Úprava korekce dle §4 odst. 3 a 4 372/2001
Pokud nastane stav, že jeden vlastník má protopeno příklad 150% oproti průměru domu, čili o 10% překročil zatím ještě platný limit, tak se má:
a) odečíst neměřené jednotky, aby se dostal na 140% a tyto jednotky rozházet mezi ostatní
b) to samé co za a) ale stejným klíčem (jakým není předmětem dotazu) upravit i naměřené jednotky neměřenými jednotkami všem ostatním?
O co mi jde: Porovnávali jsme sozůčtování Isty se sousedy. Jeden má protopeno daleko nad +40% a je mu to neměřenýma jednotkama upraveno na rovných +40%. Druhý soused má ale původně +27% (do limitu má tedy ještě rezervu), ale též jsou mu odečteny neměřené korekční jednotky. Měl jsem za to, že se odečítají POUZE těm, co jsou nad limit. Podle toho mi to ale přijde, že upravili všem náměr zřejmě podobným algoritmem jako u přetopeného bytu.
Tady za a) nebo za b) je správně?
Upozorňuji, že na nic jiného se neptám, nechte stranou diskuze, proč má protopeno, správnost koeficientů, teorie o měřících metodách, že stejně je to od příštího roku jinak - nic z toho není předmětem dotazu.
Dobrý den Warewolfe, já bych postupoval tak, že dotyčný zaplatí těch 140% průměru domu a ostatním bych spotřební složku rozpočetl podle náměrů ale bez započítání náměrů dotyčného vlastníka. Ono se sice může také stát, že do těch 140% zase někdo spadně, ale počítal bych tak dlouho až všichni vyhoví této podmínce.
Sleduji již mnoho let způsoby rozúčtování nákladů na teplo pro vytápění a teplou vodu u různých domů i vlastníků. Je to oblast dosti neznámá pro většinu vlastníků bytů a je předmětem mnoha stížností, kritik a odsudků. Největší rozdíly zjišťují v korekcích na polohu bytu v domě, dále zjišťuji, že některé domy mají upravenu limitní vyhláškovou /spodní hranici… –40%/, např. na (-25%). O jiných úpravach se zmiňovat zde nebudu. Pak nastupuje závěrečná fáze vlastního rozúčtování, kde existují různé vlastní algoritmy (výpočtové metody) výpočtu. Převážně každý rozúčtovatel má svůj vlastní algoritmus (je to jeho know how), který Vám samozřejmě nesdělí. Pokud by jste si rozúčtování nechali provést u několika rozúčtovatelů, pak výsledkem rozúčtování budou zcela určitě rozdílné hodnoty nákladů. Proti tomu nelze nic dělat, protože vyhláška neukládá rozúčtovateli použit nějakou „normovou výpočetní metodu“, kterou by bylo asi obtížné zavést do legislativy.Je to na nás, komu svěříme naše rozúčtování. Závěrem ještě poznámku k popisovanému případu; že bytu, který má odchylku od průměru +27% se odečítají neměřené korekční dílky. To je tím, že v domě jsou zcela určitě byty „podvytápěné“, kterým se neměřené korekční dílky dopočítávají do hodnoty (-40%)a ostatním, co jsou v tolerančním poli, se naopak úměrně odpočítávají.Opačný postup je pak u bytů „přetápěných“. Při všech těchto výpočetních korekcích musí být dodržena výše spotřební složky nákladů, ta je limitou, k níž musí dospět souhrn ceny a počtu korekčních dílků v zúčtovací jednotce.
Vladimír B napsal: „Převážně každý rozúčtovatel má svůj vlastní algoritmus (je to jeho know how), který Vám samozřejmě nesdělí.“
První věta je pravdivá. Druhá věta – to je protizákonné tvrzení. Každý, kdo se účastní rozúčtování, má samozřejmě právo být seznámen s pravidly tohoto rozúčtování. Algoritmus musí být natolik určitý a srozumitelný, aby si příjemce služby mohl sám překontrolovat správnost obdrženého vyúčtování ze vstupních hodnot (které má také právo znát). Tvrzení o jakémsi tajemném „know-how“ – to jsou jen kecy a výmluvy.
Upozorňuji, že ve vyhlášce č. 372/2001 Sb. takový určitý a srozumitelný algoritmus není obsažen. Podle vyhlášky tedy nelze rozúčtovat jinak, než pouze podle základní složky (podle započitatelných podlahových ploch) bez použití náměrů indikátorů.
Správně to o pravidlech (algoritmu rozúčtování nákladů) napsal Zdeněk II: „Neřekne-li si o to, pak je zbytečné naříkat, že to nedostal.“.
lake
Pane Werewolfe, přece jen to píšete nesprávně. Napsal jste: „… obě varianty, a) i b) NEMUSÍ být v rozporu ani s metodickým pokynem MMR“.
Možná se domníváte, že metodický pokyn MMR obsahuje nějaký závazný postup pro rozúčtování. Není tomu tak. Metodický pokyn MMR je pouze kus papíru, na kterém jakýsi ministerský ouředník popsal subjektivní nápady, názory a náměty party ministerských ouředníků. Nemá to žádnou právní závaznost, proto ani nemá smysl zkoumat existenci nějakého „rozporu“.
lake
Ale když to řeknu jinak, výsledkem úprav výpočtu MUSÍ být, že nikdo nepřesáhne 40%. Ale jakým způsobem se toho má přesně docílit, není přesně určeno. To co má navíc ten co přesáhl může dostat ten, co má nejmíň, může se to rozprostrit mezi ostatní podle náměru, metrů, podle hmotnosti osob, žijících v bytě, jakkoli, jak je to vlastníky schváleno. Je to už přesnější?
