Změna stanov BD kvůli NOZ

Moc děkuji za odpověď, na základě čeho je možné se domlnívat, že první úprava nevyžaduje 100%?

ObchZ nevyžadoval ve stanovách, co vyžaduje § 731/1 ZOK.

A tak ke změně úprav náležitostí stanov podle § 731/1 ZOK může dojít až to ve stanovách bude uvedeno. Z toho vyplývá, že se musí velmi zvažovat, co se do stanov vloží, protože to bude potom prakticky nezměnitelné.

Ale vykládat NOZ a ZOK lze jen velmi obtížně, protože se jedná o vadné předpisy.

Hezký den!

Pavel

Pojem úprava náležitostí stanov chápu tak, že se nejedná o obsah stanov, nýbrž o výčet náležitostí uvedených v § 553 a 731/1 ZOK. Kdyby tomu tak nebylo, tak např. každá malá úprava práva a povinností členů družstva by podléhala souhlasu všech členů.

Domnívám se, že právní stav je jiný, než se oba diskutující domnívají. Příslušné ustanovení ZOK zní:

Z uvedeného je naprosto zřejmé, že souhlasu všech podléhá nikoliv až nějaká další (druhá a následující) změna těchto ustanovení, nýbrž souhlas všech je nutný již při prvním přijetí nových částí stanov podle § 731 odst. 1. Již samotné přijetí úpravy, která dosud ve stanovách nebyla obsažena, je bezpochyby onou „… změnou úpravy náležitostí stanov uvedených podle odstavce 1“.

Jiný výklad by byl svévolným výkladem v rozporu se smyslem i obsahem zákona.

Je totiž zcela zřejmé, že nové části stanov mají založit nová práva a nové povinnosti členů, které dosud ve stanovách BD většinou nebyly upraveny. Tyto změny zasahují do samé podstaty družstevního vlastnictví a do právního postavení člena. Stanovy jsou snlouvou sui generis. Se změnou svých práv a povinností musí samozřejmě vyjádřit souhlas všichni členové družstva.

Bylo by zcela absurdní předpokládat, že změnu (výhodnou pouze pro některé členy) si členská schůze schválí pouze většinou – a pozdější pokusy o změnu tohoto stavu by byly navždy blokovány s poukazem na nutnost 100% souhlasu při druhé a další změně. Takto to zákonodárce ani nemohl myslet,neboť takový výklad je v rozporu s dobrými mravy.

Naopak úmyslem zákonodárce bylo, aby byly stanovy rozšířeny způsobem, který je přijatelný pro všechny členy družstva. Pravidla musí být tedy formulována tak, aby s nimi vyjádřil souhlas každý člen, jehož práv se změna má týkat. Po přijetí doplněných stanov se jakákoliv následná změna této části může přijmout opět jen se souhlasem všech členů.

Tvrdím, že úmyslem zákonodárce bylo zvýšit právní jistotu všech členů družstva, a také budoucích členů družstva. Nemohlo být jeho cílem, aby si většina přijala pravidla podle své úvahy a tím je navěky „zabetonovala“. Ustanovení o 100% souhlasu je naprosto logické, neboť vklad do družstva je peněžní investicí, která musí být chráněna proti jakémukoliv budoucímu většinovému rozhodování.

Vám, milí diskutující, připomínám, že švindlování ohledně pouhého většinového souhlasu je zcela zřejmě protizákonné. I když by se vám velice líbilo „převálcovat“ menšinu hlasováním, nejde to. Zákon to naštěstí neumožní. Myslete více mozkem a nastavte prostě taková pravidla, která budou přijatelná pro všechny členy družstva. To je vaší povinností, kterou nelze okecat nějakým protiústavním výkladem.

Mějte se pěkně.

lake

To co píšete je sice hezké, ale v praxi většinou nerealizovatelné. Dosáhnout 100% účasti členů na schůzi je ve větších družstvech nereálné a proto by byla také nemožná jakákoli změna stanov. Nové stanovy je třeba schválit do konce června, ale nikdo nemá povinnost se schůze zúčastnit a hlasovat. Účast na členské schůzi je právem člena, ale nikoli jeho povinností. Jak tyto dvě záležitosti skloubit? To, že většina rozhodne proti názoru menšiny, není nic zavrženíhodného. Je to základní princip demokracie. A dosáhnout toho, aby všichni členové družstva měli stejný názor? Nemožné. Družstevníci se neshodnou na daleko méně významných věcech, než je obsah stanov. Najít konsensus v družstvech čítajících několik stovek členů je nepředstavitelné. Jsem přesvědčen, že výklad výše zmíněného ustanovení bude vycházet ze zdravého rozumu.

