Portál společenství vlastníků jednotek - Rozhodnutí soudu - Comments

Rozhodnutí soudu - Rozhodnutí soudu 5

lake — Thu, 10 Mar 2016 14:42:55 +0100

Argumentace žalovaného byla nepřípadná. Nemohl být ve sporu úspěšný.

Hradil totiž bez protestů celé roky stanovené částky, označené nejprve jako „fond oprav“ (bez stanovení doby a účelu použití), později jako „zálohy na správu domu“ (bez stanovení doby a účelu použití). Nenapadl v šestiměsíční lhůtě rozhodnutí shromáždění o výši těchto plateb, nikdy se neobrátil na soud s požadavkem, aby byl účel plateb stanoven jednoznačně a určitě. Pouze po několika letech placení přestal svévolně hradit.

Mimochodem, vlastník jednotky v SVJ(2000) nemá zákonnou povinnost platit ani korunu na dlouhodobých zálohách na technické zhodnocení. Žalovaný však nikdy tuto otázku neotevřel, i když nevěděl která část jeho záloh je určena na který účel. Nikdy se soudně nebránil proti neurčitým zálohám na neznámý účel a s neznámou dobou použití.

Skutečnost, že platba určená na opravy a údržbu majetku je zcela odlišná od platby na technické zhodnocení společných částí (investice), je známa od nepaměti každé osobě s rozumem průměrného člověka. Naposledy se k tomu vyjádřilo GFŘ v pokynu D-22 ze dne 6.2.2015: Pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dostupné na http://www.portalsvj.cz/…ejen-k-9-zdp).
Psal o tom zde před časem pan Pavel: http://www.portalsvj.cz/…ejen-k-9-zdp.
Takže od počátku bylo povinností SVJ sdělit důvod platby, případně oddělit zálohy na opravy a údržbu od záloh na technické zhodnocení, a také oddělit v každé z obou skupin krátkodobé zálohy od dlouhodobých. Žalovaný však toto upřesnění a oddělení částek nikdy nepožadoval, i když na to měl právo.

Není divu, že mu soud nedal za pravdu!
--------------------------------------------------------------------

Pokud jde o „argumentaci“, kterou předvedl soudce, nevím zda se mám smát, nebo spíše plakat. Tatáž částka byla postupně soudem označena za příspěvek, za zálohu na opravy a investice, za rezervu. Nebudu rozebírat text toho pitomce v taláru. Je zjevné, že nerozumí ani právu, ani účetnictví.

Rozdíl mezi zálohou a konečnou úhradou by měl být zřejmý každé osobě s rozumem průměrného člověka. Lze to nastudovat např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Cdo 4604/2007, ze dne 13. 1. 2009, citováno mnohokrát zde: http://www.portalsvj.cz/…do+4604/2007. Popletenému soudci Nejnižšího okresního soudu mohl žalovaný tento judikát připomenout a poučit jej – což se nestalo.

lake

Rozhodnutí soudu - Argumentace žalovaného

Okresní soud ve Zlíně — Thu, 10 Mar 2016 12:04:57 +0100

Uvádím zde argumentaci žalovaného podle rozhodnutí Okresního soudu ve Zlíně 35C 214/2015—84 ze dne 10.11.2015:

„Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. V podstatných důvodech založil svou obranu na argumentaci, že ve stanovách žalobce není upraven způsob stanovení výše těchto plateb, které jsou vybírány formou dlouhodobých záloh, a že není stanoven žádný plán oprav, na které by tyto platby měly být určeny. Žalovaný se sice nebrání úhradám záloh do fondu oprav, kterými mají být vytvářeny rezervy na budoucí plánované opravy, ale měl by mít možnost kontroly nad tím, jakým způsobem je s temito platbami nakládáno, přitom tyto platby (částky uhrazené do fondu oprav) by neměly být používány k úhradě veškerého hospodaření žalobce (na to jsou určeny jiné zdroje, např. krátkodobé zálohy a příspěvky). Na zálohových platbách uhrazených žalovaným do konce roku 2014 žalovaný žalobci přeplatil částku ve výši 17.200,– Kč. Současně do roku 2015 nebyly plánovány vydaje v podílu dosahující této částky. Podle názoru žalovaného zákon nezná pojem „fond oprav“, takže platby vyžadované do fondu oprav nemohou být považovány za platby řádné stanovené. Ve výpočtovém listu platném od 1.1.2015 byla neplatná položka „fond oprav“ nahrazena položkou „dlouhodobé zálohy na opravu domu“, čímž podle názoru žalovaného žalobce uznal neoprávněnost doposud vyžadovaných plateb. Žalovaný pak argumentoval také tím, že dlouhodobé zálohy na opravu domu nebyly stanoveny a schváleny řádně, když nebyly sjednány způsobem stanoveným ve stanovách žalobce a také nebyl schválen žádný reapočet ani plán oprav či výdajů na rok 2015 a další období, takže nemohly být určeny předpokládané náklady nutné pro rok 2015 a následující.“

