Zvláštní způsoby zveřejňování účetních závěrek
V rámci údajného snižování administrativní zátěže a podpory podnikatelů stát vymyslel, že účetní závěrky nemusí obchodní korporace ukládat sama do sbírky listin obchodního rejstříku, ale že ÚZ za ni předá finanční úřad. Myšlenka dobrá, provedení opět nedobré.
V příloze daňového přiznání se totiž neuvádí účetní závěrka, ale pouze údaje z účetní závěrky, což je rozdíl.
K účetní závěrce musí být podle § 18/2 ZoÚ připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky. Tento podpis u údajů z ÚZ není technicky možné připojit.
Takže pokud někdo využije tento nový způsob, tak se v obchodním rejstříku nezveřejní účetní závěrka, ale pouze údaje z účetní závěrky, což je něco jiného. Jak budou toto nezveřejnění účetní závěrky posuzovat soudy netuším.
Naštěstí se nejedná o povinnost, ale pouze o možnost. Další výhodou je, že toto dobrodiní se vztahuje pouze na obchodní korporace (např. bytová družstva) a SVJ nemusí zvažovat, zda tento riskantní postup má zvolit.
Tento legislativní zmetek se podařil minulé vládě.
Nová vláda nestíhá zapracování připomínek k novému zákonu o účetnictví a tak se jeho projednávání zatím o půl roku posouvá. Údajně se jedná o změnu priorit na MF.
Hezký den!
§ 21b ZoÚ
Zvláštní způsoby zveřejňování
(1) Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní banky. Povinnost zveřejnění těchto účetních záznamů je splněna okamžikem jejich předání České národní bance.
(2) Účetní jednotky, které jsou obchodními korporacemi a které nejsou účetními jednotkami podle odstavce 1, mohou předat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím podání u příslušného správce daně z příjmů.
(3) Podání podle odstavce 2 musí obsahovat údaj o rozsahu, v jakém má být účetní závěrka předána rejstříkovému soudu, a lze jej učinit pouze
- jako přílohu daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů podaného v elektronické podobě, které není nepřípustné, a
- ve formátu, struktuře a za podmínek zveřejněných podle daňového řádu správcem daně z příjmů.
Při projednávání připomínek k § 21b ZoÚ odborná veřejnost namítala, že se podpis z účetní závěrky podáním do VR prostřednictvím FÚ ztratí a že nebude zveřejněna účetní závěrka, ale pouze nepodepsané údaje z účetní závěrky. To státní úředníky překvapilo. Bylo navrženo, že pokud je vůle ze strany státu zveřejňovat pouze údaje z účetní závěrky, tak aby se změnila příslušná ustanovení zákona o veřejných rejstřících, ZoÚ atd. To státní úředníci odmítli, protože by to bylo moc práce a musela se vykázat nějaká dokončená činnost.
Druhou variantou bylo do doby změny příslušných zákonů § 21b ZoÚ nezavádět. To bylo taktéž státními úředníky odmítnuto, protože je prý nutné urychleně snižovat administrativní zátěž podnikatelů a dále zvýšit digitalizaci státu.
Státní úředníci zvolili třetí variantu. Rozpor mezi povinností zveřejnit podepsanou ÚZ a technickou možností zveřejnit prostřednictvím § 21b ZoÚ pouze nepodepsané údaje z účetní závěrky se prý „překlene výkladem“.
První „překlenovací výklad“ jsem našel v časopisu Auditor č. 1/2022 na str. 12 – 17. K podpisu ÚZ se v tomto článku, který sepsal pracovník GFŘ, píše, že pro třetí osoby není důležitá přítomnost podpisu na vizuální podobě ÚZ zveřejněné ve sbírce listin veřejného rejstříku.
V závěru článku autor píše, že nová možnost zveřejňování ÚZ představuje v rámci projektu elektronizace státní správy nepochybně významný počin.
Já tak nadšený nejsem a budu i nadále ukládat ÚZ opatřené podpisem statutárního orgánu.
Hezký den!
Pavel
- Pavel napsal: „… odborná veřejnost namítala, že se podpis z účetní závěrky podáním do VR prostřednictvím FÚ ztratí“
Pane Pavle, Celá tato diskuse je zbytečnou bouří ve sklenici vody.
Vámi zmíněná odborná veřejnost – to jsou zjevně hlupáci, kteří
nevědí nic o elektronickém podpisu.
Podpis se nemůže „ztratit“. Elektronický podpis je neoddělitelně spojen s účetní závěrkou do jediného elektronického dokumentu a osvědčuje jak totožnost podepisující osoby, tak i integritu celého dokumentu.
Přeposláním dokumentu (přenosem dat, datovou schránkou, emailem, přenesením na fyzickém mediu – flash disku, zpřístupněním na webu) se z dokumentu vůbec nic neztratí. Nemůže se ztratit!!! A pokud snad dojde k poškození dokumentu při přepravě, pak právě elektronický podpisový záznam zaručí, že poškozená kopie bude rozpoznatelná jako poškozená (neodpovídající svým obsahem původnímu podepsanému dokumentu).
Ta Vámi zmiňovaná odborná veřejnost – to je banda ignorantů.
- Pavel napsal, že existuje „povinnost zveřejnit podepsanou ÚZ “
Nikoliv. Taková povinnost neexistuje.
