Úhrada záloh na služby - majitel + osoby užívající jednotku?
Dobrý den,
chtěla bych vás požádat o radu. Když dcera obdržela darem od svých starých rodičů jejich byt v Praze, který je součástí SVJ, s podmínkou věcného břemene na dožití rodičů v bytě. V bytě tedy nadále žijí rodiče a mají tam trvalé bydliště. Dcera má trvalé bydliště v jiné části Prahy, kde platí veškeré poplatky za služby. SVJ nyní chce platit poplatky jak za rodiče, tak za dceru, i když v bytě nebydlí, nezdržuje se tam, netvoří odpad apod., a to proto, že je majitelem bytu, a SVJ se odkazuje na své stanovy, které členové odsouhlasili. Ve stanovách se ale píše pouze o povinnosti majitele bytu „oznámit počet osob, které mají v bytě domácnost; a počet osob, které v jednotce bydlí po dobu minimálně 3 měsíce v kalendářním roce“ dále se v bodě Zálohy na služby zajišťované SV: „za služby zajišťované SV hradí vlastníci bytových jednotek ve výši odvislé od počtu osob užívajících jednotku“. Znamená to tedy, že by se opravdu mělo platit za 3 osoby (osoba, která byt vlastní, nebydlí tam, nemá tam trvalé bydliště ani nic, + 2 osoby, které tam mají hlášeno trvalé bydliště)? Moc děkuji za odpověď a vysvětlení
Dobrý den Kateřino, vlastník jednotky (tedy dcera) by měla napsat dopis přibližně tohoto znění a poslat ho doporučeně na adresu společenství:
Vážení statutární zástupci společenství vlastníků doplňte, dle § 1177 zákona č.89/2012 Vám sděluji následující:
Já, jméno a příjmení, bytem adresa pobytu dcery jsem se stala dne datum z KN vlastníkem bytové jednotky označení bytové jednotky nejlépe také z KN ve společenství vlastníků doplňte.
Počet osob, které mají v bytové jednotce domácnost je 2
První osobou je Jméno a příjmení, bytem adresa bytové jednotky.
Druhou osobou je Jméno a příjmení, bytem adresa bytové jednotky.
Dle stanov společenství Vám nadále sděluji následující:
Dle článku stanov doplntě příslučné čísla článku stanov je počet osob, které v jednotce bydlí po dobu minimálně 3 měsíce v kalendářním roce 2.
Dle článku stanov doplntě příslučné čísla článku stanov je počet osob užívající jednotku 2.
Případné námitky mi sdělte písemně na mojí adresu, včetně odkazů na stanovy či zákoné předpisy.
S pozdravem …
Pan roztomily uvádí odkaz na § 1177 NOZ. To by ovšem bylo použitelné jedině tehdy, jde-li o dům rozdělený podle NOZ a jde-li o SVJ(2012) podle NOZ!
Nedoporučuji tazatelce uvádět jakýsi počet osob, které mají v bytě domácnost. Pan roztomily radí nesplnitelnou věc. Pojem „mít v bytě domácnost“ je neurčitý a není definovaný v žádném celostátně platném předpisu. Nemůžete pravdivě oznámit něco, když nevíte co.
Dále pan roztomily radí oznámit „počet osob, které v jednotce bydlí po dobu minimálně 3 měsíce v kalendářním roce“. Pro pořádek opět uvádím, že vlastník jednotky(1994) v SVJ(2000) takovou povinnost nemá, pokud není uvedena ve stanovách.
A i kdyby šlo o SVJ(2012): Uvědomte si, že tento počet se nepoužívá k ničemu. Ani k rozúčtování služeb podle zákona č. 67/2013 Sb. Jde o nějaké jiné číslo a není zřejmé co s ním bude SVJ dělat. Zákon č. 67/2013 Sb. totiž stanoví pro rozúčtování služeb počet osob žijících v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.
Vlastnice bytu by si měla v první řadě prostudovat pravidla rozúčtování, platná v domě kde vlastní byt. Jedině z těchto pravidel zjistí co vlastně má společenství hlásit.
lake
Pane lake, zřejmě jste si důkladně nepřečetl původní dotaz. Souhlasím s Vámi že neexistuje přechodné ustanovení ze kterého by bylo možné dovodit že stará SVJ se řídí NOZ. Ale nevidím důvod proč by to tazatelka nemohla uvést v dopise i kdyby to bylo nadbytečné. Můžete přeci oznámit že počet osob které mají v bytě domácnost je 2. Ať výbor společenství prokáže že to není pravda a předloží argumenty proč to tak není.
