Portál společenství vlastníků jednotek - Aplikace nařízení vlády 366/2013... - Comments

Aplikace nařízení vlády 366/2013... - Aplikace nařízení vlády 366/2013

jsc — Tue, 21 Apr 2015 15:25:14 +0200

Vážený lake.
Váš právní názor se zdá být logický. Ale při pozorném čtení se mi zdá, že jste přehlédl význam slov „Nebylo-li jinak určeno“. Zkusme se zamyslet nad významem z tohoto pohledu.
89/2012 Sb. § 1180
(1) Nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech.
Odst.(1) "Nebylo-li jinak určeno ....." chápu tak, že tento odstavec platí vždy, když není určeno nějak jinak.
Z toho neplyne, že na všechny činnosti spojené se správou domu a pozemku musí vlastník přispívat podle vlastnického podílu. Z toho plyne, že je tak povinen činit kromě výjimek. Jaké jsou výjimky, je upřesněno §1180 odstavcem 2. a §1222.
89/2012 Sb. § 1180
(2) Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

89/2012 Sb. § 1222
Prováděcí právní předpis stanoví, jakým způsobem se vypočte podlahová plocha bytu v jednotce, o kterých částech nemovité věci se má za to, že jsou společné, a podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku.

- zákonodárce míní „správou domu i pozemku“ všechno. To, co není zákonem nebo prováděcím předpisem určeno jako výjimka, má být hrazeno podle vlastnického podílu.
- Prováděcí předpis n.v. 366/2013 rozděluje správu domu a pozemku do dvou podskupin:
- skupinu provozní - §7 Činnosti týkající se správy domu a pozemku z hlediska provozního a technického
- skupinu správní - §8 Činnosti týkající se správy domu a pozemku z hlediska správních činností
Položka „vedení účetnictví, zpracování a předložení daňových přiznání“, je tedy zároveň ve skupině činností souvisejících se správou domu a pozemku a zároveň v podskupině činností z hlediska správních činností, pro kterou platí podmínka 89/2012 Sb. § 1180 odst.2 – > je v podskupině, o které je určeno jinak -> každá jednotka přispívá stejně.
- Zbývá skupina „podobné náklady“ - § 17, který taxativně vyjmenovává, co v 89/2012 Sb. § 1180 odst.2 „je určeno jinak“

Souhlasím s vámi, že text právního předpisu není od zákonodárce dostatečně jednoznačný. Pod úhlem popsané logiky se domnívám, že váš právní závěr obsahuje rozpor, kvůli tomu, že opomíjíte výjimky. Ve shora popsané logice rozpor nevnímám. Pak tedy činnosti z hlediska správních činností a podobné náklady vlastní správní činnosti se jako určené výjimky nesmí vlastníkům rozúčtovat poměrem podle vlastnického podílu.

Odpovídá to logice zdravého rozumu. Uvedu příklad, byt 2+1 má podíl 40m2 a byt 4+1 plochu 80m2.
Účetní, která zaúčtuje účetní položku nečiní dvojnásobný záznam za byt 4+1. Když výbor tiskne podklad, vytiskne stejný text pro byt 2+1 i pro byt 4+1 a nespotřebovává dvojnásobné množství toneru. Podíl na poplatku za vedení bankovního účtu nemůže být požadován u bytu 4+1 ve dvojnásobné částce oproti bytu 2+1. Nebo snad spravuje SVJ pro byt 4+1 dva bankovní účty? Zastupuje právník byt 4+1 dvěma schůzkami a byt 2+1 jen jednou schůzkou, aby bylo spravedlivé u vlastníka většího bytu požadovat dvojnásobnou úhradu právních služeb? A tak by bylo možné pokračovat dále…
Naopak pojištění domu, revize technických zařízení, stavební úpravy, atd. jsou činnosti, kde se je spravedlivé požadovat podíl na úhradě dle vlastnického podílu, neboť větší byt má pojištěn větší prostor, technické zařízení (např. rozvod vody) se více opotřebuje tam, kde více slouží a zateplení větší zdi bytu 4+1 je dražší než u menšího bytu, atd…

Aplikace nařízení vlády 366/2013... - Nikdo nedošel k závěru, co s tím paskvilem udělat

ignorant — Tue, 16 Dec 2014 10:33:35 +0100

Ale došel, ignorovat.

