Výpočet započitatelné podlahové plochy pro vytápění v případě asymetrických místností

Vložil Zuzankah (bez ověření), 19. Duben 2017 - 23:42 ::

Dobrý den,

je tu někdo, kdo by mi poradil, jak počítat započitatelnou podlahovou plochu pro vytápění, pokud je nevytápěná místnost tvarově asymetrická?

Vyhlášku 269/2015 jsem samozřejmě četla (i související metodické pokyny), ale mj. nevím, jak přesně naložit s touto větou: Má-li místnost velké rozdíly v délkách stěn nebo sousedící místnosti nejsou podél celých délek stěn, zvolí se koeficient úměrný hodnotám z tabulky. Co se zde myslí tou úměrností?

Jak se to tedy v praxi má udělat, když např. bude v bytě velká nevytápěná hala, která nemá půdorys obyčejného obdélníku, nýbrž třeba obdélníku s jedním růžkem „otočeným dovnitř“ (pro lepší představu něco jako turistická značka pro zříceninu) a která sousedí s vytápěnými místnostmi třeba stropem, podlahou a právě tou jednou stranou, která se ale vlastně skládá ze 3 kratších stěn? Skutečně se pak bude počítat 5 „vytápěných“ sousedících stěn (a bude tím pádem pak už jedno, že tam budou další 3 „nevytápěné“ sousedící stěny), ačkoliv na délku a poměry stěn je to úplně stejné, jako kdyby tam ten „otočený roh“ nebyl? Nebo si lze pro výpočet koeficientu ten obdélník upravit „do normálního tvaru“, tím pádem brát jako „vytápěné“ jenom 3 sousedící stěny a dosáhnout tím zcela odlišného, ale podle mě v reálu mnohem spravedlivějšího koeficientu?

A jak by se mělo naložit s nevytápěnou místností, která má tvar úzké a dlouhé nudle, která s vytápěnou místností sousedí nahoře, dole a po obou dlouhých stranách, ale ne po těch dvou krátkých? Bude tam skutečně koeficient 0,5 (odpovídá 4 „vytápěným“ sousedním stěnám), i když krátké, „nevytápěné“ stěny jsou třeba 10× kratší než ty dlouhé?

Doufám, že jsem dotaz napsala alespoň trochu srozumitelně a že se najde někdo, kdo už řešil podobný problém, který musí být podle mě obvyklý v dnešních často hodně asymetrických novostavbách, kde je každý byt úplně jiný a nelze se koeficientům vyhnout nějakým zobecněním. Zatím jsem bohužel odpověď nikde nenašla, všude se řeší maximálně odlišné výšky stropu, ale tvar místnosti nikoliv.

Předem děkuji,

Z

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil X (bez ověření), 24. Duben 2017 - 13:46

    To byl nedostatek již vyhlášky 372/2001 Sb. Ten postup popsaný v příloze byl vyhovující pro paneláky, kde jsou všechny byty nad sebou stejné a místnosti většinou tvaru obdélníkovitého. V novostavbách s monolitickými betonovými stropními deskami je však možno vyzdít každé patro jinak a všechny byty jsou pak jiné. Dokonce i strop místnosti pak může být seshora zčásti vytápěn a zčásti ne.

    Navrhuji vytvořit vlastní metodiku, která bude co nejvíce v souladu s vyhláškou (aby to někdo nezpochybnil) a bude zcela jednoznačně řešit i ty speciální případy. Tuto metodiku je pak nutno použít důsledně pro všechny byty.

    Je to práce pro někoho, kdo rád řeší rébusy. Neznáte například někoho, kdo po večerech řeší kvadraturu kruhu. To by mohl být ten správný člověk :).

    Vložil Poznamka (bez ověření), 20. Duben 2017 - 11:44

    1. převedu na místnost s čtvercovým půdorysem
    = změřím délku obrysu asymetrické místnosti např. 22 m
    = spočtu délku stěny čtvercové místnosti 22/4= 5,5 m
    2. spočtu koeficient pro přepočtenou čtvercovou místnost
    = změřím délku obrysu asymetrické místnosti hraničící se s vytápěnou místností např. 13 m
    = spočtu počet stěn hraničící se s vytápěnou místností:
    13 / 5,5 = 2,36, tj mezi 2 až 3 stěny
    = zjišťujeme koeficient – bude mezi hodnotami 0,2 a 0,35 pro délky stěn 2*5,5=11 a 3*5,5=16,5
    koeficienty: 0,2......x...­.....0,35
    strany:......­.11......13..­......16,5
    = délka intervalu koeficietů a přírůstku vytápěné stěny
    0,35–0,2=0,15 / x-0,2 (úměrná) 16,5–11=5,5 /13–11=2
    z toho rovnice 0,15/(x-0,2)=5,5/2 a z toho x=0,25
    Poměrná hodnota koeficientu je 0,25 

    Vložil X (bez ověření), 24. Duben 2017 - 14:21

    Co takhle počítat podíl ohřívané plochy na celkové ploše stěn a z něho pak stanovit koeficient pro danou místnost?

    Vzhledem k tomu, že stanovení započitatelné plochy podle vyhlášky musí fungovat i na krychlovou místnost, považujme ji za referenční. Funkce y = f(x) pak musí na intervalu 0 až 1 dávat tyto výsledky (viz vyhláška):

    0/6 … 0; 1/6 … 0,1; 2/6 … 0,2; 3/6 … 0,35; 4/6 … 0,5; 5/6 … 0,75; 6/6 … 1;

    x je podíl ohřívané plochy k celkové ploše; y je výsledný koeficient

    Za domácí úkol stanovte funkci f(x) tak, aby chyba koeficientu v uvedených bodech nebyla větší než 0,01. (Zkuste polynomickou funkci).

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".