Výklad ustanovení právních předpisů pro jejich uplatnění v nových stanovách - Počet osob

Anonymous, — Sat, 28 Nov 2015 19:21:20 +0100

Zbytečně se namáháte, je to ztráta času. Zbytečně citujete řadu paragrafů. Na a co, když to dáte do stanov, skutečný počet osob nezjistíte. Když vlastník nahlásí jiný počet osob (ano, tak to běžně funguje), jak prokážete, že v bytě jsou 4 a ne 2 osoby? Vždyť vám řeknou, že to byla návštěva. Raději byste se měli soustředit na to, jak se zbavit nesmyslného FO, což je patrně fond oprav. Člen společenství nemá žádnou povinnost platit fond oprav. No tak, hledejte paragraf v nějakém zákoně, který by říkal, že člen společenství platí fond oprav. Vlastnici vám to fakt platí a bez protestu, nevadí jim to? Co se týče nedoplatků, my máme ve stanovách lhůtu měsíc od obdržení vyúčtování a nemáme s tím žádný problém. Když někdo opomene dostane upomínku a hned je to na účtu. A hlídáme si to.

Výklad ustanovení právních předpisů pro jejich uplatnění v nových stanovách

Sat, 28 Nov 2015 16:31:43 +0100

Dobrý den,
připravujeme nové stanovy v souladu s NOZ a máme zájem ve stanovách zakotvit vymahatelnost práva. Můj dotaz směřuje k výkladu a zejména možnostem SVJ porušování zákonů postihovat. Zkušenosti nám jasně říkají, že např. přehled o osobách, které užívají byty vlastníků (např. podnájemníci) je velmi důležitá např. při jejich informování, v době jejich nepřítomnosti v bytu, o haváriích v domě, nebo nastalých mimořádných událostech.
Činnost SVJ upravují v podstatě 3 právní předpisy, zákon č. 89/2012 Sb. NOZ, zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty a Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. – prováděcí předpis zákona č. 89/2012. Vzorové stanovy nebyly, jako v době platnosti zák. č. 72/1974 Sb. (Nařízení vlády č. 371/2004 Sb. …, vydány.

První dotaz směřuje k vymahatelnosti práva v souvislosti s § 1177 NOZ, zejména odst. 2. Cit. (2) Vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendářním roce. To platí i tehdy, přenechal-li vlastník jednotky byt k užívání jiné osobě; v takovém případě oznámí i jméno a adresu této osoby.

zák. 67/2013 v § 12 toto opakuje Cit. § 12 Příjemce služeb oznámí poskytovateli služeb písemně a bez zbytečného odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování.

a § 13 hovoří o pokutách a poplatku z prodlení. cit. § 13 Pokuta a poplatek z prodlení (1) Jestliže poskytovatel nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost upravenou tímto zákonem ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit druhé straně pokutu ve výši 100 Kč za každý započatý den prodlení, ledaže by splnění povinností v této lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé smluvní strany. To neplatí pro případy uvedené v odstavci 2. (2) Dostane-li se poskytovatel nebo příjemce služeb do prodlení s peněžitým plněním podle tohoto zákona, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen zaplatit druhé smluvní straně poplatek z prodlení. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. To neplatí, pokud byl poplatek uplatněn podle jiného právního předpisu.

Můj první dotaz zní: lze uplatnit vůči vlastníkovi, který nesplnil ustanovení § 1177 zák. 89 a § 12 zák. 67, tuto pokutu? V případě, že ano, jak by mělo (musí) být postupováno.

A související dotaz, jak „donutit“ vlastníka, aby nahlásil počty osob užívajících byt a aby tyto uvedl pravdivě?

Odst. 2 § 13 zákona 67/2013 hovoří o povinnosti příjemce služeb zaplatit poplatek z prodlení za prodlení s peněžitým plněním, která uvádí zákon (67/2013 – podle zákona), přičemž možné služby jsou vyjmenovány v § 3 odst. 1 zákona a právo požadovat na příjemci služeb je dáno § 4 zákona Cit. § 3 Vymezení a rozsah služeb (1) Službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.

§ 4 Výše záloh za služby a způsob změny jejich výše (1) Poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

Zákon 67/2013 však nehovoří o povinnosti vlastníka platit příspěvek na správu domu (tzv. Fond oprav), která je uvedena v § 1180 odst. 1 NOZ. Cit.
(1) Nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. § 1181
(1) Vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

Můj druhý dotaz zní: lze uplatnit nějakou pokutu (s odkazem na právní předpis) za neplacení tohoto příspěvku, nebo neplacení v plné stanovené výši? Nebo musíme neplacení tohoto příspěvku vymáhat pouze soudní cestou? A jaké smluvní pokuty a úroky z prodlení mohu uplatnit? Měl bych jejich výši uvést ve stanovách? Mám (mohu) se řídit při stanovení úroků z prodlení Nařízením vlády č. 351/2013 Sb., § 2?

Na objasnění uvádím, že výše příspěvku do FO je schvalována shromážděním a výši záloh na služby, kromě služeb souvisejících s provozem domu, si stanovují vlastníci. Správce vydává každému vlastníku platební předpis.

Můj třetí dotaz se týká splatnosti nedoplatků z vyúčtování. Zák. 89/2012 Sb. říká v § 1181 odst. 2 že, cit. (2) Není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.

Naproti tomu zák. 67/2013 Sb. v § 7 odst. 3 tuto lhůtu stanovuje na max. 4 měsíce, cit. (3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

Jakou lhůtu máme tedy uvést do nových stanov? Podle zák. 89 nebo zák. 67? Velmi děkujeme za Váš názor nebo odkaz na někoho, kdo by byl ochoten tuto problematiku objasnit SVJ MB

Portál společenství vlastníků jednotek - Výklad ustanovení právních předpisů pro jejich uplatnění v nových stanovách - Comments

Výklad ustanovení právních předpisů pro jejich uplatnění v nových stanovách - Počet osob

Výklad ustanovení právních předpisů pro jejich uplatnění v nových stanovách

A související dotaz, jak „donutit“ vlastníka, aby nahlásil počty osob užívajících byt a aby tyto uvedl pravdivě?

Na objasnění uvádím, že výše příspěvku do FO je schvalována shromážděním a výši záloh na služby, kromě služeb souvisejících s provozem domu, si stanovují vlastníci. Správce vydává každému vlastníku platební předpis.