Aplikace nařízení vlády 366/2013... - Aplikace nařízení vlády 366/2013

Jura — Tue, 16 Dec 2014 09:51:54 +0100

Sleduji diskusi o problému, jak aplikovat toto nařízení vlády. Závěry pana Lakeho jsou logické. Nicméně nikdo nedošel k závěru, co s tím paskvilem se má dál udělat.Obávám se, že k soudu s tímto problémem nikdo nepůjde. Společenství odhlasují, že se budou řídit obsahem tohoto Nařízení, neboť, s prominutím jak již tady někdo předeslal, se shromáždění chová jako bučící stádo.Co tedy pane Lake navrhujete?

Aplikace nařízení vlády 366/2013... - §1180/2 v SVJ(2000) 4

Pub — Tue, 25 Nov 2014 05:23:49 +0100

Děkuji, uniklo.

Žádnou „dohodu“ ale nemáme. Prohlášení jsem pročetl, ale nenalezl NIC ve smyslu Vašeho rozdělení, pouze cit. „Každý vlastník jednotky je povinen se podílet na úhradě nákladů za výkon správy domu, tj. za činnosti spojené se zajišťováním a organizaci výkonu správy“

Ve slovech „zajišťování“ ani „organizování“ nevidím žádné „odměny“ výboru nebo jeho lokajům – ty které zmiňuje §1180/1. Ale ve stanovách máme, že shromáždění může usnést nějaké ty „odměny“.
Ve slovech „Každý vlastník jednotky“ pak zase nevidím, že bych se měl na nákladech podílet podle podílů (když ne podle bytů, tak podle počtu vlastníků byt vlastnících). Tyto „odměny“ v našem ročním zúčtování záloh NEJSOU uvedeny, takže nezbývá než mít za prokázané, že jsou zúčtovány podle podílů. Vyvedete li mne z bludu budu rád.

Aplikace nařízení vlády 366/2013... - §1180/2 v SVJ(2000) 3

Pub — Tue, 25 Nov 2014 05:22:32 +0100

Pane Lake, dostal jste mne – řešení Vaší hádanky neznám; dám se podat, pokud dovolíte.
Víte, rád bych si vypsal na papír k čemu mne vyzýváte, ale mám za to, že „kdyby neexistoval žádný dům s jednotkami, ani jeho společné části“ tak k neexistujícímu domu nemohla vzniknout právnická osoba k jeho „spravování“.

Jediné náklady, které mne napadají jsou „odměny“ tj. odměny náležející statutární funkci „za to, že JE“. Nevím komu by se ale reálně „odměna“ vyplatila, protože statutární funkci obsazuje zvolený vlastník jednotky ve společenství, které je bez existujícího domu prázdné resp. nemá vlastníky, kteří by místa obsadili.

Nemíním SVJ/2012) ale samozřejmě SVJ(2000) – myslel jsem, že Vám to bude zřejmé ze zmínky o §3028 – ten se nevztahuje na SVJ(2012), že. Asi opravdu by bylo lepší separovat ty §-NOZ, které jsou vůči SVJ(2000)
neúčinné, pokud nebude existovat ujednání (100% dohoda vlastníků).

Aplikace nařízení vlády 366/2013... - §1180/2 v SVJ(2000) 3

Mon, 24 Nov 2014 18:37:15 +0100

Uniklo vám, že v § 9 odst. 8 ZoVB stojí:

„Náklady na činnost orgánů společenství se považují za náklady společenství spojené se správou domu.“

Odměna správci se do toho dá rovněž zahrnout (dělá činnosti, které by jinak dělal výbor nebo vlastníci sami), jediné o čem můžeme vést diskusi jsou náklady na účetnictví a vedení bankovního účtu.

Podívejte se také, co máte v Prohlášení. My tam máme, že se náklady na účetnictví, vedení BÚ, schůze, odměna výboru, správci, za notáře, atd. atd. považují za náklady na správu. Vlastníci na tyto náklady přispívají poměrně podle podílu nebo podle písemné dohody.

