Rozúčtování tepla - je v pořádku? Rozumíte mu opravdu někdo?
Koukám na podklady a zde je rozúčtování tepla (rozvod teplovodem do jednotky meibes v byte s kalorimetrem):
https://www.dropbox.com/…uctovani.jpg?dl=1
a co mě zarazilo, že
složka 40% od metru čtverečného i 60% podle spotřeby kWh na kalorimetru, vyšly obě 100,000% stejně a že se to sečte, to je standadní postup?! Nebo náhoda, nebo důsledek korekce nebo znáte z hlavy metodiku, vzorec, jak se k tomu dojde?
Je to označeno na fotce výše…
—————-
Ještě druhá věc, co mě překvapila… toto teplo ohřívá jak radiátory (ty jsou vypnuté, proto malá spotřeba), tak hlavně i teplou vodu přes výměník v meibesu… no a na vyúčtování je ten poplatek za dodané teplo 3456 Kč z výše u edeného rozúčtování
No a dále je ve vyúčtování poplatek za teplou vodu v jednotkách za m2 … konkretně dalších 2752 Kč…
https://www.dropbox.com/…eplo-tuv.jpg?dl=1
To jako vážně se počítá za m2 TUV, když ohřev je realizován tím teplovodem a výměníkem v bytě, když už je jednou teplo vyúčtováno? Tzn do bytu vede jen jedna trubka s teplem a jen studená voda.
Anebo snad v rozůčtování tepla (první link) to teplo za celkem 271097 Kč není rozpočítáno?
Btw, přijdou vám ty výstupy srozumitelné?
Mam taky dotaz. V byte mam samostatne vodomery na teplou i studenou vodu. ALE v byte NEMAM ustredni topeni, topim elektrickymi primotopy. Presto, je mi uctovan pausalni poplatek za teplo. Je to ten stejny poplatek, jako kdyz mate ustredni topeni a mel ho celou dobu vypnute. Merak na topeni by nevykazal zadny odber, ale presto by vam byl tento pausal nauctovan. Tohle chapu, preci jen ty rozvody tepla doma mate. Ale nechapu, ze kdyz doma nemam z topeni ani trubku, tak platim nejaky pausal. A spolecne teplo to taky neni. Ve spolecnych prostorach zadne ustredni topeni neni a doku jsem mel do bytu privedenou pouze studenou vodu a teplou si vyrabel v bojleru, tak jsem tento pausalni poplatek za teplo neplatil.
Já jsem se zvedl, šel na firmu a nechal si to vysvětlit. Ostatně je na to vyhláška. Misme, na kolik desetinných míst se počítá?
Ve vyúčtování tepla nevidím numerický problém. To, že základní a spotřební složka vyšly shodně, je náhoda. Pokud nerozporujete vstupní údaje, nevidím chybu.
Pokud jde o položku „Teplá voda“ v druhém dokumentu – to se jeví jako ve skutečnosti studená voda (vodné + stočné) použitá pro přípravu teplé vody, a je rozúčtována dle plochy. Tedy není v tom teplo.
Kontrolní dotaz: bytový vodoměr vám měří jen vodu pro studené užití?
Je to zákonitost této metody. Vztah jsem odvodil a zdůvodnil v příspěvku SOUVISLOSTI II (zadejte do vyhledávače…)
Myslite asi http://www.portalsvj.cz/…islosti-ii-0 – prosim o objasneni, z ceho plyne, ze to ma vyjit stejne (pokud vyrok “To, že základní a spotřební složka vyšly shodně, je náhoda.” je neplatny), diky.
Pro zacatek bych uvital legendu – vysvetleni zkratek v pro laika slozitych informacich v odkazu…
Základní rovnice pro jednotku, která byla regulována pro překročení
buď dolní hranice DH=0,8 nebo horní hranice HH=2,0 platí:
BNC-celkový náklad za byt, je součtem základní složky za byt (BNZ) a
spotřební složky za byt (BNS).
BNC=BNZ+BNS po úpravě (děleno BNZ):
BNS/BNZ=BNC/BNZ-1
Náklad bytu po korekci (BNC) = BP (plocha bytu) * sazba, kde
sazba je náklad měrné spotřeby * DH, tj. (CN/CP) * DH = BP * (CN/CP) * DH
Základní složka bytu (BNZ) = BP (plocha bytu) * sazba, kde
sazba na 1m2 základní složky je (CN * PZ) / CP))
Základní složka bytu (BNZ): BP * CN * PZ/CP
Dosadíme do rovnice:
BNS/BNZ=BNC/BNZ-1, po dosazeni BNC a BNZ:
BNS/BNZ= (BP * (CN/CP) * DH) / (BP * CN * PZ/CP) –1 po zkrácení (BP * CN /
CP) zbyde:
BNS/BNZ= (DH/PZ) – 1.
