní „zděšený člene SVJ“ moc Vám děkuji za Váš právní výklad k SVJ, která vznikla před platností NOZ. Můj lajcký názor byl stejný jako ten Váš. Ještě jednou díky.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Jedná se o rozdíl, mezi právem a povinností a právním poměrem

zdeseny clen SVJ — Sun, 20 Mar 2016 13:45:56 +0100

Vámi uvedená ustanovení není nutno vůbec obcházet. Vámi uplatňovaný odlišný výklad je v zásadě o neporozumění právním pojmům v těch ustanoveních použitých.

Mimo jiné je v nich použit termín právní poměr, což se rovná právní vztah. http://iuridictum.pecina.cz/…%C3%AD_vztah Pokud by nestačil odkaz na neznámý web, tak mohu posloužit i citací knihy Teorie práva vydané nakladatelstvím Masarykovy univerzity Brno „Jeden z nejvýznamnějších způsobů realizace práva je prostřednictvím právních vztahů. Jedná se o takový typ vztahů mezi lidmi, v nichž vystupují jako nositelé subjektivních práv a povinností. V literatuře někdy bývají označovány termínem právní poměry“ ISBN 80–210–1791–0 http://www.muni.cz/…0–1791–0/477

Jednoduše není možné vyvozovat z ustanovení týkající se jen a pouze práv a povinností důsledky pro právní poměry = vztahy.

Fyzická či právnická osoba je subjektem práva.

Tato osoba je vlastníkem bytové jednotky, tedy má věcná práva k této jednotce. viz https://cs.wikipedia.org/…1_pr%C3%A1va nebo Občanský zákoník 89/2012 Sb. HLAVA II VĚCNÁ PRÁVA Díl 3 Vlastnictví Oddíl 1 Povaha vlastnického práva a jeho rozsah

V souvislosti s tím, že je nositelem věcných práv k této jednotce mohou této osobě vznikat nějaké práva a povinnosti a také je v souvislosti s výkonem vlastnického práva účastníkem nějakých právních poměrů = vztahů.

Příkladem práva například může být právo obdržet podle příslušných předpisů vyúčtování služeb.

Příkladem povinnosti může být povinnost podílet se na nákladech správy domu a pozemku placením jejího v souladu s příslušnými právními normami stanoveného příspěvku.

No a právním poměrem = vztahem týkajícím se jejího věcného práva jsou veškeré vztahy této osoby s vlastníky ostatních bytových jednotek.

Takže veškeré právní poměry = vztahy týkající se výkonu vlastnického = věcného práva se dle Vámi citovaného ustanovení zákona č. 89/2012Sb. řídí od nabytí jeho účinnosti, tedy od 1.1.2014 tímto zákonem.

No a ohledně povinností a práv záleží na jejich vzniku, tedy pokud vznikla před 1.1.2014 řídí se ZoVB, pokud vznikla po 1.1.2014 řídí se Občanským zákoníkem 89/2012Sb.

Členství v SVJ totiž není ani právem, ani povinností této osoby, ale neoddělitelnou součástí vlastnictví, coby právní poměr týkající se věcného vlastnického práva. A přesně dle Vámi citovaného ustanovení na době vzniku totoho právního poměru naprosto nezáleží, neboť občanský zákoník 89/2012Sb. nikde dále nestanovuje jinak.

89/2012 Sb.

§ 3028

(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Stále vidíte nějaký rozpor? Toto ustanovení hovoří pouze o vzniku právního poměru a právech a povinnostech vzniklých z něj před účinností.Cokoliv krom vzniku se po účinnosti řídí už občanským zákoníkem. A osobně je mi poměrně dost jedno, že můj právní poměr vznikl podle jiného zákona, když jeho výkon se od 1.1.2014 řídí občanským zákoníkem v účinném znění. Tady by totiž muselo být napsáno, právní poměry vzniklé před účinností a to tu nikde není, je tu pouze vznik. Stejně jako pokud nedojde ke shodě všech vlastníků a přizpůsobení jednotek občanskému zákoníku, jsou jednotky vymezené před 1.1.2014 dle ZoVB, nicméně SVJ jejich vlastníků plně podléhá občanskému zákoníku.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Re..: všechna SVJ se řídí zákonem č. 89/2012 Sb. -> a od kdy???

