Počet členů výboru musí být určitý
Otázka
Odpověď
Vzorové stanovy obsahují v čl. VIII/6 ustanovení: „Výbor je alespoň tříčlenný“.
Tento chybný text se bohužel objevuje i v řadě stanov SVJ. Nebo je různě vylepšován např. „Počet členů výboru je 3–5.“
Judikatura k tomu uvádí (Vrchní soud 7 Cmo 956/200): „K počtu členů výboru lze uvést, že jestliže byly ve smyslu § 9 odst. 8 zák. č. 72/1994 Sb. ve znění zák. č. 103/2000 Sb. na první schůzi shromáždění vlastníků přijaty stanovy, pak v rámci těchto stanov musí být jednoznačně určeny orgány společenství [§ 9 odst. 14 písm. c) řečeného zákona]. Statutárním orgánem společenství může být výbor společenství nebo pověřený vlastník. Jestliže má být dle stanov zřízen kolektivní orgán, a tím je i výbor společenství, pak musí být také zřejmé, kolik má mít tento kolektivní orgán členů. V opačném případě by nebylo možné jednoznačně určit, zda je v tom kterém konkrétním případě takový kolektivní orgán schopný usnášení, neboť by nebylo zřejmé, kolik má mít členů dle stanov a kolik jich fakticky má resp. fakticky rozhoduje (hlasuje). Je-li ve stanovách přijatých na první schůzi shromáždění jako statutární orgán určen výbor, pak počet jeho členů musí být jednoznačně určen, přičemž nejnižší počet členů jsou tři (§ 9 odst. 11 zák. č. 72/1994 Sb. ve znění zák. č. 103/2000 Sb.).“
Stejně se k nutnosti mít ve stanovách vyjádřený jednoznačný počet členů výboru staví i literatura. Např. Dvořák str. 327, Holejšovský str. 126.
Dovolím si dodat, že pokud nebude jednoznačně určen počet členů výboru, dojde k porušení § 37/1 ObčZ a ustanovení stanov v této části je absolutně neplatné pro neurčitost.
Hezký den!
Může být ve stanovách schválený počet členů výboru sudý? Mnou prostudovaná legislativa hovoří pouze o minimálním počtu tří členů. Děkuji
ZoVB to neřeší. Takže pokud sudý počet členů nezakazují Vaše stanovy, tak může být počet členů sudý. Problém muže vzniknout při hlasování.
Hezký den!
Pavel
Ano toho jsem si vědom. Ale stejný problém může nastat i při lichém počtu členů, pokud se jeden z nich nedostaví. Děkuji za odpověď.
Dobrý den, textu v judikátech rozumím, samozřejmě výklad laika je jedna věc, ale já dobře chápu, že je lepší chybné stanovy opravit v části, která počet členů upravuje. Jaký ale bude postup, jestliže jeden člen výboru z funkce odstoupí v průběhu volebního období? Bude výbor usnášeníschopný? Vyplývá z toho, že je nutné ihned svolat shromáždění, aby se výbor doplnil? A co když následně odstoupí další člen? Zní to možná extrémně, ale plyne to z mé vlastní zkušenosti. Děkuji za odpověď. J.F.
Usnášeníschopnost výboru vyplývá z jednoznačného počtu členů uvedeného ve stanovách a z počtu přítomných členů výboru. Např. při 5-ti členném výboru je podle mého názoru výbor usnášeníschopný i když 2 členové odstoupí. Podmínkou je, aby 3 členové výboru byli přítomní.
Četl jsem i názor, že když je výbor 5-ti členný, tak již při odstoupení prvního člena výboru se nejedná o plnohodnotný výbor, protože stanovy požadují 5 členů. S tímto názorem nesouhlasím.
Speciální situaci při poklesu členů výboru na 2 jsem již komentoval
Hezký den!
Pavel
Nejsem právník, ale ale z judikátu nejsem moudrý – podívám-li se na jeho pasáže:
Jestliže má být dle stanov zřízen kolektivní orgán, a tím je i výbor společenství, pak musí být také zřejmé, kolik má mít tento kolektivní orgán členů.
To je otázka, kterou řešíme.
V opačném případě by nebylo možné jednoznačně určit, zda je v tom kterém konkrétním případě takový kolektivní orgán schopný usnášení, neboť by nebylo zřejmé, kolik má mít členů
Opět, to je o otázka, kterou řešíme, nikoliv zdůvodněná odpověď na ní
…a kolik jich fakticky má resp. fakticky rozhoduje (hlasuje).
