Správní poplatek za změnu výše záloh
Zdravím! Co si myslíte o správním poplatku 150 Kč, který správce požaduje za každé druhé a další nové vystavení předpisu záloh (jednou ročně zdarma, každý další za poplatek), tedy i např. při změně počtu osob, což spadá pod zákonnou oznamovací povinnost vlastníka. Poplatek je uveden v příloze příkazní smlouvy mezi externím správcem a SVJ. Podle mého názoru, když je tento poplatek takto ve smlouvě, tak by měl být hrazen z rozpočtu SVJ, nikoli přímo vlastníkem. Odmítl jsem poplatek zaplatit a výbor se chystá vydat vlastní sazebník pro SVJ, který okopíroval ze sazebníku z příkazní smlouvy. (Poplatek tedy bude „legálně“ přenesen na vlastníka.) Ve stanovách SVJ je schované nenápadné ustanovení, že „společenství může vydat ceník“. Za společenství jedná výbor, mohl by tedy ceník vydat výbor? Nebo by mělo ceník schválit shromáždění, jelikož jde vlastně o analogii příspěvku na správu domu a ty má schvalovat shromáždění?
Když dojde k navýšení počtu osob v jednotce a vlastník měl nastavené zálohy nízko, pak je vlastně poškozováno SVJ, jelikož na zálohách může vybrat méně, než je celková spotřeba domu. Vlastník poctivě oznámí zvýšení počtu osob, ale pochopitelně poplatek za vystavení nového předpisu záloh odmítne zaplatit. SVJ mu nevystaví předpis záloh s vyššími zálohami, jelikož vlastník nezaplatil správní poplatek.
Správce vysvětluje, že je „zavalen masou požadavků vlastníků, zejm. z řad pronajímatelů, kteří třeba dvacetkrát do roka oznamují změnu počtu osob a chudák správce nedělá nic jiného, než že se věnuje vystavování nových předpisů záloh a je takto nadměrně vytížen prací“. (Slova zaměstnance správce, statistiku o počtu takových požadavků ovšem nepředložil.)
Já si myslím, že vystavování předpisu záloh je v zájmu všech vlastníků, v zájmu SVJ, a nejen v individuálním zájmu toho jednoho vlastníka. Tyto náklady na vlastní správní činnost už vlastník uhradil ve formě pravidlených příspěvků na správu a nemělo by být podmíněno provedení podobného úkonu zaplacením správního poplatku. I kdyby správce měl „navýšené náklady“, měl by výši nákladů prokázat a požadovat jen účelné a nezbytné náklady (např. hodinová mzda zaměstnance, počet potvrzení, které je zaměstnanec schopen za hodinu vystavit je odhaduji 6–7, pokud je jeho hodinová mzda 150 Kč, pak by potvrzení mělo stát 20 Kč).
Sdílím další informace.
Správce posílá nový předpis vždy poštou (obyčejně) při individuální žádosti (jelikož každou žádost schvaluje představenstvo). Při hromadné změně např. po zvýšení „dlouhodobé zálohy na opravy“ roznáší správce po bytech proti podpisu, ale koho nezastihne, pošle se opět poštou (obyčejně). Poštovné přitom správce přeúčtuje SVJ. Poplatek 150 Kč je však jeho příjem.
Jaké má podle vás správce náklady spojené s vystavením nového evidenčního listu, když i poštovné přeúčtovává SVJčku?
Jak se v kontextu této informace díváte na poplatek 150 Kč, který po vlastníkovi požaduje a bez jehož zaplacení evidendční list nevystaví?
Lze i v tomto případě správní poplatek obhájit?
Kdyby správce posílal předpisy e-mailem, což vím, že někteří správci dělají (a chtějí pak třeba poslat oskenované zpět s podpisem). Pak by ani nevznikla práce spojená s nutností vložení do obálky a odnesení na poštu.
Myslim že se snažíte řešit neřešitelný – správce správní poplatek obhajovat nemusí. On ho stanoví, SVJ na něj přistoupí, nebo nepřistoupí a změní správce.
Berte to třeba tak, že na vystavení evidenčního listu už přece jen musej bejt nějaký znalosti, něco novýho se tvoří a chvíli to fakt trvá. Na katastru máte dávno existující výpis z LV vytištěnej za minutu a vyflajznete stovku, a hádat se můžete akorát s parlamentem…
Jako jo, váš správce je drahej už v základu a viditelně zkouší co eště vydržíte navíc, ale to nevyřešíte tady. Zkuste zjistit jaká je ve vašem regionu konkurence, přesvědčete lidi v baráku že změna správce stojí za to. Jinudy asi cesta nepovede.