Bruno, je úplně bezvýznamné co si o tom myslíte Vy. Pochopil jste?

Neohánějte se demokracií: zjevně netušíte, že o demokracii v tomto případě nejde: jde o Ústavou zaručená práva každého jednotlivce. Nezkoušejte to vyřešit nátlakem většiny k zahnání menšiny do kouta. Změnu stanov, která zasahuje do samé podstaty právního postavení člena družstva, musí schválit všichni členové družstva. Pochopil jste?

Protiústavní názor místních blbečků-minusovačů je bezvýznamný. I kdyby měli plná ústa „demokracie“ a „zdravého rozumu“. Pochopil jste?

Vaším úkolem je doplnit do stanov taková povinná pravidla, se kterými budou souhlasit všichni. Toho ovšem nedosáhnete tím, že budete menšině násilím vnucovat pravidla, která se líbí Vám a skupině Vašich kamarádů. Pochopil jste?

lake

Nejde o jakoukoli změnu stanov, pane Bruno, ale změnu práv, souvisejících s nájmem bytu. Pokud se tato práva nemění, lze zcela jednoduše změnu stanov přijmout většinou. Jestliže chce někdo zasahovat do práv, za jakých vzniká právo nájmu nebo jiných práv s nájmem souvisejících (viz znění tohoto paragrafu), pak musí mít souhlas všech členů.

Připojuji se k diskusi – také řešíme nové stanovy. Nikdo nechce menšinu tlačit do kouta či někoho obelhat. Ale je nereálné sehnat souhlas 100% členů, někteří jsou dlouhodobě v zahraničí a byt pronajímají, někteří nic nepodepíšou a na schůzi nepůjdou už ze zásady. Nemáme oprávnění je k něčemu z toho nutit. Jak tedy docílit schválení stanov a nebýt v rozporu se zákonem? Zdá se mi to nerealizovatelné a nechápu jak někdo mohl takový zákon schválit. Veronika

Veroniko,

NOZ a ZOK jsou paskvily od pachatelů, kteří nic netuší o realitě.

V ČR existovalo v roce 2011 90 BD se 1001 a více byty, z toho bylo 5001 a více bytů ve 12 BD. Domníváte se, že někdy mohou dát dohromady 100%? Zákon by měl platit pro všechny a měl by být aplikovatelný v praxi.

100% jsem nedal dohromady ani já a to je nás v BD jen 22 členů. U jednoho zesnulého člena se táhne přes rok dědické řízení, jedna členka je na JIPce a dědické řízení patrně bude v řádu týdnů zahájeno. Pokusíme se o ustavení správce dědictví. Ale je to na dlouhé lokte a tak plánuji členskou schůzi na podzim.

Buď je špatně § 731 ZOK nebo jeho výklad.

Hezký den!

Pavel

Vážený pane Pavle,

„transformace velkých družstev“ se „táhne“ již od roku 1999.

V tomto roce (1999), bylo konstatováno, že „tolik osob s nízkým právním vědomí“ nikdy nemůže dlouhodobě kontrolovat tak rozsáhlý majetek.

Nikde na světě. Opakuji nikde. „Vždy“ a „všude“ to spělo ke „koncentraci majetku“ (rozuměj: méně osob, více majetku).

Sledovalo se, jakým způsobem „to funguje“ v zahraničí. Již tehdy se vycházelo z toho, „jak to funguje v Německu“ (bylo „změškáno“ to, jak s družstevnictvím naložili Poláci).

Jak bude nakládat správce „konkurzní podstaty“, ustanovený tím vykřičeným KS, je již teď postaveno najisto.

Vše to trvalo moc dlouho.

Podle zákona je věc jasná. Části, které se mají do stanov družstev přidat podle § 731, jsou základní práva a povinnosti členů, bez kterých je členství v družstvu hazardem a sázkou do loterie. Cožpak to stávající družstva ve stanovách nemají? Pak ať jsou podle § 777 ZOK zrušena!

To není tak překvapivé. Už jednou stát takto začal rozbíjet družstva, když jim zákonem č. 42/1992 Sb. přikázal začít rozprodávat družstevní majetek každému členovi, který si o to řekl. Takový útok proti družstevnímu vlastnictví si nedovolil ani stát v roce 1948, co si dovolilo Federální shromáždění v roce 1992.