Troufám si říci, že faktický počet členů znám je, neb tito členové museli být zvoleni.
G.X.
Předpokládám, že na Vrchním soudu právníci jsou a oba autoři z citovaných publikací jsou také právníky. :-))
Pokud nebude určitý počet členů výboru uvedený ve stanovách, jak byste např. řešil usnášeníschopnost výboru v situaci, že je zvoleno 7 členů výboru a 4 členové odstoupí/umřou/jsou na jednání výboru nepřítomni.
Na posledním shromáždění bylo zvoleno 7 členů, přítomni jsou jen 3, tak asi je výbor neusnášeníschopný. Ale vadné vzorové stanovy říkají, že počet členů výboru je nejméně 3. Takže je výbor usnášeníschopný?
Abych výše uvedené nemusel řešit, dám na publikované názory různých právníků. Jak jsem psal jsem praktik a nechci řešit teoretické problémy, když se jejich řešení mohu vyvarovat doporučenou úpravou stanov.
Ale nikomu svůj názor nevnucuji. :-))
Pouze sděluji, co je v judikatuře a v literatuře. Uvítám opačnou judikaturu a opačnou literaturu. Může se to hodit.
Hezký den!
Pavel
Pokud nebude určitý počet členů výboru uvedený ve stanovách, jak byste např. řešil usnášeníschopnost výboru v situaci, že je zvoleno 7 členů výboru a 4 členové odstoupí/umřou/jsou na jednání výboru nepřítomni.
7 členů mínus 4 odstoupivší/zemřelí = výbor má 3 členy. /to je v souladu se zákonem i se vzorovými stanovami/ Aby byl výbor usenášeníschopný, musí být přítomni alespoň 2 (nadpoloviční většina ze 3)
Na posledním shromáždění bylo zvoleno 7 členů, přítomni jsou jen 3, tak asi je výbor neusnášeníschopný. Ale vadné vzorové stanovy říkají, že počet členů výboru je nejméně 3. Takže je výbor usnášeníschopný
3 ze 7 není nadpoloviční většina, výbor usnášeníschopný není.
Nevidím, kde spatřujete problém :)
G.X.
Zajímavé!
A) G.X.: „7 členů mínus 4 odstoupivší/zemřelí = výbor má 3 členy. /to je v souladu se zákonem i se vzorovými stanovami/ Aby byl výbor usnášeníschopný, musí být přítomni alespoň 2 (nadpoloviční většina ze 3)“
P: Takže pokud člen odstoupí nebo zemře, elasticky snížíte počet původně zvolených členů výboru? To je v rozporu se zásadou určitosti počtu zvolených členů, alespoň jak chápu stanovisko pana lake.
B) G.X.: "Na posledním shromáždění bylo zvoleno 7 členů, přítomni jsou jen 3, tak asi je výbor neusnášeníschopný. Ale vadné vzorové stanovy říkají, že počet členů výboru je nejméně 3. Takže je výbor usnášeníschopný (pozn. můj úvod)
3 ze 7 není nadpoloviční většina, výbor usnášeníschopný není."
P: Jak poznáte, že člen výboru je pouze nepřítomný a že např. nezemřel? V případě A) je výbor při 3 členech ze 7 usnášeníschopný, v případě B) je výbor při 3 členech ze 7 neusnášeníschopný.
C) G.X.: „Nevidím, kde spatřujete problém :)“
P: Problém spatřuji v nejistotě, kolik je zvoleno členů výboru, zda lze jejich počet ve volebním období elasticky snižovat podle toho jak budou odstupovat a jak poznat, z jakého důvodu nepřišli na výbor.
Ale pokud Vám vyhovuje neurčitý počet členů ve stanovách, máte možnost volby. :-))
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle,
V předchozím svém příspěvku Počet členů výboru nemusí být určitý jsem dovodil, že požadavek „určitosti“ počtu členů je splněn i tehdy, jestliže stanovy neobsahují konkrétní číslo, nýbrž stanoví způsob (postup), jak tento počet určit – rozumí se před volbou výboru.
Dal jsem k tomu i návrh na úpravu znění příslušné části stanov. Myslím, že pro toho, kdo ve svém SVJ bude chtít takovou úpravu stanov aplikovat, není více informací třeba.
