Portál společenství vlastníků jednotek - Návrh nařízení vlády k bytovému spoluvlastnictví - Comments

Návrh nařízení vlády k bytovému spoluvlastnictví - Návrh NV - odkaz 2

N. Klainová — Sun, 15 Sep 2013 13:57:00 +0200

Moc děkuji za odkaz, který jsem neznala.

Návrh nařízení vlády k bytovému spoluvlastnictví - Odeslané připomínky k návrhu n.v.

lake — Sun, 15 Sep 2013 16:29:36 +0200

Připomínky k návrhu nařízení vlády, kterým se upravují některé záležitosti související s bytovým spoluvlastnictvím (k § 1222 NOZ)
odesláno 15.09.2013

Připomínka ke struktuře dokumentu
Bezdůvodně a zcela nelogicky jsou souvisící záležitosti rozděleny do různých částí textu. Příkladem je "komín" v § 5 a komínová vložka v § 6. Rozvody vody jsou jako společné uvedeny v § 5 odst. 1, avšak odlišná definice je uvedena až v § 6 odst. 1. Jeví se, jako by na textu pracovalo více autorů a nedokázali se shodnout která definice má v návrhu zůstat a která má být vymazána.
Dalším příkladem je neúplná (tedy vadná) definice "bytu" a "místnosti" v § 1, která ponechává nejistotu ohledně toho, zda k "bytu" a "místnosti" patří či nepatří také ohraničující prvky (kterými jsou okna, dveře, nosné stěny, nenosné stěny). Přiřazení těchto prvků je obsaženo až v definici stěn - a ta je uvedena teprve v § 5 odst. 2 a 3. Bez toho je ovšem celá definice pojmu „místnost“ v § 1 neúplná a nesrozumitelná. Definice má obsahovat vše, nebo se má výslovně odkazovat na jinou definici.
Tato připomínka je zásasdní.

Připomínka k § 2 písm. (c)
Místnost je definována jako "prostorově uzavřená část stavebního díla". Je použit neurčitý pojem "stavební dílo". Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon používá pojem "stavba". Oba pojmy se vážou k hmatatelné, smysly vnímatelné konstrukci, složené z pevných materiálů a vytvořené stavební či montážní technologií. Místnost sama není stavebním dílem (ať už tím navrhovatel myslí cokoliv).
Místnost je – jak známo – prostor. Tedy prázdno plné vzduchu. Nic více. Stavebním dílem je podle mého názoru pouze to, co místnost vytváří a obklopuje: OHRANIČENÍ místnosti, to jest stěny, strop, podlaha, výplně stavebních otvorů. Taková konstrukce může být zhotovena (případně odstraněna) stavebníkem. Má (jako součást stavby) své fyzikální a chemické charakteristiky (nosnost, pevnost v tlaku či ohybu, hmotnost, požární vlastnosti, útlum hluku, tepelně-izolační vlastnosti atd.).

Připomínka k § 3 odst. 2
Zde je použita nevhodná (zbytečně zužující) definice mezonetového bytu jako "spojeného schodištěm uvnitř". To není pravda: mezonetový byt může být propojen např. šikmou rampou nebo zdvihací plošinou nebo výtahem. Tatáž námitka platí pro galerii.

Připomínka k § 5
"Společnými částmi domu jsou (...) výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce (okna včetně okenic)"
Toto ustanovení je zjevně nerozumné, zmatečné a rozporné s ústavou. Jako povinně společné se deklarují okna v hlavních svislých konstrukcích. To a contrario znamená, že povinně společná nejsou okna vsazená do vedlejších svislých konstrukcí a lehkých výplňových konstrukcí v budově se skeletovým systémem nosných sloupů a podlahových desek (železobetonové skelety, montované skelety ocelové, dřevěné). Mimochodem: skeletové budovy propagoval architekt Le Corbusier od 30. let 20. století, takže dnes nejsou ničím ojedinělým. Není žádný právní důvod rozlišovat, zda okno je zasazeno v HLAVNÍ nosné konstrukci, nebo v NIKOLIV HLAVNÍ konstrukci. Takové rozlišení je umělé a jde o ničím neodůvodněnou libovůli tvůrce předpisu.
Klade se zde spekulativní, zcela umělé rozlišení vlastnictví podle toho ve které konstrukci je okno vsazeno. Přitom toto kriterium je naprosto bezvýznamné a zjevně nerozumné.
Tato připomínka je zásadní.

Připomínka k § 5 odst. 1 písm.(e)
"... tyto společné části jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky,"
Tato část je nepravdivá. V budově mohou existovat balkony, lodžie, terasy, atria, které nejsou ve výlučném užívání žádného vlastníka jednotky, popřípadě jsou ve výlučném užívání pouze některých vlastníků jednotek.
Upozorňuji, že návrh v této části je ultra vires: překračuje zákonné zmocnění, dané ustanovením § 1222 zákona č. 89/2012 Sb.. Namísto toho, aby určoval "... o kterých částech nemovité věci se má za to, že jsou společné", pouští se bez zákonného oprávnění do regulace užívacích práv ke společným částem. K tomu ovšem vláda zmocněna zákonem není.
Tato připomínka je zásadní.

