společný zástupce v SVJ
Dobrý den, mám dotaz. SVJ vyžaduje udělení plné moci pro zmocnění společného zástupce společného jmění bytové jednotky k tomu, aby byl společným zástupcem bytové jednotky k výkonu práv vůči Společenství vlastníků jednotek domu. Je to tedy v podstatě generální plná moc bez omezení z hlediska času i oblasti. Je tato forma NOZ výslovně vyžadována? Je nějaký problém v tom, kdybych udělovala opakovaně dílčí plnou moc k zastupování na schůzích? A jak to bude s hlasováním, v případě, že za rok na schůzi půjdu já, bude mi pro změnu udělovat generální plnou moc manžel a bude tato druhá plná moc anulovat tu předchozí? Děkuji za odpověď.
(cit.: NOZ (bohužel) nezakotvil v oddílu bytového spoluvlastnictví zplnomocnění pro zastupování na shromáždění tak, jak to stanovuje zákon o obchodních korporacích (ZOK), který výslovně stanovuje možnost zastupování na základě plné moci na valné hromadě, příp. členské schůzi. Je to šlendrián zákonodárce.)
Pokud by tvůrci NOZ postupovali ne chaoticky až diletantsky, ale systematicky, využili by obdobné úpravy obsažené v ZOK (§ 168/1, 399, 635).
Ale – tvůrci NOZ vložili v rámci pasáže o „bytovém spoluvlastnictví“ i takovou (falešnou) perlu, jakou je ust. § 1185/2. Tím sice vyšli vstříc pohodlíčku (některých) statutárů SVJ – ale zároveň tím vložili dračí sémě do hlav (některých) členů výborů SVJ, kteří interpretují (mylně, dokonce protiústavně!) zmíněný § tak, že prý jde o povinnost zmocnit společného zástupce formou písemné generální plné moci (!) – Ve skutečnosti to však je riziko, hraničící až s absurdním de facto vzdáním se (spolu)vlastnického práva, s jakýmsi až (sebe)vyvlastněním (!).
Takže – co s tím, aby se vlk nažral a kozy zůstaly celé?
S přihlédnutím k výše uvedenému, lze doporučit do nových (upravených) stanov SVJ doplnit článek stanov – a hlavně tak v praxi postupovat – ve smyslu jak následuje:
Shromáždění, zastupování, plné moci
(1) Vlastník jednotky se zúčastňuje zasedání shromáždění osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování na zasedání shromáždění musí být písemná (varianta: s úředně ověřeným podpisem zmocnitele) a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jednom nebo na více zasedáních shromáždění. Nikdo nesmí být na jednání shromáždění zmocněncem více než jedné třetiny hlasů všech vlastníků jednotek, jinak platí, že nemá pro jednání na zasedání shromáždění udělenu žádnou plnou moc.
(2) Spoluvlastníci jednotky zmocní, buď písemně předem anebo prohlášením do zápisu přímo na shromáždění, společného zástupce (§ 1185/2 OZ), aby za ně (za jimi spoluvlastněnou jednotku) vykonával jejich práva, včetně hlasování, vůči společenství vlastníků; ze zmocnění musí vyplývat, zda bylo uděleno pro zastoupení na jednom nebo na více zasedáních shromáždění, a dále ze zmocnění musí vyplývat vázanost společného zmocněnce řídit se závaznými pokyny spoluvlastníků jednotky udělovanými mu popř. i průběžně na základě jejich společné vůle (§ 1122/1, § 446, § 1116 OZ) ke konkrétní záležitosti či hlasování. Každý ze spoluvlastníků jednotky má právo být přítomen na zasedání shromáždění. Společnou vůli si spoluvlastníci jednotky zjišťují podle obecných ustanovení OZ o spoluvlastnictví (§ 1115 až 1157 OZ).
sky78
Jenom blázen by někomu dal generální plnou moc, aby za něj řešil vše kolem jeho vlastního majetku. Otázka kdo koho má zastupovat, zejména u manželů je v zákoně zcela nejsná, protože zákon si protiřečí a názory na řešení jsou různé. Zákon vůbec nepočítá např. s tím, že spoluvlastníci jednotky navzájem vůbec nemusí komunikovat. Tak si vyberte. Když si vyberete, tak netvrdťe, že vaše volba je ta nesprávnější. Snad to jednou rozlouskne nějaký soud.
Můj manžel, kdyby byl vašim manželem,tak by vám nic neudělil, natož tak generální plnou moc. Proč? Protože má právo zůčastnit se shromáždění a hlasovat
Poslední komentáře