Podle mého názoru je třeba PV považovat za svého druhu dohodu, ke které každý přistoupil podpisem smlouvy o převodu. Pokud tedy § 1180/2 není kogentní (to je ale sporné, viz diskuse o tom) a není žádná písemná dohoda (jen PV), pak se pro SVJ(2000) nic nemění. Není-li kogentní, pak se může přispívat jiným poměrem i v SVJ(2012), je-li to zakotveno v PV nebo v písemné dohodě.

Aplikace nařízení vlády 366/2013... - §1180/2 v SVJ(2000) 2

lake — Mon, 24 Nov 2014 17:45:57 +0100

Pane Pub, je rozdíl co míníte pojmem „služby“ Vy sám, a co tím míní zákonodárce.

SVJ(2000) nemá vůbec nic společného s § 1180 NOZ. Pokud snad míníte SVJ(2012), tam se „podle bytů“ mají rozúčtovat pouze náklady na vlastní správu právnické osoby.

Proč do toho pletete poskytované služby – to netuším. Ty samozřejmě do vlastní správy SVJ nepatří. Vlastní správa jsou ty činnosti, kterými právnická osoba spravuje sebe samotnou. Jsou to ty náklady, které by právnická osoba měla, i kdyby neexistoval žádný dům s jednotkami, ani jeho společné části. Zkuste si ty náklady vypsat na papír a pochopíte, co jsou náklady vlastní správní činnosti.

lake

Aplikace nařízení vlády 366/2013... - §1180/2 v SVJ(2000)

Pub — Mon, 24 Nov 2014 16:53:44 +0100

„službou“ rozumím „užitek“ dodávaný každému jednomu bytu (tj. vlastníkům tohoto bytu resp. nájemcům) a uvedený stanovami resp. „společnou službu“ (např. výtah/osvětlení/…).

„rozúčtovat“ je nutno podle podílů (§15/1) nebo pravidel, jenže asi jste zřejmě nepochopil můj dotaz, takže:

prostě mi nejde do hlavy, proč by SVJ(2000) neměla rozúčtovávat podle §1180/2 „na byt“ automaticky, ze zákona protože se domnívám, že není li v ZoVB stanoveno přesně co je obsahem „správy domu“ nelze odůvodněně tvrdit, že §3028 NOZ (není li ujednáno podle §3028/2) neguje povinost rozúčtovat dle §1180/2 i v SVJ(2000) – jak tvrdíte Vy. Navíc tvrdíte „viz. stanovy“ jenže nevím o stanovách, které by obsahovaly, že například odměny výboru nebo správci jsou službami rozúčtovávan0 „nějak“ … „nějak jinak“ než podle podílů, protože VŽDY bývaly zahrnuty ve správě domu (tj. v §15/1) – jenže NE výslovně. A to to mi jde.

Takže já se domnívám, že nenajduli ve vyúčtování v r.2015 za rok 2014 položku ve smyslu §1180/2 NOZ, že takové vyúčtování je vadné, protože neúplné. Doposud mi SVJ tvrdilo, že krátkodobá záloha jako je ta na správce a na výbor není službou (a třeba není to mi je fuk) ale právě proto že se platí podle podílů v důsledku §15/1 tak proto prý není na vyúčtování. Teď podle mne přikazuje NOZ právě v §1180/2 zúčtovat „na byt“ a Vy mi tu berete vítr z plachet tvrzením, že se §1180/2 týká pouze SVJ(2012) a že se ohledně přispívání na správu domu se nezměnilo nic. Správou domu zjevně nejsou odměny výboru

Aplikace nařízení vlády 366/2013... - Změna způsobu rozúčtování a služby

lake — Mon, 24 Nov 2014 15:51:41 +0100

Není pro mne stravitelné tvrzení, že by rozúčtování „podle bytů“ mělo mít cokoliv společného se službami. To považuji za nesprávné tvrzení.

