výkon práva vlastníka jednotky účastnit se na shromáždění SVJ
Dobrý den, uveřejňuji a dávám k diskuzi velice zajímavé rozhodnutí Nejvyššího soudu, ze kterého vyplývá, že pokud SVJ nemá ve stanovách výslovně uvedenou možnost jednotlivých vlastníků jednotek nechat se zastoupit na shromáždění SVJ, zastoupení na základě plné moci možné není.
„Právo účastnit se shromáždění (jako jeho člen) a podílet se na rozhodování shromáždění vlastníků jednotek o záležitostech souvisejících se správou domu je osobním právem vlastníka jednotky. Jakkoliv lze hlasování na shromáždění považovat za právní úkon vlastníka jednotky, účast na shromáždění jako taková právním úkonem není. Člen shromáždění, který se účastní shromáždění, sice může právě proto, že se shromáždění účastní, vykonávat hlasovací právo (popř. i další práva, jako např. právo podávat návrhy, nahlížet do podkladů pro jednání apod.), nicméně účast na shromáždění je nutno od samotného hlasování (či výkonu dalších práv) odlišit. I tehdy, nebude-li se na shromáždění hlasovat, právo účastnit se svědčí pouze členu shromáždění (vlastníku jednotky). Současně platí, že člen shromáždění nemůže vykonávat hlasovací právo, neúčastní-li se shromáždění.“ (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 3399/2010, ze dne 23.5.2012)
Předpokládám, že spousta SVJ používá vzorové stanovy, kde tato možnost (nechat se zastoupit) není. Zřejmě spousta minulých rozhodnutí shromáždění SVJ, kde se běžně plné moci k zastupování udělují, bude tedy neplatná…
Příkladmo uvedu naše SVJ: Na první schůzi shromáždění SVJ byl většinový vlastník (2/3) zastoupen advokátkou. Schůze byla za účasti notáře. Již je zapsáno v rejstříku a následně se dozvídám, že první schůze, jež se konala před 4 měsíci nebyla usnášeníschopná. Jsem zvědavá, jak se bude tvářit rejstříkový soud, pokud mu zašleme po půl roce nový notářský zápis s nově přijatými stanovami s tím, že ty předchozí jsou neplatné..
Předpokládám, že se tedy v současnosti naše SVJ řídí vzorovými stanovami a funkci orgánů vykonává většinový vlastník (ovšem nikoliv tedy prostřednictvím zástupce tak, jakoby k první schůzi shromáždění SVJ nedošlo.
Co s pověřeným vlastníkem, který je zapsán v rejstříku?
Návrh podle §11 odst. 3 druhé anebo třetí věty na určení neplatnosti usnesení shromáždění SVJ v úvahu nepřichází… nejsou splněny podmínky.
Díky za podněty a zkušenosti, A
Paní Alžběto, většina Vašich dohadů je (naštěstí) nesprávná.
"Zřejmě spousta minulých rozhodnutí shromáždění SVJ, kde se běžně plné moci k zastupování udělují, bude tedy neplatná…"
Nepravdivé tvrzení. Usnesení se považuje za platné, není-li včas soudně napadeno postupem podle § 11 odst. 3 ZoVB. Pojem "včas" znamená ve lhůtě 6 měsíců od dne přijetí usnesení.
"Příkladmo uvedu naše SVJ: Na první schůzi shromáždění SVJ byl většinový vlastník (2/3) zastoupen advokátkou ... následně se dozvídám, že první schůze, jež se konala před 4 měsíci nebyla usnášeníschopná."
Nepodložené tvrzení. Naopak platí, že usnesení se považuje za platné, není-li včas soudně napadeno postupem podle § 11 odst. 3 ZoVB. Počkejte prostě ještě dva měsíce, pak bude soudní napadení vyloučeno a veškeré právní vady shromáždění budou tak navždy zhojeny.
"Jsem zvědavá, jak se bude tvářit rejstříkový soud, pokud mu zašleme po půl roce nový notářský zápis s nově přijatými stanovami s tím, že ty předchozí jsou neplatné."
Nesrozumitelné. Doručíte-li úplné schválené znění stanov na Rejstříkový soud s předepsanými přílohami, RS se nebude tvářit vůbec nijak a stanovy vloží do sbírky listin, jak mu ukládá zákon. O předchozích stanovách nemusíte sdělovat soudu vůbec nic. Jsou-li přijaty nové stanovy, automaticky tím pozbývají účinnosti stanovy předchozí. Je dobrým právním zvykem tuto derogaci v nových stanovách výslovně zmínit.
"Předpokládám, že se tedy v současnosti naše SVJ řídí vzorovými stanovami a funkci orgánů vykonává většinový vlastník (ovšem nikoliv tedy prostřednictvím zástupce tak, jakoby k první schůzi shromáždění SVJ nedošlo."
Předpokládáte špatně. I kdyby se dodatečně prokázaly chyby, kvůli nimž mohlo usnesení být prohlášeno za neplatné, považuje se i nadále za platné, není-li včas soudně napadeno postupem podle § 11 odst. 3 ZoVB.
Jediná možnost jak se dovolat neplatnosti mimo rámec ZoVB je rejstříkové řízení, které má svá vlastní pravidla. V rejstříkovém řízení se řeší výhradně záležitosti které jsou předmětem zápisu do veřejného rejstříku.
lake
Alžběto,
tento problém tu již má několik vláken.
V následujícím vláknu je i zajímavý článek z Právního rádce, který odpovídá na Vaše otázky:
http://www.portalsvj.cz/…iku-jednotek
Zatím jsem dospěl k číslu, že z 300 SVJ jich má toto zmocnění ve stanovách jen jedno SVJ.
Hezký den!
