Zvyklosti při přechodu z SBD na SVJ.

• Pan nv napsal: „Ale pokud na něco „spoříte“ tak takové dlouhodobé „spoření“ na něco se schválit musí.“

Pisatel nemá pravdu. Nic se schválit nemusí, žádný účel spoření. Postačuje když se schválí částka.

Jestliže byla shromážděním schválena nějaká částka, pak k tomu vůbec nemuselo být jakékoliv zdůvodnění. Nemuselo být v usnesení uvedeno ani slovo o účelu platby, ani o lhůtě do které se částka má použít. Neexistuje celostátně účinný právní předpis, který by vázal povinnost vlastníka platit na existenci nějakých upřesňujících informací o důvodu platby nebo o termínu použití peněz.

V § 15 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb. bylo o zálohách na správu výslovně uvedeno toto:
„K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech.“

Z dikce zákona se jevilo, že výše schválených záloh musela tedy být podložena nějakým (kontrolovatelným a schváleným) plánem nutné údržby a oprav domu. Jinak by vlastníkovi jednotky nevznikala povinnost skládat jakékoliv zálohy na neznámý účel. Jenže soudci na takový výklad zákona zvysoka kašlali. Soudy opakovaně judikovaly, že vlastník je prostě povinen platit tolik, kolik schválí většina. Bez jakéhokoliv plánu, bez nutnosti prokazovat na co se částka má použít, a zda je tedy skutečně „nutná“.

Jediné, na co se zmohl Nejvyšší soud, bylo tvrzení, že zálohy mohou být stanoveny naprosto nahodile a bez odůvodnění (a dokonce i zpětně za uplynulé období!!!), avšak „nesmí být zjevně nepřiměřené“ ani „likvidační“. To je ovšem vlastníkovi jednotky platné asi jako mrtvému zimník.

A zákon č. 89/2012 Sb. tuto naprostou svévoli dotáhl ještě dál: v části o bytovém spoluvlastnictví už vůbec není zmíněna nějaká „nutnost“, ani se nestanoví, že by vybíraná částka měla snad mít nějakou souvislost s „krytím předpokládaných nákladů, které bude nutné vynaložit“.

Justitianus

Jen bych špitnul, že ve starých i nových stanovách máme ve třetím článku stejné znění k nákladům:

4/ Při plnění úkolů dle zákona a těchto stanov zajišťuje společenství dále zejména tyto činnosti spojené se správou domu a pozemku:
a) vybírání předem určených finančních prostředků od členů společenství na náklady spojené se správou domu a pozemku (dále jen ”příspěvky na správu domu a pozemku”), popřípadě dalších příspěvků na činnosti uvedené v čl. VI,

„Jediné, na co se zmohl Nejvyšší soud, bylo tvrzení, že zálohy mohou být stanoveny naprosto nahodile a bez odůvodnění (a dokonce i zpětně za uplynulé období!!!), avšak „nesmí být zjevně nepřiměřené“ ani „likvidační“.“

Napsal Nejvyšší soud, co je „zjevně nepřiměřená“ a co „likvidační“ částka a jak se taková částka pozná? Pokud nenapsal, je možné takovouto částku nějak poznat? Děkuji za upřesnění.

Mohu požádat o spisovou značku Nejvyššího soudu? Platí toto rozhodnutí v době účinnosti zákona o vlastnictví bytů, a nebo i od 1.1.2014? Jedná se patrně o zásadní rozhodnutí na téma „platby do černé díry“. Děkuji.

Judikát o tom, že je možno schválit zálohu zpětně (záloha na období již uplynulé): rozsudek Nejvyššího soudu 28 Cdo 5010/2007 ze dne 14.10.2008.

NS tím podivuhodným způsobem zavedl pravou retroaktivitu rozhodnutí shromáždění (ačkoliv pravá retroaktivita je podle ustálené judikatury ústavního soudu prakticky vyloučena v legislativní oblasti a nepřípustná v soukromoprávních vztazích).