Připomenu, že pouze pro účely zákona o účetnictví musí být k účetní závěrce připojen také podpisový záznam. Naopak pro účely správy daní, ani pro účely zákona o veřejných rejstřících, se žádný podpisový záznam nepožaduje. Účetní závěrka nepochybně je účetní závěrkou i bez připojeného podpisového záznamu.
Jak už jsem napsal: je to zbytečná bouře ve sklenici vody, kterou rozpoutala banda hlupáků. Nevědí nic o elektronickém podpisu, ale ani neznají zákony.
Justitianus
„Účetní závěrka nepochybně je účetní závěrkou i bez připojeného podpisového záznamu.“ (Vložil Justitianus, 21. Únor 2022 – 2:01)
To je přelomový názor. Existuje pro tento názor nějaký podklad? Platí něco podobného i pro jiné dokumenty, tj. že by ani jiné dokumenty nemusely být podepsané a stačil k jejich právní síle a moci pouze jejich obsah bez připojeného podpisu?
Člene, vy jste totálně popleten. Považujete to za „přelomový názor“? A v čem je přelomový, prosím pěkně?
- Zákony zveřejněné ve Sbírce zákonů nejsou opatřeny „podpisy“ presidenta republiky, předsedy Poslanecké sněmovny, ani předsedy vlády. Objednejte si výtisk některé částky ze Sbírky zákonů a přesvědčte se o tom. Přesto jsou ty zákony platné a nikdo o tom nemá pochyby.
- Stanovy vašeho SVJ jsou vloženy do sbírky listin rejstříkového soudu bez jakéhokoliv „podpisu“. Je to jen dokument – nejspíše naskenovaný soubor PDF. Přesto jsou platné a nikdo o tom nemá pochyby.
- Jel jste někdy vlakem? Na železnici je 1043 stanic a 1847 zastávek. Na žádné z nich není vyvěšen Přepravní řád ČD v originále, s vlastnoručním „podpisem“ předsedy představenstva Českých drah. Podle Vás ten Přepravní řád neplatí? Co říkáte?
Už jsem podrobně zdůvodnil, že k účetní závěrce musí být připojený podpisový záznam podle § 18 odst. 3 pouze pro účely zákona o účetnictví. Připojením podpisového záznamu se ÚZ stane souhrnným účetním záznamem podle § 4 odst. 11 zákona o účetnictví. Ale účetní záznam přece nedává účetní jednotka nikdy z ruky! Je povinna jej archivovat!!!!
Pro účely zveřejnění i pro účely jiných právních předpisů bude podle okolností postačovat prostá (i neověřená) kopie účetního záznamu či účetního dokladu bez jakékoli průkaznosti, a samozřejmě bez připojeného podpisového záznamu. To platí i pro založení účetní závěrky do sbírky listin rejstříkového soudu.
Čemu na tom nerozumíte?
Justitianus
„Zákony zveřejněné ve Sbírce zákonů nejsou opatřeny „podpisy“ presidenta republiky, předsedy Poslanecké sněmovny, ani předsedy vlády.“ (Vložil Justitianus, 23. Únor 2022 – 23:24)
Na konci občanského zákoníku je
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
což podle Vás není součástí občanského zákoníku, ale je k němu připojeno.
„Stanovy vašeho SVJ jsou vloženy do sbírky listin rejstříkového soudu bez jakéhokoliv „podpisu““ (Vložil Justitianus, 23. Únor 2022 – 23:24)
Stanovy našeho SVJ obsahují podpisy všech vlastníků (které podle Vás nejsou součástí listiny, ale jsou k ní připojeny).
Ostatně nejen zákon č. 563/1991 o účetnictví, ale i občanský zákoník uvádí tu skutečnost, že k sestavené účetní závěrce se (po jejím sestavení) připojuje podpisový záznam. Najdete to v popisu činnosti likvidátora. Cituji:
|
89/2012 Sb. (1) Jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem nebo předání likvidační podstaty podle § 202 nebo oznámení podle § 204, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace (…). K témuž dni likvidátor sestaví účetní závěrku. Likvidátor k účetní závěrce připojuje podpisový záznam. |
Takže znovu: Je třeba rozlišovat dvě různé věci:
| účetní závěrka (soubor informací o účetní jednotce) |
| podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky (resp. likvidátora) |
- Zákon o účetnictví ukládá ve svém § 21a účetním jednotkám povinnost zveřejnit pouze to první: „Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena.“
- Obdobně podle § 21a odst. 7 platí: „Povinnost zveřejnění podle tohoto ustanovení se vztahuje na všechny informace účetní závěrky i výroční zprávy s výjimkou těch, na které se vztahuje utajení podle zvláštního právního předpisu.“
Z uvedeného plyne, že „zveřejněním účetní závěrky“ zákonodárce mínil právě jen zveřejnění informací účetní závěrky. Tento účel splní i prostá kopie.
Podpisový záznam (např. vlastnoruční podpis) podle § 18 odst. 3 musí být připojen pouze k (originálnímu) souhrnnému účetnímu záznamu sestavenému účetní jednotkou; tento účetní záznam (účetní závěrka podle § 4 odst. 11) s připojeným podpisovým záznamem se archivuje po dobu 10 let podle § 31 odst. 2 písm. (a) zákona o účetnictví. Jestliže se povinně archivuje, nesmí být odeslán ani rejstříkovému soudu, ani správci daně. To přece dá rozum. Odesílá se prostá KOPIE.
