<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0" xml:base="https://www.portalsvj.cz" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/">
<channel>
 <title>Portál společenství vlastníků jednotek - NOZ § 1209/2 podle MS - Comments</title>
 <link>https://www.portalsvj.cz/diskuse/noz-1209-2-podle-ms</link>
 <description>Comments for &quot;NOZ § 1209/2 podle MS&quot;</description>
 <language>cs</language>
<item>
 <title>NOZ § 1209/2 podle MS</title>
 <link>https://www.portalsvj.cz/diskuse/noz-1209-2-podle-ms</link>
 <description>
&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Dotaz na MS:&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;„Podle § 1209/2 „Je-li pro to důležitý důvod, může každý
vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla
shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo
rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se.“&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Předpokládám, že záležitost může shromáždění řádně předložit
pouze výbor (pomíjím § 1 207/1). Pokud se výbor rozhodne nepředložit
shromáždění podnět člena SVJ není o věci rozhodnuto, avšak z jiného
důvodu než „pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se“.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;V současné době popsanou situaci řeší rozsudek Nejvyššího soudu
sp.zn. 28 Cdo 5216/2007, ze dne 14.5.2008. Ten judikoval, že i pouhé
neprojednání na shromáždění opravňuje vlastníka k tomu, aby se obrátil
na soud jako přehlasovaný vlastník. Bude i za účinnosti NOZ možné se
obrátit na soud v případě „pouhého neprojednání“?“&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Odpověď z MS:&lt;/strong&gt;&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Vážený pane,&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;děkujeme za Váš e-mailový dotaz.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Svolání shromáždění je jak podle ZoVB (§ 11 odst. 1), tak dle úpravy
NOZ (§ 1207 odst. 1) v pravomoci výboru nebo předsedy společenství
vlastníků (dle ZoVB pověřeného vlastníka).&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Výbor nebo předseda společenství vlastníků má povinnost svolat
shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají alespoň
čtvrtinu všech hlasů (podle NOZ musí být tito vlastníci minimálně dva).
Nově podle úpravy NOZ (§ 1207 odst. 1) pokud výbor nebo předseda
společenství vlastníků shromáždění z podnětu vlastníků jednotek
nesvolá, pak jej svolají tito vlastníci sami na náklad společenství
vlastníků. NOZ tak napravuje situaci, kdy nedocházelo k svolání
shromáždění z podnětu vlastníků jednotek.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Pokud však bude mít podnět jen jeden vlastník jednotky nebo méně než
čtvrtina vlastníků jednotek a statutární orgán shromáždění nesvolá
samo z vlastního podnětu, pak bude možné po účinnosti NOZ zřejmě
postupovat podle ustanovení § 1209 odst. 1 NOZ. Toto ustanovení sice
hovoří o přehlasovaném vlastníkovi, ale s tímto si již poradila soudní
praxe, a to ve Vámi zmiňovaném rozsudku Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud
(sp. zn. 28 Cdo 5216/2007 ze dne 14. května 2008) se zabýval tím, zda je
vlastník jednotky aktivně legitimován k podání žaloby na náhradu projevu
vůle podle § 11 odst. 3 ZoVB, i když se shromáždění nesešlo, neboť
nebylo statutárním orgánem svoláno. Ustanovení § 11 odst. 3 ZoVB
stanoví, že: „…může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud,
aby o ní rozhodl. Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne
přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne.“&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Nejvyšší soud si tak položil otázku, zda vlastník jednotky mohl být
přehlasovaným vlastníkem. Dospěl k závěru, že vlastník jednotky je
aktivně legitimován k podání žaloby a že pasivně legitimováno je
společenství vlastníků a to jak v případě, kdy se shromáždění sejde,
tak i v případě, kdy se shromáždění nesejde. Tento vlastník tak může
v tříměsíční prekluzivní lhůtě navrhnout soudu, aby o záležitosti
rozhodl. Podle § 11 odst. 3 ZoVB byla tato lhůta šestiměsíční.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Je však třeba podotknout, že bude teprve na zvážení soudů, zda budou
po účinnosti NOZ aplikovat tento rozsudek i na výše nastíněný obdobný
případ.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Citovaný rozsudek neřeší situaci, kdy shromáždění bylo řádně
svoláno, ale nebylo způsobilé usnášet se dle § 1209 odst. 2 NOZ, neboť
nebyli dle § 1206 odst. 2 NOZ přítomni vlastníci jednotek, kteří mají
většinu všech hlasů.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Na závěr si dovoluji poznamenat, že Ministerstvo spravedlnosti je
ústředním orgánem státní správy pro soudy, státní zastupitelství,
vězeňství, probaci a mediaci a do jeho působnosti nespadá podávání
závazného výkladu právních předpisů. K tomuto je věcně příslušný
nezávislý soud, na jehož rozhodování nemůže mít Ministerstvo
spravedlnosti žádný vliv.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Proto považujte výše uvedený právní názor pouze za informativní.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;S pozdravem&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Mgr. Filip Glotzmann&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;vedoucí Komise pro aplikaci nové civilní legislativy&lt;/p&gt;

&lt;hr /&gt;

&lt;p&gt;Pozn.:&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;odpověď dlouhá, ale mám stejnou pochybnost, jako před položením
otázky. Možná se ale alespoň seznámili s citovaným judikátem. :-))&lt;/p&gt;
&lt;!-- by Texy2! --&gt;</description>
 <comments>https://www.portalsvj.cz/diskuse/noz-1209-2-podle-ms#comment</comments>
 <category domain="https://www.portalsvj.cz/forums/obecne-diskuse/navrhy-na-zmenu-zakona-0">Návrhy na změnu zákona</category>
 <pubDate>Tue, 21 May 2013 01:48:34 +0200</pubDate>
 <dc:creator>Pavel</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">12455 at https://www.portalsvj.cz</guid>
</item>
</channel>
</rss>