Připomínka k § 5 odst. 3
Definice pouze nosných zdí jako společných částí je opět nevhodná a zmatečná. V budově mohou existovat samozřejmě i nenosné zdi, které tvoří předěl (hranici) mezi byty, nebo předěl mezxi bytem a společnou částí budovy. Vlastnictví těchto zdí zůstává nedefinováno, neboť nejsou nosné, ale ani nemohou být přiřazeny do vlastnictví některého z vlastníků přilehlých bytů. Platí rovněž v plném rozsahu připomínka ohledně skeletových konstrukcí bez nosných zdí, kterou jsem popsal výše.

Připomínka k § 6 odst. 1 písm. (a)
Naprosto nevhodné použití termínu "nosná zeď", viz připomínky ke skeletovým konstrukcím bez nosných zdí. Autoři textu zapomněli, že od 19. století stavební konstrukce prošly určitým vývojem a v některých domech se prostě nosné zdi nenacházejí. Železobetonový či ocelový skelet je všude vyplněn nenosnými zdmi. Opět nepoužitelná a zjevně nerozumná definice.
Ustanovení § 5 a § 6 se překrývají ve věci komínů, rozvodů (plyn) atd. Je třeba odstranit bezdůvodnou dvojkolejnost.

Připomínka k § 16 odst. 1 písm. (g)
"Příjmem společenství vlastníků jednotek jsou g) pojistné plnění z pojistných smluv sjednaných společenstvím vlastníků jednotek týkající se společných částí a bonifikace za příznivý škodní průběh,"
Nesprávně formulovaný text. Je třeba rozlišovat zda jde o pojistnou smlouvu, v níž společenství vystupuje jako pojistník i jako pojištěný. Pouze v tom případě by platilo, že má nárok na pojistné plnění i případnou bonifikaci. To plyne z pojistné smlouvy. Pokud společenství je pouze pojistníkem a pojištěné osoby jsou vlastníci jednotek, pak pochopitelně pojišťovna plní vždy těmto vlastníkům v souladu s pojistnou smlouvou. Snaha reglementovat nařízením vlády soukromoprávní oblast je zjevně nefunkční, nerozumná a protiprávní.
Tato připomínka je zásadní.

Připomínka k § 16 odst. 2 písm. (a), (b)
Ustanovení o pronájmu je zjevně nerozumné a právně jde o neoprávněnou ingerenci státní moci do soukromoprávní sféry. Může nastat případ, kdy společenství vystupuje jako pronajímatel společné části domu, nebo jednotky ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek, neboť je oprávněno s touto částí nakládat z jiného právního důvodu než je právo vlastnické. V tomto případě samozřejmě příjem náleží pronajímateli, nikoliv jiné osobě. Cituji z judikátu:
"Pronajímatel nemusí být vždy pouze vlastník věci, ale i osoba, která má právo tímto způsobem disponovat předmětem nájmu z jiného důvodu."
Viz rozsudky Nejvyššího soudu č.j. 26 Cdo 1627/2003, č.j. 32 Odo 359/2005.
Tato připomínka je zásadní.

Připomínka k § 16 odst. 2 písm. (c)
Obdobná námitka platí o provozování zařízení na vlastní náklady provozovatele. Příjem z této činnosti je zásadně příjmem provozovatele, nikoliv příjmem jiných osob. Zcela absurdní a v rozporu s právem je představa, že provozovatel bude vynakládat výdaje/náklady v souladu se zákonem o daních z příjmů, avšak příjmy z této své činnosti by vykazovat nesměl.
Opět se vláda snaží zasahovat nepřípustným způsobem do právních vztahů upravených jinými právními předpisy.
Tato připomínka je zásadní.
-------------------------------------------------------------------------------------

lake

Návrh nařízení vlády k bytovému spoluvlastnictví - Návrh nařízení vlády - odkaz

Dušan — Sun, 15 Sep 2013 13:36:26 +0200

Na tom portálu „Aplikace ODok“ návrh nařízení najdete na odkazu https://apps.odok.cz/kpl-detail…

Návrh nařízení vlády k bytovému spoluvlastnictví - Návrh nařízení vlády

N. Klainová — Sun, 15 Sep 2013 10:32:15 +0200

Návrh nařízení vlády už na výše uvedeném odkazu nenajdete, protože KPL uvádí jen 25 připravovaných materiálů.