Pokud jste teda nešlápnul do houna a nekoupil byt v baráku, kde je statutárem, správcem a majoritním vlastníkem nějaký velký družstvo. To pak leda zdrhat, dokud je čas, protože tam to většinou řešení nemá.
Ještě by mě zajímalo, když tedy vlastník poctivě oznámí navýšení počtu osob a současně na tom formuláři požádá o navýšení záloh, SVJ toto proignoruje (nevystaví nový zálohový list), jestli může vlastník od následujícího měsíce posílat na účet SVJ vyšší částku odpovídající celkové záloze, kterou požadoval? Např. záloha na všechny služby podle aktuálního vystaveného předpisu činí 1000 Kč, vlastník požádal o navýšení na 2000 Kč.
SVJ nezareagovalo (resp. předseda výboru sdělil, že musí nejprve vlastník uhradit správní poplatek a až poté se bude výbor žádostí zabývat).
Může vlastník začít samovolně platit 2000 Kč?
Podle mého názoru, kdyby začal platit méně, bude dlužníkem. Kým ale bude, začne-li platit více?
V tomdle vám těžko někdo odpoví, co konkrétně udělá váš správce. U nás jsme radši když někdo začne platit víc i bez vystavenýho předpisu, stalo se že chlapíkovi přijela na 14 dnů početnější návštěva, tak volal že ten měsíc radši hodí o litr víc, prostě měl pak větší vyúčtovanou zálohu a nešel do nedoplatku, takže u nás žádnej problém. U vás vidim tři možnosti:
A. Společenství bude dělat mrtvýho brouka a ve vyúčtování vám normálně započte zvýšený zálohy podle rozpisu, kterej bych doporučoval prokazatelně na SVJ dodat
B. Společenství si strhne z první navýšený platby správní poplatek, vystaví novej předpis a do vyúčtování zahrne jenom zbytek. To se pak s nima budete těžko dohadovat o vrácení
C. Společenství každej měsíc pošle přeplatek zpátky na účet ze kterýho platba přišla. Udělal by to jenom magor ale podle toho co píšete tak tam asi úplně normální nejsou
Vzhledem k tomu že už je listopad tak bych zvážil i možnost uložit si ty dva litry do strožoku na nedoplatek z vyúčtování a požádat o změnu předpisu až prvního ledna s tím že teď jenom hlásíte změnu počtu osob a o změnu předpisu výslovně nežádáte. A pak už to bude další rok a tudíž snad bez poplatku.
Já si nemůžu pomoct, ale podobná SVJ zbytečně riskují. Tohle prostě hraničí s imbecilitou u odpovědných osob. Pokud SVJ nezvýší zálohy, ačkoli vlastník požádal (upřímně každý, kdo poctivě nahlásí zvýšení osob zasluhuje metál, lidé spíš počty osoby ponižují, aby platili méně za výtah a elektřinu), velmi pravděpodobně mu vznikne nedoplatek. Očekávám, že dané SVJ nebude mít v pořádku formální náležitosti vyúčtování. Vlastník ho reklamuje a dokud SVJ reklamaci nevyřídí (čehož nepochybně nebude schopno), není povinen nedoplatek zaplatit, dokud neobdrží řádné vyúčtování. A ještě může vůči SVJ legálně uplatňovat pokutu 50 Kč denně, dokud neumře nebo nespadne dům (bezpracný zisk 18000 Kč, který může každý rok žalovat a ještě vydělá na nákladech řízení). Jediné, co si musí vlastník pohlídat jsou formální kroky, tedy aby poslal oznámení o změně osob s žádostí o navýšení záloh s dodejkou a na adresu sídla SVJ, nikoli na adresu správce.
Váš vztah ke správci neexistuje.
Váš vztah je pouze vztahem člena v rámci Společenství.
Pokud Společenství má potřebu upravit financování musí tuto potřebu „zavést“ jako normální položku nákladů pro všechny členy, kterou následně využije v případě aktuální potřeby a účetně doloží. Pochopitelně musí projít schválením Shromáždění, se zdůvodněním potřeby a opravnění.
takže ovce si odsouhlasili stříhání i bez svého schválení. Jedinou obranou je obejít si vlastníky, dostat je na svoji stranu a na shromáždění si odhlasovat, že takové „ceníky“ lze zavést jen se schválením shromáždění a to každé položky. Také bych se snažil zrušit platby za osobu. Tento nesmysl zbytečně zatěžuje správce a následně zdražuje jeho služby a je velmi špatně vymahatelný a průkazný. Staré dobré placení podle podílu nemá chybu.
