SBD Krušnohor: Může být shromáždění SVJ současně členskou schůzí družstva?

Narazil jsem na zajímavou pozvánku jednoho SVJ z Mostu. Pro pochopení kontextu uvedu, že jde o SVJ, kde funkci pověřeného vlastníka vykonává bytové družstvo Krušnohor. Ze stanov SVJ vyplývá, že je-li obsazena funkce pověřeného vlastníka, je současně aktivní orgán „domovní výbor“, který je pomocným orgánem pověřeného vlastníka, nemá samozřejmě úlohu statutárního orgánu; upřesňuji to proto, aby nedošlo k nedorozumění: opravdu jde o orgán SVJ, nikoli orgán družstevní samosprávy. Když se po vzniku SVJ konalo první shromáždění, bylo na něm vlastníky odhlasováno, že dosavadní výbor samosprávy družstva bude pokračovat jako domovní výbor SVJ (tedy členové orgánu jedné právnické osoby byli hlasováním potvrzeni jako orgán jiné právnické osoby); dále na prvním shromáždění bylo družstvo Krušnohor zvoleno pověřeným vlastníkem (a domovní výbor plní úlohu jakýchsi styčných důstojníků mezi vlastníky a Krušnohorem). Pakliže není orgán domovní výbor obsazen, Krušnohor nasazuje nad domem tzv. úřední správu (ta je upravená vnitřními směrnicemi Krušnohoru, které SVJ dobrovolně inkorporovalo – odhlasovalo na shromáždění).

Samospráva naposledy zvolila svůj výbor v roce 2001 (SVJ ze zákona vzniklo roku 2000, ale do rejstříku bylo zapsáno až roku 2003; první shromáždění se konalo v roce 2002, kdy byli členové výboru samosprávy družstva přehozeni do domovního výboru SVJ). Funkční období výboru samosprávy je pětileté, tedy pravděpodobně skončilo roku 2006, později už volba neproběhla a orgán je pravděpodobně neobsazený. Když Krušnohor svolává členskou schůzi, volba výboru nikdy není na pozvánce. Z členské schůze samosprávy se nevedou samostatné zápisy už 15 let (od vzniku SVJ), přitom se tyto členské schůze konají každoročně spolu se shromážděním SVJ; zápis z členské schůze družstva je součástí zápisu ze shromáždění SVJ (nicméně žádné záležitosti samosprávy se neprojednávají, prakticky jde jen o volbu volitele delegáta, viz dále) – jeden zápis tak plní úlohu zápisu pro dvě právnické osoby.

Všimněte si bodu pozvánky číslo 8 („volba delegáta volitele“).
Dále si všimněte věty pod pozvánkou „Tato schůze je současně výroční členskou schůzí SBD Krušnohor“ (tj. členskou schůzí družstva).

Opět pro pochopení kontextu uvedu, že když družstvo převádělo byty do vlastnictví, členové z družstva nevystoupili, zůstávají tedy nadále členy družstva. Mnozí nevědí, že zůstávají členy družstva i nadále a domnívají se, že když koupili byt, bylo tím členství automaticky ukončeno.

Stanovy SBD Krušnohor pracují se 3 druhy členství:

1. člen-nájemce družstevního bytu
   
2. člen, kterému nesvědčí právo nájmu k družstevnímu bytu
   
3. člen-vlastník,kterému družstvo převedlo byt (vlastní-li osoba byty ve více domech, je členem více samospráv)

Díky tomu je SBD Krušnohor největším družstvem v ČR, má 23 tisíc členů (byť většinu bytů již převedlo do vlastnictví, ale protože vlastníci z družstva nevystoupili, zůstávají nadále jeho členy).

Nicméně samozřejmě byty se prodávají a kupují… Pokud byt dosavadní vlastník prodal a nevystoupil z družstva, měl by formálně být stále veden jako člen družstva. Kupodivu tomu tak není. Zjistil jsem, že když prodávající oznámí SVJ prodej bytu, resp. nabyvatel oznámí SVJ nabytí bytu, pak správce objektu SBD Krušnohor ve své členské evidenci „přehodí“ členství v družstvu z dosavadního člena na nabyvatele jednotky, který nikdy nepodepsal Přihlášku za člena družstva (pouze nabyl byt a splnil svou oznamovací povinnost vůči SVJ); tento nabyvatel je ovšem družstvem veden jako jeho člen a požádá-li, družstvo mu vydá výpis ze seznamu členů a potvrdí členství.

(Pro kontext uvedu, že všechny domy v Mostě, Litvínově a Meziboří byly původně městské; města rozhodla, že byty převedou do vlastnictví nájemníků, ale aby nemusela jednat s tolika osobami, dala si podmínku, že každý dům musí buď založit své družstvo, nebo vstoupit do existujícího dužstva – většina domů vstoupila do SBD Krušnohor, které existuje už od roku 1967.)