My se zde celou dobu vůbec nebavíme o průkazném účetním záznamu! Takto to zákonodárce nenapsal, ani to tak nemínil. Prostá kopie účetní závěrky předaná rejstříkovému soudu či správci daně není totiž průkazným účetním záznamem! Nemá takovou funkci. Proto nemusí mít k sobě připojený podpisový záznam ve smyslu § 18 odst. 3 zákona o účetnictví. Zákon přece nic takového nepožaduje.
Ostatně někteří pracovníci GFŘ už tuto pravdu pro sebe objevili. Konečně. Viz např. článek zveřejněný v časopise Auditor; k tomu cituji text pana Pavla v této diskusi:
| „První „překlenovací výklad“ jsem našel v časopisu Auditor č. 1/2022 na str. 12 – 17. K podpisu ÚZ se v tomto článku, který sepsal pracovník GFŘ, píše, že pro třetí osoby není důležitá přítomnost podpisu na vizuální podobě ÚZ zveřejněné ve sbírce listin veřejného rejstříku.“ |
Justitianus
Člene, jste směšně popleten.
Vytištěná písmenka „Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.“ nejsou součástí zákona.. Vy to nevíte, protože jste právní analfabet (t.j. neznáte zákon).
|
Zákon č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (1) Zákony se uvádějí větou: „Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:“. (2) Předseda Sněmovny podepíše přijatý zákon a postoupí jej k podpisu prezidentu republiky. (3) Podepíše-li prezident republiky přijatý zákon nebo vrátí-li prezident republiky Sněmovně přijatý zákon a Sněmovna na vráceném zákonu setrvá, zašle předseda Sněmovny zákon k podpisu předsedovi vlády. (4) K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen. Způsob vyhlášení stanoví zvláštní zákon. |
Z uedeného plyne, že zákon je přijat v okamžiku, kdy jej schválí Poslanecká sněmovna (přesněji řečeno: v okamžiku kdy předsedající vyhlásí výsledek hlasování o návrhu zákona). Zákon je samozřejmě schválen bez jakýchkoliv podpisů! Podpisy se na tu listinu připojují dodatečně a postupně pod text zákona: napřed podpis předsedy Poslanecké sněmovny (§ 107 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb.), následuje podpis presidenta republiky (§ 107 odst. 3 zákona č. 90/1995 Sb.), a naposled podepisuje předseda vlády.
Žádný z těchto podpisů, připojených k zákonu, není součástí zákona. Pokud byste tvrdil opak, pak ovšem by ty podpisy musely být pod textem zákona již v okamžiku kdy se o zákonu hlasovalo v Poslanecké sněmovně. Což je absurdní představa. Něco takového je vyloučeno, tedy se naprosto mýlíte. Existují tedy vedle sebe samostatně:
| zákon |
| podpis předsedy Poslanecké sněmovny |
| (podpis presidenta republiky) |
| podpis předsedy vlády |
Originál zákona s připojenými podpisy se archivuje v archivu Poslanecké sněmovny. Ve Sbírce zákonů se pak zveřejní pouze opis (kopie) originálu.
Stejně tak je to s účetní závěrkou. Ta je napřed sestavena jako účetní záznam podle § 4 odst. 11 zákona o účetnictví. Pak teprve je k závěrce připojen podpis statutárního orgánu účetní jednotky. Závěrka musí v okamžiku podpisu už existovat jako účetní záznam podle § 4 odst. 11. Tak to stanoví zákon o účetnictví. Je to tedy obdobné jako u zákonů. Existují vedle sebe samostatně:
| účetní závěrka |
| podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky |
Originál závěrky s připojeným podpisovým záznamem statutárního orgánu si účetní jednotka archivuje po dobu 10 let. Ve sbírce listin rejstříkového soudu se pak zveřejní pouze kopie závěrky (případně po konverzi do předepsaného formátu PDF).
Justitianus
„K účetní závěrce musí být podle § 18/2 ZoÚ připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky.“ (Vložil Pavel, 6. Únor 2022 – 0:39 :: Návrhy na změnu zákona)
Ve veřejném rejstříku jsou v řadě případů zveřeněny ÚZ bez podpisového záznamu statutárního orgánu účetní jednotky (totiž bez jakéhokoliv podpisového záznamu). Patrně k tomu dojde tak, že jsou podány datovou schránkou, přičemž dokumenty poslané datovou schránkou podepsány (elektronickým podpisem) být nemusí. Je taková situace v souladu s právem?
Účetní,
je více způsobů, jak se vyskytne nepodepsaná ÚZ ve veřejném rejstříku.
Listiny se zasílají do veřejného rejstříku mj. na technických nosičích, kdy podpis statutárního orgánu je pouze na průvodním dopisu.
Nebo dokonce může listiny, tedy i ÚZ, poslat na základě plné moci pouhý zmocněnec, který podepíše pouze průvodní dopis.
Před rokem 2014 bral OR i ÚZ poslané z e-mailu bez elektronického podpisu, ale od 2014 se změnila pravidla.
Podle mého názoru pokud není podepsaná ÚZ, tak formuláře zveřejněné ve veřejném rejstříku nejsou zveřejněnou ÚZ.
Hezký den!
