Rozúčtování tepla v panel.domě,když jsem odpojena od centr.vytápění a mám vlastní plyn. kotlík
Dobrý den, jsme společ.vlast.byt. jednotek,jeden z nájemníků v našem domě má své plynové topení i ohřev vody, přes jeho byt procházejí stupačky do vyšších pater.On také vlastně vytápí okolní byty přes strop a stěny a zároveň stupačky jdou přes jeho byt.Má platit nějaká % z plochy bytu nebo z velikosti místností přes které stupačky vedou? A další otázka: Logicky mi příjde, že pokud by měl platit za to, že stupačky jej vytápějí mohl by on požadovat peníze za to, že stupačky jdou přes jeho vlastnictví. Můžete mi někdo odpovědět. Děkuji
Odpojit od tepla podle mne jde pouze ze 100% souhlasem všech zbylých vlastníků. Tady bych začal řešit problém, jde o nedovolený zásah do společných prostor. ta rodina co tak učinila jsou jak rád píšu darebáci a lumpové. Pokud mají 100% souhlas vlastníků tak se hluboce omlouvám. JarekSVJ.
Souhlas anonyme , já psal jenom o problematice ve společenství o ostatních povoleních ani nemluvě – je to prasárna na černo.JarekSVJ
Škoda, že nepíšete, pane JarkuSVJ, jak byste s darebáky a lumpy zatočil, měl-li byste je ve svém společenství…
KarelJ
No jo u nás, musím to zaklepat se zatím nic podobného nestalo, nemáme v domě debila co by tak z teplem přemýšlel, určitě bych si nechal postup jak proti nim odsouhlasit shromážděním – právník, úřady..... JarekSVJ
Odpovídám ze znalostí stejného případu v našem SVJ, kde rovněž pouze jedna z 37 jednotek (bytů) má vlastní etážové vytápění. Máme osazeny poměrové měřiče spotřeby tepla (centrálně vytápěné jednotky) a rozúčtováváme 40% spotřeby tepla dle podlahové plochy jednotek a 60% dle spotřeby. Samostatně vytápěná jednotka platí kromě vlastní spotřeby plynu i těch 40% z podlahové plochy. Dle mého názoru jde o jediný možný způsob, pokud se !všichni! vlastníci nedohodnou jinak.
Nejsem si ale jist, jak by se mělo postupovat v případě, kdy nejsou poměrové měřiče nainstalovány.
Radek H.
Pro doplnění: Toto platí v případě, že se vlastník ze své vůle odpojí od centrálního vytápění. Pokud nebyl připojen nebo byl odpojen z jiných důvodů (např. technických), pak podle vyhlášky neplatí ani základní složku.
Ano, v našem případě šlo o odpojení jednotky na vlastních žádost, které město, coby původní vlastník (před vznikem SVJ), z pro mě nepochopitelných důvodů vyhovělo.
Mohl byste pane „anonymousi“ uvést o jaký předpis opíráte „svůj výklad“
- o možnosti odpojení se vlastníka ze své vůle ?
- v případě „odpojení nebo nepřipojení“ neplatí nic ?
Z gramatického výkladu „odpojení“ ve vyhlášce 372/2001 §6(2) lze usuzovat, že aby byla jednotka odpojena, tak musela být v minulosti připojena. Pokud tedy např. byla přistavená půdní nástavba, která nebyla nikdy připojena na ústřední vytápění, nelze ji považovat za odpojenou jednotku.
Je to také zcela logické. Proč má odpojený vlastník platit základní složku. Jeho jednotka je sice pravděpodobně částečně vytápěna centrálním vytápěním přes stěny, ale na druhou stranu pravděpodobně ve stejné míře zase tento vlastník vytápí ostatní jednotky. To tedy není důvod k tomu, aby platil základní složku. Zbývá tedy jeden důvod a to ten, že kotelna a celý vytápěcí systém byl konstruovaný na vytápění celého objektu a tedy odpojením nějaké jednotky od centrálního vytápění se nesníží náklady na údržbu centrální kotelny a možná se vytápění stane méně efektivní.
Pokud jej odpojí SVJ z jiných důvodů, než že by vlastník chtěl být odpojen (např. není technicky možné dodávat teplo do dané jednotky), není to explicitně v zákoně uvedeno, ale lze to dovodit.
