Portál společenství vlastníků jednotek - Rozsudek pro zasmání - Comments

Rozsudek pro zasmání - Šanon pana Poznámky

Šanon — Thu, 26 Mar 2015 14:42:24 +0100

Příklad pana Poznámky s vlastnictvím šanonem je případný. Kdo bude vlastníkem šanonu pořízeného z prostředků složených vlastníky jednotek jako zálohy na plnění spojená s užíváním bytu a na správu domu? (Předpokládáme přitom, že „pořízení šanonu“ není vymezen jako plnění spojené s užíváním bytu ani nebylo výslovně uvedeno v odsouhlaseném plánu správy domu.)

Rozsudek pro zasmání - Rozsudek pro zasmání 4

Poznamka — Wed, 25 Mar 2015 02:32:12 +0100

Pane Pavle, děkuji za Váš příspěvek, asi jsem přestřelil hradby, za to se omlouvám, leč úplně všemu co píšete nerozumím a budu vděčný za poučení. Právu nerozumím vůbec, účetnictví – ve zdejší terminologii „rychlokvas“ poměrně dlouhou lhůtou kvasení.
Píšete „Pokud člen poskytne SVJ zálohu, tak peníze se stanou majetkem SVJ“. Předpokládám, že vlastník peníze před odesláním vlastnil, a pouhý převod na účet SVJ je změnou vlastnictví? Pokud omylem pošlu na Váš účet 1000 Kč stanete se vlastníkem těchto peněz. Selským rozumem bych soudil, že SVJ vlastní pouze konto na to má smlouvu s bankou, ale na obsah konta na peníze bych předpokládal existenci jiného dokumentu vlastnictví. Co je nositelem vztahu vlastnictví mezi vlastníkem SVJ a předmětem vlastnictví (peníze na účtě)? To že závazek zálohy v pasivech je cizím zdrojem je mi jasný. Předpokládám, že kvalifikátor vlastní/cizí zdroj v pasivech není rozlišením vlastnictví, ale rozlišením zda subjekt hospodářské operace je totožný se subjektem účetní jednotky (vlastní) nebo někdo jiný (cizí).
Dále píšete „Co je zdrojem peněz nelze zjistit, protože peníze nemají mašličku.“ ano, to platí, ale pokud identifikuji dnes pouze platby záloh na služby 100 tis. mohu prohlásit, že přírůstek na běžném účtu vznikl z cizích prostředků.
Nákup šanonu .. paragon je dokladem placení a směny za zboží, zda je i dokladem vlastnictví – to nevím. Vycházím z Vašeho předpokladu že vlastní SVJ (uhrazeno z běžného účtu a převedeno do zásob). Tyto operace představuji pouze změny struktury aktiv.
Dále píšete „Myslíte si, že kdyby byly peníze ve vlastnictví členů SVJ, takže by členům SVJ patřil i ten šanon? “ Myslím si že ano, představte si, že založím ještě jedno konto kde budu evidovat pouze zálohy od vlastníků, takže budu vědět, že jsou to jejich peníze a koupíme opět šanon z jejich peněz o kterém budeme tvrdit, že vlastní SVJ a proto vlastní i šanon. Pak není důvod vlastníkům dát zadarmo „nechť SVJ vlastníci zaplatí i podruhé“! Je to nějaký rozporný, asi proto, že popsané vztahy nezobrazíme přesně jazykem účetním…
Dále „Je přece úplně jedno z jakých zdrojů je kryt nákup šanonu, zda z vlastních zdrojů SVJ (málo pravděpodobné), z úvěru (málo pravděpodobné) nebo ze záloh od členů SVJ (skoro vždy)“ Pokud mám jeden běžný účet pak nelze stanovit zdroje krytí této platby. Ekonomické určení nákupu nestanovujeme při placení, ale při účtování pohledávky nákupu šanonu, kde dostane vyjádření to jaký zdroj nákup zatíží (na vrub nákladů, čerpání poskytnutých záloh nebo čerpání úvěru) a též determinuje komu bude šanon náležet. Ale nemyslím si že je to ekvivalent kategorie vlastnictví v právním pojetí. Účetnictví přece obecně neřeší právní vlastnické aspekty hospodářských jevů.
Přeji hezký den a děkuji.