Když je ve stanovách větička „společenství může vydat ceník“, o co opíráte váš názor, že ceník musí schválit shromáždění? Za právnickou osobu jedná statutární orgán. Myslím, že ve spolcích běžně předsednictvo spolku nějaké interní sazebníky vydává, nebo se pletu? Můžete se opřít o konkrétní paragrafy zákona, že ceník musí projít schválením shromáždění, když stanovy toto nepožadují?
Osobně si myslím že nadměrnej počet předpisů plateb je nadstandardní služba poskytovaná konkrétním vlastníkům správcem, kterej je včetně cen schvalovanej shromážděním (§1208/h NOZ). Náklady na upomínky jsou příslušenstvím (konkrétní) pohledávky (§513 NOZ).
O způsobu rozúčtování pak rozhoduje SVJ podle §3/2 zákona 67/2013 Sb. Podle mýho SVJ žádnej ceník ani sazebník vydávat nemusí, jako ho nevydává u vody nebo společný elektriky. Shromáždění schválí smlouvu se správcem včetně ceníku a způsob rozúčtování u nadstandardu podle skutečný výše.
Ještě se zeptám, v případě koupě bytu – oznamujete nabytí a v jeho rámci žádáte o nastavení výše záloh. Má to správce považovat za první žádost v roce? Nebo toto se do počtu žádostí nepočítá?
V úvodním příspěvku píšete o poplatku za vystavení předpisu. Při oznámení o koupi správce vystaví předpis a každý další už je podle toho co jste napsal druhý za poplatek. Záleží asi na přesný formulaci v ceníku :-)
„druhá a další individuální změna záloh v předpisu pravidelných měsíčních plateb na žádost vlastníka v daném roce“
Je tedy oznámení nabytí, když v jeho rámci žádáte o nastavení výše záloh nultou nebo první žádostí. Má to správce považovat za první žádost v roce? Nebo toto se do počtu žádostí nepočítá?
Formulace v ceníku Vašeho správce je velmi zajímavá a dá se vyložit více způsoby.
Obecně to, že každý měsíc nahlásí vlastník jiný počet osob, ještě neznamená, že žádá zároveň o změnu předpisu záloh. Vlastník splnil svou zákonnou povinnost oznámit změnu počtu osob, ale změnu výše měsíčních záloh třeba vůbec nepožaduje. Možná by se za vyžádanou změnu dalo považovat nahlášení jiného počtu osob v případě, že měsíční záloha je dle Vašich stanov určena ve smyslu „x Kč na osobu“.
Oznámení o nabytí není žádná žádost vlastníka o změnu předpisu plateb – nelze změnit něco, co ještě vůbec neexistuje. Ve své podstatě zde existuje pouze zájem o vystavení předpisu plateb ze strany společenství vlastníků – vlastník je povinen hradit zálohy dle předpisu záloh, takže je pouze v zájmu SVJ mu předpis předat.
Můžeme se zaměřit na formulaci „na žádost vlastníka“. Prvním pohledem na věc je, že každý vlastník má možnost jednou požádat o individuální změnu předpisu zdarma. To znamená, když bude mít v kalendářním roce jednotka postupně čtyři vlastníky, každý z nich má nárok na jednu individuální změnu předpisu zdarma.
„Druhá a další individuální změna na žádost vlastníka“ rovněž může znamenat ve vztahu k SVJ, které podepsalo smlouvu se správcem, že pouze první vlastník, který požádá o změnu, má tuto zdarma. Kdokoliv další požádá o změnu, vždy bude SVJ fakturována cena za individuální změnu zálohy na žádost vlastníka.
Závěrem bych to shrnul tak, že na Vaši otázku neexistuje jednoznačná odpověď.
Jo tak to je asi jiná. První předpis je první předpis. Pak je první změna a potom druhá změna. Čili podle mýho v roce koupě bytu by měli aplikovat poplatek až na třetí vystavenej předpis, a to ještě jenom pokud k oběma změnám došlo na prokazatelnou a výslovnou žádost vlastníka.
Tento argument se mi moc nezdá.
Píšete, že vystavení předpisu záloh je služba. Pak by ale bylo dle § 3 zákona 67/2013 Sb bylo nutné, aby o této nové službě rozhodlo společenství. Jinak nemůže jít o službu.
Osobně se domnívám ovšem, že vystavení předpisu záloh ani nemůže být službou ve smyslu zákona 67/2013 Sb., jelikož tento zákon se týká trvale dodávaných služeb do jednotek, nebo do společných prostor.