Služby mají být v první řadě rozúčtovány podle pravidel, schválených dle § 11 odst. 4 ZoVB (tříčtvrtinovou většinou přítomných).
Ani zákon č.67/2013 Sb. o službách se nezmiňuje o tom, že by se snad měla jakákoliv služba hradit „podle bytů“. Neexistují-li schválená pravidla, stanoví zákon ůhradu podle podle počtu osob.

Podle „bytů“ se v souladu s NOZ hradí náklady na vlastní správu právnické osoby. Do této skupiny nákladů SVJ samozřejmě nepatří ani činnosti spojené se společnými částmi cizího domu (výtah, úklid, osvětlení, …), ani služby dodávané individuálně do cizích bytů (vytápění, TUV, pitná voda).

lake

Aplikace nařízení vlády 366/2013... - Změna způsobu rozúčtování...

Pub — Mon, 24 Nov 2014 13:01:40 +0100

Je možné nějak separovat ty §-NOZ, které jsou vůči SVJ(2000)
neúčinné, dokud nebude existovat ujednání (100% dohoda vlastníků)?

„vlastníci jednotek přispívají jedině podle spoluvlastnických podílů“
V ZoVB je dvojí rozúčtování v §15/1 a §9a/2. Záleží jen na tom co bylo prohlášeno za služby a co za správu. Takže rozlišení toho co je a není služba nebyla „vytesána v kameni“.

Pokud NOZ to co se „zvykově“ rozúčtovalo „podle spoluvlastnických podílů“ nyní ukládá rozúčtovat podle bytů (TEDY JAKO SLUŽBU!), tak to nepochybně §3028/2 asi zase nevylučuje, ne? Nebo si myslíte, ře správa domu se automaticky zahrnuje pod §15/1 z titulu jejího jmenování ve stanovách nebo prohlášení? Ale co když tam není. Podle mne má NOZ větší sílu než nějaké blábolovité stanovy.

Aplikace nařízení vlády 366/2013... - Aplikace nařízení vlády 366/2013 7

AsiTak — Sat, 22 Nov 2014 22:32:13 +0100

Podle mne vytvořit typ nákladu „tzv. služby“ není namístě, neboť netvoří hledisko pro členění požadovaný zákonem dle NOZ v § 1180 odst.(1) /(2). V zákoně stanovené dělení řeší roztřídění nákladů na druhové úrovni (nejvyšší úroveň granulity) a další dělení nepředpokládá ani nenaznačuje. Např. „vedení účetnictví“ zahrnuje všechny náklady vzniklé z této činnosti a dále neanalyzujeme jaký je podíl z toho na zpracování účetních případů na vlastní správu na „tzv. služby“ a na správu majetku. Dělení na dva druhy nákladů dle NOZ v § 1180 odst.(1) /(2) je definováno „převažující“ povahou činnosti.
Jestliže rozebereme podstatu činnosti „tzv. služby“ pak se jedná o zprostředkování dodávek „něčeho zboží nebo služby“. Přičemž to zprostředkování znamená výkon dílčích aktivit již náležejících do uvedeného dělení a to náklady:
= vedení administrativy na výběr dodavatele, uzavření smluv – náklad vlastní správy
= vedení účetní evidence, saldokonto, vyrovnání a financování závazků za dodávky, vyúčtování – náklad vlastní správy
= údržby opravy distribučního systému předmětu dodávky – náklad správy majetku
= revize distribučního systému předmětu dodávky – náklad správy majetku.

Výdaje na financování předmětu dodávek (vody, plynu, tepla, pojištění, úklid …) netvoří náklad SVJ (pokud produkci nevytvoří vlastní výrobou) neboť ten výdaj nevzniká z činnosti SVJ, pokud tyto produkty a služby vytváří externí dodavatel.

Pokud veškerou správu provádí externí správce pak jeho odměnu by bylo potřeba rozdělit na uvedené dva druhy. Nebudeme-li mít k dispozici takové rozdělení, pak celkovou odměnu bych kvalifikoval na druh „náklad vlastní správy“.

