<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0" xml:base="https://www.portalsvj.cz" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/">
<channel>
 <title>Portál společenství vlastníků jednotek - Nový občanský zákoník je kuriózní - Comments</title>
 <link>https://www.portalsvj.cz/diskuse/novy-obcansky-zakonik-je-kuriozni</link>
 <description>Comments for &quot;Nový občanský zákoník je kuriózní&quot;</description>
 <language>cs</language>
<item>
 <title>Nový občanský zákoník je kuriózní - Eurokuriozity</title>
 <link>https://www.portalsvj.cz/diskuse/novy-obcansky-zakonik-je-kuriozni#comment-65866</link>
 <description>
&lt;p&gt;Eurofederalisti a eurohujeři odpovídají… Hm.&lt;/p&gt;
</description>
 <pubDate>Mon, 06 May 2013 20:43:54 +0200</pubDate>
 <dc:creator>jardaparda</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">comment 65866 at https://www.portalsvj.cz</guid>
</item>
<item>
 <title>Nový občanský zákoník je kuriózní</title>
 <link>https://www.portalsvj.cz/diskuse/novy-obcansky-zakonik-je-kuriozni</link>
 <description>
&lt;p&gt;Tak jsem absolvoval první přednášky k NOZ na Právnické fakultě UK.
Přednášející rozhodně nebyli prodchnuti rekodifikačním optimismem, jako
naši nevědoucí politici. Nicméně na diktafony se dost krotili.
O přestávkách, bez diktafonů, měli podobná stanoviska jako soudkyně
Irena Pelikánová.&lt;/p&gt;

&lt;hr /&gt;

&lt;p&gt;Nový občanský zákoník je kuriózní&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Irena Pelikánová, soudkyně Tribunálu Soudního dvora Evropské unie&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Rozhovor&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Kompletní změna českého soukromého práva, která bude platit od roku
2014, přinese občanům i podnikatelům velké náklady a problémy, říká
Irena Pelikánová, soudkyně Tribunálu Soudního dvora Evropské unie.
„Zákon, který byl v Česku přijat, je tak kuriózní, že způsobí
stejné problémy, jako bychom převzali zákon ze zahraničí,“ říká.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Jedné ze zakladatelek porevolučního obchodního práva v Česku zejména
vadí, že nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích,
které nahradí dnešní občanský a obchodní zákoník, se velmi liší od
úprav v ostatních evropských státech.&lt;/p&gt;

&lt;ul&gt;
	&lt;li&gt;HN: Jak vychází nový český občanský zákoník ze srovnání se
	zbytkem Evropy?
		&lt;p&gt;Kompatibilní s evropskými trendy je poměrně málo. Je z něj vidět,
		že autoři prováděli jakoukoliv harmonizaci jen s nechutí. Úroveň
		sjednocení českého s unijním právem se po jeho přijetí naopak snížila.
		Například pro odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobkem máme dnes
		speciální zákon, který poměrně věrně přebírá směrnici
		o odpovědnosti za vady výrobků. V novém občanském zákoníku však klesl
		rozsah úpravy oproti tomuto zákonu na třetinu. Představa, že více
		paragrafů nepotřebujeme, ale tady není úplně pravdivá. Jiné státy,
		které provádějí podobné změny, nesahají na části zákonů
		sjednocující národní právo s unijními předpisy. Nebo narozdíl od nás
		žádají komisi o jejich schválení. Znovu tady vidíme typický postoj
		České republiky vůči EU.&lt;/p&gt;
	&lt;/li&gt;

	&lt;li&gt;HN: Jaké jsou tedy podle vás hlavní problémy rekodifikace?
		&lt;p&gt;Především velké množství použitých vzorů – zahraničních
		zákonů – způsobilo, že občanský zákoník není dostatečně vnitřně
		jednotný. Základní problém však od počátku spatřuji v použité
		metodě. Každý odpovědný zákonodárce čerpá ze vzorů doslovným
		převzetím. To má tu výhodu, že při následném použití v praxi lze
		používat starší literaturu a judikaturu ke stejným ustanovením. V nových
		zákonech je každá věta přeformulována. Práce s těmito zákony v praxi
		tak bude velmi obtížná. Projevila se nezkušenost autorů s legislativní
		prací. Mám spíš dojem, že více ustupovali tlakům politickým než
		odborně právnickým.&lt;/p&gt;
	&lt;/li&gt;

