Podvod s úvěrem, výbor a Trestní zákoník - RE:podvod

lan — Thu, 17 Apr 2014 16:15:43 +0200

Diky. lan

Podvod s úvěrem, výbor a Trestní zákoník - podvod

PKK — Tue, 15 Apr 2014 15:53:27 +0200

Nejedná se o podvod – zatím to nemá tyto znaky. Finálně ale vše rozhodne soud na základě podání přehlasovaných vlastníků. Pokud to podají.

Podvod s úvěrem, výbor a Trestní zákoník - podvod - hlasovaci kvorum?

lan — Tue, 15 Apr 2014 09:58:02 +0200

Dobry den, potrebuji prodiskutovat: SVJ(2000) si na shromazdeni vlastniku odsouhlasilo nakup a instalaci novych balkonu na bocni steny paneloveho domu. Pujde o 2×6 balkonu v rade nad sebou. Hrazeno z fondu oprav. Usneseni nebylo prijato 100% majiteli bytu v dome, i kdyz pritomni byli (cast „pro“ je nad 75% vlastniku). Pod jednou radou balkonu je prizemni byt a majitelka bytu nebude nikdy na zadnem shromazdeni souhlasit s instalaci balkonu – osvetleni (ve finale i cena) jejiho bytu bude pry negativne ovlivneno zastinenim (bez kompenzace v podobe moznosti vylucneho uzivani balkonu, navic problem zastineni neni u vyssich pater tak markantni). V zapisu je napsano, ze usneseni bylo prijato. Protoze se dle nekterych vlastniku bytu jedna o poruseni stanov – ke zmene stavby je treba souhlasu vsech majitelu bytu (pravdepodobne se jedna o pristavbu, měni se pudorys stavby, protoze na dome vzniknou minimalne dva nove zastresene prostory o velikosti pudorysu balkonu – ty pod nejvyssim balkonem, ev. pod striskou nad balkony – st. zakon 2013 pravi- „U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny“.) a take se jedna o poruseni zakona (oVB), dle ktereho je zapotrebi ke zmene vzhledu stavby souhlasu vsech majitelu bytu. Nechtel bych zde rozvirit diskusi o tom, jestli se maji ridit dle NOZ, pripustte na chvili, ze ne a ze se ridi stale ZoVB.

Jak se domoci toho, aby bylo usneseni anulovano? Dle soudu se mohou zruseni domahat pouze prehlasovani vlastnici, ale prehlasovani neni hlavni problem, problem muze byt ve stanoveni hlasovaciho kvora. Muze se jednat o podvod?

(snazil jsem se, aby byl dotaz obecny a nebylo zretelne poznat, na ktere strane „barikady“ stojim – stojim o vsechny nazory)

Diky za pripominky a namety. M.

Podvod s úvěrem, výbor a Trestní zákoník

lake — Sat, 12 Apr 2014 15:20:37 +0200

Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník
§ 254 Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění
(1) Kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen,
kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo
kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají,
a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(…)
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 na cizím majetku značnou škodu.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 na cizím majetku škodu velkého rozsahu.

Podle konstantní judikatury (namátkou usnesení NS 5 Tdo 900/2009) je k naplnění skutkové podstaty trestného činu nutný souběh jednoho ze tří činů uvedených v odstavci 1 (alinea 1, 2, 3), a současně tím pachatel ohrozí majetková práva jiného (nebo včasné a řádné vyměření daně).

Podotýkám, že k ohrožení majetkových práv jiného dojde již tím, že takové ohrožení reálně vznikne. Není nutné, aby se majetek této osoby zmenšil a není nutné, aby majetková újma skutečně nastala.
---------------------------------------------------------------------------------

A teď se podívejme jak to může vypadat v praxi SVJ a jak snadno se člen výboru může stát pachatelem trestného činu. Použiju známý případ – podvod s úvěrem.

