Svolání shromáždění vlastníků jedním členem výboru
Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda-li můžu jako poslední ze tříčlenného výboru společenství (oba kolegové odstoupili) svolat shromáždění vlastníků. Dle § 1207 NOZ svolává shromáždění vlastníků statutární orgán. A ten je usnášeníschopný tehdy, je-li na jednání přítomen nadpoloviční počet jeho členů. Chápu to tak, že když jsem ve výboru nyní sama, mohu svolat sama sebe na jednání výboru a tam odhlasovat program, termín a ostatní náležitosti shromáždění ? Nebo je vše jinak ? Za všechny odpovědi a zkušenosti z praxe předem děkuji.
nehledejte v NOZ, ale ve svých stanovách. Výbor s jedním členem je nefunkční a Vy můžete pouze svolat shromáždění s cílem zvolit nový výbor nebo změnit stanovy a zvolit předsedu SVJ.
Samozřejmě svoláte shromáždění s jediným bodem programu: volba statutárního orgánu. Nemůžete nechat společenství bezprizorní. Nebo snad máte tak aktivn členy, že shromáždění svolají sami? Domnívám se, že asi těžko.
Pokud v tříčleném výboru zůstal jen jeden člen (já), je tento výbor bezpochyby neusnášeníschopný – viz § 156 odst. 1 OZ. Ptám se tedy, zda-li je legitimní, když neusnášeníschopný výbor na svém jednání rozhodne o svolání shromáždění ?
Není to jasné. Četl jsem rozsudek, kdy soudce řekl, že poslední člen výboru jednal v zájmu společenství a zachraňoval situaci, když schůzi svolal a soud schůzi nezneplatnil – i s ohledem na povinnost svolat schůzi nejméně jednou ročně a schůze v daném domě nebyla přes 15 měsíců.
Šlo totiž o jediné pochybení, ostatní kroky při svolání schůze byly procedurálně bezvadné. Poslední dobou se mi zdá, že nejnovější judikatura je velmi benevolentní (překvapivě) a vlastníkům tedy nepříznivá (ve smyslu, že soudy poslední 2 roky ve velké míře zamítají žaloby na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění).
Ale doporučuji raději sehnat přes 1/4 podpisů a svolat shromáždění nikoli jako „poslední mohykán z výboru“, ale svolat schůzi těmito vlastníky.
Pokud jste zůstala sama je výbor neusnášeníschopný, viz § 156 odst. 1 OZ
Je-li orgán kolektivní, rozhoduje o záležitostech právnické osoby ve sboru. Je schopen usnášet se za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů.
Pro svolání shromáždění bych spiše postupoval dle věty poslední za středníkem § 1207 odst. 1
Statutární orgán svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Statutární orgán svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníků sami.
Ještě doplním, že asi nejsprávnější by byl postup dle § 165 OZ
Nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání
Doporučuji postupovat dle NOZ. Nechť schůzi svolá dostatečný počet členů (to asi znamená, ať se pod pozvánku podepíší). Jinak by mohl soud usnesení (volbu) zneplatnit. Dokonce se domnívám ,že by musel.
Pokud se dostatečný počet hlasů ke svolání nenajde a volby neproběhnou, tak zkuste hledat zde v diskusi vlákna na podobné théma.
Dle toho, co zde v diskuzi zaznělo a dle ustanovení NOZ se domnívám, že správný postup je následující : Abych naplnila požadavek péče řádného hospodáře, nejprve se pokusím svolat SV tak, že shromáždím podpisy 1/4 všech vlastníků. A pokud se mi to nepovede, obrátím se na soud s návrhem na dočasné jmenování člena výboru s tím, že statutární orgán nemá dostatečný počet členů k rozhodování a svolání SV dle § 1207 není reálné. Takto mi to celé dává smysl, i když je to zjevně časově náročný postup.
Ano, Vámi avizovaný postup bude asi nejvhodnější, sice to bude „běh na dlouhou trať“, ale budete mít jistotu , že postup nebude v budoucnu rozporován.
Jinak mě ještě napadlo, pokud neplynula lhůta dle § 160 OZ:
Odstoupí-li člen voleného orgánu ze své funkce prohlášením došlým právnické osobě, zaniká funkce uplynutím dvou měsíců od dojití prohlášení
a Vaše stanovy umožnují postup dle § 246 odst. 2 OZ
Neurčí-li stanovy jinak, mohou členové volených orgánů spolku, jejichž počet neklesl pod polovinu, kooptovat náhradní členy do nejbližšího zasedání orgánu příslušného k volbě
zkusit tento postup.
Pro zajímavost. Kolik vás v domě je schopných ? Schopný může být i vlastník dost nad 70 let. Z jiných oblastí je dost příkladů.
V každém případě vysvětlete lidem, co to znamená, když nefunguje výbor společenství. Co z toho plyne pro podpisy faktur (minimálně zálohy a doplatky vodárnám, popelářům, energetikům), objednávání oprav (zvonky, zámky), sledování dlužníků. Tuší, že je něco takového jako faktury služeb ? Když ne, tak spadne dům na hlavu a odpojí vodu, nebudou odvážet odpadky, nebude se svítit v domě i když v bytech ano.
Omlouvám se, ale ne úplně jsem zřejmě pochopila Váš dotaz. Jak se dá zjistit, kdo je schopný a kdo ne ?
Tazatelko, chtěl jsem předešlým příspěvkem říci, že kdo není oficiálně a neoficiálně nesvéprávný. A má pochopitelně chuť to dělat.
Když může někdo v seniorském věku být poslancem, senátorem, velkovelvyslancem, presidentem, tak proč by jeho vrstevník nemohl být členem výboru.
V zákoně to je stanoveno uhlazeně. Neznám zpaměti NOZ, ale (asi) na rozdíl od vás vím, že ustanovení o tom, kdo může být členem voleného orgánu, v NOZ je. Takže jsem ho pro vás specielně hledal.
Přečtěte si tedy
§ 152
§ 155
§ 159
a specielně
§ 1205 Orgány společenství vlastníků
Jinak už nevím, jak bych poradil.
Poslední komentáře