Dejvická — Sun, 20 Mar 2016 12:09:23 +0100

Budu Vám věřit, když mi vysvětlíte, jak obejdete § uvedené níže:
89/2012 Sb. § 3028
(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

… → vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
Jak se jím tedy mohou řídit SVJ vzniklá před platností a účinností NOZ?

Tady se diskutuje o tomto tématu pořád dokola, ale výše napsané ještě nikdo kromě Lakeho nevysvětlil – prostě výše uvedené mnozí úplně ignorujete, přehlížíte.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - údajný rozdíl...

Spring — Sat, 19 Mar 2016 20:31:24 +0100

A je to snad nějaký zásadní problém? V čem Vás nový způsob vymezení jednotek omezuje? Nebo v čem Vás posouvá dál?

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - Údajný rozdíl je ovšem skutečný

PavelII — Sat, 19 Mar 2016 19:21:46 +0100

a spočívá v jiném vymezení jednotek.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb. - všechna SVJ se řídí zákonem č. 89/2012 Sb.

Jirka Š. — Sat, 19 Mar 2016 19:10:47 +0100

Budu pouze stručný. Naprosto s Vámi souhlasím.

Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb.

zdeseny clen SVJ — Sat, 19 Mar 2016 11:55:31 +0100

Na tomto portále se hodně řeší údajný rozdíl mezi SVJ založenými před účinností nové právní úpravy občanského práva dle Občanského zákoníku 89/2012 Sb. účinné od 1.1.2014. A to přestože většina výkladové literatury, většinový názor odborné veřejnosti a dokonce i většinový názor příslušných soudců nejvyššího soudu je shodný v tom, že nic takového není pravda a všechna SVJ se řídí od 1.1.2014 tímto zákonem.

Odkazy na odůvodnění údajného rozdílu jsou zde v mnoha diskuzích, takže si odůvodnění můžete snadno dohledat. Například je tady http://www.portalsvj.cz/…lzi-a-penize Tento názor se opírá zejména o argumentaci absencí positivního vyjmenování SVJ v přechodových ustanoveních a judikaturou ústavního soudu zakazující retroaktivitu zákona. Já tento názor nesdílím, nemyslím si, že se v případě SVJ jedná o zakázanou retroaktivitu a dávám tímto zapravdu většinovému názoru odborné veřejnosti z následujících důvodů.

Z argumentace odůvodňující rozdíl mezi SVJ cituji „Retroaktivita musí být v právním předpisu výslovně a jednoznačně ustanovena. Tak to ukládá státní moci Ústavní soud v řadě svých nálezů.“ Já se domnívám, že z následujících důvodů je retroaktivita právní úpravy SVJ v občanském zákoníku stanovena dostatečně jednoznačně a jakákoliv ústavní stížnost podpořená argumentací opakovanou na tomto serveru nejen ve výše uvedeném odkazu nemá u ústavního soudu šanci.

Občanský zákoník 89/2012 Sb.

§ 3028

(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných;

Zde k výše uvedené citaci zákona doplňuji ne všem zřejmou skutečnost, že vlastnické právo je právo věcné

Občanský zákoník 89/2012 Sb.

§ 3063

Toto přechodové ustanovení řeší pouze vznik věcného práva, nikoliv právní poměry týkající se jej, či práva a povinnosti, které z tohoto věcného práva vyplývají, či dokonce teprve vzniknou, či vznikly po nabytí účinnosti občanského zákoníku.

Takže právní poměry týkající se vlastnického práva musím po 1.1.2014 hledat v občanském zákoníku.

A tam najdu.

Občanský zákoník 89/2012 Sb.

Společenství vlastníků

§ 1194

(2) Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky.

Takže protože poměry týkající se vlastnického práva se řídí úpravou v občanském zákoníku, tak jsem z titulu tohoto vlastnického práva členem SVJ dle občanského zákoníku přestože moje vlastnické právo vzniklo podle jiné právní úpravy.

Tím pádem ovšem je SVJ jehož jsem členem upraveno v občanském zákoníku. A podle:

Občanský zákoník 89/2012 Sb.

§ 3041

(1) Právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku, dokončí se podle dosavadních právních předpisů; odporuje-li však zakladatelské právní jednání učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadním právním předpisům, považuje se za platné, vyhovuje-li ustanovením tohoto zákona.

se prostě řídí povaha právnícké osoby SVJ jíž jsem členem občanským zákoníkem a nikoliv zrušeným ZoVB.