Pavel
Ze znění zákona nepochybně vyplývá, že to co obchodní korporace zveřejní prostřednictvím podání u správce daně musí být odevzdáno správci daně jako (kompletní) účetní závěrka. Nekompletní podání by nebylo podáním podle § 21b odst. 2 zákona, a nemá to tedy ve sbírce listin rejstříkového soudu co dělat. Obchodní korporace tedy mají dvě možnosti:
- buď v příloze budou – jako dosud – pouze údaje z účetní závěrky (pak k žádnému zveřejnění nemůže dojít), nebo
- bude v příloze účetní závěrka včetně „údaje o rozsahu, v jakém má být účetní závěrka předána rejstříkovému soudu“ (???).
Není tedy pravdivé tvrzení, že „… se v obchodním rejstříku nezveřejní účetní závěrka, ale pouze údaje z účetní závěrky“. Nic takového ze znění zákona neplyne, ani to nelze odvodit výkladem.
Podpisový záznam – podle mne – nečiní žádné obtíže, jestliže účetní závěrka je v listinné podobě, případně v elektronické podobě (se zaručeným elektronickým podpisem). Mimochodem: pan Pavel se mýlí, když píše o „podpisovém záznamu podle § 18 odst. 2“. Tato právní norma se o podpisovém záznamu nezmiňuje. To má zásadní důležitost při rozhodování o pokutách podle § 37 zákona o účetnictví.
Povinnost podpisového záznamu podle § 18 odst. 3 existuje pouze pro účely zákona o účetnictví! Nikoli pro účely správy daní, ani pro účely zákona o veřejných rejstřících.
Pokud se někdo domnívá něco jiného, ať zde cituje právní předpis.
Justitianus
Nějak Vaši argumentaci nechápu. Obsah a náležitosti účetní závěrky jsou stanoveny v zákoně o účetnictví – to je tedy lex specialis pro tuto záležitost. Ostatní zákony zřejmě neobsahují nějaká speciální ustanovení, která by obsah a náležitosti účetní závěrky pro účely toho kterého zákona měnily či zpřesňovaly. Takže co to je účetní závěrka, jaký má mít obsah a náležitosti se posuzuje podle příslušného lex specialis. Pokud v lex specialis stanovený obsah a náležitosti účetní závěrka nemá, pak není v pořádku. A je snad jedno, zda tu účetní závěrku předkládáte finančnímu úřadu, v rámci kontroly hospodaření úvěrující bance nebo zakládáte do sbírky listin veřejného rejstříku. V tomto – mám ten dojem – blíže zákonným požadavkům je názor pana Pavla. Zcela jinou otázkou je, zda ve sbírce listin veřejného rejstříku musí být tolik listin i s citlivými osobními údaji neskutečného množství lidí.
Poslyšte, „- (bez ověření)“,
Zákon hovoří jasně. Nemohu za to že neznáte zákon. A už jsem to zde vysvětlil podrobně! Podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky není součástí obsahu ani náležitostí účetní závěrky.
| (1) Podle § 18 zákona o účetnictví platí, že účetní závěrku
tvoří vše co je obsaženo v § 18 odst. 1 a odst. 2 zákona. Pokud něco
z toho chybí, jde o přestupek (pokuta účetní jednotce se uloží podle §
37 zákona). Podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky zde není zmíněn. |
| (2) Podle § 18 zákona o účetnictví platí, že účetní závěrka
zahrnuje vše co je obsaženo v § 18 odst. 2 zákona. Pokud něco z toho
chybí, jde o přestupek (pokuta účetní jednotce se uloží podle §
37 zákona). Podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky zde není zmíněn. |
| (3) Podle § 18 odst. 3 zákona o účetnictví platí, že účetní
závěrka musí obsahovat skutečnosti příkladmo vyjmenované ve výčtu §
18 odst. 3 písm. (a) až (f) zákona. Pokud něco z toho chybí, NEJDE
o přestupek podle § 37 zákona a nelze uložit pokutu. Podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky zde není zmíněn!!! |
Závěr: Účetní závěrka neobsahuje podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky podle § 18 odst. 3, poslední odstavec.
Tento podpisový záznam musí být k (hotové a kompletní) účetní závěrce připojen teprve dodatečně, a to pouze pro účely zákona o účetnictví. Není součástí účetní závěrky. Podpis statutárního orgánu pouze osvědčuje, že obsah toho dokumentu je shodný s archivoaným účetním dokladem „účetní závěrka za rok XXXX“.
Znovu pro místní blbečky:
- Podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky netvoří účetní závěrku podle § 18 odst. 1 (není tam zmíněn),
- Podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky není zahrnut v účetní závěrce podle § 18 odst. 2 (není tam zmíněn),
- Podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky nemusí (ale ani nemůže) být obsažen v samotné účetní závěrce ani v jejím povinném obsahu podle § 18 odst. 3 písm. (a) až (f) zákona; toto ustanovení totiž výslovně určuje, že tento podpis se připojí dodatečně k hotové a kompletní účetní závěrce.
Má-li být účetní závěrka zveřejněna vložením do sbírky listin rejstříkového soudu, žádný celostátně účinný právní předpis nestanoví, že by k ní muselo být navíc připojeno cokoli dalšího – například nějaký podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky. Zákon nic takového nevyžaduje: ani zákon o účetnictví, ani zákon o veřejných rejstřících. Proto je možno odeslat závěrku rejstříkovému soudu ke zveřejnění jako prostou kopii v PDF.
