Zaplacené zálohy ve vyúčtování

1.Přeplatek z vyúčtování služeb je několik tisíc, uhrazen není únor 2020. Z přeplatku si SVJ „vezme“ únorovou platbu. Bude tato únorová platba považována za zaplacenou?

2.Skutečné náklady jsou porovnávány s předepsanými zálohami v členění podle služeb a vyčísleny u každé služby. Zaplacené zálohy do konce března jsou uvedeny jednou částkou úplně mimo a celkový přeplatek je rozdíl mezi zaplacenými zálohami do konce března a celkovými náklady za všechny služby k 31.12.2020. Je vyčíslen kladný rozdíl proti předpisu a kladný rozdíl proti zaplaceným zálohám do konce března 2021. Zaplacené zálohy 2020 nejsou odděleny od zaplacených záloh 2021, co s tím VJ může udělat?

(1) Pane Hrbku, popsal jste nesmysl. Po konečném vyúčtování nelze dodatečně vymáhat neuhrazené zálohy. SVJ si tedy „nevezme“ žádnou únorovou zálohu, protože všechny zaplacené zálohy už se staly součástí vyúčtování, které Vám bylo doručeno. Zálohy po provedeném vyúčtování nelze ani vymáhat, ani žalovat, ani hradit.

(2) Co jste popsal je totální nesmysl. Skutečné náklady jsou porovnány (zúčtovány) se SKUTEČNĚ UHRAZENÝMI zálohami. Jedině toto je řádné vyúčtování služeb podle zákona č. 67/2013 Sb.. Cokoliv jiného je neplatné a neřádné vyúčtováni.

Zkontrolujte si tedy zda ve vyúčtování je uvedena částka skutečně zaplacených záloh na zúčtovací období roku 2020. Pokud tomu tak je, pak v této části je vyúčtování v pořádku. Informace navíc jsou nejspíš naprosto zbytečné, ale žádný zákon nezakazuje uvádět ve vyúčtování zbytečná čísla navíc.

Pokud ve vyúčtování chybí údaj „celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby“ vyčíslená pouze ze záloh přijatých poskytovatelem služeb na vyúčtované zúčtovací období, pak vyúčtování je vadné (neřádné). Podejte námitku. Nebude-li opravné vyúčtování řádné, vznikne Vám nárok na zákonnou pokutu (50 Kč denně, není- li určeno jinak).

Dejte si však pozor abyste bezpečně prokázal na jaký účel a na jaký měsíc jste kterou zálohu hradil. Pokud jste hradil bez toho abyste příjemci sdělil na jaký konkrétní účel je Vaše platba určena, pak si účel platby mohl příjemce určit sám (podle rámcových pravidel uvedených v zákoně). Například Vaši březnovou platbu mohlo SVJ nejspíše zaúčtovat jako opožděnou zálohu na únor, dubnovou platbu jako opožděnou zálohu na březen, a tak dále až po platbu v lednu 2021, která mohla být zaúčtována jako opožděná platba na prosinec 2020. A proto se tato lednová platba objevila ve Vašem vyúčtování služeb jako záloha roku 2020.

Pokud jste měl nějaký dluh z předchozích let, pak SVJ mohlo Vaše přijaté platby zaúčtovat přednostně na úhradu toho starého dluhu, nikoliv na zálohy na služby.

Skutečnost že jste některou zálohu uhradil v měsíci X (a myslel jste si že je určena na služby) ještě sama o sobě neznamená, že SVJ ji přiřadilo ve svém účetnictví jako zálohu na služby v měsíci X.

Justitianus

1. SVJ v r. 2020 obdrželo můj přeplatek za služby 2019 a z tohoto přeplatku si „vzali“ (započetli) zálohu za únor 2020.Bude tato jejich započtená platba za únor považována za mou uhrazenou zálohu? Jestliže v měsících 1 – 3 roku 2021 (kdy vyúčtování 2020 ještě není na papíře)uvedu, že hradím na služby roku 2021, je SVJ oprávněno si tyto platby v 1 – 3 roku 2021 stahovat do roku 2020?
2. Ve vyúčtování je uváděno „Skutečně zaplacené zálohy ke 30.3.2021“,

tj. k datu vyhotovení vyúčtování služeb za dobu 01.01.2020–31.12.2020. Je SVJ oprávněno si moje platby na služby (dostatečně vysoké)stahovat ještě v lednu, v únoru a v březnu 2021 zpět do roku 2020 tak, aby byl pokryt jejich neoprávněně vysoký požadavek předpisu 2020 ?Moje měsíční platby na služby 2020 byly dostatečně vysoké.