Aplikace nařízení vlády 366/2013... - Aplikace nařízení vlády 366/2013 6

lake — Sat, 22 Nov 2014 21:23:52 +0100

Pane Neználku, netuším jak by to posoudil soud. Pravdou je, že podle ZoVB (a nejspíše i podle každého prohlášení vlastníka) platí, že vlastníci jednotek přispívají jedině podle spoluvlastnických podílů. To se týká i těch nákladů, které NOZ nově řadí pod vlastní správní činnost právnické osoby.

Na současném způsobu přispívání neshledávám nic, co by bylo v rozporu s dobrými mravy. Celá právnická osoba SVJ vznikla jen za tím účelem, aby nahradila vlastníky ve věcech správy, provozu a oprav jejich majetku. Co by museli dělat oni, dělá SVJ namísto nich. Je tedy přirozené, že na všech s tím spojených nákladech se vlastníci podílejí podle svých podílů na společném majetku.

Nebude-li dosažena dohoda všech se změnou způsobu přispívání na činnost SVJ, může se jednotlivý vlastník obrátit na soud. Co bude dál a jak soud rozhodne nejsem schopen předpovědět.

lake

Aplikace nařízení vlády 366/2013... - Aplikace nařízení vlády 366/2013 5

Neználek' — Sat, 22 Nov 2014 20:19:49 +0100

Výklady obšírný, nicméně si nejsem jist zda pro mne srozumitelný.

Odhlednu li od toho, že předpis 366/2013 možná překračuje zmocnění v §1222 NOZ a jeho rozlišení správních činností se mohou jevit nevymahatelná (na což by bez Vašeho výkladu jen tak některý právník asi nepřišel ale ani by se tímto směrem nepustil i kdyby na to přišel), platí pro rozúčtování – jak uvádíte – taxativní výčet činností dle §1180/2.

Pokud by se v nějakém SVJ(2000) snažili, aby mohli rozúčtovávat způsobem podle §1180/2, postačovalo by …přijmout „ujednání“ o přistoupení k NOZ ve smyslu §3028/3 nebo jsem vedle?
„ujednání“ dle §3028/3 NOZ se musí dohodnout písemnou formou 100% vlastníků nebo usnesením přijmout 100% členů SVJ nebo jej stačí přijmout usnesením členů SVJ s kvórem dle §11/4 ZVB ?
„ujednání“ dle §3028/3 NOZ musí být přijmuto jako celek nebo jím lze ujednat přistoupení pouze k některým vybraným §-fům z NOZ ?
„ujednání“ dle §3028/3 NOZ bude nezrušitelné budoucím nabyvatelem jednotky resp. záleží na formulaci toho „ujednání“ nebo je to jako s „dohodou“ podle §15/1 ZVB… nabyvatel k ní musí přistoupit jinak na něj nedopadne ?

Neználek'

Aplikace nařízení vlády 366/2013... - Aplikace nařízení vlády 366/2013 4

lake — Sat, 22 Nov 2014 19:48:25 +0100

Pokud chcete diskutovat o rozklíčování veškerých nákladů, pak jedině na TŘI skupiny:

Správa cizího majetku (§ 1180 odst. 1)
Poskytování služeb jednotlivým odbětatelům (67/2013 Sb.)
Vlastní správa právnické osoby (§ 1180 odst. 2)

Upozorňuji, že služby určitě nepatří ani do skupiny č. 1, ani do č. 3. Kam je zařadili popletové ve vládě je bezvýznamné. I v důvodové zprávě k NOZ je poskytování služeb samozřejmě odděleno od správy domu a pozemku.

Dále by bylo velkou chybou bezmyšlenkovitě zařazovat do vlastní správy všechny položky v plné výši. Tak tomu samozřejmě není. Takové položky jako odměny či nákup počítače je třeba rozklíčovat podle účelu. Jestliže například v konkrétním SVJ odhadneme rozsah činností vlastní správy na 20% a ostatní činnosti SVJ (pro vlastníky jednotek) tvoří 80%, pak do vlastní správní činnosti mohu zakalkulovat pouze tyto položky – a nic více:

20% nákladů na odměňování členů výboru,
náklady na vedení účetnictví,
náklady na zřízení a vedení bankovních účtů,
20% nákladů na pořízení majetku, například počítače,
20% nákladů na kancelářské potřeby a spotřební materiál,
20% nákladů na provoz kanceláře SVJ, pokud ji užívá,
náklady na právní služby pouze ty, které se týkají vztahů právnické osoby se státem a jeho orgány: Finančním úřadem, rejstříkovým soudem, atd.