Analogicky jsou v právních předpisech řešeny i jiné obdobné případy, namátkou jmenuji zákon 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Ani zde není podmínkou, aby počet rozhodců byl stanoven jedním konkrétním číslem. Cituji:
§ 7
(1) Rozhodčí smlouva má zpravidla určit počet i osoby rozhodců anebo
stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být
určeny. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý.
(2) Nemá-li rozhodčí smlouva ustanovení podle odstavce 1, jmenuje každá ze
stran jednoho rozhodce a tito rozhodci volí předsedajícího
rozhodce.
lake
Pane lake,
já jsem Vaše stanovisko četl. Nečetli ho však právníci, kteří publikují o SVJ. :-))
Judikát VS a dvě literatury jsem již uváděl. Uvedu další, novější: JUDr. Jiří Čáp, JUDr. Pavla Schödelbauerová, Zákon o vlastnictví bytů – Komentář, Praha 2009, Wolters Kluwer, 568 stran.
Tento poslední, velmi podrobný komentář, uvádí na str. 143, že stanovy mají uvádět vždy konkrétní počet členů výboru, nikoliv pouze minimální či maximální počet. Autoři to považují za takovou notorietu, že to ani nezdůvodňují. V jiných případech, kdy jsou známé různé názory na určitou nejasnost, tak je autoři publikují vedle sebe. Názor na určitost počtu členů výboru je však ve veřejnosti zabývající se SVJ jednotný, alespoň já jsem nečetl jiný knižně či časopisecky publikovaný názor.
Oba autoři se dlouhodobě zabývají SVJ. JUDr. Čáp je místopředseda Sdružení BD a SVJ, Praha, Těšnov 5. JUDr. Schödelbauerová pracuje na MMR a je spoluautorkou ZoVB.
Ponechte si svůj názor, jakož i já si ponechávám názor svůj.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle,
vzorové stanovy jsou platným právním předpisem, bez ohledu na to, zda je zde označíte za vadné. Máte k disposici stanovy bezvadné? Ráda si je přečtu.
Jinak ve svém příspěvku výše zaměňujete počet členů orgánu uvedený ve stanovách a počet zvolených členů orgánu. Tato dvě čísla mohou být stejná, ale mohou být také různá. Asi se shodneme, že počet zvolených členů orgánu je vždy určitý, zatímco počet členů orgánu uvedený ve stanovách může být vyjádřen i jinak, např. rozmězím „3–7“, nebo „pověřený vlastníke nebo 3členný výbor“, nebo „pověřený vlastník nebo výbor“. Jediné, co zákon zakazuje, je dvoučlenný orgán (aniž by bylo zřejmé proč, když nezakazuje čtyřčlenný orgán). Vše ostatní je povoleno.
Iva K.
Paní Ivo,
nemáte pravdu, že „vzorové stanovy jsou platným právním předpisem, bez ohledu na to, zda je zde označíte za vadné.“ Vzorové stanovy platí pouze do okamžiku, než jsou přijaty individuální stanovy.
K Vaší otázce „Máte k disposici stanovy bezvadné? Ráda si je přečtu.“ odpovídám, že máme rozhodně lepší stanovy, než jsou stanovy vzorové, ale jako hlavní autor našich stanov je považuji za své know-how. Bohužel nejsou bezvadné, protože jsem je projednával v SVJ o 141 jednotkách. Aby stanovy prošly, musel jsem akceptovat i návrhy dalších členů SVJ, které nejsou rozumné, ale cílem bylo schválit jiné stanovy, než stanovy vzorové, které jsou vadné (viz literatura). A když jsem některým členům ustoupil v dílčích nepřesnostech, tak měli pocit, že se zasloužili o vylepšení stanov a jako celek stanovy schválili.
Pokud tvrdíte, že „Asi se shodneme, že počet zvolených členů orgánu je vždy určitý, zatímco počet členů orgánu uvedený ve stanovách může být vyjádřen i jinak, např. rozmězím „3–7“,“ tak jste nečetla můj úvodní příspěvek, kde právě s uvedením rozpětí počtu členů výboru ve stanovách nesouhlasím a uvádím judikát VS a dvě literatury, kde je uveden stejný názor.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle,
na kolik si svého know-how ceníte? A na kolik bez vylepšujících návrhů Vašich členů?
Iva K.
Paní Ivo,
bezvadné stanovy nemohou existovat, protože každé stanovy musí vycházet z vadného ZoVB.
