Ztratova voda
Dobry den, v nasem spolecenstvi resime problem jak spravne stanovit koeficient ztratove vody mezi namerem patniho meridla a souctem nameru bytovych vodomeru. Na patnim vodomeru mame namer 1.253 m3. Na bytovych vodomerech pouze 985 m3. Poradi nekdo prosim?
V první odpovědi jsem samozřejmě odpovídal na váš dotaz, jak stanovit koeficient tzv. ztrátové vody. Jak sdělil p.Lake, hodnota rozdílu ve vašem případě je poměrně značná a přesahující hodnotu 20%, které se ještě mohou považovat za přípustný rozdíl. Každopádně však nepsané pravidlo každého řádného hospodáře je, že se pokouší pátrat po příčinách takových rozdílů zpravidla už od hodnoty 10%. Příčin je celá řada a mohu jen namátkou uvést, že svou roli hraje, pokud nejsou poměrové vodoměry shodného typu, pokud nejsou všechny ve shodné poloze (horizontální nebo vertikální), která krom jiného ovlivňuje také přesnost jejich měření, zda odečty hodnot na všech vodoměrech jsou provedeny v průběhu co nejkratšího časového rozmezí, nejlépe v průběhu jednoho dne, jak velká je hodnota tzv. uklidňující délky potrubí před poměrovými měřidly, atd. Ne nepodstatnou je především skutečnost, zda fakturační období od dodavatele vody je identické s obdobím, za které jsou provedeny odečty poměrových vodoměrů, protože je docela možné, že fakturační období dodavatele vody bude delší. Pokud byste chtěl usuzovat podle spotřeb vody jednotlivých příjemců služby, že kdo má nízkou, zřejmě šidí, to je velmi zjednodušené hledisko a naprosto nepodložené. Osobně jsem se setkal s případem, kdy osoba ve velmi pokročilém věku měla za celý rok spotřebu pitné vody pouhý 1 kubík, celoročně byt užívala a podotýkám, že nešidila. Pouze byl problém bydlet nad tímto bytem, protože osoba močila do kbelíku a velkou potřebu splachovala v záchodové míse až v okamžiku, kdy měla v kbelíku dostatek moči na spláchnutí. Takže metody, jak ušetřit na vodě jsou různé.
Zdeněk II
Běžné jsou rozdíly kolem 10% a ty nemá smysl řešit.
U tazatele ovšem rozdíl mezi fakturovaným množstvím a součtem náměrů bytových vodoměrů překračuje přípustnou hodnotu odchylek podle ČSN EN 14154 (20%). Je tedy věcí rozúčtovatele v první řadě hledat příčiny tak velké odchylky. Neměl by pouze „naslepo“ rozúčtovat. Takový postup je pro rozúčtovatele pohodlný, ale pouze zakrývá chyby a poruchy měřidel, či odběry „načerno“.
Vhodným postupem je porovnat náměry bytů za více let zpětně. Snížené náměry v některém bytě bez změny v počtu osob signalizují buď poruchu vodoměru, nebo nepovolený zásah. Nebo je vadný hlavní (fakturační) vodoměr. To lze také dobře zjistit srovnáním měsíčních spotřeb domu v delší časové řadě za více let.
lake
Smím se zeptat proč? Má-li byt A pětkrát větší spotřebu než byt B, tak podle Vás je pětkrát větší pravděpodobnost, že švindluje nebo že u něho dochází k neměřeným únikům.
Dobrý den,
nebudeme polemizovat nad skutečností, že rozdíl mezi náměrem
fakturačního měřidla a součtem náměrů poměrových měřidel nazýváte
ztrátovou vodou, neboť se o žádnou ztrátu ve skutečnosti nejedná.
Rozdíl v uvedených náměrech je způsoben především tím, že
fakturační měřidlo měří s nesrovnatelně vyšší přesností a
citlivostí v porovnání s poměrovými měřidly a tudíž je schopno
registrovat i tak malé průtoky, které poměrová měřidla neregistrují.
Vámi požadovaný koeficient zjistíte tak, že náměr fakturačního
měřidla podělíte součtem náměrů poměrových měřidel. Konkrétně
1253/985=1,27208121827 Výsledným koeficientem pak vynásobíte hodnoty
náměrů na jednotlivých poměrových měřidlech.