Vystavení předpisu záloh je podle mého názoru součástí vlastní správní činnosti SVJ ve smyslu § 1180 odst. 2 a NV 366/2013 Sb
Rád si přečtu protiargumenty, téma správních poplatků v SVJ mne zajímá.
Tak především já jsem ovlivněnej tím, jak to u nás historicky probíhalo – my jsme vždycky měli poplatek správci ve službách a na jednotku, už od prvních stanov SVJ z roku 2002 kdy to tam dal původní vlastník budovy. Po účinnosti NOZu jsme se začali pídit po tom jestli je §1180 odst. 2 kogentní a nikdo nám to nedokázal. Takže jedeme na to přiřazení do služeb dál.
Píšete, že „vystavení předpisu záloh ani nemůže být službou ve smyslu zákona 67/2013 Sb., jelikož tento zákon se týká trvale dodávaných služeb do jednotek, nebo do společných prostor“ . Tohle v tom zákoně není. Je tam „poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty“ . To vystavení předpisu klidně může bejt.
Podle §3 odst. 2 zákona 67/2013 Sb. o rozsahu služeb rozhoduje společenství. Podle kvóra ve stanovách se tak dá seznam služeb z §3 odstavce 1 legálně rozšířit nebo zúžit.
Osobně jsem přesvědčenej, že 366/2013 Sb. je lehce chaotickej. Například v §8 je „stanovení … záloh na příspěvky na správu domu a pozemku (a) stanovení záloh na úhrady cen služeb …“ uvedený jako správní činnost stejně jako „vymáhání plnění povinností vůči jednotlivým vlastníkům jednotek“ . Přitom ale náklady na vymáhání jsou odjakživa příslušenstvím pohledávky (teď §513 NOZ).
Ani jedna z těhle položek pak není uvedená v §17 jako náklad správní činnosti. Z toho mi vyplývá, že není ze zákona povinnost je vyúčtovávat na jednotku, i kdyby §1180 odst. 2 kogentní byl.
My jsme v jedný položce dokonce i ten výslovně praštěnej §17 přebili hlasováním. Už jsem tu někde psal, že odečty IRTN prostě na jednotku rozúčtovávat nebudeme, když je v bytě jeden až pět měřáků, externí dodavatel si je účtuje na měřák a tak by každej byt platil dva a půl odečtu namísto skutečnýho počtu. I tohle máme ve službách a na skutečnej počet.
Čili já jsem v rámci dodržení co největší spravedlnosti při kolektivním bydlení pro to, aby v základním poplatku za externí správu byly základní služby co využívají všichni, a pokud někdo správce nadměrečně vytěžuje (teda nad rámec základu), aby si to zaplatil sám, zvlášť když to ten správce legálně podle smlouvy navíc fakturuje.
Jestli jsem vaší úvodní otázku pochopil správně, platíte za externí správu 300 Kč měsíčně a zároveň skládáte zálohu 300 Kč měsíčně. K tomu správce fakturuje podle smlouvy další poplatky vzniklý tím, že si někdo nechá vystavit víc předpisů (pro zjednodušení pro účely týhle diskuze další pravděpodobný poplatky zanedbáme).
A teď mi zkuste odpovědět, který vyúčtování je podle vás správně. Za A: vlastník cep si nechal vystavit druhý předpis v roce a tak má 150 Kč nedoplatek oproti zálohám na vlastní správní činnosti. Za B: vlastník cep si nechal vystavit druhý předpis v roce a tak má všech 100 vlastníků 1,50 Kč nedoplatek. Protože někdo to zaplatit musí.
Na to navazuje otázka druhá. V příštím roce vlastník cep jede podle stávajícho předpisu a po SVJ nic navíc nechce. Přijde mu vyúčtování a má tam na správních činnostech nedoplatek 600 Kč protože se pět vlastníků z baráku zbláznilo a správce vyfakturoval na vystavování předpisů (a dalších smluvně nadstandardních činnostech) 60.000 Kč. Zaplatíte to tak, jak teď chcete aby to vaše zaplatili ostatní?
Jinak řečeno, budete zastáncem §1180 odst. 2 i ve chvíli kdy se to nebude tejkat vás ale jinýho vlastníka co ho třeba chytne rapl a bude tejden nahlížet do dokladů a správce vám za to vyfakturuje třeba 50.000 Kč podle platný smlouvy a na vás připadne pětistovka? Nebo budete chtít ať si to zaplatí ten komik co „nutně“ musel ty doklady zkoumat s lupou v ruce?
