Portál společenství vlastníků jednotek - Skutečný náklad - Comments

Skutečný náklad - Skutečný náklad 4

lake — Fri, 08 Jan 2016 12:30:21 +0100

A opět Vás upozorňuji, že píšete naprosté nesmysly. Jste odtržen od reality.

Podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že „není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období“.

Opakuji: nákladem na poskytování služby ve zúčtovacím období jsou náklady poskytovatele služby, které souvisí s poskytováním služby v průběhu zúčtovacího období. To platí bez ohledu na to, zda tyto náklady byly vynaloženy před započetím zúčtovacího období, v jeho průběhu, nebo po jeho ukončení.

lake

Skutečný náklad - Skutečný náklad 31

AsiTak — Fri, 08 Jan 2016 10:30:26 +0100

ad 1. uvedený vztah vyplývá z obecné rovnice:
počáteční stav + přírůstky = konečný stav
a z faktu, že pro tento údaj počáteční stav=0, neboť zajisté „skutečné náklady“ v počátku zúčtovacího období je nula.
ad 2. zahrnutí vypořádacích operací minulých let do bilance vyúčtování
nedoplatek je pohledávka není nákladem, do vyúčtování nepatří
přeplatek je závazkem (nemusí být vypořádání finanční), ale podle mne není nákladem plnění dodávky služby běžného období. Ale co a kam (ne)patří je věc názoru, můžete do bilance služby tepla dát i revizi výtahu, pokud to nikdo reklamovat nebude, bude to „dobře?“!

Skutečný náklad - Skutečný náklad 3

lake — Fri, 08 Jan 2016 10:11:18 +0100

AsiTak napsal: „Vyúčtování je finanční bilance přírůstková/stavová k poslednímu dni zúčtovacího období.“

To je jen jakási účetní teorie, která je odtržená od reality a naprosto nepoužitelná.

Poskytovatel služby je povinen uvést ve vyúčtování „skutečnou výši nákladů na služby“. To jsou neochybně veškeré náklady, které SVJ vynaložilo k poskytování služby ve zúčtovacím období, a to včetně příslušných nákladů vynaložených po ukončení zúčtovacího období. V žádném případě se nelze omezovat pouze na finanční bilanci k poslednímu dni zúčtovacího období!

Ze stejného důvodu je právně vadné a nesprávné tvrzení pana AsiTak: „Co do charakteru veličiny „skutečný náklad“ je finančně realizovaný náklad vydaný SVJ v zúčtovacím období pro zajištění plnění dané služby.“

Je naopak vždy nutné zahrnout do skutečných nákladů také VŠECHNY pozdější finanční transakce, které se týkají poskytování dané služby v daném čase. Typicky půjde o konečné vypořádání přeplatků a nedoplatků mezi SVJ a dodavateli. Právě proto je datum vyúčtování služeb posunuto v zákoně č. 67/2013 Sb. o čtyři měsíce: aby se bezpečně podchytily všechny později realizované finanční toky. Jinak by se skutečný náklad na službu ve zúčtovacím období hrubě zkresloval.

lake

Skutečný náklad - Skutečný náklad 2

AsiTak — Fri, 08 Jan 2016 03:49:08 +0100

Podle mne… Z citovaného předpisu vyplývá, že objem „skutečných nákladů dané služby“ definuje jednu stranu bilance vyúčtování, druhou stranu definuje „celková výše přijatých měsíčních záloh za danou službu“. Z toho plyne že Vyúčtování je finanční bilance přírůstková/stavová k poslednímu dni zúčtovacího období. Co do charakteru veličiny „skutečný náklad“ je finančně realizovaný náklad vydaný SVJ v zúčtovacím období pro zajištění plnění dané služby. Je to vlastně veličina typu (finanční) „výdaj“. Protože „náklad“ není ekonomická veličina u kterého účetnictví eviduje finanční realizaci, je třeba „náklad“ substituovat předpisem závazku u kterého je sledován v saldokontu finanční vyrovnanost. Navíc existuje shoda velikosti, času vzniku a účtování mezi závazkem a nákladem.
Velikost veličiny „skutečných nákladů dané služby“ zjišťujeme zkoumáním stavů finančních vyrovnání vzniklých v zúčtovacím období a všech závazků určených na plnění dané služby. Pro správný výsledek je třeba zúčtovat se závazky všechny poskytnuté finanční zálohy.
Velikost této veličiny pro danou službu dává součet:

(finančních) výdajů realizovaných v zúčtovacím období na vyrovnání závazků nezávisle na času vzniku závazku
(nefinančním) vyrovnání zúčtovaných záloh realizovaných v zúčtovacím období na vyrovnání závazků nezávisle na času vzniku závazku
snížení o užití jiných zdrojů (než zálohy) v zúčtovacím období pro tento účel, jestliže užití takového zdroje je přípustné (VH minulých let, dotace, úvěr, spoření, DZ,…)

Takto lze vyúčtovat nejen služby, ale i jiné účely určení (vlastní správa, účely správy domu a pozemku,…)
Vyúčtovat v rozsahu sestavení bilance vkladu vlastníků a užití toho vkladu za SVJ by se měl každý účel určení (nejen služby) z předpisu plateb.
Velikost zůstatku bilance je měřítkem disproporce v hospodaření SVJ a signalizuje potřebu zpracování nového rozpočtu a předpisu plateb.

Skutečný náklad - Skutečný náklad

lake — Wed, 06 Jan 2016 11:54:58 +0100

Možná to není ze znění zákona zcela zjevné, ale existují dva druhy vyčíslení nákladů:

předpokládané náklady
skutečně vynaložené náklady

Předpokládané náklady jsou odhadem do budoucna. Používají se například jako podklad pro veškeré plánování, pro určení výše záloh na následující období, atd.

Skutečně vynaložené náklady jsou (jak už z názvu vyplývá) ty náklady, které byly vynaloženy, vážou se ke zúčtovacímu období, a jejich výše je konečná, prokazatelná a nesporná.

lake

Skutečný náklad

AsiTak — Wed, 06 Jan 2016 10:45:08 +0100

Předpis č. 67/2013 Sb. o službách obsahuje…
§ 7 Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků
(2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby
Dále NOZ obsahuje…
§ 2978 Klamavé označení zboží nebo služby
(2) Klamavost působí i údaj všeobecně vžitý v hospodářském styku k označení druhu nebo jakosti, je-li k němu připojen dodatek způsobilý klamat, zejména s použitím výrazu „pravý“, „skutečný“ nebo „původní“
Předpokládám, že v předpise č. 67/2013 Sb. výše uvedený pojem má ekonomický význam. Víme jaký a umíme to definovat?