Vše ostatní, zde nevyjmenované, NEJSOU náklady na vlastní správu. Proto tyto další položky nemohou být rozúčtovány paušálem „na byt“. Podotýkám znovu, že konkrétní procentní podíl vlastní správní činnosti bude v každém SVJ odlišné.

Částka, rozúčtovaná paušálem, bude celkově menší, než se jeví těm, kdo nerozumějí ekonomice podniků a neumějí rozklíčovat jednotlivé činnosti. Říká se tomu cost allocation.

lake

Aplikace nařízení vlády 366/2013... - Aplikace nařízení vlády 366/2013 3

AsiTak — Sat, 22 Nov 2014 18:18:10 +0100

Podle mne nepochopení zákonodárce kolem pojmu činnosti vzniká nepřesnou interpretací textu zákonů zejména NOZ a předpisu 366/2013. Je třeba vědět, že činnosti jako ekonomická aktivita mají hierarchickou strukturu a lze třídit dle více hledisek.

Předpis 366/2013 ČÁST ČTVRTÁ …Činnosti týkající se správy domu a pozemku dělí na dvě skupiny a vyjmenuje na další úrovni členění prvky (dílčí činnosti) tohoto třídění
§ 7 … provozně technické
§ 8 … správní.
Uvedené členění neřeší otázku kdo a jak bude činnosti vykonávat, ani jak hradit vzniklé náklady pouze řeší strukturalizaci hlavní činnosti.

Předpis NOZ v § 1180 odst.(1) /(2) definuje druhy příspěvků z hlediskem pravidla participace vlastníka na vzniklých nákladech poskytovatele služby správy domu a pozemku (právní subjekt SVJ). Velikosti druhů příspěvků jsou definovány seznamem druhů činnosti z jejichž přičiněním vzniká náklad u poskytovatele.
Příspěvek § 1180 odst.(2) na náklady vlastní správní činnosti definují náklady činností seznamem (doplněný z předpisu 366/2013 § 17):
= náklady na odměňování osoby, která dům spravuje
= náklady na odměňování členů jejích orgánů
= náklady na vedení účetnictví
= náklady na zřízení, vedení a zrušení bankovních účtů společenství vlastníků jednotek,
= náklady na rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek,
= náklady na provedení odečtů hodnot z poměrových měřidel spotřeby vody a ze zařízení sloužících k rozúčtování nákladů na teplo,
= náklady na pořízení majetku sloužícího pro vlastní správní činnost, například počítač
včetně softwarového vybavení a jeho odpisy = náklady kanceláře osoby odpovědné za správu domu a pozemku, například vybavení, kancelářské potřeby, spotřeba elektřiny, je-li samostatně měřena, poštovné,
= náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku.

Jsem toho názoru, že je to jen vzorový seznam např. chybí zde náklady zpracování povinných odvodů, výkazů, rozpočtů, kontroly hospodaření a mzdové agendy. Podle účelu dělení zde úplný seznam specifikovat ani nelze. Na druhé straně pokud něco nezařadíme dobře asi velká škoda nikomu nevznikne. Následující definice může být dalším vodítkem pro dělení.
Toto členění řeší členění nákladů účetní jednotky SVJ na dva druhy:
= správní (pro SVJ „vlastní správní“) § 1180 odst.(2)
= hlavní činnost (pro SVJ správa pro vlastníky) § 1180 odst.(1).

Aplikace nařízení vlády 366/2013... - Aplikace nařízení vlády 366/2013 2

lake — Sat, 22 Nov 2014 18:00:07 +0100

Pokusím se zde stručně odpovědět na zajímavé otázky položené panem Neználkem.

Je možné tyto změny měnit usnesením (tj. hlasováním XY% <100%)?

