Vyvlastnění bytu v OV společenstvím vlastníků jednotek
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda má zde někdo zkušenost s vyvlastněněním bytu v OV. Máme v domě člena SVJ, který hrubě porušuje naše stanovy, neakceptuje noční klid, dělá v celém domě ne nepořádek, ale přímo neskutečnej bordel! Pouští v noci vrtačku a ve dvě v noci uřezává radiátory, takže si jistě umí každý představit co to je v noci za strašnej kravál v tom domě!Není s nim absolutně žádná řeč, je velmi agresivní a velmi neurvalý co se slovního jednání týče. Již jsme na něho volali policii, ale ti nám nebyli k ničemu! Jen nám poradili abysme podali na něj žalobu a pohrozili mu vyvlastněním bytu a teprve pak se ho prý můžeme zbavit. Samozřejmě že to nechceme hnát až tak daleko, ale co s ním když se s ním nelze rozumně dohodnout a nehodlá akceptovat, že v domě nebydlí sám a strašným způsobem narušuje ostatním lidem v domě nerušené a klidné bydlení a hlavně v noci se nemůžem pořádně kvůli věčnýmu kraválu vyspat. Děkuji za případné rady a podněty a jak tuto situaci řešit. Slabihoudek Jan
Asi vám stejně nakonec nic jiného nezbyde, než jít právní cestou… § 127 ObčZ, § 14 ZoVB (§ 1184 NObčZ)
Já bych ten byt znárodnil a basta.
A nejlíp bude, když to odhlasujeme na domovní schůzi, aby všichni viděli.
Jak vidno, pojem, že vlastnictví je nedotknutelné, k Vám snílkům ještě nedorazil. Vydržte, snad si této stížnosti děd Lake všimne a brilantně poradí.
Votočka
nemáme zkušenost, ale vím z doslechu (sousední dům na sídlišťátku) že se jim to povedlo – náročný postup, ale postup – několikrát policisty, žaloba, a protože to nepřestalo (po žalobě se spíš zintenzivnilo) nařídil soud exekuční prodej bytu. Tedy ne vyvlastnění, ale nařízený prodej. Trvalo to 3,5 roku od okamžiku, kdy se výbor SVJ rozhodl, že to dotlačí do konce.
Exekuce je asi jediné řešení podle práva. K řešení mimo právo nechci navádět.
Bohužel stále existují primitivové, kteří mají svou debilní poučku: „MOJE vlastnictví je nedotknutelné“.
Že nějaký jiný primitiv výkonem svých „práv“ omezuje nebo dokonce ničí jiná práva nejsou, při své snížené intelektuální výbavě, schopni pochopit.
Ve státě, kde si demokracii někteří popletli s anarchií. Kde pachatelé zločinné činnosti jsou tři kroky před slušnými lidmi a kde boj se soudy je jen pro ty, kteří mají pevné nervy a finanční prostředky je boj s takovým vlastníkem běh na dlouhou trať. Vlastník, který má koupený byt na hypotéku kterou platí a neplatí společenství předepsané úhrady je to stejné , jen v jiné barvě. 3,5 roku je neskutečná doba k vyřešení!!! Čecháčkové jsou beránci, kteří si bohužel nechají všechno líbit. Ryba smrdí od hlavy .
Zadejte v diskusi Rušení klidu. V jednom příspěvku je odkaz na pdf soubor http://aa.ecn.cz/…obcana1.pdf
Domnívám se, že to řeší Občanský zákoník.
http://www.mp-olomouc.cz/…_%28cesky%29?… Problematika nočního klidu
Z hlediska soukromoprávních vztahů je pak nutno zmínit § 127 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Pokud jde o dlouhodobý hluk a vibrace vyvolané výrobní nebo jinou podnikatelskou činností, je tato problematika upravena zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – viz díl VI: „Ochrana před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením.“ Toto ustanovení ovšem neznamená absenci oprávnění obce regulovat za určitých podmínek používání hlučných přístrojů a rušení nočního klidu v samostatné působnosti formou obecně závazné vyhlášky. Omezení všech prací se zařízeními způsobujícími hluk v ranních a nočních hodinách (do 8:00 hod a od 20:00 hod) ve dnech pracovního klidu hodnotil Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 44/06 (Těrlicko) jako přípustné. Vycházel především z toho, že příslušné činnosti nebyly v obci zcela zakázány, ale pouze přiměřeně omezeny. Potřebné hlučné práce je možné vykonávat, ovšem pouze v čase, kdy budou zásahy do oprávněných zájmů ostatních obyvatel obce minimální. Platí tedy, že obce nemohou paušálně zakázat používání hlučných zařízení, tzn. zakázat jejich používání po delší čas (např. celý pracovní den či dokonce více po sobě jdoucích dní nebo celý víkend), mohou však používání těchto zařízení přiměřeně omezit, (např. v ranních a večerních hodinách, po celý jeden den pracovního klidu za předpokladu, že je to kompenzováno možností užívat je po celý další den víkendu, apod.).
Pokud jde o rušení nočního klidu, Ústavní soud se v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 44/06(Těrlicko) vyjádřil, že definuje-li obec dobu nočního klidu a stanoví po tuto dobu přiměřená omezení (zachovávat klid a omezit hlučné projevy), nepřekročila posuzovaná obecně závazná vyhláška obce meze stanovené § 10 písm. a) a písm. b) zákona o obcích.
V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 35/06 (Kořenov) pak Ústavní soud uvádí, že obec má pravomoc, v obecně závazné vyhlášce, vymezit odlišně dobu nočního klidu v pracovních dnech a ve dnech pracovního klidu, demonstrativně vyjmenovat činnosti, které noční klid narušují, spolu se stanovením povinnosti zdržet se těchto činností ve vymezené době, případně na vymezených místech na území obce [§ 10 písm. a) a b) zákona o obcích].
Výňatek z Nálezu Ústavního soudu čj.: Pl. ÚS 44/06 ze dne 3. 4. 2007 uveřejněný ve Sb. n. u. US pod pořadovým číslem 58/2007: …
- – – – – – – – – – – – – –
V televizi jsem slyšel o tom, že soud zakázal (neřekli zda pravomnocně) na základě stížností sousedů hluk na fotbalovém hřišti, takže se tam nesmí křičet „gól“ a „přihraj“, „soudce je mrkev“
Poslední komentáře