Výtah v domě společenství vlastníků nebo v družstevním domě

Zákon č. 72/1994 Sb ve znění atd. mění zákon č. 103/2000 Sb. Tyto zákony upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům.

V čl. I § 2 g) je uvedeno, že společnými částmi domu jsou části určené pro společné užívání. Jsou zde mimo všech společně užívaných prostor a sítí uvedeny též výtahy. Ty se však liší od uvedených prostor a sítí tím, že nejsou společně užívány. Již v minulost bylo stanoveno, že v nájemních domech vybavených výtahy (povinně nad 4 nadzemní podlaží) neplatí nájemníci 1. a 2. podlaží za provoz výtahu, neboť jej nepotřebují a nepoužívají. Toto přešlo i do praxe společenství vlastníků a družstev předpis (176/1993 Sb). Pro vlastníky není toto žádným právním předpisem upraveno.

Podle zákona č. 72/1994 § 13 je ve specifikaci práva a povinností vlastníků jednotek v (1) uvedeno, že vlastník jednotky se podílí na správě domu v rozsahu, který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, není-li mezi vlastníky jednotek dohodnuto jinak. To znamená, že pokud výtah někdo nepoužívá nemusí se podílet na jeho správě. Technickými opatřeními lze vymezit, kdo výtah používat může a kdo nemůže (zavedením ovládacích klíčů, nebo karet).

Domnívám se, že tomuto problému je vystavena řada tisíc vlastníků dříve specifikovaných bytů v prvním, či druhém podlaží v době, kdy zřejmě bude nutno investovat do nových výtahů. Protože v přízemí jsou většinou byty z důvodů hlavních vchodů větší i s větším vlastnickým podílem, mají se jejich vlastníci podílet na výtahu, který je obtěžuje hlukem nejfrekventovanější nástupní stanice a největším provozem v domě. Navíc amortizace výtahu je přímo úměrná počtu osob, které jej používají. Potom byt s menší podlahovou plochou, a tím i menším vlastnickým podílem (v patře), ale třeba s větším počtem osob, které byt a výtah užívají, bude se na investici výtah podílet méně, než byt s malým počtem osob, které výtah nepoužívá (v přízemí). To ale diskriminuje část vlastníků.

Pokud by výše uvedená úvaha neuspěla z důvodů ustanovení zákona č. 103/2000 Sb čl.I §2 g) s tím, že je zde výtah vyjmenován mezi společnými částmi domu bez výjimky, potom se jedná o zákon, který je v rozporu se skutečností a jediné řešení je požádat Ústavní soud o jeho změnu.

Této situaci by bylo třeba se spojit a vyhledat řešení. Kdo máte stejný problém, ozvěte se na tomto portálu (poznámka administrátora: nejlépe v komentářích pod tímto článkem) a navažme spolupráci.

    Vložil anonymní (bez ověření), 24. Listopad 2008 - 8:50

    Nikdy nebyly problémy s opravou střechy, zateplením … až nyní – obyvatelé vyšších pater chtějí výtah, takže se na neurčito odkládá výměna oken

    Zaplatíme tedy věc, kterou neužíváme a nikdy užívat nebudeme, a dům bude chátrat.

    Ano, také mne mrzí když někdo rozsvítí „celý barák“ jen proto, aby se podíval, jestli nemá ve schránce dopis. Řešením je rozsvěcení po patrech.

    Bohužel výtah jehož výstavba mne bude stát 80000 + náklady na údržbu, provoz, revize či případné opravy, to snad není srovnatelné s výdaji na osvětlení, že ??

    Vložil Anonymous, 13. Srpen 2007 - 11:41

    Myslím,že by i lidé v přízemí měli platit za výtah!!! Jednou mají spoluvlastnický podíl na domu jako celku a hotovo! Pak by se řešilo vše…Bude zatékat do nejvyšího patra…proč bych to platil-bydlím v přízemí… Bude navlhlá severní strana domu…bydlím na jižní,neplatím… Byla potopa? Neplatím,bydlím ve 3.patře!!!! Prostě mám spoluvlastnický podíl a platím poměrem na údržbu domu jako celku!!! Hawk.