	&lt;li&gt;HN: Je ale vůbec možné vzít zahraniční zákon se vším všudy a
	nasadit ho na českou realitu?
		&lt;p&gt;Přebírání cizích zákonů obecně možné je. Dokonce i do tak
		odlišných kultur, jako je Japonsko, které kdysi přijalo Německý obchodní
		zákoník. U nás se to mohlo udělat v devadesátých letech a byla by to ta
		nejjednodušší cesta. Stačilo přeložit německý nebo rakouský občanský
		zákoník a dostali bychom i judikaturu a literaturu. To však bylo odmítnuto
		s tím, že u nás je to jiné, což je nesmysl. Nelze přeceňovat naše
		zvláštnosti.&lt;/p&gt;
	&lt;/li&gt;

	&lt;li&gt;HN: Byla by taková varianta stále možná i dnes?
		&lt;p&gt;Dnes bychom museli přijmout nějaký moderní zákoník. Německý by byl
		stále představitelný. Přece jen je to sousední země, máme s ní spoustu
		ekonomických, kulturních a historických vztahů. I naše právní teorie si
		vždy byly blízké. Nebylo by to bez námahy, ale šlo by to. Náš způsob
		právního myšlení je prakticky shodný.&lt;/p&gt;
	&lt;/li&gt;

	&lt;li&gt;HN: Není přesto lepší mít vlastní občanský zákoník na
	míru Česku?
		&lt;p&gt;Zákon, který byl v Česku přijat, je tak kuriózní, že způsobí
		stejné problémy, jako bychom převzali zákon ze zahraničí. Navíc ale
		nebudeme mít jakoukoli pomoc pro výklad předpisů, jako je literatura nebo
		judikatura soudů. Všechno začne zase od nuly. Nový občanský zákoník a
		ještě více zákon o obchodních korporacích jsou velmi nedokonalá díla.
		Kdybychom převzali zákoník, který má za sebou stoletou zkoušku životem,
		byla by to lepší cesta. Koneckonců na stejném principu proběhlo převzetí
		práva ve východním Německu po sjednocení. Rozdíl je tedy jen v jazyce.
		Utopisticky si myslím, že je to stále ještě možné. Celoevropský
		zákoník nebude&lt;/p&gt;
	&lt;/li&gt;

	&lt;li&gt;HN: Jak to vypadá se vznikem jednotného občanského práva v celé EU,
	neměli bychom na něj počkat?
		&lt;p&gt;Návrhy evropského občanského zákoníku skončily aktuálním návrhem na
		sjednocení kupní smlouvy. A to považuji za přiznání neúspěchu. Bylo by
		dobré mít alespoň to, ale původní návrhy šly mnohem dál. Když vám
		z toho zbude úprava jediné smlouvy, byť té nejdůležitější, veškeré
		úsilí věnované zbytku návrhu padne vniveč. Ukazuje to především na
		nedostatek vůle ke skutečnému sjednocení práva v Evropě. To by přitom
		bylo pro občany obrovsky výhodné. Kladu si proto otázku, kdo se tomu tak
		brání. Příčiny odporu politiků jsou v nedomyšleném a povrchním
		populismu. Přitom by měli hájit zájmy občanů. Odpor ale pramení
		i z právnických kruhů. Ty by totiž musely opustit svoje zažité národní
		systémy a monopol znalosti národního práva, který je dobře živí.&lt;/p&gt;
	&lt;/li&gt;

