Portál společenství vlastníků jednotek - Ústavní soud ke slevě na dani pro pracující důchodce - Comments

Ústavní soud ke slevě na dani pro pracující důchodce - Sleva pro důchodce ..

RadekV — Wed, 08 Oct 2014 11:55:48 +0200

Když si z konta každý měsíc vyberu 10 000 Kč, mám taky příjem že?

Ústavní soud ke slevě na dani pro pracující důchodce - Důchodci mohou uplatnit slevu na poplatníka. i za r. 2013

Rosťa — Wed, 08 Oct 2014 11:15:19 +0200

Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2340/2013 ze dne 22. září 2014, přijatý I. senátem Ústavního soudu dne 16. září 2014 umožňuje uplatnit slevu na poplatníka všem starobním důchodcům i za zdaňovací období 2013
http://www.financnisprava.cz/…uchodce-5391

Ústavní soud ke slevě na dani pro pracující důchodce - Sleva pro důchodce

Qwerty — Mon, 18 Aug 2014 16:18:34 +0200

Michalo, obyčejně na hloupé příspěvky nereaguji, ale váš příspěvek je velmi hloupý a tak odpovím.

Důchodci celý život odváděli do penzijního systému a za to jim zákon zaručil starobní důchod. Je možné, že někteří primitivové to nechápou, ale to je jen jejich problém. S tím, že důchodci mají možnost si přivydělat, to nemá nic společného.

Vaše tvrzení: „Všichni ostatní zaměstnanci mají slevu na dani také pouze z jednoho příjmu a na každý další příjem se jim tato sleva nevztahuje.“ je hloupé a lživé. Zeptejte se ve mzdové účtárně nebo někoho, kdo se v problematice orientuje. Sleva se uplatňuje proti všem příjmům poplatníka.

Nejsem důchodce, ale doufám, že se důchodu dožiji a že budu mít rovnoprávné postavení s ostatními občany této země.

Ústavní soud ke slevě na dani pro pracující důchodce - Sleva pro důchodce

Michala — Mon, 18 Aug 2014 15:51:27 +0200

Proč se důchodcům vracela sleva na dani?! Vždyť oni jeden příjem mají jistý a v čistém, a to od státu a ještě si mohou přivydělávat. Všichni ostatní zaměstnanci mají slevu na dani také pouze z jednoho příjmu a na každý další příjem se jim tato sleva nevztahuje. Hlavně, že se v tisku i v televizi poukazuje na to, jaký vliv to bude mít na propad státního rozpočtu a zvýšení výdajů.

Ústavní soud ke slevě na dani pro pracující důchodce - pracující důchodce

hela — Tue, 05 Aug 2014 07:25:50 +0200

dnes si stěžují pracující důchodci ,že přišli o 2070 kč a považují to za diskriminaci. ale přitom mají tu možnost si k důchodu vydělávat. což ti mladší už nebudou mít. měla jsem být letos v důchodu, který mi však odsunuli o 7 let, takže pracovat musím a o důchod jsem přišla . státu 1 zaměstnanec odvádí měsíčně 12000 kč a důchod bych měla 10300, tak tedy já dávám státu měsíčně 22 000 kč a už z toho mám jen zničené zdraví. a tohle není diskriminace??? ostatním se peníze valí, ikdyž třeba zrovna onemocní a ječtě k tomu má důchod.

Ústavní soud ke slevě na dani pro pracující důchodce - Sleva pro důchodce 2

Pavel — Mon, 04 Aug 2014 23:40:34 +0200

Dnes byl ve Sb.z. publikován Nález ÚS č. 162/2014 Sb.

Znamená to, že sleva pro důchodce bude moci být uplatněna poprvé za srpen.

Slevy za 1–7/2014 budou moci být uplatněny v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání.

Hezký den!

Pavel

Ústavní soud ke slevě na dani pro pracující důchodce

Pavel — Wed, 30 Jul 2014 14:53:11 +0200

Ústavní soud ke slevě na dani pro pracující důchodce

30. července 2014

Ústavní soud dnes vyhlásil nález, přijatý plénem Ústavního soudu dne 10. července 2014, jímž rozhodl o neústavnosti dosavadní regulace slevy na dani v případě pracujících starobních důchodců.

Ústavní soud, Brno, TZ 46/14

Nálezem sp. zn. Pl. ÚS 31/13 Ústavní soud vyhověl skupině senátorů a zrušil právní úpravu, která neumožňovala uplatňovat tzv. slevu na dani ve výši 24.840 Kč starobním důchodcům, resp. přesněji osobám, které k 1. lednu příslušného kalendářního roku pobíraly starobní důchod. Ústavní soud nejprve neshledal, že by napadená úprava měla vůči poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou zároveň poživateli starobního důchodu, rdousící neboli konfiskační dopad ve vztahu k jejich majetku a že by daná úprava byla přímo rozporná s čl. 11 odst. 1 Listiny, tedy s ochranou samotného vlastnického práva. Ústavní soud k tomu poznamenal, že zdanění příjmů sazbou 15 %, byť počítanou z tzv. superhrubé mzdy, zcela zjevně nezasahuje do případné ekonomické aktivity starobních důchodců způsobem, v jehož důsledku by pozbyla své základní opodstatnění. Pakliže lze připustit její intenzivnější dopad v případech, kdy výše takto zdanitelného příjmu je menší, ani zde nelze přehlédnout, že dotčené osoby jsou současně poživateli starobního důchodu. Případné krajní případy, kdy by s ohledem na nízkou výši tohoto důchodu mohlo být uvažováno o tom, že celková výše příjmu poplatníka neumožňuje jeho důstojný život nebo jej dokonce staví do situace hmotné nouze, jsou řešitelné v oblasti sociálního zabezpečení.