Pavel
Dobrý den, právní systém rozlišuje plnou moc a generální plnou moc. Plná moc je dána k jednomu úkonu, věci – v citovaném rozhodnutí k účasti na shromáždění – vetšinou napsané v plné moci a tedy jde o plnou moc speciální. Právo hlasovat je další právní úkon a plná moc pro účast zde neplatí. Pokud je v plné moci uvedena platnost pro účast a hlasování, platí pro tyto dva úkony ale podle mého názoru nesvědčí pro vznášení připomínek na shromáždění. Pokud je však dána generální plná moc, nebo je v plné moci uvedeno že je pro všechny právní úkony na předmětném shromáždění platí i pro hlasování. Nejde o stanovy zda je nebo není uvedeno že se člen může nechat zastupovat, zastupování řeší 40/1964 Sb., v platném znění §31 a v odst. (1) se píše:„…musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění.“ (stejně i § 441 uákona 89/2012 Sb., v platném znění – nový Občanský zákoník) z čehož vyplývá – pokud je v plné moci napsáno:„účast na shromáždění“ tak nemůže hlasovat, pokud je jen uvedeno „plná moc pro zastupování na shromáždění… konané dne..“ hlasovat může volit ne. Pokud je uvedeno:„…v plném rozsahu a bez jakéhokoli omezení zastupovala / zastupoval..“ jde o generální plnou moc. Problematika plných mocí je trošku složitější než si někteří myslí. Vzory plných mocí ať již generálních, nebo pro nalézací řízení, soudní řízení apod. lze nalézt například v knize Vzory smluv a podání, Holub, Škárová, Tuláček a kol., 11 aktualizované vydání, vydané nakl. Linde Praha a.s. ISBN 9788072016730
Vrsovická897 napsal: „Problematika plných mocí je trošku složitější než si někteří myslí.“
Souhlasím zcela: problematika plných mocí je složitější než si
VY myslíte.
Jaksi Vám především ušlo, že ustanovení Občanského zákoníku o plné
moci jsou použitelná výhradně jde-li o právní úkon.
Pouhá účast na shromáždění není právním úkonem a tedy neexistuje
zákonný nárok podle ObčZ nechat se zastupovat na shromáždění SVJ. Při
tom je zcela bezvýznamné zda jde o plnou moc generální či nikoliv.
Všichni si dovedeme představit jiné řešení (obdobně jako u akciových společností podle Obchodního zákoníku), ale žádný rozsudek s právním výkladem v tomto smyslu není dnes bohužel k dispozici.
Podotýkám, že toto omezení se týká výhradně fyzických osob –
nepodnikatelů. Podnikajícím fyzickým osobám ani právnickým osobám
takový problém nevzniká. U nich je oprávnění nechat se zastoupit (bez
jakéhokoliv omezení) zakotveno v § 13 Obchodního zákoníku:
„Je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně nebo za ni jedná
zástupce. Právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná
zástupce.“
lake
Dobrý den pane lake, zda se že ne vždy rozumíte tomu co píšete. I podnikatel se může nechat zastupovat, nic mu v tom nebrání, Vámi citovaný zákon (Obchodní zákoník) se vztahuje na podnikatelskou činnost, tedy zde slučujete dvě různé věci. Co se týká právních úkonů a jejich výkonu stanovuje zákon. Cituji:„Tam kde zákon stanovuje právo vykonat činnost, jedná se o projev skutečné pravě vůle, potom lze toto právo přenést na jinou osobu. Tedy nechat se při výkonu takovéto činnosti zastoupit pokud zákon přímo nestanovuje že právo konat má pouze nositel práva. Zastoupení nelze použít u práva které vzniká opomenutím ať již vědomým nebo nevědomým…“ Upozorňuji že se jedná o právo civilní, ne trestní nebo obchodní nebi jiné. Vámi citovaný obchodní zákoník jedná o zcela odlišné věci a to jednání podnikatele v rámci své činnosti. Zastoupení řeší jak OBz tak trestní zákoník i OSŘ (Občanský soudní řád) Citace je z pramenů MSp a nemyslím že by byla špatná. Neslučujme OZ a OZ (NOZ) dohromady, každý řeší jinou věc. Pokud nemáte právní vzdělání jsou Vaše znalosti obdivuhodné a je pochopitelné že se občas dopustíte omylu při výkladu práva, pokud máte právní vzdělání měl by jste si zopakovat teorii práva. Doufám že platí první možnost. (citace je z mé práce, na požádání mohu zaslat)
Vážený Vrsovicka897,
Váš názor prosím zašlete členům senátu Nejvyššího soudu, kteří podepsali rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 3399/2010, ze dne 23.5.2012. Nebo zkuste ústavní stížnost.
Pokud se domníváte, že nevím o čem píšu, citujte laskavě celostátně platný právní předpis, který by ukládal komukoliv (nebo alesoň SVJ) povinnost strpět, aby se fyzická osoba - nepodnikatel nechala zastupovat při neprávních úkonech.
Teprve až to uvedete, můžeme se začít bavit o tom čemu rozumím a čemu nerozumím. Já takový předpis neznám, ale rád se od Vás poučím.
lake
Dobrý den pane lake, znamená to tedy, že když budu jako jediný vlastník jednotky nemocná a bude se konat shromáždění, nemůžu uplatnit svá práva na shromáždění, protože se fyzicky nemůžu zúčastnit a nemůžu nikoho jiného pověřit k zastupování a hlasování jménem mé osoby? Děkuji Duška
pane lake, naštestí mám právo na vlastní názor na Vás, ten se nezměnil. děkuji a doufám že tento příspěvek bude administrátorem smazán neboť není k věci diskuse, stejně jako Váš.
Poslední komentáře