Vlastníci odhlasovali opravu domu za X milionů Kč.
SVJ opravu provedlo, i když k tomu nebyly složeny dostatečné zálohy.
SVJ mělo účtovat o pohledávce za konkrétními vlastníky ve výši X milionů Kč, avšak tuto pohledávku nezaúčtovalo, ani ji po dlužnících nevymáhalo.
Po dvou letech došlo k promlčení pohledávky SVJ za dlužníky.
SVJ si k překlenutí své finanční nedostatečnosti vzalo úvěr, avšak nepojistilo si jej smlouvami s dlužníky.
Namísto splácení úvěru bance z prostředků, vymáhaných od dlužníků, jej hradilo ze záloh, určených na budoucí správu domu.
Noví nabyvatelé jednotek odmítli hradit falešné „zálohy na správu“, které ve skutečnosti SVJ ani nemínilo použít na tento účel, ale rovnou končily v bance jako splátky dříve čerpaného vlastního úvěru SVJ.

Zde vidíme souběh minimálně dvou trestných činů: zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a podvod.

Trestného činu činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 se členové výboru dopustili tím, že neúčtovali o vzniklé pohledávce SVJ za dlužníky. Neprovedli řádně každoroční inventarizaci majetku a pohledávek, ze které by vyplynulo, že zde je ze zákona vzniklá pohledávka podle § 15 odst. 2 ZoVB, kterou SVJ dosud neoznámilo dlužníkům, ani od nich nevymáhá alikvotní částky jejich dluhů.

Skutková podstata tr. činu podle § 254 je naplněna v okamžiku, kdy se dluhy (nečinností SVJ) promlčely. Jakmile pohledávky SVJ se staly nevymahatelnými, dochází tím k ohrožení majetkových práv těch osob, které se staly vlastníky jednotek po provedení opravy domu. Jsou totiž ze zákona ručiteli za veškeré dluhy společenství. Tíži úhrady z důvodu nedobytných pohledávek ponesou dříve či později přímo ručitelé. Navíc byt je hůře prodejný, neboť nabyvatel by na sebe povinně bral i ručitelský závazek za nekryté dluhy SVJ.

Tím je splněna i druhá část skutkové podstaty tr. činu „zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění“: ohrožení majetkových práv jiného.

Trestný čin podvodu lze spatřovat v tom, že SVJ vybíralo částky schválené a označené jako zálohy na budoucí náklady správy, avšak ve skutečnosti je použilo v rozporu s tímto účelem na úhradu svého vlastního úvěru. Dalším podvodem je snaha vylákat tyto „zálohy“ od nových nabyvatelů jednotek, opět na základě podvodného označení splátek vlastního úvěru za „zálohy na správu cizího majetku“.

Trestný čin útisku (TrZ § 177), případně trestný čin vydírání (TrZ § 175), spáchaný členy výboru, lze spatřovat v tom, že nabyvatel jednotky, který se nechce stát obětí tohoto podvodu, je označován za neplatiče a je mu kolektivně vyhrožováno soudním postihem. Vida – to jsme se dostali k dalšímu trestnému činu.
--------------------------------------------------------------------------------

Mnoho SVJ si bere úvěr. Na tom není nic špatného, jen je třeba nešvindlovat a nepodvádět. Poskytne-li SVJ komukoliv odklad úhrady jeho dluhu a splátkový kalendář, jde o finanční službu poskytnutou jednotlivci. V žádném případě to nemá spojitost se správou domu.

Jak má společenství postupovat v souladu s právem jsem již popsal jednoduše a srozumitelně zde: http://www.portalsvj.cz/…latit-ustava#….

lake

Portál společenství vlastníků jednotek - Podvod s úvěrem, výbor a Trestní zákoník - Comments

Podvod s úvěrem, výbor a Trestní zákoník - RE:podvod

Podvod s úvěrem, výbor a Trestní zákoník - podvod

Podvod s úvěrem, výbor a Trestní zákoník - podvod - hlasovaci kvorum?

Podvod s úvěrem, výbor a Trestní zákoník