Rozsudek pro zasmání - Dočasně svěřené cizí prostředky

Vlastník nemovité věci — Tue, 24 Mar 2015 17:58:05 +0100

Příspěvek bohužel neuvádí, zda rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 14.07.2009, čj. 29 Ca 159/2007 (v prvním rámečku) byl vyšším stupněm změněn či zrušen. Pokud ne, pak rozsudek platí tak, jak byl vynesen, a pokud byl navíc zveřejněn, jsou ostatní soudy a ostatní orgány státní moci povinny k němu přihlédnout (dokud tento názor nebude případně překonán názorem jiným).

Žádné lakem avizované rozmetení shora uvedeného rozsudku jiným senátem Krajského soudu v Brně v rozhodnutí 31 Af 2/2010–58 ze dne 14. 7. 2010 (v druhém rámečku) spatřoval nelze, když citovaný názor se týká pouze neexistence souvislosti mezi přímy z bankovních úroků a výdaji na bankovní poplatky. To jistě není věc nezajímavá, ale shora uvedené věci se nijak netýká.

Žádné vyvrácení toho, že by na složené zálohy nemohlo být nahlíženo (rovněž) jako na dočasně svěřené cizí prostředky, tady uvedeno nebylo. K lakem tvrzené neexistenci fondů: Máme ve stanovách, že fond se naplňuje (výhradně) z bankovních úroků. Peníze tak mašličky mají, je třeba rozlišovat (přinejmenším) příjem z bankovních úroků od složených záloh a tyto hromádky nesměšovat.

Rozsudek pro zasmání - Rozsudek pro zasmání 3

Pavel — Tue, 24 Mar 2015 12:18:42 +0100

Poznámko,

pokud někdo tvrdí, že svěřené finanční prostředky vlastníků bytových či nebytových jednotek se nestávají vlastnictvím společenství vlastníků jednotek, tak nerozumí právu a účetnictví.

Pokud člen poskytne SVJ zálohu, tak peníze se stanou majetkem SVJ v Aktivech a zároveň SVJ vznikne závazek vůči členu SVJ v Pasivech. Peníze patří SVJ a to s nimi bude nějak nakládat.

Píšu to zde již několik let, bohužel právní povědomí, jak je vidět i na nejvyšších místech, je mizivé.

V Pasivech je pouze zdroj financování Aktiv.

Uvedu příklad ne s penězi, ale s nákupem např. šanonu. SVJ si koupí šanon a šanon se stane jeho majetkem. Dojde ve změně v rámci aktiv, úbytek peněz a přírůstek zásob.

Myslíte si, že kdyby byly peníze ve vlastnictví členů SVJ, takže by členům SVJ patřil i ten šanon?

Je přece úplně jedno z jakých zdrojů je kryt nákup šanonu, zda z vlastních zdrojů SVJ (málo pravděpodobné), z úvěru (málo pravděpodobné) nebo ze záloh od členů SVJ (skoro vždy).

Šanon se vždy bude pořizovat z vlastního majetku SVJ ať už z pokladny nebo z běžného účtu.

Co je zdrojem peněz nelze zjistit, protože peníze nemají mašličku.

Hezký den!