Já jsem postupoval tak, že jsem si koupil literaturu. Některou uvádím na „http://www.portalsvj.cz/diskuse/nektere-zdroje-informaci-o-svj“. Není to veškerá dostupná literatura, protože v některé literatuře jsou závažné chyby a nechci takovým zmetkům dělat reklamu. No, že jste to Vy, tak např. Helena Nováková Rádce člena SVJ se vzory potřebných písemností, POLYGON,II i III vydání. Autorka asi ZoVB vůbec nečetla, co tam má za chyby.
Potom jsem si vybral z uváděných variant řešení ty, které se mi líbily. Ale je mi jasné, že existují i argumenty proti variantám, které jsem si vybral. ZoVB je paskvil.
Dále jsem si sestavil sbírku judikátů, kde jsem testoval, zda to, co jsem navrhl, již neřešily vyšší soudy.
No a něco z toho vylezlo. Naštěstí nejsem odkázaný na prodej svého dílka. Dokážu si vydělat i jiným způsobem.
Hezký den!
Pavel
„Autorka asi ZoVB vůbec nečetla, co tam má za chyby.“
Nakladatelství platí podle počtu tiskových stran, nikoliv podle kvality. Tohle je důsledek, kvalita knih obecně šla dolů a obávám se, že ještě nedosáhla dna.
Iva K.
Konečně se shodneme!
Vím, jak platí nakladatelství, protože občas něco drobného publikuji, byť v jiném oboru. Není to špatné. :-))
Hezký den!
Pavel
Dobrý den, k výše uvedenému tématu bych se rád zeptal, jaký je postup při volbě předsedy v pětičlenném výboru, když pro voleného kandidáta „zvednou ruku“ 2členové a další 2budou proti. Jaké je východisko, děkuji J.F.
Pane Fošenbauere,
někteří zdejší diskutéři se domnívají, že veškeré problémy s nerozhodným hlasováním odpadnou, bude-li mít výbor lichý počet členů.
Není tomu tak, jak lze snadno ukázat. Pokud každý bude ochoten volit předsedou výboru pouze sebe (nebo souseda sedícího po jeho pravici), pak nedojde k volbě předsedy nikdy, zcela nezávisle na tom, zda počet členů výboru bude sudý nebo lichý. Dále, pokud se v lichém výboru jeden ze členů nedostaví, hned máme sudý počet členů.
Stačí?
Iva K.
- Možná je pátý člen výboru kandidátem na předsedu a zdržel se hlasování. S funkcí předsedy asi souhlasil a tak by měl dát hlas sobě (pokud to není zakázané ve stanovách či jiném dokumentu).
- Pokud není shoda na jménu, tak by se o předsedovi mohlo losovat z osob, které jsou ochotny předsedu dělat (pokud to není zakázané ve stanovách či jiném dokumentu).
- Můžete se inspirovat volbou papeže, při které kardinálové sedí v uzavřené místnosti do doby, než nového papeže zvolí. :-))
Hezký den!
Pavel
Díky moc za odpověď, budu se držet bodu A, jelikož naše stanovy nejsou v rozporu s tímto řešením. Chtěl jsem se jen ujistit, že kandidát může dát hlas sám sobě. Situace v našem Výboru je totiž tak komplikovaná, že na toto jistě dojde. Hezký den J.F.
V hlasování vám chybí 1 hlas. Z toho důvodu se volí lichý počet členů výboru, aby k podobným situacím docházelo co nejméně.
Vážení,
pan Pavel má pravdu. Je věcí každého společenství, jak si ve svém vnitřním předpise = stanovách upraví způsob svolávání a doručování.
Žádnému společenství nebrání, aby ve svých stanovách měli ustanovení např.:
- Rozhodnutí týkající se jednotlivých členů SVJ jim musí být písemně oznámeno a doručeno. Doručení doporučeným dopisem nebo do vlastních rukou je nutné v případech stanovených zákonem, stanovami nebo rozhodnutím shromáždění.
- Za den doručení se pro účely těchto stanov považuje den, kdy projev vůle jedné smluvní strany došel druhé smluvní straně. Doručuje-li se prostřednictvím pošty, má se v pochybnostech za to, že dnem doručení je třetí den po dni, kdy byl tento projev vůle odeslán druhé smluvní straně. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže pošta písemnost vrátí odesílateli jako nedoručitelnou a příjemce přitom svým jednáním doručení zmařil, zejména, jestliže přijetí písemnosti odmítl. Členovi se doručují písemnosti na adresu k tomu určenou, kterou naposledy sdělil.