    Vložil anonymní (bez ověření), 24. Listopad 2008 - 9:28

    náš dům byl zkolaudován a desítky let fungoval bez výtahu, jenže obyvatelé vyšších pater si odhlasovali dodatečně jeho výstavbu

    dům bez střechy lze zkolaudovat těžko, stejně tak bez základů či přízemí, že ?

    jenomže obyvatelům vyšších pater velice vyhovuje, že se o náklady „demokraticky“ podělí s obyvateli přízemí

    když jsem podal návrh na výměnu bytu s někým s vyššího patra, nastalo hrobové ticho – a bodejť by ne, tržní cena přízemního bytu je totiž výrazně nižší než bytu v patře

    je to stejná demokracie jako když lidé v roce 1946 zvolili komunisty a nakonec rozkulačili statkáře a podnikatele – holt spravedlivě odhlasováno většinou :(

    Vložil Anonymous, 19. Červen 2007 - 17:51

    Dobrý den, nikdy nebude absolutní spravedlnost a nelze toto čekat od jakéhokoliv zákona. Ten nemůže řešit absolutně všechno. ZOVB umožňuje dohodu vlastníků a ta jediným řešením tohoto problému, než bude nový zákon a ten může projít sněmovnou v takové podobě, že se budeme všichni divit. :-).

    Vložil NKlainová, 27. Květen 2007 - 17:36

    Dovolím si navázat na část věty v příspěvku: „jediné řešení je požádat Ústavní soud o jeho změnu“.

    Možná by stálo za to zkusit nejdříve oslovit MMR.

    Zkuste zaslat příspěvek, který je formulován jasně a srozumitelně, jako připomínku k platnému ZoVB na adresu: ministr@mmr.cz.

    Požadujte, aby byla problematika výtahů zohledněna v navrhovaném zákoně (vládě má být návrh předán v říjnu t.r.) a pro dobu, než bude nový zákon projednán a schválen, aby byla provedena náprava novelizací příslušného ustanovení platného zákona.

    MMR na rozumné (samozřejmě podepsané) připomínky reaguje poměrně brzy.

    Z odpovědi byste se přinejmenším měl dozvědět, jaký je současný názor autorů ZoVB na právní úpravu výtahů.

    Vložil Anonymous, 26. Květen 2007 - 18:31

    Souhlasím s tím, co je v tomto článku uvedeno. Každá jednotka má nějaké výhody a nějaké nevýhody. Např. bydlení ve vyšším patře má často nevýhody v nutnosti chodit do schodů nebo používat výtah, který má nějaké náklady. Na druhou stranu obyvatelé přízemí mají často větší hluk z okolí domu (ulice) a např. v zimě studenou podlahu, protože pod nimi už nikdo netopí. Podobných rozdílů by se našlo mnoho a nemusí se jednat jen o polohu danou podlažím, ale třeba orientací na světovou stranu apod.

    Je celkem logické, že někdo vlastní byt s lepším umístěním, někdo s horíším. Každý to ještě posuzuje jinak, protože někomu nevadí to, co druhému. Všechny výhody a nevýhody nelze z principu kompenzovat a ani se nemá smysl o to snažit – obecně platí, že každý si užívá takových vlastností, které jeho věc, nemovitost nebo jiný majetek má.

    Proto se domnívám že výtah lidé z dolních podlaží, kteří výtah neužívají, by se neměli podílet na nákladech za výtah. Tak již to řešila právní úprava týkající se nájmu. V zákoně o vlastnictví bytů se na to asi jen zapomnělo.

    Vložil V.Sedláček, 29. Květen 2007 - 8:22

    Také naše společenství vlastníků narazilo na problém s financováním rekonstrukce výtahu. Je nutné během 3,5 roku naspořit částku nutnou k rekonstrukci. Jakým ale způsobem zvýšit fond oprav, když tyto peníze budou použity právě na rekonstrukci výtahu? Podle podílového vlastnictví by takto větší byty v nižších patrech platily více než menší ve vyšších. Jelikož je nutné navýšit spořenou částku co nejdříve, je čekání na novelizace nemožná. Pokud navýšíme částku podle podílového vlastnictví, k realizaci rekonstrukce pravděpodobně dojde když bude ,jak doufám, financování výtahů právně upraveno. Jak potom postupovat? Vracet bytům v nižších patrech peníze? Tyto peníze budou zase chybět na financování rekonstrukce.

    Vložil Anonymous, 6. Srpen 2007 - 7:06

    Výtah je přece nedílnou součástí budovy a jeho rekonstrukce či modernizace je zhodnocením ceny domu, resp. spoluvlastnického podílu. A to se týká všech spoluvlastníků domu-členů SVJ pokud se dle zákona nedohodnou na jiném klíči pro tuto část příspěvku do FO. To se projeví až při prodeji BJ. Prodejce na to však při kalkulaci prodejní ceny musí myslet. Náklady související s rekonstrukcí výtahu, rozpočítané na BJ, musí být schopen doložit správce nebo jsou známy složky příspěvků do FO o nichž si mohou vést dlouhodobou evidenci i vlastníci BJ podle výměrů.