Zcela jak píše p. Werewolf. Algoritmus podle vyhlášky je následující:
Rozúčtuji libovolným způsobem. Pokud jsem v mezích, skončil jsem. Pokud nikoliv, vrátím se na začátek.
Pozorování: Není garantováno, že skončím.
Tak doufáme, že nám potom dáte informaci jak dopadlo vaše udání na váš výbor o tom, že je celé vyúčtování s použitím vašich indikátorů neplatné jak popisuje výše pan lake. Budete požadovat vyúčtování jen podle základní složky (započitatelných podlahových ploch) ? Budu čekat jak nás nejpozději v dubnu 2016 budete informovat. Tipnu si, ale na mrtvého brouka :-)
Zeptam se ještě na toto.Představme si příklad, kdy je v domě 10 bytů o různých velikostech. 9 bytů bude mít průměr rovných 100% a desátý třeba 160. Těch 20% se rozdělí mezi ostatní rovnoměrně, podle podílů, nebo toto není záležitostí legislativy, ale dohody vlastníků?
Máte patrně jinou učebnici matematiky, když s jistotou tvrdíde, že to není možné. Je snad samozřejmě, že pan Wer.. údaje ve svém příkladu uvádí před započetím úpravy výpočtové metody, kterou musí rozúčtovatel provést, protože došlo k překročení přípustné hodnoty u jednoho bytu.
Milý pane Vladimíre,
kdybyste se podíval do vaší učebnice matematiky, věděl byste, že zadání pana Werewolfa je matematický nesmysl. Pan Werewolf neuvádí údaje před započetím úpravy výpočtové metody, jak se mylně domníváte. Pan Werewolf uvádí údaje zcela smyšlené, matematicky nemožné, které nemohly v žádném domě nikdy nastat.
Průměrný náklad na 1 m2 se počítá za celý dům. Jestliže údajně existuje byt s náklady nad průměrem domu (prý 160% průměru), pak musí nutně existovat alespoň jeden byt (či více bytů) s náklady pod průměrem domu.
Nemůže tedy být pravdivé tvrzení pana Werewolfa, že zbylých 9 bytů je právě na průměru domu.
K tomu nepotřebujete učebnici matematiky, abyste věděl co je to průměr. Úplně postačuje zdravý selský rozum…
lake
Samozřejmě pravda. Ale kdybych rovnou řekl, že 8 má 100%, 9 má 160% a 10 má 40%, byla by původní myšlenka rovnou smetena, protože by přebytek samozřejmě dostal devátý :)
Je to v praxi případ téměř neskutečný, ale budiž, aby mělo 9 vlastníků bytů stejnou průměrnou hodnotu nákladů při různých plochách a poloze bytů. Pro vysvětlení je zde možno příjmout dvě varianty tohoto případu. a) Byty mají stejnou velikost vytápěných ploch a tudíž i stejou základní i spotřební složku nákladů. Pak se těch 20% z bytu č. 10 rozdělí rovnoměrně mezi byty č. 1 – 9.
- Byty mají rozdílnou velikost vytápěných ploch a proto mají rozdílné náklady základní a spotřební složky. V tomto případě se náklady /ze 20% bytu č. 10/ rozdělí nerovnoměrně a to v závislosti na velikosti spotřební složky. Je to podivné, ale je to tak – zpracováno podle mne známého výpočtového algoritmu nejmenovaného rozúčtovatele.
Vladimír B uvádí dvě varianty, ale neuvedl jasně, že těch variant může být třebas pět, deset či dvacet. Je možno vymyslet si libovolné množství různých vzájemně odlišných variant. Rozhodující je pouze jaký konkrétní postup (algoritmus) rozúčtování si schválili vlastníci jednotek v konkrétním domě.
Může tedy existovat i ta varianta, že se žádná korekce nekoná a dotyčný vlastník uhradí náklad ve výši 160% průměru. A bude to v souladu se zákonem.
Soudím, že vymýšlet všechny možné varianty nemá žádný smysl. Je třeba tazateli říci jasně, že vyhláška č. 372/2001 Sb. neobsahuje vůbec nic o tzv. „úpravě výpočtové metody“ zmíněné v § 4. A navíc – vlastníci nemají dokonce ani povinnost neurčitou vyhlášku dodržovat. Ono to ani nejde, když žádný postup (algoritmus) neobsahuje.
lake
Pane Werewolfe,nesdílím názor, že vám někdo je schopen poradit zcela konkrétně na váš dotaz, neboť kromě vámi uváděné vyhlášky je zcela logické, že každé SVJ si musí konkrétní pravidla rozúčtování nákladů na teplo poskytované k vytápění v domě projednat a schválit vlastníky jednotek a to podle mého názoru všemi vlastníky jednotek. Pokud vám kterýkoliv subjekt takové rozúčtování této služby provádí, pak zřejmě má své vlastní pravidla, která se patrně ani nesnažil komukoliv objasňovat, k vypracovávaným vyúčtováním žádné vysvětlivky nepřipojuje a tudíž je logické, že pokud vlastníci jednotek jako příjemci takové služby toto akceptují bez protestů, pak mají lidově řečeno smůlu. Zastávám názor, že jestli něco člověk chce, tak si o to musí dokázat také říci. Neřekne-li si o to, pak je zbytečné naříkat, že to nedostal.
Zdeněk II
Poslední komentáře