Pane Hrbku,

SVJ určitě neobdrželo Váš přeplatek za služby roku 2019. Není zřejmé od koho by SVJ mělo ty peníze obdržet. Takže to muselo být nějak úplně jinak.

Nejspíš Vám SVJ nevrátilo přeplatek, který vyplynul z vyúčtování služeb za rok 2019? To jste měl vymáhat.

Jestliže jste neuhradil zálohu na únor 2020 a SVJ provedlo vzájemné započtení nevypořádaných pohledávek, pak samozřejmě oba závazky zanikly v jednom okamžiku jejich vzájemným započtením. Máte tedy uhrazenou zálohu na únor 2020, jako byste ji uhradil Vy sám. Z Vašeho přeplatku za rok 2019 Vám SVJ nejspíš vrátilo zůstatek po provedení vzájemného započtení, tedy částku sníženou o tuto únorovou zálohu.

Nerozumím co míníte slovy „stahovat platby do roku 2020“. Peníze nemají žádnou mašličku. Už jsem Vám vysvětlil, že – pokud jste SVJ nesdělil účel Vašich plateb – mohlo si ty částky zaúčtovat podle své úvahy (při dodržení zákona).

Jestliže Vaše platby v lednu až březnu 2021 byly použity k úhradě Vašich dlužných záloh předepsaných na rok 2020, pak tyto tři částky samozřejmě jsou ve vyúčtování vedeny jako uhrazené zálohy na služby na rok 2020.

Celkovou výši Vašich záloh do toho prosím nemíchejte. O snížení záloh na služby jste mohl požádat. Že jste to neudělal je pouze Váš problém.

Justitianus

„O snížení záloh na služby jste mohl požádat.“ (Vložil Justitianus, 19. Duben 2021 – 10:04)

Ano. Žádat zajisté můžete, o cokoliv, třeba o odvolání předsedy nebo vlády.

„Stahovat zálohy na služby 2021“ do období zaplacených záloh na služby 2020 není dostatečným důvodem a účelem ?SVJ mé žádosti o snížení záloh neakceptuje.SVJ neakceptuje ani platby 1/12 vzniklých nákladů předešlého roku.Předpis záloh na služby je deset let starý, podle mne nepřijatelný. Je podle vás v pořádku, že SVJ požaduje zálohy podle podílů (podle stavu před deseti lety) a rozúčtování se děje podle osob ?SVJ odmítá sjednotit platbu záloh s rozúčtováním podle shodného hlediska. Tzn. zálohy podle osob, rozúčtování podle osob.Rozúčtování podle osob nikdo neschvaloval, to „přinesl“ zákon 67/2013 Sb.

• Pane Hrbku, napsal jste: „Předpis záloh na služby je deset let starý, podle mne nepřijatelný.“

Pane Hrbku, ono je bezvýznamné co je podle Vás nepřijatelné.

Rozhodující je zda došlo k ujednání poskytivatele služeb s příjemci služeb o výši záloh, případně zda bylo v této věci přijato rozhodnutí SVJ. Tím, kdo je povinen tvrdit a prokazovat existenci ujednání nebo existenci takového rozhodnutí je SVJ – právnická osoba.

(1) Jestliže bylo přijato ujednání nebo rozhodnutí o výši záloh, pak platí: Nikdo toto ujednání nezměnil, ani se o to nepokusil. Nikdo nenavrhl hlasování o výši záloh, nikdo nebyl v této věci přehlasován, nikdo se jako přehlasovaný vlastník neobrátil na soud. Takže vše je v nejlepším pořádku a v souladu se zákonem.