Ano radím oznámit i „počet osob, které v jednotce bydlí po dobu minimálně 3 měsíce v kalendářním roce“ protože tuto povinnost mají ve stanovách. viz. původní dotaz tazatelky
Radím i oznámit „počet osob užívající jednotku“ protože i tento termín mají použitý ve stanovách a zřejmě dle něj něco rozúčtovávají. Jak ho mají ve stanovách nevím, zřejmě to bude počet osob žijících v jednotce dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.
Pochybuji že SVJ tazatelky má zpracovaná pravidla rozúčtování. Takže Vaše rada je sice správná ale pro tazatelku bude dost nepoužitelná.
My máme stejný případ, ale nikdy by nás nenapadlo počítat vnučku jako osobu vlastníka, která žije v bytě. Prarodiče jsou vlastně nájemníci, i když s nimi nebyla sepsána smlouva, ale jsou v postavení, že mají nárok na dožití. Je to samozřejmě uvedeno v katastru nemovitostí (věcné břemeno) u příslušného bytu. Ve stanovách je napsáno, že se má oznámit počet osob, které mají v bytě domácnost. Je to podle starého ObčZ, kde domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a hradí náklady. Vnučka tuto podmínku nesplňuje. V NOZ, jak jsem se dočetla, tento pojem domácnost není popsán. Druhá podmínka, že tam žijí déle než 3 měsíce 2 osoby prarodičů, je snad splněna. Změna vlastníka a povinnost nahlásit počet osob byly v případě vaší dcery jako vlastníky dodržena. Ve stanovách by spíše měla být jen ta druhá povinnost.
Povinnost nahlásit počet členů domácnosti podle NOZ je nesplnitelná, protože NOZ nestanoví co znamená domácnost a co znamená „mít v bytě domácnost“.
I kdyby vlastnice bytu nějaké číslo nahlásila zcela podle své úvahy, nelze tento údaj použít pro rozúčtování služeb. Jednak nic takového nestanoví žádný celostátně platný předpis, jednak to nestanoví ani stanovy SVJ v domě tazatelky.
Pro úplnost podotýkám, že podle zrušeného zákona č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník byly členy domácnosti ty osoby, které společně uhrazovaly náklady na životní potřeby. Při tom se vůbec nezjišťovalo, zda tyto osoby spolu žijí či nežijí v jednom bytě.
lake
Moc Vám všem děkuji za odpovědi, pořád z toho nejsem ještě úplně moudrá a s paní předsedkyní to bude asi boj, je zvyklá, že ti 80-ti letí stařečkové nekladou odpor a platí vše o co si jim řekne, o tom, že nemají žádná potvrzení o úhradě ani nemluvím. Pojem domácnost je sice v českých zákonech často užívána, nicméně její definice byla pouze v již neplatném občanském zákoníku. Dočetla jsem se v NOZ, že ve své důvodové zprávě uvádí, že „pojem domácnost není subjektem práva, je to však výraz v právním řádu užívaný, zdomácnělý, a v celku jednoznačně definovatelný“. Takže bychom to asi měli brát v mém případě jako 2 osoby v domácnosti, chápu-li to správně. A u povinnosti ze stanov „za služby zajišťované SV hradí vlastníci bytových jednotek ve výši odvislé od počtu osob užívajících jednotku“ jsem opět nenašla definici „osoby užívající jednotku“ ale prý se jedná o „nájemce“, což asi nebude se svými rodiči sepisovat nájemní smlouvu, aby jí hradili nájemné. Myslíte, že by v tomto případě mohla být řeč o „přenechání bytu vlastníkem jednotky k užívání jiné osobě“? což by např. výpůjčkou bylo možné bezúplatně a tím že je stanoveno věcné břemeno na katastru na dožití, tak je to vlastně i termínovaná výpůjčka. Ale pořád z toho chápu, že majitel bytu by měl hradit jen za osoby, které v tom bytě bydlí.
Podle našich stanov vlastník bytu nehlásí počet osob, které mají v bytě domácnost, ale počet osob v domácnosti vlastníka bytu, což je údaj, který s předmětným bytem nijak nesouvisí (kromě toho, že je nedefinovaný).