Pěkné téma. Takže pak už je třeba zpoplatnit i písemnou komunikaci se členem, i to že to musí statutár číst, včetně vynětí z pošt.schránky, otevření obálky, kdy musí použít vlastní nožík, ........... Natož pak odpověď!
Upřímně? Když vám po vyvěšení infa o nových zákonech na nástěnku za týden přijde pět osmi až desetistránkovejch dopisů o tom jak se vlastníkům nelíbí 80%-ní spodní hranice na teple a vy musíte všem jak debil písemně odpovědět že tam měli jasně napsaný že na to je zákon blablabla, tak i tohle vás napadne. Divíte se?
Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. Kde je nějaká zmínka o o správním poplatku, se ptám mínusovače. Jenomže on to neví, tak mi neodpoví.
Srovnáváte nesrovnatelné. U vody a energie jsou ceny známé, dané dodavatelem, a i jejich rozúčtování na jednotky je také předmětem návrhu tvorby záloh, který schvaluje Shromáždění.
Cenu za sepsání změny návrhu platby změny není možno stanovit jen tak pohledem z okna … jednoho krásného dne, ledaže by to zpracovával notář.
Vlastiks napsal: Srovnáváte nesrovnatelné
To si nemyslím. Podle mýho z tohodle srovnání eště vychází poplatky správce nejlíp.
U elektřiny je známá cena za asi 15 položek, něco se počítá za měsíc a něco za MWh. Spotřeba se na začátku neví, počet osoboměsíců taky ne, čili konečná jednotková cena nejde na začátku ani v průběhu zúčtovacího období ani odhadnout.
U vody to samý. Sice může bejt známá cena za dodanej kubík na fakturačním měřidle, ale nikdo neví kolik kubíků se natočí ani co naměří poměrový vodoměry, takže cena za vyúčtovanou jednotku je známá až na konci.
Ceník správce schvaluje shromáždění. Když třikrát změním předpis, jednu změnu mám zdarma a u dvou vim že budou po stopade, tak vim jistě že za to zaplatim přesně 300 Kč. To samý u upomínek. Můžu to ovlivnit, můžu se podle toho zařídit.
A pokud si budete na upomínky a opakované předpisy chtít tvořit zálohu, společenství vám patrně bránit nebude :-)
Celé je to generální békovina.
Výši záloh není vůbec nutno měnit.
Pokud jakákoli položka nákladů se rozúčtovává, pak k tomu dochází na konci roku, kdy jsou známy jednotlivé náklady.
Pokud jsou „stavy“ obyvatel bytu průběžně „detekovány“, a dojde k odchylce od původně „zvažovaného“ stavu, pak případný nedoplatek, či přeplatek zálohy (např. pokud dojde úmrtí)
bude zjištěn a následně vyúčtován.
(Za co se platí ? To vyúčtování bych rád viděl.)
Vlastiks, proč občas neni možný (a obecně neni vhodný) nechat malý zálohy a čekat na vyúčtování jsem popsal tady (plus další příspěvky v tématu):
http://www.portalsvj.cz/…lad-dle-zosl#…
Kdyby něco nebylo jasný tak klidně položte další dotaz tady a já ho zodpovim ale nechce se mi to opisovat celý znovu ani plevelit kopírováním.
Nikde jsem nepsal že zálohy mají být „malý“,
i když na velikosti nezáleží.
„Problém“ který se tu popisuje jistě nějakou dobu trvá, takže statutáři mají jistě dostatečnou informaci pro nastavení dostatečné zálohy, která by měla s rezervou pokrýt potřeby.
Změna 1× ročně by měla postačovat, a tak nepřetěžovat Správce.
Vlastiks, pokud jediný co jste si z mýho odkazu odnesl byla příležitost fláknout mi ke každýmu příspěvku mínus tak asi nemá smysl s váma diskutovat.
Zákon 67/2013 Sb. statutárům možnost „pro nastavení dostatečné zálohy, která by měla s rezervou pokrýt potřeby“ nepovoluje. A je například vcelku blbost aby všichni platili víc jenom proto že si někdo nastěhuje do bytu přítelkyni s dvěma dětma a je línej nebo škudlivej to nahlásit. Navíc z něj pak statutár musí ten obrovskej nedoplatek lámat, takže zbytečně trpí všichni.
Nikoho nikdy nemínusuji ! Pouze sděluji svůj názor. Stanovení zálohy se provádí s ohledem na budoucí náklady. Pokud je stanovena „s rezervou“ pak při vyúčtování se vrací přeplatek. Nevím proč by ostatní měli platit větší zálohu (a nikde jsem to nepsal !!!), když platí podle počtu osob, které se v jejich případě nemění.
