Rozúčtování nákladů na správu kotelny
Jsem vlastník bytové jednotky v SVJ. V domě je plynová kotelna, která mimo vytápění celého domu zajišťuje i ohřev vody pro rozvod do všech bytových jednotek. Spotřeba teplé vody z tohoto rozvodu je vyúčtována samostatně, dle vodoměrů v každém bytě. Nedávno jsem dostal od výboru SVJ vyúčtování služeb, které bylo v kolonce topení velmi překvapivé. Oproti roku 2016 bylo vyúčtování nákladů pro můj malometrážní byt 1 + 1 za rok 2017 o cca 4 000 Kč vyšší. Po mém dotazu proč, mi předseda SVj sdělil že po ukončení spolupráce s firmou, která se starala o správu domu v roce 2016, sestavil vyučtování on. Dále mi předseda SVJ sdělil, že spotřeba plynu pro samotné vytápění byla rozúčtována podle měřidel na radiátorech, dle ista, stejně, jako v roce 2016. Když jsem srovnal vyúčtování ista za oba roky, byly cca stejné. Čtyřtisícové navýšení mi předdseda vysvětlil tím, že kotelnu spravuje externí firma, která do svých nákladů započítává platy zaměstnanců, výdaje za drobné opravy a údržbu a patrně i nějaký přiměřený zisk, v celkové výši za poskytnuté služby několka desítek tisíc korun. Platbu externí firmě za tyto náklady spojené se správou kotelny byly, dle předsedy SVJ, v roce 2016 chybně uhrazeny bývalou správcovskou firmou domu z fondu oprav. V roce 2017 se předseda SVJ rozhodl, že tyto náklady na správu kotelny jsou službou, kterou potřebují vlastníci bytových jednotek rovným dílem a proto je rovným dílem mezi vlastníky bytových jednotek ve vyúčtování topení za rok 2017 rozdělil, bez ohledu, jak na spotřebu tepla dle měřičů na radiátorech v bytech, tak i na výměru jednotlivých bytů v objektu. V domě je několik bytů 1 + 1 a dvojnásobné množství bytů 2 + 1 o téměř dvojnásobné výměře. Každý majitel bytu tak zaplatil stejně, ve vyúčtování tepla za rok 2017, cca 4 000 za správu kotelny. Podotýkám, že předseda SVJ, který je zároveň i vlastníkem bytu 2 + 1, veškerá rozhodnutí, jak o vynětí platby za správu kotelny z fondu oprav, tak i rozdělení této platby rovným dílem mezi majitele bytů, učinil bez souhlasu členské schůze. Můj dotaz je, jakým způsobem, pokud se náklady na správu kotelny nemají hradit z fondu oprav, se tyto náklady mají rozdělit mezi vlastníky bytů? Zda rovným dílem, či dle spotřeby tepla podle měřidel na radiátorech v bytech, nebo podle výměry jednotlivých bytů?
Děkuji za opověď
V této záležitosti mne zarazilo, že pan předseda SVJ se takto rozhodl sám postupovat. Žádejte o opravu vadných rozúčtování nákladů. Nejedná se o změnu rozúčtování, ale o nápravu neplatného způsobu – nebyl tento ani schválen Shromážděním SVJ. V našem SVJ používáme ještě pro kontrolu rozúčtování nákladů program, který je dostupný zdarma na uvedené adrese. http://rozuctovani.nasesprava.cz/housingcosts/
Do vyúčtování nákladů na vytápění nepatří náklady spojené se správou kotelny. Náklady spojené se správou kotelny patří do nákladů na správu, které se čerpají z tzv. fondu oprav, do kterého vlastníci přispívají dle stanov (připadně del prohlášení vlastníka) s největší pravděpodobností jak je obvyklé dle velikosti spoluvlastnického podílu a to bez rozhodnutí shromáždění a souhlasu všech vlastníků nemůže předseda svým rozhodnutím změnit.