(2) Jestliže nebylo nic ujednáno, ani nebylo přijato rozhodnutí SVJ, pak se postupuje podle zákona takto:
Podle § 4 odst. 2 zákona č. 67/203 Sb. o službách platí, že nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí (…) společenství, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.

Na co konkrétně si stěžujete?

Justitianus

„nikdo se jako přehlasovaný vlastník neobrátil na soud“ (Vložil Justitianus, 20. Duben 2021 – 10:56)

Pane Justitiane,

patrně Vám uniklo, že soudy se nedůležitými záležitostmi nezabývají. Nejprve si o tom něco přečtěte, můžete začít zde, heslo „důležitá záležitost“. Co je důležitá záležitost vykládají opět soudy.

Zdarma poradil

Účetní

Pane Účetní, nesnažte se divoce dohadovat co mi údajně „uniklo“, a nesnažte se mne poučovat.

Napsal jsem pouze že nikdo se neobrátil na soud jako přehlasovaný vlastník. Toto tvrzení je pravdivé. Nenapsal jsem ovšem nic o tom který vlastník by to byl, ani s čím by se obrátil na soud, ani jak by takový hypotetický spor mohl případně dopadnout.

Nehodlám v každé odpovědi zkoumat a vypisovat všechny teoretické možnosti, které mohou nebo vůbec nemusí nastat.

• Pokud by soud shledal současné určení výše záloh nemravným či diskriminačním, pak bude vlastník jednotky jako žalobce možná úspěšný, protože půjde o důležitou záležitost, která zasahuje do samé podstaty jeho vlastnictví. Viz LZPS, čl. 11 odst. 3: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy."
• Pokud si vlastník jednotky sám upraví zálohy při splnění podmínek podle § 4 odst. 2 zákona a na soud se následně obrátí jiný vlastník jednotky jako přehlasovaný, bude možná jako žalobce neúspěšný, a SVJ či vlastník jednotky bude mít u soudu plný úspěch.

Pane Účetní, učte se porozumět psanému textu a kritizujte jen to, co jsem skutečně napsal. Nikoliv to co jste si vymyslel Vy sám. Děkuji.

Justitianus

Vlastník má předpis např. 4600 Kč, měsíčně posílá na účet 4250 Kč. Jak svj pozná, co vlastník uhradil?

Pane tazatel2, zkusme se nad tím zamyslet.

Jakpak prodavačka v obchodě pozná, že chcete deset housek a dvacet deka gothajského salámu? Asi jí to sdělíte, ne? Čtením myšlenek ani telepatií to nejspíš nepůjde.

Jakpak SVJ pozná jaké částky a na co hradíte? Asi to SVJ sdělíte, ne? Čtením myšlenek ani telepatií to nejspíš nepůjde.

Justitianus

Opravdu se domníváte, že vlastník sděluje svj co uhradil? Obvykle to nesdělí. No a když to dejme tomu sdělí, tak co tedy s tím, co svévolně neuhradil? To mu svj promine a poděkuje mu, že byl tak hodný a uhradil alespoň něco. Nebo to bude jinak?

• Tazatel2 se ptá: „Opravdu se domníváte, že vlastník sděluje svj co uhradil?“

Nikdy a nikde jsem nenapsal že bych se něco takového domníval. Dal jste tedy hloupou otázku.

• Tazatel2 se ptá: „No a když to dejme tomu sdělí, tak co tedy s tím, co svévolně neuhradil?“

To už je druhá hloupá otázka. Na to se zeptejte vašich statutárů. Já přece nejsem členem vašeho SVJ. Netuším jak se u vás zachází s neplatiči.

Justitianus

Ty dle vašeho názoru hloupé otázky vyplynuly v vaší odpovědi s předmětem: „Jak svj pozná co uhradil 2“. No a nyní mě smažte. Ale já pořád nevím, jak svj pozná, co vlastník vlastně uhradil (nebo neuhradil) a jak to co neuhradil má svj od neplatič vymáhat, když netuší, co neuhradil, protože mu to vlastník nesdělil. A vlastník neuhradil předepsanou částku, ale jí svévolně ponížil.