    Jinou věcí je podíl na úhradě provozních nákladů na výtah, kde se na nákladech obvykle podílejí až obyvatelé BJ od 2. podlaží a to úměrně počtu osob (objektivnějším parametrem by byl parametr „osobopodlaží=počet osob v BJ x číslo podlaží“ (čím výše a čím více osob tím větší spotřeba el. energie a opotřebení. Stávající přístup: „Čím více osob tím větší spotřeba a opotřebení“) J. Kroupa, Společenství vlastníků čp. 1697 Rožnov p.R.

    Vložil NKlainová, 29. Květen 2007 - 11:59

    Zkuste navrhnout dohodu o financování rekonstrukce výtahu, která bude přijatelná pro všechny vlastníky v domě. Pokud získáte podpisy všech, jste bez problému.

    Na základě vypočítaných podílů na celkových výdajích na rekonstrukci stanovte výši měsíčních příspěvků na rekonstrukci.

    Doporučuji účtovat tyto příspěvky na samostatném analytickém účtu přijatých záloh, ne tedy jako součást tzv. „FO“.

    Skutečné výdaje na rekonstrukci výtahu mohou být odlišné od rozpočtovaných.

    Dohoda by tedy měla obsahovat i ustanovení, že v případě úspory nebo překročení skutečných nákladů budou podle schválených podílů rozpočítány i rozdíly proti rozpočtovaným výdajům a s vlastníky budou finančně vyrovnány (jednorázově nebo jinak – jak se dohodnete).

    Vložil V.Sedláček, 29. Květen 2007 - 20:31

    Děkuji, za Vaši odpověď. Ale je vůbec možné se dohodnout? Jak jsem psal , podle podílového vlastnictví rozpočítat náklady se nelíbí zvláště větším bytům v nizkých patrech, jiné rozpočítávání nákladů se zase nezamlouvá menším bytům. Ohánějí se kupní smlouvou, ve které koupili byt + podíl na společných prostorách podle velikosti bytu. Dále pak zákonem (se kterými se teprve seznamuji) o přispívání do fondu oprav podle podílového vlastnictví.

    S tímto problémem s určitě bude potýkat více a více společenství majitelů bytů, kde je nutné provést rekonstrukci výtahů. Jediné řešení vidím ve zmiňovaném obrácení se na Ústavní soud s žádostí o změnu, úpravu zákona.

    Dojde-li pak ke změně zákona v průběhu spoření, nedovedu si představit způsob řešení.

    Nebo ve Vámi zmiňované dohodě zmínit i možnost úpravy financování podle změn v zákonech než dojde k rekonstrukci výtahu? Navíc nám dohodu všech ztěžuje fakt, že 2 vlastníci jsou mimo republiku a byt pronajímají.

    Vložil Anonymous, 29. Květen 2007 - 23:36

    Dohodu si opravdu často nedovedu představit. Pokud je současný stav pro někoho výhodnější, tak se těžko bude dobrovolně tohoto stavu vzdávat a to i v případě, že se bude domnívat, že nový stav je spravedlivější. To je prostě realita.

    Proto by to měl určit někdo nezávislý (zákon), kterému nejde o prospěch žádné ze stran, ale (v ideálním případě) o spravedlnost.

    Vložil Fanda, 29. Květen 2007 - 20:47

    Výtah je ve společném majetku VBJ. A tudíž se řidte dle zákona 72/1994 a nemusíte se s nikým dohadovat. S pozdravem Fanda

    Vložil NKlainová, 29. Květen 2007 - 22:31

    Jistě se můžete řídit doporučením Fandy.

    Získat souhlas všech vlastníků k jinému rozdělování nákladů než podle spoluvlastnických podílů vyžaduje nesmírné úsilí – jde o poznatek z praxe. Nám to trvalo déle než rok, ale povedlo se.

    Opravy a rekonstrukce rozvodů vody, plynu…hradí ti, kteří je užívají, opravy a výměny oken v bytech jsou hrazeny podle počtu oken v bytech, výtah nemáme, ale máme vlastníky garáží, kteří některé společné části domu neužívají, máme vlastníky, kteří vlastní 1 nebo 2 lodžie apod.

    Tyhle problémy umožňuje zákon řešit dohodou, proto jsem se o ní zmínila. To je vše – nemám co dodat.

    Vložil V.Sedláček, 30. Květen 2007 - 9:18

    Pokud tomu tedy dobře rozumím, s dohodou musí souhlasit všichni majitelé bytů. A ne, jak se píše v jiných článcích o hlasováni, jen 75%. Tady mi ještě není jasné jestli se myslí 75% majitelů, nebo 75% podílu. Větší byty s větším podílem na společných prostorách by takto lehce přehlasovaly menší. V našem domě nedojde k žádné změně vnitřního uspořádání atd. .. Vytahova šachta je zděná.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".