Zdeněk II
Dobrý den V dotazu výše jsem se pouze zeptal (nic jsem netvrdil) proč rozpočítávat rozdíl mezi součtem bytových vodoměrů a domovním vodoměrem v poměru náměrů bytových vodoměrů. Byl jsem vymínusován bez odpovědi. Správně uvádíte, že: „ Rozdíl v uvedených náměrech je způsoben především tím, že fakturační měřidlo měří s nesrovnatelně vyšší přesností a citlivostí v porovnání s poměrovými měřidly a tudíž je schopno registrovat i tak malé průtoky, které poměrová měřidla neregistrují“. Na webových stránkách výrobců vodoměrů jsou uvedeny další příčiny rozdílů, včetně zdůvodnění, že nulový rozdíl prakticky není možný. Stále nemohu najít příčinu, která se dá použít ke zdůvodnění poměrového rozúčtování. Proto si znovu si dovoluji vznést dotaz: Proč „chybějící“ kubíky rozúčtovávat v poměru náměrů? Nechci vymýšlet pseudoproblémy, ale vzhledem k předpokládanému růstu cen vody, bychom v této otázce měli mít jasno. V našem SVJ je rozdíl mezi největším a nejmenším odběrem v poměru 20:1. Děkuji
Pane yx, ptáte se proč chybějící „kubíky“ rozúčtovávat podle poměru náměrů.
Samotný Váš dotaz je zmatečný. Rozúčtují se náklady v Kč na poskytování služby. Nikoliv „kubíky“. Pletete si snad dodávku vody přes fakturační předávací vodoměr (vztah dodavatel-odběratel) s rozúčtováním nákladů na poskytování služby mezi příjemce služby – vlastníky jednotek.
Ptáte se proč v domě pana levape provádějí rozúčtování služby právě tak, jak popsal, a ne jinak. Na to lze odpovědět jednoduše: V domě pana levape mají prostě taková pravidla rozúčtování. Žádný tajemný význam v tom tedy nehledejte. Nějaká pravidla musí platit v každém domě.
Pokud si ve vašem domě většinově schválíte rozúčtování nákladů na služby s nějakým jiným postupem, bude platit co jste si schválili. A pokud snad nemáte dosud stanovena žádná pravidla, použije se pravidlo uvedené v zákoně:
| 67/2013 Sb. § 5 Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby takto (…) dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody. |
lake
Podle náměru fakturačního měřidla vám vodárny vystaví fakturu. Tuto částku vydělíte součtem náměrů všech poměrových (bytových) vodoměrů.Vyjde vám hodnota jednoho tzv. dílku a po vynásobení náměrem bytového vodoměru získáte částku, kterou má vlastník za vodné a stočné uhradit. Takto postupujete i u dalších vlastníků. Toto je jednoduchý příklad pro studenou vodu. Teplou vodu řeší vyhláška MMR č.372/2001 Sb. Podle ní spočítáte stejným postupem jako u SV 70% nákladů a zbývajících 30% nákladů rozpočítáte podle m2 započitatelné podlahové plochy. Opět sečtete podlahové plochy bytů, získaným výsledkem podělíte těch 30% nákladů a výsledek vynásobíte započitatelnou podlahovou plochou bytu.
Pane levape, nejde o matematiku, ale o zdůvodnění postupu, který uvádíte. Proč rozdíl náměrů nerozpočítat např.podle podlahových ploch, podle počtu osob, na všechny byty stejně atd. Děkuji
Pane yx, snad nevadí, že se pokusím odpovědět já.
Pokud je rozdíl mezi náměrem fakturačního vodoměru a součtem náměrů vodoměrů v bytech velký, tj. vyšší než 10%, je pravděpodobnost, že není něco v pořádku. Většinou bývá nějaký problém u vodoměrů bytových (nefunkční, „znefunkčněný“, kapající kohoutky,..). Toto je potřeba nejdříve důsledně prověřit, příp. závady odstranit, zajistit si vodoměry proti neoprávněné manipulaci,.. Fakturační vodoměr bývá zpravidla v pořádku. (Vím, toto není odpověď na Váš dotaz, jen úvodní poznámka).
Pokud rozdíl pata-byty v toleranci je (předpoklad, že ani nikdo nešvindluje), pak je rozpočítání celkových nákladů podle náměrů v bytech logické. Ano, čím více proteče jedním vodoměrem vody, tím více jím proteče i vody nezměřené. Proto by myslím nebylo správné rozpočítat rozdíl náměrů (náklad) podle podlahových ploch, podle počtu osob, na všechny byty stejně atd. (Toto je odpověď, resp. můj názor).
