Portál společenství vlastníků jednotek - K DOHODĚ podle § 15 odst. 1 není nutný souhlas všech - Comments

K DOHODĚ podle § 15 odst. 1 není nutný souhlas všech - lake

Hanaaha — Fri, 17 May 2013 22:36:46 +0200

Dobrý večer, asi to znáte, „Líná huba, holé neštěstí“, tak bych se Vás ráda zeptala, zda je možné Vám poslat ukázku vyúčtování od našeho správce/SVJ a zápis ze shromáždění. „Stádo platících ovcí“ nic nezajímá, výbor SVJ po odstoupení nebyl zvolen, že výbor vyplývá ze zákona je všem šumák… Pane lake hádám že vy jste už viděl ledacos, moc bych si přála znát Váš stručný názor na elaborát od našeho správce a „usnesení“ shromáždění, z nichž vyúčtování údfajně vychází. Třeba yb se Vám šiklo do sbírky :-). Každopádně dík za vyslechnutí. Hana

K DOHODĚ podle § 15 odst. 1 není nutný souhlas všech - Dohoda je 100%

Pavel — Fri, 17 May 2013 18:35:03 +0200

Také se řadím k zastáncům názoru, že dohoda je 100%.

Lepší než citovat zřejmě vadný judikát, je lepší si přečíst více názorů a udělat si vlastní úsudek:

http://www.portalsvj.cz/…pojmu-dohoda

Hezký den!

Pavel

K DOHODĚ podle § 15 odst. 1 není nutný souhlas všech - Dohoda dle §15 odst.1 je souhlas všech

lake — Fri, 17 May 2013 18:31:42 +0200

Brrrr. Zombie, vraťte se laskavě do hrobu. Toho kostlivce si vezměte s sebou.

Citujete judikát, který by měl vejít do učebnic jako totálně vadný. Naprostá výkladová libovůle předsedy senátu JUDr. Davida a jeho neznalost pojmu „dohoda“ vedly k ostudnému nesmyslu, který zde citujete.

Nesprávnost judikátu NS 28 Cdo 1253/2006 objasnil v roce 2009 zcela odlišný rozsudek NS (JUDr. Jiří Spáčil), dále nezávisle na tom i Ústavní soud (2009) i Vrchní soudv Olomouci (2011). Přečtěte si FAQ „Výklad pojmu dohoda“. Je to tam podrobně popsáno: http://www.portalsvj.cz/…pojmu-dohoda.

lake

K DOHODĚ podle § 15 odst. 1 není nutný souhlas všech

Matějka Jaroslav — Fri, 17 May 2013 17:58:16 +0200

Výběr z Rozhodnutí NS 28 Cdo 1253/2006

http://www.nsoud.cz/…7A4E0065314D?…,

Dovolací soud zdůrazňuje, že text zákona č. 72/1994 Sb. akcentoval zejména po novele č. 103/2000 Sb. (viz § 9a o rozúčtování cen služeb a další návazná ustanovení) oprávnění společenství vlastníků jako právnické osoby rozhodovat, při respektu ke spoluvlastnickému principu, o snášení nákladů vzniklých při provozu domu (ceny služeb, správa domu). Vyjadřuje to nadále i § 13 odst. 1 zákona, podle něhož se vlastník jednotky podílí na správě domu v rozsahu, který odpovídá jeho podílu na společných částech domu, není-li mezi vlastníky jednotek dohodnuto jinak.

Podle § 11 odst. 4 zákona č. 72/1994 Sb. je třeba k přijetí usnesení mj. o rozúčtování cen služeb tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů. Podle § 15 odst. 1 téhož zákona jsou vlastníci jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2), pokud dohoda neurčuje jinak.

Nejvyšší soud je toho názoru, že za „dohodu“ předpokládanou zákonem tu je třeba považovat i usnesení shromáždění společenství vlastníků, přijaté na základě zákonem upraveného a řádně použitého mechanismu hlasování (k hlasu vlastníka jednotky viz zejména § 11 odst. 3 citovaného zákona). Jiný (zvlášť vyjádřený) projev shody vůle vlastníků jednotek není při spoluvlastnickém vztahu nezbytný. Tomuto výkladu odpovídá i závěr Ústavního soudu, podle něhož je hlasování vlastníků jednotek podle § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů projevem vzájemného vztahu mezi spoluvlastníky (nález ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 646/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení, sv. 36, č. 49).

Při takto vytyčených postulátech je ovšem usnesení shromáždění společenství vlastníků ze dne 22. 5. 2003 v napadených bodech 2, 3 v souladu se zákonem. Vysokou většinou hlasů (91 %) se přítomní dohodli o jiných kritériích rozúčtování nákladů služeb i správy domu, jak to výše citovaná ustanovení zákona č. 72/1994 Sb. umožňují. Splněn byl nejen požadavek prosté většiny (náklady správy domu), ale i kvalifikované tříčtvrtinové většiny (ceny služeb). Dovolatelka byla zajisté oprávněna napadnout usnesení soudně, ale v řízení před nižšími instancemi neuvedla takové důvody, které by mohly (eventuálně z jiných než procedurálních hledisek) jeho příslušné pasáže zvrátit a přivodit pro ni příznivé soudní rozhodnutí.