Změna v rozúčtování nákladů?

Vložil Pavel (bez ověření), 9. Květen 2020 - 11:14 ::

Dobrý den, náš správce nám poslal následující sdělení, kterým odůvodňoval chyby ve vyúčtování: "Dobrý den, Obdrželi jste vyúčtování záloh na služby za rok 2019 k provedení reklamací. Zároveň jste Vás informovali, že podle právních předpisů musí nyní být ke skutečným nákladům na služby porovnávány skutečně zaplacené zálohy (dříve předepsané zálohy).

Protože se jedná o nový způsob zpracování vyúčtování, byli jsme si vědomi toho, že může dojít i k chybě. Tato se stala u vyčíslení stavu kont a byla způsobena lidským faktorem, kdy před vyčíslením těchto kont nebylo provedeno zpětně nové přiřazení došlých plateb ke skutečným nákladům. … "

Netušíte, o jakém „novém způsobu rozúčtování“ to mluví? A jak by vůbec mohly být porovnávány předepsané zálohy místo skutečně zaplacených?? A jak se vyčíslují ta „konta“?

Děkuji Pavel

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Justitianus, 9. Květen 2020 - 21:20

    Pavle, nejde o žádné „rozúčtování nákladů“. Co popisujete je pouze vyúčtování nákladů.

    A nejde o „nový způsob“, jak se snaží mlžit váš správce. Každé vyúčtování musí porovnat zálohy uhrazené příjemcem plnění se skutečně vzniklými náklady. Výsledkem je buď přeplatek, nebo nedoplatek. To platilo za Rakouska-Uherska (Obecný zákoník občanský ABGB), a platí to stále.

    Celá desetiletí byla tato triviální pravda totálně ignorována v mnoha SVJ. V rozporu se zdravým rozumem a v rozporu s vyhláškou 372/2001 Sb. o rozúčtování služeb se každoročně porovnávaly předepsané zálohy se skutečně vzniklými náklady. Nemusím snad prokazovat, že takové vyúčtován je vadné v těch případech, kdy plátce uhradil zálohy ve vyšší částce než měl předepsáno, nebo uhradil méně než měl předepsáno. V těchto případech je vyúčtování vadné a vzniká právo podat námitku.

    I zde se o tom psalo před mnoha lety. Marné však bylo vysvětlování, že předepsané zálohy jsou pro vyúčtování nepoužitelné, a že navíc o předepsaných zálohách nelze vůbec účtovat:
    http://www.portalsvj.cz/…pisu-zaloh-0
    Toto změnil až Český účetní standard ČÚS 411 Zúčtovací vztahy (z roku 2016).

    Ovšem možnost účtovat o předpisech záloh nic nezměnila na skutečnosti, že ve vyúčtování služeb musí poskytovatel služeb vždy uvést skutečně uhrazené zálohy, nikoliv ty předepsané. Pro oblast vyúčtování služeb je to výslovně v právním předpisu uvedeno od 1. ledna 2002, viz tehdy platná vyhláška:

    372/2001 Sb.
    § 7 Vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody konečným spotřebitelům
    (2) Ve vyúčtování vlastník uvede (…) h) výši a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslení rozdílu mezi zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného spotřebitele,

    Gratukuji tedy vašemu správci, že konečně po 18 letech začíná připravovat vyvyúčtování služeb v souladu se zákonem. To to trvalo! Nejspíš dělá i jiné věci špatně.

    Justitianus

    Vložil AsiTak, 11. Květen 2020 - 22:03

    „Každé vyúčtování MUSÍ porovnat zálohy uhrazené příjemcem plnění...“ – hlavně že musí, ale jak to vypočítat?
    Vlastník má v jednom měsíci:
    Skutečné náklady: 3500,–
    Předepsané zálohy měsíčně 3000,– (za vodu=500, vytápění=1500, TUV=1000)
    Uhradí zálohy jen 2000,–
    Dluh na zálohách 1000,–
    Uhrazené zálohy příjemcem plnění bude? (jak to řeší „Obecný zákoník občanský ABGB?“)
    za vodu=?, vytápění=?, TUV=? 

    Platí vztah:
    (Zálohy uhrazené příjemcem plnění za vodu, vytápění, TUV)
    ROVNÁSE
    (Předepsané zálohy za vodu, vytápění, TUV)
    MINUS
    (Dluh na zálohách)

    Vložil Ondřej Vyčítal (bez ověření), 12. Květen 2020 - 10:26

    „„Každé vyúčtování MUSÍ porovnat zálohy uhrazené příjemcem plnění…“ – hlavně že musí, ale jak to vypočítat?“

    Účel platby určuje plátce. Tj. plátce určí, na co hradí. Pokud neurčí, je třeba se ho zeptat. Teprve pokud ani potom neurčí účel platby, nastupují řešení uvedená v zákoně a řešení, k nimž dospěla judikatura (zohledňující časové hledisko a poměrný princip).