Vážený pane „stále anonymousi“,
vaše odpověďi na mé dva dotazy nejsou odpovědé a jsou zmateční. Bylo by vhodné, kdybyste si je znovu po sobě přečetl a současně s nimi i vyhlášku 372/2001, §6,odst 2 odkazující na §4, odst.2. Při „odpojení“ BJ nebo NBJ se pro stanovení „jejich podílu“ z celkové spotřeby tepla ve zúčtovací jednotce, vychází z velikosti podílu podlahové plochy BJ (NBJ) a „základní složky“.
Podobně zmateční se mi jeví i vaše odpověď níže „Ano – stojím“:
- „Teploty v místnostech vytápěných centrálně a lokálně, jsou přibližně stejné …“ nebo taky nemusí !
- „rychlosti přenosu tepla a rozdílu teplot…“, tady si nejsem tak docela jist jednoduchostí výkladu.
Nevím, na co nyní máme rozdílný názor.
Pokud jde o předpoklad stejné teploty, tak nevidím důvod, proč by v jednotce s centrálním vytápěním měla být v průměru menší nebo větší teplota než v jednotce s individuálním vytápěním. Je jasné, že v konkrétním případě může být teplota různá a tedy docházet k přenosu tepla jedním nebo druhým směrem. Ale pravděpodobnost odchylky bude asi stejná na obě strany.
Ohledně fyzikálního chování přenosu tepla nevím, co bych k tomu více dodal. Je to všeobecně známé tvrzení.
Obecně tím chci pouze říci, že nevidím důvod předpokládat, že např. nově zbudovaná nepřipojená jednotka k centrálnímu vytápění (nikoli odpojená), která je lokálně vytápěná, zvyšuje náklady na vytápění ostatním vlastníkům – přenosem tepla nebo jiným způsobem. To není žádný výklad vyhlášky, ale odůvodnění, proč mi přijde vyhláška logická v tom, že mluví pouze o odpojených jednotkách a nikoli nepřipojených.
Vyhláška rozhodně neříká nic o tom, že by se někdo mohl svévolně odpojit od centrálního vytápění.
Pokud mám doslova reagovat na „pokud by odpojený vlastník vytápěl ostatní jednotky ve stejné míře, jako centrální vytápění…“, pak tím myslím to, že není důvod předpokládat, že dochází k přenosu jen (nebo ve větší míře)směrem do jednotky s lokálním vytápěním. Tedy množství přenoseného tepla oběma směry je v průměru stejné (občas je trochu chladněji tam, občas jinde).
Celé to stojí jen na tom, zda platí: „V jednotkách s individuálním vytápěním je v průměru chladněji než v jednotkách centrálně vytápěných“. A nevidím žádný důvod, proč by to mělo platit.
A (Anonymous)
Pane Anonymousi, pokud by odpojený vlastník vytápěl ostatní jednotky ve stejné míře, jako centrální vytápění, jak píšete, mohlo by se centrální vytápění vypnout a ostatní jednotky by byly i nadále otápěny ve stejné míře, jako tomu bylo před vypnutím centrálního vytápění. Ještě pořád si stojíte za svým názorem?
KarelJ
Ano – stojím. Vychází to z předpokladu, že jsou v místnostech jednotek připojených k centrálnímu vytápění i v místostech nepřipojených jednotek (s lokálním vytápěním) udržovány přibližně stejné teploty. Pak podle fyzikálních zákonů nedochází k přenosu energie (tepla) mezi jednotkami.
K přenosu tepla dochází vždy na rozhranní dvou prostředí, které mají různou teplotu. A v tomto případě se přenáší teplo z prostředí s vyšší teplotou do prostředí s nižší teplotou. Rychlost přenosu tepla je uměrná rozdílu teplot a pokračuje až do doby, než se teploty zcela vyrovnají.
Přečtěte si, prosím, komentář k vyhlášce, výslovně se tam uvádí, že se neplatí za „teplo dodané do jednotky“, ale za službu, kterou zajištuje společenství, spočívající v zajišťování výpočtových teplot v domě, tedy za určitý uživatelský komfort. Zákonodárce zvolil převážně solidární princip rozúčtování, doplněný (max. do plus minus 40 procent) o možnost poměrového měření.