Pro zájemce, kteří to nestihli, jsem zkopírovala návrh i důvodovou zprávu k němu a uveřejnila tady:

http://klaiex.webnode.cz/…k-navrhu-nv/

Návrh nařízení vlády k bytovému spoluvlastnictví - Návrh nařízení vlády k bytovému spoluvlastnictví

Jar — Mon, 02 Sep 2013 22:00:57 +0200

Odkaz:

https://apps.odok.cz/kpl-detail…

Při pečlivém čtení si člověk nemůže nevšimnout rozdílů. Třeba ve stanovení podlahové plochy. Stále tu mnoho diskutující zpochybňuje právní názor Lakeho na platnost NOZ pro stávající SVJ, tohle by ale znamenalo změn PVB pro všechny stávající BJ, kromě jiného.

Můžete někdo vysvětlit polopatě rozdíl mezi současným vlastnictvím BJ a k tomu náležejícímu podílu na společných částech domu a pojetím vlastnictví BJ podle NOZ?

Děkuji Jar

Návrh nařízení vlády k bytovému spoluvlastnictví - Návrh nařízení vlády k bytovému vlastnictví 3

lake — Sat, 31 Aug 2013 13:24:19 +0200

Dotaz: „A bude toto platit i pro SVJ(2000) ?“

Odpověď: Samozřejmě nikoliv. Bude to platit pouze pro právnické osoby upravené zákonem č. 89/2012 Sb. Mezi takové osoby nepatří a nebude ani po 01.01.2014 patřit SVJ(2000) podle zákona č. 72/1994 Sb. Jedině pokud dojde k novelizaci NOZ ve smyslu mého návrhu (http://www.portalsvj.cz/…dodelej-doma), bude se nařízení vlády vztahovat na ta SVJ(2000), která se podřídila novému Občanskému zákoníku.

Dotaz: „Stanovy mohou určovat jen to co jim Nařízení vlády povolí (viz. §13/1) ??“

Odpověď: Nařízení vlády je pouhý podzákonný předpis, který slouží k doplnění a upřesnění zákona. Nemůže tedy konstituovat nějakou novou právní povinnost nad rámec stanovený zákonem. Příklad: pouhá zmínka o zálohách v § 8 návrhu neznamená, že by vlastníci jednotek měli povinnost skládat zálohy. Takovou povinnost by jim mohly uložit řádně přijaté stanovy.

Ty části nařízení vlády, kterými se provádí zákonné zmocnění, jsou součástí práva a jsou závazné a vymahatelné stejně jako zákon, k jehož provedení bylo nařízení vlády vydáno.
Ty části, ve kterých snad vláda překročila rámec zmocňovacích ustanovení a uložila povinnost ultra vires (nad rámec oprávnění), jsou neplatné a nevymahatelné pro absenci zákonného zmocnění k vydání takové právní normy.

Teď už zbývá jen určit co v návrhu patří do skupiny 1 a co do skupiny 2.

lake

Návrh nařízení vlády k bytovému spoluvlastnictví - §9/1 = právo vstoupit do bytu??

Dotaz — Sat, 31 Aug 2013 03:25:10 +0200

§9/1
Neplní-li vlastník jednotky povinnost udržovat byt tak, jak to vyžaduje nezávadný stav domu, a hrozí nebezpečí, že dojde k poškození domu nebo jiných bytů, je osoba odpovědná za správu domu oprávněna také

a) zajistit odstranění závad v bytě na náklady vlastníka jednotky, jestliže závady neodstraní vlastník jednotky ani ve lhůtě určené v opakované výzvě doručené osobou odpovědnou za správu domu a pozemku vlastníkovi jednotky, nejméně však ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího opakovaného doručení vlastníkovi jednotky

zajímalo by mne kdo a jak bude posuzovat míru poškození, které může vlivem vlastníka vznikat
zajímalo by mne jak se to provede – správce vyrazí dveře bytu aby udělal příslušné opravy? (příklad: pokud je třeba ovzdušnit topení v nejvyšším patře a majitel není dlouhodobě doma – tak mu lze dle tohto návrhu vyrazit dveře a „jít to spravit“)
lze články z nařízení vládi „přebít“ Stanovami resp. Stanovy mohou určovat jen to co jim Nařízení vládi povolí (viz. §13/1) ??

A bude toto platit i pro SVJ(2000) ?

Návrh nařízení vlády k bytovému spoluvlastnictví - Návrh nařízení vlády - a zálohy...

jardaparda — Fri, 30 Aug 2013 20:09:22 +0200

§ 8 písm. b)
stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku, stanovení záloh na úhrady cen služeb a jejich vyúčtování a vypořádání,

Návrh nařízení vlády k bytovému spoluvlastnictví

Fri, 30 Aug 2013 09:35:10 +0200

Dnes se v knihovně připravované legislativy na /…cz//kpl-news objevil Návrh nařízení vlády, kterým se upravují některé záležitosti související s bytovým spoluvlastnictvím.

Připomínky můžete posílat do 19. 9. 2013 na adresu sonja.kellnerova@mmr.cz