- Společenství je oprávněno písemné oznámení, které se týká všech nebo většího počtu členů, doručit elektronickou poštou, byla-li vlastníkem adresa oznámena, nebo vhozením do schránky příslušného člena který neoznámil e-mailovou adresu, současně je však povinno toto datované oznámení vyvěsit na tabuli v přízemí budovy bytového domu.
Matějka
Pane Matějko,
zavádíte zde obdobu institutu tzv. „náhradního doručení“, čili právní fikce doručení, byť jej tak nenazýváte. Této výsady požívají pouze orgány státní moci. Smluvně ji samozřejmě zavést lze rovněž, ale výhradně se souhlasem toho, komu se doručuje. Takovýto souhlas nemůže udělit někdo jiný (zde 3/4 ostatních vlastníků).
Je potřeba nastudovat právní úpravu doručování.
Nedoručená listina nemá a nemůže mít žádné právní účinky, a to zcela bez ohledu na to, zda jste přijali úpravu podle vzorových stanov, či nikoliv.
Claudius
Vážený pane Claudius, a ostatní,
u SVJ vzniklých po 1.7.2000 schvalují stanovy první tři vlastníci:
- původní vlastník,
- první vlastník jednotky zapsaný v KN,
- druhý vlastník jednotky zapsaný v KN.
Stanovy SVJ jsou schváleny všemi třemi vlastníky, a jsou tedy platné.
Ostatní nabyvatelé jednotek, noví vlastníci, nabývají jednotky a vstupují do práv a poviností daného SVJ, a nutně se musí řídit ustanoveními Prohlášení vlastníka a Stanov společenství.
Tito noví nabyvatelé se mohli seznámit s uvedenými dokumenty, jelikož se jedná o veřejné listiny.
Své námitky mohou posléze sdělit na shromáždění vlastníků a navrhnout projednání změny Prohlášení vlastníka a Stanov, které shromáždění musí odsouhlasit potřebným počtem podílů hlasů.
Pozn.: Proto zde neustále tvrdím, že je nutné zodpovědně vypracovat v prvopočátku Prohlášení vlastníka (např.: určit, co bude společné jen některým vlastníkům, stanovit pravidla na příspívání …) a „ušít“ stanovy SVJ na míru. Leč původní vlastníci si nedělají většinou žádné starosti, Prohlášení vlastníka je obecně stanovené bez návaznosti na funkci a provoz budovy s ohledem na další ustanovení platných zákoných norem v ČR, např. OZ; a stanovy se přijímají „VZOROVÉ“, které opět neřeší konkrétní vnitřní život SVJ dle způsobu užívání a velikosti – počtu členů.
Matějka
"u SVJ vzniklých po 1.7.2000 schvalují stanovy první tři vlastníci:
* původní vlastník,
- první vlastník jednotky zapsaný v KN,
- druhý vlastník jednotky zapsaný v KN. "
Lituji, ale jedná se pouze o Vaši interpretaci.
Claudius
Vážený,
společenství vzniká, když je více než 5 jednotek a jsou v KN zapsáni 3 vlastníci.
Další vlastníci budou zapsáni v KN, až bude zapsáno příslušné SVJ do rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného příslušným soudem. (Svolat první shromáždění musí původní vlastník, a to za účasti notáře.)
Tak jednají státní orgány v našem kraji a je to v souladu se zákony.
Matějka
Ona odpověď závisí na tom, zda katastr eviduje vedle data podání návrhu i hodinu podání návrhu na vklad práva.
Claudius
Pane, už jsem Vás jemně upozornil, že bez znalostí nemá smysl do těchto diskusí přispívat. Evidentně Vám není známo, že rozhodujícím dnem a hodinou je DORUČENÍ příslušné listiny vlastníkovi, nikoliv datum a hodina vkladu do katastru.
Pokud nevíte, zda katastr eviduje i hodinu, platí má první věta i pro Váš předchozí příspěvek.
lake
„rozhodujícím dnem a hodinou je DORUČENÍ příslušné listiny vlastníkovi“
Rozhodujícím dnem a hodinou pro vznik společenství je rovněž datum právní moci změn v katastru (vedle data doručení listiny, jak správně uvádíte).
Já klidně přiznám, že mi není známo, zda katastr eviduje den a hodinu doručení příslušné listiny. Proto si to zde rád přečtu.
(Zde vynechávám „evidentně Vám není známo“, ač bych na to měl plné právo.)