Dobrá, vím, že existují družstva, která nemají definované ani to základní – práva a povinnosti člena, práva a povinnosti při uzavření smlouvy o pronájmu. Dokonce se ani neví, zda majetek družstva může být po kusech rozprodáván současným nájemcům, nebo je to zakázáno. Vím, že schválení upravených stanov 100% většinou je podle ústavního práva v pořádku, ale je to prakticky nesplnitelné. Takže vidím hned pět možností dalšího vývoje situace:

1. Bude se postupovat striktně podle současné právní úpravy, viz § 777: „soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci.“.
2. Členové družstva ve strachu z likvidace najdou nakonec společnou řeč a odsouhlasí si příslušné části stanov 100% počtem hlasů.
3. Družstvo se rozdělí na malá družstva a každé z nich přijme nové stanovy – již s úpravou podle § 731 ZOK. Kdo nebude souhlasit, nestane se členem nového družstva. Bude z něj pouhý nečlen – nájemce.
4. Ustanovení § 731 ZOK bude napadeno Ústavní stížností; uvidíme jaký bude výsledek.
5. Zákonodárci nějak upraví znění § 731 ZOK. Zcela jistě na poslední chvíli.

lake

Na schůzi, která schvaluje změnu stanov bytového družstva, musí být přítomen notář. Ten o přijetí rozhodnutí o změně stanov sepíše notářský zápis, kde se též vyjádří, zda usnesení bylo přijato platně a je v souladu se zákonem a dosud platnými stanovami družstva. Lze tedy dovozovat, že notář by si měl poradit i se situací, kdy se nepodařilo zajistit všech 100 % hlasů. Notářská komora České republiky byla oslovena Svazem českých a moravských bytových družstev. Materiál k tomuto tématu je zde: http://www.scmbd.cz/…o_notare.pdf Notářská komora zatím oficiální stanovisko nezaujala, objevil se jen příspěvek v notářské poradně: http://pravni-poradna-zdarma.blogspot.cz/…tva-noz.html

Pavlo,

mám informaci, že prezidium Notářské komory rozhodlo, že žádné stanovisko přijímat nebude a že je na každém notáři, aby situaci řešil.

Notáři jsou zodpovědní podle § 2 950 paskvilu NOZ a tak se jistí a chtějí 100%.

Zajímavé je, že část notářů chce ověřené plné moci a část notářů nechce ověření.

Hezký den!

Pavel

lake: Už jednou stát takto začal rozbíjet družstva, když jim zákonem č. 42/1992 Sb. přikázal začít rozprodávat družstevní majetek každému členovi, který si o to řekl. Takový útok proti družstevnímu vlastnictví si nedovolil ani stát v roce 1948, co si dovolilo Federální shromáždění v roce 1992.

Chlape, zase jedna z tvých fikcí.

Před rokem 1989 družstva nefungovala jako společnosti „obchodního typu“, byla řízena Svazem. V Praze. Takže Státem. Vše bylo „dáno předem“. Kdo si myslíš, že dával „Družstvům“ úvěr na 45 let,, úr.míra. 1 %.? Kdo vyčlenil pozemky pod těmi budovami, kdo tam „dotáhl“ infrastrukturu ? Byla dána pravidla, nestačilo složit členský vklad, rodina měla přednost, a pokud se chlap rozvedl, … mohl se tak akorát nastěhovat k jiné ženské („rozvedenci“ se přesouvali z bytu do bytu).

Jakmile byla Družstva podřazena pod obch.zák., musela být dána „normálním lidem“ možnost s takového bláznivého spolku vystoupit, tou formou, že „vyvedli“ byt, který Družstvo nikdy nevyhospodařilo, neboť samo bylo zřízeno z rozhodnutí státu (a s pravidly, které stát určil).

Velká bytová družstva mají už dnes členění na samosprávy, jinak by fungovat nemohla. Já právě v lakeho výkladu spatřuji spásu družstevního hospodaření. U nás jsme totiž dospěli do stavu, kdy výbor samosprávy považuje za normální zfalšovat zápis z členské schůze a pracovní aparát družstva, přestože vznesu námitku (jde o částku téměř 300 tis. Kč, která patří samosprávě jako samostatně hospodařícímu středisku a která se má investovat), mě setře s argumentací, že nám žádné hlasování o investicích nepřísluší. Problém vidím zejména v tom, že původní členové družstva, kteří převažují početně nad námi, porevolučními přistěhovalci, vzhlížejí k pracovnímu aparátu jako k novodobé šlechtě, ti toto postavení ochotně přijali a žádná ze stran, až na několik uvědomělých prudičů, k nimž se řadím i já, si ani v náznaku nepřipouští, že družstvo jsme my = členové a pracovní aparát jsou naši zaměstnanci, kterým dobře za jejich nekvalitní služby platíme (nejen mzdu a odvody, ale také komfortní pracovní prostředí atd.). Pokud by Vás zajímala některá další kuriózní stanoviska a názory, ještě bych si jich dokázala pár vybavit.