Uvedu zde konkrétní příklad jednoho nájemníka městského bytu, který v souvislosti s privatizací do družstva vstoupil v roce 2008 (v roce 2008 město převedlo dům Krušnohoru):

1. v roce 2008 mu družstvo převedlo byt do vlastnictví – z družstva však nevystoupil
   
2. v roce 2012 byt prodal – z družstva však nevystoupil
   
3. v roce 2015 koupil byt – nepodepsal Přihlášku za člena družstva
   

Nyní si požádal v souladu s § 581 ZOK o potvrzení členství a obsahu zápisu v seznamu členů družstva. Družstvo mu vydalo výpis ze seznamu členů, ve kterém stojí:
Vznik členství: 2008
Zánik členství: 2012
Vznik členství: 2015
Zánik členství: trvá
Na tomto příkladu lze předběžně doložit hypotézu, že družstvo s vlastníky pracuje jako s členy družstva – nabyvatel oznámí SVJ nabytí jednotky a družstvo (=vykonávající pro SVJ správu) dotyčného zaeviduje za člena družstva.

Na tomto místě se sluší ocitovat stanovy SBD Krušnohor:
členství vzniká dnem, kdy představenstvo rozhodne o přijetí za člena na základě písemné přihlášky. Přihláška musí mít písemnou formu. (další možností vzniku členství je převod nebo přechod družstevního podílu)

Nicméně tomu pravděpodobně není vždy, ověření je stále předmětem mého výzkumu. Někdo mohl z družstva aktivně vystoupit, a ne vždy každého nabyvatele družstvo zaeviduje za svého člena. Typicky se jedná o právnické osoby (eseróčka, jiná družstva), které nabudou byt, stanovy SBD Krušnohor totiž vylučují členství právnických osob v družstvu. Tyto osoby tedy členy družstva nejsou.

Informace k volbě volitele:

SBD Krušnohor má ve své správě 389 domů (pro účely samospráv stanovy SBD nerozlišují, zda jde o dům ve vlastnictví družstva, nebo už převedený do vlastnictví vlastníků a SBD v něm vykonává jen funkci pověřeného vlastníka či dokonce pouhého správce, zvolilo-li SVJ vlastní výbor), každý dům je organizační jednotkou družstva (=samosprávou). Celkem má tedy družstvo 389 samospráv.

Každá samospráva jednou za 5 let na výroční členské schůzi zvolí tzv. volitele, kterých je tedy 389. Představenstvo SBD Krušnohor svým usnesením rozděluje 389 domů do 8 volebních obvodů. V den voleb shromáždění delegátů je pak v každém volebním obvodu otevřena hlasovací místnost, kde volitelé zvolí delegáta shromáždění (dle velikosti obvodu, v některém obvodu je provoleno 17 delegátů, v některém jen 5), shromáždění delegátů družstva pak tvoří 80 delegátů (počet delegátů rovněž upravuje svým usnesením představenstvo).

Průběh schůze shromáždění SVJ:

Když se koná schůze shromáždění SVJ, je u vchodu do zasedací místnosti jedna prezenční listina, na které je seznam vlastníků jednotek (ke dni schůze dle katastru nemovitostí); pouze tyto osoby obdrží hlasovací karty. Do zasedacího sálu jsou vpuštěny i jiné osoby (doprovod, nájemníci… avšak bez hlasovacích karet).

Když se hlasuje o bodu programu „volba delegáta volitele“ hlasují všichni, kteří se zapsali do prezenční listiny SVJ; hlasují tedy i ti, kteří nejsou členy družstva, neboť žádná samostatná prezenční listina pro účely schůze družstva není.

A nyní moje dotazy:

1. může být pozvánka na shromáždění SVJ současně pozvánkou členské schůze družstva? (může být na jedné listině pozvání na schůzi orgánů dvou právnických osob?)
2. může být zápis ze shromáždění SVJ současně zápisem z členské schůze družstva? (může být na jedné listině zápis z jednání orgánů dvou právnických osob?)
3. může být shromáždění SVJ současně členskou schůzí družstva a používat společnou prezenční listinu?
4. je volba volitele delegáta družstva platná, hlasují-li za jeho volbu i nečlenové družstva?
5. je následně platná volba delegáta, pokud by nebyla platná volba volitele?
6. jsou platná usnesení shromáždění delegátů družstva, pokud by nebyla platná volba některých delegátů?

P.S. Najde-li se zde na portálu někdo z Mostu, kdo může výše sdělené informace potvrdit nebo opravit (zjišťování a vyhledávání veškerých souvislostí není právě snadné a mohu se ve svých závěrech mýlit), uvítám, pokud se zde vyjádří. Mohu nabídnout též osobní schůzku.