Claudius
Opět se mýlíte. Doporučuji přečíst Zákon o vlastnictví bytů do paragrafu 16. Jestliže nevíte, zeptejte se, bude Vám jistě odpovězeno.
lake
Soudím, že ke splnění podmínky určitosti počtu členů výboru postačí, jestliže způsob stanovení jejich počtu je jednoznačně dán stanovami.
Napřed dva příklady z praxe:
Podívejme se na Evropskou unii. Jde o organizaci o něco větší, než průměrné SVJ, ale nevadí. Nalistujme Smlouvu o fungování EU, část šestá, hlava I, kapitola 3, oddíl 2, článek 305 (bývalý čl. 263, pododstavec 2, 3 a 4 Smlouvy o ES):
- Počet členů výboru nesmí překročit 350. Rada na návrh Komise jednomyslně přijme rozhodnutí, kterým se stanoví složení výboru.
Pro informaci: počet členů byl 222, po rozšíření Unie se zvýšil na 317 členů, za rok či dva může být opět jiný... Jak vidno, právníkům ani jedné ze sedmadvaceti členských zemí EU nevadí, že počet členů není stanoven fixně. Je však jednoznačně určen jinak, v tomto případě ad hoc usnesením nadřízeného orgánu.
Pojďme se vrátit z širé Evropy do Čech. Nahlédněme do Jednacího řádu výborů Zastupitelstva hlavního města Prahy a čtěme v článku 2:
- Počet členů výborů určuje Zastupitelstvo tak, aby byl vždy lichý.
Tedy ani zastupitelům hlavního města nevadí, že počty členů jejich výborů nejsou fixně určeny... I zde platí, že konkrétní počet určuje nadřízený orgán.
------------------------------------------------------------
Co z toho plyne pro společenství vlastníků?
Nejvyšším orgánem SVJ je shromáždění. Má právo stanovit i počet členů výboru, protože opak nelze dovodit z žádného právního předpisu. Soudím, že není nezbytné, aby počet členů byl ve stanovách "jednoznačně určen"; stanovy však musejí obsahovat jednoznačný způsob (postup) určení počtu členů výboru.
Doporučuji upravit stanovy SVJ (ve vzorových jde o čl. VIII odst. 6) takto:
"Výbor je tříčlenný, nestanoví-li usnesení shromáždění přijaté před zahájením volby jinak. Stanovený počet členů výboru zůstává stejný po celé volební období výboru."
lake
Zákon nepožaduje, aby ve stanovách byl uveden určitý počet členů výboru. Vzorové stanovy tak nejsou v rozporu se zákonem.
Je sice pravda, že „zákon nepožaduje…“, ale výše uvedený text docela přesvědčivě zdůvodňuje, že ve stanovách má být tento počet určitý.
Pro někoho nestačí jakékoliv zdůvodnění, protože má svůj NÁZOR. Proto jsem nechtěl před panem Anonymousem svůj text obhajovat. Předpokládám, že většina čtenářů text pochopí a bude se jím řídit.
Ale všichni mají zároveň možnost volby. :-))
Hezký den!
Pavel
Váš názor se obhájit nedá. Jako jediný argument uvádíte, že pokud by ve stanovách nebyl uveden určitý počet členů orgánu, nebylo by možné zjistit usnášeníschopnost orgánu. Tato domněnka ovšem odnikud neplyne (byť by byla opsána z judikátu soudu vyššího stupně). Možnost zjistit usnášeníschopnost orgánu se zajistí tak, že shromáždění současně s volbou členů orgánu rozhodne o jejich počtu. Takovýto postup není v rozporu se zákonem.
Zkuste argumentovat teď.
Nemám potřebu argumentovat a někoho přesvědčovat.
Svůj názor opírající se o § 37/1 ObčZ, judikát VS a názory dvou právníků zabývajících se problematikou SVJ jsem uvedl.
Samozřejmě máte právo mít jiný názor.
Já jsem praktik a na plané teoretizování nemám čas. S cílem předejít možným problémům jsem do našich stanov navrhl určitý počet členů. Pokud by došlo k soudnímu sporu, je velmi pravděpodobné, že by soud rozhodl v souladu s již vydaným judikátem a „názorem odborné věřejnosti“.
Prosím, podepisujte své příspěvky nějakým nickem. Děkuji.
Hezký den!
Pavel
Neumím obhájit svůj dřívější názor a když teď budu souhlasit s vaším názorem, tak si budu připadat jak blbec. Chvíli tak, pak zas naopak. Ale co se dá dělat.