Na tom nic nemění, že prostě při přilepení SVJ do občanského zákoníku mohli uvést i přechodové ustanovení jako u nadací a neuvedli jej, ať už zapomněli, či prostě měli pocit, že například z titulu výše uvedeného to nebylo nutné, protože občanský zákoník sice postrádá pozitivní vymezení retroaktivity výslovně pro SVJ, ale také nikde netvrdí opak a naopak výslovně uvádí, že právní poměry týkající se vlastnického práva se řídí občanským zákoníkem. A právním poměrem týkajícím se vlastnického práva je jednoduše i členství v SVJ dle občanského zákoníku.

Toto, tedy skutečnost že členství v SVJ je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednoty a právní poměr členství v SVJ je poměrem týkajícím se vlastnického práva potvrzuje ostatně i ústavní soud v usnesení I. ÚS 752/15, kdy říká:

…Nutno zdůraznit, že věc stěžovatelky je důsledkem skutečnosti, že jako vlastnice bytové jednotky a vymezeného podílu na celku je začleněna do společenství vlastníků…

14. Ve zmíněném nálezu Ústavní soud rovněž konstatoval, že protiústavní není ani způsob rozhodování společenství vlastníků jednotek, vymezený v § 11 zákona o vlastnictví bytů. Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu. Jedná-li se o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl (§ 11 odst. 3). Jednomyslnost je stanovena v případě rozhodování o přijetí usnesení v závažných situacích, kterými jsou změna účelu užívání stavby, změna stavby nebo podstatné změny, týkající se společných částí domu (§ 11 odst. 5). Článek 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zakotvuje především právo každého vlastnit majetek a právo na zajištění stejného zákonného obsahu a ochrany vlastnického práva všech vlastníků. Napadená ustanovení právo každého vlastnit majetek nikterak neomezují a není jimi vytvořena ani nerovnost v obsahu a ochraně vlastnického práva, když daná právní úprava dopadá na každého spoluvlastníka domu a vlastníka jednotky stejně.

15. Jako obiter dictum lze poznamenat, že poměrně striktní výklad určitých pasáží zákona o vlastnictví bytů, zaujatý stěžovatelkou, postavený na svým způsobem absolutizovaném vlastnickém právu k bytové jednotce, by zejména ve větších společenstvích vlastníků jednotek – mimo nekonečných sporů – vedl zřejmě k tomu, že by se stěží mohla na něčem závazně vůbec dohodnout. Lze připustit, že právní úprava není v dané oblasti bezchybná a ideální, leč to ještě zdaleka neznamená její neústavnost. V konkrétním případě pak majetek stěžovatelky nebyl nijak zásadně dotčen či umenšen, jen měla jiné záměry a názory než většina ostatních členů daného společenství. Je snad nadbytečné dodávat, že ani v tom nelze shledávat porušení jejích ústavně zaručených práv nebo svobod.

16. Ústavní stížnost tedy byla odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Z výše uvedených důvodů jsem přesvědčený, že jakákoliv ústavní stížnost vznesená na základě argumentace ve stylu lakem opakovaného tvrzení, že SVJ(2000) není SVJ(2012) jdoucí proti úmyslu zákonodárce, proti většinovému názoru soudců nejvyššího soudu a proti většinovému výkladu zákona dopadne podobně s podobnými formulacemi „…Jako obiter dictum lze poznamenat, že poměrně striktní výklad určitých pasáží zákona…“ či „…Na těchto právních závěrech, pokud jde o meritum věci, Ústavní soud neshledává nic protiústavního, i když některé právní názory stěžovatelky se mohou prima vista jevit přinejmenším jako rovněž přijatelné…“,„…Lze připustit, že právní úprava není v dané oblasti bezchybná a ideální, leč to ještě zdaleka neznamená její neústavnost…“

Takže se domnívám, že argumentace o rozdílu SVJ před a po 1.1.2014 je sice pěkná teoretická úvaha o retroaktivitě, nicméne je mylná. A u všech českých soudů nevyargumentovatelná a nepoužitelná, takže pokud člověk nechce skončit před Evropským soudem pro lidská práva pokoušejíc se změnit judikaturu Ústavního soudu ČR, je potřeba k nim přistupovat velmi opatrně.

Každopádně všem hodně stěstí :)