Vytápění bytů na výpočtové teploty aneb jak pochopit ustanovení vyhlášky č. 194/2007
Dobrý den,
Zde jsem našel při brouzdání historií dotaz, na který by mě také zajímala odpověď. „Výpočtové vnitřní teploty v otopném období ve vytápěných místnostech“, uvedené v Příloze č. 1 vyhlášky č. 194/2007 Sb., jsou konečné teploty, které musí být zajištěny bez ohledu na počet vnějších stěn místnosti, nebo se také zvyšují o příslušný počet °C podle počtu vnějších stěn? Když nám budou topit tak, že i při plně otevřené termostatické hlavici nevytopím pokoj se 2 vnějšími stěnami na +21,5°C, tak topí špatně? Nebo mi musí stačit 20°C (tedy za předpokladu, že „výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem budovy“ není vyšší než +18,5°C)? Bohužel v současné době neznám výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem budovy.
Je mi jasné, že „výpočtová vnitřní teplota v otopném období ve vytápěných místnostech“ a „výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem budovy“ jsou dva odlišné pojmy, ale z vyhlášky jsem zcela nepochopil, jak mám teploty uvedené v Příloze chápat.
Děkuji za odpověď na příliš dlouhý dotaz.
BODLAK
Anonym37 vykládá odstavec 10 vyhlášky 194/2007 mylně. Nikde se tam nepíše o „normálním“ teploměru ale vždy o měření „teploměrem odstíněným vůči sálání“.
Vyhláška 194/2007 Sb. říká
„7) Výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem je výsledná teplota, která zohledňuje vedle teploty vnitřního vzduchu i vliv sálání okolních stěn. Kontrola dodržení výpočtové teploty vnitřního vzduchu se ověřuje kulovým teploměrem.
8)Průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěných místnostech se měří teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění a činí jednu čtvrtinu součtu teplot vnitřního vzduchu naměřených uprostřed půdorysu místnosti ve výši 1 m nad nášlapnou vrstvou podlahy v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod.
10)V průběhu vytápění je podle odstavce 6 v obytných místnostech a
v ostatních prostorách s obdobným využíváním vybavených otopným
tělesem odpovídající průměrná teplota vnitřního vzduchu naměřená
teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění
oproti číselné hodnotě výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené
projektem
- vyšší o 1 st. C v místnosti s jednou venkovní stěnou, nebo
- vyšší o 1,5 st. C v místnosti s dvěma venkovními stěnami, nebo<br
/>
- vyšší o 2 st. C v místnosti s třemi nebo více venkovními
Podle mého názoru z toho vyplývá, že teplota 20 stupňů platí při měření speciálním (kulovým) teploměrem, který zohledňuje i sálání okolních stěn.Při měření normálním teploměrem je třeba zvýšit teplotu podle odstavce 10. Počítáte-li tedy průměrnou teplotu na základě měření normálním teploměrem v místnosti s dvěma venkovními stěnami máte nárok na 21,5 stupně. Anonymous 37
Pane Anonymous 37,
děkuji za odpověď, ale moc mě neuspokojila. Píšete, že při měření kulovým teploměrem platí 20°C a při měření normálním teploměrem 21,5°C… To mi přijde (nezlobte se na mě) trochu postavené na hlavu. Co je to vlastně normální teploměr?
Já to chápu jinak:
- pokud projektem budovy stanovená teplota je např. 20°C, měl bych v místnosti o 2 venkovních stěnách naměřit kulovým teploměrem podle uvedeného vzorce průměrnou teplotu +21,5°C,
- pokud projektem budovy stanovená teplota je např. 19°C, měl bych v místnosti o 2 venkovních stěnách naměřit kulovým teploměrem podle uvedeného vzorce průměrnou teplotu +20,5°C,
- a konečně pokud projektem budovy stanovená teplota je např. 17°C, měl bych v místnosti o 2 venkovních stěnách naměřit kulovým teploměrem podle uvedeného vzorce průměrnou teplotu +20°C, protože +20°C je stanoveno v příloze vyhlášky.
Ale potřebuji si svou úvahu ověřit, je-li správná nebo špatná.
Děkuji za případné další odpovědi.
BODLAK
Pane Bodláku, uvažuji takto: Budu-li mít teplotu 20 stupňů (měřeno obyčejným, běžným teploměrem) v místnosti s třemi venkovními stěnami, budu na tom „pocitově“ daleko hůře, než při stejné teplotě v místnosti s pouze jednou venkovní stěnou. Budu-li v obou místnostech měřit teploměrem, který zohledňuje vliv sálání studených stěn, naměřím v místnosti s jednou vnější stěnou o 1 stupeň více. Protože v běžném životě používáme obyčejné teploměry (tím rozumím každý teploměr, který nezohledňuje sálání stěn), je ve vyhlášce odstavec 10. V příloze vyhlášky je dáno, že teplota obytných místností má být 20 stupňů. V odstavci 10 je dáno zvýšení podle počtu venkovních stěn. Podle mne je to jasné. S pozdravem Anonymous37.
Poslední komentáře