Tato kopie sice není sama o sobě účetním dokladem ve smyslu ZoÚ, ale nic takového nepožaduje po účetní jednotce ani zákon o veřejných rejstřících, ani zákon o daních z příjmů. Existence účetní závěrky v archivu účetních dokladů účetní jednotky je totiž něco jiného než zveřejnění účetní závěrky zprostředkovaně na jakémsi webu.
Ani Finančnímu úřadu se nedodávají originální účetní doklady, nýbrž zásadně prosté kopie. Pokud FÚ bude požadovat od účetní jednotky aby doložila své daňové tvrzení, pak jistě úřadu předloží (po výzvě) účetní závěrku s připojeným podpisovým záznamem statutárního orgánu účetní jednotky. FÚ si toto založí do spisu.
Justitianus
pokud účetní závěrka není podepsaná statutárním orgánem, nejedná se o účetní závěrku. pokud elektronická verze účetní závěrky není elektronicky podepsaná statutárním orgánem, nejedná se o závěrku. stačí kouknout třeba na závěry KV KDP
Pro blbku Radku pošesté: Zde se nebavíme o účetní závěrce kterou archivuje účetní jednotka. K té musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu. Bavíme se pouze o zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin rejstříkového soudu.
Sestavit úz, podepsat úz a zveřejnit úz – to jsou tři odlišné, navzájem nezávislé povinnosti. Viz příspěvek č. 201134.
Justitianus
Sestavit úz, podepsat úz a zveřejnit úz – to jsou tři odlišné, navzájem nezávislé povinnosti – takovou hovadinu vyplodit :-)
účetní závěrka je účetní závěrkou jen tehdy, pokud je opatřena podpisem. když není, nejedná se o závěrku, a tedy se nestane závěrkou ani tehdy, když ji zveřejním ve vr.
Blbko, zase nemáte pravdu. Neznáte zákon. Zákon říká něco jiného než tvrdíte Vy, blbko:
- Zákon říká v souvislosti s podpisovým záznamem toto: „připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou podle písmene f)“. Je tedy jasné, že závěrka a podpisový zaznam k ní připojený jsou dvě různé věci. A podpisový záznam se připojí pouze jednou, a tím okamžikem je závěrka sestavena.
Na kopie ÚZ se žádné podpisové záznamy nepřipojují! To byste pak mohla mít deset stejných závěrek za jedno účetní období, a každá z nich by měla jiný okamžik sestavení podle § 18 odst. 3 písm. f). Běžte se na tohle zeptat finančního úřadu. Blbko.
Neexistuje právní předpis, který by požadoval připojovat podpisové záznamy donekonečna ke každé kopii účetní závěrky. Podpisový záznam byl připojen k originálu, závěrka byla sestavena. Originál s podpisem může účetní jednotka kdykoli předložit. Datum připojení podpisového záznamu je zároveň okamžikem od kterého se ÚZ považuje za sestavenou. Dále se pak kopíruje a případně zveřejnuje pouze samotná účetní závěrka. Jen idiot který nerozumí co je to podpisový záznam si může myslet něco jiného.
- Jestliže posíláte rejstříkovému soudu závěrku ke zveřejnění, neexistuje povinnost připojit k ní ještě nějaký extra podpisový záznam. Zákon říká toto: „Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena“. Zopakuji to pro Vás: V ROZSAHU, V JAKÉM JIMI BYLA SESTAVENA. Zde už ovšem není o připojeném podpisovém záznamu ani slovo!
Zákon nikde neříká, že by kopie závěrky bez podpisového záznamu snad nebyla účetní závěrkou. Přečtěte si konečně ten § 18! Samotný podpisový záznam není součásti sestavené závěrky, jak jed definována v § 18: byl k ní připojen navíc, dodatečně, a pouze osvědčuje přesný okamžik jejího sestavení. Protože zákon stanoví ve svém § 21a povinnost zveřejnit pouze samotnou závěrku, přesně v tomto rozsahu se tedy zveřejní: bez připojeného podpisového záznamu.
Znovu připomenu, že chybějící podpisový záznam u zveřejněné závěrky není ani přestupkem podle § 37, a tedy nelze za toto udělit pokutu. Co asi udělá slavné GFŘ či slovutný Finanční úřad? Řekne jedině: „Ty, ty, ty ošklivá účetní jednotko! Nám se to nelíbí. My ti ale pokutu dát nesmíme, není za co. Takže sorry jako, dělej si co chceš.“
Radko, vzpamatujte se. O jakých naprostých hloupostech se zde rozepisujete, blbko? Nejste schopna označit právní předpis, podle kterého by každá kopie účetní závěrky měla obsahovat nějaký extra další podpisový záznam (zřejmě ale s jiným datem než měl ten původní záznam). Nejste schopna ani označit právní předpis, podle kterého by neexistence podpisového záznamu na dokumentu ve sbírce listin RS mohla být nějakým způsobem pokutována.
Toto je kabaret.
Justitianus
„Na kopie ÚZ se žádné podpisové záznamy nepřipojují!“ (Vložil Justitianus, 22. Únor 2022 – 20:02)
Pořídím-li kopii podepsaného dokumentu, bude podepsaná i kopie, pane Justitiane.