Dle vyhlášky č.269/2017 Sb. § 2/h https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-269#p2 je nákladem na vytápění:
„h) nákladem na vytápění a na poskytování teplé vody pro dům náklady skutečně vynaložené v příslušném zúčtovacím období na pořízení služeb, tj. náklady na teplo na vytápění, náklady na teplo spotřebované na přípravu teplé vody, náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu teplé vody, a to v cenách podle cenových předpisů.“
V metodickém pokynu MMR se k §2/h http://mmr-old.proddomain.cz/…15_12_17.pdf uvádí:
„h) Nákladem na vytápění a na poskytování teplé vody jsou skutečně vynaložené náklady v příslušném zúčtovacím období. Jednotlivé druhy nákladů, tj. na v ytápění, na teplo spotřebované na poskytování teplé vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody se určují a rozúčtovávají samostatně, každý zvlášť. Ceny za jednotku tepla se řídí cenovými předpisy. Množství tepla se určí měřením stanoveným měřid lem odpovídajícím metrologický m předpisů m . Žádné jiné nákl adové položky, účtované příjemcům služeb , než podle cenových předpisů vztahujících se k ceně tepla, do kalkulace ceny tepla nevstupují. Do nákladů za teplo např. nepatří náklady na pořízení měřidel v bytech, náklady na vyregulování soustav ústředního vytápění a rozvodného systému teplé vody v domě, náklady na odečty měřidel v bytech a rozúčtování nákladů na vytápění a poskytování teplé vody. Tyto náklady jsou součástí nájemného nebo jiných plateb spojených s užíváním bytu či nebytového prostoru. Je – li teplo v zúčtovací jednotce využíváno jinak než pro vytápění a přípravu teplé vody, musí se takto využívané teplo od celkově dodaného tepla do zúčtovací jednotky odečíst a teprve zbývající část tvoří náklady na vytápění a přípravu teplé vody. Určení dílčích nákladů ze souhrnných nákladů – zvlášť na vytápění a zvlášť na přípravu teplé vody v zúčtova cí jednotce s vlastním zdrojem – je stanoveno v jiném předpisu, konkrétně v ustanovení § 7, vyhlášky č. 194/2007 Sb. – měření množství tepelné energie a teplé vody v zúčtovací jednotce.“
V § 7 vyhlášky č. 194/2007 Sb. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-194#p7 se uvádí:
"Měření množství tepelné energie a teplé vody v zúčtovací jednotce
(1) Stanovení množství tepelné energie v případě její výroby uvnitř zúčtovací jednotky se provádí měřením v kotelně nebo zjišťováním množství spotřebovaného paliva a výpočtem z množství paliva jeho průměrné výhřevnosti a účinnosti zdroje.
(2) Měření množství teplé vody připravované v zúčtovací jednotce se provádí měřením množství vody na vstupu do ohřívače. Spotřeba teplé vody u konečných spotřebitelů se vyhodnocuje na základě osazení a odečítání spotřebitelských vodoměrů, pokud jsou instalovány.
(3) Stanovení množství tepelné energie pro přípravu teplé vody v zúčtovací jednotce se v bytové a nebytové budově provádí
- v případě, že je teplá voda připravována v předávací stanici umístěné v budově, měřením množství tepelné energie na vstupu do ohřívače teplé vody, případně jeho stanovením ze spotřeby mimo otopné období,
- v případě přípravy teplé vody ve zdroji tepelné energie (kotelně) umístěném v budově může být měření tepelné energie nahrazeno stanovením množství paliva na její přípravu (např. podle spotřeby mimo otopné období), případně použitím vzájemného podílu spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody 40 % a na vytápění 60 %.
(4) Měřicí a indikační technika5), uplatněná u spotřebitelů v zúčtovací jednotce, se instaluje u všech spotřebitelů a je shodného principu a provedení"
Z webu ERÚ, často kladené dotazy:
"6. Které ekonomicky oprávněné náklady lze zahrnout do ceny tepelné energie?
Za ekonomicky oprávněné náklady v ceně tepelné energie se považují ekonomicky oprávněné náklady dle ustanovení § 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, které nezbytně souvisejí s výrobou nebo rozvodem tepelné energie v kalendářním roce. Tyto ekonomicky oprávněné náklady kalkulované do ceny tepelné energie vycházejí z údajů v účetnictví dodavatele tvořeného v souladu s Českými účetními standardy dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Tyto ekonomicky oprávněné náklady lze rozdělit na dvě základní skupiny:
- proměnné ekonomicky oprávněné náklady – tvořené převážně náklady na paliva; dále sem patří i nakoupená tepelná energie pro další rozvod, elektřina při výrobě nebo rozvodu tepelné energie, technologická voda a ostatní proměnné ekonomicky oprávněné náklady (např. poplatky za znečištění ovzduší či potřebný nákup emisních povolenek). Jejich výše v ceně tepelné energie je přímo závislá na množství tepelné energie.