Spotřeba vody jednotlivých bytů je velmi rozdílná. Někdy jsou rozdíly mezi byty opravdu několikanásobné, ale při zohlednění provozu domácnosti (dlouhodobé pobyty mimo byt,..), samozřejmě počtu osob,.. příp. i znalosti uživatelů bytů (plýtvači, šetřílci) jsou v pořádku. (Dovětek).
Pavla
Paní Pavlo, Děkuji za Vaši odpověď. Plně souhlasím s jejím prvým odstavcem. Nemohu bezvýhradně souhlasit s větou v druhém odstavci: „ čím více proteče jedním vodoměrem vody, tím více jím proteče i vody nezměřené“. To může být v jednom případě pravda, v jiném ne. Měli jsme rozdíl pata-byty téměř 20 %, a podařilo se nám ho snížit na polovinu. Unik byl ve společných prostorách. Hezký víkend
Paní Pavlo, váš názor, že fakturační vodoměr bývá obvykle
v pořádku, jsem do nedávna sdílel. Bohužel jsme se přesvědčili, že to
tak nebývá. Pokud se fakturační vodoměr zanáší, může měřit výrazně
víc. U nás byl zjištěn rozdíl 40 a 70%. To prosím metrologickám
institutem. Jako orientační kontrolu doporučuji sledovat vývoj spotřeb
v lednotlivých letech. Další možností je zavřít stoupačky, odtočit 10l
vody do kýble a zkontrolovat, kolik naměřil vodoměr. Až získáte jistotu,
že fakturační vodoměr měří správně – to je jednoduché, hledejte
chybu jinde – to je výrazně složitější.
To nic nemění na tom, že rozdíl by se neměl nijak zohledňovat a náklad na
vodu rozpočítat podle stanovených pravidel – obvykle náměrů.
Jirka
Jirko, určitě se může stát, co píšete. Jen si myslím, že ve více případech je nějaký problém na straně bytů. A vůbec nevadí, když si výbor, který se začne touto problematikou zabývat, pořádně bytové vodoměry prověří, zajistí proti neoprávněné manipulaci,.. a pak následně sleduje spotřeby v bytech, porovnává s fakturačním. Je to práce, ale, domnívám se, že smysluplná, i když u nás voda zlevnila o 4 haléře :-)
Ano, je jednoduché nechat přezkoušet fakturační vodoměr. Ale z vlastní zkušenosti vím, že málo stanovených měřidel při přezkoušení na žádost zákazníka „nevyjde“.
Odpověď tazateli yx jsem trochu zbytečně rozvedla, stačilo vlastně sdělit, proč se domnívám, že je vhodné náklad na vodu rozpočítat podle náměrů bytových vodoměrů – ano, a mít i takto schválená pravidla.
Hezký den, Pavla
Paní Pavlo, to, že jen málo stanovených měřidel při přezkoušení na žádost zákazníka nevyjde je pravda. Je to ale mnohdy způsobeno metodikou zkoušky. Při zkoušce se nejdříve měřidlem pouští maximální průtok a tím dojde k vypláchnutí nečistot. Pak už se zjistí správné hodnoty. Při tom měřidlo mohlo do té doby měřit chybně. Metrologická zkouška je primárně určena ke zjištění, že měřidlo je schopno správně měřit a bude po instalaci měřit správně. Nikoliv k tomu, aby zjistila, jestli měřidlo před tím měřilo správně. Jirka
Proto, že rozdíl náměrů není voda, která se fyzicky spotřebovala mimo byty, ale jen chyba měření. Nemůžete tedy udělat, že část vody, která se zcela jistě spotřebovala v bytech, se bude dělit jinak než ta zbylá voda, též spotřebovaná v bytech.
U nás jedeme podle vyhlášky č.372/2001 Sb. A proč píšete o rozpočítávání rozdílu náměrů to vůbec nechápu.
K čemu nějaký koeficient a násobení náměrů? Rozúčtovávají se náklady, ne kubíky. Takže nepřepočítávat náměry, ale jednotkovou cenu. Na rozúčtování by mělo být:
- náměr vodoměru jak je
- celkové náklady
- součet náměrů
- jednotková cena = b/c
- a * d podíl na nákladech
Poslední komentáře