zařízení nebytového prostoru

Vložil Pekingová (bez ověření), 3. Červen 2013 - 21:53 ::

Dobrý den, potřebovala bych poradit, jak postupovat v případě zařízení nebytového prostoru. Pod bytovými jednotkami jsou nevyužité nebytové prostory, které bych chtěla využít pro svou vlastní potřebu. Samozřejmě pod odsouhlasení nadpoloviční věřiny vlastníků bytových jednotek. Elektřina v těchto nebytových prostorách se hradí z nájmu všech vlastníků domu, kdy je vedena na jeden společný elektroměr. Měla bych zařídit vlastní elektroměr nebo se toto řeší měsíčním paušálem za spotřebovanou elektřinu? Máte s tímto někdo zkušenosti? Kolik stojí pronájem samostatného elektroměru? Dále kolik se pohybují nájmy nebytových prostor? Zda je nutné nájem nebytového prostoru hradit, když dům a bytové jednotky jsou v osobním vlastnictví jednotlivců (případná dohoda o údržbě nebytového prostoru)? Předem děkuji za rady

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil X (bez ověření), 4. Červen 2013 - 11:19

    V našem domě pronajímáme bývalou kočárkárnu (máme ještě jednu), kdysi rekolaudovanou na kancelář. Ani nevím, jak k tomu došlo, ale nejspíš všichni souhlasili, alespoň konkludentně. Nikdo neprotestoval, stejně to bylo jen skladiště starých ledniček a jiného harampádí. Netuším, kdo je nájemcem, zda vlastník bytu nebo někdo cizí, ale to je celkem jedno. Roční nájemné bylo stanoveno na 60.000 Kč za 20 m2. Nezdaněné nájemné je rozúčtováno podle spoluvlastnického podílu a vyplácí se jednou ročně s přeplatkem za služby (nebo se jím snižuje nedoplatek). Úhrada za služby, tj. elektřina, úklid, odpad, byla stanovena paušální (za výtah nájemce neplatí, neboť je to přízemí). Úklidem se samozřejmě myslí úklid chodeb a ne úklid vlastní kanceláře. Teplo podle plochy, voda tam není. Nevím, kolik to činí, ale odhaduji cca 5–10 tis. Kč ročně. Elektřinu nájemce bere ze společných prostor. Zatím nikdo neprotestoval.

    Vložil Jirka Brno (bez ověření), 4. Červen 2013 - 5:25

    SVJ je hlavně nezisková organizace. Pronájem bytových prostor je vždy problém a to z hlediska, že každý člen SVJ je poměrově k ploše bytu i vlastníkem společných prostor. Aby jste nezatěžovala odběrem společné náklady na el. (špatně se to odděluje a lidi brblají)musela by jste si zřídit vlastní odběrní místo. Vše samozřejmě musí schválit shromáždění SVJ včetně výše nájmu. A největší problém je že se jedná o zisk a tím pádem by se ten musel zase poměrově rozdělit mezi všechny vlstníky BJ a ti by museli podat daňové přiznání z příjmu za co by vám asi nepoděkovali. U nás to právě na tomto skončilo a tak se nebytové prostory užívají pouze k tomu k čemu byly určeny (kočárkárna,sušárna a sklady bordelu :-).

    Přeji klidný den

    Vložil lake, 4. Červen 2013 - 6:42

    Tazatelka píše o „nebytových prostorech“, které však určitě nebytovými prostory nejsou. Pokud by byly, každý z nich má svého vlastníka jednotky a tazatelka by musela jednat o pronájmu přímo s ním. Jde nejspíše o společné části domu.

    Co píše Jirka není pravda. SVJ může pronajímat společné části domu. Má to ze zákona v popisu práce (§ 9a odst. 1 ZoVB). Činí tak svým jménem jako pronajímatel (pak nájemné je příjmem SVJ), nebo může pouze zastupovat vlastníka pronajímaného prostoru (pak by šlo o příjem vlastníků jednotek).

    Není pravda, že „SVJ je hlavně nezisková organizace“. Toto tvrzení je nesmyslné, vždyť v účinném právu neexistuje definice „neziskové“ právnické osoby.

    Je možno i bez nájemní smlouvy rozhodnout o tom, že některou společnou část bude výhradně užívat jeden z vlastníků jednotek. Ostatním vlastníkům vzniká právo žádat finanční vyrovnání, jehož výše se odvíjí z nájemného v místě obvyklého za obdobný předmět pronájmu. Psalo se zde o tom patrnáctkrát, viz štítek „vyloučený spoluvlastník“.

    Nejde o příjem z pronájmu, nýbrž o peněžní vyrovnání plynoucí ze spoluvlastnického vztahu. Není předmětem daně z příjmu u příjemce. Vlastník musí o vyplácení požádat, nenáleží mu automaticky.

    Ohledně náhrady náležející vyloučenému spoluvlastníkovi viz namátkou rozsudky Nejvyššího soudu 2 Cdon 374/97, 2 Cdon 1313/97, 28 Cdo 1213/99, 25 Cdo 2616/99, 22 Cdo 1524/2001, 22 Cdo 1499/2006, 29 Cdo 2225/2008, 22 Cdo 2631/2009. Dále nálezy Ústavního soudu II. ÚS 471/05 a poněkud odišné zdůvodnění v I. ÚS 383/05.

    Není nutné zřizovat vlastní odběrné místo el. energie. Postačí podružný elektroměr, záleží ovšem na dohodě.

    lake

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".