    V zájmu odstranění nejistoty je výhodné hradit každé jednotlivé plnění samostatně (to se zde už řešilo). Co se zde dosud uspokojivě neřešilo je, z kolika dílčích položek se skládají příspěvky na správu domu a pozemku:

    Podle občanského zákoníku jde o dva typy příspěvků (rozúčtovaných poměrně podle podílů a rovnodílně na každou jednotku stejně),
    podle Ing. Bc. Martina Durce jde o tři typy příspěvků,
    podle časového rozlišení jde o krátkodobé a dlouhodobé zálohy.

    Zdálo by se tedy, že máme 2 × 3 × 2 typů příspěvků, jenže všechny typy nemusí být obsazeny, takže v praxi jich bude zřejmě (podstatně) méně. Kolik a které?

    Vložil AsiTak, 14. Květen 2020 - 23:44

    Už někdo zažil neplatiče, který spolupracoval a uměl rozdělit dílčí platbu a byl i ochotný rozpis doručit do účtárny, tj. vše konal vzorně pouze neplatil řádně? Asi ne a případ určení neplatičem můžeme ignorovat. Zbývá proporcionální rozdělení dílčí platby.
    Rozdělíme-li proporcionálně dle Předpisu dílčí Platbu i Dluh dostaneme vztah:
    Platba = Předpis – Dluh

    Účel úhrady.Předpis Platba Dluh
    SV...........­......500 333 167
    TUV..........­..1 000 667 3­33
    T............­....1 500 1000 5­00
    Celkem.......3 000 2000 1­000

    Proporcionální rozdělení je vyúčtování proti Předpisu s korekcí výsledků o proporcionální podíly Dluhu.

    Vložil Tazatelka (bez ověření), 16. Květen 2020 - 12:11

    Pane AsiTak,

    pokud plátce zaplatí místo celkové částky 3000 Kč pouze 2000 Kč a současně neuvede účel, na jaký hradí, a současně je stejná splatnost všech částek rozpisu a současně nemá dluh z předchozího období, potom se podle ustálené judikatury platby přiřadí poměrně (proporcionálně), tj. přesně tak, jak uvádíte v příkladu.

    V praxi to ale často bude složitější. Plátce např. uvede „TUV nehradím“. Potom se hrazená částka 2000 Kč přiřadí na SV a T.

    Ještě jiná situace nastane, pokud má plátce dluh z předchozího období. V takovém případě se platba přiřadí na dluh předchozího období.

    Vložil Ondřej Vyčítal (bez ověření), 9. Květen 2020 - 21:56

    „vyhláškou 372/2001 Sb. o rozúčtování služeb“

    Vyhláška není o rozúčtování služeb, ale o rozúčtování nákladů na teplo na vytápění a na teplo na ohřev vody. Uveďte předpis pro rozúčtování ostatních služeb. Děkuji.

    Vložil Justitianus, 9. Květen 2020 - 22:40

    Zjevně Vám ušlo, že služba „vytápění“, služba „dodávka tepla“ i služba „centralizovaná příprava teplé vody“ jsou zařazeny mezi služby spojené s užíváním bytů, viz zákon č. 67/2013 Sb.. Vyhláška č. 372/2001 Sb. se tedy nepochybně týkala rozúčtování a vyúčtování služeb. Byla ovšem již zrušena. Uvedl jsem ji abych ukázal, že povinnost vyúčtovat služby na základě skutečně zaplacených záloh byla v českém právním řádu výslovně zmíněna již před 19 lety.

    Justitianus

    Vložil @ (bez ověření), 9. Květen 2020 - 13:13

    O žádný nová způsob rozúčtování se nejedná. My to tak ve vyúčtování máme vždycky. Je tam sloupeček jednotlivých služeb, např. vodné, stočné, teplo, teplá voda, atd, pak sloupček předepsané zálohy a slupeček zaplacené zálohy. V posledním sloupečku je rozdíl mezi náklady a zaplacenými zálohami, z toho vyjde přeplatek nebo nedoplatek za služby. U těch vlastníků, co platí každý měsíc jsou oba sloupečky – predepsaná záloha i zaplacená záloha stejné. U těch co platí jak se jim zachce jsou zaplacené zálohy jiné (nižší, někdy třeba i vyšší, když zaplatí např. namísto 12 plateb 13 plateb. I takoví vlastníci jsou). My nemáme ve vyúčtování žádná konta, žádné vyčíslení stavu kont. To zase nevím já o čem mluvíte.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".