vlastník a člen společenství
Často se setkávám s pojmy vlastník jednotky a člen společenství vlastníků jednotek. Přitom platí, že aby někdo mohl být členem společenství vlastníků jednotek, musí být současně vlastníkem jednotky. A naopak, když je někdo vlastníkem jednotky, tak je současně také členem společenství vlastníků jednotek. Z toho plyne, že vlastník jednotky a člen společenství vlastníků jednotek jsou jedna a tatáž osoba. Proto si myslím, že např. ve stanovách můžu pro jednoduchost používat jen jeden z těchto pojmů. K čemu jsou potřeba dva pojmy? Má to nějaký praktický význam?
Omlouvám se za příliš filozofickou otázku, ale já jsem takový, že dokud nepochopím tyto plkotiny, tak nemohu pochopit ani to ostatní.
Díky za názor, JoSo.
Není vždy pravda, že když je někdo vlastníkem jednotky, tak je současně také členem společenství vlastníků jednotek, protože teprve organizovaní vlastníci tvoří společenství. Nejdříve tedy vnikne vlastník a teprve potom společenství. Existují tedy vlastníci, kteří nejsou členy společenství
JoSo
Stále mi to vrtá hlavou. Uvedu příklad. Pan A, pan B a pan C jsou spoluvlastníky jednotky J. Za svého zástupce vybrali losem pana B a zmocnili ho k vykonávání vlastnických práv. Když pan B přijde na shromáždění a hlasuje "pro", hlasuje jako vlastník jednotky J, nebo jako člen společenství vlastníků? Nebo je to jedno, protože když už společenství vlastníků vzniklo, tak vlastník jednotky je totožný se členem společenství vlastníků? V obou případech je to totiž pan B.
JoSo
Josef Soukup napsal: „Z toho plyne, že vlastník jednotky a člen společenství vlastníků jednotek jsou jedna a tatáž osoba.“
Toto tvrzení zcela určitě neplatí. Vlastník jednotky nemusí přece vůbec být osoba, nýbrž může to být skupina osob – spoluvlastníků jednotky. Právní teorie hovoří o „plurálním vlastníkovi“ (§ 1116 a následující NOZ).
Bohužel ten, kdo v tom má zmatek od samého počátku, jsou naši zákonodárci. Podle § 1116 NOZ pro spoluvlastnický vztah k věcem platí: „Vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba.“. Nic obdobného ovšem zákon nestanoví pro členství více osob v právnické osobě (například SVJ)!
Zákon č.72/1994 Sb. tento hlavolam řešil zmínkou o společném
členství více osob v SVJ(2000), viz § 9 odst. 5 ZoVB: „(5)
Členství ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem nebo
přechodem vlastnictví jednotky. Spoluvlastníci jednotky jsou společnými
členy společenství.“
Tak6e existuje jeden (plurální) vlastník jednotky, ale zároveň je to více
společných členů SVJ. Zákon však mlčel o tom co pro spoluvlastníka
jednotky znamená být „společným členem“ SVJ. Může jako člen
uplatňovat nějaká práva samostatně za sebe, nebo nemůže?
Zákon č.89/2012 Sb. toto řeší, ale opět špatně, v § 1194 odst. 2: „Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech.“
Opět stejná chyba: vlastník jednotky se považuje ze zákona za jedinou osobu, kdežto pro členství spoluvlastníků v právnické osobě toto neplatí. Druhá citovaná věta je navíc zjevně obsahově vadná: člen společenství může podle dikce zákona být tvořen skupinou osob. Ovšem taková NE-osoba nemá právní subjektivitu. NE-osoba se nemůže stát účastníkem právních vztahů. NE-osoba nemůže ručit za dluhy společenství. NE-osoba nemůže být z toho důvodu ani žalována. Nemůže, protože neexistuje.
Ústavně konformním výkladem této části textu zákona dospívám
k závěru, že ve skutečnosti nemůže být ručitelem za dluhy SVJ(2012)
„člen společenství“, jak nám nesprávně tvrdí NOZ, nýbrž ručitelem
je buď vlastník jednotky, nebo všichni spoluvlastníci jednotky společně a
nerozdílně, zcela v souladu s ustanoveními NOZ o spoluvlastnictví (§
1126, § 1127).
---------------------------------------------------------------------------------------
- S tím souvisí i skutečnost, že členové SVJ nejsou způsobilí vytvářet právní jednání právnické osoby SVJ. Oni pouze hlasují na shromáždění o záležitostech právnické osoby – a to je vše. Jménem právnické osoby právně jedná pouze její statutární orgán.
- Naproti tomu pokud vlastníci jednotek rozhodují o svém společném majetku, je jejich řádně přijaté rozhodnutí platné a zavazuje všechny vlastníky jednotek v domě, samozřejmě i kdyby bylo přijato mimo shromáždění (například podepisováním listiny).
lake
Pane JoSo, členy společenství vlastníků jednotek jsou právě vlastníci jednotek. Přesto seznam vlastníků jednotek není identický se seznamem členů společenství vlastníků jednotek: rozdíl je v násobnosti. Vlastník dané jednotky je vždy právě jeden, počet vlastníků jednotek je tak vždy přesně roven počtu jednotek. Členů společenství vlastníků jednotek může být méně než jednotek a tím i než vlastníků jednotek, neboť členové společenství mohou být vlastníky více jednotek. (S tím ostatně počítá i bytový zákon, který výslovně užívá pojem „vlastník jednotek“, ovšem pozapomněl, že počet takovýchto násobných členů společenství může být nulový.)
Praktický dopad: Rozhodují-li vlastníci jednotek, každý vlastník jednotky rozhoduje nezávisle na vlastníkovi jiné jednotky (týž člen společenství se může jako vlastník některých svých jednotek vyjádřit pro, jako vlastník jiných svých jednotek proti, jako vlastník jiných svých jednotek se zdržet a jako vlastník ještě jiných svých jednotek se nevyjádřit vůbec). Rozhodují-li členové společenství vlastníků jednotek, rozhoduje člen společenství vlastníků sice nezávisle na ostatních členech společenství vlastníků jednotek, ale za všechny své jednotky shodně (slovy zákona: člen společenství má jeden nedělitelný hlas o váze …).
Poslední komentáře