Na změnu názoru má každý právo (i soud vyššího stupně, zdá se, ale tímto směrem teď nemířím, neboť u nás neplatí precedentí systém a tak jednotlivé senáty a jednotliví soudci nejsou vázáni jinými předchozími rozhodnutími, a to ani svými), přiznání této změny je známkou férovosti přístupu, kterou je třeba ocenit.
…tak nevím. Má být hlavním argumentem jak chybné stanovy mají
všichni ti, kteří schválili vzorové stanovy, případně ti kteří
neschválili žádné, ale v souladu se zákonem ze řídí rovněž těmito
vzorovými jeden citovaný rozsudek tak bych to tak vážně nebral. Jeden
z příkladu, jak v jedné věci rozhodovali tři senáty Nejvyššího soudu
různě tady uvedl nedávno – pokud se dobře pamatuji i pan Pavel.
Sáhodlouhá diskuse o významu pojmu dohoda pro rozhodování o
‚příspěvku na náklady spojené se správou domu‘ vyvrcholila rovněž
odvoláním na dvě nesouhlasná rozhodnutí NS, z nichž první je údajně
vadné a platí to druhé, zřejmě proto, že bylo novější… Přebrat si to
může každý jak chce…
A odvolávka na: obč.zák. „§37 (1) Právní úkon musí být učiněn
svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.“ ???
Doložím-li k zápisu do rejstříku společenství všechny předepsané
doklady o řádně provedené volbě nového – např. pětičlenného
výboru a ve stanovách je požadavek na počet členů shodný s textem
vzorových stanov co je na tom neurčitého, nebo nesrozumitelného, aby to bylo
v rozporu se zákonem?
Byl výbor – podle výše uvedených závěrů zvolen neplatně? V tom
případě bych odhadoval, že vlastně většina výborů SVJ v této zemi je
asi zvolena v rozporu se zákonem… mirek
To, že je většina prvních výborů zvolena (pokud vůbec byla zvolena) v rozporu se zákonem, je zachyceno i v literatuře. A to nejen s ohledem na neurčitost v diskutovaném bodě.
Pražák na str. 180 uvádí svůj odhad, že 90% prvých shromáždění nebyla v důsledku vadných vzorových stanov čl. VII/8 řádně svolána. Vzorové stanovy totiž nesmyslně požadují, aby pozvánka byla doručena. To lze u malých SVJ, u velkých SVJ je prakticky vyloučeno doložit doručení pozvánky všem.
A vzorové stanovy přitom platí od okamžiku vzniku SVJ až do doby, než shromáždění přijme stanovy vlastní, použitelné pro provoz SVJ. Někde platí vzorové stanovy nadále a tak musí být pozvánka stále doručována i když si to členové SVJ často neuvědomují.
A k původní problematice, opakovaně tu uvádím, že každý má právo volby. Rozumím tomu, že rozhodovat se podle mizerného ZoVB a mizerných rozsudků českých soudů není jednoduché, zejména pro lidi, kteří neznají ani základy práva. Ale proto tu je tento portál. :-))
Hezký den!
Pavel
Co Vám vadí na doručování pozvánky? Znamená to tedy, že byste chtěl svolávat shromáždění na základě nedoručování pozvánky…
Nevím, jestli víte co je to doručení listiny. Pokud ano, tak mi asi dáte za pravdu, že u našeho SVJ, které má 141 jednotek je velmi nepravděpodobné, že by se podařilo doručit všem pozvánku.
Někteří vlastníci bydlí mimo ČR (USA, Švýcarsko, Německo, Francie, Španělsko, Rusko, Ukrajina…) a tak by samotná korespondence byla drahá. Někteří mají adresu psanou v našem domě, ale na této adrese se nezdržují a tak se doporučená pošta vrací jako nedoručená.
Na vadném ustanovení vzorových stanov mi vadí, že by výbor prakticky nikdy platně nesvolal shromáždění.
Ve stanovách máme, že platné svolání shromáždění proběhne vyvěšením pozvánky v jednotlivých vchodech. Navíc pozvánky vkládáme do schránek (to ale není doručení pozvánky) a těm co předali emaily se pozvánky navíc posílají emailem.
Hezký den!
Pavel
„Ve stanovách máme, že platné svolání shromáždění proběhne vyvěšením pozvánky v jednotlivých vchodech. Navíc pozvánky vkládáme do schránek (to ale není doručení pozvánky) a těm co předali emaily se pozvánky navíc posílají emailem.“
Pokud vlastník s takovýmto způsobem svolání souhlasil, pak nelze nic namítat. Souhlasit ale musí jednotlivý vlastník, kolektivní souhlas společenství nepostačuje.