Ústavní soud však shledal protiústavnost této úpravy v jejím rozporu s principem neakcesorické a akcesorické rovnosti. V prvním případě jde o nerovnost uvnitř samotné skupiny pracujících starobních důchodců, neboť zákonodárce vázal kritérium přiznání či nepřiznání slevy na dani pobíráním starobního důchodu jediný den v roce, a to 1. ledna, přičemž jakékoliv jiné časové hledisko je nepodstatné. Podle Ústavního soudu se nerovnost mezi poplatníky, kteří jsou ve zdaňovacím období poživateli starobního důchodu, projevuje již v tom, že ti, co mají toto postavení k 1. lednu zdaňovacího období, přichází vždy o celou základní slevu na dani, zatímco ti, kteří se v tomto postavení ocitnou kdykoliv později, třeba i jen následující den (tedy 2. ledna), mají tuto slevu zachovanou v plné výši. Není přitom podstatné, zda po celou dobu, po kterou vykonávají výdělečnou činnost, pobírají také starobní důchod. Důsledkem uvedené právní úpravy je významný rozdíl v postavení obou těchto skupin poplatníků, protože ti, v jejichž případě se sleva na dani uplatní, budou mít bez ohledu na pobíraný starobní důchod daň ze zdanitelných příjmů o 24 840 Kč ročně nižší. V případě příjmů ze závislé činnosti to znamená, že se jim s ohledem na daňovou sazbu nezdaní roční příjem odpovídající hrubé mzdě ve výši 123 582 Kč, resp. tzv. superhrubé mzdě ve výši 165 600 Kč (viz bod 37), tedy pro většinu lidí nepochybně nikoliv zanedbatelná částka.

Kritérium, na němž je toto rozlišení založeno, je přitom podle názoru Ústavního soudu ryze formální a zákon navíc vytváří procesní možnosti, jak si mohou jednotlivé osoby zachovat i nadále obě výhody. V případě těch, co starobní důchod dosud nepobírají, jde o odložení počátku jeho přiznání tak, aby k němu došlo až po 1. lednu příslušného zdaňovacího období. Těmto osobám je totiž nadále zachována možnost žádat zpětně o vyplácení důchodu bez toho, aby uplatnění tohoto nároku mělo dodatečně jakýkoliv vliv na uplatnění slevy na dani. V případě těch, co jej již pobírají, jde zas zřejmě o zastavení jeho výplaty pro období, jež bude uvedený den zahrnovat. Rozpor s principem akcesorické rovnosti pak Ústavní soud shledal ve vztahu mezi pracujícími starobními důchodci a všemi ostatními poplatníky daně z příjmů. Zákon o daních z příjmů totiž těmto dvěma skupinám nezaručuje ve shodném nebo srovnatelném rozsahu určitou minimální částku příjmu, u které se s ohledem na její potřebnost k zajištění důstojného života nepředpokládá její zdanění. Zatímco totiž v případě starobních důchodců má tuto funkci plnit starobní důchod, jehož výše se u jednotlivých poplatníků liší (v roce 2012 byla průměrná výše starobního důchodu 10 788 Kč měsíčně), v případě druhé ji plní sleva na dani na poplatníka, která u všech činí 24 840 Kč ročně.

Závěrem Ústavní soud vznesl kritiku i vůči samotnému postupu zákonodárce, který ponechal toliko čtyřdenní legisvakační lhůtu k tomu, aby se adresáti této normy seznámili s jejím obsahem a přizpůsobili jí své ekonomické aktivity. Tuto samotnou skutečnost u tak zásadní normy označil Ústavní soud za neústavní.

Ústavní soud napadenou právní úpravu zrušil ke dni vyhlášení svého nálezu ve Sbírce zákonů. S ohledem na to mohou uplatnit slevu na dani za zdaňovací období roku 2014 všichni pracující důchodci bez ohledu na to, zda byli či nebyli k 1. lednu roku 2014 pobírateli starobního důchodu.

Soudcem zpravodajem byl určen Pavel Rychetský poté, co v plénu nebyl přijat návrh zamítavého nálezu předložený původním soudcem zpravodajem Vladimírem Sládečkem. Odlišné stanovisko uplatnili soudci Vlasta Formánková, Ivana Janů, Vladimír Kůrka a Vladimír Sládeček.

Znění nálezu sp.zn. Pl. ÚS 31/13 včetně odlišných stanovisek, je dostupné zde (317.4 kB, Adobe Acrobat dokument).

Ivo Pospíšil generální sekretář Ústavního soudu

Aktuální jednání

Plénum – veřejné vyhlášení nálezu

od: 30.07.2014 11:00 do: 30.07.2014 12:00

místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151

soudce zpravodaj: JUDr. Pavel Rychetský

navrhovatelé: skupina 19 senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupených prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem se sídlem Praha 2, Botičská 4

převzato z

http://www.usoud.cz/aktualne/…[tt_news]=2563