- stálé ekonomicky oprávněné náklady – zahrnující u provozovaného majetku pro výrobu nebo rozvod tepelné energie zejména náklady na opravy, odpisy, nájemné, režijní náklady, mzdy a zákonné pojištění. Jejich výše v ceně tepelné energie není přímo závislá na množství tepelné energie."
Tolik citát. Jen si dovoluji podotknout, že z výše uvedeného vyplývá, že zde řešený náklad na správu kotelny je stálým ekonomicky oprávněným nákladem.
Jelikož je součástí ceny tepla, rozúčtovává se úplně stejně jako zbývající náklady na teplo, tedy rozúčtování všem jednotkám stejně není přípustné.
Dle mého názoru se tato regulace a tedy struktura nákladů vztahuje jen na dodavatele tepla tzn. na licencované subjekty které působí (podnikají) v oblasti výroby tepelné energie (viz http://www.eru.cz/…adene-dotazy ). Takový subjekt fakturuje typicky SVJ teplo měřené GJ. Tyto náklady rozúčtovává SVJ dle vyhlášky mezi příjemce služby vytápění dle vyhlášky https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-269 s přihlédnutím k zákonu O službách. Vzhledem k tomu, že do rozúčtování vstupuje celý náklad na teplo, jsou v něm rozpuštěny všechny jeho dílčí složky (např. i ta správa kotelny). Bylo by chybné některé položku vyjmout a snažit se ji rozúčtovat v SVJ odlišně
Z dotazu se ale zdá, že tam dodavatel tepla ve smyslu ERÚ není. SVJ odebírá plyn a vytápí dům svou kotelnou? Pouze správu kotelny svěřilo subdodavatelsky jinímu subjektu? I pak zde lze sečíst všechny náklady a zahrnout je do nákladů na vytápění vč. správy kotelny.. Nemyslím ale , že to je jediný možný způsob (neb se zde regulace ERU neuplatňuje). Správa kotelny může být správou domu. Ovšem rozúčtovat správu kotelny rovným dílem ovšem za vadné považuji.
Vyhláška 269/2015 ve vymezení základních pojmů v §2, písm. h), hovoří, že pro účely vyhlášky se rozumí:
„nákladem na vytápění a na poskytování teplé vody pro dům náklady skutečně vynaložené v příslušném zúčtovacím období na pořízení služeb, tj. náklady na teplo na vytápění, náklady na teplo spotřebované na přípravu teplé vody, náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu teplé vody, a to v cenách podle cenových předpisů.“
Vzhledem k tomuto poměrně jasnému vymezení nákladů na teplo se přikláním k tomu, že by SVJ mělo rozúčtovávat veškeré náklady, které v SVJ vznikly a cenový předpis připouští dodavatelům tepla jejich rozpuštění do ceny tepla, jako náklady na teplo. Z toho důvodu si myslím, že určení takových nákladů jako nákladů na správu domu je chybné.
Pokud totiž vyjdeme z výše zmíněného písm. h) vyhlášky, hovoří se pouze o nákladech na teplo a na vodu. Pokud je v domě výměníková stanice, která přebírá tepelnou energii od teplárny, je vše naprosto jasné. Pokud bychom však v případě domu s vlastní kotelnou začali jakýkoliv náklad související s výrobou tepla (tedy i ten na správu plynové kotelny) vyčleňovat mimo s tím, že se nejedná o náklad na teplo, zjistili bychom, že podle stejné logiky ani faktura od plynáren vlastně není nákladem na spotřebované teplo, nýbrž nákladem na dodání a spotřebu plynu.
Máte pravdu. Neuvedl jsem správně, že do vyúčtování nákladů na vytápění nepatří náklady spojené se správou kotelny.
Tazatel by tedy měl odůvodnit reklamaci odkazem na § 6 odst. 2 a 3 zákona č. 67/2013 Sb. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-67#p6. Podle tohoto ustanovení se rozdělí náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. Další podrobnosti jsou uvedeny ve vyhlášce č. 269/2015 Sb. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-269.
Uvedené předpisy neumožňují vyčlenit z celkových nákladů na vytápění část a tu rozúčtovat všem jednotkám stejně jak rozhodl předseda. Jak jste správně uvedl, takový postup je nepřístupný.