Obsahuje-li vyvěšená pozvánka osobní údaje, je dále třeba souhlasu subjektu údajů.
Claudius
Tvrzení:
„Pokud vlastník s takovýmto způsobem svolání souhlasil, pak nelze nic namítat. Souhlasit ale musí jednotlivý vlastník, kolektivní souhlas společenství nepostačuje.“
je samozřejmě v rozporu s ZoVB § 9/14, který dává pravomoc upravit způsob svolávání shromáždění do stanov. Stanovy se schvalují 3/4 většinou přítomných hlasů podle § 11/4 ZoVB.
Je vhodné se seznámit se zněním ZoVB alespoň do § 16 a teprve potom zde diskutovat.
Ještě jsem neviděl pozvánku, která by obsahovala osobní údaje, ale třeba mi rozšíříte obzory.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle,
zavádíte zde obdobu institutu tzv. „náhradního doručení“, čili právní fikce doručení, byť jej tak nenazýváte. Této výsady požívají pouze orgány státní moci. Smluvně ji samozřejmě zavést lze rovněž, ale výhradně se souhlasem toho, komu se doručuje. Takovýto souhlas nemůže udělit někdo jiný (zde 3/4 ostatních vlastníků).
Je potřeba nastudovat právní úpravu doručování.
Nedoručená listina nemá a nemůže mít žádné právní účinky, a to zcela bez ohledu na to, zda jste přijali úpravu podle vzorových stanov, či nikoliv.
Claudius
Pane Claudius,
neumím posoudit, zda úmyslně lžete nebo jen nejste schopen porozumět příspěvkům, které zde zveřejňuji. Pokud platí druhá možnost, tak se omlouvám, asi jsou mé texty na Vás moc složité a to je moje chyba, někdy zapomínám, že se zde vyskytují i osoby zcela bez znalosti ZoVB a to nemluvím o znalosti jiných oblastí práva. Na druhou stranu takové osoby kladou dotazy, ale Vy se tu stále snažíte odpovídat a to bez alespoň nějakých znalostí opravdu nejde. Doporučuji se seznámit nejméně se ZoVB do § 16 a s nějakou literaturou. Výběr uvádím na:
http://www.portalsvj.cz/…ormaci-o-svj
Potom můžete položit kvalifikovaný dotaz a nebo se dokonce můžete pokusit o odpověď na jednodušší dotazy jiných přispěvatelů.
Ale k meritu věci. Nezavádím obdobu institutu tzv. „náhradního doručení“. Nevím z čeho tak usuzujete.
Doručení pozvánky nepožaduje ZoVB. Způsob svolání shromáždění je uveden ve stanovách. Stanovy tedy určí, zda se pozvánka bude doručovat nebo zda se vyvěsí v domě. Opakovaně tu uvádím, že zejména pro velká SVJ je uvedení „doručení“ pozvánky do stanov nevhodné. A pokud „doručení“ nemáme ve stanovách, tak ani nemusím vymýšlet „náhradní doručení“.
Jiná situace je u prvního shromáždění, kde je ve vzorových stanovách nešťastně uvedeno „doručení“ pozvánky. Ale to jsem tu již komentoval, většina prvních shromáždění je kvůli této chybě svolána v rozporu se vzorovými stanovami.
Ještě jste mi neodpověděl, co za osobní údaje bývá na pozvánkách. Že by další úlet od reality?
Hezký den!
Pavel
Když vynechám první část Vašeho příspěvku vedenou v duchu:
„úmyslně lžete“
„nejste schopen porozumět příspěvkům“
„asi jsou mé texty na Vás moc složité“
a zaměřím se na Váš dotaz:
„Ještě jste mi neodpověděl, co za osobní údaje bývá na pozvánkách. Že by další úlet od reality?“
kde jste si mohl zcela odpustit jeho závěrečnou část:
„Že by další úlet od reality?“
tak sděluji, že osobní údaje jsou vyjmenovány v zákoně o ochraně osobních údajů v účinném znění. Dočtete se tam, že bez předchozího souhlasu subjektu údajů nelze osobní údaje zveřejňovat, a to ani formou jejich uvedení na pozvánce vyvěšené v přístupných prostorech domu. Už zde bylo řešeno.
Claudius
Poslední komentáře