Pavel

Rozsudek pro zasmání - Rozsudek pro zasmání 1

Poznamka — Tue, 24 Mar 2015 10:54:38 +0100

Píšete
„Zasmáli jste se? Jakpak by ne. SVJ neshromažďuje žádné cizí prostředky (svěřené do úschovy), nýbrž přijímá zálohy.“
Já jen tak decentně hihi-haha a to kvůli Vám.
Protože předpis/přijaté zálohy za služby od externích dodavatelů se účtuji na účtě krátkodobých závazků 324 který je uveden v rozvaze v pasivech v položce B.III.3 a ta je součásti dílčího celku „Cizí zdroje“, takže podle účetní evidence tvoří „cizí prostředky“. Cílem poskytnutí není „úschova“ ale tvorba finančního zdroje na úhrady dodávek zprostředkovaných služeb od externích dodavatelů.
Účtování dle literatury: Ing. N. Klainová, SVJ

Rozsudek pro zasmání

lake — Mon, 23 Mar 2015 21:50:12 +0100

Občas se stane, že člověk náhodou narazí na starší, ale povedený aprílový žert. Podařilo se mi to onehdá a opravdu jsem se pobavil. Ty žerty jsou dokonce dva, jeden lepší než druhý.

Nejvyšší správní soud vydal před časem ve své Sbírce rozhodnutí pravou a cennou právní perlu – komentovaný rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 14.07.2009, čj. 29 Ca 159/2007. Cituji:

Rozhodnutí č: 2690
Daň z příjmů: příjem společenství vlastníků bytových jednotek
Svěřené finanční prostředky vlastníků bytových či nebytových jednotek, které se nestávají vlastnictvím společenství vlastníků jednotek, nemohou být příjmem (výnosem) z činnosti takového společenství či z nakládání s veškerým jeho majetkem, neboť jde pouze o dočasně svěřené cizí prostředky a nikoliv o příjem či výnos ve smyslu § 18 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
http://www.nssoud.cz/main2col.aspx?…

Zasmáli jste se? Jakpak by ne. SVJ neshromažďuje žádné cizí prostředky (svěřené do úschovy), nýbrž přijímá zálohy. Zjevný nesmysl senátu KS v Brně si našel v roce 2012 cestu do Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (Sb. NSS r. 2012, sv. 10, s. 998, 2690/2012). Aby nás pán Bůh při zdravém rozumu zachovati ráčil …

Tentýž rozsudek Krajského soudu obsahoval nádavkem ještě blábol o tom, že údajně náklady na vedení bankovního účtu nelze uznat za náklady sloužící na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Ptáte se proč? Inu, senát 29 Ca Krajského soudu v Brně byl toho názoru, že jediným důvodem pro zřízení a vedení běžného bankovního účtu SVJ je, aby SVJ inkasovalo úroky (!!!). Takže náklad na vedení běžného účtu nelze prý daňově uznat (!!!).

Nevymýšlím si a opravdu to není apríl; z onoho rozsudku KS je citováno v http://www.ucetnikavarna.cz/…ho-hlediska/?….

Jiný senát Krajského soudu v Brně rozmetal toto absurdní tvrzení ořesně o rok později, v rozhodnutí 31 Af 2/2010–58 ze dne 14. 7. 2010:

„Senát rozhodující v této věci, ačkoli ctí zásadu předvídatelnosti soudního rozhodování, (…), nemohl k tomuto rozhodnutí (čj. 29 Ca 159/2007–41) přihlédnout, neboť závěr vyslovený v odůvodnění rozhodnutí „… Bankovní poplatky mají přímou souvislost s úroky z vkladů na běžném účtu…“ a „bankovní poplatky jsou přímým výdajem vznikajícím v souvislosti s existencí a provozem běžného účtu“, kromě jeho ojedinělosti, není pokud jde o dovozovanou souvislost mezi příjmy (úroky) a výdaji (náklady na vedení běžného účtu) odůvodněn a neuvádí, z čeho ona souvislost má vyplývat.“

Pokud mne paměť neklame, brněnský senát 29 Ca rozhodoval v roce 2008–09 ve složení JUDr. Jana Jedličková, Mgr. Milan Procházka a JUDr. Tomáš Foltas, Ph.D..

lake