Z uvedeného také vyplývá, jak jste také už uvedl, že ani bývalý správe nepostupoval správně, když uvedené náklady na správu kotelny nezahrnul do rozúčtování nákladů na vytápění, nýbrž je čerpal z tzv. fondu oprav, do kterého vlastníci přispívají dle spoluvlastnických podílů.
Náklady na správu kotelny jsou součástí nákladů na teplo. Dále se celkové náklady na teplo rozdělují na 2 části: teplo pro vytápění a teplo pro ohřev TV.
Váš předseda vám tedy náklady rozúčtoval špatně. Totéž ovšem platí o vaší bývalé správcovské společnosti.
1.Neuvádíte, kdy byl váš dům rozdělen na jednotky???
2.Z Vašeho dotazu, není zřejmé, kdy vaše SVJ vzniklo.Zda dle ZOVB-72/1994 Sb., nebo dle NOZ-89/2012 Sb.,???
3.Co máte o způsobu hrazení nákladů na správu domu a služeb s tím spojených uvedeno v prohlášení vlastníka k budově???
„Pokud je totiž ve vašem prohlášení vlastníka uvedeno,že se na nákladech spojených se správou domu, podílejí vlastníci jednotek, dle velikosti spoluvlastnického podílu,pak se změnou tohoto rozúčtování, musí souhlasit všichni vlastníci jednotek a následně je nutné změnit prohlášení vlastníka, dle § 1169 odst.2/89/2012 Sb.,“
Náklady na správu kotelny,která je ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek,nepatří mezi náklady na teplo!
Pokud chcete fundovanou radu,jak se dostat na kobylku Vašemu „vykutálenému“ předsedovi,který zřejmě koná bez rozhodnutí nejvyššího orgánu SVJ a bez písemné dohody 100% vlastníků jednotek,budete muset doplnit detaily.
Hezký zbytek dne.Java
Za správu domu odpovídá SVJ včetně kotelny která je společná část
domu. Podle 366/2013 Sb. §10 odst e) „zajištění provozu vybraných
technických zařízení spojených s užíváním společných částí domu a
s užíváním jednotek, ke kterým nemá osoba odpovědná za správu domu a
pozemku oprávnění je provozovat, jako jsou domovní kotelny, výměníkové
(předávací) stanice, dieselagregáty a podobná vyhrazená technická
zařízení“
Takže externí odborná firma kotelnu nespravuje ale „provozuje“,
přičemž službu provozu poskytuje za úplatu (fakturuje SVJ obdobně jako
plynárna za plyn). Tento náklad je režijním nákladem výroby tepla a TUV a
součásti „stálé ekonomicky oprávněné náklady – zahrnující
u provozovaného majetku pro výrobu nebo rozvod tepelné energie zejména
náklady na opravy, odpisy, nájemné, režijní náklady, mzdy a
zákonné pojištění.“
Takže tento náklad je součásti SN služby dodávek tepla a TUV. Rozhodně se
nemá financovat ze zdroje pro správu domu (DZ) ale též není nákladem
vlastní správy, tudíž použití rozvržení rovným dílem je
nesprávně.
Náklad vlastní správy za kotelnu tvoří náklady vedení účetní evidence,
financování a administrativa týkající se provozu kotelny. Sem patří
i náklady odečtů náměrů, rozpočítání nákladů T a TUV na jednotky,
náklady zaúčtování, výpočet vyúčtování rozeslání,… které
zpracovatelé rozúčtování oblibou připojují k tomu dokumentu, přičemž
jsou si vědomi toho, že uživatel omámen 5 tis. navýšením nákladů,
tento nedostatek už vůbec nevnímá.
Pan ředitel správně vyčlenil náklady provozu kotelny ze správy domu, ale
špatně začlenil do nákladů vlastní správy místo SN služeb nákladů T a
TUV, kam správně patří.
Děkuji všem zúčastněným.
Dům byl rozdělený na jednotky pravděpodobně v roce 2010, možná už v roce 2009. Později určitě ne.
SVJ vzniklo v roce 2010.
Nevím, kde mám hledat prohlášení vlastníka k budově? Pokud si dobře pamatuji, s tímto prohlášením jsem se prozatím nesetkal.
Zkuste si na tomto portálu načíst,co to vlastně prohlášení vlastníka k budově je.Je toho tu opravdu dost.
Např. http://www.portalsvj.cz/…vlastnika-22
Přeji hezký zbytek víkendu.JaVa
Poslední komentáře