	&lt;li&gt;HN: Jsou i nějaké překážky přímo na úrovni samotné
	Evropské unie?
		&lt;p&gt;Problém je i v odporu členských států. Dokonce i v oblasti, jakou je
		ochrana spotřebitele, se do jisté míry zachovává rozrůzněnost na
		27 národních práv. Dokud členské státy nezačnou mít konstruktivní
		přístup k Evropě a nezačnou se chovat v souladu s tím, že si Evropskou
		unii děláme pro sebe, abychom se měli lépe, nedá se výrazně pokročit
		v ničem. Snad současná krize toto uvědomění urychlí. Ústavní soud
		Česku v EU škodí&lt;/p&gt;
	&lt;/li&gt;

	&lt;li&gt;HN: Jak se z pohledu evropské integrace díváte na nedávné rozhodnutí
	českého Ústavního soudu, který se vzepřel evropskému soudu v případě
	československých důchodů?
		&lt;p&gt;Je to nesprávné rozhodnutí. Ostatní evropské ústavní soudy také
		tančí kolem otázky, nakolik mají respektovat rozsudky Evropského soudního
		dvora. Ale žádný z nich zatím nikdy neřekl, že to v konkrétním
		případě neudělá, až teď. Ještě by se to dalo pochopit, kdyby
		rozhodnutí soudního dvora bylo zásadně a zcela zřejmě špatné. To by se
		nakonec mohlo stát. Ale nemyslím, že to byl tento případ. O to víc je to
		pro mě nevysvětlitelné.&lt;/p&gt;
	&lt;/li&gt;

	&lt;li&gt;HN: Jaké mohou být pro Českou republiku následky?
		&lt;p&gt;Opět se tím marginalizujeme v rámci EU. Jediná možnost, jak se s tím
		může soudní dvůr vypořádat, totiž je, že si toho nebude všímat. Je to
		tak bohužel další signál, jak se Česko k Evropě staví. A je to špatný
		postoj, který ukazuje, že Evropa je pro nás nepřítel, kterého se bojíme.
		Ochotně přijímáme nemalé prostředky proudící z EU a současně
		vykřikujeme, jako by nám Evropa ubližovala, a odmítáme jakoukoli solidaritu
		v jejím rámci. Komise by navíc mohla podat žalobu na ČR za porušení
		evropských smluv. Primární evropské právo zavazuje každý členský stát
		i jeho orgány, aby respektovaly přednost unijních předpisů před těmi
		národními. Jestliže to stát nerespektuje, porušuje smlouvu. Jde jen o to,
		jestli komise půjde tak daleko a podá žalobu, nebo raději zavře oči.
		Osobně se domnívám, že se spíše přikloní k druhé možnosti.&lt;/p&gt;
	&lt;/li&gt;

	&lt;li&gt;HN: Proč je ale jedno rozhodnutí takový problém?
		&lt;p&gt;Přednost unijního práva není nějaká formalita. Je to výsledek logické
		úvahy, který se nedá zrušit, protože se to ČR nelíbí. Například
		každou směrnici musí všechny státy chápat stejným způsobem. Navíc pokud
		jí domácí zákon odporuje, musí se soudy řídit přímo směrnicí. To je
		jediná cesta, jak mohou evropská pravidla fungovat jednotně v celé unii.
		Představte si, že by nic takového neplatilo. Měli bychom evropskou
		legislativu, ale každý stát by si ji vykládal po svém, nebo se jí třeba
		neřídil vůbec. Za deset let by unijní právo přestalo existovat a rozpadlo
		se zase na 27 různých práv.&lt;/p&gt;
	&lt;/li&gt;
&lt;/ul&gt;

&lt;hr /&gt;

&lt;p&gt;Převzato z:&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;&lt;a
href=&quot;http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=8752&quot;&gt;http://www.cak.cz/…s/detail.php?…&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;!-- by Texy2! --&gt;</description>
 <comments>https://www.portalsvj.cz/diskuse/novy-obcansky-zakonik-je-kuriozni#comment</comments>
 <category domain="https://www.portalsvj.cz/forums/obecne-diskuse/navrhy-na-zmenu-zakona-0">Návrhy na změnu zákona</category>
 <pubDate>Sun, 05 May 2013 21:07:49 +0200</pubDate>
 <dc:creator>Pavel</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">12317 at https://www.portalsvj.cz</guid>
</item>
</channel>
</rss>