OK tak soráč za osočení :-)
Tak ještě jinak. Píšete o přiměřený rezervě. Kolik to je? 10%? 20%? Víc asi lidi nezkousnou. Takže dobrý, v lednu vystavim předpisy s rezervou 20%. V baráku je 10 lidí, každej spotřeba litr, platí 1200 Kč. Všechno dobrý, v lednu mám přebytek dva litry, v únoru mám přebytek dva litry. V březnu se přistěhujou tři lidi a vlastník je nenahlásí.
Už vám to dochází? V červnu vyšupám rezervy a v červenci nemám na faktury, na konci roku už chybí 6000 Kč. V dubnu udělám vyúčtování, ze kterýho mám devíti vlastníkům vyplatit přeplatky po 2400 Kč = celkem 21.600 Kč. U komika co nenahlásil přítelkyni s dvěma dětma mám nedoplatek 27.600 Kč. No a komik začne brečet že tolik nemá a že chce splátkovej kalendář, a bů a bé.
Takže statutár sice na základě dostupnejch údajů stanovil relativně vysokou rezervu, ale stejně nemá od července z čeho platit faktury a dodavatelé vyhrožujou vodpojením, lidi na něj hned po reklamační lhůtě řvou že chtěj svoje přeplatky, teče střechou ale opravit se nemůže protože se z vybranejch peněz na opravy zaplatila vodu za tři nenahlášený čachtače…
No ruku na srdce, co je proti tomuhle vystavení jednoho mimořádnýho předpisu pro jednoho vlastníka od března na čtyři lidi, i kdyby to bylo za poplatek? Faktury se platí, střecha se opraví, a všichni mají krásný přeplatky. O tom mluvím já. O čem teda vy? Prosím o nástin řešení tohodle modelovýho příkladu.
Pokud je vlastník nenahlásí, pak není co řešit.
Problém budete řešit až zjistíte že Vám chybí peníze, tedy zpětně, a budete požadovat mimořádnou úhradu toho balíku co chybí.
Co uděláte pokud dojde k poklesu čerpání a budou Vám peníze na účtu neúměrně narůstat ?
Asi by to chtělo se vyjadřovat ke konkrétnímu problému, ne k nějakému hypotetickému s katastrofickým dopadem.
Tak teď se v tom ztrácím. Napsal jste:
1. Listopad 2016 – 12:57 – Celé je to generální békovina. Výši
záloh není vůbec nutno měnit.
1. Listopad 2016 – 17:07 – Změna 1× ročně by měla postačovat, a tak
nepřetěžovat Správce. 2. Listopad 2016 – 12:15 – Problém budete
řešit až zjistíte že Vám chybí peníze, tedy zpětně, a budete
požadovat mimořádnou úhradu toho balíku co chybí.
Takže jak? Na začátku roku obvykle správce předpisy změní na základě údajů z roku předchozího a nahlášenejch změn cen od dodavatelů. Podle vašich včerejších slov by to mělo stačit. Dneska tvrdíte že problém začnu řešit až zjistim že mi chybí peníze, když se budu držet příkladu tak ve druhým kvartále. Nebo myslíte v následujícím roce až budu zralej na bankrot?
Budu brát první variantu, naklušu v květnu za vlastníkem, zjistim že má o tři osoby víc a nechám mu vystavit novej předpis na čtyři lidi od následujícího měsíce teda června (§4 odstavec 4 zákona 67/2013 Sb.). Podle vás z něj vyrazím i „mimořádnou úhradu toho balíku co chybí“ – kde k tomu vidíte zákonnej podklad?
V každým případě jsme hezky zpátky u tématu neboli u požadovanýho „konkrétního problému“. Jde o druhý vystavení předpisu v daným roce a správce si v souladu s platnou smlouvou vyúčtuje poplatek. Má ho platit ten co si tam přítelkyni s dětma nastěhoval nebo poměrově i těch devět co žádnou změnu nedělali? To je to o co v tomhle tématu celou dobu běží…
Sakra přestaňte to měnit a dopisovat, než člověk stihne odpovědět tak je tam něco jinýho…
Cena za sepsání změny návrhu platby je cenou smluvní jako skoro všechno v našem zlatém tržním hospodářství a funguje způsobem ber-neber. Správců je na výběr dost a pokud někomu vyhovuje radši platit vyšší paušál co zahrnuje služby co nikdy čerpat nebude a takovejch lidí bude v SVJ většina tak spánembohem.
U nás prostě platí ten co si službu objednal nebo vynutil, koneckonců měl možnost výběr externího správce včetně jeho ceníku svým podílem ovlivnit, případně si dopředu přesně stanovený vícenáklady zahrnout do výše nájemnýho.