Protiústavní judikát spáchali soudci JUDr. Robert Waltr, JUDr. Josef Rakovský a JUDr. Ludvík David. Posledně jmenovaný je proslulý tím, že zpackal dokonce i výklad notoricky známého pojmu „dohoda“: http://www.portalsvj.cz/…pojmu-dohoda#….

K zjevné nepřiměřenosti: musím ten judikát dohledat, pak to zde napíšu. Tuším že šlo zase o nějaký protiprávní soudní exces.

Justitianus

„K zjevné nepřiměřenosti: musím ten judikát dohledat, pak to zde napíšu. Tuším že šlo zase o nějaký protiprávní soudní exces.“

Poprosil bych zmíněný judikát Nejvyššího soudu o zjevné nepřiměřenosti. Judikaturu průběžně sleduji, ale mohlo mi něco uniknout, je toho spousta a naprostá většina je balast. Děkuji. Judikát prostuduji, pak se k němu vyjádřím. Na Nejvyšším soudu jsou většinou rozumní soudci.

Ano pane Justitiáne,máte pravdu. Ale žít podle nesmyslných zákonů a ještě nesmyslnejších výkladů těchto zákonu dá zabrat. V normálne fungujícím společenství vlastníci vždycky vědí na co „spoří“. A taky vědí jakou částku. Pouze ignorantům nebo nemyslícím pakům je to jedno a tak jim třeba.

„Později (letos na jaře) v diskusi správce řekl, že výši určil na žádost výboru.“

A můžete nám napsat, samozřejmě pokud to není „přísně tajné“, kdo je ten tajemný „správce“, který určil výši platby do „fondu oprav“?Děkan

To Člen SVJ (bez ověření):
Nebyl jsem přesný. Nebyl to správce, ale účetní správce v roli zástupce správce, která hned potom „byla odejitá“ ze správcovské firmy.
Nyní v roli „zástupce správce“ vystupuje vedoucí účetního oddělení, jejíž kvalifikace pro výkon správce je manželka společníka správcovské firmy, který je přítelem osoby, která má tuto činnost zapsanou v živnostenském rejstříku firmy.

Opravdu ty peníze do „fondu oprav“ hradíš na účet SVJ nebo ještě na účet „družstva“? Nevzalo si „družstvo“ ještě před vznikem SVJ nějaký úvěr a ten teď splácíš? Pátrej u starousedlíků, kde k té částce přišli a pak se zase ozvi!

jak jste na to přišel?

Není mi známo, že bych někdy nějaký „příspěvek do fondu oprav“ někdy platil. Snad to výbor ví a jistě mi to sdělí.

A co tedy vlastně platíte, do fondu oprav nebo dlouhodobé zálohy? Těch 1044 Kč je kolik Kč/m2? Platí tak všichni, všichni platí stejnou částku na m2?

To ví jen náš předseda a Bůh. Nikdo mi na to neodpověděl.

Tak to snadno zjiste sám. Kolik m2 má váš byt? Metry čtvereční podělíte 1044 a máte platbu na m2. Ale to by vám předseda měl říct, to kolik platíte na m2 není žádné tajemství.

Já jsem odpovídal nikoliv na „kolik platím na m2“, ale „co platím“ (příspěvky, zálohy..). Toto však teď nepovažuju pro tuto diskusi za podstatné.

No to podstatné je, to je zásadní, protože pokud platíte všichni do toho vašeho fondu oprav nebo jak to nazýváte např. 20 Kč/m2 tak nezmůžete vůbec nic. M2 vašeho bytu krát odsouhlasená částka by měla pro vás být 1044 Kč. To, že vám to připadá moc,tak to je možné, ale s tím nic nenaděláte. Máte povinnost platit jak dlouhodobé platby nebo jak to máte nazvané a taky zálohy za služby. Jejich velikost většinou odpovídá spotřebě konkrétního vlastníka bytu a neplatí je všichni ve stejné výši.

Problémem je právě ta „odsouhlasená částka“.

vy očividně nechápete, co je podstatné:-(