Číselně: pro PZ=0,4 PS=0,6 (40:60) % a DH=0,8
BNS/BNZ = 0,8/0,4–1 = 2–1 = 1, tj.
BNS = BNZ „Dejte to vždy přečíst manželce, zda to pochopí“ – pokud
nechápe pak za ženu ji nechci!
Jane, vstupni udaje berme:
Odebrané teplo pro topení a TUV: necelých 1400 kWh po navýšení díky –20% limitu (čtu z prvního dokumentu)
Odebraná studená voda 36187 litrů (použita i pro TUV!) – to čtu z druhého a současně z protokolu náměru – digi odečet a proto na litry.
Tyto údaje by měly být sichr. A žádný další odběr ničeho!
Ad “Teplá voda” – ano, vodoměr do bytu a přívod do bytu je jeden – pro studenou vodu, voda se ohřívá jedním teplem až v bytě v tom meibesu (se dnes dává do nových bytů aby developer ušetřil za rozvody asi), vypadá to nějak takto: http://www.meibes.cz/…zi-stoupacky
To asi vylučuje vaši verzi, že by ta položka znamenala “studenou vodu použitou pro přípravu teplé vody”, navíc u řádku je jednotka m2 a údaj 33,330 m2 je plocha bytu…
Takže mi to nedává zatím smysl, a přijde mi to jako nějaká cena v TUV za plochu co se jinde účtuje (když jde teplo z teplárny) a dělí se 30% dle m2 a 70% dle spotřeby.
Rekapitulace: do bytu vede
- jedno teplo viz první dokument – pro topeni i pro TUV
- jedna studená voda viz druhy dokument
Předtím se to dělalo jinak a rozúčtování tepla ani protokol o odečtu studené vody není k dispozici.
Pokud platí:
Rekapitulace: do bytu vede
= jedno teplo
= jedna studená voda
Pak je to „Případ bytové předávací stanice“ a dle met. Pokynů
269/2015 nelze aplikovat:
„Vyhláška však nestanoví pravidla pro rozúčtování nákladů
v případě užívání bytových předávacích stanic. V takových
případech je nutné, aby poskytovatel služby příslušná pravidla stanovil
písemnou formou v souladu se svými kompetencemi a se zákonem č. 458/2000
Sb. v platném znění“
Diky za Vas nazor, tedy bude nutno se doptat SVJ po tomto pravidle sveho vyboru. Hadam ze zadne ani nebude existovat… (spekulace)
—————
Za me nazor:
Vychazi to, ze za cenu 2752+3456=6208 Kc / odebranych 1109 kWh dle kalorimetru (na vodu + topeni) = 5,60 Kc za kWh !!! Docela hodne s ohledem na to, ze jde o teplo odpadni z elektrarny.
V pripade “nejdrazsiho” elektro topeni (mini prutokovy ohrivac na TUV + topeni) by byla cena v elektrine = od cca 2,30 Kč za kWh ve vhodnem tarifu (D4×, D5×).
———-
U plynu (kondenzacni kotel) by byla cena za plyn dokonce jen = 1,16 Kč za kWh !!! Plus 82,18 Kč paušál měsíčně za plynoměr – ceník přikládám (jde o nejlevnejsi nabidku na trhu 496Kc/MWh/ na rok):
https://docs.wixstatic.com/…4f044070.pdf
Ps: Investice do kondenzacniho kotle je zhruba stejna, jako do bytove predavaci stanice meibes, akorat je nutny odtah spalin v plastove trubce… Je to jen teoreticka uvaha, protoze vlastnik bytu to nemuze zmenit pri centralni dodavce a taky nevime, jak relevantne soucasny kalorimetr meri ty kWh, mozna je to jen pomerovy ukazatel mezi byty. Ale jelikoz na nem jsou uvedeny kWh, tak lze predpokladat, ze to jsou skutecne kWh…
Kazdopadne z uvedeneho plyne, ze v dome s individualnim topenim a dobrym zateplenimobalky budovy a trojskle a pri vhodnem obsazeni obyvateli domu lze zaplatit za individualni teplo a TUV nasobne mene! To uvadim pri volbe bytu, kdyz nekdo kupuje pro sebe a je sporivy. Rozhodnuti zda plyn nebo elektro je o objemu a miste, pro maly byt se investice do plynu v radu 50.000 Kc nevyplati a elektro je vhodnejsi. Plynovy kotel nepojede bez elektriky.
Pps: dnesni pasivni domky s treba 100 nebo vice m2 spotrebuji na topeni a TUV i cca jen 4300 Kc za rok https://youtu.be/uMRmNK8yjSw . Takze mene nez relativne novy byt 33 m2 v zateplenem bytovem dome. Ach jo. A s dotacemi treba az k 700.000 Kc na jeden baracek.