Jako pokud vím že budu byt pronajímat třem až pěti osobám tak si nechám stanovit zálohy na pět lidí, hlásím jenom změny v počtu pro rozúčtování (to podle všeho zpoplatněný neni) a pak mám prostě přeplatek a nic navíc neplatim.
O vydání sazebníku se dotaz nezmiňuje,
ale nevydává jej Správce, ani Výbor, ale SVJ,
a schvaluje Shromáždění.
Za právní stránku této aktivity zodpovídá statutární vedení SVJ.
ale spíše bych doporučoval vzít a prostudovat smlouvu mezi vaším SVJ a správcem komplexně. Dnes obecně je takový trend , že se jde po ceně. A tak často vyhraje výběrové řízení ten , který nabídne co nejmenší ceny. A je samozřejmé , že pokud jsou tyto ceny totálně „mimo“ , že to tento správce musí někde dohnat. Apropo nikdo Vám nedá slevu zadarmo. Samozřejmě , pokud poplatek za správu jednotky je vysoký a ještě k tomu správce vymýšlí , jak si svoji odměnu ještě dále podobně absurdními poplatky navýšit , je to hanebnost…
Trošku silný slova o hanebnosti, vašnosto…
Koukněte na to takhle. Správce je požádanej o nabídkovou cenu, spočítá si náklady za standardní úkony pro SVJ a vyjde mu to na 100 Kč na jednotku, což na SVJ nabídne a to na to kývne. Pak se ukáže že v tomhle domečku je to samej neplatič a problém (čímžto se SVJ při poptávce nepochlubilo) a že pracovníci správce musí na tomhle SVJ strávit o polovinu víc času než bylo v kalkulaci.
Takovej správce pak má tři možnosti – vypovědět smlouvu že se mu to nerentuje, zvýšit cenu na jednotku na 150 Kč nebo zavést ceník poplatků za nadstandardní úkony, který vyfakturuje SVJ a to je potom přeúčtuje jenom těm, kvůli kterejm se to prodražuje a který vlastním přičiněním tu práci přidělávají.
Jako vlastníkovi i statutárovi, když nechci smlouvu se správcem vypovědět protože je třeba po letech první dobrej a při standardnim zatížení i levnej, mi teda nejvíc vyhovuje varianta tři, páč i mně se příčí to že by třeba vystavování upomínek neplatičům mělo bejt v ceně správy účtovaný i těm co se nikdy neopozdili s platbou.
Takže já osobně jsem všema deseti pro to, aby základní cena správy obsahovala to co správce dělá pro SVJ a všechny vlastníky s nějakým rozumným rozsahem, a vynucený nadstandardy (upomínky, neustálý změny počtu osob s požadavkem na změnu předpisu apod.) byly fakturovaný jako služba konkrétním vlastníkům a třeba ve vyúčtování jim vyúčtovaný.
Jinak řečeno, radši budu každej měsíc platit stovku a když holt jednou za dekádu něco nezvládnu nebo přešvihnu tak si jednorázově 150 Kč připlatím, než platit měsíčně 150 Kč (teda ročně o 600 Kč víc) a vědět že jsou z tý pádi hrazený upomínky neplatičům a předpisy kšeftařům s věčně se měnícíma nájemníkama co se mi denně smějou na chodbě.
To je rozumný argument. Přidám několik dalších informací o daném SVJ. Odměna správci činí 300 Kč měsíčně, v domě je 100 bytů.
Nevim z jakýho jste regionu a jak se pohybujou ceny konkurence, ale u nás (krajský město na jihu) platíme 120 až 135 Kč měsíčně za jednotku (mam víc bytů) a je v tom všechno kromě upomínek a dalších nákladů na vícepráce při vymáhání plnění povinností vlastníků (žaloby, výzvy, vynucený rozsáhlý kopírování apod.)
(2) Vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendářním roce. To platí i tehdy, přenechal-li vlastník jednotky byt k užívání jiné osobě; v takovém případě oznámí i jméno a adresu této osoby.
Chcete tvrdit, ze menite pocty osob v byte, ktere v nem bydli nejmene tri mesice, vic jak jednou rocne? :-)
Tak si jednoduse nechte vetsi pocet osob az do 31.12. a az pak jej zmente :-)
Ja si myslim, ze jde o urcitou administrativni zatez, nekdo musi vygenerovat novy vymer a pokud to spravcovska firma uctuje, povazuji za celkem korektni, ze poplatek pujde za tim, kdo naklad vygeneroval…
Poplatek zaplatte az pote, kdy bude vydan cenik, pokud jste zmenu vyvolal a nebyl cenik, nemate povinost hradit, az pri pristi zmene :-)
To by mě také zajímalo. Správcovská firma samozřejmě zdaní (což mě ovšem nezajímá). Otázka je, zda daňové povinnosti podléhá na straně SVJ.