Věc se týká výhradně SVJ(2012). Pro ně jde snad o ustanovení kogentní, které není možné měnit hlasováním. Napsal jsem „snad“, protože NOZ rozostřil hranici mezi kogentními a dispozitivními ustanoveními velmi nepřehledným způsobem. Výsledkem je naprostá právní nejistota ve většině oblastí jednoduchého práva. Počkejte 15 let na konstantní judikaturu.
V SVJ(2000) platí i nadále prohlášení vlastníka a dosavadní stanovy. Proto neexistuje právní povinnost cokoliv měnit. V tom naštěstí panuje 100% jistota, viz § 3028 NOZ.

Je možné/nutné v důsledku těchto změn předpsat NOVĚ zálohu na správní činnosti (tyto byly doposud hrazeny ze záloh dle §15/2 ZVB) každému jednomu vlastníku na novém předpisu záloh, nebo předpis dosavadních záloh není třeba měnit?

V SVJ(2000) se řiďte podle prohlášení vlastníka a podle platných stanov.

Je nutné v důsledku těchto změn, zúčtovat zálohu na správní činnosti v každoročním vyúčtování přijatých záloh?

V SVJ(2000) přece krátkodobá záloha podléhá vždy vyúčtování a vypořádání po skončení účetního období. Dlouhodobá záloha teprve po použití prostředků na schválený účel, nebo po marném uplynutí stanovené lhůty. V SVJ(2012) se žádné zálohy na správu domu ani na vlastní správu podle zákona nevybírají, NOZ zná pouze příspěvky na správu. Zálohy na tento účel by byly možné, pokud si to všichni schválili přijetím stanov. Viz stanovy.

Pokud ano, je nutné aplikovat změny plynoucí z nařízení již v zúčtování přijatých záloh za rok 2014?

SVJ(2000) viz stanovy. V SVJ(2012) již stanovy jsou povinně v souladu s NOZ, a to od samého počátku. Je třeba je číst.

Pokud ne, jak se tedy projeví §1180/2 NOZ rozlišitelně z pohledu vlastníka?

V SVJ(2000) samozřejmě nijak. Viz stanovy.

lake

Aplikace nařízení vlády 366/2013... - Aplikace nařízení vlády 366/2013 1

lake — Sat, 22 Nov 2014 17:59:45 +0100

NOZ rozdělil činnosti SVJ(2012) na dvě skupiny a pouze u jedné z nich nově stanoví jiný způsob hrazení. Pokud jde o činnosti správy cizího majetku, je třeba vyjít ze znění ustanovení § 1180 NOZ:

89/2012 Sb. § 1180
(1) Nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech.

Z uvedeného je zřejmé, že ohledně přispívání na správu domu se nezměnilo nic. Totéž obsahoval § 15 ZoVB již od roku 1994.
-----------------------------------------------------------------------

Změny, které zavedl NOZ pro právnické osoby SVJ(2012), spočívají v tom, že vlastní správa právnické osoby byla zřetelně oddělena od správy cizího majetku. Nyní se tedy rozlišuje co p.o. dělá pro sebe a co dělá pro jiné osoby:

89/2012 Sb. § 1180
(2) Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

89/2012 Sb. § 1222
Prováděcí právní předpis stanoví, jakým způsobem se vypočte podlahová plocha bytu v jednotce, o kterých částech nemovité věci se má za to, že jsou společné, a podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku.

Z uvedeného plyne, že nařízení vlády může stanovit podrobnosti pouze o činnostech týkajících se správy domu a pozemku (§ 1180 odst. 1). A ty se rozúčtují jako dosud. K žádné změně nedochází.

Ze znění zákona také plyne a contrario, že vláda nedostala zmocnění stanovit podrobnosti o vlastní správě právnické osoby (§ 1180 odst. 2). Činnosti vlastní správy totiž stanoví § 1180 NOZ výčtem, přičemž tento výčet je taxativní (i když neurčitý). Zahrnuje „příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti“.
----------------------------------------------------------------------

Můj právní závěr:

Vláda nikdy nedostala zákonné oprávnění určit svým nařízením činnosti, které patří pod vlastní správu právnické osoby. Celý § 17 n.v. č.366/2013 Sb. je tedy neúčinný a neplatný. Činnosti vlastní správy p.o. vyjmenoval zákonodárce přímo v § 1180. Nezmocnil k tomu vládu. K rozsahu těchto činností je možno se dopracovat výkladem NOZ, nikoliv čtením n.v. č.366/2013 Sb..

