Úvěr a NOZ
Dobrý den, je správné §1132 NOZ týkající se spoluvlastnictví
„K rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků.“
aplikovat i na bytové spoluvlastnictví v případě schvalování úvěru na opravy/investice s dobou splácení přesahující 10 let?
za odpověď děkuji V.Procházka
NOZ stanoví v části o bytovém spoluvlastnictví v § 1158: (1) Bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek.
Z uvedeného plyne, že bytové spoluvlastnivctví není nic jiného než speciální forma spoluvlastnictví věci. Podle mého názoru se tedy uplatní veškerá ustanovení o spoluvlastnictví věci (lex generalis), kromě těch ustanovení, která jsou v části o bytovém spoluvlastnictví výslovně upravena jinak (lex specialis).
Ustanovení § 1132 NOZ se použije pro „společnou věc“, která je (celá) ve spoluvlastnictví. Jednotky takovými věcmi nejsou, proto se tato část § 1132 nevztahuje na jednotky. Tato právní norma by se použila pouze při nakládání s celou budovou, což je věc nemovitá. případně při zatížení celé budovy zástavním právem.
Schvalování úvěru pro společenství vlastníků má speciální právní úpravu v § 1208 NOZ (o pravomocích shromáždění):
89/2012 Sb. § 1208 Do působnosti shromáždění patří: udělování předchozího souhlasu 3. k uzavření smlouvy o úvěru společenstvím vlastníků včetně schválení výše a podmínek úvěru, (…). |
Sjednání úvěru mezi společenstvím s bankou znamená automaticky, že všichni vlastníci jednotek se stávají ze zákona ručiteli za tento dluh společenství. Ručení je jednou z forem zajištění dluhu (viz § 2018 NOZ a následující). Ovšem na takový případ se neuplatní § 1132, nýbrž toto ustanovení:
89/2012 Sb. § 1133 Ke zřízení zástavního práva nebo jiné obdobné jistoty sloužící k zajištění peněžité pohledávky vzniklé při zlepšení společné věci nebo při její obnově postačí rozhodnutí alespoň dvoutřetinové většiny spoluvlastníků. |
lake
Čtu-li Vaši odpověď pane Lake, zdá se mi zcela nelogická. Dle Vašeho názoru 2/3 vlastníků jednotek a spoluvlastníků rozhodnou o vzetí úvěru. Na tom není nic tak divného. Ale jak pak je možné že i zbývající 1/3 vlastníků musí také ručit svým celým majetkem v SVJ. Čím je dáno právo 2/3 nakládat cizím majetkem 1/3 ? Proč to dosud z vás odborníků nikdo nevysvětlil. Pokud vím, tak NoZ neumožňuje nakládání z cizím majetkem. Je to snad něco jako vyvlastnění, znárodnění, trest zabavení majetku ? Prosím o odpověď, neboť takové rozhodnutí stojí před naším SVJ a mlčící většina neví zhola nic.
Zdeněk.
„Čím je dáno právo 2/3 nakládat cizím majetkem 1/3 ?“
O majetku 74,99 % rozhoduje 25,01 % a zákonodárce má navíc tu drzost tento podíl nazývat většinou.
Spoluvlastnicví má některé výhody a řadu nevýhod, klasik říká, že spoluvlastnictví je vynález ďáblův. Podle § 1194 odst. 2 obč. z. členové SVJ ručí za dluhy SVJ. Co je potřeba na této formulaci vysvětlit? Nejedná se o žádné vyvlastnění, znárodnění, trest zabavení majetku, nakládání s cizím majetkem. Máte možnost hlasovat proti nebo napadnout usnesení žalobou nebo se odstěhovat.
Pak je to ale velmi špatný zákon když budu muset jít do vyhnanství. To jsme v roce 1615 a nebo ten trotl fousatý z Plzně je tuhý komunista a můj majetek mi znárodnil. Fuj.
V diskusích jsem našel, že takový úvěr je služba nespadající do správy domu a je třeba s každým VJ uzavřít smlouvu o jejím využití. Je to povinností SVJ, nebo jaký postup musí VJ zvolit, pokud je schopen a ochoten odpovídající část nákladů splatit předem? Změní se postup v případě schválení stavov SVJ dle NOZ?
Děkuji V. Procházka
Poslední komentáře