Rozhodnutí soudu - Uvádím zde podstatnou

Okresní soud ve Zlíně — Thu, 10 Mar 2016 11:58:45 +0100

Uvádím zde podstatnou část odůvodnění rozhodnutí Okresního soudu ve Zlíně 35C 214/2015—84 ze dne 10.11.2015:

„Argument žalovaného, že mu nelze ukládat povinnost platit zálohy, ale že o jeho platební povinnosti může být rozhodnuto až poté, co bude provodeno vyúčtování a bude známa přesná výše dluhu, soud nepovažuje za správný. Žalovanému byla rozhodnutím většiny vlastníků jednotek uložena povinnost platit pravidelné měsíční platby na dlouhodobé zálohy na opravy a investice. Pojem „záloha“ je v tomto případě poněkud zavádějící, neboť tato platba má charakter pravidelne pevné platby, kterou se vytváří rezervy na budoucí potřeby údržby a oprav domu a zúčtovává se tehdy, dojde-li k čerpání na opravy. Přitom kladný zůstatek se převádí do dalšího období jako rezerva, záporný zůstatek je pak nutno pokrýt dodatečnými příspěvky vlastníků podle dohodnutých (hlasováním přijatých) pravidel. V tomto případě dochází k pravidelné spotřebě hrazených částek, jako např. u úhrad za spotřebované energie (voda, elektřina, plyn), u nichž je zapotřebí provést vyúčtování podle skutečné spotřeby v konkrétním období.“

Rozhodnutí soudu - Napadat, napadat, napadat

Kryšpín — Thu, 10 Mar 2016 11:13:39 +0100

Soud v rozhodnutí 35C 214/2015–84 z 10.11.2015 neodlišuje zálohy na správu domu od záloh na plnění spojená s užíváním jenotek, když každá probíhá podle jiného zákona a měla by tak být vedena zcela odděleně.

Soud uvádí, že označení takovýchto plateb jako záloha je zavádějící, aniž by bylo seznatelné, z jakého důvodu toto označení soud za zavádějící pokládá. Po seznámení se zákonnou definicí záloh je označení plateb jako zálohy zcela na místě (padalo by v úvahu ještě označení závdavek, které je patrně možné vnímat jako speciální případ zálohy).

Soudní rozhodnutí nicméně platí: Soud rozhodl, že vlastník jednotky je povinen hradit stanovenou částku, a to pouze proto, že o ní bylo rozhodnuto, tj. nikoli proto, že byla stanovena na základě odsouhlaseného plánu. Soud se vůbec nezabýval tím, zda byl nebo nebyl znám účel požadované platby. Soud ani neuvádí, jakým kvorem o částce bylo rozhodnuto. To je podstatné: Je třeba napadat každé rozhodnutí, které stanoví částku plateb, kde není seznatelný účel takovéto částky a kde nebylo rozhodnuto předepsaným kvorem.

Nebylo uvedeno, který soud takto rozhoduje.

Rozhodnutí soudu - rozhodnutí soudy - 1)

ik — Tue, 08 Mar 2016 20:30:23 +0100

Možná že myslíte tento rozsudek – odkaz :

http://www.portalsvj.cz/…udek%20a.pdf

Rozhodnutí soudu

Tue, 08 Mar 2016 13:08:34 +0100

Prosím o pomoc s vyhledáním příspěvku, který obsahoval rozhodnutí soudu, který mimo jiné obsahoval rozhodnutí o přiznání resp. i nepřiznání příslušenství dluhu, a to z důvodu zasílání upomínek správcem, soud přiznal příslušenství dluhu až od momentu upomínky od SVJ, nevzpomene si někdo prosím nebo neporadí, jak najít příspěvek? Děkuji. Případně, jak je to prosím s upomínáním, kdo má upomínku poslat a může případně i správce?

Děkuji.