Příklad zmatku v nařízení vlády:

Činnosti týkající se správy domu a pozemkujsou v n.v. vyjmenovány poněkud zmateně ve dvou skupinách (§ 7 a § 8). Položka „vedení účetnictví, zpracování a předložení daňových přiznání“ je chybně uvedena v § 8, který (podle nadpisu) obsahuje „činnosti týkající se správy domu a pozemku z hlediska správních činností“. Takové zařazení je však v přímém rozporu se zařazením účetnictví podle § 1180 NOZ!!! A to jsem uvedl pouze jeden příklad.

Nezbývá než učinit závěr, že nařízení vlády je částečně vadné a protizákonné i v částech, určujících správu domu a pozemku. Uvedený příklad ukazuje, že vláda vůbec netušila co je obsahem § 1180 odst. 2 NOZ a co je obsahem pojmu „vlastní správa“ (vlastní management) právnické osoby.

Platí tedy, že obsah nařízení vlády je třeba brát s rezervou. Je třeba vzít si červenou tužku a:

vyškrtnout celý § 17;
vyškrtnout z § 7 a § 8 ty položky, které nepatří do správy domu a pozemku.

Legislativní poznámka:

Příslušné části n.v. č.366/2013 jsou sice součástí práva, avšak jde o právní normu nevymahatelnou a neúčinnou vůči adresátům. Důvodem je skutečnost, že v NOZ chybí zákonné zmocnění k úpravě vlastní správní činnosti SVJ. A v části upravující správu cizího majetku jsou zřejmé chyby. V právním státě je nemyslitelné, aby vláda šla svým nařízením proti výslovnému znění zákona.

lake

_{P.S. Je to nemyslitelné v právním státě. Bohužel v České
republice je – jak vidět – možné vše. Členové tehdejších vlád
premiérů Nečase a Rusnoka byli zjevně nekompetentní a ani neznali znění
zákona, k němuž schvalovali nařízení vlády č.366/2013 Sb..}

Aplikace nařízení vlády 366/2013...

Sat, 22 Nov 2014 06:02:07 +0100

Dobrý den,
nařízení 366/2013 mění ex lege způsob rozúčtování např. správních činností.

je možné tyto změny měnit usnesením (tj. hlasováním XY% <100%)? …nebo jsou změny plynoucí z nařízení 366 kogentní?
je možné/nutné v důsledku těchto změn předpsat NOVĚ zálohu na správní činnosti (tyto byly doposud hrazeny ze záloh dle §15/2 ZVB) každému jednomu vlastníku na novém předpisu záloh, nebo předpis dosavadních záloh není třeba měnit?
je nutné v důsledku těchto změn, zúčtovat zálohu na správní činnosti v každoročním vyúčtování přijatých záloh?
- Pokud ano, je nutné aplikovat změny plynoucí z nařízení již v zúčtování přijatých záloh za rok 2014?
- Pokud ne, jak se tedy projeví §1180/2 NOZ rozlišitelně z pohledu vlastníka tj. že …příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje… byly skutečně rozvrženy na každou jednotku stejně (podle mne je tou možností právě vyúčtování na kterém by měla být uvedena …třeba se mýlím…)
nebude li do konce roku 2014 provedeno ujenání o způsobu rozúčtování pro rok 2015 vyžadované v §5/1 ZoSL a dosavadní pravidla rozúčtování (jsou li nějaká) jsou v rozporu s pravidly podle §5/2 ZoSL, bude rozúčtování pro rok 2015 podle „pravidel doposud konkludentně přijímaných“ nebo podle pravidel v §5/2 ZoSL i kdyby s nimi byly v rozporu?
je neprovedení ujenání dle ad-4 vedoucí v r.2016 k pochybnostem o platném způsobu rozúčtovávání pro rok 2015 porušením zákona rozúčtovatelem podle §13/1 ZoSL? A pokud ne, podle jakých pravidel se provede?

Neználek'