Brouku, piš jen o věcech kterým rozumíš.
V první řadě si pleteš „podpis“ s „podpisovým záznamem“ podle § 33a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb.. Zde se nebavíme o jakémsi „podpisu“, ale o podpisovém záznamu statutárního orgánu účetní jednotky, který je připojen k účetní závěrce podle § 18 odst. 3 zákona.
Mimochodem, když zkopíruješ dokument opatřený vlastnoručním podpisem, pak kopie už žádný vlastnoruční podpis neobsahuje, brouku.
Pokud účetní jednotka má účetní závěrku s připojeným vlastnoručním podpisem (nebo s více podpisy statutárů), pak převodem do formátu PDF pro zveřejnění rejstříkovým soudem dostaneš dokument bez podpisového záznamu, i kdybys si dal nohu za krk. Pokud bys to PDF dodatečně podepsal uznávaným elektronickým podpisem, nepůjde o podpisový záznam připojený k účetní závěrce podle § 18 odst. 3 zákona, a samozřejmě nebude souhlasit časové razítko.
Proto zde píšu opakovaně, že názor ouředníků z GFŘ je úplně mimo. Ti pitomci chtějí po účetních jednotkách něco z principu nemožného.
Když účetní závěrku opatříš na samém počátku (v okamžiku sestavení) uznávaným elektronickým podpisem statutárního orgánu účetní jednotky podle § 18 odst. 3, musíš k tomu mít buď kvalifikovaný elektronický podpis, nebo zaručený elektronický podpis na základě kvalifikovaného certifikátu. Pak samozřejmě taky platí co jsem napsal: „Na kopie ÚZ se žádné podpisové záznamy nepřipojují!“. Ten dokument je podepsaný, dokonce tak důkladně, že samotná ÚZ nejde nijak oddělit od elektronického podpisu a časového razítka. To pošleš na RS jako přílohu datové zprávy, ale o tom zdejší diskuse není.
Tento druhý případ splňuje přesně to co si (protiprávně) přeje GFŘ u všech účetních jednotek. Ovšem toto řešení něco stojí.
Dokud bude zákon o účetnictví uznávat jako podpisový záznam i vlastnoruční podpis, nelze po všech účetních jednotkách začít požadovat aby v rejstříku zveřejňovaly účetní závěrky s připojeným podpisovým záznamem statutárního orgánu podle § 18 odst. 3. To nelze zajistit, proto zákon dnes nic takového nestanoví. Jen hlupáci z GFŘ jsou zcela mimo realitu.
Justitianus
už se v tom motáte jako špína v kýblu. V první řadě si pleteš „podpis“ s „podpisovým záznamem“ – jednou z variant podpisového záznamu je vlastnoruční podpis :-) když zkopíruješ dokument opatřený vlastnoručním podpisem, pak kopie už žádný vlastnoruční podpis neobsahuje, brouku – samozřejmě, to od kopie ani nikdo očekávat nemůže :-)
Radko – blbko, Váš text je zjevně určen pouze panu Členovi.
(1) To on si plete „podpis“ s „podpisovým záznamem“. Já jsem mu naopak sdělil, že to jsou dvě různé věci. Radko, komunikujte tedy s Členem, ne se mnou! Jste popletena tak, že ani nerozeznáváte kdo co napsal.
(2) Že podpisovým záznamem podle § 33a odst. 4 je také vlastnoruční podpis – to jsem zde přece už napsal, vícekrát. Co se mi tedy snažíte sdělit, popletko? Jste totálně zmatena. Dejte si sprchu, nebo se jděte pořádně vyspat.
(3) Byl to Člen, kdo zde napsal tuto pitomost: „Pořídím-li kopii podepsaného dokumentu, bude podepsaná i kopie, pane Justitiane.“. Já jsem mu na to napsal rovnou, že je blb. Radko, komunikujte tedy s Členem, ne se mnou! Jste popletena tak, že ani nerozeznáváte kdo co napsal.
Justitianus
„když zkopíruješ dokument opatřený vlastnoručním podpisem, pak kopie už žádný vlastnoruční podpis neobsahuje, brouku.“ (Vložil Justitianus, 22. Únor 2022 – 23:28)
Na kopii bude kopie vlastnoručního podpisu, pane Justitiane.
Děkuji. Subjekty Vámi uvedených zkratek se mi podařilo úspěštně dešifrovat a ztotožit:
IČO 00006947 Ministerstvo financí
IČO 72080043 Generální finanční ředitelství
IČO 44995059 Komora daňových poradců České Republiky
s výjimkou FS (Federální shromáždění ČSSR). Co to je a jaké má tento subjekt IČO? Děkuji.
„finanční správa jsou FÚ, SFÚ, OFŘ a GFŘ“ (Vložil radka2222 (bez ověření), 22. Únor 2022 – 19:39)
Nezobrazuje se mi
https://www.financnisprava.cz/cs/kontakty…
kde by uvedené mělo být. Je nějaký prohlížeč, který uvedenou stránku zobrazí správně? Finanční správa by měla angažovat IŤáka.
mě se zobrazuje. asi bude závada mezi židlí a monitorem. a ohledně IT, pokud je nástupní tabulkový plat IT pracovníka SŠ 19 730,– a VŠ 21 260,–Kč hrubého, asi se do fs těžko pohrnou zkušení ajťáci :-) vždyť víte, že plat ve státním je v průměru o hodně vyšší než v soukromém sektoru, jen nikdo nekouká, že se srovnává mzda v montovnách s platem středo a vysokoškoláků.