U nás v SVJ by ji tato povinnost nevznikla. Právě proto, že se v jednotce během roku nezdržuje více jak 3 měsíce.
ale předsedkyně argumentuje, že je majitelem bytu a tudíž jí nic jiného nezajímá, prostě zaplatit za 3 osoby, ať bydlí nebo nebydlí. Prý by to ale podle ní bylo jiné, když by z rodičů udělala nájemníky, ale to už nechápu vůbec. Nevím, zda toto může SVJ požadovat vzhledem ke znění stanov
Rozúčtovávat cokoliv podle počtu osob je šílenost. Ale jestliže je v těch stanovách jasně napsáno „za služby zajišťované SV hradí vlastníci bytových jednotek ve výši odvislé od počtu osob užívajících jednotku“, tak se prostě bude rozúčtovávat podle těchto osob. Otázka zní, kdo je „osoba užívající jednotku“?
Jsou to rozdílné věci, nesouvisející a v příspěvku jde o to první – v případě vzniku nového vlastníka je třeba stanovit kolik bude platit za služby jejichž spotřeba závislá na počtu uživatelů bytu jako např. studená nebo teplá voda. Nahlášený počet pak násobí nějakým průměrným měsíčním nákladem spotřeby jednoho uživatele dané služby a tato výše bude vyměřená jako první záloha. Ve vyúčtování SV a TUV nebude samozřejmě rozúčtovat podle počtu osob ale podle odečtů měřáků a podle vyhlášky. Takže se jedná o kalkul rozpočtový a ne rozúčtovací. Stanovit (průměrný) počet uživatelů jednotky (v bytě bydlí a odběratelem dodávek služeb) k tomu stačí „selský rozum“ bez právní definice (nebydlící vlastník v bytě se nezapočítá do počtu uživatelů bytu)!
Nabízím Vám ještě tento pohled na věc: Zákon 67/2013 Sb. přesně definuje, kdo je plátcem služeb viz § 2, g) osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb
- nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
- vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.
Z Vaší informace plyne, že někdo zdědil byt, stal se jeho vlastníkem, ale přenechal ho nájemci (manželům), kteří mají v bytě rodinnou domácnost (podle NOZ, který u manželů tento pojem používá). Služby např. u používání výtahu, za spotřebu elektřiny ve společných prostorách, odpad… (viz stanovy SVJ, pokud tam ne, tak platí pravidla v zákoně výše uvedeném) budou tedy rozúčtovány na nájemce (v tomto případě 2 os.) a podle počtu dalších osob žijících nepřetržitě v bytě nejméně po dobu delší než 2 měsíce. Může to být někdo ze širší rodiny nebo třeba podnájemník… jedno kdo. Tento někdo se stává po 2 měsících nepřetržitého bydlení s nájemcem v bytě další osobou pro rozúčtování služeb, obvykle na celý rok. To lze však omezit na platbu jen za konkrétní období, když vlastník hlášením „statutárnímu orgánu společenství“, sdělí, kdo v bytě bydlí, od kdy do kdy, přesně označí dobu, po kterou další osoby, které čerpali služby, v bytě bydleli. Platí pak za služby pouze určitý díl z roku. Tato situace u zmíněného dotazu nenastala, protože vnučka bydlí jinde, jezdí jistě během roku jen na krátké zdvořilostní návštěvy.
Pokud by k nájemníkům vnučka (ač vlastník) ale dojížděla nepravidelně nebo jiná osoba) a v bytě by s přestávkami bydlela během roku v součtu déle než 3 měsíce, jak to uvádí NOZ § 1177, tak by se po uplynutí této doby měla podle NOZ stát tato bydlící a služby spotřebovávající osoba další osobou pro rozúčtování služeb. Tak si to aspoň překládám.
V bytě vlastníka v dotazu bydlí v kalendářním roce 2 osoby v nájmu, tak budou služby rozúčtovány pouze na tyto 2 osoby. Tak by to mělo správně být. Voda, teplo se u nás v SVJ účtuje podle měřáků spotřeby podle podílu jednotky na celkové spotřebě domu, to s počtem obyvatel bytu nesouvisí.
Pokud ale mezi sebou vlastník bytu a zde bydlíci osoby nemají smlouvu o najmu, lze opravdu na počet osob pro rozuctovani služeb nahlížet podle par. 2 g zak. 67/2013 Sb. jako na vlastníka a s nim dlouhodobě bydlíci osoby, i když vlastník v bytě ve skutečnosti nebydlí (vlastník ale hradí služby SVJ). Doporučuji udělat formální smlouvu o najmu a hradit jen 2 osoby jako nájemníky než osoby 1+2, jak to vyžaduje předsedkyně i 2g. Břemeno doživotního bydlení asi automaticky nájemní smlouvou není.
Poslední komentáře