Měrná jednotka je m2 je tam, protože se náklad rozúčtovává dle plochy. Což nevypovídá o tom, za co to je. Nicméně moje prvotní hypotéza byla chybná.
33m2 (váš byt) / 2150m2 (celý dům) krát 177543 Kč = 2752 Kč.
Kardinální otázka je – za to je těch 177.543.60 Kč.
Nová hypotéza je , že celkové náklady na teplo jsou 266315 + 177543,6 = 443859 Kč
A někdo paušálně stanovil, že se z toho vezme 60% jako vytápění a 40% pro přípravu TUV.
Budete muset ptát toho, kdy vyúčtování vystavil.
Bingo, ty dve castky jsou fakt v pomeru, co uvadite, tedy celkovy naklad na teplo domu by musel byt 443 859 Kč (nevim, zda skutecne je, nemam nyni moznost overit).
To je standard, ze se do domu dodane teplo rozdeluje dle tohoto pomeru nebo se muze takto rozdelit? Je to formalne spravne? Musi k tomu byt rozhodnuti shromazdeni anebo nejaky podklad?
Ve srovnani s predchozim rokem je tady vyuctovani o cca 25% drazsi (odkaz 2), predtim rozuctovani tepla (odkaz1) delala jina firma (a ani dokument neni k dispozici). Nemyslim, ze byt odebral vic nebo ze by teplo zdrazilo. Takze to bude mozna vlivem zmeny metodiky (firmy) na teplo?
I kdyz zase to rozdeleni 60:40 musela asi udelat firma ucetni (odkaz 2), protoze celkova castka 443 tisic v dokumentu odkaz 1 nefiguruje…
Podle let minulych, co se podarilo overit je skutecne naklad na teplo soucet tech dvou cisel prvniho a posledniho radku. Jen by me zajimalo, zda je tento pomer obvykly.
Teplo: 60% topeni (z toho je ale 40% pausal na plochu a 60% na namer kalorimetru pro radiatory a TUV) a 40% TUV voda na plochu bytu
Tedy ve vysledku mame tyto pomery z faktury na teplo (100%):
24% pausalni poplatek na topeni dle m2
40% pausalni poplatek na TUV dle m2
36% namerene spotrebovane teplo (jak na topeni-radiatory, tak na ohrev TUV)
Prijdou vam ty pomery adekvatni? Nemelo by byt spise pausaly na urovni do 50% a namerena spotreba tepla alespon 50% a vice? Neboli aby bylo vice motivace setrit? Mno, na vyuctovani diky korkci je stejne videt navyseni koeficientem 1,2549 diky solidarni korekci “-20/+100%”, ale i tak…
Diky za nazory…
Nejefektivnější bude celé teplo vyúčtovat jako na vytápění. Je to jednodušší a zároveň nejhospodárnější. Čím více je neměřených položek, tím více lidé plýtvají.
Podle meho nazoru lide ani nevedi, jak se to meri a pocita…
Jenze kdyz je –20%/+100% tak stejne nic moc neusetrite (hadam, chtelo by to nasimulovat), protoze zaplatite 80% prumeru domu a kdyz bude v dome 40% plytvacu, jak to asi vyjde?
Jardo, koukla jsem na to. Předesílám, že s měřením, jako je u vás, nemám zkušenost, nevím, jak přesně ten „meibes“ funguje a co umožňuje, zejména u té teplé vody se neznalost jeví jako možný problém.
U vytápění, je to s podivem při shodné výši částek za ZS a SS, mi vyšlo totéž, jako vašemu rozúčtovateli. Když ale jdu do detailu, tak ZS=1650,980871 Kč a SS=1650,98033 Kč, tzn. nejde o totožná čísla, rozdíl začíná na čtvrtém místě za desetinnou čárkou.
U té teplé vody vám doporučuji zjistit u rozúčtovatele, oč se jedná, pokud se zde na fóru nenajde dobrovolník, který problematiku vysvětlí. Něco by se mělo vyjasnit možná i z faktur. Může jít jen o surovinu, když kouknete na průměrnou cenu za MJ, tak je nižší, než u studené vody, což by ale zase pro surovinu nemělo nastat. Bez dalších informací o tom nedokážu víc vybádat.
rozdíl ceny studené vody pro spotřebu a vody spotřebované na ohřev je jiný proto, že dodávané množství studené vody se ro zúčtovává podle měřidel u vlastníků a ty měří s určitou tolerancí.Proto ceny nesouhlasí . Celé to rozúčtování služeb je podle mne v pořádku.
teplo na ohřev teplé vody je jedna položka a pak je spotřeba studené vody na ohřev. Při odpočtu vody máte spotřebu studené a teplé (ohřáté vody).
Poslední komentáře