Řekněme, že SVJ vydá ceník s poplatky. Vybere poplatek 150 Kč. Současně ale správcovská firma naúčtuje SVJčku rovněž 150 Kč za úkon. Ke zdanění by tedy asi nedošlo, nicméně daňové přiznání by asi SVJ podat mělo?
„…správce požaduje za každé druhé a další …“
To je záležitost SVJ – jak blbou smlouvu sjednalo taková je. K tíži by jste to měli dát těm osobám, které jsou pod smlouvou podepsány.
„…společenství může vydat ceník…“
Podle mne nemůže (ani společenství prostřednictvím bučení na shromáždění, ani SVJ prostřednictvím bučení na schůzi výboru). §9/1 ZVB zní (tedy mně) jasně:Společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen „správa domu“), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám…Jsem (bez důkazu) přesvědčen, správou domu NENÍ (a nemůže být) ANI poskytování finančního zajištění sockám/vychčusům formou úvěrování, kteří také vlastní byt ve stejném domě ANI výbírání výpalného – což nepochybně JE jakýkoli „správní poplatek“ v rámci SVJ. Je nepochybně NUTNÉ striktně odlišit, co je správu domu a co je službou jednotlivé bytové jednotce.
- Nahlášení změny počtu osob, podle mne spadá pod správu domu, neboť jak plyne z §9/1, SVJ smí zavazovat a vykonávat práva POUZE související se správou SPOLEČNÝCH ČÁSTÍ a činností s tím spojených.
- Z nahlášení počtu osob neplyne automaticky nutnost změny předpisu záloh
Váš příklad vybízí k tomu, že i jiná SVJ začnou „vydávat své
ceníky“ ve kterých budou položky
- za oslovení člena výboru
- za ztrátu času člena výboru strávenou Vaším vyslehnutím
- za .. jakékoli další zvrhlé nesmysly
Vy jste mě pobavil. Máte to tam u vás postavené na hlavu. Vlastník poctivě nahlásí změnu a za to je „odměněn“ tím, že musí zaplatit jakýsi pitomý poplatek. Při změně podmínek má společenství povinnost vystavit nový rozpis plateb, a to hezky zdarma, protože to je jeho povinnost. To, že to společenství není schopné udělat a potřebuje k tomu jakéhosi svého asistenta, tak to je jeho problém, tak ať si to zaplatí. Výbor není oprávněný vydávat žádné ceníky, společenství nemá oprávnění vyžadovat správní poplatky. Musíte na to vyzrát, nehlaště žádné změny, zatloukejte, zatloukejte a říkejte statutářům, že lžou. Ať prokazují, že nelžou.
Pokud ovsem nekdo meni pocet osob 4 x rocne (casteji to ani nelze, kdyz osoby musi bydlet nejmin 3 mesice), pak je v poradku, ze naklad bude prenesen na nej – jde o prostou prefakturaci nakladu…
Hezky ZDARMA pro vas makaji leda tak rodice, jinak Vam ZDARMA v zivote NIKDO NIC NEDA…
To je věc diskuse. Rád bych si na správní poplatky v SVJ vytvořil názor, v tuto chvíli ho ještě nemám. Hledám argumenty pro a proti, některé zde již zazněly.
Já se zatím spíše přikláním, že v daném případě nikoli, jelikož vystavení předpisu záloh je součástí vlastní správní činnosti, kterou vlastník hradí v každoměsíčních příspěvcích. SVJ vystavování předpisů smluvně delegovalo na externího správce a ten za to pobírá odměnu, což ale pro nás není podstatné, neřeším, zda je správce oprávněn účtovat poplatek navíc (oprávněn je, jelikož mu to umožňuje smlouva). Je ale oprávněno vybírat správní poplatky SVJ?
Kromě toho je SVJ poškozováno, protože od vlastníka obdrží nižší částku dle starého předpisu, pokud vlastník poplatek správci nezaplatí a ten předpis záloh nevystaví. (Teoreticky by ale správce asi mohl předpis vystavit „defaultně“ po každé žádosti a úhradu poplatku následně vymáhat, resp. SVJ by poplatek zahrnulo do vyúčtování.)
Podle mě okolo poplatků panuje řada právních, účetních a daňových nejasností, rád bych našel odpovědi.
Poslední komentáře