„v otázce nutnosti podpisu úz byla naprostá shoda“ (Vložil radka2222 (bez ověření), 22. Únor 2022 – 17:11)
Poprosil bych o zmiňované stanovisko. Děkuji.
na prvním KV kde se řešila tato otázka shoda nebyla, na dalších už byl názor gfř akceptován, i vzhledem k k tomu, že sami DP, kteří otázku napsali, uvedli, že: Účetní závěrka je definována v § 18 ZÚ. Přitom ze zákonného textu je poměrně jasně zřejmé, že účetní závěrka je dokument, který jako nedílný celek tvoří rozvaha, výsledovka a příloha, a obsahuje povinné náležitosti stanovené v odst. 2. Mezi nimi zejména vyčnívají podpisové záznamy určených osob. Rozborem zákonného textu lze dojít k závěru, že pokud chybí některá část (např. rozvaha), nebo některá povinná náležitost (např. název účetní jednotky, rozvahový den nebo podpisový záznam) nejde ve smyslu zákona vůbec o účetní závěrku.
závěr
Otázka č. 4: Lze za splnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku ve smyslu § 21a ZÚ považovat situaci, kdy účetní jednotka zveřejní toliko obsah účetní závěrky bez podpisového záznamu? Dílčí závěr č. 4 Za splnění povinnosti dle § 21a zákona o účetnictví je považováno i zveřejnění obsahu účetní závěrky bez podpisového záznamu. Stanovisko GFŘ: Nesouhlas s dílčím závěrem. Zákon o účetnictví v § 18 v odst. 2 mimo dalšího uvádí, že: “… a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c), podpisový záznam účetní jednotky podle §1 odst. 2 písm. d) až h) nebo podpisový záznam osob stanovených v § 4a účetní jednotky podle § 1 odst. 2 i) až l); připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou podle písm. f). …” Z uvedeného vyplývá, že podpisový záznam musí být připojen vždy tam, kde to zákon normuje, tudíž nelze připustit ani výkladem, že by se zveřejnila účetní závěrka bez podpisového záznamu, a to také s ohledem na skutečnost, že účetní závěrka před jejím schválením musí být sestavena a aby byla považována za sestavenou, musí obsahovat podpisový záznam (viz výše).
- Citovala jste zde tento zmatečný text: „… připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou podle písm. f). …” Z uvedeného vyplývá, že podpisový záznam musí být připojen vždy tam, kde to zákon normuje …“
Ano. Právě že pouze tam kde to zákon „normuje“!
- Je třeba vyjít ze znění zákona, jak bylo citováno: „… připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou podle písmene f)“.
Existují tedy vedle sebe (A) účetní závěrka, (B) podpisový záznam který je k závěrce připojen, avšak není její součástí. Zákon neříká, že by se podpisový záznam snad stal součástí závěrky – existuje samostatně, je k závěrce pouze připojen a zpětně prokazuje že závěrka byla sestavena (v okamžiku připojení tohoto podpisu).
Je to jako Toleranční patent císaře Josefa II z roku 1781: Existuje jediný originál s připojeným podpisovým záznamem Jeho Milosti Císaře (v tomto případě šlo o císařskou pečeť na stuze). Toleranční patent se ale zveřejnil tiskem, šlo o desetitisíce exemplářů. K nim ovšem nebyl připojen žádný „podpisový záznam“. Na konci bylo prostě vytištěno švabachem „Joseph“. Ten papír se vyvěsil v v každé obci, protože tenkrát neexistoval internet.
Dnes je to s tím podpisovým záznamem úplně stejné: je nutný na originále, který účetní jednotka povinně archivuje 10 let. Není požadován ani ve sbírce listin rejstříkového soudu, ani na internetu.
Ani dnešní zákony nejsou opatřeny nějakým „podpisovým záznamem“. Je nutný dodatečný podpis presidenta, předsedy Poslanecké sněmovny a předsedy vlády, ale pouze jednorázově a pouze na originálu. A tyto podpisy samozřejmě NEJSOU součástí zákona, protože ten byl projednáván (ano, sestavován) bez těch podpisů. Zákon se zveřejní ve Sbírce zákonů vždy bez jakýchkoli podpisových záznamů. Neexistence podpisů neubírá zákonu na platnosti. Úplně stejně jako u toho císařského patentu …
Jen blbci na GFŘ toto nepochopili. K jejich nesmyslné argumentaci uvedu:
- Zákon „normuje“ povinný podpisový záznam pouze pro účetní závěrku, kterou pak účetní jednotka archivuje i s tím podpisovým záznamem.
- Naopak zákon nic takového „ne-normuje“ při zveřejnění podle § 21a. V tom případě zákon výslovně „normuje“, že „účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku (pouze) v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena“. To znamená bez podpisu, který již není součástí účetní závěrky. Závěrku nejspíše sestavila úplně jiná osoba než statutární orgán, který ji na závěr podepsal.
Za chybějící podpisový záznam ve sbírce listin rejstříkového soudu nelze udělit dokonce ani pokutu!!!!! Dokonce ani tohle ti idioiti na GFŘ nevědí? Ještě se jim nerozsvítilo, že bez existence sankce neexistuje vymahatelná povinnost?