Souhlasim. Zakladni problem neni v tom kolik energie kde pretece, ale v povaze sluzby. Vyhlaska (centralni vytapeni) uplatnuje uzitnou hodnotu tepla vyjadrenou koeficienty polohy bytu (mozno nazvat „solidarni“ kdyz chcete). Vlastni kotlik je pak zjevny pripad nakladove ceny tepla. Tedy podle meho nazoru, pokud by odpojovani nebylo nijak omezeno (neplatilo se nic po odpojeni), vnitrni byty by si poridily kotliky, vnejsi by zustaly na centralnim topeni.
ivo6
Díky, ivo6, přesně o tom to je. Vnitřní byty by si nemusely pořizovat nic, pokud jsou ze všech stran obklopeny vytápenými byty, sníží se jejich vnitřní teplota jenom nepatrně. Rozdíl stačí dohřát žárovkou nebo pobytem osob. Vyzkoušeno.
Dá se říci, že cílem vyhlášky je právě zamezit odpojování jednotek.
Jinak receno, pokud by vyhlaska rozpocitavala teplo ciste nakladove, pak by odpojovani jednotlivych bytu nebyl problem, tedy pokud pomineme fixni naklady centralniho topeni.
ivo6
To je pouze Vaše přání. Vyhláška svou platnost žádnými podmínkami nepodmiňuje, pouze konstatuje, jak se rozúčtovává dodávka tepla do odpojené jednotky, bohužel zcela nezávisle na tom, zda k odpojení došlo s předchozími příslušnými souhlasy, nebo se jedná o neoprávněný zásah do společných částí domu a o černou stavbu.
Již to tu bylo diskutováno mnohokrát, odpojenec prostě platí.
Ano – je jedno, zda se odpojil se souhlasem ostatních nebo bez jejich souhlasu. Ale důležité je, že se musel odpojit. Pokdu např. nikdy nebyl připojen, pak to nelze považovat za odpojení.
Jiný problém je, jak přimět vlastníka, který jednotku o své vůli odpojil, aby ji opět připojil. Nemáte zkušenosti, zda pomůže stavební úřad?
KarelJ
Zajímalo by mě, zda jste si ověřovali poměr mezi výší složky 60% v Kč na srovnatelný byt v domě s výší nákladů na vytápění bytu etážovým topením (t.j. spotřeby plynu, oprav a odpisu kotle pro etáž topení, revize, odkouření ev. další).
Nemyslím si, že způsob který máte odhlasován, je „vyrovnaný“. Jinou otázkou je proč k takovému stavu vůbec došlo a zda byl vlastník etáž. topení v té době srozuměn s „přípočtem“ složky 40%.
Dotyčný jediný vlastník provedl rekonstrukci bytu a tím i odpojení od centrálního vytápění v době, kdy již bylo teplo rozúčtováváno výše popsaným způsobem. Věděl tedy o nesporných nevýhodách svého řešení.
40% není vypočteno, ale odpovídá vyhlášce 372/2001 Sb., která připouští 40 nebo 50%.
Osobně se domnívám, že obdobné snahy o jedinečná řešení, která neberou ohled na stávající stav v domě, jsou proti smyslu společného bydlení. Jedincům takto konajícím bych vřele doporučil rodinný dům ve výhradním vlastnictví.
Já si nemyslím,že je to šílené,při dnešních cenách centr.vytápění,ceny stoupají a ve vyučtování zjistíte, že jste ve 3-pokoj.bytě protopil jako kolega v rod.domku plynem,tak je to k vzteku.A každý si ten domeček nemůže dovolit.Jája
Porovnání, které je tu na místě, je jiné, totiž nikoliv rodinný dům a bytový dům, ale:
A. bytový dům s centrálním vytápěním, tj. jeden zdroj tepla a společné rozvody tepla,
proti
B. stejný bytový dům se zdrojem tepla v každém bytě a rozvody z tohoto zdroje pouze pro tento byt.
Je přitom třeba brát v úvahu pořizovací i provozdní náklady.
Tuto úvahu už za nás naštěstí udělal zákonodárce, který jasně stanovil, že je třeba dávat přednost centrálnímu zdroji tepla. Srovnání pro modelový dům s příslušnými výpočty si nicméně rád přečtu.
JosefK
Zrovna řešíme podobný problém, rekonstrukci kotelny pro bytovku s 2×12ti byty, nejdříve si hodně lidi chtělo udělat vlastní kotlík, ale nakonec přece jen zvítězil zdravý rozum a pokud vše klapne, příští topnou sezonu už nebudeme platit za teplo díky novým kotlům astronomické částky jako tomu bylo doposud… :-) Pavel
Poslední komentáře