Justitianus
„Finančnímu úřadu se nedodávají originální účetní doklady, nýbrž zásadně prosté kopie.“ (Vložil Justitianus, 22. Únor 2022 – 13:43)
Finančnímu úřadu žádné účetní doklady nedodávám. Postupuji nesprávně?
on si asi justi myslí, že závěrka, což jsou finanční výkazy, jsou účetní doklady:-)
samozřejmě se k přiznání na fú nedávají žádné účetní doklady, ani kopie ani originály. leda na vyžádání:-)
- Radko, za prvé:
Skutečnost že účetní doklady se předloží jedině na výzvu FU – to jsem zde přece už napsal: „Pokud FÚ bude požadovat od účetní jednotky aby doložila své daňové tvrzení, pak jistě úřadu předloží (po výzvě) …“
- Za druhé:
Neznáte zákon o účetnictví, proto stále nechápete. Podle § 18 odst. 3 písm. f) účetní závěrka obsahuje okamžik sestavení účetní závěrky. To jsem zde opakovaně psal. Ovšem to je pouze údaj o datu, případně hodině a minutě. Závěrka však neobsahuje podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky. Ten se k sestavené závěrce připojuje dodatečně a není její součástí. I to jsem zde už prokázal.
Nezpochybňuji skutečnost, že účetní jednotka musí archivovat své účetní závěrky, a ke každé z nich musí byt připojen i podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky. To je ovšem otázka archivace účetních záznamů. O tom se zde nebavíme!!!
My se zde bavíme pouze o zveřejní účetní závěrky podle § 21a odst. 1 zákona. Ke zveřejnění dojde jejím vložením do sbírky listin rejstříkového soudu. Podle § 21a platí, že účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena. Z uvedeného plyne, že ke zveřejnované závěrce se nepřipojuje podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky. Ten totiž byl k záěrce připojen teprve po jejím sestavení.
Ani zákon o účetnictví, ani zákon o veřejných rejstřících nic takového nevyžaduje. Pokud se domníváte opak, proč tedy nejste schopna citovat právní normu? Pročpak, Radko? Snad proto, že žádná neexistuje, že.
Justitianus
Radko, jste blbka.
Závěrka, kterou archivuje účetní jednotka, samozřejmě musí mít k sobě připojený podpis statutárniho orgánu. Takže znovu popaté pro blbku: O tom se zde nebavíme!!!!!
Bavíme se jen o tom co se zveřejňuje v rejstříku. A to je účetní závěrka bez podpisového záznamu statutárního orgánu. Opak nejste schopna prokázat, blbko.
Blbka netuší ani to, že až bude někdo chtít zkontrolovat zda účetní jednotka splnila své povinnosti a sestavila účetní závěrku, musí se na to zeptat té účetní jednotky. Protože ÚJ má archivovanou sestavenou závěrku i s tím připojeným podpisem, blbko. A archivuje ji povinně po dobu 10 let – to připomínám, pokud ani toto nevíte.
Takže až se o tohle bude – podle Vás – zajímat ten daňový poradce, MF, GFŘ, či FS, musí prostě vyzvat účetní jednotku, aby předložila archivovanou účetní závěrku s připojeným podpisem statutárního orgánu. Do té doby nemudrujte o tom zda účetní jednotka sestavila účetní závěrku, nebo ji nesestavila. Ve sbírce listin rejstříkového soudu to neykoukáte.
Justitianus
„nemudrujte o tom zda účetní jednotka sestavila účetní závěrku, nebo ji nesestavila. Ve sbírce listin rejstříkového soudu to neykoukáte.“ (Vložil Justitianus, 22. Únor 2022 – 17:23)
Možná byste mohl nejprve nahlédnout do veřejného rejstříku (třeba na účetní závěrku Vašeho SVJ), pane Justitiane.
Další blb. Co tím chcete říci, komu to chcete říci?
Ani Vaše SVJ, pane Člene, ani moje SVJ, ani 68000 dalších SVJ nezveřejňuje účetní závěrky se zaručenými elektronickými podpisy členů statutárního orgánu.
A pokud v kterémkoli rejstříku najdete v tom milionu jednu účetní jednotku která tak učinila, pak gratuluji: našel jste jehlu v kupce sena. Jen poznamenám, že ta účetní jednotka tak učinila z pouhé pilnosti. Žádný zákon toto neukládá.
Justitianus
„ke zveřejnované závěrce se nepřipojuje podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky“ (Vložil Justitianus, 22. Únor 2022 – 16:59)
Tohle vyřešíme snadno. Vy zde uvedete IČO subjektu, jehož účetní závěrka založená ve veřejném rejstříku není podepsaná. Já napíšu rejstříkovému soudu, že účetní závěrka není podepsaná. Resjtříkový soud buď napíše, že je účetní závěrka v pořádku, a nebo vyzve subjekt k založení řádné účetní závěrky. Tím se zde diskutovaná věc vyřeší.
Trhněte si nohou, natvrdlý popleto. To si zjistěte sám, a klidně napište rejstříkovému soudu. Pak nám můžete dát vědět jak jste dopadl s touto zbytečnou akcí.
Justitianus
Poslední komentáře